<?xml version="1.0"?>
<feed xmlns="http://www.w3.org/2005/Atom" xml:lang="cs">
	<id>https://wikisofia.cz/w/api.php?action=feedcontributions&amp;feedformat=atom&amp;user=Zuzana.Sikorova</id>
	<title>Wikisofia - Příspěvky uživatele [cs]</title>
	<link rel="self" type="application/atom+xml" href="https://wikisofia.cz/w/api.php?action=feedcontributions&amp;feedformat=atom&amp;user=Zuzana.Sikorova"/>
	<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/wiki/Speci%C3%A1ln%C3%AD:P%C5%99%C3%ADsp%C4%9Bvky/Zuzana.Sikorova"/>
	<updated>2026-04-20T07:38:02Z</updated>
	<subtitle>Příspěvky uživatele</subtitle>
	<generator>MediaWiki 1.33.0</generator>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=V%C3%BDsledky_obsahov%C3%A9_anal%C3%BDzy&amp;diff=35556</id>
		<title>Výsledky obsahové analýzy</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=V%C3%BDsledky_obsahov%C3%A9_anal%C3%BDzy&amp;diff=35556"/>
		<updated>2016-06-09T15:41:26Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Zuzana.Sikorova: /* Doporučená literatura */&lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;===Abstrakt (referát)===&lt;br /&gt;
Norma ISO 214 definuje abstrakt jako ''„stručnou a přesnou reprezentaci obsahu dokumentu bez vlastní interpretace nebo hodnocení a bez rozlišování autorství abstraktu“''. Abstrakty lze rozdělit na '''informativní''' a '''indikativní'''. Informativní abstrakt zobecňuje podstatné kvantitativní/kvalitativní informace z dokumentu. Indikativní abstrakt se používá jako shrnutí rozsáhlých textů, vystihuje hlavní probíraná témata, způsob prezentace těchto témat a druh dokumentu.&amp;lt;ref&amp;gt;&amp;lt;i&amp;gt;ČSN ISO 214 (01 0148): Dokumentace - abstrakty pro publikace a dokumentaci&amp;lt;/i&amp;gt;. Praha: Český normalizační institut, 2001.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Anotace===&lt;br /&gt;
Anotace je ''„kratší sdělení, které charakterizuje dokument, pokud jde o obsah, hodnotu, účel, vnější formu a původ“''. Funkcí anotace je prohloubení informací získaných z bibliografických údajů. B. Kovář dělí anotaci na ''informativní'', '''doporučující''', '''všeobecnou''' a '''specializovanou'''. Informativní anotace je krátká zpráva o tematice dokumentu. Doporučující anotace udává vhodnost dokumentu pro určité kategorie uživatelů. Všeobecná anotace popisuje dokument jako celek pro široký okruh uživatelů. Specializovaná anotace charakterizuje dokument podle určitých aspektů, je určena pro odborníky z užšího, vymezeného vědního oboru.&amp;lt;ref name=&amp;quot;BK&amp;quot;&amp;gt;KOVÁŘ, Blahoslav. &amp;lt;i&amp;gt;Obsahová analýza dokumentu&amp;lt;/i&amp;gt;. Praha: ÚVTEI, 1974.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Předmětové heslo===&lt;br /&gt;
Předmětové heslo je [[prekoordinace|prekoordinovaný]] pořádací prostředek, slovní (verbální) vyjádření předmětu dokumentu, tj. jeho tématu, případně vedlejších témat.&amp;lt;ref name=&amp;quot;BK&amp;quot;/&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Deskriptor===&lt;br /&gt;
Deskriptor je normalizované a předepsané pořádací a selekční heslo, které vylučuje další ekvivalentní slova z užívání v daném [[Selekční jazyk|selekčním jazyku]]. Složená témata jsou pomocí deskriptorů vyjadřována [[postkoordinace|postkoordinovaně]], tj. spojováním a kombinací hesel. Termíny lze vyhledávat v řízených slovnících deskriptorů, které obsahují synonyma (tzv. nedeskriptory) a jinak spjatá slova (např. nadřazené, podřazené, asociované termíny).&amp;lt;ref name=&amp;quot;BK&amp;quot;/&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Znak (symbol) pořádacího systému===&lt;br /&gt;
V procesu systematického pořádání je verbálně vyjádřený obsah dokumentu vřazován do systému lidského poznání, přičemž výrazy přirozeného jazyka jsou převedeny na výrazové prostředky jazyka umělého, tj. znaky, symboly (notace). Příklady takových systémů jsou [[Mezinárodní desetinné třídění]] (MDT) nebo [[Deweyho desetinné třídění]] (DDT).&amp;lt;ref name=&amp;quot;BK&amp;quot;/&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Odkazy==&lt;br /&gt;
===Reference===&lt;br /&gt;
&amp;lt;references/&amp;gt;&lt;br /&gt;
===Doporučená literatura===&lt;br /&gt;
* ČSN ISO 214. ''Dokumentace - abstrakty pro publikace a dokumentaci''. Praha: Český normalizační institut, 2001. 16 s. Třídící znak 01 0148. &lt;br /&gt;
* KOVÁŘ, Blahoslav. ''Obsahová analýza dokumentu''. Praha: ÚVTEI, 1974. 44 s. Metodický leták; sv. 105.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Související články===&lt;br /&gt;
* [[Obsahová analýza]]&lt;br /&gt;
* [[Typy redukovaného textu – pracovní postupy a využití]]&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Zuzana.Sikorova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=V%C3%BDsledky_obsahov%C3%A9_anal%C3%BDzy&amp;diff=35555</id>
		<title>Výsledky obsahové analýzy</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=V%C3%BDsledky_obsahov%C3%A9_anal%C3%BDzy&amp;diff=35555"/>
		<updated>2016-06-09T15:40:55Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Zuzana.Sikorova: /* Odkazy */&lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;===Abstrakt (referát)===&lt;br /&gt;
Norma ISO 214 definuje abstrakt jako ''„stručnou a přesnou reprezentaci obsahu dokumentu bez vlastní interpretace nebo hodnocení a bez rozlišování autorství abstraktu“''. Abstrakty lze rozdělit na '''informativní''' a '''indikativní'''. Informativní abstrakt zobecňuje podstatné kvantitativní/kvalitativní informace z dokumentu. Indikativní abstrakt se používá jako shrnutí rozsáhlých textů, vystihuje hlavní probíraná témata, způsob prezentace těchto témat a druh dokumentu.&amp;lt;ref&amp;gt;&amp;lt;i&amp;gt;ČSN ISO 214 (01 0148): Dokumentace - abstrakty pro publikace a dokumentaci&amp;lt;/i&amp;gt;. Praha: Český normalizační institut, 2001.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Anotace===&lt;br /&gt;
Anotace je ''„kratší sdělení, které charakterizuje dokument, pokud jde o obsah, hodnotu, účel, vnější formu a původ“''. Funkcí anotace je prohloubení informací získaných z bibliografických údajů. B. Kovář dělí anotaci na ''informativní'', '''doporučující''', '''všeobecnou''' a '''specializovanou'''. Informativní anotace je krátká zpráva o tematice dokumentu. Doporučující anotace udává vhodnost dokumentu pro určité kategorie uživatelů. Všeobecná anotace popisuje dokument jako celek pro široký okruh uživatelů. Specializovaná anotace charakterizuje dokument podle určitých aspektů, je určena pro odborníky z užšího, vymezeného vědního oboru.&amp;lt;ref name=&amp;quot;BK&amp;quot;&amp;gt;KOVÁŘ, Blahoslav. &amp;lt;i&amp;gt;Obsahová analýza dokumentu&amp;lt;/i&amp;gt;. Praha: ÚVTEI, 1974.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Předmětové heslo===&lt;br /&gt;
Předmětové heslo je [[prekoordinace|prekoordinovaný]] pořádací prostředek, slovní (verbální) vyjádření předmětu dokumentu, tj. jeho tématu, případně vedlejších témat.&amp;lt;ref name=&amp;quot;BK&amp;quot;/&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Deskriptor===&lt;br /&gt;
Deskriptor je normalizované a předepsané pořádací a selekční heslo, které vylučuje další ekvivalentní slova z užívání v daném [[Selekční jazyk|selekčním jazyku]]. Složená témata jsou pomocí deskriptorů vyjadřována [[postkoordinace|postkoordinovaně]], tj. spojováním a kombinací hesel. Termíny lze vyhledávat v řízených slovnících deskriptorů, které obsahují synonyma (tzv. nedeskriptory) a jinak spjatá slova (např. nadřazené, podřazené, asociované termíny).&amp;lt;ref name=&amp;quot;BK&amp;quot;/&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Znak (symbol) pořádacího systému===&lt;br /&gt;
V procesu systematického pořádání je verbálně vyjádřený obsah dokumentu vřazován do systému lidského poznání, přičemž výrazy přirozeného jazyka jsou převedeny na výrazové prostředky jazyka umělého, tj. znaky, symboly (notace). Příklady takových systémů jsou [[Mezinárodní desetinné třídění]] (MDT) nebo [[Deweyho desetinné třídění]] (DDT).&amp;lt;ref name=&amp;quot;BK&amp;quot;/&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Odkazy==&lt;br /&gt;
===Reference===&lt;br /&gt;
&amp;lt;references/&amp;gt;&lt;br /&gt;
===Doporučená literatura===&lt;br /&gt;
* ČSN ISO 214. Dokumentace - abstrakty pro publikace a dokumentaci. Praha: Český normalizační institut, 2001. 16 s. Třídící znak 01 0148. &lt;br /&gt;
* KOVÁŘ, Blahoslav. Obsahová analýza dokumentu. Praha: ÚVTEI, 1974. 44 s. Metodický leták; sv. 105. &lt;br /&gt;
===Související články===&lt;br /&gt;
* [[Obsahová analýza]]&lt;br /&gt;
* [[Typy redukovaného textu – pracovní postupy a využití]]&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Zuzana.Sikorova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Obsahov%C3%A1_anal%C3%BDza&amp;diff=35338</id>
		<title>Obsahová analýza</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Obsahov%C3%A1_anal%C3%BDza&amp;diff=35338"/>
		<updated>2016-06-06T09:33:06Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Zuzana.Sikorova: /* Výsledky obsahové analýzy */&lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;'''Obsahovou analýzou''' se rozumí soustava metod a pravidel zaměřených na zachycení obsahu či tematiky dokumentu a dalších pro daný účel významných hledisek (forma dokumentu, uživatelské určení, časové a prostorové hledisko). &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Definice==&lt;br /&gt;
Českou terminologickou databází knihovnictví a informační vědy (dále TDKIV) je představena jako: ''&amp;quot;analýza obsahu dokumentu zahrnující metody a pravidla pro stanovení tematiky dokumentu, příp. časového a prostorového hlediska, čtenářského určení a formy dokumentu. Slovní vyjádření obsahu dokumentu v přirozeném jazyce je transformováno do věcných selekčních údajů v procesu věcného pořádání nebo do vět v procesu sémantické redukce textu dokumentu&amp;quot;''“&amp;lt;ref name=&amp;quot;balíková&amp;quot;&amp;gt;BALÍKOVÁ, Marie. Obsahová analýza. In: ''KTD: Česká terminologická databáze knihovnictví a informační vědy (TDKIV)'' [online]. Praha : Národní knihovna ČR, 2003- [cit. 2015-12-10].Dostupné z: http://aleph.nkp.cz/F/?func=direct&amp;amp;doc_number=000001586&amp;amp;local_base=ktd&amp;lt;/ref&amp;gt;.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Druh informační analýzy==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Obsahová analýza je Blahoslavem Kovářem charakterizována jako jeden ze dvou druhů '''informační analýzy'''. Výsledkem informační analýzy je množina slov přirozeného jazyka, které můžeme rozdělit na identifikační a obsahové (tematické) údaje představující obraz (profil) dokumentu. Identifikační analýza vychází z identifikačních údajů. Obsahová analýza vychází z obsahových (tematických) údajů a je nezbytnou podmínkou a základem věcného pořádání informací&amp;lt;ref&amp;gt;KOVÁŘ, Blahoslav. &amp;lt;i&amp;gt;Obsahová analýza dokumentu&amp;lt;/i&amp;gt;. Praha: Ústředí vědeckých, technických a ekonomických &lt;br /&gt;
informací, 1974, 44 s.&amp;lt;/ref&amp;gt;.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Výzkumná metoda==&lt;br /&gt;
Vícehledisková analýza dokumentů je používanou [[Výzkumné metody|výzkumnou metodou]] v kvantitativním i kvalitativním výzkumu a je užívána zejména v [[Sociologie|sociologii]], [[Psychologie|psychologii]] a historických vědách. Zvláštní význam má zejména při zkoumání časově či prostorově vzdálených událostí a jevů, kdy je třeba posoudit relevanci a poznávací hodnotu dokumentů. Posuzují se podle formálních, vnitřních i vnějších kritérií: &amp;lt;ref&amp;gt;HENDL, Jan. &amp;lt;i&amp;gt;Kvalitativní výzkum: základní teorie, metody a aplikace&amp;lt;/i&amp;gt;. 3. vyd. Praha: Portál, 2012, 407 s.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
* Typ dokumentu.&lt;br /&gt;
* Vnější znaky dokumentu - (např. fyzický stav, způsob zpracování).&lt;br /&gt;
* Vnitřní znaky dokumentu - zkoumá se obsahová stránka dokumentu provedením tzv. interní evaluace dokumentu.&lt;br /&gt;
* Intencionalita dokumentu - zkoumá se míra možného zkreslení informací vlivem např. ideologie, stupně vzdělání či zaměření autora.&lt;br /&gt;
* Blízkost dokumentu - zvažuje se časová, prostorová a sociální blízkost.&lt;br /&gt;
* Původ dokumentu.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Metody a techniky==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Techniky===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
====Automatická indexace====&lt;br /&gt;
[[Automatická indexace]] je proces indexace s využitím strojového zpracování textu a automatického výběru termínů či automatického přiřazování termínů [[Selekční jazyk|selekčního jazyka]].&amp;lt;ref&amp;gt;BALÍKOVÁ, Marie. Automatická indexace. In: ''KTD: Česká terminologická databáze knihovnictví a informační vědy (TDKIV)'' [online]. Praha: Národní knihovna ČR, 2003-. Dostupné také z: http://aleph.nkp.cz/F/?func=direct&amp;amp;doc_number=000001507&amp;amp;local_base=KTD&amp;lt;/ref&amp;gt; &lt;br /&gt;
====Intelektuální indexace====&lt;br /&gt;
Intelektuální indexace je proces indexace realizovaný lidmi (indexátory). Tento způsob zpracování je zatížen subjektivitou, je časově i intelektuálně velmi náročný, oproti automatické indexaci však indexátoři nemají problémy s interpretací přirozeného jazyka.&amp;lt;ref name=&amp;quot;AI&amp;quot;&amp;gt;SCHWARZ, Josef. Současný stav a trendy automatické indexace dokumentů: přehledová studie. In: ''Ikaros'' [online]. 2003, '''7'''(3). Dostupné také z: http://ikaros.cz/soucasny-stav-a-trendy-automaticke-indexace-dokumentu&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
====Konceptuální analýza====&lt;br /&gt;
Konceptuální analýza je založena na zaznamenávání existence a frekvence výskytu (kvantifikaci) určených znaků a následné komparaci určitých jevů.&amp;lt;ref name=&amp;quot;OA&amp;quot;&amp;gt;DVOŘÁKOVÁ, Ilona. &amp;lt;i&amp;gt;Obsahová analýza / formální obsahová analýza / kvantitativní obsahová analýza&amp;lt;/i&amp;gt;. 2010. Dostupné také z: http://www.antropoweb.cz/media/webzin/webzin_2_2010/Dvorakova__I-2-2010.pdf&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
====Relační analýza====&lt;br /&gt;
Relační analýza zaznamenává kromě výskytu znaků také vztahy mezi nimi, k této analýze je využívána [[Sémantika|sémantika]], lingvistika a sledování prostorové blízkosti slov.&amp;lt;ref name=&amp;quot;OA&amp;quot;/&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Norma ČSN ISO 5963 (01 0174)===&lt;br /&gt;
Norma ČSN ISO 5963 (01 0174) Dokumentace. Metody analýzy dokumentů, určování jejich obsahu a výběru lexikálních jednotek selekčního jazyka je obdobou mezinárodní normy ISO 5963. Tato norma popisuje doporučené obecné metody analýzy dokumentů a slouží jako pomůcka indexátorům. Tvůrci normy připomínají, že norma není aplikovatelná v systémech automatického indexování. Zaměřuje se na úvodní fáze indexování a neřeší konkrétní postupy jednotlivých systémů indexování. Vyjadřuje se k určování obsahu při analýze dokumentu, identifikaci hlavních pojmů a k vyjádření těchto pojmů lexikálními jednotkami selekčního jazyka&amp;lt;ref&amp;gt;&amp;lt;i&amp;gt;Metody analýzy dokumentů, určování jejich obsahu a výběru lexikálních jednotek selekčního jazyka: ČSN ISO 5963 (01 0174)&amp;lt;/i&amp;gt;. 1. vyd. Praha: Český normalizační institut, 1995, 10 s.&amp;lt;/ref&amp;gt;:&lt;br /&gt;
* '''Analýza dokumentu''' - Norma se zvlášť zmiňuje dva základní fyzické formy dokumentů, kterými jsou tištěné a netištěné (audiovizuální, vizuální a zvukové) dokumenty. Podrobněji se k jako typickým dokumentům knihoven a informačních pracovišť vyjadřuje k tištěným dokumentům. Pro správné porozumění je důležité posouzení všech důležitých částí dokumentům. Dle normy by měla být zvláštní pozornost věnována následujícím položkám:&lt;br /&gt;
:* název,&lt;br /&gt;
:* referát, byl-li zpracován,&lt;br /&gt;
:* obsah,&lt;br /&gt;
:* úvod, úvodní věty kapitol nebo odstavců a závěr,&lt;br /&gt;
:* ilustrace, diagramy, tabulky a jejich popisy,&lt;br /&gt;
:* slova nebo skupiny slov, které jsou podtrženy nebo tištěny neobvyklým typem písma.&lt;br /&gt;
* '''Identifikace pojmů''' - Sledují se pojmy, které tvoří podstatu popisu předmětu dokumentu. Norma nabízí jako příklady obecné faktory, které by měla jednotlivá pracoviště dle svých priorit sledovat:&lt;br /&gt;
:* Zabývá se dokument předmětem nějaké činnosti?&lt;br /&gt;
:* Obsahuje předmět nějaký činný pojem (např. činnost, operace, proces)?&lt;br /&gt;
:* Je předmět činnosti identifikován?&lt;br /&gt;
:* Zabývá se dokument nositelem činnosti?&lt;br /&gt;
:* Odkazuje se na zvláštní prostředky k provádění činnosti (nástroje, techniky nebo metody)?&lt;br /&gt;
:* Byly tyto faktory hodnoceny v kontextu konkrétního umístění nebo prostředí?&lt;br /&gt;
:* Jsou stanoveny nějaké závislé nebo nezávislé proměnné?&lt;br /&gt;
:* Bylo o tématu pojednáno z nějakého speciálního hlediska, které se obvykle nespojuje s oborem výzkumu?&lt;br /&gt;
:'''Počet indexovaných pojmů''' souvisí se sledovaným účelem činnosti indexace. Při výběru by měl indexátor vybírat pojmy, které by daná skupina uživatelů považovala za nejpřesnější. Počet termínů nebo deskriptorů by se neměl omezovat, určován by měl být množstvím obsažených informací a potřebami uživatelů rejstříku. Pojmy by se měly určovat co nejspecifičtěji. Obecnějším pojmům se dává přednost, pokud by přílišná specifičnost mohla negativně ovlivnit efektivnost systému indexování. Dalším důvodem může být, pokud autor pojem dostatečně nerozvinul.  &lt;br /&gt;
* '''Výběr lexikálních jednotek selekčního jazyka''' - Využívány by měly být doporučené termíny. Nové pojmy by měly být prověřeny z hlediska přesnosti a přijatelnosti pomocí referenčních nástrojů (uznávané slovníky a encyklopedie, tezaury a klasifikační systémy jednotlivých oborů). &lt;br /&gt;
* '''Kontrola kvality''' - Kvalita a konzistence indexování je ovlivněna zejména odbornou kvalifikací indexátora a kvalitou indexačních nástrojů. Pro konzistenci indexování je nutná je osobní nezúčastněnost indexátora bez subjektivních soudů. Kvalitu indexování ovlivňuje i přímý kontakt indexátora s uživateli a otevřenost používaného selekčního jazyka k přidávání nových termínů a dalších aktualizacích.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Výsledky obsahové analýzy==&lt;br /&gt;
Bezprostředním [[Výsledky obsahové analýzy|výsledkem obsahové analýzy]] dokumentu je obraz (profil) dokumentu, který je přetvářen do různých druhů redukovaných textů a selekčních obrazů dokumentu. Redukované texty využívají přirozeného jazyka, formalizovaný nebo umělý jazyk je užíván při vytváření selekčních obrazů dokumentu &amp;lt;ref name=&amp;quot;hyhlikova&amp;quot;&amp;gt;HYHLÍKOVÁ, Věra. &amp;lt;i&amp;gt;Informační analýza dokumentu&amp;lt;/i&amp;gt;. Praha: Ústředí vědeckých, technických a ekonomických informací, 1984, 80 s.&amp;lt;/ref&amp;gt;.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Související anglická terminologie==&lt;br /&gt;
Pro obsahovou analýzu se v angličtině používají termíny '''&amp;quot;content analysis&amp;quot;''' nebo '''&amp;quot;subject analysis&amp;quot;'''.&lt;br /&gt;
===&amp;quot;Aboutness&amp;quot;===&lt;br /&gt;
V oblasti informační vědy jsou v souvislosti s obsahovou analýzou a  organizací znalostí obecně používány nové pojmy, které se snaží zachytit nový pohled na práci s informacemi, která je ovlivněna masovým rozšířením elektronicky dostupných dokumentů a zdrojů. Nové akcenty se objevují v souvislosti s prací se [[Sémantika a syntaxe informace|sémantickou stránkou informace]] a v rámci iniciativ [[sémantický web|sémantického webu]] se hovoří o pojmu &amp;quot;aboutness&amp;quot;, který se snaží pojmenovat to, co je obsahovou analýzou zachycováno. Čeština k tomuto termínu postrádá přesný ekvivalent, takže se v tomto významu používají slova námět, obsah, předmět či téma&amp;lt;ref&amp;gt;KUČEROVÁ, Helena Co analyzujeme při obsahové analýze dokumentů? K pojmu aboutness v organizaci znalostí = What Do we Analyze during Subject Analysis of Documents? The Concept of Aboutness in Knowledge Organization. ''Knihovna: knihovnická revue'', 2014, vol. 25, č. 1, s. 36-54. [online]. 2014 [cit. 2015-11-3]. Dostupné z: http://hdl.handle.net/10760/28005&amp;lt;/ref&amp;gt;.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Odkazy==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Reference ===&lt;br /&gt;
&amp;lt;references/&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Doporučená literatura===&lt;br /&gt;
* HENDL, Jan. ''Kvalitativní výzkum: základní teorie, metody a aplikace''. 3. vyd. Praha: Portál, 2012, 407 s.&lt;br /&gt;
* KOVÁŘ, Blahoslav. ''Obsahová analýza dokumentu''. Praha: Ústředí vědeckých, technických a ekonomických informací, 1974, 44 s.&lt;br /&gt;
* KUČEROVÁ, Helena Co analyzujeme při obsahové analýze dokumentů? K pojmu aboutness v organizaci znalostí = What Do we Analyze during Subject Analysis of Documents? The Concept of Aboutness in Knowledge Organization. ''Knihovna: knihovnická revue'', 2014, vol. 25, č. 1, s. 36-54. [online]. 2014 [cit. 2015-11-3]. Dostupné z: http://hdl.handle.net/10760/28005&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Externí odkazy===&lt;br /&gt;
* [https://cs.wikipedia.org/wiki/Obsahová_analýza  Obsahová analýza – Wikipedie]&lt;br /&gt;
* [http://wiki.knihovna.cz/index.php?title=Obsahová_analýza  Obsahová analýza – WikiKnihovna]&lt;br /&gt;
* [http://aleph.nkp.cz/F/?func=direct&amp;amp;doc_number=000001586&amp;amp;local_base=ktd Obsahová analýza (TDKIV)]&lt;br /&gt;
* [http://aleph.nkp.cz/F/?func=direct&amp;amp;doc_number=000001770&amp;amp;local_base=KTD Referát (TDKIV)]&lt;br /&gt;
* [http://aleph.nkp.cz/F/?func=direct&amp;amp;doc_number=000001780&amp;amp;local_base=KTD Anotace (TDKIV)]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Související články===&lt;br /&gt;
*[[Automatická indexace]]&lt;br /&gt;
*[[Poslání, pracovní metody a výsledky obsahové analýzy]]&lt;br /&gt;
*[[Selekční jazyky]]&lt;br /&gt;
*[[Vliv interpretace textu na výsledky textové a obsahové analýzy]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Klíčová slova===&lt;br /&gt;
obsahová analýza, indexace, věcné zpracování, výzkumné metody&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[Kategorie:Zpracování informací a informační servis]]&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Zuzana.Sikorova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=V%C3%BDsledky_obsahov%C3%A9_anal%C3%BDzy&amp;diff=35294</id>
		<title>Výsledky obsahové analýzy</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=V%C3%BDsledky_obsahov%C3%A9_anal%C3%BDzy&amp;diff=35294"/>
		<updated>2016-06-05T15:46:52Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Zuzana.Sikorova: /* Předmětové heslo= */&lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;===Abstrakt (referát)===&lt;br /&gt;
Norma ISO 214 definuje abstrakt jako ''„stručnou a přesnou reprezentaci obsahu dokumentu bez vlastní interpretace nebo hodnocení a bez rozlišování autorství abstraktu“''. Abstrakty lze rozdělit na '''informativní''' a '''indikativní'''. Informativní abstrakt zobecňuje podstatné kvantitativní/kvalitativní informace z dokumentu. Indikativní abstrakt se používá jako shrnutí rozsáhlých textů, vystihuje hlavní probíraná témata, způsob prezentace těchto témat a druh dokumentu.&amp;lt;ref&amp;gt;&amp;lt;i&amp;gt;ČSN ISO 214 (01 0148): Dokumentace - abstrakty pro publikace a dokumentaci&amp;lt;/i&amp;gt;. Praha: Český normalizační institut, 2001.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Anotace===&lt;br /&gt;
Anotace je ''„kratší sdělení, které charakterizuje dokument, pokud jde o obsah, hodnotu, účel, vnější formu a původ“''. Funkcí anotace je prohloubení informací získaných z bibliografických údajů. B. Kovář dělí anotaci na ''informativní'', '''doporučující''', '''všeobecnou''' a '''specializovanou'''. Informativní anotace je krátká zpráva o tematice dokumentu. Doporučující anotace udává vhodnost dokumentu pro určité kategorie uživatelů. Všeobecná anotace popisuje dokument jako celek pro široký okruh uživatelů. Specializovaná anotace charakterizuje dokument podle určitých aspektů, je určena pro odborníky z užšího, vymezeného vědního oboru.&amp;lt;ref name=&amp;quot;BK&amp;quot;&amp;gt;KOVÁŘ, Blahoslav. &amp;lt;i&amp;gt;Obsahová analýza dokumentu&amp;lt;/i&amp;gt;. Praha: ÚVTEI, 1974.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Předmětové heslo===&lt;br /&gt;
Předmětové heslo je [[prekoordinace|prekoordinovaný]] pořádací prostředek, slovní (verbální) vyjádření předmětu dokumentu, tj. jeho tématu, případně vedlejších témat.&amp;lt;ref name=&amp;quot;BK&amp;quot;/&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Deskriptor===&lt;br /&gt;
Deskriptor je normalizované a předepsané pořádací a selekční heslo, které vylučuje další ekvivalentní slova z užívání v daném [[Selekční jazyk|selekčním jazyku]]. Složená témata jsou pomocí deskriptorů vyjadřována [[postkoordinace|postkoordinovaně]], tj. spojováním a kombinací hesel. Termíny lze vyhledávat v řízených slovnících deskriptorů, které obsahují synonyma (tzv. nedeskriptory) a jinak spjatá slova (např. nadřazené, podřazené, asociované termíny).&amp;lt;ref name=&amp;quot;BK&amp;quot;/&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Znak (symbol) pořádacího systému===&lt;br /&gt;
V procesu systematického pořádání je verbálně vyjádřený obsah dokumentu vřazován do systému lidského poznání, přičemž výrazy přirozeného jazyka jsou převedeny na výrazové prostředky jazyka umělého, tj. znaky, symboly (notace). Příklady takových systémů jsou [[Mezinárodní desetinné třídění]] (MDT) nebo [[Deweyho desetinné třídění]] (DDT).&amp;lt;ref name=&amp;quot;BK&amp;quot;/&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Odkazy==&lt;br /&gt;
===Reference===&lt;br /&gt;
&amp;lt;references/&amp;gt;&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Zuzana.Sikorova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=V%C3%BDsledky_obsahov%C3%A9_anal%C3%BDzy&amp;diff=35293</id>
		<title>Výsledky obsahové analýzy</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=V%C3%BDsledky_obsahov%C3%A9_anal%C3%BDzy&amp;diff=35293"/>
		<updated>2016-06-05T15:46:39Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Zuzana.Sikorova: /* Znak (symbol) pořádacího systému */&lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;===Abstrakt (referát)===&lt;br /&gt;
Norma ISO 214 definuje abstrakt jako ''„stručnou a přesnou reprezentaci obsahu dokumentu bez vlastní interpretace nebo hodnocení a bez rozlišování autorství abstraktu“''. Abstrakty lze rozdělit na '''informativní''' a '''indikativní'''. Informativní abstrakt zobecňuje podstatné kvantitativní/kvalitativní informace z dokumentu. Indikativní abstrakt se používá jako shrnutí rozsáhlých textů, vystihuje hlavní probíraná témata, způsob prezentace těchto témat a druh dokumentu.&amp;lt;ref&amp;gt;&amp;lt;i&amp;gt;ČSN ISO 214 (01 0148): Dokumentace - abstrakty pro publikace a dokumentaci&amp;lt;/i&amp;gt;. Praha: Český normalizační institut, 2001.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Anotace===&lt;br /&gt;
Anotace je ''„kratší sdělení, které charakterizuje dokument, pokud jde o obsah, hodnotu, účel, vnější formu a původ“''. Funkcí anotace je prohloubení informací získaných z bibliografických údajů. B. Kovář dělí anotaci na ''informativní'', '''doporučující''', '''všeobecnou''' a '''specializovanou'''. Informativní anotace je krátká zpráva o tematice dokumentu. Doporučující anotace udává vhodnost dokumentu pro určité kategorie uživatelů. Všeobecná anotace popisuje dokument jako celek pro široký okruh uživatelů. Specializovaná anotace charakterizuje dokument podle určitých aspektů, je určena pro odborníky z užšího, vymezeného vědního oboru.&amp;lt;ref name=&amp;quot;BK&amp;quot;&amp;gt;KOVÁŘ, Blahoslav. &amp;lt;i&amp;gt;Obsahová analýza dokumentu&amp;lt;/i&amp;gt;. Praha: ÚVTEI, 1974.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Předmětové heslo====&lt;br /&gt;
Předmětové heslo je [[prekoordinace|prekoordinovaný]] pořádací prostředek, slovní (verbální) vyjádření předmětu dokumentu, tj. jeho tématu, případně vedlejších témat.&amp;lt;ref name=&amp;quot;BK&amp;quot;/&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Deskriptor===&lt;br /&gt;
Deskriptor je normalizované a předepsané pořádací a selekční heslo, které vylučuje další ekvivalentní slova z užívání v daném [[Selekční jazyk|selekčním jazyku]]. Složená témata jsou pomocí deskriptorů vyjadřována [[postkoordinace|postkoordinovaně]], tj. spojováním a kombinací hesel. Termíny lze vyhledávat v řízených slovnících deskriptorů, které obsahují synonyma (tzv. nedeskriptory) a jinak spjatá slova (např. nadřazené, podřazené, asociované termíny).&amp;lt;ref name=&amp;quot;BK&amp;quot;/&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Znak (symbol) pořádacího systému===&lt;br /&gt;
V procesu systematického pořádání je verbálně vyjádřený obsah dokumentu vřazován do systému lidského poznání, přičemž výrazy přirozeného jazyka jsou převedeny na výrazové prostředky jazyka umělého, tj. znaky, symboly (notace). Příklady takových systémů jsou [[Mezinárodní desetinné třídění]] (MDT) nebo [[Deweyho desetinné třídění]] (DDT).&amp;lt;ref name=&amp;quot;BK&amp;quot;/&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Odkazy==&lt;br /&gt;
===Reference===&lt;br /&gt;
&amp;lt;references/&amp;gt;&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Zuzana.Sikorova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Posl%C3%A1n%C3%AD,_pracovn%C3%AD_metody_a_v%C3%BDsledky_obsahov%C3%A9_anal%C3%BDzy&amp;diff=35292</id>
		<title>Poslání, pracovní metody a výsledky obsahové analýzy</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Posl%C3%A1n%C3%AD,_pracovn%C3%AD_metody_a_v%C3%BDsledky_obsahov%C3%A9_anal%C3%BDzy&amp;diff=35292"/>
		<updated>2016-06-05T15:44:36Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Zuzana.Sikorova: /* Výsledky obsahové analýzy */&lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;&lt;br /&gt;
'''Obsahová analýza''' je metoda, která umožňuje objektivně zachytit obsah [[Dokument|dokumentu]] pomocí přirozeného či umělého jazyka ve formě redukovaného textu či věcných selekčních údajů. Analýza dokumentu může probíhat automaticky pomocí strojového zpracování nebo v procesu intelektuálního zpracování lidmi, případně kombinací obou uvedených přístupů v hybridních systémech. Obsahová analýza je využívána nejen v procesu pořádání informací, ale také jako [[Výzkumné metody|metoda kvalitativního a kvantitativního výzkumu]].&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Poslání a pracovní metody obsahové analýzy==&lt;br /&gt;
Posláním obsahové analýzy je objektivní a relevantní vyjádření obsahu dokumentu (případně dalších hledisek jako jsou forma či uživatelské určení), které usnadní vyhledávání a další práci s dokumentem. Mezi [[Obsahová analýza|techniky obsahové analýzy]] patří [[Automatická indexace|automatická]] nebo intelektuální indexace a konceptuální nebo relační analýza. [[Obsahová analýza|Pracovní metody obsahové analýzy]] jsou popsány v ''ČSN ISO 5963 (01 0174)''.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Výsledky obsahové analýzy==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[Výsledky obsahové analýzy|Výsledkem obsahové analýzy]] je množina slov přirozeného jazyka, které formulují obsah (předmět/téma) [[Dokument|dokumentu]], jeho části nebo jednotlivé [[Informace|informace]]. Výsledkem obsahové analýzy může být abstrakt (referát), anotace, předmětové heslo, deskriptor nebo znak (symbol) pořádacího systému.&amp;lt;ref name=&amp;quot;BK&amp;quot;&amp;gt;KOVÁŘ, Blahoslav. &amp;lt;i&amp;gt;Obsahová analýza dokumentu&amp;lt;/i&amp;gt;. Praha: ÚVTEI, 1974.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Odkazy==&lt;br /&gt;
===Reference===&lt;br /&gt;
&amp;lt;references/&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Doporučená literatura===&lt;br /&gt;
* ČSN ISO 214. ''Dokumentace - abstrakty pro publikace a dokumentaci''. Praha: Český normalizační institut, 2001. 16 s. Třídící znak 01 0148.&lt;br /&gt;
* ČSN ISO 5963. ''Dokumentace. Metody analýzy dokumentů, určování jejich obsahu a výběru lexikálních jednotek selekčního jazyka''. 1. vyd. Praha: Český normalizační institut, 1995. 10 s. Třídící znak 01 0174.&lt;br /&gt;
* HÁJEK, Martin. ''Čtenář a stroj: vybrané metody sociálněvědní analýzy textů''. Vyd. 1. Praha: Sociologické nakladatelství (SLON), 2014. 226 s. ISBN 978-80-7419-161-9.&lt;br /&gt;
* HYHLÍKOVÁ, Věra. ''Informační analýza dokumentu''. Praha: UVTEI-Institut pro mimoškolní vzdělávání, 1984. 80 s. Učební texty / UVTEI; 19.&lt;br /&gt;
* KOVÁŘ, Blahoslav. ''Obsahová analýza dokumentu''. Praha: ÚVTEI, 1974. 44 s. Metodický leták; sv. 105.&lt;br /&gt;
* KUČEROVÁ, Helena. Co analyzujeme při obsahové analýze dokumentů? K pojmu aboutness v organizaci znalostí. ''Knihovna: knihovnická revue'', 2014, 25(1), s. 36-54. ISSN 1801-3252. Dostupné také z: http://knihovna.nkp.cz/knihovna141/141036.htm.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Související články===&lt;br /&gt;
* [[Obsahová analýza]]&lt;br /&gt;
* [[Typy redukovaného textu – pracovní postupy a využití]]&lt;br /&gt;
* [[Vliv interpretace textu na výsledky textové a obsahové analýzy]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Klíčová slova===&lt;br /&gt;
obsahová analýza, věcné pořádání informací&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[Kategorie:Státnicové otázky UISK]]&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Zuzana.Sikorova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=V%C3%BDsledky_obsahov%C3%A9_anal%C3%BDzy&amp;diff=35291</id>
		<title>Výsledky obsahové analýzy</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=V%C3%BDsledky_obsahov%C3%A9_anal%C3%BDzy&amp;diff=35291"/>
		<updated>2016-06-05T15:41:15Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Zuzana.Sikorova: &lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;===Abstrakt (referát)===&lt;br /&gt;
Norma ISO 214 definuje abstrakt jako ''„stručnou a přesnou reprezentaci obsahu dokumentu bez vlastní interpretace nebo hodnocení a bez rozlišování autorství abstraktu“''. Abstrakty lze rozdělit na '''informativní''' a '''indikativní'''. Informativní abstrakt zobecňuje podstatné kvantitativní/kvalitativní informace z dokumentu. Indikativní abstrakt se používá jako shrnutí rozsáhlých textů, vystihuje hlavní probíraná témata, způsob prezentace těchto témat a druh dokumentu.&amp;lt;ref&amp;gt;&amp;lt;i&amp;gt;ČSN ISO 214 (01 0148): Dokumentace - abstrakty pro publikace a dokumentaci&amp;lt;/i&amp;gt;. Praha: Český normalizační institut, 2001.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Anotace===&lt;br /&gt;
Anotace je ''„kratší sdělení, které charakterizuje dokument, pokud jde o obsah, hodnotu, účel, vnější formu a původ“''. Funkcí anotace je prohloubení informací získaných z bibliografických údajů. B. Kovář dělí anotaci na ''informativní'', '''doporučující''', '''všeobecnou''' a '''specializovanou'''. Informativní anotace je krátká zpráva o tematice dokumentu. Doporučující anotace udává vhodnost dokumentu pro určité kategorie uživatelů. Všeobecná anotace popisuje dokument jako celek pro široký okruh uživatelů. Specializovaná anotace charakterizuje dokument podle určitých aspektů, je určena pro odborníky z užšího, vymezeného vědního oboru.&amp;lt;ref name=&amp;quot;BK&amp;quot;&amp;gt;KOVÁŘ, Blahoslav. &amp;lt;i&amp;gt;Obsahová analýza dokumentu&amp;lt;/i&amp;gt;. Praha: ÚVTEI, 1974.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Předmětové heslo====&lt;br /&gt;
Předmětové heslo je [[prekoordinace|prekoordinovaný]] pořádací prostředek, slovní (verbální) vyjádření předmětu dokumentu, tj. jeho tématu, případně vedlejších témat.&amp;lt;ref name=&amp;quot;BK&amp;quot;/&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Deskriptor===&lt;br /&gt;
Deskriptor je normalizované a předepsané pořádací a selekční heslo, které vylučuje další ekvivalentní slova z užívání v daném [[Selekční jazyk|selekčním jazyku]]. Složená témata jsou pomocí deskriptorů vyjadřována [[postkoordinace|postkoordinovaně]], tj. spojováním a kombinací hesel. Termíny lze vyhledávat v řízených slovnících deskriptorů, které obsahují synonyma (tzv. nedeskriptory) a jinak spjatá slova (např. nadřazené, podřazené, asociované termíny).&amp;lt;ref name=&amp;quot;BK&amp;quot;/&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Znak (symbol) pořádacího systému===&lt;br /&gt;
V procesu systematického pořádání je verbálně vyjádřený obsah dokumentu vřazován do systému lidského poznání, přičemž výrazy přirozeného jazyka jsou převedeny na výrazové prostředky jazyka umělého, tj. znaky, symboly (notace). Příklady takových systémů jsou [[Mezinárodní desetinné třídění]] (MDT) nebo [[Deweyho desetinné třídění]].&amp;lt;ref name=&amp;quot;BK&amp;quot;/&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Odkazy==&lt;br /&gt;
===Reference===&lt;br /&gt;
&amp;lt;references/&amp;gt;&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Zuzana.Sikorova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=V%C3%BDsledky_obsahov%C3%A9_anal%C3%BDzy&amp;diff=35290</id>
		<title>Výsledky obsahové analýzy</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=V%C3%BDsledky_obsahov%C3%A9_anal%C3%BDzy&amp;diff=35290"/>
		<updated>2016-06-05T15:40:15Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Zuzana.Sikorova: &lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;===Abstrakt (referát)===&lt;br /&gt;
Norma ISO 214 definuje abstrakt jako ''„stručnou a přesnou reprezentaci obsahu dokumentu bez vlastní interpretace nebo hodnocení a bez rozlišování autorství abstraktu“''. Abstrakty lze rozdělit na '''informativní''' a '''indikativní'''. Informativní abstrakt zobecňuje podstatné kvantitativní/kvalitativní informace z dokumentu. Indikativní abstrakt se používá jako shrnutí rozsáhlých textů, vystihuje hlavní probíraná témata, způsob prezentace těchto témat a druh dokumentu.&amp;lt;ref&amp;gt;&amp;lt;i&amp;gt;ČSN ISO 214 (01 0148): Dokumentace - abstrakty pro publikace a dokumentaci&amp;lt;/i&amp;gt;. Praha: Český normalizační institut, 2001.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Anotace===&lt;br /&gt;
Anotace je ''„kratší sdělení, které charakterizuje dokument, pokud jde o obsah, hodnotu, účel, vnější formu a původ“''. Funkcí anotace je prohloubení informací získaných z bibliografických údajů. B. Kovář dělí anotaci na ''informativní'', '''doporučující''', '''všeobecnou''' a '''specializovanou'''. Informativní anotace je krátká zpráva o tematice dokumentu. Doporučující anotace udává vhodnost dokumentu pro určité kategorie uživatelů. Všeobecná anotace popisuje dokument jako celek pro široký okruh uživatelů. Specializovaná anotace charakterizuje dokument podle určitých aspektů, je určena pro odborníky z užšího, vymezeného vědního oboru.&amp;lt;ref name=&amp;quot;BK&amp;quot;&amp;gt;KOVÁŘ, Blahoslav. &amp;lt;i&amp;gt;Obsahová analýza dokumentu&amp;lt;/i&amp;gt;. Praha: ÚVTEI, 1974.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Předmětové heslo====&lt;br /&gt;
Předmětové heslo je [[prekoordinace|prekoordinovaný]] pořádací prostředek, slovní (verbální) vyjádření předmětu dokumentu, tj. jeho tématu, případně vedlejších témat.&amp;lt;ref name=&amp;quot;BK&amp;quot;/&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Deskriptor===&lt;br /&gt;
Deskriptor je normalizované a předepsané pořádací a selekční heslo, které vylučuje další ekvivalentní slova z užívání v daném [[Selekční jazyk|selekčním jazyku]]. Složená témata jsou pomocí deskriptorů vyjadřována [[postkoordinace|postkoordinovaně]], tj. spojováním a kombinací hesel. Termíny lze vyhledávat v řízených slovnících deskriptorů, které obsahují synonyma (tzv. nedeskriptory) a jinak spjatá slova (např. nadřazené, podřazené, asociované termíny).&amp;lt;ref name=&amp;quot;BK&amp;quot;/&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Znak (symbol) pořádacího systému===&lt;br /&gt;
V procesu systematického pořádání je verbálně vyjádřený obsah dokumentu vřazován do systému lidského poznání, přičemž výrazy přirozeného jazyka jsou převedeny na výrazové prostředky jazyka umělého, tj. znaky, symboly (notace). Příklady takových systémů jsou [[Mezinárodní desetinné třídění]] (MDT) nebo [[Deweyho desetinné třídění]].(&amp;lt;ref name=&amp;quot;BK&amp;quot;/&amp;gt;&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Zuzana.Sikorova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Posl%C3%A1n%C3%AD,_pracovn%C3%AD_metody_a_v%C3%BDsledky_obsahov%C3%A9_anal%C3%BDzy&amp;diff=35289</id>
		<title>Poslání, pracovní metody a výsledky obsahové analýzy</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Posl%C3%A1n%C3%AD,_pracovn%C3%AD_metody_a_v%C3%BDsledky_obsahov%C3%A9_anal%C3%BDzy&amp;diff=35289"/>
		<updated>2016-06-05T15:36:55Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Zuzana.Sikorova: &lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;&lt;br /&gt;
'''Obsahová analýza''' je metoda, která umožňuje objektivně zachytit obsah [[Dokument|dokumentu]] pomocí přirozeného či umělého jazyka ve formě redukovaného textu či věcných selekčních údajů. Analýza dokumentu může probíhat automaticky pomocí strojového zpracování nebo v procesu intelektuálního zpracování lidmi, případně kombinací obou uvedených přístupů v hybridních systémech. Obsahová analýza je využívána nejen v procesu pořádání informací, ale také jako [[Výzkumné metody|metoda kvalitativního a kvantitativního výzkumu]].&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Poslání a pracovní metody obsahové analýzy==&lt;br /&gt;
Posláním obsahové analýzy je objektivní a relevantní vyjádření obsahu dokumentu (případně dalších hledisek jako jsou forma či uživatelské určení), které usnadní vyhledávání a další práci s dokumentem. Mezi [[Obsahová analýza|techniky obsahové analýzy]] patří [[Automatická indexace|automatická]] nebo intelektuální indexace a konceptuální nebo relační analýza. [[Obsahová analýza|Pracovní metody obsahové analýzy]] jsou popsány v ''ČSN ISO 5963 (01 0174)''.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Výsledky obsahové analýzy==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Výsledkem obsahové analýzy je množina slov přirozeného jazyka, které formulují obsah (předmět/téma) [[Dokument|dokumentu]], jeho části nebo jednotlivé [[Informace|informace]]. Výsledkem obsahové analýzy může být abstrakt (referát), anotace, předmětové heslo, deskriptor nebo znak (symbol) pořádacího systému.&amp;lt;ref name=&amp;quot;BK&amp;quot;&amp;gt;KOVÁŘ, Blahoslav. &amp;lt;i&amp;gt;Obsahová analýza dokumentu&amp;lt;/i&amp;gt;. Praha: ÚVTEI, 1974.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Abstrakt (referát)===&lt;br /&gt;
Norma ISO 214 definuje abstrakt jako ''„stručnou a přesnou reprezentaci obsahu dokumentu bez vlastní interpretace nebo hodnocení a bez rozlišování autorství abstraktu“''. Abstrakty lze rozdělit na '''informativní''' a '''indikativní'''. Informativní abstrakt zobecňuje podstatné kvantitativní/kvalitativní informace z dokumentu. Indikativní abstrakt se používá jako shrnutí rozsáhlých textů, vystihuje hlavní probíraná témata, způsob prezentace těchto témat a druh dokumentu.&amp;lt;ref&amp;gt;&amp;lt;i&amp;gt;ČSN ISO 214 (01 0148): Dokumentace - abstrakty pro publikace a dokumentaci&amp;lt;/i&amp;gt;. Praha: Český normalizační institut, 2001.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Anotace===&lt;br /&gt;
Anotace je ''„kratší sdělení, které charakterizuje dokument, pokud jde o obsah, hodnotu, účel, vnější formu a původ“''. Funkcí anotace je prohloubení informací získaných z bibliografických údajů. B. Kovář dělí anotaci na '''informativní''', '''doporučující''', '''všeobecnou''' a '''specializovanou'''. Informativní anotace je krátká zpráva o tematice dokumentu. Doporučující anotace udává vhodnost dokumentu pro určité kategorie uživatelů. Všeobecná anotace popisuje dokument jako celek pro široký okruh uživatelů. Specializovaná anotace charakterizuje dokument podle určitých aspektů, je určena pro odborníky z užšího, vymezeného vědního oboru.&amp;lt;ref name=&amp;quot;BK&amp;quot;/&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Předmětové heslo===&lt;br /&gt;
Předmětové heslo je [[prekoordinace|prekoordinovaný]] pořádací prostředek, slovní (verbální) vyjádření předmětu dokumentu, tj. jeho tématu, případně vedlejších témat.&amp;lt;ref name=&amp;quot;BK&amp;quot;/&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Deskriptor===&lt;br /&gt;
Deskriptor je normalizované a předepsané pořádací a selekční heslo, které vylučuje další ekvivalentní slova z užívání v daném [[Selekční jazyk|selekčním jazyku]]. Složená témata jsou pomocí deskriptorů vyjadřována [[postkoordinace|postkoordinovaně]], tj. spojováním a kombinací hesel. Termíny lze vyhledávat v řízených slovnících deskriptorů, které obsahují synonyma (tzv. nedeskriptory) a jinak spjatá slova (např. nadřazené, podřazené, asociované termíny).&amp;lt;ref name=&amp;quot;BK&amp;quot;/&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Znak (symbol) pořádacího systému===&lt;br /&gt;
V procesu systematického pořádání je verbálně vyjádřený obsah dokumentu vřazován do systému lidského poznání, přičemž výrazy přirozeného jazyka jsou převedeny na výrazové prostředky jazyka umělého, tj. znaky, symboly (notace). Příklady takových systémů jsou [[Mezinárodní desetinné třídění]] (MDT) nebo [[Deweyho desetinné třídění]] (DDT).&amp;lt;ref name=&amp;quot;BK&amp;quot;/&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Odkazy==&lt;br /&gt;
===Reference===&lt;br /&gt;
&amp;lt;references/&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Doporučená literatura===&lt;br /&gt;
* ČSN ISO 214. ''Dokumentace - abstrakty pro publikace a dokumentaci''. Praha: Český normalizační institut, 2001. 16 s. Třídící znak 01 0148.&lt;br /&gt;
* ČSN ISO 5963. ''Dokumentace. Metody analýzy dokumentů, určování jejich obsahu a výběru lexikálních jednotek selekčního jazyka''. 1. vyd. Praha: Český normalizační institut, 1995. 10 s. Třídící znak 01 0174.&lt;br /&gt;
* HÁJEK, Martin. ''Čtenář a stroj: vybrané metody sociálněvědní analýzy textů''. Vyd. 1. Praha: Sociologické nakladatelství (SLON), 2014. 226 s. ISBN 978-80-7419-161-9.&lt;br /&gt;
* HYHLÍKOVÁ, Věra. ''Informační analýza dokumentu''. Praha: UVTEI-Institut pro mimoškolní vzdělávání, 1984. 80 s. Učební texty / UVTEI; 19.&lt;br /&gt;
* KOVÁŘ, Blahoslav. ''Obsahová analýza dokumentu''. Praha: ÚVTEI, 1974. 44 s. Metodický leták; sv. 105.&lt;br /&gt;
* KUČEROVÁ, Helena. Co analyzujeme při obsahové analýze dokumentů? K pojmu aboutness v organizaci znalostí. ''Knihovna: knihovnická revue'', 2014, 25(1), s. 36-54. ISSN 1801-3252. Dostupné také z: http://knihovna.nkp.cz/knihovna141/141036.htm.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Související články===&lt;br /&gt;
* [[Obsahová analýza]]&lt;br /&gt;
* [[Typy redukovaného textu – pracovní postupy a využití]]&lt;br /&gt;
* [[Vliv interpretace textu na výsledky textové a obsahové analýzy]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Klíčová slova===&lt;br /&gt;
obsahová analýza, věcné pořádání informací&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[Kategorie:Státnicové otázky UISK]]&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Zuzana.Sikorova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Posl%C3%A1n%C3%AD,_pracovn%C3%AD_metody_a_v%C3%BDsledky_obsahov%C3%A9_anal%C3%BDzy&amp;diff=35269</id>
		<title>Poslání, pracovní metody a výsledky obsahové analýzy</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Posl%C3%A1n%C3%AD,_pracovn%C3%AD_metody_a_v%C3%BDsledky_obsahov%C3%A9_anal%C3%BDzy&amp;diff=35269"/>
		<updated>2016-06-04T09:29:27Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Zuzana.Sikorova: /* Poslání a pracovní metody obsahové analýzy */&lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;&lt;br /&gt;
Obsahová analýza je metoda, která umožňuje objektivně zachytit obsah [[Dokument|dokumentu]] pomocí přirozeného či umělého jazyka ve formě redukovaného textu či věcných selekčních údajů. Analýza dokumentu může probíhat automaticky pomocí strojového zpracování nebo v procesu intelektuálního zpracování lidmi, případně kombinací obou uvedených přístupů v hybridních systémech. Obsahová analýza je využívána nejen v procesu pořádání informací, ale také jako [[Výzkumné metody|metoda kvalitativního a kvantitativního výzkumu]].&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Poslání a pracovní metody obsahové analýzy==&lt;br /&gt;
Posláním obsahové analýzy je objektivní a relevantní vyjádření obsahu dokumentu (případně dalších hledisek jako jsou forma či uživatelské určení), které usnadní vyhledávání a další práci s dokumentem. Mezi [[Obsahová analýza|techniky obsahové analýzy]] patří [[Automatická indexace|automatická]] nebo intelektuální indexace a konceptuální nebo relační analýza. [[Obsahová analýza|Pracovní metody obsahové analýzy]] jsou popsány v ''ČSN ISO 5963 (01 0174)''.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Výsledky obsahové analýzy==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Výsledkem obsahové analýzy je množina slov přirozeného jazyka, které formulují obsah (předmět/téma) [[Dokument|dokumentu]], jeho části nebo jednotlivé [[Informace|informace]]. Výsledkem obsahové analýzy může být abstrakt (referát), anotace, předmětové heslo, deskriptor nebo znak (symbol) pořádacího systému.&amp;lt;ref name=&amp;quot;BK&amp;quot;&amp;gt;KOVÁŘ, Blahoslav. &amp;lt;i&amp;gt;Obsahová analýza dokumentu&amp;lt;/i&amp;gt;. Praha: ÚVTEI, 1974.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Abstrakt (referát)===&lt;br /&gt;
Norma ISO 214 definuje abstrakt jako ''„stručnou a přesnou reprezentaci obsahu dokumentu bez vlastní interpretace nebo hodnocení a bez rozlišování autorství abstraktu“''. Abstrakty lze rozdělit na '''informativní''' a '''indikativní'''. Informativní abstrakt zobecňuje podstatné kvantitativní/kvalitativní informace z dokumentu. Indikativní abstrakt se používá jako shrnutí rozsáhlých textů, vystihuje hlavní probíraná témata, způsob prezentace těchto témat a druh dokumentu.&amp;lt;ref&amp;gt;&amp;lt;i&amp;gt;ČSN ISO 214 (01 0148): Dokumentace - abstrakty pro publikace a dokumentaci&amp;lt;/i&amp;gt;. Praha: Český normalizační institut, 2001.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Anotace===&lt;br /&gt;
Anotace je ''„kratší sdělení, které charakterizuje dokument, pokud jde o obsah, hodnotu, účel, vnější formu a původ“''. Funkcí anotace je prohloubení informací získaných z bibliografických údajů. B. Kovář dělí anotaci na '''informativní''', '''doporučující''', '''všeobecnou''' a '''specializovanou'''. Informativní anotace je krátká zpráva o tematice dokumentu. Doporučující anotace udává vhodnost dokumentu pro určité kategorie uživatelů. Všeobecná anotace popisuje dokument jako celek pro široký okruh uživatelů. Specializovaná anotace charakterizuje dokument podle určitých aspektů, je určena pro odborníky z užšího, vymezeného vědního oboru.&amp;lt;ref name=&amp;quot;BK&amp;quot;/&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Předmětové heslo===&lt;br /&gt;
Předmětové heslo je [[prekoordinace|prekoordinovaný]] pořádací prostředek, slovní (verbální) vyjádření předmětu dokumentu, tj. jeho tématu, případně vedlejších témat.&amp;lt;ref name=&amp;quot;BK&amp;quot;/&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Deskriptor===&lt;br /&gt;
Deskriptor je normalizované a předepsané pořádací a selekční heslo, které vylučuje další ekvivalentní slova z užívání v daném [[Selekční jazyk|selekčním jazyku]]. Složená témata jsou pomocí deskriptorů vyjadřována [[postkoordinace|postkoordinovaně]], tj. spojováním a kombinací hesel. Termíny lze vyhledávat v řízených slovnících deskriptorů, které obsahují synonyma (tzv. nedeskriptory) a jinak spjatá slova (např. nadřazené, podřazené, asociované termíny).&amp;lt;ref name=&amp;quot;BK&amp;quot;/&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Znak (symbol) pořádacího systému===&lt;br /&gt;
V procesu systematického pořádání je verbálně vyjádřený obsah dokumentu vřazován do systému lidského poznání, přičemž výrazy přirozeného jazyka jsou převedeny na výrazové prostředky jazyka umělého, tj. znaky, symboly (notace). Příklady takových systémů jsou [[Mezinárodní desetinné třídění]] (MDT) nebo [[Deweyho desetinné třídění]] (DDT).&amp;lt;ref name=&amp;quot;BK&amp;quot;/&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Odkazy==&lt;br /&gt;
===Reference===&lt;br /&gt;
&amp;lt;references/&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Doporučená literatura===&lt;br /&gt;
* ČSN ISO 214. ''Dokumentace - abstrakty pro publikace a dokumentaci''. Praha: Český normalizační institut, 2001. 16 s. Třídící znak 01 0148.&lt;br /&gt;
* ČSN ISO 5963. ''Dokumentace. Metody analýzy dokumentů, určování jejich obsahu a výběru lexikálních jednotek selekčního jazyka''. 1. vyd. Praha: Český normalizační institut, 1995. 10 s. Třídící znak 01 0174.&lt;br /&gt;
* HÁJEK, Martin. ''Čtenář a stroj: vybrané metody sociálněvědní analýzy textů''. Vyd. 1. Praha: Sociologické nakladatelství (SLON), 2014. 226 s. ISBN 978-80-7419-161-9.&lt;br /&gt;
* HYHLÍKOVÁ, Věra. ''Informační analýza dokumentu''. Praha: UVTEI-Institut pro mimoškolní vzdělávání, 1984. 80 s. Učební texty / UVTEI; 19.&lt;br /&gt;
* KOVÁŘ, Blahoslav. ''Obsahová analýza dokumentu''. Praha: ÚVTEI, 1974. 44 s. Metodický leták; sv. 105.&lt;br /&gt;
* KUČEROVÁ, Helena. Co analyzujeme při obsahové analýze dokumentů? K pojmu aboutness v organizaci znalostí. ''Knihovna: knihovnická revue'', 2014, 25(1), s. 36-54. ISSN 1801-3252. Dostupné také z: http://knihovna.nkp.cz/knihovna141/141036.htm.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Související články===&lt;br /&gt;
* [[Obsahová analýza]]&lt;br /&gt;
* [[Typy redukovaného textu – pracovní postupy a využití]]&lt;br /&gt;
* [[Vliv interpretace textu na výsledky textové a obsahové analýzy]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Klíčová slova===&lt;br /&gt;
obsahová analýza, věcné pořádání informací&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[Kategorie:Státnicové otázky UISK]]&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Zuzana.Sikorova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Posl%C3%A1n%C3%AD,_pracovn%C3%AD_metody_a_v%C3%BDsledky_obsahov%C3%A9_anal%C3%BDzy&amp;diff=34940</id>
		<title>Poslání, pracovní metody a výsledky obsahové analýzy</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Posl%C3%A1n%C3%AD,_pracovn%C3%AD_metody_a_v%C3%BDsledky_obsahov%C3%A9_anal%C3%BDzy&amp;diff=34940"/>
		<updated>2016-06-01T10:16:26Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Zuzana.Sikorova: /* Odkazy */&lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;&lt;br /&gt;
Obsahová analýza je metoda, která umožňuje objektivně zachytit obsah [[Dokument|dokumentu]] pomocí přirozeného či umělého jazyka ve formě redukovaného textu či věcných selekčních údajů. Analýza dokumentu může probíhat automaticky pomocí strojového zpracování nebo v procesu intelektuálního zpracování lidmi, případně kombinací obou uvedených přístupů v hybridních systémech. Obsahová analýza je využívána nejen v procesu pořádání informací, ale také jako [[Výzkumné metody|metoda kvalitativního a kvantitativního výzkumu]].&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Poslání a pracovní metody obsahové analýzy==&lt;br /&gt;
Posláním obsahové analýzy je objektivní a relevantní vyjádření obsahu dokumentu (případně dalších hledisek jako jsou forma či uživatelské určení), které usnadní vyhledávání a další práci s dokumentem. Mezi [[Obsahová analýza|techniky]], které jsou k obsahové analýze využívány patří [[Automatická indexace|automatická]] nebo intelektuální indexace a konceptuální nebo relační analýza. [[Obsahová analýza|Pracovní metody obsahové analýzy]] jsou popsány v ''ČSN ISO 5963 (01 0174)''.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Výsledky obsahové analýzy==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Výsledkem obsahové analýzy je množina slov přirozeného jazyka, které formulují obsah (předmět/téma) [[Dokument|dokumentu]], jeho části nebo jednotlivé [[Informace|informace]]. Výsledkem obsahové analýzy může být abstrakt (referát), anotace, předmětové heslo, deskriptor nebo znak (symbol) pořádacího systému.&amp;lt;ref name=&amp;quot;BK&amp;quot;&amp;gt;KOVÁŘ, Blahoslav. &amp;lt;i&amp;gt;Obsahová analýza dokumentu&amp;lt;/i&amp;gt;. Praha: ÚVTEI, 1974.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Abstrakt (referát)===&lt;br /&gt;
Norma ISO 214 definuje abstrakt jako ''„stručnou a přesnou reprezentaci obsahu dokumentu bez vlastní interpretace nebo hodnocení a bez rozlišování autorství abstraktu“''. Abstrakty lze rozdělit na '''informativní''' a '''indikativní'''. Informativní abstrakt zobecňuje podstatné kvantitativní/kvalitativní informace z dokumentu. Indikativní abstrakt se používá jako shrnutí rozsáhlých textů, vystihuje hlavní probíraná témata, způsob prezentace těchto témat a druh dokumentu.&amp;lt;ref&amp;gt;&amp;lt;i&amp;gt;ČSN ISO 214 (01 0148): Dokumentace - abstrakty pro publikace a dokumentaci&amp;lt;/i&amp;gt;. Praha: Český normalizační institut, 2001.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Anotace===&lt;br /&gt;
Anotace je ''„kratší sdělení, které charakterizuje dokument, pokud jde o obsah, hodnotu, účel, vnější formu a původ“''. Funkcí anotace je prohloubení informací získaných z bibliografických údajů. B. Kovář dělí anotaci na '''informativní''', '''doporučující''', '''všeobecnou''' a '''specializovanou'''. Informativní anotace je krátká zpráva o tematice dokumentu. Doporučující anotace udává vhodnost dokumentu pro určité kategorie uživatelů. Všeobecná anotace popisuje dokument jako celek pro široký okruh uživatelů. Specializovaná anotace charakterizuje dokument podle určitých aspektů, je určena pro odborníky z užšího, vymezeného vědního oboru.&amp;lt;ref name=&amp;quot;BK&amp;quot;/&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Předmětové heslo===&lt;br /&gt;
Předmětové heslo je [[prekoordinace|prekoordinovaný]] pořádací prostředek, slovní (verbální) vyjádření předmětu dokumentu, tj. jeho tématu, případně vedlejších témat.&amp;lt;ref name=&amp;quot;BK&amp;quot;/&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Deskriptor===&lt;br /&gt;
Deskriptor je normalizované a předepsané pořádací a selekční heslo, které vylučuje další ekvivalentní slova z užívání v daném [[Selekční jazyk|selekčním jazyku]]. Složená témata jsou pomocí deskriptorů vyjadřována [[postkoordinace|postkoordinovaně]], tj. spojováním a kombinací hesel. Termíny lze vyhledávat v řízených slovnících deskriptorů, které obsahují synonyma (tzv. nedeskriptory) a jinak spjatá slova (např. nadřazené, podřazené, asociované termíny).&amp;lt;ref name=&amp;quot;BK&amp;quot;/&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Znak (symbol) pořádacího systému===&lt;br /&gt;
V procesu systematického pořádání je verbálně vyjádřený obsah dokumentu vřazován do systému lidského poznání, přičemž výrazy přirozeného jazyka jsou převedeny na výrazové prostředky jazyka umělého, tj. znaky, symboly (notace). Příklady takových systémů jsou [[Mezinárodní desetinné třídění]] (MDT) nebo [[Deweyho desetinné třídění]] (DDT).&amp;lt;ref name=&amp;quot;BK&amp;quot;/&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Odkazy==&lt;br /&gt;
===Reference===&lt;br /&gt;
&amp;lt;references/&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Doporučená literatura===&lt;br /&gt;
* ČSN ISO 214. ''Dokumentace - abstrakty pro publikace a dokumentaci''. Praha: Český normalizační institut, 2001. 16 s. Třídící znak 01 0148.&lt;br /&gt;
* ČSN ISO 5963. ''Dokumentace. Metody analýzy dokumentů, určování jejich obsahu a výběru lexikálních jednotek selekčního jazyka''. 1. vyd. Praha: Český normalizační institut, 1995. 10 s. Třídící znak 01 0174.&lt;br /&gt;
* HÁJEK, Martin. ''Čtenář a stroj: vybrané metody sociálněvědní analýzy textů''. Vyd. 1. Praha: Sociologické nakladatelství (SLON), 2014. 226 s. ISBN 978-80-7419-161-9.&lt;br /&gt;
* HYHLÍKOVÁ, Věra. ''Informační analýza dokumentu''. Praha: UVTEI-Institut pro mimoškolní vzdělávání, 1984. 80 s. Učební texty / UVTEI; 19.&lt;br /&gt;
* KOVÁŘ, Blahoslav. ''Obsahová analýza dokumentu''. Praha: ÚVTEI, 1974. 44 s. Metodický leták; sv. 105.&lt;br /&gt;
* KUČEROVÁ, Helena. Co analyzujeme při obsahové analýze dokumentů? K pojmu aboutness v organizaci znalostí. ''Knihovna: knihovnická revue'', 2014, 25(1), s. 36-54. ISSN 1801-3252. Dostupné také z: http://knihovna.nkp.cz/knihovna141/141036.htm.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Související články===&lt;br /&gt;
* [[Obsahová analýza]]&lt;br /&gt;
* [[Typy redukovaného textu – pracovní postupy a využití]]&lt;br /&gt;
* [[Vliv interpretace textu na výsledky textové a obsahové analýzy]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Klíčová slova===&lt;br /&gt;
obsahová analýza, věcné pořádání informací&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Zuzana.Sikorova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Posl%C3%A1n%C3%AD,_pracovn%C3%AD_metody_a_v%C3%BDsledky_obsahov%C3%A9_anal%C3%BDzy&amp;diff=34939</id>
		<title>Poslání, pracovní metody a výsledky obsahové analýzy</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Posl%C3%A1n%C3%AD,_pracovn%C3%AD_metody_a_v%C3%BDsledky_obsahov%C3%A9_anal%C3%BDzy&amp;diff=34939"/>
		<updated>2016-06-01T10:15:41Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Zuzana.Sikorova: /* Klíčová slova */&lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;&lt;br /&gt;
Obsahová analýza je metoda, která umožňuje objektivně zachytit obsah [[Dokument|dokumentu]] pomocí přirozeného či umělého jazyka ve formě redukovaného textu či věcných selekčních údajů. Analýza dokumentu může probíhat automaticky pomocí strojového zpracování nebo v procesu intelektuálního zpracování lidmi, případně kombinací obou uvedených přístupů v hybridních systémech. Obsahová analýza je využívána nejen v procesu pořádání informací, ale také jako [[Výzkumné metody|metoda kvalitativního a kvantitativního výzkumu]].&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Poslání a pracovní metody obsahové analýzy==&lt;br /&gt;
Posláním obsahové analýzy je objektivní a relevantní vyjádření obsahu dokumentu (případně dalších hledisek jako jsou forma či uživatelské určení), které usnadní vyhledávání a další práci s dokumentem. Mezi [[Obsahová analýza|techniky]], které jsou k obsahové analýze využívány patří [[Automatická indexace|automatická]] nebo intelektuální indexace a konceptuální nebo relační analýza. [[Obsahová analýza|Pracovní metody obsahové analýzy]] jsou popsány v ''ČSN ISO 5963 (01 0174)''.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Výsledky obsahové analýzy==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Výsledkem obsahové analýzy je množina slov přirozeného jazyka, které formulují obsah (předmět/téma) [[Dokument|dokumentu]], jeho části nebo jednotlivé [[Informace|informace]]. Výsledkem obsahové analýzy může být abstrakt (referát), anotace, předmětové heslo, deskriptor nebo znak (symbol) pořádacího systému.&amp;lt;ref name=&amp;quot;BK&amp;quot;&amp;gt;KOVÁŘ, Blahoslav. &amp;lt;i&amp;gt;Obsahová analýza dokumentu&amp;lt;/i&amp;gt;. Praha: ÚVTEI, 1974.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Abstrakt (referát)===&lt;br /&gt;
Norma ISO 214 definuje abstrakt jako ''„stručnou a přesnou reprezentaci obsahu dokumentu bez vlastní interpretace nebo hodnocení a bez rozlišování autorství abstraktu“''. Abstrakty lze rozdělit na '''informativní''' a '''indikativní'''. Informativní abstrakt zobecňuje podstatné kvantitativní/kvalitativní informace z dokumentu. Indikativní abstrakt se používá jako shrnutí rozsáhlých textů, vystihuje hlavní probíraná témata, způsob prezentace těchto témat a druh dokumentu.&amp;lt;ref&amp;gt;&amp;lt;i&amp;gt;ČSN ISO 214 (01 0148): Dokumentace - abstrakty pro publikace a dokumentaci&amp;lt;/i&amp;gt;. Praha: Český normalizační institut, 2001.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Anotace===&lt;br /&gt;
Anotace je ''„kratší sdělení, které charakterizuje dokument, pokud jde o obsah, hodnotu, účel, vnější formu a původ“''. Funkcí anotace je prohloubení informací získaných z bibliografických údajů. B. Kovář dělí anotaci na '''informativní''', '''doporučující''', '''všeobecnou''' a '''specializovanou'''. Informativní anotace je krátká zpráva o tematice dokumentu. Doporučující anotace udává vhodnost dokumentu pro určité kategorie uživatelů. Všeobecná anotace popisuje dokument jako celek pro široký okruh uživatelů. Specializovaná anotace charakterizuje dokument podle určitých aspektů, je určena pro odborníky z užšího, vymezeného vědního oboru.&amp;lt;ref name=&amp;quot;BK&amp;quot;/&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Předmětové heslo===&lt;br /&gt;
Předmětové heslo je [[prekoordinace|prekoordinovaný]] pořádací prostředek, slovní (verbální) vyjádření předmětu dokumentu, tj. jeho tématu, případně vedlejších témat.&amp;lt;ref name=&amp;quot;BK&amp;quot;/&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Deskriptor===&lt;br /&gt;
Deskriptor je normalizované a předepsané pořádací a selekční heslo, které vylučuje další ekvivalentní slova z užívání v daném [[Selekční jazyk|selekčním jazyku]]. Složená témata jsou pomocí deskriptorů vyjadřována [[postkoordinace|postkoordinovaně]], tj. spojováním a kombinací hesel. Termíny lze vyhledávat v řízených slovnících deskriptorů, které obsahují synonyma (tzv. nedeskriptory) a jinak spjatá slova (např. nadřazené, podřazené, asociované termíny).&amp;lt;ref name=&amp;quot;BK&amp;quot;/&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Znak (symbol) pořádacího systému===&lt;br /&gt;
V procesu systematického pořádání je verbálně vyjádřený obsah dokumentu vřazován do systému lidského poznání, přičemž výrazy přirozeného jazyka jsou převedeny na výrazové prostředky jazyka umělého, tj. znaky, symboly (notace). Příklady takových systémů jsou [[Mezinárodní desetinné třídění]] (MDT) nebo [[Deweyho desetinné třídění]] (DDT).&amp;lt;ref name=&amp;quot;BK&amp;quot;/&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Odkazy==&lt;br /&gt;
===Reference===&lt;br /&gt;
&amp;lt;references/&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Odkazy==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Doporučená literatura===&lt;br /&gt;
* ČSN ISO 214. ''Dokumentace - abstrakty pro publikace a dokumentaci''. Praha: Český normalizační institut, 2001. 16 s. Třídící znak 01 0148.&lt;br /&gt;
* ČSN ISO 5963. ''Dokumentace. Metody analýzy dokumentů, určování jejich obsahu a výběru lexikálních jednotek selekčního jazyka''. 1. vyd. Praha: Český normalizační institut, 1995. 10 s. Třídící znak 01 0174.&lt;br /&gt;
* HÁJEK, Martin. ''Čtenář a stroj: vybrané metody sociálněvědní analýzy textů''. Vyd. 1. Praha: Sociologické nakladatelství (SLON), 2014. 226 s. ISBN 978-80-7419-161-9.&lt;br /&gt;
* HYHLÍKOVÁ, Věra. ''Informační analýza dokumentu''. Praha: UVTEI-Institut pro mimoškolní vzdělávání, 1984. 80 s. Učební texty / UVTEI; 19.&lt;br /&gt;
* KOVÁŘ, Blahoslav. ''Obsahová analýza dokumentu''. Praha: ÚVTEI, 1974. 44 s. Metodický leták; sv. 105.&lt;br /&gt;
* KUČEROVÁ, Helena. Co analyzujeme při obsahové analýze dokumentů? K pojmu aboutness v organizaci znalostí. ''Knihovna: knihovnická revue'', 2014, 25(1), s. 36-54. ISSN 1801-3252. Dostupné také z: http://knihovna.nkp.cz/knihovna141/141036.htm.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Související články===&lt;br /&gt;
* [[Obsahová analýza]]&lt;br /&gt;
* [[Typy redukovaného textu – pracovní postupy a využití]]&lt;br /&gt;
* [[Vliv interpretace textu na výsledky textové a obsahové analýzy]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Klíčová slova===&lt;br /&gt;
obsahová analýza, věcné pořádání informací&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Zuzana.Sikorova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Posl%C3%A1n%C3%AD,_pracovn%C3%AD_metody_a_v%C3%BDsledky_obsahov%C3%A9_anal%C3%BDzy&amp;diff=34938</id>
		<title>Poslání, pracovní metody a výsledky obsahové analýzy</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Posl%C3%A1n%C3%AD,_pracovn%C3%AD_metody_a_v%C3%BDsledky_obsahov%C3%A9_anal%C3%BDzy&amp;diff=34938"/>
		<updated>2016-06-01T10:14:48Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Zuzana.Sikorova: /* Poslání a pracovní metody obsahové analýzy */&lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;&lt;br /&gt;
Obsahová analýza je metoda, která umožňuje objektivně zachytit obsah [[Dokument|dokumentu]] pomocí přirozeného či umělého jazyka ve formě redukovaného textu či věcných selekčních údajů. Analýza dokumentu může probíhat automaticky pomocí strojového zpracování nebo v procesu intelektuálního zpracování lidmi, případně kombinací obou uvedených přístupů v hybridních systémech. Obsahová analýza je využívána nejen v procesu pořádání informací, ale také jako [[Výzkumné metody|metoda kvalitativního a kvantitativního výzkumu]].&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Poslání a pracovní metody obsahové analýzy==&lt;br /&gt;
Posláním obsahové analýzy je objektivní a relevantní vyjádření obsahu dokumentu (případně dalších hledisek jako jsou forma či uživatelské určení), které usnadní vyhledávání a další práci s dokumentem. Mezi [[Obsahová analýza|techniky]], které jsou k obsahové analýze využívány patří [[Automatická indexace|automatická]] nebo intelektuální indexace a konceptuální nebo relační analýza. [[Obsahová analýza|Pracovní metody obsahové analýzy]] jsou popsány v ''ČSN ISO 5963 (01 0174)''.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Výsledky obsahové analýzy==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Výsledkem obsahové analýzy je množina slov přirozeného jazyka, které formulují obsah (předmět/téma) [[Dokument|dokumentu]], jeho části nebo jednotlivé [[Informace|informace]]. Výsledkem obsahové analýzy může být abstrakt (referát), anotace, předmětové heslo, deskriptor nebo znak (symbol) pořádacího systému.&amp;lt;ref name=&amp;quot;BK&amp;quot;&amp;gt;KOVÁŘ, Blahoslav. &amp;lt;i&amp;gt;Obsahová analýza dokumentu&amp;lt;/i&amp;gt;. Praha: ÚVTEI, 1974.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Abstrakt (referát)===&lt;br /&gt;
Norma ISO 214 definuje abstrakt jako ''„stručnou a přesnou reprezentaci obsahu dokumentu bez vlastní interpretace nebo hodnocení a bez rozlišování autorství abstraktu“''. Abstrakty lze rozdělit na '''informativní''' a '''indikativní'''. Informativní abstrakt zobecňuje podstatné kvantitativní/kvalitativní informace z dokumentu. Indikativní abstrakt se používá jako shrnutí rozsáhlých textů, vystihuje hlavní probíraná témata, způsob prezentace těchto témat a druh dokumentu.&amp;lt;ref&amp;gt;&amp;lt;i&amp;gt;ČSN ISO 214 (01 0148): Dokumentace - abstrakty pro publikace a dokumentaci&amp;lt;/i&amp;gt;. Praha: Český normalizační institut, 2001.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Anotace===&lt;br /&gt;
Anotace je ''„kratší sdělení, které charakterizuje dokument, pokud jde o obsah, hodnotu, účel, vnější formu a původ“''. Funkcí anotace je prohloubení informací získaných z bibliografických údajů. B. Kovář dělí anotaci na '''informativní''', '''doporučující''', '''všeobecnou''' a '''specializovanou'''. Informativní anotace je krátká zpráva o tematice dokumentu. Doporučující anotace udává vhodnost dokumentu pro určité kategorie uživatelů. Všeobecná anotace popisuje dokument jako celek pro široký okruh uživatelů. Specializovaná anotace charakterizuje dokument podle určitých aspektů, je určena pro odborníky z užšího, vymezeného vědního oboru.&amp;lt;ref name=&amp;quot;BK&amp;quot;/&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Předmětové heslo===&lt;br /&gt;
Předmětové heslo je [[prekoordinace|prekoordinovaný]] pořádací prostředek, slovní (verbální) vyjádření předmětu dokumentu, tj. jeho tématu, případně vedlejších témat.&amp;lt;ref name=&amp;quot;BK&amp;quot;/&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Deskriptor===&lt;br /&gt;
Deskriptor je normalizované a předepsané pořádací a selekční heslo, které vylučuje další ekvivalentní slova z užívání v daném [[Selekční jazyk|selekčním jazyku]]. Složená témata jsou pomocí deskriptorů vyjadřována [[postkoordinace|postkoordinovaně]], tj. spojováním a kombinací hesel. Termíny lze vyhledávat v řízených slovnících deskriptorů, které obsahují synonyma (tzv. nedeskriptory) a jinak spjatá slova (např. nadřazené, podřazené, asociované termíny).&amp;lt;ref name=&amp;quot;BK&amp;quot;/&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Znak (symbol) pořádacího systému===&lt;br /&gt;
V procesu systematického pořádání je verbálně vyjádřený obsah dokumentu vřazován do systému lidského poznání, přičemž výrazy přirozeného jazyka jsou převedeny na výrazové prostředky jazyka umělého, tj. znaky, symboly (notace). Příklady takových systémů jsou [[Mezinárodní desetinné třídění]] (MDT) nebo [[Deweyho desetinné třídění]] (DDT).&amp;lt;ref name=&amp;quot;BK&amp;quot;/&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Odkazy==&lt;br /&gt;
===Reference===&lt;br /&gt;
&amp;lt;references/&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Odkazy==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Doporučená literatura===&lt;br /&gt;
* ČSN ISO 214. ''Dokumentace - abstrakty pro publikace a dokumentaci''. Praha: Český normalizační institut, 2001. 16 s. Třídící znak 01 0148.&lt;br /&gt;
* ČSN ISO 5963. ''Dokumentace. Metody analýzy dokumentů, určování jejich obsahu a výběru lexikálních jednotek selekčního jazyka''. 1. vyd. Praha: Český normalizační institut, 1995. 10 s. Třídící znak 01 0174.&lt;br /&gt;
* HÁJEK, Martin. ''Čtenář a stroj: vybrané metody sociálněvědní analýzy textů''. Vyd. 1. Praha: Sociologické nakladatelství (SLON), 2014. 226 s. ISBN 978-80-7419-161-9.&lt;br /&gt;
* HYHLÍKOVÁ, Věra. ''Informační analýza dokumentu''. Praha: UVTEI-Institut pro mimoškolní vzdělávání, 1984. 80 s. Učební texty / UVTEI; 19.&lt;br /&gt;
* KOVÁŘ, Blahoslav. ''Obsahová analýza dokumentu''. Praha: ÚVTEI, 1974. 44 s. Metodický leták; sv. 105.&lt;br /&gt;
* KUČEROVÁ, Helena. Co analyzujeme při obsahové analýze dokumentů? K pojmu aboutness v organizaci znalostí. ''Knihovna: knihovnická revue'', 2014, 25(1), s. 36-54. ISSN 1801-3252. Dostupné také z: http://knihovna.nkp.cz/knihovna141/141036.htm.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Související články===&lt;br /&gt;
* [[Obsahová analýza]]&lt;br /&gt;
* [[Typy redukovaného textu – pracovní postupy a využití]]&lt;br /&gt;
* [[Vliv interpretace textu na výsledky textové a obsahové analýzy]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Klíčová slova===&lt;br /&gt;
indexace, obsahová analýza, věcné pořádání informací, výzkumné metody&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Zuzana.Sikorova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Posl%C3%A1n%C3%AD,_pracovn%C3%AD_metody_a_v%C3%BDsledky_obsahov%C3%A9_anal%C3%BDzy&amp;diff=34937</id>
		<title>Poslání, pracovní metody a výsledky obsahové analýzy</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Posl%C3%A1n%C3%AD,_pracovn%C3%AD_metody_a_v%C3%BDsledky_obsahov%C3%A9_anal%C3%BDzy&amp;diff=34937"/>
		<updated>2016-06-01T10:14:21Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Zuzana.Sikorova: /* Poslání a pracovní metody obsahové analýzy */&lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;&lt;br /&gt;
Obsahová analýza je metoda, která umožňuje objektivně zachytit obsah [[Dokument|dokumentu]] pomocí přirozeného či umělého jazyka ve formě redukovaného textu či věcných selekčních údajů. Analýza dokumentu může probíhat automaticky pomocí strojového zpracování nebo v procesu intelektuálního zpracování lidmi, případně kombinací obou uvedených přístupů v hybridních systémech. Obsahová analýza je využívána nejen v procesu pořádání informací, ale také jako [[Výzkumné metody|metoda kvalitativního a kvantitativního výzkumu]].&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Poslání a pracovní metody obsahové analýzy==&lt;br /&gt;
Posláním obsahové analýzy je objektivní a relevantní vyjádření obsahu dokumentu (případně dalších hledisek jako jsou forma či uživatelské určení), které usnadní vyhledávání a další práci s dokumentem. Mezi [[Obsahová analýza|techniky]], které jsou k obsahové analýze využívány patří [[Automatická indexace|automatická]] nebo intelektuální indexace a konceptuální nebo relační analýza. [[Obsahová analýza|Pracovní metody obsahové analýzy]] jsou popsány v ''ČSN ISO 5963 (01 0174) Dokumentace. Metody analýzy dokumentů, určování jejich obsahu a výběru lexikálních jednotek selekčního jazyka''.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Výsledky obsahové analýzy==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Výsledkem obsahové analýzy je množina slov přirozeného jazyka, které formulují obsah (předmět/téma) [[Dokument|dokumentu]], jeho části nebo jednotlivé [[Informace|informace]]. Výsledkem obsahové analýzy může být abstrakt (referát), anotace, předmětové heslo, deskriptor nebo znak (symbol) pořádacího systému.&amp;lt;ref name=&amp;quot;BK&amp;quot;&amp;gt;KOVÁŘ, Blahoslav. &amp;lt;i&amp;gt;Obsahová analýza dokumentu&amp;lt;/i&amp;gt;. Praha: ÚVTEI, 1974.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Abstrakt (referát)===&lt;br /&gt;
Norma ISO 214 definuje abstrakt jako ''„stručnou a přesnou reprezentaci obsahu dokumentu bez vlastní interpretace nebo hodnocení a bez rozlišování autorství abstraktu“''. Abstrakty lze rozdělit na '''informativní''' a '''indikativní'''. Informativní abstrakt zobecňuje podstatné kvantitativní/kvalitativní informace z dokumentu. Indikativní abstrakt se používá jako shrnutí rozsáhlých textů, vystihuje hlavní probíraná témata, způsob prezentace těchto témat a druh dokumentu.&amp;lt;ref&amp;gt;&amp;lt;i&amp;gt;ČSN ISO 214 (01 0148): Dokumentace - abstrakty pro publikace a dokumentaci&amp;lt;/i&amp;gt;. Praha: Český normalizační institut, 2001.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Anotace===&lt;br /&gt;
Anotace je ''„kratší sdělení, které charakterizuje dokument, pokud jde o obsah, hodnotu, účel, vnější formu a původ“''. Funkcí anotace je prohloubení informací získaných z bibliografických údajů. B. Kovář dělí anotaci na '''informativní''', '''doporučující''', '''všeobecnou''' a '''specializovanou'''. Informativní anotace je krátká zpráva o tematice dokumentu. Doporučující anotace udává vhodnost dokumentu pro určité kategorie uživatelů. Všeobecná anotace popisuje dokument jako celek pro široký okruh uživatelů. Specializovaná anotace charakterizuje dokument podle určitých aspektů, je určena pro odborníky z užšího, vymezeného vědního oboru.&amp;lt;ref name=&amp;quot;BK&amp;quot;/&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Předmětové heslo===&lt;br /&gt;
Předmětové heslo je [[prekoordinace|prekoordinovaný]] pořádací prostředek, slovní (verbální) vyjádření předmětu dokumentu, tj. jeho tématu, případně vedlejších témat.&amp;lt;ref name=&amp;quot;BK&amp;quot;/&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Deskriptor===&lt;br /&gt;
Deskriptor je normalizované a předepsané pořádací a selekční heslo, které vylučuje další ekvivalentní slova z užívání v daném [[Selekční jazyk|selekčním jazyku]]. Složená témata jsou pomocí deskriptorů vyjadřována [[postkoordinace|postkoordinovaně]], tj. spojováním a kombinací hesel. Termíny lze vyhledávat v řízených slovnících deskriptorů, které obsahují synonyma (tzv. nedeskriptory) a jinak spjatá slova (např. nadřazené, podřazené, asociované termíny).&amp;lt;ref name=&amp;quot;BK&amp;quot;/&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Znak (symbol) pořádacího systému===&lt;br /&gt;
V procesu systematického pořádání je verbálně vyjádřený obsah dokumentu vřazován do systému lidského poznání, přičemž výrazy přirozeného jazyka jsou převedeny na výrazové prostředky jazyka umělého, tj. znaky, symboly (notace). Příklady takových systémů jsou [[Mezinárodní desetinné třídění]] (MDT) nebo [[Deweyho desetinné třídění]] (DDT).&amp;lt;ref name=&amp;quot;BK&amp;quot;/&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Odkazy==&lt;br /&gt;
===Reference===&lt;br /&gt;
&amp;lt;references/&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Odkazy==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Doporučená literatura===&lt;br /&gt;
* ČSN ISO 214. ''Dokumentace - abstrakty pro publikace a dokumentaci''. Praha: Český normalizační institut, 2001. 16 s. Třídící znak 01 0148.&lt;br /&gt;
* ČSN ISO 5963. ''Dokumentace. Metody analýzy dokumentů, určování jejich obsahu a výběru lexikálních jednotek selekčního jazyka''. 1. vyd. Praha: Český normalizační institut, 1995. 10 s. Třídící znak 01 0174.&lt;br /&gt;
* HÁJEK, Martin. ''Čtenář a stroj: vybrané metody sociálněvědní analýzy textů''. Vyd. 1. Praha: Sociologické nakladatelství (SLON), 2014. 226 s. ISBN 978-80-7419-161-9.&lt;br /&gt;
* HYHLÍKOVÁ, Věra. ''Informační analýza dokumentu''. Praha: UVTEI-Institut pro mimoškolní vzdělávání, 1984. 80 s. Učební texty / UVTEI; 19.&lt;br /&gt;
* KOVÁŘ, Blahoslav. ''Obsahová analýza dokumentu''. Praha: ÚVTEI, 1974. 44 s. Metodický leták; sv. 105.&lt;br /&gt;
* KUČEROVÁ, Helena. Co analyzujeme při obsahové analýze dokumentů? K pojmu aboutness v organizaci znalostí. ''Knihovna: knihovnická revue'', 2014, 25(1), s. 36-54. ISSN 1801-3252. Dostupné také z: http://knihovna.nkp.cz/knihovna141/141036.htm.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Související články===&lt;br /&gt;
* [[Obsahová analýza]]&lt;br /&gt;
* [[Typy redukovaného textu – pracovní postupy a využití]]&lt;br /&gt;
* [[Vliv interpretace textu na výsledky textové a obsahové analýzy]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Klíčová slova===&lt;br /&gt;
indexace, obsahová analýza, věcné pořádání informací, výzkumné metody&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Zuzana.Sikorova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Posl%C3%A1n%C3%AD,_pracovn%C3%AD_metody_a_v%C3%BDsledky_obsahov%C3%A9_anal%C3%BDzy&amp;diff=34936</id>
		<title>Poslání, pracovní metody a výsledky obsahové analýzy</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Posl%C3%A1n%C3%AD,_pracovn%C3%AD_metody_a_v%C3%BDsledky_obsahov%C3%A9_anal%C3%BDzy&amp;diff=34936"/>
		<updated>2016-06-01T10:11:47Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Zuzana.Sikorova: /* Poslání a pracovní metody obsahové analýzy */&lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;&lt;br /&gt;
Obsahová analýza je metoda, která umožňuje objektivně zachytit obsah [[Dokument|dokumentu]] pomocí přirozeného či umělého jazyka ve formě redukovaného textu či věcných selekčních údajů. Analýza dokumentu může probíhat automaticky pomocí strojového zpracování nebo v procesu intelektuálního zpracování lidmi, případně kombinací obou uvedených přístupů v hybridních systémech. Obsahová analýza je využívána nejen v procesu pořádání informací, ale také jako [[Výzkumné metody|metoda kvalitativního a kvantitativního výzkumu]].&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Poslání a pracovní metody obsahové analýzy==&lt;br /&gt;
Posláním obsahové analýzy je objektivní a relevantní vyjádření obsahu dokumentu (případně dalších hledisek jako jsou forma či uživatelské určení), které usnadní vyhledávání a další práci s dokumentem. Mezi [[Obsahová analýza|techniky]], které jsou k obsahové analýze využívány patří [[Automatická indexace|automatická]] nebo intelektuální indexace a konceptuální nebo relační analýza. [[Obsahová analýza|Pracovní metody obsahové analýzy]] jsou popsány v ČSN ISO 5963 (01 0174) Dokumentace. Metody analýzy dokumentů, určování jejich obsahu a výběru lexikálních jednotek selekčního jazyka.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Výsledky obsahové analýzy==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Výsledkem obsahové analýzy je množina slov přirozeného jazyka, které formulují obsah (předmět/téma) [[Dokument|dokumentu]], jeho části nebo jednotlivé [[Informace|informace]]. Výsledkem obsahové analýzy může být abstrakt (referát), anotace, předmětové heslo, deskriptor nebo znak (symbol) pořádacího systému.&amp;lt;ref name=&amp;quot;BK&amp;quot;&amp;gt;KOVÁŘ, Blahoslav. &amp;lt;i&amp;gt;Obsahová analýza dokumentu&amp;lt;/i&amp;gt;. Praha: ÚVTEI, 1974.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Abstrakt (referát)===&lt;br /&gt;
Norma ISO 214 definuje abstrakt jako ''„stručnou a přesnou reprezentaci obsahu dokumentu bez vlastní interpretace nebo hodnocení a bez rozlišování autorství abstraktu“''. Abstrakty lze rozdělit na '''informativní''' a '''indikativní'''. Informativní abstrakt zobecňuje podstatné kvantitativní/kvalitativní informace z dokumentu. Indikativní abstrakt se používá jako shrnutí rozsáhlých textů, vystihuje hlavní probíraná témata, způsob prezentace těchto témat a druh dokumentu.&amp;lt;ref&amp;gt;&amp;lt;i&amp;gt;ČSN ISO 214 (01 0148): Dokumentace - abstrakty pro publikace a dokumentaci&amp;lt;/i&amp;gt;. Praha: Český normalizační institut, 2001.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Anotace===&lt;br /&gt;
Anotace je ''„kratší sdělení, které charakterizuje dokument, pokud jde o obsah, hodnotu, účel, vnější formu a původ“''. Funkcí anotace je prohloubení informací získaných z bibliografických údajů. B. Kovář dělí anotaci na '''informativní''', '''doporučující''', '''všeobecnou''' a '''specializovanou'''. Informativní anotace je krátká zpráva o tematice dokumentu. Doporučující anotace udává vhodnost dokumentu pro určité kategorie uživatelů. Všeobecná anotace popisuje dokument jako celek pro široký okruh uživatelů. Specializovaná anotace charakterizuje dokument podle určitých aspektů, je určena pro odborníky z užšího, vymezeného vědního oboru.&amp;lt;ref name=&amp;quot;BK&amp;quot;/&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Předmětové heslo===&lt;br /&gt;
Předmětové heslo je [[prekoordinace|prekoordinovaný]] pořádací prostředek, slovní (verbální) vyjádření předmětu dokumentu, tj. jeho tématu, případně vedlejších témat.&amp;lt;ref name=&amp;quot;BK&amp;quot;/&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Deskriptor===&lt;br /&gt;
Deskriptor je normalizované a předepsané pořádací a selekční heslo, které vylučuje další ekvivalentní slova z užívání v daném [[Selekční jazyk|selekčním jazyku]]. Složená témata jsou pomocí deskriptorů vyjadřována [[postkoordinace|postkoordinovaně]], tj. spojováním a kombinací hesel. Termíny lze vyhledávat v řízených slovnících deskriptorů, které obsahují synonyma (tzv. nedeskriptory) a jinak spjatá slova (např. nadřazené, podřazené, asociované termíny).&amp;lt;ref name=&amp;quot;BK&amp;quot;/&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Znak (symbol) pořádacího systému===&lt;br /&gt;
V procesu systematického pořádání je verbálně vyjádřený obsah dokumentu vřazován do systému lidského poznání, přičemž výrazy přirozeného jazyka jsou převedeny na výrazové prostředky jazyka umělého, tj. znaky, symboly (notace). Příklady takových systémů jsou [[Mezinárodní desetinné třídění]] (MDT) nebo [[Deweyho desetinné třídění]] (DDT).&amp;lt;ref name=&amp;quot;BK&amp;quot;/&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Odkazy==&lt;br /&gt;
===Reference===&lt;br /&gt;
&amp;lt;references/&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Odkazy==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Doporučená literatura===&lt;br /&gt;
* ČSN ISO 214. ''Dokumentace - abstrakty pro publikace a dokumentaci''. Praha: Český normalizační institut, 2001. 16 s. Třídící znak 01 0148.&lt;br /&gt;
* ČSN ISO 5963. ''Dokumentace. Metody analýzy dokumentů, určování jejich obsahu a výběru lexikálních jednotek selekčního jazyka''. 1. vyd. Praha: Český normalizační institut, 1995. 10 s. Třídící znak 01 0174.&lt;br /&gt;
* HÁJEK, Martin. ''Čtenář a stroj: vybrané metody sociálněvědní analýzy textů''. Vyd. 1. Praha: Sociologické nakladatelství (SLON), 2014. 226 s. ISBN 978-80-7419-161-9.&lt;br /&gt;
* HYHLÍKOVÁ, Věra. ''Informační analýza dokumentu''. Praha: UVTEI-Institut pro mimoškolní vzdělávání, 1984. 80 s. Učební texty / UVTEI; 19.&lt;br /&gt;
* KOVÁŘ, Blahoslav. ''Obsahová analýza dokumentu''. Praha: ÚVTEI, 1974. 44 s. Metodický leták; sv. 105.&lt;br /&gt;
* KUČEROVÁ, Helena. Co analyzujeme při obsahové analýze dokumentů? K pojmu aboutness v organizaci znalostí. ''Knihovna: knihovnická revue'', 2014, 25(1), s. 36-54. ISSN 1801-3252. Dostupné také z: http://knihovna.nkp.cz/knihovna141/141036.htm.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Související články===&lt;br /&gt;
* [[Obsahová analýza]]&lt;br /&gt;
* [[Typy redukovaného textu – pracovní postupy a využití]]&lt;br /&gt;
* [[Vliv interpretace textu na výsledky textové a obsahové analýzy]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Klíčová slova===&lt;br /&gt;
indexace, obsahová analýza, věcné pořádání informací, výzkumné metody&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Zuzana.Sikorova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Obsahov%C3%A1_anal%C3%BDza&amp;diff=34931</id>
		<title>Obsahová analýza</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Obsahov%C3%A1_anal%C3%BDza&amp;diff=34931"/>
		<updated>2016-06-01T09:51:09Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Zuzana.Sikorova: /* Související články */&lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;'''Obsahovou analýzou''' se rozumí soustava metod a pravidel zaměřených na zachycení obsahu či tematiky dokumentu a dalších pro daný účel významných hledisek (forma dokumentu, uživatelské určení, časové a prostorové hledisko). &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Definice==&lt;br /&gt;
Českou terminologickou databází knihovnictví a informační vědy (dále TDKIV) je představena jako: ''&amp;quot;analýza obsahu dokumentu zahrnující metody a pravidla pro stanovení tematiky dokumentu, příp. časového a prostorového hlediska, čtenářského určení a formy dokumentu. Slovní vyjádření obsahu dokumentu v přirozeném jazyce je transformováno do věcných selekčních údajů v procesu věcného pořádání nebo do vět v procesu sémantické redukce textu dokumentu&amp;quot;''“&amp;lt;ref name=&amp;quot;balíková&amp;quot;&amp;gt;BALÍKOVÁ, Marie. Obsahová analýza. In: ''KTD: Česká terminologická databáze knihovnictví a informační vědy (TDKIV)'' [online]. Praha : Národní knihovna ČR, 2003- [cit. 2015-12-10].Dostupné z: http://aleph.nkp.cz/F/?func=direct&amp;amp;doc_number=000001586&amp;amp;local_base=ktd&amp;lt;/ref&amp;gt;.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Druh informační analýzy==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Obsahová analýza je Blahoslavem Kovářem charakterizována jako jeden ze dvou druhů '''informační analýzy'''. Výsledkem informační analýzy je množina slov přirozeného jazyka, které můžeme rozdělit na identifikační a obsahové (tematické) údaje představující obraz (profil) dokumentu. Identifikační analýza vychází z identifikačních údajů. Obsahová analýza vychází z obsahových (tematických) údajů a je nezbytnou podmínkou a základem věcného pořádání informací&amp;lt;ref&amp;gt;KOVÁŘ, Blahoslav. &amp;lt;i&amp;gt;Obsahová analýza dokumentu&amp;lt;/i&amp;gt;. Praha: Ústředí vědeckých, technických a ekonomických &lt;br /&gt;
informací, 1974, 44 s.&amp;lt;/ref&amp;gt;.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Výzkumná metoda==&lt;br /&gt;
Vícehledisková analýza dokumentů je používanou [[Výzkumné metody|výzkumnou metodou]] v kvantitativním i kvalitativním výzkumu a je užívána zejména v [[Sociologie|sociologii]], [[Psychologie|psychologii]] a historických vědách. Zvláštní význam má zejména při zkoumání časově či prostorově vzdálených událostí a jevů, kdy je třeba posoudit relevanci a poznávací hodnotu dokumentů. Posuzují se podle formálních, vnitřních i vnějších kritérií: &amp;lt;ref&amp;gt;HENDL, Jan. &amp;lt;i&amp;gt;Kvalitativní výzkum: základní teorie, metody a aplikace&amp;lt;/i&amp;gt;. 3. vyd. Praha: Portál, 2012, 407 s.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
* Typ dokumentu.&lt;br /&gt;
* Vnější znaky dokumentu - (např. fyzický stav, způsob zpracování).&lt;br /&gt;
* Vnitřní znaky dokumentu - zkoumá se obsahová stránka dokumentu provedením tzv. interní evaluace dokumentu.&lt;br /&gt;
* Intencionalita dokumentu - zkoumá se míra možného zkreslení informací vlivem např. ideologie, stupně vzdělání či zaměření autora.&lt;br /&gt;
* Blízkost dokumentu - zvažuje se časová, prostorová a sociální blízkost.&lt;br /&gt;
* Původ dokumentu.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Metody a techniky==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Techniky===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
====Automatická indexace====&lt;br /&gt;
[[Automatická indexace]] je proces indexace s využitím strojového zpracování textu a automatického výběru termínů či automatického přiřazování termínů [[Selekční jazyk|selekčního jazyka]].&amp;lt;ref&amp;gt;BALÍKOVÁ, Marie. Automatická indexace. In: ''KTD: Česká terminologická databáze knihovnictví a informační vědy (TDKIV)'' [online]. Praha: Národní knihovna ČR, 2003-. Dostupné také z: http://aleph.nkp.cz/F/?func=direct&amp;amp;doc_number=000001507&amp;amp;local_base=KTD&amp;lt;/ref&amp;gt; &lt;br /&gt;
====Intelektuální indexace====&lt;br /&gt;
Intelektuální indexace je proces indexace realizovaný lidmi (indexátory). Tento způsob zpracování je zatížen subjektivitou, je časově i intelektuálně velmi náročný, oproti automatické indexaci však indexátoři nemají problémy s interpretací přirozeného jazyka.&amp;lt;ref name=&amp;quot;AI&amp;quot;&amp;gt;SCHWARZ, Josef. Současný stav a trendy automatické indexace dokumentů: přehledová studie. In: ''Ikaros'' [online]. 2003, '''7'''(3). Dostupné také z: http://ikaros.cz/soucasny-stav-a-trendy-automaticke-indexace-dokumentu&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
====Konceptuální analýza====&lt;br /&gt;
Konceptuální analýza je založena na zaznamenávání existence a frekvence výskytu (kvantifikaci) určených znaků a následné komparaci určitých jevů.&amp;lt;ref name=&amp;quot;OA&amp;quot;&amp;gt;DVOŘÁKOVÁ, Ilona. &amp;lt;i&amp;gt;Obsahová analýza / formální obsahová analýza / kvantitativní obsahová analýza&amp;lt;/i&amp;gt;. 2010. Dostupné také z: http://www.antropoweb.cz/media/webzin/webzin_2_2010/Dvorakova__I-2-2010.pdf&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
====Relační analýza====&lt;br /&gt;
Relační analýza zaznamenává kromě výskytu znaků také vztahy mezi nimi, k této analýze je využívána [[Sémantika|sémantika]], lingvistika a sledování prostorové blízkosti slov.&amp;lt;ref name=&amp;quot;OA&amp;quot;/&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Norma ČSN ISO 5963 (01 0174)===&lt;br /&gt;
Norma ČSN ISO 5963 (01 0174) Dokumentace. Metody analýzy dokumentů, určování jejich obsahu a výběru lexikálních jednotek selekčního jazyka je obdobou mezinárodní normy ISO 5963. Tato norma popisuje doporučené obecné metody analýzy dokumentů a slouží jako pomůcka indexátorům. Tvůrci normy připomínají, že norma není aplikovatelná v systémech automatického indexování. Zaměřuje se na úvodní fáze indexování a neřeší konkrétní postupy jednotlivých systémů indexování. Vyjadřuje se k určování obsahu při analýze dokumentu, identifikaci hlavních pojmů a k vyjádření těchto pojmů lexikálními jednotkami selekčního jazyka&amp;lt;ref&amp;gt;&amp;lt;i&amp;gt;Metody analýzy dokumentů, určování jejich obsahu a výběru lexikálních jednotek selekčního jazyka: ČSN ISO 5963 (01 0174)&amp;lt;/i&amp;gt;. 1. vyd. Praha: Český normalizační institut, 1995, 10 s.&amp;lt;/ref&amp;gt;:&lt;br /&gt;
* '''Analýza dokumentu''' - Norma se zvlášť zmiňuje dva základní fyzické formy dokumentů, kterými jsou tištěné a netištěné (audiovizuální, vizuální a zvukové) dokumenty. Podrobněji se k jako typickým dokumentům knihoven a informačních pracovišť vyjadřuje k tištěným dokumentům. Pro správné porozumění je důležité posouzení všech důležitých částí dokumentům. Dle normy by měla být zvláštní pozornost věnována následujícím položkám:&lt;br /&gt;
:* název,&lt;br /&gt;
:* referát, byl-li zpracován,&lt;br /&gt;
:* obsah,&lt;br /&gt;
:* úvod, úvodní věty kapitol nebo odstavců a závěr,&lt;br /&gt;
:* ilustrace, diagramy, tabulky a jejich popisy,&lt;br /&gt;
:* slova nebo skupiny slov, které jsou podtrženy nebo tištěny neobvyklým typem písma.&lt;br /&gt;
* '''Identifikace pojmů''' - Sledují se pojmy, které tvoří podstatu popisu předmětu dokumentu. Norma nabízí jako příklady obecné faktory, které by měla jednotlivá pracoviště dle svých priorit sledovat:&lt;br /&gt;
:* Zabývá se dokument předmětem nějaké činnosti?&lt;br /&gt;
:* Obsahuje předmět nějaký činný pojem (např. činnost, operace, proces)?&lt;br /&gt;
:* Je předmět činnosti identifikován?&lt;br /&gt;
:* Zabývá se dokument nositelem činnosti?&lt;br /&gt;
:* Odkazuje se na zvláštní prostředky k provádění činnosti (nástroje, techniky nebo metody)?&lt;br /&gt;
:* Byly tyto faktory hodnoceny v kontextu konkrétního umístění nebo prostředí?&lt;br /&gt;
:* Jsou stanoveny nějaké závislé nebo nezávislé proměnné?&lt;br /&gt;
:* Bylo o tématu pojednáno z nějakého speciálního hlediska, které se obvykle nespojuje s oborem výzkumu?&lt;br /&gt;
:'''Počet indexovaných pojmů''' souvisí se sledovaným účelem činnosti indexace. Při výběru by měl indexátor vybírat pojmy, které by daná skupina uživatelů považovala za nejpřesnější. Počet termínů nebo deskriptorů by se neměl omezovat, určován by měl být množstvím obsažených informací a potřebami uživatelů rejstříku. Pojmy by se měly určovat co nejspecifičtěji. Obecnějším pojmům se dává přednost, pokud by přílišná specifičnost mohla negativně ovlivnit efektivnost systému indexování. Dalším důvodem může být, pokud autor pojem dostatečně nerozvinul.  &lt;br /&gt;
* '''Výběr lexikálních jednotek selekčního jazyka''' - Využívány by měly být doporučené termíny. Nové pojmy by měly být prověřeny z hlediska přesnosti a přijatelnosti pomocí referenčních nástrojů (uznávané slovníky a encyklopedie, tezaury a klasifikační systémy jednotlivých oborů). &lt;br /&gt;
* '''Kontrola kvality''' - Kvalita a konzistence indexování je ovlivněna zejména odbornou kvalifikací indexátora a kvalitou indexačních nástrojů. Pro konzistenci indexování je nutná je osobní nezúčastněnost indexátora bez subjektivních soudů. Kvalitu indexování ovlivňuje i přímý kontakt indexátora s uživateli a otevřenost používaného selekčního jazyka k přidávání nových termínů a dalších aktualizacích.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Výsledky obsahové analýzy==&lt;br /&gt;
Bezprostředním [[Poslání, pracovní metody a výsledky obsahové analýzy|výsledkem obsahové analýzy]] dokumentu je obraz (profil) dokumentu, který je přetvářen do různých druhů redukovaných textů a selekčních obrazů dokumentu. Redukované texty využívají přirozeného jazyka, formalizovaný nebo umělý jazyk je užíván při vytváření selekčních obrazů dokumentu &amp;lt;ref name=&amp;quot;hyhlikova&amp;quot;&amp;gt;HYHLÍKOVÁ, Věra. &amp;lt;i&amp;gt;Informační analýza dokumentu&amp;lt;/i&amp;gt;. Praha: Ústředí vědeckých, technických a ekonomických informací, 1984, 80 s.&amp;lt;/ref&amp;gt;.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Související anglická terminologie==&lt;br /&gt;
Pro obsahovou analýzu se v angličtině používají termíny '''&amp;quot;content analysis&amp;quot;''' nebo '''&amp;quot;subject analysis&amp;quot;'''.&lt;br /&gt;
===&amp;quot;Aboutness&amp;quot;===&lt;br /&gt;
V oblasti informační vědy jsou v souvislosti s obsahovou analýzou a  organizací znalostí obecně používány nové pojmy, které se snaží zachytit nový pohled na práci s informacemi, která je ovlivněna masovým rozšířením elektronicky dostupných dokumentů a zdrojů. Nové akcenty se objevují v souvislosti s prací se [[Sémantika a syntaxe informace|sémantickou stránkou informace]] a v rámci iniciativ [[sémantický web|sémantického webu]] se hovoří o pojmu &amp;quot;aboutness&amp;quot;, který se snaží pojmenovat to, co je obsahovou analýzou zachycováno. Čeština k tomuto termínu postrádá přesný ekvivalent, takže se v tomto významu používají slova námět, obsah, předmět či téma&amp;lt;ref&amp;gt;KUČEROVÁ, Helena Co analyzujeme při obsahové analýze dokumentů? K pojmu aboutness v organizaci znalostí = What Do we Analyze during Subject Analysis of Documents? The Concept of Aboutness in Knowledge Organization. ''Knihovna: knihovnická revue'', 2014, vol. 25, č. 1, s. 36-54. [online]. 2014 [cit. 2015-11-3]. Dostupné z: http://hdl.handle.net/10760/28005&amp;lt;/ref&amp;gt;.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Odkazy==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Reference ===&lt;br /&gt;
&amp;lt;references/&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Doporučená literatura===&lt;br /&gt;
* HENDL, Jan. ''Kvalitativní výzkum: základní teorie, metody a aplikace''. 3. vyd. Praha: Portál, 2012, 407 s.&lt;br /&gt;
* KOVÁŘ, Blahoslav. ''Obsahová analýza dokumentu''. Praha: Ústředí vědeckých, technických a ekonomických informací, 1974, 44 s.&lt;br /&gt;
* KUČEROVÁ, Helena Co analyzujeme při obsahové analýze dokumentů? K pojmu aboutness v organizaci znalostí = What Do we Analyze during Subject Analysis of Documents? The Concept of Aboutness in Knowledge Organization. ''Knihovna: knihovnická revue'', 2014, vol. 25, č. 1, s. 36-54. [online]. 2014 [cit. 2015-11-3]. Dostupné z: http://hdl.handle.net/10760/28005&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Externí odkazy===&lt;br /&gt;
* [https://cs.wikipedia.org/wiki/Obsahová_analýza  Obsahová analýza – Wikipedie]&lt;br /&gt;
* [http://wiki.knihovna.cz/index.php?title=Obsahová_analýza  Obsahová analýza – WikiKnihovna]&lt;br /&gt;
* [http://aleph.nkp.cz/F/?func=direct&amp;amp;doc_number=000001586&amp;amp;local_base=ktd Obsahová analýza (TDKIV)]&lt;br /&gt;
* [http://aleph.nkp.cz/F/?func=direct&amp;amp;doc_number=000001770&amp;amp;local_base=KTD Referát (TDKIV)]&lt;br /&gt;
* [http://aleph.nkp.cz/F/?func=direct&amp;amp;doc_number=000001780&amp;amp;local_base=KTD Anotace (TDKIV)]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Související články===&lt;br /&gt;
*[[Automatická indexace]]&lt;br /&gt;
*[[Poslání, pracovní metody a výsledky obsahové analýzy]]&lt;br /&gt;
*[[Selekční jazyky]]&lt;br /&gt;
*[[Vliv interpretace textu na výsledky textové a obsahové analýzy]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Klíčová slova===&lt;br /&gt;
obsahová analýza, indexace, věcné zpracování, výzkumné metody&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[Kategorie:Zpracování informací a informační servis]]&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Zuzana.Sikorova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Posl%C3%A1n%C3%AD,_pracovn%C3%AD_metody_a_v%C3%BDsledky_obsahov%C3%A9_anal%C3%BDzy&amp;diff=34929</id>
		<title>Poslání, pracovní metody a výsledky obsahové analýzy</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Posl%C3%A1n%C3%AD,_pracovn%C3%AD_metody_a_v%C3%BDsledky_obsahov%C3%A9_anal%C3%BDzy&amp;diff=34929"/>
		<updated>2016-06-01T09:49:44Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Zuzana.Sikorova: /* Související články */&lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;&lt;br /&gt;
Obsahová analýza je metoda, která umožňuje objektivně zachytit obsah [[Dokument|dokumentu]] pomocí přirozeného či umělého jazyka ve formě redukovaného textu či věcných selekčních údajů. Analýza dokumentu může probíhat automaticky pomocí strojového zpracování nebo v procesu intelektuálního zpracování lidmi, případně kombinací obou uvedených přístupů v hybridních systémech. Obsahová analýza je využívána nejen v procesu pořádání informací, ale také jako [[Výzkumné metody|metoda kvalitativního a kvantitativního výzkumu]].&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Poslání a pracovní metody obsahové analýzy==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Výsledky obsahové analýzy==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Výsledkem obsahové analýzy je množina slov přirozeného jazyka, které formulují obsah (předmět/téma) [[Dokument|dokumentu]], jeho části nebo jednotlivé [[Informace|informace]]. Výsledkem obsahové analýzy může být abstrakt (referát), anotace, předmětové heslo, deskriptor nebo znak (symbol) pořádacího systému.&amp;lt;ref name=&amp;quot;BK&amp;quot;&amp;gt;KOVÁŘ, Blahoslav. &amp;lt;i&amp;gt;Obsahová analýza dokumentu&amp;lt;/i&amp;gt;. Praha: ÚVTEI, 1974.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Abstrakt (referát)===&lt;br /&gt;
Norma ISO 214 definuje abstrakt jako ''„stručnou a přesnou reprezentaci obsahu dokumentu bez vlastní interpretace nebo hodnocení a bez rozlišování autorství abstraktu“''. Abstrakty lze rozdělit na '''informativní''' a '''indikativní'''. Informativní abstrakt zobecňuje podstatné kvantitativní/kvalitativní informace z dokumentu. Indikativní abstrakt se používá jako shrnutí rozsáhlých textů, vystihuje hlavní probíraná témata, způsob prezentace těchto témat a druh dokumentu.&amp;lt;ref&amp;gt;&amp;lt;i&amp;gt;ČSN ISO 214 (01 0148): Dokumentace - abstrakty pro publikace a dokumentaci&amp;lt;/i&amp;gt;. Praha: Český normalizační institut, 2001.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Anotace===&lt;br /&gt;
Anotace je ''„kratší sdělení, které charakterizuje dokument, pokud jde o obsah, hodnotu, účel, vnější formu a původ“''. Funkcí anotace je prohloubení informací získaných z bibliografických údajů. B. Kovář dělí anotaci na '''informativní''', '''doporučující''', '''všeobecnou''' a '''specializovanou'''. Informativní anotace je krátká zpráva o tematice dokumentu. Doporučující anotace udává vhodnost dokumentu pro určité kategorie uživatelů. Všeobecná anotace popisuje dokument jako celek pro široký okruh uživatelů. Specializovaná anotace charakterizuje dokument podle určitých aspektů, je určena pro odborníky z užšího, vymezeného vědního oboru.&amp;lt;ref name=&amp;quot;BK&amp;quot;/&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Předmětové heslo===&lt;br /&gt;
Předmětové heslo je [[prekoordinace|prekoordinovaný]] pořádací prostředek, slovní (verbální) vyjádření předmětu dokumentu, tj. jeho tématu, případně vedlejších témat.&amp;lt;ref name=&amp;quot;BK&amp;quot;/&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Deskriptor===&lt;br /&gt;
Deskriptor je normalizované a předepsané pořádací a selekční heslo, které vylučuje další ekvivalentní slova z užívání v daném [[Selekční jazyk|selekčním jazyku]]. Složená témata jsou pomocí deskriptorů vyjadřována [[postkoordinace|postkoordinovaně]], tj. spojováním a kombinací hesel. Termíny lze vyhledávat v řízených slovnících deskriptorů, které obsahují synonyma (tzv. nedeskriptory) a jinak spjatá slova (např. nadřazené, podřazené, asociované termíny).&amp;lt;ref name=&amp;quot;BK&amp;quot;/&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Znak (symbol) pořádacího systému===&lt;br /&gt;
V procesu systematického pořádání je verbálně vyjádřený obsah dokumentu vřazován do systému lidského poznání, přičemž výrazy přirozeného jazyka jsou převedeny na výrazové prostředky jazyka umělého, tj. znaky, symboly (notace). Příklady takových systémů jsou [[Mezinárodní desetinné třídění]] (MDT) nebo [[Deweyho desetinné třídění]] (DDT).&amp;lt;ref name=&amp;quot;BK&amp;quot;/&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Odkazy==&lt;br /&gt;
===Reference===&lt;br /&gt;
&amp;lt;references/&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Odkazy==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Doporučená literatura===&lt;br /&gt;
* ČSN ISO 214. ''Dokumentace - abstrakty pro publikace a dokumentaci''. Praha: Český normalizační institut, 2001. 16 s. Třídící znak 01 0148.&lt;br /&gt;
* ČSN ISO 5963. ''Dokumentace. Metody analýzy dokumentů, určování jejich obsahu a výběru lexikálních jednotek selekčního jazyka''. 1. vyd. Praha: Český normalizační institut, 1995. 10 s. Třídící znak 01 0174.&lt;br /&gt;
* HÁJEK, Martin. ''Čtenář a stroj: vybrané metody sociálněvědní analýzy textů''. Vyd. 1. Praha: Sociologické nakladatelství (SLON), 2014. 226 s. ISBN 978-80-7419-161-9.&lt;br /&gt;
* HYHLÍKOVÁ, Věra. ''Informační analýza dokumentu''. Praha: UVTEI-Institut pro mimoškolní vzdělávání, 1984. 80 s. Učební texty / UVTEI; 19.&lt;br /&gt;
* KOVÁŘ, Blahoslav. ''Obsahová analýza dokumentu''. Praha: ÚVTEI, 1974. 44 s. Metodický leták; sv. 105.&lt;br /&gt;
* KUČEROVÁ, Helena. Co analyzujeme při obsahové analýze dokumentů? K pojmu aboutness v organizaci znalostí. ''Knihovna: knihovnická revue'', 2014, 25(1), s. 36-54. ISSN 1801-3252. Dostupné také z: http://knihovna.nkp.cz/knihovna141/141036.htm.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Související články===&lt;br /&gt;
* [[Obsahová analýza]]&lt;br /&gt;
* [[Typy redukovaného textu – pracovní postupy a využití]]&lt;br /&gt;
* [[Vliv interpretace textu na výsledky textové a obsahové analýzy]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Klíčová slova===&lt;br /&gt;
indexace, obsahová analýza, věcné pořádání informací, výzkumné metody&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Zuzana.Sikorova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=V%C3%BDsledky_obsahov%C3%A9_anal%C3%BDzy&amp;diff=34928</id>
		<title>Výsledky obsahové analýzy</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=V%C3%BDsledky_obsahov%C3%A9_anal%C3%BDzy&amp;diff=34928"/>
		<updated>2016-06-01T09:48:09Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Zuzana.Sikorova: Stránka vyprázdněna&lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Zuzana.Sikorova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Posl%C3%A1n%C3%AD,_pracovn%C3%AD_metody_a_v%C3%BDsledky_obsahov%C3%A9_anal%C3%BDzy&amp;diff=34927</id>
		<title>Poslání, pracovní metody a výsledky obsahové analýzy</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Posl%C3%A1n%C3%AD,_pracovn%C3%AD_metody_a_v%C3%BDsledky_obsahov%C3%A9_anal%C3%BDzy&amp;diff=34927"/>
		<updated>2016-06-01T09:47:10Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Zuzana.Sikorova: /* Související články */&lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;&lt;br /&gt;
Obsahová analýza je metoda, která umožňuje objektivně zachytit obsah [[Dokument|dokumentu]] pomocí přirozeného či umělého jazyka ve formě redukovaného textu či věcných selekčních údajů. Analýza dokumentu může probíhat automaticky pomocí strojového zpracování nebo v procesu intelektuálního zpracování lidmi, případně kombinací obou uvedených přístupů v hybridních systémech. Obsahová analýza je využívána nejen v procesu pořádání informací, ale také jako [[Výzkumné metody|metoda kvalitativního a kvantitativního výzkumu]].&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Poslání a pracovní metody obsahové analýzy==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Výsledky obsahové analýzy==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Výsledkem obsahové analýzy je množina slov přirozeného jazyka, které formulují obsah (předmět/téma) [[Dokument|dokumentu]], jeho části nebo jednotlivé [[Informace|informace]]. Výsledkem obsahové analýzy může být abstrakt (referát), anotace, předmětové heslo, deskriptor nebo znak (symbol) pořádacího systému.&amp;lt;ref name=&amp;quot;BK&amp;quot;&amp;gt;KOVÁŘ, Blahoslav. &amp;lt;i&amp;gt;Obsahová analýza dokumentu&amp;lt;/i&amp;gt;. Praha: ÚVTEI, 1974.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Abstrakt (referát)===&lt;br /&gt;
Norma ISO 214 definuje abstrakt jako ''„stručnou a přesnou reprezentaci obsahu dokumentu bez vlastní interpretace nebo hodnocení a bez rozlišování autorství abstraktu“''. Abstrakty lze rozdělit na '''informativní''' a '''indikativní'''. Informativní abstrakt zobecňuje podstatné kvantitativní/kvalitativní informace z dokumentu. Indikativní abstrakt se používá jako shrnutí rozsáhlých textů, vystihuje hlavní probíraná témata, způsob prezentace těchto témat a druh dokumentu.&amp;lt;ref&amp;gt;&amp;lt;i&amp;gt;ČSN ISO 214 (01 0148): Dokumentace - abstrakty pro publikace a dokumentaci&amp;lt;/i&amp;gt;. Praha: Český normalizační institut, 2001.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Anotace===&lt;br /&gt;
Anotace je ''„kratší sdělení, které charakterizuje dokument, pokud jde o obsah, hodnotu, účel, vnější formu a původ“''. Funkcí anotace je prohloubení informací získaných z bibliografických údajů. B. Kovář dělí anotaci na '''informativní''', '''doporučující''', '''všeobecnou''' a '''specializovanou'''. Informativní anotace je krátká zpráva o tematice dokumentu. Doporučující anotace udává vhodnost dokumentu pro určité kategorie uživatelů. Všeobecná anotace popisuje dokument jako celek pro široký okruh uživatelů. Specializovaná anotace charakterizuje dokument podle určitých aspektů, je určena pro odborníky z užšího, vymezeného vědního oboru.&amp;lt;ref name=&amp;quot;BK&amp;quot;/&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Předmětové heslo===&lt;br /&gt;
Předmětové heslo je [[prekoordinace|prekoordinovaný]] pořádací prostředek, slovní (verbální) vyjádření předmětu dokumentu, tj. jeho tématu, případně vedlejších témat.&amp;lt;ref name=&amp;quot;BK&amp;quot;/&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Deskriptor===&lt;br /&gt;
Deskriptor je normalizované a předepsané pořádací a selekční heslo, které vylučuje další ekvivalentní slova z užívání v daném [[Selekční jazyk|selekčním jazyku]]. Složená témata jsou pomocí deskriptorů vyjadřována [[postkoordinace|postkoordinovaně]], tj. spojováním a kombinací hesel. Termíny lze vyhledávat v řízených slovnících deskriptorů, které obsahují synonyma (tzv. nedeskriptory) a jinak spjatá slova (např. nadřazené, podřazené, asociované termíny).&amp;lt;ref name=&amp;quot;BK&amp;quot;/&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Znak (symbol) pořádacího systému===&lt;br /&gt;
V procesu systematického pořádání je verbálně vyjádřený obsah dokumentu vřazován do systému lidského poznání, přičemž výrazy přirozeného jazyka jsou převedeny na výrazové prostředky jazyka umělého, tj. znaky, symboly (notace). Příklady takových systémů jsou [[Mezinárodní desetinné třídění]] (MDT) nebo [[Deweyho desetinné třídění]] (DDT).&amp;lt;ref name=&amp;quot;BK&amp;quot;/&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Odkazy==&lt;br /&gt;
===Reference===&lt;br /&gt;
&amp;lt;references/&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Odkazy==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Doporučená literatura===&lt;br /&gt;
* ČSN ISO 214. ''Dokumentace - abstrakty pro publikace a dokumentaci''. Praha: Český normalizační institut, 2001. 16 s. Třídící znak 01 0148.&lt;br /&gt;
* ČSN ISO 5963. ''Dokumentace. Metody analýzy dokumentů, určování jejich obsahu a výběru lexikálních jednotek selekčního jazyka''. 1. vyd. Praha: Český normalizační institut, 1995. 10 s. Třídící znak 01 0174.&lt;br /&gt;
* HÁJEK, Martin. ''Čtenář a stroj: vybrané metody sociálněvědní analýzy textů''. Vyd. 1. Praha: Sociologické nakladatelství (SLON), 2014. 226 s. ISBN 978-80-7419-161-9.&lt;br /&gt;
* HYHLÍKOVÁ, Věra. ''Informační analýza dokumentu''. Praha: UVTEI-Institut pro mimoškolní vzdělávání, 1984. 80 s. Učební texty / UVTEI; 19.&lt;br /&gt;
* KOVÁŘ, Blahoslav. ''Obsahová analýza dokumentu''. Praha: ÚVTEI, 1974. 44 s. Metodický leták; sv. 105.&lt;br /&gt;
* KUČEROVÁ, Helena. Co analyzujeme při obsahové analýze dokumentů? K pojmu aboutness v organizaci znalostí. ''Knihovna: knihovnická revue'', 2014, 25(1), s. 36-54. ISSN 1801-3252. Dostupné také z: http://knihovna.nkp.cz/knihovna141/141036.htm.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Související články===&lt;br /&gt;
* [[Analýza vybraných trendů ve věcném pořádání a vyhledávání informací]]&lt;br /&gt;
* [[Obsahová analýza]]&lt;br /&gt;
* [[Typy redukovaného textu – pracovní postupy a využití]]&lt;br /&gt;
* [[Vliv interpretace textu na výsledky textové a obsahové analýzy]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Klíčová slova===&lt;br /&gt;
indexace, obsahová analýza, věcné pořádání informací, výzkumné metody&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Zuzana.Sikorova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Posl%C3%A1n%C3%AD,_pracovn%C3%AD_metody_a_v%C3%BDsledky_obsahov%C3%A9_anal%C3%BDzy&amp;diff=34926</id>
		<title>Poslání, pracovní metody a výsledky obsahové analýzy</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Posl%C3%A1n%C3%AD,_pracovn%C3%AD_metody_a_v%C3%BDsledky_obsahov%C3%A9_anal%C3%BDzy&amp;diff=34926"/>
		<updated>2016-06-01T09:45:07Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Zuzana.Sikorova: /* Výsledky obsahové analýzy */&lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;&lt;br /&gt;
Obsahová analýza je metoda, která umožňuje objektivně zachytit obsah [[Dokument|dokumentu]] pomocí přirozeného či umělého jazyka ve formě redukovaného textu či věcných selekčních údajů. Analýza dokumentu může probíhat automaticky pomocí strojového zpracování nebo v procesu intelektuálního zpracování lidmi, případně kombinací obou uvedených přístupů v hybridních systémech. Obsahová analýza je využívána nejen v procesu pořádání informací, ale také jako [[Výzkumné metody|metoda kvalitativního a kvantitativního výzkumu]].&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Poslání a pracovní metody obsahové analýzy==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Výsledky obsahové analýzy==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Výsledkem obsahové analýzy je množina slov přirozeného jazyka, které formulují obsah (předmět/téma) [[Dokument|dokumentu]], jeho části nebo jednotlivé [[Informace|informace]]. Výsledkem obsahové analýzy může být abstrakt (referát), anotace, předmětové heslo, deskriptor nebo znak (symbol) pořádacího systému.&amp;lt;ref name=&amp;quot;BK&amp;quot;&amp;gt;KOVÁŘ, Blahoslav. &amp;lt;i&amp;gt;Obsahová analýza dokumentu&amp;lt;/i&amp;gt;. Praha: ÚVTEI, 1974.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Abstrakt (referát)===&lt;br /&gt;
Norma ISO 214 definuje abstrakt jako ''„stručnou a přesnou reprezentaci obsahu dokumentu bez vlastní interpretace nebo hodnocení a bez rozlišování autorství abstraktu“''. Abstrakty lze rozdělit na '''informativní''' a '''indikativní'''. Informativní abstrakt zobecňuje podstatné kvantitativní/kvalitativní informace z dokumentu. Indikativní abstrakt se používá jako shrnutí rozsáhlých textů, vystihuje hlavní probíraná témata, způsob prezentace těchto témat a druh dokumentu.&amp;lt;ref&amp;gt;&amp;lt;i&amp;gt;ČSN ISO 214 (01 0148): Dokumentace - abstrakty pro publikace a dokumentaci&amp;lt;/i&amp;gt;. Praha: Český normalizační institut, 2001.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Anotace===&lt;br /&gt;
Anotace je ''„kratší sdělení, které charakterizuje dokument, pokud jde o obsah, hodnotu, účel, vnější formu a původ“''. Funkcí anotace je prohloubení informací získaných z bibliografických údajů. B. Kovář dělí anotaci na '''informativní''', '''doporučující''', '''všeobecnou''' a '''specializovanou'''. Informativní anotace je krátká zpráva o tematice dokumentu. Doporučující anotace udává vhodnost dokumentu pro určité kategorie uživatelů. Všeobecná anotace popisuje dokument jako celek pro široký okruh uživatelů. Specializovaná anotace charakterizuje dokument podle určitých aspektů, je určena pro odborníky z užšího, vymezeného vědního oboru.&amp;lt;ref name=&amp;quot;BK&amp;quot;/&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Předmětové heslo===&lt;br /&gt;
Předmětové heslo je [[prekoordinace|prekoordinovaný]] pořádací prostředek, slovní (verbální) vyjádření předmětu dokumentu, tj. jeho tématu, případně vedlejších témat.&amp;lt;ref name=&amp;quot;BK&amp;quot;/&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Deskriptor===&lt;br /&gt;
Deskriptor je normalizované a předepsané pořádací a selekční heslo, které vylučuje další ekvivalentní slova z užívání v daném [[Selekční jazyk|selekčním jazyku]]. Složená témata jsou pomocí deskriptorů vyjadřována [[postkoordinace|postkoordinovaně]], tj. spojováním a kombinací hesel. Termíny lze vyhledávat v řízených slovnících deskriptorů, které obsahují synonyma (tzv. nedeskriptory) a jinak spjatá slova (např. nadřazené, podřazené, asociované termíny).&amp;lt;ref name=&amp;quot;BK&amp;quot;/&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Znak (symbol) pořádacího systému===&lt;br /&gt;
V procesu systematického pořádání je verbálně vyjádřený obsah dokumentu vřazován do systému lidského poznání, přičemž výrazy přirozeného jazyka jsou převedeny na výrazové prostředky jazyka umělého, tj. znaky, symboly (notace). Příklady takových systémů jsou [[Mezinárodní desetinné třídění]] (MDT) nebo [[Deweyho desetinné třídění]] (DDT).&amp;lt;ref name=&amp;quot;BK&amp;quot;/&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Odkazy==&lt;br /&gt;
===Reference===&lt;br /&gt;
&amp;lt;references/&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Odkazy==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Doporučená literatura===&lt;br /&gt;
* ČSN ISO 214. ''Dokumentace - abstrakty pro publikace a dokumentaci''. Praha: Český normalizační institut, 2001. 16 s. Třídící znak 01 0148.&lt;br /&gt;
* ČSN ISO 5963. ''Dokumentace. Metody analýzy dokumentů, určování jejich obsahu a výběru lexikálních jednotek selekčního jazyka''. 1. vyd. Praha: Český normalizační institut, 1995. 10 s. Třídící znak 01 0174.&lt;br /&gt;
* HÁJEK, Martin. ''Čtenář a stroj: vybrané metody sociálněvědní analýzy textů''. Vyd. 1. Praha: Sociologické nakladatelství (SLON), 2014. 226 s. ISBN 978-80-7419-161-9.&lt;br /&gt;
* HYHLÍKOVÁ, Věra. ''Informační analýza dokumentu''. Praha: UVTEI-Institut pro mimoškolní vzdělávání, 1984. 80 s. Učební texty / UVTEI; 19.&lt;br /&gt;
* KOVÁŘ, Blahoslav. ''Obsahová analýza dokumentu''. Praha: ÚVTEI, 1974. 44 s. Metodický leták; sv. 105.&lt;br /&gt;
* KUČEROVÁ, Helena. Co analyzujeme při obsahové analýze dokumentů? K pojmu aboutness v organizaci znalostí. ''Knihovna: knihovnická revue'', 2014, 25(1), s. 36-54. ISSN 1801-3252. Dostupné také z: http://knihovna.nkp.cz/knihovna141/141036.htm.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Související články===&lt;br /&gt;
* [[Analýza vybraných trendů ve věcném pořádání a vyhledávání informací]]&lt;br /&gt;
* [[Automatická indexace]]&lt;br /&gt;
* [[Obsahová analýza]]&lt;br /&gt;
* [[Tradiční systémy pořádání informací a znalostí - vlastnosti a možnosti jejich využití]]&lt;br /&gt;
* [[Typy redukovaného textu – pracovní postupy a využití]]&lt;br /&gt;
* [[Vliv interpretace textu na výsledky textové a obsahové analýzy]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Klíčová slova===&lt;br /&gt;
indexace, obsahová analýza, věcné pořádání informací, výzkumné metody&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Zuzana.Sikorova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Posl%C3%A1n%C3%AD,_pracovn%C3%AD_metody_a_v%C3%BDsledky_obsahov%C3%A9_anal%C3%BDzy&amp;diff=34925</id>
		<title>Poslání, pracovní metody a výsledky obsahové analýzy</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Posl%C3%A1n%C3%AD,_pracovn%C3%AD_metody_a_v%C3%BDsledky_obsahov%C3%A9_anal%C3%BDzy&amp;diff=34925"/>
		<updated>2016-06-01T09:44:15Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Zuzana.Sikorova: /* Poslání a pracovní metody obsahové analýzy */&lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;&lt;br /&gt;
Obsahová analýza je metoda, která umožňuje objektivně zachytit obsah [[Dokument|dokumentu]] pomocí přirozeného či umělého jazyka ve formě redukovaného textu či věcných selekčních údajů. Analýza dokumentu může probíhat automaticky pomocí strojového zpracování nebo v procesu intelektuálního zpracování lidmi, případně kombinací obou uvedených přístupů v hybridních systémech. Obsahová analýza je využívána nejen v procesu pořádání informací, ale také jako [[Výzkumné metody|metoda kvalitativního a kvantitativního výzkumu]].&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Poslání a pracovní metody obsahové analýzy==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==[[Výsledky obsahové analýzy]]==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Odkazy==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Doporučená literatura===&lt;br /&gt;
* ČSN ISO 214. ''Dokumentace - abstrakty pro publikace a dokumentaci''. Praha: Český normalizační institut, 2001. 16 s. Třídící znak 01 0148.&lt;br /&gt;
* ČSN ISO 5963. ''Dokumentace. Metody analýzy dokumentů, určování jejich obsahu a výběru lexikálních jednotek selekčního jazyka''. 1. vyd. Praha: Český normalizační institut, 1995. 10 s. Třídící znak 01 0174.&lt;br /&gt;
* HÁJEK, Martin. ''Čtenář a stroj: vybrané metody sociálněvědní analýzy textů''. Vyd. 1. Praha: Sociologické nakladatelství (SLON), 2014. 226 s. ISBN 978-80-7419-161-9.&lt;br /&gt;
* HYHLÍKOVÁ, Věra. ''Informační analýza dokumentu''. Praha: UVTEI-Institut pro mimoškolní vzdělávání, 1984. 80 s. Učební texty / UVTEI; 19.&lt;br /&gt;
* KOVÁŘ, Blahoslav. ''Obsahová analýza dokumentu''. Praha: ÚVTEI, 1974. 44 s. Metodický leták; sv. 105.&lt;br /&gt;
* KUČEROVÁ, Helena. Co analyzujeme při obsahové analýze dokumentů? K pojmu aboutness v organizaci znalostí. ''Knihovna: knihovnická revue'', 2014, 25(1), s. 36-54. ISSN 1801-3252. Dostupné také z: http://knihovna.nkp.cz/knihovna141/141036.htm.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Související články===&lt;br /&gt;
* [[Analýza vybraných trendů ve věcném pořádání a vyhledávání informací]]&lt;br /&gt;
* [[Automatická indexace]]&lt;br /&gt;
* [[Obsahová analýza]]&lt;br /&gt;
* [[Tradiční systémy pořádání informací a znalostí - vlastnosti a možnosti jejich využití]]&lt;br /&gt;
* [[Typy redukovaného textu – pracovní postupy a využití]]&lt;br /&gt;
* [[Vliv interpretace textu na výsledky textové a obsahové analýzy]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Klíčová slova===&lt;br /&gt;
indexace, obsahová analýza, věcné pořádání informací, výzkumné metody&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Zuzana.Sikorova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Posl%C3%A1n%C3%AD_a_pracovn%C3%AD_metody_obsahov%C3%A9_anal%C3%BDzy&amp;diff=34924</id>
		<title>Poslání a pracovní metody obsahové analýzy</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Posl%C3%A1n%C3%AD_a_pracovn%C3%AD_metody_obsahov%C3%A9_anal%C3%BDzy&amp;diff=34924"/>
		<updated>2016-06-01T09:42:06Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Zuzana.Sikorova: Stránka vyprázdněna&lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Zuzana.Sikorova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Obsahov%C3%A1_anal%C3%BDza&amp;diff=34923</id>
		<title>Obsahová analýza</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Obsahov%C3%A1_anal%C3%BDza&amp;diff=34923"/>
		<updated>2016-06-01T09:41:03Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Zuzana.Sikorova: /* Související články */&lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;'''Obsahovou analýzou''' se rozumí soustava metod a pravidel zaměřených na zachycení obsahu či tematiky dokumentu a dalších pro daný účel významných hledisek (forma dokumentu, uživatelské určení, časové a prostorové hledisko). &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Definice==&lt;br /&gt;
Českou terminologickou databází knihovnictví a informační vědy (dále TDKIV) je představena jako: ''&amp;quot;analýza obsahu dokumentu zahrnující metody a pravidla pro stanovení tematiky dokumentu, příp. časového a prostorového hlediska, čtenářského určení a formy dokumentu. Slovní vyjádření obsahu dokumentu v přirozeném jazyce je transformováno do věcných selekčních údajů v procesu věcného pořádání nebo do vět v procesu sémantické redukce textu dokumentu&amp;quot;''“&amp;lt;ref name=&amp;quot;balíková&amp;quot;&amp;gt;BALÍKOVÁ, Marie. Obsahová analýza. In: ''KTD: Česká terminologická databáze knihovnictví a informační vědy (TDKIV)'' [online]. Praha : Národní knihovna ČR, 2003- [cit. 2015-12-10].Dostupné z: http://aleph.nkp.cz/F/?func=direct&amp;amp;doc_number=000001586&amp;amp;local_base=ktd&amp;lt;/ref&amp;gt;.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Druh informační analýzy==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Obsahová analýza je Blahoslavem Kovářem charakterizována jako jeden ze dvou druhů '''informační analýzy'''. Výsledkem informační analýzy je množina slov přirozeného jazyka, které můžeme rozdělit na identifikační a obsahové (tematické) údaje představující obraz (profil) dokumentu. Identifikační analýza vychází z identifikačních údajů. Obsahová analýza vychází z obsahových (tematických) údajů a je nezbytnou podmínkou a základem věcného pořádání informací&amp;lt;ref&amp;gt;KOVÁŘ, Blahoslav. &amp;lt;i&amp;gt;Obsahová analýza dokumentu&amp;lt;/i&amp;gt;. Praha: Ústředí vědeckých, technických a ekonomických &lt;br /&gt;
informací, 1974, 44 s.&amp;lt;/ref&amp;gt;.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Výzkumná metoda==&lt;br /&gt;
Vícehledisková analýza dokumentů je používanou [[Výzkumné metody|výzkumnou metodou]] v kvantitativním i kvalitativním výzkumu a je užívána zejména v [[Sociologie|sociologii]], [[Psychologie|psychologii]] a historických vědách. Zvláštní význam má zejména při zkoumání časově či prostorově vzdálených událostí a jevů, kdy je třeba posoudit relevanci a poznávací hodnotu dokumentů. Posuzují se podle formálních, vnitřních i vnějších kritérií: &amp;lt;ref&amp;gt;HENDL, Jan. &amp;lt;i&amp;gt;Kvalitativní výzkum: základní teorie, metody a aplikace&amp;lt;/i&amp;gt;. 3. vyd. Praha: Portál, 2012, 407 s.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
* Typ dokumentu.&lt;br /&gt;
* Vnější znaky dokumentu - (např. fyzický stav, způsob zpracování).&lt;br /&gt;
* Vnitřní znaky dokumentu - zkoumá se obsahová stránka dokumentu provedením tzv. interní evaluace dokumentu.&lt;br /&gt;
* Intencionalita dokumentu - zkoumá se míra možného zkreslení informací vlivem např. ideologie, stupně vzdělání či zaměření autora.&lt;br /&gt;
* Blízkost dokumentu - zvažuje se časová, prostorová a sociální blízkost.&lt;br /&gt;
* Původ dokumentu.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Metody a techniky==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Techniky===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
====Automatická indexace====&lt;br /&gt;
[[Automatická indexace]] je proces indexace s využitím strojového zpracování textu a automatického výběru termínů či automatického přiřazování termínů [[Selekční jazyk|selekčního jazyka]].&amp;lt;ref&amp;gt;BALÍKOVÁ, Marie. Automatická indexace. In: ''KTD: Česká terminologická databáze knihovnictví a informační vědy (TDKIV)'' [online]. Praha: Národní knihovna ČR, 2003-. Dostupné také z: http://aleph.nkp.cz/F/?func=direct&amp;amp;doc_number=000001507&amp;amp;local_base=KTD&amp;lt;/ref&amp;gt; &lt;br /&gt;
====Intelektuální indexace====&lt;br /&gt;
Intelektuální indexace je proces indexace realizovaný lidmi (indexátory). Tento způsob zpracování je zatížen subjektivitou, je časově i intelektuálně velmi náročný, oproti automatické indexaci však indexátoři nemají problémy s interpretací přirozeného jazyka.&amp;lt;ref name=&amp;quot;AI&amp;quot;&amp;gt;SCHWARZ, Josef. Současný stav a trendy automatické indexace dokumentů: přehledová studie. In: ''Ikaros'' [online]. 2003, '''7'''(3). Dostupné také z: http://ikaros.cz/soucasny-stav-a-trendy-automaticke-indexace-dokumentu&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
====Konceptuální analýza====&lt;br /&gt;
Konceptuální analýza je založena na zaznamenávání existence a frekvence výskytu (kvantifikaci) určených znaků a následné komparaci určitých jevů.&amp;lt;ref name=&amp;quot;OA&amp;quot;&amp;gt;DVOŘÁKOVÁ, Ilona. &amp;lt;i&amp;gt;Obsahová analýza / formální obsahová analýza / kvantitativní obsahová analýza&amp;lt;/i&amp;gt;. 2010. Dostupné také z: http://www.antropoweb.cz/media/webzin/webzin_2_2010/Dvorakova__I-2-2010.pdf&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
====Relační analýza====&lt;br /&gt;
Relační analýza zaznamenává kromě výskytu znaků také vztahy mezi nimi, k této analýze je využívána [[Sémantika|sémantika]], lingvistika a sledování prostorové blízkosti slov.&amp;lt;ref name=&amp;quot;OA&amp;quot;/&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Norma ČSN ISO 5963 (01 0174)===&lt;br /&gt;
Norma ČSN ISO 5963 (01 0174) Dokumentace. Metody analýzy dokumentů, určování jejich obsahu a výběru lexikálních jednotek selekčního jazyka je obdobou mezinárodní normy ISO 5963. Tato norma popisuje doporučené obecné metody analýzy dokumentů a slouží jako pomůcka indexátorům. Tvůrci normy připomínají, že norma není aplikovatelná v systémech automatického indexování. Zaměřuje se na úvodní fáze indexování a neřeší konkrétní postupy jednotlivých systémů indexování. Vyjadřuje se k určování obsahu při analýze dokumentu, identifikaci hlavních pojmů a k vyjádření těchto pojmů lexikálními jednotkami selekčního jazyka&amp;lt;ref&amp;gt;&amp;lt;i&amp;gt;Metody analýzy dokumentů, určování jejich obsahu a výběru lexikálních jednotek selekčního jazyka: ČSN ISO 5963 (01 0174)&amp;lt;/i&amp;gt;. 1. vyd. Praha: Český normalizační institut, 1995, 10 s.&amp;lt;/ref&amp;gt;:&lt;br /&gt;
* '''Analýza dokumentu''' - Norma se zvlášť zmiňuje dva základní fyzické formy dokumentů, kterými jsou tištěné a netištěné (audiovizuální, vizuální a zvukové) dokumenty. Podrobněji se k jako typickým dokumentům knihoven a informačních pracovišť vyjadřuje k tištěným dokumentům. Pro správné porozumění je důležité posouzení všech důležitých částí dokumentům. Dle normy by měla být zvláštní pozornost věnována následujícím položkám:&lt;br /&gt;
:* název,&lt;br /&gt;
:* referát, byl-li zpracován,&lt;br /&gt;
:* obsah,&lt;br /&gt;
:* úvod, úvodní věty kapitol nebo odstavců a závěr,&lt;br /&gt;
:* ilustrace, diagramy, tabulky a jejich popisy,&lt;br /&gt;
:* slova nebo skupiny slov, které jsou podtrženy nebo tištěny neobvyklým typem písma.&lt;br /&gt;
* '''Identifikace pojmů''' - Sledují se pojmy, které tvoří podstatu popisu předmětu dokumentu. Norma nabízí jako příklady obecné faktory, které by měla jednotlivá pracoviště dle svých priorit sledovat:&lt;br /&gt;
:* Zabývá se dokument předmětem nějaké činnosti?&lt;br /&gt;
:* Obsahuje předmět nějaký činný pojem (např. činnost, operace, proces)?&lt;br /&gt;
:* Je předmět činnosti identifikován?&lt;br /&gt;
:* Zabývá se dokument nositelem činnosti?&lt;br /&gt;
:* Odkazuje se na zvláštní prostředky k provádění činnosti (nástroje, techniky nebo metody)?&lt;br /&gt;
:* Byly tyto faktory hodnoceny v kontextu konkrétního umístění nebo prostředí?&lt;br /&gt;
:* Jsou stanoveny nějaké závislé nebo nezávislé proměnné?&lt;br /&gt;
:* Bylo o tématu pojednáno z nějakého speciálního hlediska, které se obvykle nespojuje s oborem výzkumu?&lt;br /&gt;
:'''Počet indexovaných pojmů''' souvisí se sledovaným účelem činnosti indexace. Při výběru by měl indexátor vybírat pojmy, které by daná skupina uživatelů považovala za nejpřesnější. Počet termínů nebo deskriptorů by se neměl omezovat, určován by měl být množstvím obsažených informací a potřebami uživatelů rejstříku. Pojmy by se měly určovat co nejspecifičtěji. Obecnějším pojmům se dává přednost, pokud by přílišná specifičnost mohla negativně ovlivnit efektivnost systému indexování. Dalším důvodem může být, pokud autor pojem dostatečně nerozvinul.  &lt;br /&gt;
* '''Výběr lexikálních jednotek selekčního jazyka''' - Využívány by měly být doporučené termíny. Nové pojmy by měly být prověřeny z hlediska přesnosti a přijatelnosti pomocí referenčních nástrojů (uznávané slovníky a encyklopedie, tezaury a klasifikační systémy jednotlivých oborů). &lt;br /&gt;
* '''Kontrola kvality''' - Kvalita a konzistence indexování je ovlivněna zejména odbornou kvalifikací indexátora a kvalitou indexačních nástrojů. Pro konzistenci indexování je nutná je osobní nezúčastněnost indexátora bez subjektivních soudů. Kvalitu indexování ovlivňuje i přímý kontakt indexátora s uživateli a otevřenost používaného selekčního jazyka k přidávání nových termínů a dalších aktualizacích.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Výsledky obsahové analýzy==&lt;br /&gt;
Bezprostředním [[Poslání, pracovní metody a výsledky obsahové analýzy|výsledkem obsahové analýzy]] dokumentu je obraz (profil) dokumentu, který je přetvářen do různých druhů redukovaných textů a selekčních obrazů dokumentu. Redukované texty využívají přirozeného jazyka, formalizovaný nebo umělý jazyk je užíván při vytváření selekčních obrazů dokumentu &amp;lt;ref name=&amp;quot;hyhlikova&amp;quot;&amp;gt;HYHLÍKOVÁ, Věra. &amp;lt;i&amp;gt;Informační analýza dokumentu&amp;lt;/i&amp;gt;. Praha: Ústředí vědeckých, technických a ekonomických informací, 1984, 80 s.&amp;lt;/ref&amp;gt;.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Související anglická terminologie==&lt;br /&gt;
Pro obsahovou analýzu se v angličtině používají termíny '''&amp;quot;content analysis&amp;quot;''' nebo '''&amp;quot;subject analysis&amp;quot;'''.&lt;br /&gt;
===&amp;quot;Aboutness&amp;quot;===&lt;br /&gt;
V oblasti informační vědy jsou v souvislosti s obsahovou analýzou a  organizací znalostí obecně používány nové pojmy, které se snaží zachytit nový pohled na práci s informacemi, která je ovlivněna masovým rozšířením elektronicky dostupných dokumentů a zdrojů. Nové akcenty se objevují v souvislosti s prací se [[Sémantika a syntaxe informace|sémantickou stránkou informace]] a v rámci iniciativ [[sémantický web|sémantického webu]] se hovoří o pojmu &amp;quot;aboutness&amp;quot;, který se snaží pojmenovat to, co je obsahovou analýzou zachycováno. Čeština k tomuto termínu postrádá přesný ekvivalent, takže se v tomto významu používají slova námět, obsah, předmět či téma&amp;lt;ref&amp;gt;KUČEROVÁ, Helena Co analyzujeme při obsahové analýze dokumentů? K pojmu aboutness v organizaci znalostí = What Do we Analyze during Subject Analysis of Documents? The Concept of Aboutness in Knowledge Organization. ''Knihovna: knihovnická revue'', 2014, vol. 25, č. 1, s. 36-54. [online]. 2014 [cit. 2015-11-3]. Dostupné z: http://hdl.handle.net/10760/28005&amp;lt;/ref&amp;gt;.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Odkazy==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Reference ===&lt;br /&gt;
&amp;lt;references/&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Doporučená literatura===&lt;br /&gt;
* HENDL, Jan. ''Kvalitativní výzkum: základní teorie, metody a aplikace''. 3. vyd. Praha: Portál, 2012, 407 s.&lt;br /&gt;
* KOVÁŘ, Blahoslav. ''Obsahová analýza dokumentu''. Praha: Ústředí vědeckých, technických a ekonomických informací, 1974, 44 s.&lt;br /&gt;
* KUČEROVÁ, Helena Co analyzujeme při obsahové analýze dokumentů? K pojmu aboutness v organizaci znalostí = What Do we Analyze during Subject Analysis of Documents? The Concept of Aboutness in Knowledge Organization. ''Knihovna: knihovnická revue'', 2014, vol. 25, č. 1, s. 36-54. [online]. 2014 [cit. 2015-11-3]. Dostupné z: http://hdl.handle.net/10760/28005&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Externí odkazy===&lt;br /&gt;
* [https://cs.wikipedia.org/wiki/Obsahová_analýza  Obsahová analýza – Wikipedie]&lt;br /&gt;
* [http://wiki.knihovna.cz/index.php?title=Obsahová_analýza  Obsahová analýza – WikiKnihovna]&lt;br /&gt;
* [http://aleph.nkp.cz/F/?func=direct&amp;amp;doc_number=000001586&amp;amp;local_base=ktd Obsahová analýza (TDKIV)]&lt;br /&gt;
* [http://aleph.nkp.cz/F/?func=direct&amp;amp;doc_number=000001770&amp;amp;local_base=KTD Referát (TDKIV)]&lt;br /&gt;
* [http://aleph.nkp.cz/F/?func=direct&amp;amp;doc_number=000001780&amp;amp;local_base=KTD Anotace (TDKIV)]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Související články===&lt;br /&gt;
*[[Automatická indexace]]&lt;br /&gt;
*[[Poslání, pracovní metody a výsledky obsahové analýzy]]&lt;br /&gt;
*[[Selekční jazyky]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Klíčová slova===&lt;br /&gt;
obsahová analýza, indexace, věcné zpracování, výzkumné metody&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[Kategorie:Zpracování informací a informační servis]]&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Zuzana.Sikorova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Obsahov%C3%A1_anal%C3%BDza&amp;diff=34922</id>
		<title>Obsahová analýza</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Obsahov%C3%A1_anal%C3%BDza&amp;diff=34922"/>
		<updated>2016-06-01T09:39:49Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Zuzana.Sikorova: /* Výsledky obsahové analýzy */&lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;'''Obsahovou analýzou''' se rozumí soustava metod a pravidel zaměřených na zachycení obsahu či tematiky dokumentu a dalších pro daný účel významných hledisek (forma dokumentu, uživatelské určení, časové a prostorové hledisko). &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Definice==&lt;br /&gt;
Českou terminologickou databází knihovnictví a informační vědy (dále TDKIV) je představena jako: ''&amp;quot;analýza obsahu dokumentu zahrnující metody a pravidla pro stanovení tematiky dokumentu, příp. časového a prostorového hlediska, čtenářského určení a formy dokumentu. Slovní vyjádření obsahu dokumentu v přirozeném jazyce je transformováno do věcných selekčních údajů v procesu věcného pořádání nebo do vět v procesu sémantické redukce textu dokumentu&amp;quot;''“&amp;lt;ref name=&amp;quot;balíková&amp;quot;&amp;gt;BALÍKOVÁ, Marie. Obsahová analýza. In: ''KTD: Česká terminologická databáze knihovnictví a informační vědy (TDKIV)'' [online]. Praha : Národní knihovna ČR, 2003- [cit. 2015-12-10].Dostupné z: http://aleph.nkp.cz/F/?func=direct&amp;amp;doc_number=000001586&amp;amp;local_base=ktd&amp;lt;/ref&amp;gt;.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Druh informační analýzy==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Obsahová analýza je Blahoslavem Kovářem charakterizována jako jeden ze dvou druhů '''informační analýzy'''. Výsledkem informační analýzy je množina slov přirozeného jazyka, které můžeme rozdělit na identifikační a obsahové (tematické) údaje představující obraz (profil) dokumentu. Identifikační analýza vychází z identifikačních údajů. Obsahová analýza vychází z obsahových (tematických) údajů a je nezbytnou podmínkou a základem věcného pořádání informací&amp;lt;ref&amp;gt;KOVÁŘ, Blahoslav. &amp;lt;i&amp;gt;Obsahová analýza dokumentu&amp;lt;/i&amp;gt;. Praha: Ústředí vědeckých, technických a ekonomických &lt;br /&gt;
informací, 1974, 44 s.&amp;lt;/ref&amp;gt;.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Výzkumná metoda==&lt;br /&gt;
Vícehledisková analýza dokumentů je používanou [[Výzkumné metody|výzkumnou metodou]] v kvantitativním i kvalitativním výzkumu a je užívána zejména v [[Sociologie|sociologii]], [[Psychologie|psychologii]] a historických vědách. Zvláštní význam má zejména při zkoumání časově či prostorově vzdálených událostí a jevů, kdy je třeba posoudit relevanci a poznávací hodnotu dokumentů. Posuzují se podle formálních, vnitřních i vnějších kritérií: &amp;lt;ref&amp;gt;HENDL, Jan. &amp;lt;i&amp;gt;Kvalitativní výzkum: základní teorie, metody a aplikace&amp;lt;/i&amp;gt;. 3. vyd. Praha: Portál, 2012, 407 s.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
* Typ dokumentu.&lt;br /&gt;
* Vnější znaky dokumentu - (např. fyzický stav, způsob zpracování).&lt;br /&gt;
* Vnitřní znaky dokumentu - zkoumá se obsahová stránka dokumentu provedením tzv. interní evaluace dokumentu.&lt;br /&gt;
* Intencionalita dokumentu - zkoumá se míra možného zkreslení informací vlivem např. ideologie, stupně vzdělání či zaměření autora.&lt;br /&gt;
* Blízkost dokumentu - zvažuje se časová, prostorová a sociální blízkost.&lt;br /&gt;
* Původ dokumentu.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Metody a techniky==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Techniky===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
====Automatická indexace====&lt;br /&gt;
[[Automatická indexace]] je proces indexace s využitím strojového zpracování textu a automatického výběru termínů či automatického přiřazování termínů [[Selekční jazyk|selekčního jazyka]].&amp;lt;ref&amp;gt;BALÍKOVÁ, Marie. Automatická indexace. In: ''KTD: Česká terminologická databáze knihovnictví a informační vědy (TDKIV)'' [online]. Praha: Národní knihovna ČR, 2003-. Dostupné také z: http://aleph.nkp.cz/F/?func=direct&amp;amp;doc_number=000001507&amp;amp;local_base=KTD&amp;lt;/ref&amp;gt; &lt;br /&gt;
====Intelektuální indexace====&lt;br /&gt;
Intelektuální indexace je proces indexace realizovaný lidmi (indexátory). Tento způsob zpracování je zatížen subjektivitou, je časově i intelektuálně velmi náročný, oproti automatické indexaci však indexátoři nemají problémy s interpretací přirozeného jazyka.&amp;lt;ref name=&amp;quot;AI&amp;quot;&amp;gt;SCHWARZ, Josef. Současný stav a trendy automatické indexace dokumentů: přehledová studie. In: ''Ikaros'' [online]. 2003, '''7'''(3). Dostupné také z: http://ikaros.cz/soucasny-stav-a-trendy-automaticke-indexace-dokumentu&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
====Konceptuální analýza====&lt;br /&gt;
Konceptuální analýza je založena na zaznamenávání existence a frekvence výskytu (kvantifikaci) určených znaků a následné komparaci určitých jevů.&amp;lt;ref name=&amp;quot;OA&amp;quot;&amp;gt;DVOŘÁKOVÁ, Ilona. &amp;lt;i&amp;gt;Obsahová analýza / formální obsahová analýza / kvantitativní obsahová analýza&amp;lt;/i&amp;gt;. 2010. Dostupné také z: http://www.antropoweb.cz/media/webzin/webzin_2_2010/Dvorakova__I-2-2010.pdf&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
====Relační analýza====&lt;br /&gt;
Relační analýza zaznamenává kromě výskytu znaků také vztahy mezi nimi, k této analýze je využívána [[Sémantika|sémantika]], lingvistika a sledování prostorové blízkosti slov.&amp;lt;ref name=&amp;quot;OA&amp;quot;/&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Norma ČSN ISO 5963 (01 0174)===&lt;br /&gt;
Norma ČSN ISO 5963 (01 0174) Dokumentace. Metody analýzy dokumentů, určování jejich obsahu a výběru lexikálních jednotek selekčního jazyka je obdobou mezinárodní normy ISO 5963. Tato norma popisuje doporučené obecné metody analýzy dokumentů a slouží jako pomůcka indexátorům. Tvůrci normy připomínají, že norma není aplikovatelná v systémech automatického indexování. Zaměřuje se na úvodní fáze indexování a neřeší konkrétní postupy jednotlivých systémů indexování. Vyjadřuje se k určování obsahu při analýze dokumentu, identifikaci hlavních pojmů a k vyjádření těchto pojmů lexikálními jednotkami selekčního jazyka&amp;lt;ref&amp;gt;&amp;lt;i&amp;gt;Metody analýzy dokumentů, určování jejich obsahu a výběru lexikálních jednotek selekčního jazyka: ČSN ISO 5963 (01 0174)&amp;lt;/i&amp;gt;. 1. vyd. Praha: Český normalizační institut, 1995, 10 s.&amp;lt;/ref&amp;gt;:&lt;br /&gt;
* '''Analýza dokumentu''' - Norma se zvlášť zmiňuje dva základní fyzické formy dokumentů, kterými jsou tištěné a netištěné (audiovizuální, vizuální a zvukové) dokumenty. Podrobněji se k jako typickým dokumentům knihoven a informačních pracovišť vyjadřuje k tištěným dokumentům. Pro správné porozumění je důležité posouzení všech důležitých částí dokumentům. Dle normy by měla být zvláštní pozornost věnována následujícím položkám:&lt;br /&gt;
:* název,&lt;br /&gt;
:* referát, byl-li zpracován,&lt;br /&gt;
:* obsah,&lt;br /&gt;
:* úvod, úvodní věty kapitol nebo odstavců a závěr,&lt;br /&gt;
:* ilustrace, diagramy, tabulky a jejich popisy,&lt;br /&gt;
:* slova nebo skupiny slov, které jsou podtrženy nebo tištěny neobvyklým typem písma.&lt;br /&gt;
* '''Identifikace pojmů''' - Sledují se pojmy, které tvoří podstatu popisu předmětu dokumentu. Norma nabízí jako příklady obecné faktory, které by měla jednotlivá pracoviště dle svých priorit sledovat:&lt;br /&gt;
:* Zabývá se dokument předmětem nějaké činnosti?&lt;br /&gt;
:* Obsahuje předmět nějaký činný pojem (např. činnost, operace, proces)?&lt;br /&gt;
:* Je předmět činnosti identifikován?&lt;br /&gt;
:* Zabývá se dokument nositelem činnosti?&lt;br /&gt;
:* Odkazuje se na zvláštní prostředky k provádění činnosti (nástroje, techniky nebo metody)?&lt;br /&gt;
:* Byly tyto faktory hodnoceny v kontextu konkrétního umístění nebo prostředí?&lt;br /&gt;
:* Jsou stanoveny nějaké závislé nebo nezávislé proměnné?&lt;br /&gt;
:* Bylo o tématu pojednáno z nějakého speciálního hlediska, které se obvykle nespojuje s oborem výzkumu?&lt;br /&gt;
:'''Počet indexovaných pojmů''' souvisí se sledovaným účelem činnosti indexace. Při výběru by měl indexátor vybírat pojmy, které by daná skupina uživatelů považovala za nejpřesnější. Počet termínů nebo deskriptorů by se neměl omezovat, určován by měl být množstvím obsažených informací a potřebami uživatelů rejstříku. Pojmy by se měly určovat co nejspecifičtěji. Obecnějším pojmům se dává přednost, pokud by přílišná specifičnost mohla negativně ovlivnit efektivnost systému indexování. Dalším důvodem může být, pokud autor pojem dostatečně nerozvinul.  &lt;br /&gt;
* '''Výběr lexikálních jednotek selekčního jazyka''' - Využívány by měly být doporučené termíny. Nové pojmy by měly být prověřeny z hlediska přesnosti a přijatelnosti pomocí referenčních nástrojů (uznávané slovníky a encyklopedie, tezaury a klasifikační systémy jednotlivých oborů). &lt;br /&gt;
* '''Kontrola kvality''' - Kvalita a konzistence indexování je ovlivněna zejména odbornou kvalifikací indexátora a kvalitou indexačních nástrojů. Pro konzistenci indexování je nutná je osobní nezúčastněnost indexátora bez subjektivních soudů. Kvalitu indexování ovlivňuje i přímý kontakt indexátora s uživateli a otevřenost používaného selekčního jazyka k přidávání nových termínů a dalších aktualizacích.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Výsledky obsahové analýzy==&lt;br /&gt;
Bezprostředním [[Poslání, pracovní metody a výsledky obsahové analýzy|výsledkem obsahové analýzy]] dokumentu je obraz (profil) dokumentu, který je přetvářen do různých druhů redukovaných textů a selekčních obrazů dokumentu. Redukované texty využívají přirozeného jazyka, formalizovaný nebo umělý jazyk je užíván při vytváření selekčních obrazů dokumentu &amp;lt;ref name=&amp;quot;hyhlikova&amp;quot;&amp;gt;HYHLÍKOVÁ, Věra. &amp;lt;i&amp;gt;Informační analýza dokumentu&amp;lt;/i&amp;gt;. Praha: Ústředí vědeckých, technických a ekonomických informací, 1984, 80 s.&amp;lt;/ref&amp;gt;.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Související anglická terminologie==&lt;br /&gt;
Pro obsahovou analýzu se v angličtině používají termíny '''&amp;quot;content analysis&amp;quot;''' nebo '''&amp;quot;subject analysis&amp;quot;'''.&lt;br /&gt;
===&amp;quot;Aboutness&amp;quot;===&lt;br /&gt;
V oblasti informační vědy jsou v souvislosti s obsahovou analýzou a  organizací znalostí obecně používány nové pojmy, které se snaží zachytit nový pohled na práci s informacemi, která je ovlivněna masovým rozšířením elektronicky dostupných dokumentů a zdrojů. Nové akcenty se objevují v souvislosti s prací se [[Sémantika a syntaxe informace|sémantickou stránkou informace]] a v rámci iniciativ [[sémantický web|sémantického webu]] se hovoří o pojmu &amp;quot;aboutness&amp;quot;, který se snaží pojmenovat to, co je obsahovou analýzou zachycováno. Čeština k tomuto termínu postrádá přesný ekvivalent, takže se v tomto významu používají slova námět, obsah, předmět či téma&amp;lt;ref&amp;gt;KUČEROVÁ, Helena Co analyzujeme při obsahové analýze dokumentů? K pojmu aboutness v organizaci znalostí = What Do we Analyze during Subject Analysis of Documents? The Concept of Aboutness in Knowledge Organization. ''Knihovna: knihovnická revue'', 2014, vol. 25, č. 1, s. 36-54. [online]. 2014 [cit. 2015-11-3]. Dostupné z: http://hdl.handle.net/10760/28005&amp;lt;/ref&amp;gt;.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Odkazy==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Reference ===&lt;br /&gt;
&amp;lt;references/&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Doporučená literatura===&lt;br /&gt;
* HENDL, Jan. ''Kvalitativní výzkum: základní teorie, metody a aplikace''. 3. vyd. Praha: Portál, 2012, 407 s.&lt;br /&gt;
* KOVÁŘ, Blahoslav. ''Obsahová analýza dokumentu''. Praha: Ústředí vědeckých, technických a ekonomických informací, 1974, 44 s.&lt;br /&gt;
* KUČEROVÁ, Helena Co analyzujeme při obsahové analýze dokumentů? K pojmu aboutness v organizaci znalostí = What Do we Analyze during Subject Analysis of Documents? The Concept of Aboutness in Knowledge Organization. ''Knihovna: knihovnická revue'', 2014, vol. 25, č. 1, s. 36-54. [online]. 2014 [cit. 2015-11-3]. Dostupné z: http://hdl.handle.net/10760/28005&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Externí odkazy===&lt;br /&gt;
* [https://cs.wikipedia.org/wiki/Obsahová_analýza  Obsahová analýza – Wikipedie]&lt;br /&gt;
* [http://wiki.knihovna.cz/index.php?title=Obsahová_analýza  Obsahová analýza – WikiKnihovna]&lt;br /&gt;
* [http://aleph.nkp.cz/F/?func=direct&amp;amp;doc_number=000001586&amp;amp;local_base=ktd Obsahová analýza (TDKIV)]&lt;br /&gt;
* [http://aleph.nkp.cz/F/?func=direct&amp;amp;doc_number=000001770&amp;amp;local_base=KTD Referát (TDKIV)]&lt;br /&gt;
* [http://aleph.nkp.cz/F/?func=direct&amp;amp;doc_number=000001780&amp;amp;local_base=KTD Anotace (TDKIV)]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Související články===&lt;br /&gt;
*[[Automatická indexace]]&lt;br /&gt;
*[[Selekční jazyky]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Klíčová slova===&lt;br /&gt;
obsahová analýza, indexace, věcné zpracování, výzkumné metody&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[Kategorie:Zpracování informací a informační servis]]&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Zuzana.Sikorova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Obsahov%C3%A1_anal%C3%BDza&amp;diff=34921</id>
		<title>Obsahová analýza</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Obsahov%C3%A1_anal%C3%BDza&amp;diff=34921"/>
		<updated>2016-06-01T09:37:51Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Zuzana.Sikorova: /* Metody a techniky */&lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;'''Obsahovou analýzou''' se rozumí soustava metod a pravidel zaměřených na zachycení obsahu či tematiky dokumentu a dalších pro daný účel významných hledisek (forma dokumentu, uživatelské určení, časové a prostorové hledisko). &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Definice==&lt;br /&gt;
Českou terminologickou databází knihovnictví a informační vědy (dále TDKIV) je představena jako: ''&amp;quot;analýza obsahu dokumentu zahrnující metody a pravidla pro stanovení tematiky dokumentu, příp. časového a prostorového hlediska, čtenářského určení a formy dokumentu. Slovní vyjádření obsahu dokumentu v přirozeném jazyce je transformováno do věcných selekčních údajů v procesu věcného pořádání nebo do vět v procesu sémantické redukce textu dokumentu&amp;quot;''“&amp;lt;ref name=&amp;quot;balíková&amp;quot;&amp;gt;BALÍKOVÁ, Marie. Obsahová analýza. In: ''KTD: Česká terminologická databáze knihovnictví a informační vědy (TDKIV)'' [online]. Praha : Národní knihovna ČR, 2003- [cit. 2015-12-10].Dostupné z: http://aleph.nkp.cz/F/?func=direct&amp;amp;doc_number=000001586&amp;amp;local_base=ktd&amp;lt;/ref&amp;gt;.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Druh informační analýzy==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Obsahová analýza je Blahoslavem Kovářem charakterizována jako jeden ze dvou druhů '''informační analýzy'''. Výsledkem informační analýzy je množina slov přirozeného jazyka, které můžeme rozdělit na identifikační a obsahové (tematické) údaje představující obraz (profil) dokumentu. Identifikační analýza vychází z identifikačních údajů. Obsahová analýza vychází z obsahových (tematických) údajů a je nezbytnou podmínkou a základem věcného pořádání informací&amp;lt;ref&amp;gt;KOVÁŘ, Blahoslav. &amp;lt;i&amp;gt;Obsahová analýza dokumentu&amp;lt;/i&amp;gt;. Praha: Ústředí vědeckých, technických a ekonomických &lt;br /&gt;
informací, 1974, 44 s.&amp;lt;/ref&amp;gt;.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Výzkumná metoda==&lt;br /&gt;
Vícehledisková analýza dokumentů je používanou [[Výzkumné metody|výzkumnou metodou]] v kvantitativním i kvalitativním výzkumu a je užívána zejména v [[Sociologie|sociologii]], [[Psychologie|psychologii]] a historických vědách. Zvláštní význam má zejména při zkoumání časově či prostorově vzdálených událostí a jevů, kdy je třeba posoudit relevanci a poznávací hodnotu dokumentů. Posuzují se podle formálních, vnitřních i vnějších kritérií: &amp;lt;ref&amp;gt;HENDL, Jan. &amp;lt;i&amp;gt;Kvalitativní výzkum: základní teorie, metody a aplikace&amp;lt;/i&amp;gt;. 3. vyd. Praha: Portál, 2012, 407 s.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
* Typ dokumentu.&lt;br /&gt;
* Vnější znaky dokumentu - (např. fyzický stav, způsob zpracování).&lt;br /&gt;
* Vnitřní znaky dokumentu - zkoumá se obsahová stránka dokumentu provedením tzv. interní evaluace dokumentu.&lt;br /&gt;
* Intencionalita dokumentu - zkoumá se míra možného zkreslení informací vlivem např. ideologie, stupně vzdělání či zaměření autora.&lt;br /&gt;
* Blízkost dokumentu - zvažuje se časová, prostorová a sociální blízkost.&lt;br /&gt;
* Původ dokumentu.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Metody a techniky==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Techniky===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
====Automatická indexace====&lt;br /&gt;
[[Automatická indexace]] je proces indexace s využitím strojového zpracování textu a automatického výběru termínů či automatického přiřazování termínů [[Selekční jazyk|selekčního jazyka]].&amp;lt;ref&amp;gt;BALÍKOVÁ, Marie. Automatická indexace. In: ''KTD: Česká terminologická databáze knihovnictví a informační vědy (TDKIV)'' [online]. Praha: Národní knihovna ČR, 2003-. Dostupné také z: http://aleph.nkp.cz/F/?func=direct&amp;amp;doc_number=000001507&amp;amp;local_base=KTD&amp;lt;/ref&amp;gt; &lt;br /&gt;
====Intelektuální indexace====&lt;br /&gt;
Intelektuální indexace je proces indexace realizovaný lidmi (indexátory). Tento způsob zpracování je zatížen subjektivitou, je časově i intelektuálně velmi náročný, oproti automatické indexaci však indexátoři nemají problémy s interpretací přirozeného jazyka.&amp;lt;ref name=&amp;quot;AI&amp;quot;&amp;gt;SCHWARZ, Josef. Současný stav a trendy automatické indexace dokumentů: přehledová studie. In: ''Ikaros'' [online]. 2003, '''7'''(3). Dostupné také z: http://ikaros.cz/soucasny-stav-a-trendy-automaticke-indexace-dokumentu&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
====Konceptuální analýza====&lt;br /&gt;
Konceptuální analýza je založena na zaznamenávání existence a frekvence výskytu (kvantifikaci) určených znaků a následné komparaci určitých jevů.&amp;lt;ref name=&amp;quot;OA&amp;quot;&amp;gt;DVOŘÁKOVÁ, Ilona. &amp;lt;i&amp;gt;Obsahová analýza / formální obsahová analýza / kvantitativní obsahová analýza&amp;lt;/i&amp;gt;. 2010. Dostupné také z: http://www.antropoweb.cz/media/webzin/webzin_2_2010/Dvorakova__I-2-2010.pdf&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
====Relační analýza====&lt;br /&gt;
Relační analýza zaznamenává kromě výskytu znaků také vztahy mezi nimi, k této analýze je využívána [[Sémantika|sémantika]], lingvistika a sledování prostorové blízkosti slov.&amp;lt;ref name=&amp;quot;OA&amp;quot;/&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Norma ČSN ISO 5963 (01 0174)===&lt;br /&gt;
Norma ČSN ISO 5963 (01 0174) Dokumentace. Metody analýzy dokumentů, určování jejich obsahu a výběru lexikálních jednotek selekčního jazyka je obdobou mezinárodní normy ISO 5963. Tato norma popisuje doporučené obecné metody analýzy dokumentů a slouží jako pomůcka indexátorům. Tvůrci normy připomínají, že norma není aplikovatelná v systémech automatického indexování. Zaměřuje se na úvodní fáze indexování a neřeší konkrétní postupy jednotlivých systémů indexování. Vyjadřuje se k určování obsahu při analýze dokumentu, identifikaci hlavních pojmů a k vyjádření těchto pojmů lexikálními jednotkami selekčního jazyka&amp;lt;ref&amp;gt;&amp;lt;i&amp;gt;Metody analýzy dokumentů, určování jejich obsahu a výběru lexikálních jednotek selekčního jazyka: ČSN ISO 5963 (01 0174)&amp;lt;/i&amp;gt;. 1. vyd. Praha: Český normalizační institut, 1995, 10 s.&amp;lt;/ref&amp;gt;:&lt;br /&gt;
* '''Analýza dokumentu''' - Norma se zvlášť zmiňuje dva základní fyzické formy dokumentů, kterými jsou tištěné a netištěné (audiovizuální, vizuální a zvukové) dokumenty. Podrobněji se k jako typickým dokumentům knihoven a informačních pracovišť vyjadřuje k tištěným dokumentům. Pro správné porozumění je důležité posouzení všech důležitých částí dokumentům. Dle normy by měla být zvláštní pozornost věnována následujícím položkám:&lt;br /&gt;
:* název,&lt;br /&gt;
:* referát, byl-li zpracován,&lt;br /&gt;
:* obsah,&lt;br /&gt;
:* úvod, úvodní věty kapitol nebo odstavců a závěr,&lt;br /&gt;
:* ilustrace, diagramy, tabulky a jejich popisy,&lt;br /&gt;
:* slova nebo skupiny slov, které jsou podtrženy nebo tištěny neobvyklým typem písma.&lt;br /&gt;
* '''Identifikace pojmů''' - Sledují se pojmy, které tvoří podstatu popisu předmětu dokumentu. Norma nabízí jako příklady obecné faktory, které by měla jednotlivá pracoviště dle svých priorit sledovat:&lt;br /&gt;
:* Zabývá se dokument předmětem nějaké činnosti?&lt;br /&gt;
:* Obsahuje předmět nějaký činný pojem (např. činnost, operace, proces)?&lt;br /&gt;
:* Je předmět činnosti identifikován?&lt;br /&gt;
:* Zabývá se dokument nositelem činnosti?&lt;br /&gt;
:* Odkazuje se na zvláštní prostředky k provádění činnosti (nástroje, techniky nebo metody)?&lt;br /&gt;
:* Byly tyto faktory hodnoceny v kontextu konkrétního umístění nebo prostředí?&lt;br /&gt;
:* Jsou stanoveny nějaké závislé nebo nezávislé proměnné?&lt;br /&gt;
:* Bylo o tématu pojednáno z nějakého speciálního hlediska, které se obvykle nespojuje s oborem výzkumu?&lt;br /&gt;
:'''Počet indexovaných pojmů''' souvisí se sledovaným účelem činnosti indexace. Při výběru by měl indexátor vybírat pojmy, které by daná skupina uživatelů považovala za nejpřesnější. Počet termínů nebo deskriptorů by se neměl omezovat, určován by měl být množstvím obsažených informací a potřebami uživatelů rejstříku. Pojmy by se měly určovat co nejspecifičtěji. Obecnějším pojmům se dává přednost, pokud by přílišná specifičnost mohla negativně ovlivnit efektivnost systému indexování. Dalším důvodem může být, pokud autor pojem dostatečně nerozvinul.  &lt;br /&gt;
* '''Výběr lexikálních jednotek selekčního jazyka''' - Využívány by měly být doporučené termíny. Nové pojmy by měly být prověřeny z hlediska přesnosti a přijatelnosti pomocí referenčních nástrojů (uznávané slovníky a encyklopedie, tezaury a klasifikační systémy jednotlivých oborů). &lt;br /&gt;
* '''Kontrola kvality''' - Kvalita a konzistence indexování je ovlivněna zejména odbornou kvalifikací indexátora a kvalitou indexačních nástrojů. Pro konzistenci indexování je nutná je osobní nezúčastněnost indexátora bez subjektivních soudů. Kvalitu indexování ovlivňuje i přímý kontakt indexátora s uživateli a otevřenost používaného selekčního jazyka k přidávání nových termínů a dalších aktualizacích.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Výsledky obsahové analýzy==&lt;br /&gt;
Bezprostředním výsledkem obsahové analýzy dokumentu je obraz (profil) dokumentu, který je přetvářen do různých druhů redukovaných textů a selekčních obrazů dokumentu. Redukované texty využívají přirozeného jazyka, formalizovaný nebo umělý jazyk je užíván při vytváření selekčních obrazů dokumentu &amp;lt;ref name=&amp;quot;hyhlikova&amp;quot;&amp;gt;HYHLÍKOVÁ, Věra. &amp;lt;i&amp;gt;Informační analýza dokumentu&amp;lt;/i&amp;gt;. Praha: Ústředí vědeckých, technických a ekonomických informací, 1984, 80 s.&amp;lt;/ref&amp;gt;.&lt;br /&gt;
===Redukované texty===&lt;br /&gt;
* '''Referát''' je podle České terminologické databáze knihovnictví a informační vědy (dále TDKIV) &amp;quot;''redukovaný text, který '''bez doplňkových nebo hodnotících informací charakterizuje obsah dokumentu'''. Základními vlastnostmi referátu jsou výstižnost, přehlednost, jasnost, stručnost, přesnost, objektivnost a čtivost. Referát je formulován v přirozeném jazyce - obvykle ve větách, někdy však jen v heslovité podobě, telegrafickým stylem. Referát může používat textových formulací z referovaného dokumentu, ale jako celek je formulován nově. Ve spojení s bibliografickými záznamy referovaných dokumentů se referáty publikují v referátových publikacích (např. referátové bibliografie, referátová periodika apod.) Podle charakteru zpracování lze vydělit informativní, indikativní, kritický, modulární, analytický, monografický, přehledový, výběrový a autorský referát''&amp;lt;ref name=&amp;quot;svejda&amp;quot;&amp;gt;ŠVEJDA, Jan. Referát. In. ''Česká terminologická databáze knihovnictví a informační vědy (TDKIV)'' [online]. Praha: Národní knihovna ČR, 2003-[cit. 2015-10-13]. Dostupné také z: http://aleph.nkp.cz/F/?func=direct&amp;amp;doc_number=000001770&amp;amp;local_base=KTD&amp;lt;/ref&amp;gt;.&amp;quot;&lt;br /&gt;
* '''Abstrakt''' bývá často spojován vztahem ekvivalence s '''referátem''' &amp;lt;ref name=&amp;quot;svejda&amp;quot; /&amp;gt;. Normou ČSN ISO 214 je abstrakt představen jako text, který je &amp;quot;''stručnou a přesnou reprezentací obsahu dokumentu bez vlastní interpretace nebo hodnocení a bez rozlišení autorství abstraktu''&amp;quot;. Norma dále určuje, že abstrakt má být v nejvyšší možné míře '''informativní'''(s obsahem velkého množství kvantitativních a/nebo kvalitativních) informací z dokumentu). U obsáhlejších či pojmově bohatých dokumentů se připouští zpracování &amp;quot;abstraktu, který je jen '''indikativním''' nebo popisným vodítkem pro určení druhu dokumentu, hlavních probíraných témat a způsobu prezentace.&amp;quot;&amp;lt;ref&amp;gt;&amp;lt;i&amp;gt;Dokumentace: abstrakty pro publikace a dokumentaci&amp;lt;/i&amp;gt;. 1. vyd. Praha: Český normalizační institut, 2001, 15 s.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
* '''Anotace''' je podle TDKIV ''&amp;quot;redukovaný text '''stručně charakterizující obsah dokumentu a popř. informující o autorovi, zaměření, vědecké nebo umělecké hodnotě dokumentu'''. Anotace '''může mít vysvětlující nebo doporučující charakter a obsahovat informace převzaté z jiných dokumentů'''. Funkce anotace je především signální (upozorňuje na existenci anotovaného dokumentu)&amp;quot;...&amp;quot;Podle charakteru zpracování lze vydělit informativní, doporučující, textologickou, analytickou, skupinovou, bibliografickou, nakladatelskou, redakční a autorskou anotaci.''&amp;lt;ref&amp;gt;ŠVEJDA, Jan. Anotace. In. ''Česká terminologická databáze knihovnictví a informační vědy (TDKIV)'' [online]. Praha: Národní knihovna ČR, 2003-[cit. 2015-10-13]. Dostupné také z:  http://aleph.nkp.cz/F/?func=direct&amp;amp;doc_number=000001780&amp;amp;local_base=KTD&amp;lt;/ref&amp;gt;.&amp;quot;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Věcné selekční jazyky===&lt;br /&gt;
Věcné [[Selekční jazyky|selekční jazyky]] se v základním členění dělí na prekoordinované a poskoordinované, speciální nebo univerzální. Můžeme je a také podle jejich formalizace či přímo umělosti jazyka&amp;lt;ref name=&amp;quot;hyhlikova&amp;quot; /&amp;gt;:&lt;br /&gt;
* '''Formalizované selekční jazyky'''&amp;lt;ref name=&amp;quot;hyhlikova&amp;quot; /&amp;gt; v systémech předmětového pořádání a deskriptorových selekčních systémech ([[Předmětové heslo|předmětová hesla]] , soubory deskriptorů, unitermy),&lt;br /&gt;
* '''Umělé selekční jazyky'''&amp;lt;ref name=&amp;quot;hyhlikova&amp;quot; /&amp;gt; v klasifikačních systémech (např. [[Mezinárodní desetinné třídění|MDT]]).&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Související anglická terminologie==&lt;br /&gt;
Pro obsahovou analýzu se v angličtině používají termíny '''&amp;quot;content analysis&amp;quot;''' nebo '''&amp;quot;subject analysis&amp;quot;'''.&lt;br /&gt;
===&amp;quot;Aboutness&amp;quot;===&lt;br /&gt;
V oblasti informační vědy jsou v souvislosti s obsahovou analýzou a  organizací znalostí obecně používány nové pojmy, které se snaží zachytit nový pohled na práci s informacemi, která je ovlivněna masovým rozšířením elektronicky dostupných dokumentů a zdrojů. Nové akcenty se objevují v souvislosti s prací se [[Sémantika a syntaxe informace|sémantickou stránkou informace]] a v rámci iniciativ [[sémantický web|sémantického webu]] se hovoří o pojmu &amp;quot;aboutness&amp;quot;, který se snaží pojmenovat to, co je obsahovou analýzou zachycováno. Čeština k tomuto termínu postrádá přesný ekvivalent, takže se v tomto významu používají slova námět, obsah, předmět či téma&amp;lt;ref&amp;gt;KUČEROVÁ, Helena Co analyzujeme při obsahové analýze dokumentů? K pojmu aboutness v organizaci znalostí = What Do we Analyze during Subject Analysis of Documents? The Concept of Aboutness in Knowledge Organization. ''Knihovna: knihovnická revue'', 2014, vol. 25, č. 1, s. 36-54. [online]. 2014 [cit. 2015-11-3]. Dostupné z: http://hdl.handle.net/10760/28005&amp;lt;/ref&amp;gt;.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Odkazy==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Reference ===&lt;br /&gt;
&amp;lt;references/&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Doporučená literatura===&lt;br /&gt;
* HENDL, Jan. ''Kvalitativní výzkum: základní teorie, metody a aplikace''. 3. vyd. Praha: Portál, 2012, 407 s.&lt;br /&gt;
* KOVÁŘ, Blahoslav. ''Obsahová analýza dokumentu''. Praha: Ústředí vědeckých, technických a ekonomických informací, 1974, 44 s.&lt;br /&gt;
* KUČEROVÁ, Helena Co analyzujeme při obsahové analýze dokumentů? K pojmu aboutness v organizaci znalostí = What Do we Analyze during Subject Analysis of Documents? The Concept of Aboutness in Knowledge Organization. ''Knihovna: knihovnická revue'', 2014, vol. 25, č. 1, s. 36-54. [online]. 2014 [cit. 2015-11-3]. Dostupné z: http://hdl.handle.net/10760/28005&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Externí odkazy===&lt;br /&gt;
* [https://cs.wikipedia.org/wiki/Obsahová_analýza  Obsahová analýza – Wikipedie]&lt;br /&gt;
* [http://wiki.knihovna.cz/index.php?title=Obsahová_analýza  Obsahová analýza – WikiKnihovna]&lt;br /&gt;
* [http://aleph.nkp.cz/F/?func=direct&amp;amp;doc_number=000001586&amp;amp;local_base=ktd Obsahová analýza (TDKIV)]&lt;br /&gt;
* [http://aleph.nkp.cz/F/?func=direct&amp;amp;doc_number=000001770&amp;amp;local_base=KTD Referát (TDKIV)]&lt;br /&gt;
* [http://aleph.nkp.cz/F/?func=direct&amp;amp;doc_number=000001780&amp;amp;local_base=KTD Anotace (TDKIV)]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Související články===&lt;br /&gt;
*[[Automatická indexace]]&lt;br /&gt;
*[[Selekční jazyky]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Klíčová slova===&lt;br /&gt;
obsahová analýza, indexace, věcné zpracování, výzkumné metody&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[Kategorie:Zpracování informací a informační servis]]&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Zuzana.Sikorova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Obsahov%C3%A1_anal%C3%BDza&amp;diff=34920</id>
		<title>Obsahová analýza</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Obsahov%C3%A1_anal%C3%BDza&amp;diff=34920"/>
		<updated>2016-06-01T09:36:29Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Zuzana.Sikorova: /* Techniky */&lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;'''Obsahovou analýzou''' se rozumí soustava metod a pravidel zaměřených na zachycení obsahu či tematiky dokumentu a dalších pro daný účel významných hledisek (forma dokumentu, uživatelské určení, časové a prostorové hledisko). &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Definice==&lt;br /&gt;
Českou terminologickou databází knihovnictví a informační vědy (dále TDKIV) je představena jako: ''&amp;quot;analýza obsahu dokumentu zahrnující metody a pravidla pro stanovení tematiky dokumentu, příp. časového a prostorového hlediska, čtenářského určení a formy dokumentu. Slovní vyjádření obsahu dokumentu v přirozeném jazyce je transformováno do věcných selekčních údajů v procesu věcného pořádání nebo do vět v procesu sémantické redukce textu dokumentu&amp;quot;''“&amp;lt;ref name=&amp;quot;balíková&amp;quot;&amp;gt;BALÍKOVÁ, Marie. Obsahová analýza. In: ''KTD: Česká terminologická databáze knihovnictví a informační vědy (TDKIV)'' [online]. Praha : Národní knihovna ČR, 2003- [cit. 2015-12-10].Dostupné z: http://aleph.nkp.cz/F/?func=direct&amp;amp;doc_number=000001586&amp;amp;local_base=ktd&amp;lt;/ref&amp;gt;.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Druh informační analýzy==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Obsahová analýza je Blahoslavem Kovářem charakterizována jako jeden ze dvou druhů '''informační analýzy'''. Výsledkem informační analýzy je množina slov přirozeného jazyka, které můžeme rozdělit na identifikační a obsahové (tematické) údaje představující obraz (profil) dokumentu. Identifikační analýza vychází z identifikačních údajů. Obsahová analýza vychází z obsahových (tematických) údajů a je nezbytnou podmínkou a základem věcného pořádání informací&amp;lt;ref&amp;gt;KOVÁŘ, Blahoslav. &amp;lt;i&amp;gt;Obsahová analýza dokumentu&amp;lt;/i&amp;gt;. Praha: Ústředí vědeckých, technických a ekonomických &lt;br /&gt;
informací, 1974, 44 s.&amp;lt;/ref&amp;gt;.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Výzkumná metoda==&lt;br /&gt;
Vícehledisková analýza dokumentů je používanou [[Výzkumné metody|výzkumnou metodou]] v kvantitativním i kvalitativním výzkumu a je užívána zejména v [[Sociologie|sociologii]], [[Psychologie|psychologii]] a historických vědách. Zvláštní význam má zejména při zkoumání časově či prostorově vzdálených událostí a jevů, kdy je třeba posoudit relevanci a poznávací hodnotu dokumentů. Posuzují se podle formálních, vnitřních i vnějších kritérií: &amp;lt;ref&amp;gt;HENDL, Jan. &amp;lt;i&amp;gt;Kvalitativní výzkum: základní teorie, metody a aplikace&amp;lt;/i&amp;gt;. 3. vyd. Praha: Portál, 2012, 407 s.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
* Typ dokumentu.&lt;br /&gt;
* Vnější znaky dokumentu - (např. fyzický stav, způsob zpracování).&lt;br /&gt;
* Vnitřní znaky dokumentu - zkoumá se obsahová stránka dokumentu provedením tzv. interní evaluace dokumentu.&lt;br /&gt;
* Intencionalita dokumentu - zkoumá se míra možného zkreslení informací vlivem např. ideologie, stupně vzdělání či zaměření autora.&lt;br /&gt;
* Blízkost dokumentu - zvažuje se časová, prostorová a sociální blízkost.&lt;br /&gt;
* Původ dokumentu.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Metody a techniky==&lt;br /&gt;
===Techniky===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
====Automatická indexace====&lt;br /&gt;
[[Automatická indexace]] je proces indexace s využitím strojového zpracování textu a automatického výběru termínů či automatického přiřazování termínů [[Selekční jazyk|selekčního jazyka]].&amp;lt;ref&amp;gt;BALÍKOVÁ, Marie. Automatická indexace. In: ''KTD: Česká terminologická databáze knihovnictví a informační vědy (TDKIV)'' [online]. Praha: Národní knihovna ČR, 2003-. Dostupné také z: http://aleph.nkp.cz/F/?func=direct&amp;amp;doc_number=000001507&amp;amp;local_base=KTD&amp;lt;/ref&amp;gt; &lt;br /&gt;
====Intelektuální indexace====&lt;br /&gt;
Intelektuální indexace je proces indexace realizovaný lidmi (indexátory). Tento způsob zpracování je zatížen subjektivitou, je časově i intelektuálně velmi náročný, oproti automatické indexaci však indexátoři nemají problémy s interpretací přirozeného jazyka.&amp;lt;ref name=&amp;quot;AI&amp;quot;&amp;gt;SCHWARZ, Josef. Současný stav a trendy automatické indexace dokumentů: přehledová studie. In: ''Ikaros'' [online]. 2003, '''7'''(3). Dostupné také z: http://ikaros.cz/soucasny-stav-a-trendy-automaticke-indexace-dokumentu&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
====Konceptuální analýza====&lt;br /&gt;
Konceptuální analýza je založena na zaznamenávání existence a frekvence výskytu (kvantifikaci) určených znaků a následné komparaci určitých jevů.&amp;lt;ref name=&amp;quot;OA&amp;quot;&amp;gt;DVOŘÁKOVÁ, Ilona. &amp;lt;i&amp;gt;Obsahová analýza / formální obsahová analýza / kvantitativní obsahová analýza&amp;lt;/i&amp;gt;. 2010. Dostupné také z: http://www.antropoweb.cz/media/webzin/webzin_2_2010/Dvorakova__I-2-2010.pdf&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
====Relační analýza====&lt;br /&gt;
Relační analýza zaznamenává kromě výskytu znaků také vztahy mezi nimi, k této analýze je využívána [[Sémantika|sémantika]], lingvistika a sledování prostorové blízkosti slov.&amp;lt;ref name=&amp;quot;OA&amp;quot;/&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Norma ČSN ISO 5963 (01 0174)===&lt;br /&gt;
Norma ČSN ISO 5963 (01 0174) Dokumentace. Metody analýzy dokumentů, určování jejich obsahu a výběru lexikálních jednotek selekčního jazyka je obdobou mezinárodní normy ISO 5963. Tato norma popisuje doporučené obecné metody analýzy dokumentů a slouží jako pomůcka indexátorům. Tvůrci normy připomínají, že norma není aplikovatelná v systémech automatického indexování. Zaměřuje se na úvodní fáze indexování a neřeší konkrétní postupy jednotlivých systémů indexování. Vyjadřuje se k určování obsahu při analýze dokumentu, identifikaci hlavních pojmů a k vyjádření těchto pojmů lexikálními jednotkami selekčního jazyka&amp;lt;ref&amp;gt;&amp;lt;i&amp;gt;Metody analýzy dokumentů, určování jejich obsahu a výběru lexikálních jednotek selekčního jazyka: ČSN ISO 5963 (01 0174)&amp;lt;/i&amp;gt;. 1. vyd. Praha: Český normalizační institut, 1995, 10 s.&amp;lt;/ref&amp;gt;:&lt;br /&gt;
* '''Analýza dokumentu''' - Norma se zvlášť zmiňuje dva základní fyzické formy dokumentů, kterými jsou tištěné a netištěné (audiovizuální, vizuální a zvukové) dokumenty. Podrobněji se k jako typickým dokumentům knihoven a informačních pracovišť vyjadřuje k tištěným dokumentům. Pro správné porozumění je důležité posouzení všech důležitých částí dokumentům. Dle normy by měla být zvláštní pozornost věnována následujícím položkám:&lt;br /&gt;
:* název,&lt;br /&gt;
:* referát, byl-li zpracován,&lt;br /&gt;
:* obsah,&lt;br /&gt;
:* úvod, úvodní věty kapitol nebo odstavců a závěr,&lt;br /&gt;
:* ilustrace, diagramy, tabulky a jejich popisy,&lt;br /&gt;
:* slova nebo skupiny slov, které jsou podtrženy nebo tištěny neobvyklým typem písma.&lt;br /&gt;
* '''Identifikace pojmů''' - Sledují se pojmy, které tvoří podstatu popisu předmětu dokumentu. Norma nabízí jako příklady obecné faktory, které by měla jednotlivá pracoviště dle svých priorit sledovat:&lt;br /&gt;
:* Zabývá se dokument předmětem nějaké činnosti?&lt;br /&gt;
:* Obsahuje předmět nějaký činný pojem (např. činnost, operace, proces)?&lt;br /&gt;
:* Je předmět činnosti identifikován?&lt;br /&gt;
:* Zabývá se dokument nositelem činnosti?&lt;br /&gt;
:* Odkazuje se na zvláštní prostředky k provádění činnosti (nástroje, techniky nebo metody)?&lt;br /&gt;
:* Byly tyto faktory hodnoceny v kontextu konkrétního umístění nebo prostředí?&lt;br /&gt;
:* Jsou stanoveny nějaké závislé nebo nezávislé proměnné?&lt;br /&gt;
:* Bylo o tématu pojednáno z nějakého speciálního hlediska, které se obvykle nespojuje s oborem výzkumu?&lt;br /&gt;
:'''Počet indexovaných pojmů''' souvisí se sledovaným účelem činnosti indexace. Při výběru by měl indexátor vybírat pojmy, které by daná skupina uživatelů považovala za nejpřesnější. Počet termínů nebo deskriptorů by se neměl omezovat, určován by měl být množstvím obsažených informací a potřebami uživatelů rejstříku. Pojmy by se měly určovat co nejspecifičtěji. Obecnějším pojmům se dává přednost, pokud by přílišná specifičnost mohla negativně ovlivnit efektivnost systému indexování. Dalším důvodem může být, pokud autor pojem dostatečně nerozvinul.  &lt;br /&gt;
* '''Výběr lexikálních jednotek selekčního jazyka''' - Využívány by měly být doporučené termíny. Nové pojmy by měly být prověřeny z hlediska přesnosti a přijatelnosti pomocí referenčních nástrojů (uznávané slovníky a encyklopedie, tezaury a klasifikační systémy jednotlivých oborů). &lt;br /&gt;
* '''Kontrola kvality''' - Kvalita a konzistence indexování je ovlivněna zejména odbornou kvalifikací indexátora a kvalitou indexačních nástrojů. Pro konzistenci indexování je nutná je osobní nezúčastněnost indexátora bez subjektivních soudů. Kvalitu indexování ovlivňuje i přímý kontakt indexátora s uživateli a otevřenost používaného selekčního jazyka k přidávání nových termínů a dalších aktualizacích.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Výsledky obsahové analýzy==&lt;br /&gt;
Bezprostředním výsledkem obsahové analýzy dokumentu je obraz (profil) dokumentu, který je přetvářen do různých druhů redukovaných textů a selekčních obrazů dokumentu. Redukované texty využívají přirozeného jazyka, formalizovaný nebo umělý jazyk je užíván při vytváření selekčních obrazů dokumentu &amp;lt;ref name=&amp;quot;hyhlikova&amp;quot;&amp;gt;HYHLÍKOVÁ, Věra. &amp;lt;i&amp;gt;Informační analýza dokumentu&amp;lt;/i&amp;gt;. Praha: Ústředí vědeckých, technických a ekonomických informací, 1984, 80 s.&amp;lt;/ref&amp;gt;.&lt;br /&gt;
===Redukované texty===&lt;br /&gt;
* '''Referát''' je podle České terminologické databáze knihovnictví a informační vědy (dále TDKIV) &amp;quot;''redukovaný text, který '''bez doplňkových nebo hodnotících informací charakterizuje obsah dokumentu'''. Základními vlastnostmi referátu jsou výstižnost, přehlednost, jasnost, stručnost, přesnost, objektivnost a čtivost. Referát je formulován v přirozeném jazyce - obvykle ve větách, někdy však jen v heslovité podobě, telegrafickým stylem. Referát může používat textových formulací z referovaného dokumentu, ale jako celek je formulován nově. Ve spojení s bibliografickými záznamy referovaných dokumentů se referáty publikují v referátových publikacích (např. referátové bibliografie, referátová periodika apod.) Podle charakteru zpracování lze vydělit informativní, indikativní, kritický, modulární, analytický, monografický, přehledový, výběrový a autorský referát''&amp;lt;ref name=&amp;quot;svejda&amp;quot;&amp;gt;ŠVEJDA, Jan. Referát. In. ''Česká terminologická databáze knihovnictví a informační vědy (TDKIV)'' [online]. Praha: Národní knihovna ČR, 2003-[cit. 2015-10-13]. Dostupné také z: http://aleph.nkp.cz/F/?func=direct&amp;amp;doc_number=000001770&amp;amp;local_base=KTD&amp;lt;/ref&amp;gt;.&amp;quot;&lt;br /&gt;
* '''Abstrakt''' bývá často spojován vztahem ekvivalence s '''referátem''' &amp;lt;ref name=&amp;quot;svejda&amp;quot; /&amp;gt;. Normou ČSN ISO 214 je abstrakt představen jako text, který je &amp;quot;''stručnou a přesnou reprezentací obsahu dokumentu bez vlastní interpretace nebo hodnocení a bez rozlišení autorství abstraktu''&amp;quot;. Norma dále určuje, že abstrakt má být v nejvyšší možné míře '''informativní'''(s obsahem velkého množství kvantitativních a/nebo kvalitativních) informací z dokumentu). U obsáhlejších či pojmově bohatých dokumentů se připouští zpracování &amp;quot;abstraktu, který je jen '''indikativním''' nebo popisným vodítkem pro určení druhu dokumentu, hlavních probíraných témat a způsobu prezentace.&amp;quot;&amp;lt;ref&amp;gt;&amp;lt;i&amp;gt;Dokumentace: abstrakty pro publikace a dokumentaci&amp;lt;/i&amp;gt;. 1. vyd. Praha: Český normalizační institut, 2001, 15 s.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
* '''Anotace''' je podle TDKIV ''&amp;quot;redukovaný text '''stručně charakterizující obsah dokumentu a popř. informující o autorovi, zaměření, vědecké nebo umělecké hodnotě dokumentu'''. Anotace '''může mít vysvětlující nebo doporučující charakter a obsahovat informace převzaté z jiných dokumentů'''. Funkce anotace je především signální (upozorňuje na existenci anotovaného dokumentu)&amp;quot;...&amp;quot;Podle charakteru zpracování lze vydělit informativní, doporučující, textologickou, analytickou, skupinovou, bibliografickou, nakladatelskou, redakční a autorskou anotaci.''&amp;lt;ref&amp;gt;ŠVEJDA, Jan. Anotace. In. ''Česká terminologická databáze knihovnictví a informační vědy (TDKIV)'' [online]. Praha: Národní knihovna ČR, 2003-[cit. 2015-10-13]. Dostupné také z:  http://aleph.nkp.cz/F/?func=direct&amp;amp;doc_number=000001780&amp;amp;local_base=KTD&amp;lt;/ref&amp;gt;.&amp;quot;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Věcné selekční jazyky===&lt;br /&gt;
Věcné [[Selekční jazyky|selekční jazyky]] se v základním členění dělí na prekoordinované a poskoordinované, speciální nebo univerzální. Můžeme je a také podle jejich formalizace či přímo umělosti jazyka&amp;lt;ref name=&amp;quot;hyhlikova&amp;quot; /&amp;gt;:&lt;br /&gt;
* '''Formalizované selekční jazyky'''&amp;lt;ref name=&amp;quot;hyhlikova&amp;quot; /&amp;gt; v systémech předmětového pořádání a deskriptorových selekčních systémech ([[Předmětové heslo|předmětová hesla]] , soubory deskriptorů, unitermy),&lt;br /&gt;
* '''Umělé selekční jazyky'''&amp;lt;ref name=&amp;quot;hyhlikova&amp;quot; /&amp;gt; v klasifikačních systémech (např. [[Mezinárodní desetinné třídění|MDT]]).&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Související anglická terminologie==&lt;br /&gt;
Pro obsahovou analýzu se v angličtině používají termíny '''&amp;quot;content analysis&amp;quot;''' nebo '''&amp;quot;subject analysis&amp;quot;'''.&lt;br /&gt;
===&amp;quot;Aboutness&amp;quot;===&lt;br /&gt;
V oblasti informační vědy jsou v souvislosti s obsahovou analýzou a  organizací znalostí obecně používány nové pojmy, které se snaží zachytit nový pohled na práci s informacemi, která je ovlivněna masovým rozšířením elektronicky dostupných dokumentů a zdrojů. Nové akcenty se objevují v souvislosti s prací se [[Sémantika a syntaxe informace|sémantickou stránkou informace]] a v rámci iniciativ [[sémantický web|sémantického webu]] se hovoří o pojmu &amp;quot;aboutness&amp;quot;, který se snaží pojmenovat to, co je obsahovou analýzou zachycováno. Čeština k tomuto termínu postrádá přesný ekvivalent, takže se v tomto významu používají slova námět, obsah, předmět či téma&amp;lt;ref&amp;gt;KUČEROVÁ, Helena Co analyzujeme při obsahové analýze dokumentů? K pojmu aboutness v organizaci znalostí = What Do we Analyze during Subject Analysis of Documents? The Concept of Aboutness in Knowledge Organization. ''Knihovna: knihovnická revue'', 2014, vol. 25, č. 1, s. 36-54. [online]. 2014 [cit. 2015-11-3]. Dostupné z: http://hdl.handle.net/10760/28005&amp;lt;/ref&amp;gt;.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Odkazy==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Reference ===&lt;br /&gt;
&amp;lt;references/&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Doporučená literatura===&lt;br /&gt;
* HENDL, Jan. ''Kvalitativní výzkum: základní teorie, metody a aplikace''. 3. vyd. Praha: Portál, 2012, 407 s.&lt;br /&gt;
* KOVÁŘ, Blahoslav. ''Obsahová analýza dokumentu''. Praha: Ústředí vědeckých, technických a ekonomických informací, 1974, 44 s.&lt;br /&gt;
* KUČEROVÁ, Helena Co analyzujeme při obsahové analýze dokumentů? K pojmu aboutness v organizaci znalostí = What Do we Analyze during Subject Analysis of Documents? The Concept of Aboutness in Knowledge Organization. ''Knihovna: knihovnická revue'', 2014, vol. 25, č. 1, s. 36-54. [online]. 2014 [cit. 2015-11-3]. Dostupné z: http://hdl.handle.net/10760/28005&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Externí odkazy===&lt;br /&gt;
* [https://cs.wikipedia.org/wiki/Obsahová_analýza  Obsahová analýza – Wikipedie]&lt;br /&gt;
* [http://wiki.knihovna.cz/index.php?title=Obsahová_analýza  Obsahová analýza – WikiKnihovna]&lt;br /&gt;
* [http://aleph.nkp.cz/F/?func=direct&amp;amp;doc_number=000001586&amp;amp;local_base=ktd Obsahová analýza (TDKIV)]&lt;br /&gt;
* [http://aleph.nkp.cz/F/?func=direct&amp;amp;doc_number=000001770&amp;amp;local_base=KTD Referát (TDKIV)]&lt;br /&gt;
* [http://aleph.nkp.cz/F/?func=direct&amp;amp;doc_number=000001780&amp;amp;local_base=KTD Anotace (TDKIV)]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Související články===&lt;br /&gt;
*[[Automatická indexace]]&lt;br /&gt;
*[[Selekční jazyky]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Klíčová slova===&lt;br /&gt;
obsahová analýza, indexace, věcné zpracování, výzkumné metody&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[Kategorie:Zpracování informací a informační servis]]&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Zuzana.Sikorova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Obsahov%C3%A1_anal%C3%BDza&amp;diff=34917</id>
		<title>Obsahová analýza</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Obsahov%C3%A1_anal%C3%BDza&amp;diff=34917"/>
		<updated>2016-06-01T09:32:08Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Zuzana.Sikorova: /* Metody a techniky */&lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;'''Obsahovou analýzou''' se rozumí soustava metod a pravidel zaměřených na zachycení obsahu či tematiky dokumentu a dalších pro daný účel významných hledisek (forma dokumentu, uživatelské určení, časové a prostorové hledisko). &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Definice==&lt;br /&gt;
Českou terminologickou databází knihovnictví a informační vědy (dále TDKIV) je představena jako: ''&amp;quot;analýza obsahu dokumentu zahrnující metody a pravidla pro stanovení tematiky dokumentu, příp. časového a prostorového hlediska, čtenářského určení a formy dokumentu. Slovní vyjádření obsahu dokumentu v přirozeném jazyce je transformováno do věcných selekčních údajů v procesu věcného pořádání nebo do vět v procesu sémantické redukce textu dokumentu&amp;quot;''“&amp;lt;ref name=&amp;quot;balíková&amp;quot;&amp;gt;BALÍKOVÁ, Marie. Obsahová analýza. In: ''KTD: Česká terminologická databáze knihovnictví a informační vědy (TDKIV)'' [online]. Praha : Národní knihovna ČR, 2003- [cit. 2015-12-10].Dostupné z: http://aleph.nkp.cz/F/?func=direct&amp;amp;doc_number=000001586&amp;amp;local_base=ktd&amp;lt;/ref&amp;gt;.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Druh informační analýzy==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Obsahová analýza je Blahoslavem Kovářem charakterizována jako jeden ze dvou druhů '''informační analýzy'''. Výsledkem informační analýzy je množina slov přirozeného jazyka, které můžeme rozdělit na identifikační a obsahové (tematické) údaje představující obraz (profil) dokumentu. Identifikační analýza vychází z identifikačních údajů. Obsahová analýza vychází z obsahových (tematických) údajů a je nezbytnou podmínkou a základem věcného pořádání informací&amp;lt;ref&amp;gt;KOVÁŘ, Blahoslav. &amp;lt;i&amp;gt;Obsahová analýza dokumentu&amp;lt;/i&amp;gt;. Praha: Ústředí vědeckých, technických a ekonomických &lt;br /&gt;
informací, 1974, 44 s.&amp;lt;/ref&amp;gt;.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Výzkumná metoda==&lt;br /&gt;
Vícehledisková analýza dokumentů je používanou [[Výzkumné metody|výzkumnou metodou]] v kvantitativním i kvalitativním výzkumu a je užívána zejména v [[Sociologie|sociologii]], [[Psychologie|psychologii]] a historických vědách. Zvláštní význam má zejména při zkoumání časově či prostorově vzdálených událostí a jevů, kdy je třeba posoudit relevanci a poznávací hodnotu dokumentů. Posuzují se podle formálních, vnitřních i vnějších kritérií: &amp;lt;ref&amp;gt;HENDL, Jan. &amp;lt;i&amp;gt;Kvalitativní výzkum: základní teorie, metody a aplikace&amp;lt;/i&amp;gt;. 3. vyd. Praha: Portál, 2012, 407 s.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
* Typ dokumentu.&lt;br /&gt;
* Vnější znaky dokumentu - (např. fyzický stav, způsob zpracování).&lt;br /&gt;
* Vnitřní znaky dokumentu - zkoumá se obsahová stránka dokumentu provedením tzv. interní evaluace dokumentu.&lt;br /&gt;
* Intencionalita dokumentu - zkoumá se míra možného zkreslení informací vlivem např. ideologie, stupně vzdělání či zaměření autora.&lt;br /&gt;
* Blízkost dokumentu - zvažuje se časová, prostorová a sociální blízkost.&lt;br /&gt;
* Původ dokumentu.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Metody a techniky==&lt;br /&gt;
===Techniky===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
====Automatická indexace====&lt;br /&gt;
[[Automatická indexace]] je proces indexace s využitím strojového zpracování textu a automatického výběru termínů či automatického přiřazování termínů [[Selekční jazyk|selekčního jazyka]].&amp;lt;ref&amp;gt;BALÍKOVÁ, Marie. &amp;lt;i&amp;gt;Automatická indexace&amp;lt;/i&amp;gt;. Praha: Národní knihovna ČR, 2003-. Dostupné také z: http://aleph.nkp.cz/F/?func=direct&amp;amp;doc_number=000001507&amp;amp;local_base=KTD&amp;lt;/ref&amp;gt; &lt;br /&gt;
====Intelektuální indexace====&lt;br /&gt;
Intelektuální indexace je proces indexace realizovaný lidmi (indexátory). Tento způsob zpracování je zatížen subjektivitou, je časově i intelektuálně velmi náročný, oproti automatické indexaci však indexátoři nemají problémy s interpretací přirozeného jazyka.&amp;lt;ref name=&amp;quot;AI&amp;quot;&amp;gt;SCHWARZ, Josef. &amp;lt;i&amp;gt;Současný stav a trendy automatické indexace dokumentů: přehledová studie&amp;lt;/i&amp;gt;. 2003. Dostupné také z: http://ikaros.cz/soucasny-stav-a-trendy-automaticke-indexace-dokumentu&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
====Konceptuální analýza====&lt;br /&gt;
Konceptuální analýza je založena na zaznamenávání existence a frekvence výskytu (kvantifikaci) určených znaků a následné komparaci určitých jevů.&amp;lt;ref name=&amp;quot;OA&amp;quot;&amp;gt;DVOŘÁKOVÁ, Ilona. &amp;lt;i&amp;gt;Obsahová analýza / formální obsahová analýza / kvantitativní obsahová analýza&amp;lt;/i&amp;gt;. 2010. Dostupné také z: http://www.antropoweb.cz/media/webzin/webzin_2_2010/Dvorakova__I-2-2010.pdf&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
====Relační analýza====&lt;br /&gt;
Relační analýza zaznamenává kromě výskytu znaků také vztahy mezi nimi, k této analýze je využívána [[Sémantika|sémantika]], lingvistika a sledování prostorové blízkosti slov.&amp;lt;ref name=&amp;quot;OA&amp;quot;/&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Norma ČSN ISO 5963 (01 0174)===&lt;br /&gt;
Norma ČSN ISO 5963 (01 0174) Dokumentace. Metody analýzy dokumentů, určování jejich obsahu a výběru lexikálních jednotek selekčního jazyka je obdobou mezinárodní normy ISO 5963. Tato norma popisuje doporučené obecné metody analýzy dokumentů a slouží jako pomůcka indexátorům. Tvůrci normy připomínají, že norma není aplikovatelná v systémech automatického indexování. Zaměřuje se na úvodní fáze indexování a neřeší konkrétní postupy jednotlivých systémů indexování. Vyjadřuje se k určování obsahu při analýze dokumentu, identifikaci hlavních pojmů a k vyjádření těchto pojmů lexikálními jednotkami selekčního jazyka&amp;lt;ref&amp;gt;&amp;lt;i&amp;gt;Metody analýzy dokumentů, určování jejich obsahu a výběru lexikálních jednotek selekčního jazyka: ČSN ISO 5963 (01 0174)&amp;lt;/i&amp;gt;. 1. vyd. Praha: Český normalizační institut, 1995, 10 s.&amp;lt;/ref&amp;gt;:&lt;br /&gt;
* '''Analýza dokumentu''' - Norma se zvlášť zmiňuje dva základní fyzické formy dokumentů, kterými jsou tištěné a netištěné (audiovizuální, vizuální a zvukové) dokumenty. Podrobněji se k jako typickým dokumentům knihoven a informačních pracovišť vyjadřuje k tištěným dokumentům. Pro správné porozumění je důležité posouzení všech důležitých částí dokumentům. Dle normy by měla být zvláštní pozornost věnována následujícím položkám:&lt;br /&gt;
:* název,&lt;br /&gt;
:* referát, byl-li zpracován,&lt;br /&gt;
:* obsah,&lt;br /&gt;
:* úvod, úvodní věty kapitol nebo odstavců a závěr,&lt;br /&gt;
:* ilustrace, diagramy, tabulky a jejich popisy,&lt;br /&gt;
:* slova nebo skupiny slov, které jsou podtrženy nebo tištěny neobvyklým typem písma.&lt;br /&gt;
* '''Identifikace pojmů''' - Sledují se pojmy, které tvoří podstatu popisu předmětu dokumentu. Norma nabízí jako příklady obecné faktory, které by měla jednotlivá pracoviště dle svých priorit sledovat:&lt;br /&gt;
:* Zabývá se dokument předmětem nějaké činnosti?&lt;br /&gt;
:* Obsahuje předmět nějaký činný pojem (např. činnost, operace, proces)?&lt;br /&gt;
:* Je předmět činnosti identifikován?&lt;br /&gt;
:* Zabývá se dokument nositelem činnosti?&lt;br /&gt;
:* Odkazuje se na zvláštní prostředky k provádění činnosti (nástroje, techniky nebo metody)?&lt;br /&gt;
:* Byly tyto faktory hodnoceny v kontextu konkrétního umístění nebo prostředí?&lt;br /&gt;
:* Jsou stanoveny nějaké závislé nebo nezávislé proměnné?&lt;br /&gt;
:* Bylo o tématu pojednáno z nějakého speciálního hlediska, které se obvykle nespojuje s oborem výzkumu?&lt;br /&gt;
:'''Počet indexovaných pojmů''' souvisí se sledovaným účelem činnosti indexace. Při výběru by měl indexátor vybírat pojmy, které by daná skupina uživatelů považovala za nejpřesnější. Počet termínů nebo deskriptorů by se neměl omezovat, určován by měl být množstvím obsažených informací a potřebami uživatelů rejstříku. Pojmy by se měly určovat co nejspecifičtěji. Obecnějším pojmům se dává přednost, pokud by přílišná specifičnost mohla negativně ovlivnit efektivnost systému indexování. Dalším důvodem může být, pokud autor pojem dostatečně nerozvinul.  &lt;br /&gt;
* '''Výběr lexikálních jednotek selekčního jazyka''' - Využívány by měly být doporučené termíny. Nové pojmy by měly být prověřeny z hlediska přesnosti a přijatelnosti pomocí referenčních nástrojů (uznávané slovníky a encyklopedie, tezaury a klasifikační systémy jednotlivých oborů). &lt;br /&gt;
* '''Kontrola kvality''' - Kvalita a konzistence indexování je ovlivněna zejména odbornou kvalifikací indexátora a kvalitou indexačních nástrojů. Pro konzistenci indexování je nutná je osobní nezúčastněnost indexátora bez subjektivních soudů. Kvalitu indexování ovlivňuje i přímý kontakt indexátora s uživateli a otevřenost používaného selekčního jazyka k přidávání nových termínů a dalších aktualizacích.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Výsledky obsahové analýzy==&lt;br /&gt;
Bezprostředním výsledkem obsahové analýzy dokumentu je obraz (profil) dokumentu, který je přetvářen do různých druhů redukovaných textů a selekčních obrazů dokumentu. Redukované texty využívají přirozeného jazyka, formalizovaný nebo umělý jazyk je užíván při vytváření selekčních obrazů dokumentu &amp;lt;ref name=&amp;quot;hyhlikova&amp;quot;&amp;gt;HYHLÍKOVÁ, Věra. &amp;lt;i&amp;gt;Informační analýza dokumentu&amp;lt;/i&amp;gt;. Praha: Ústředí vědeckých, technických a ekonomických informací, 1984, 80 s.&amp;lt;/ref&amp;gt;.&lt;br /&gt;
===Redukované texty===&lt;br /&gt;
* '''Referát''' je podle České terminologické databáze knihovnictví a informační vědy (dále TDKIV) &amp;quot;''redukovaný text, který '''bez doplňkových nebo hodnotících informací charakterizuje obsah dokumentu'''. Základními vlastnostmi referátu jsou výstižnost, přehlednost, jasnost, stručnost, přesnost, objektivnost a čtivost. Referát je formulován v přirozeném jazyce - obvykle ve větách, někdy však jen v heslovité podobě, telegrafickým stylem. Referát může používat textových formulací z referovaného dokumentu, ale jako celek je formulován nově. Ve spojení s bibliografickými záznamy referovaných dokumentů se referáty publikují v referátových publikacích (např. referátové bibliografie, referátová periodika apod.) Podle charakteru zpracování lze vydělit informativní, indikativní, kritický, modulární, analytický, monografický, přehledový, výběrový a autorský referát''&amp;lt;ref name=&amp;quot;svejda&amp;quot;&amp;gt;ŠVEJDA, Jan. Referát. In. ''Česká terminologická databáze knihovnictví a informační vědy (TDKIV)'' [online]. Praha: Národní knihovna ČR, 2003-[cit. 2015-10-13]. Dostupné také z: http://aleph.nkp.cz/F/?func=direct&amp;amp;doc_number=000001770&amp;amp;local_base=KTD&amp;lt;/ref&amp;gt;.&amp;quot;&lt;br /&gt;
* '''Abstrakt''' bývá často spojován vztahem ekvivalence s '''referátem''' &amp;lt;ref name=&amp;quot;svejda&amp;quot; /&amp;gt;. Normou ČSN ISO 214 je abstrakt představen jako text, který je &amp;quot;''stručnou a přesnou reprezentací obsahu dokumentu bez vlastní interpretace nebo hodnocení a bez rozlišení autorství abstraktu''&amp;quot;. Norma dále určuje, že abstrakt má být v nejvyšší možné míře '''informativní'''(s obsahem velkého množství kvantitativních a/nebo kvalitativních) informací z dokumentu). U obsáhlejších či pojmově bohatých dokumentů se připouští zpracování &amp;quot;abstraktu, který je jen '''indikativním''' nebo popisným vodítkem pro určení druhu dokumentu, hlavních probíraných témat a způsobu prezentace.&amp;quot;&amp;lt;ref&amp;gt;&amp;lt;i&amp;gt;Dokumentace: abstrakty pro publikace a dokumentaci&amp;lt;/i&amp;gt;. 1. vyd. Praha: Český normalizační institut, 2001, 15 s.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
* '''Anotace''' je podle TDKIV ''&amp;quot;redukovaný text '''stručně charakterizující obsah dokumentu a popř. informující o autorovi, zaměření, vědecké nebo umělecké hodnotě dokumentu'''. Anotace '''může mít vysvětlující nebo doporučující charakter a obsahovat informace převzaté z jiných dokumentů'''. Funkce anotace je především signální (upozorňuje na existenci anotovaného dokumentu)&amp;quot;...&amp;quot;Podle charakteru zpracování lze vydělit informativní, doporučující, textologickou, analytickou, skupinovou, bibliografickou, nakladatelskou, redakční a autorskou anotaci.''&amp;lt;ref&amp;gt;ŠVEJDA, Jan. Anotace. In. ''Česká terminologická databáze knihovnictví a informační vědy (TDKIV)'' [online]. Praha: Národní knihovna ČR, 2003-[cit. 2015-10-13]. Dostupné také z:  http://aleph.nkp.cz/F/?func=direct&amp;amp;doc_number=000001780&amp;amp;local_base=KTD&amp;lt;/ref&amp;gt;.&amp;quot;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Věcné selekční jazyky===&lt;br /&gt;
Věcné [[Selekční jazyky|selekční jazyky]] se v základním členění dělí na prekoordinované a poskoordinované, speciální nebo univerzální. Můžeme je a také podle jejich formalizace či přímo umělosti jazyka&amp;lt;ref name=&amp;quot;hyhlikova&amp;quot; /&amp;gt;:&lt;br /&gt;
* '''Formalizované selekční jazyky'''&amp;lt;ref name=&amp;quot;hyhlikova&amp;quot; /&amp;gt; v systémech předmětového pořádání a deskriptorových selekčních systémech ([[Předmětové heslo|předmětová hesla]] , soubory deskriptorů, unitermy),&lt;br /&gt;
* '''Umělé selekční jazyky'''&amp;lt;ref name=&amp;quot;hyhlikova&amp;quot; /&amp;gt; v klasifikačních systémech (např. [[Mezinárodní desetinné třídění|MDT]]).&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Související anglická terminologie==&lt;br /&gt;
Pro obsahovou analýzu se v angličtině používají termíny '''&amp;quot;content analysis&amp;quot;''' nebo '''&amp;quot;subject analysis&amp;quot;'''.&lt;br /&gt;
===&amp;quot;Aboutness&amp;quot;===&lt;br /&gt;
V oblasti informační vědy jsou v souvislosti s obsahovou analýzou a  organizací znalostí obecně používány nové pojmy, které se snaží zachytit nový pohled na práci s informacemi, která je ovlivněna masovým rozšířením elektronicky dostupných dokumentů a zdrojů. Nové akcenty se objevují v souvislosti s prací se [[Sémantika a syntaxe informace|sémantickou stránkou informace]] a v rámci iniciativ [[sémantický web|sémantického webu]] se hovoří o pojmu &amp;quot;aboutness&amp;quot;, který se snaží pojmenovat to, co je obsahovou analýzou zachycováno. Čeština k tomuto termínu postrádá přesný ekvivalent, takže se v tomto významu používají slova námět, obsah, předmět či téma&amp;lt;ref&amp;gt;KUČEROVÁ, Helena Co analyzujeme při obsahové analýze dokumentů? K pojmu aboutness v organizaci znalostí = What Do we Analyze during Subject Analysis of Documents? The Concept of Aboutness in Knowledge Organization. ''Knihovna: knihovnická revue'', 2014, vol. 25, č. 1, s. 36-54. [online]. 2014 [cit. 2015-11-3]. Dostupné z: http://hdl.handle.net/10760/28005&amp;lt;/ref&amp;gt;.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Odkazy==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Reference ===&lt;br /&gt;
&amp;lt;references/&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Doporučená literatura===&lt;br /&gt;
* HENDL, Jan. ''Kvalitativní výzkum: základní teorie, metody a aplikace''. 3. vyd. Praha: Portál, 2012, 407 s.&lt;br /&gt;
* KOVÁŘ, Blahoslav. ''Obsahová analýza dokumentu''. Praha: Ústředí vědeckých, technických a ekonomických informací, 1974, 44 s.&lt;br /&gt;
* KUČEROVÁ, Helena Co analyzujeme při obsahové analýze dokumentů? K pojmu aboutness v organizaci znalostí = What Do we Analyze during Subject Analysis of Documents? The Concept of Aboutness in Knowledge Organization. ''Knihovna: knihovnická revue'', 2014, vol. 25, č. 1, s. 36-54. [online]. 2014 [cit. 2015-11-3]. Dostupné z: http://hdl.handle.net/10760/28005&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Externí odkazy===&lt;br /&gt;
* [https://cs.wikipedia.org/wiki/Obsahová_analýza  Obsahová analýza – Wikipedie]&lt;br /&gt;
* [http://wiki.knihovna.cz/index.php?title=Obsahová_analýza  Obsahová analýza – WikiKnihovna]&lt;br /&gt;
* [http://aleph.nkp.cz/F/?func=direct&amp;amp;doc_number=000001586&amp;amp;local_base=ktd Obsahová analýza (TDKIV)]&lt;br /&gt;
* [http://aleph.nkp.cz/F/?func=direct&amp;amp;doc_number=000001770&amp;amp;local_base=KTD Referát (TDKIV)]&lt;br /&gt;
* [http://aleph.nkp.cz/F/?func=direct&amp;amp;doc_number=000001780&amp;amp;local_base=KTD Anotace (TDKIV)]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Související články===&lt;br /&gt;
*[[Automatická indexace]]&lt;br /&gt;
*[[Selekční jazyky]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Klíčová slova===&lt;br /&gt;
obsahová analýza, indexace, věcné zpracování, výzkumné metody&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[Kategorie:Zpracování informací a informační servis]]&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Zuzana.Sikorova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Posl%C3%A1n%C3%AD,_pracovn%C3%AD_metody_a_v%C3%BDsledky_obsahov%C3%A9_anal%C3%BDzy&amp;diff=34259</id>
		<title>Poslání, pracovní metody a výsledky obsahové analýzy</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Posl%C3%A1n%C3%AD,_pracovn%C3%AD_metody_a_v%C3%BDsledky_obsahov%C3%A9_anal%C3%BDzy&amp;diff=34259"/>
		<updated>2016-05-24T10:37:52Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Zuzana.Sikorova: &lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;&lt;br /&gt;
Obsahová analýza je metoda, která umožňuje objektivně zachytit obsah [[Dokument|dokumentu]] pomocí přirozeného či umělého jazyka ve formě redukovaného textu či věcných selekčních údajů. Analýza dokumentu může probíhat automaticky pomocí strojového zpracování nebo v procesu intelektuálního zpracování lidmi, případně kombinací obou uvedených přístupů v hybridních systémech. Obsahová analýza je využívána nejen v procesu pořádání informací, ale také jako [[Výzkumné metody|metoda kvalitativního a kvantitativního výzkumu]].&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==[[Poslání a pracovní metody obsahové analýzy]]==&lt;br /&gt;
==[[Výsledky obsahové analýzy]]==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Odkazy==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Doporučená literatura===&lt;br /&gt;
* ČSN ISO 214. ''Dokumentace - abstrakty pro publikace a dokumentaci''. Praha: Český normalizační institut, 2001. 16 s. Třídící znak 01 0148.&lt;br /&gt;
* ČSN ISO 5963. ''Dokumentace. Metody analýzy dokumentů, určování jejich obsahu a výběru lexikálních jednotek selekčního jazyka''. 1. vyd. Praha: Český normalizační institut, 1995. 10 s. Třídící znak 01 0174.&lt;br /&gt;
* HÁJEK, Martin. ''Čtenář a stroj: vybrané metody sociálněvědní analýzy textů''. Vyd. 1. Praha: Sociologické nakladatelství (SLON), 2014. 226 s. ISBN 978-80-7419-161-9.&lt;br /&gt;
* HYHLÍKOVÁ, Věra. ''Informační analýza dokumentu''. Praha: UVTEI-Institut pro mimoškolní vzdělávání, 1984. 80 s. Učební texty / UVTEI; 19.&lt;br /&gt;
* KOVÁŘ, Blahoslav. ''Obsahová analýza dokumentu''. Praha: ÚVTEI, 1974. 44 s. Metodický leták; sv. 105.&lt;br /&gt;
* KUČEROVÁ, Helena. Co analyzujeme při obsahové analýze dokumentů? K pojmu aboutness v organizaci znalostí. ''Knihovna: knihovnická revue'', 2014, 25(1), s. 36-54. ISSN 1801-3252. Dostupné také z: http://knihovna.nkp.cz/knihovna141/141036.htm.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Související články===&lt;br /&gt;
* [[Analýza vybraných trendů ve věcném pořádání a vyhledávání informací]]&lt;br /&gt;
* [[Automatická indexace]]&lt;br /&gt;
* [[Obsahová analýza]]&lt;br /&gt;
* [[Tradiční systémy pořádání informací a znalostí - vlastnosti a možnosti jejich využití]]&lt;br /&gt;
* [[Typy redukovaného textu – pracovní postupy a využití]]&lt;br /&gt;
* [[Vliv interpretace textu na výsledky textové a obsahové analýzy]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Klíčová slova===&lt;br /&gt;
indexace, obsahová analýza, věcné pořádání informací, výzkumné metody&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Zuzana.Sikorova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=V%C3%BDsledky_obsahov%C3%A9_anal%C3%BDzy&amp;diff=33536</id>
		<title>Výsledky obsahové analýzy</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=V%C3%BDsledky_obsahov%C3%A9_anal%C3%BDzy&amp;diff=33536"/>
		<updated>2016-05-02T20:39:59Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Zuzana.Sikorova: /* Znak (symbol) pořádacího systému */&lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;==Výsledky==&lt;br /&gt;
Výsledkem obsahové analýzy je množina slov přirozeného jazyka, které formulují obsah (předmět/téma) [[Dokument|dokumentu]], jeho části nebo jednotlivé [[Informace|informace]]. Výsledkem obsahové analýzy může být abstrakt (referát), anotace, předmětové heslo, deskriptor nebo znak (symbol) pořádacího systému.&amp;lt;ref name=&amp;quot;BK&amp;quot;&amp;gt;KOVÁŘ, Blahoslav. &amp;lt;i&amp;gt;Obsahová analýza dokumentu&amp;lt;/i&amp;gt;. Praha: ÚVTEI, 1974.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Abstrakt (referát)===&lt;br /&gt;
Norma ISO 214 definuje abstrakt jako ''„stručnou a přesnou reprezentaci obsahu dokumentu bez vlastní interpretace nebo hodnocení a bez rozlišování autorství abstraktu“''. Abstrakty lze rozdělit na '''informativní''' a '''indikativní'''. Informativní abstrakt zobecňuje podstatné kvantitativní/kvalitativní informace z dokumentu. Indikativní abstrakt se používá jako shrnutí rozsáhlých textů, vystihuje hlavní probíraná témata, způsob prezentace těchto témat a druh dokumentu.&amp;lt;ref&amp;gt;&amp;lt;i&amp;gt;ČSN ISO 214 (01 0148): Dokumentace - abstrakty pro publikace a dokumentaci&amp;lt;/i&amp;gt;. Praha: Český normalizační institut, 2001.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Anotace===&lt;br /&gt;
Anotace je ''„kratší sdělení, které charakterizuje dokument, pokud jde o obsah, hodnotu, účel, vnější formu a původ“''. Funkcí anotace je prohloubení informací získaných z bibliografických údajů. B. Kovář dělí anotaci na '''informativní''', '''doporučující''', '''všeobecnou''' a '''specializovanou'''. Informativní anotace je krátká zpráva o tematice dokumentu. Doporučující anotace udává vhodnost dokumentu pro určité kategorie uživatelů. Všeobecná anotace popisuje dokument jako celek pro široký okruh uživatelů. Specializovaná anotace charakterizuje dokument podle určitých aspektů, je určena pro odborníky z užšího, vymezeného vědního oboru.&amp;lt;ref name=&amp;quot;BK&amp;quot;/&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Předmětové heslo===&lt;br /&gt;
Předmětové heslo je [[prekoordinace|prekoordinovaný]] pořádací prostředek, slovní (verbální) vyjádření předmětu dokumentu, tj. jeho tématu, případně vedlejších témat.&amp;lt;ref name=&amp;quot;BK&amp;quot;/&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Deskriptor===&lt;br /&gt;
Deskriptor je normalizované a předepsané pořádací a selekční heslo, které vylučuje další ekvivalentní slova z užívání v daném [[Selekční jazyk|selekčním jazyku]]. Složená témata jsou pomocí deskriptorů vyjadřována [[postkoordinace|postkoordinovaně]], tj. spojováním a kombinací hesel. Termíny lze vyhledávat v řízených slovnících deskriptorů, které obsahují synonyma (tzv. nedeskriptory) a jinak spjatá slova (např. nadřazené, podřazené, asociované termíny).&amp;lt;ref name=&amp;quot;BK&amp;quot;/&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Znak (symbol) pořádacího systému===&lt;br /&gt;
V procesu systematického pořádání je verbálně vyjádřený obsah dokumentu vřazován do systému lidského poznání, přičemž výrazy přirozeného jazyka jsou převedeny na výrazové prostředky jazyka umělého, tj. znaky, symboly (notace). Příklady takových systémů jsou [[Mezinárodní desetinné třídění]] (MDT) nebo [[Deweyho desetinné třídění]] (DDT).&amp;lt;ref name=&amp;quot;BK&amp;quot;/&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Odkazy==&lt;br /&gt;
===Reference===&lt;br /&gt;
&amp;lt;references/&amp;gt;&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Zuzana.Sikorova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=V%C3%BDsledky_obsahov%C3%A9_anal%C3%BDzy&amp;diff=33535</id>
		<title>Výsledky obsahové analýzy</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=V%C3%BDsledky_obsahov%C3%A9_anal%C3%BDzy&amp;diff=33535"/>
		<updated>2016-05-02T20:39:19Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Zuzana.Sikorova: /* Předmětové heslo= */&lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;==Výsledky==&lt;br /&gt;
Výsledkem obsahové analýzy je množina slov přirozeného jazyka, které formulují obsah (předmět/téma) [[Dokument|dokumentu]], jeho části nebo jednotlivé [[Informace|informace]]. Výsledkem obsahové analýzy může být abstrakt (referát), anotace, předmětové heslo, deskriptor nebo znak (symbol) pořádacího systému.&amp;lt;ref name=&amp;quot;BK&amp;quot;&amp;gt;KOVÁŘ, Blahoslav. &amp;lt;i&amp;gt;Obsahová analýza dokumentu&amp;lt;/i&amp;gt;. Praha: ÚVTEI, 1974.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Abstrakt (referát)===&lt;br /&gt;
Norma ISO 214 definuje abstrakt jako ''„stručnou a přesnou reprezentaci obsahu dokumentu bez vlastní interpretace nebo hodnocení a bez rozlišování autorství abstraktu“''. Abstrakty lze rozdělit na '''informativní''' a '''indikativní'''. Informativní abstrakt zobecňuje podstatné kvantitativní/kvalitativní informace z dokumentu. Indikativní abstrakt se používá jako shrnutí rozsáhlých textů, vystihuje hlavní probíraná témata, způsob prezentace těchto témat a druh dokumentu.&amp;lt;ref&amp;gt;&amp;lt;i&amp;gt;ČSN ISO 214 (01 0148): Dokumentace - abstrakty pro publikace a dokumentaci&amp;lt;/i&amp;gt;. Praha: Český normalizační institut, 2001.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Anotace===&lt;br /&gt;
Anotace je ''„kratší sdělení, které charakterizuje dokument, pokud jde o obsah, hodnotu, účel, vnější formu a původ“''. Funkcí anotace je prohloubení informací získaných z bibliografických údajů. B. Kovář dělí anotaci na '''informativní''', '''doporučující''', '''všeobecnou''' a '''specializovanou'''. Informativní anotace je krátká zpráva o tematice dokumentu. Doporučující anotace udává vhodnost dokumentu pro určité kategorie uživatelů. Všeobecná anotace popisuje dokument jako celek pro široký okruh uživatelů. Specializovaná anotace charakterizuje dokument podle určitých aspektů, je určena pro odborníky z užšího, vymezeného vědního oboru.&amp;lt;ref name=&amp;quot;BK&amp;quot;/&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Předmětové heslo===&lt;br /&gt;
Předmětové heslo je [[prekoordinace|prekoordinovaný]] pořádací prostředek, slovní (verbální) vyjádření předmětu dokumentu, tj. jeho tématu, případně vedlejších témat.&amp;lt;ref name=&amp;quot;BK&amp;quot;/&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Deskriptor===&lt;br /&gt;
Deskriptor je normalizované a předepsané pořádací a selekční heslo, které vylučuje další ekvivalentní slova z užívání v daném [[Selekční jazyk|selekčním jazyku]]. Složená témata jsou pomocí deskriptorů vyjadřována [[postkoordinace|postkoordinovaně]], tj. spojováním a kombinací hesel. Termíny lze vyhledávat v řízených slovnících deskriptorů, které obsahují synonyma (tzv. nedeskriptory) a jinak spjatá slova (např. nadřazené, podřazené, asociované termíny).&amp;lt;ref name=&amp;quot;BK&amp;quot;/&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Znak (symbol) pořádacího systému===&lt;br /&gt;
V procesu systematického pořádání je verbálně vyjádřený obsah dokumentu vřazován do systému lidského poznání, přičemž výrazy přirozeného jazyka jsou převedeny na výrazové prostředky jazyka umělého, tj. znaky, symboly (notace). Příklady takových systémů jsou [[Mezinárodní desetinné třídění]] (MDT) nebo [[Deweyho desetinné třídění]].(&amp;lt;ref name=&amp;quot;BK&amp;quot;/&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Odkazy==&lt;br /&gt;
===Reference===&lt;br /&gt;
&amp;lt;references/&amp;gt;&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Zuzana.Sikorova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=V%C3%BDsledky_obsahov%C3%A9_anal%C3%BDzy&amp;diff=33534</id>
		<title>Výsledky obsahové analýzy</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=V%C3%BDsledky_obsahov%C3%A9_anal%C3%BDzy&amp;diff=33534"/>
		<updated>2016-05-02T20:39:06Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Zuzana.Sikorova: /* Anotace */&lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;==Výsledky==&lt;br /&gt;
Výsledkem obsahové analýzy je množina slov přirozeného jazyka, které formulují obsah (předmět/téma) [[Dokument|dokumentu]], jeho části nebo jednotlivé [[Informace|informace]]. Výsledkem obsahové analýzy může být abstrakt (referát), anotace, předmětové heslo, deskriptor nebo znak (symbol) pořádacího systému.&amp;lt;ref name=&amp;quot;BK&amp;quot;&amp;gt;KOVÁŘ, Blahoslav. &amp;lt;i&amp;gt;Obsahová analýza dokumentu&amp;lt;/i&amp;gt;. Praha: ÚVTEI, 1974.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Abstrakt (referát)===&lt;br /&gt;
Norma ISO 214 definuje abstrakt jako ''„stručnou a přesnou reprezentaci obsahu dokumentu bez vlastní interpretace nebo hodnocení a bez rozlišování autorství abstraktu“''. Abstrakty lze rozdělit na '''informativní''' a '''indikativní'''. Informativní abstrakt zobecňuje podstatné kvantitativní/kvalitativní informace z dokumentu. Indikativní abstrakt se používá jako shrnutí rozsáhlých textů, vystihuje hlavní probíraná témata, způsob prezentace těchto témat a druh dokumentu.&amp;lt;ref&amp;gt;&amp;lt;i&amp;gt;ČSN ISO 214 (01 0148): Dokumentace - abstrakty pro publikace a dokumentaci&amp;lt;/i&amp;gt;. Praha: Český normalizační institut, 2001.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Anotace===&lt;br /&gt;
Anotace je ''„kratší sdělení, které charakterizuje dokument, pokud jde o obsah, hodnotu, účel, vnější formu a původ“''. Funkcí anotace je prohloubení informací získaných z bibliografických údajů. B. Kovář dělí anotaci na '''informativní''', '''doporučující''', '''všeobecnou''' a '''specializovanou'''. Informativní anotace je krátká zpráva o tematice dokumentu. Doporučující anotace udává vhodnost dokumentu pro určité kategorie uživatelů. Všeobecná anotace popisuje dokument jako celek pro široký okruh uživatelů. Specializovaná anotace charakterizuje dokument podle určitých aspektů, je určena pro odborníky z užšího, vymezeného vědního oboru.&amp;lt;ref name=&amp;quot;BK&amp;quot;/&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Předmětové heslo====&lt;br /&gt;
Předmětové heslo je [[prekoordinace|prekoordinovaný]] pořádací prostředek, slovní (verbální) vyjádření předmětu dokumentu, tj. jeho tématu, případně vedlejších témat.&amp;lt;ref name=&amp;quot;BK&amp;quot;/&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Deskriptor===&lt;br /&gt;
Deskriptor je normalizované a předepsané pořádací a selekční heslo, které vylučuje další ekvivalentní slova z užívání v daném [[Selekční jazyk|selekčním jazyku]]. Složená témata jsou pomocí deskriptorů vyjadřována [[postkoordinace|postkoordinovaně]], tj. spojováním a kombinací hesel. Termíny lze vyhledávat v řízených slovnících deskriptorů, které obsahují synonyma (tzv. nedeskriptory) a jinak spjatá slova (např. nadřazené, podřazené, asociované termíny).&amp;lt;ref name=&amp;quot;BK&amp;quot;/&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Znak (symbol) pořádacího systému===&lt;br /&gt;
V procesu systematického pořádání je verbálně vyjádřený obsah dokumentu vřazován do systému lidského poznání, přičemž výrazy přirozeného jazyka jsou převedeny na výrazové prostředky jazyka umělého, tj. znaky, symboly (notace). Příklady takových systémů jsou [[Mezinárodní desetinné třídění]] (MDT) nebo [[Deweyho desetinné třídění]].(&amp;lt;ref name=&amp;quot;BK&amp;quot;/&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Odkazy==&lt;br /&gt;
===Reference===&lt;br /&gt;
&amp;lt;references/&amp;gt;&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Zuzana.Sikorova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=V%C3%BDsledky_obsahov%C3%A9_anal%C3%BDzy&amp;diff=33533</id>
		<title>Výsledky obsahové analýzy</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=V%C3%BDsledky_obsahov%C3%A9_anal%C3%BDzy&amp;diff=33533"/>
		<updated>2016-05-02T20:38:43Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Zuzana.Sikorova: &lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;==Výsledky==&lt;br /&gt;
Výsledkem obsahové analýzy je množina slov přirozeného jazyka, které formulují obsah (předmět/téma) [[Dokument|dokumentu]], jeho části nebo jednotlivé [[Informace|informace]]. Výsledkem obsahové analýzy může být abstrakt (referát), anotace, předmětové heslo, deskriptor nebo znak (symbol) pořádacího systému.&amp;lt;ref name=&amp;quot;BK&amp;quot;&amp;gt;KOVÁŘ, Blahoslav. &amp;lt;i&amp;gt;Obsahová analýza dokumentu&amp;lt;/i&amp;gt;. Praha: ÚVTEI, 1974.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Abstrakt (referát)===&lt;br /&gt;
Norma ISO 214 definuje abstrakt jako ''„stručnou a přesnou reprezentaci obsahu dokumentu bez vlastní interpretace nebo hodnocení a bez rozlišování autorství abstraktu“''. Abstrakty lze rozdělit na '''informativní''' a '''indikativní'''. Informativní abstrakt zobecňuje podstatné kvantitativní/kvalitativní informace z dokumentu. Indikativní abstrakt se používá jako shrnutí rozsáhlých textů, vystihuje hlavní probíraná témata, způsob prezentace těchto témat a druh dokumentu.&amp;lt;ref&amp;gt;&amp;lt;i&amp;gt;ČSN ISO 214 (01 0148): Dokumentace - abstrakty pro publikace a dokumentaci&amp;lt;/i&amp;gt;. Praha: Český normalizační institut, 2001.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Anotace===&lt;br /&gt;
Anotace je ''„kratší sdělení, které charakterizuje dokument, pokud jde o obsah, hodnotu, účel, vnější formu a původ“''. Funkcí anotace je prohloubení informací získaných z bibliografických údajů. B. Kovář dělí anotaci na ''informativní'', '''doporučující''', '''všeobecnou''' a '''specializovanou'''. Informativní anotace je krátká zpráva o tematice dokumentu. Doporučující anotace udává vhodnost dokumentu pro určité kategorie uživatelů. Všeobecná anotace popisuje dokument jako celek pro široký okruh uživatelů. Specializovaná anotace charakterizuje dokument podle určitých aspektů, je určena pro odborníky z užšího, vymezeného vědního oboru.&amp;lt;ref name=&amp;quot;BK&amp;quot;/&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Předmětové heslo====&lt;br /&gt;
Předmětové heslo je [[prekoordinace|prekoordinovaný]] pořádací prostředek, slovní (verbální) vyjádření předmětu dokumentu, tj. jeho tématu, případně vedlejších témat.&amp;lt;ref name=&amp;quot;BK&amp;quot;/&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Deskriptor===&lt;br /&gt;
Deskriptor je normalizované a předepsané pořádací a selekční heslo, které vylučuje další ekvivalentní slova z užívání v daném [[Selekční jazyk|selekčním jazyku]]. Složená témata jsou pomocí deskriptorů vyjadřována [[postkoordinace|postkoordinovaně]], tj. spojováním a kombinací hesel. Termíny lze vyhledávat v řízených slovnících deskriptorů, které obsahují synonyma (tzv. nedeskriptory) a jinak spjatá slova (např. nadřazené, podřazené, asociované termíny).&amp;lt;ref name=&amp;quot;BK&amp;quot;/&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Znak (symbol) pořádacího systému===&lt;br /&gt;
V procesu systematického pořádání je verbálně vyjádřený obsah dokumentu vřazován do systému lidského poznání, přičemž výrazy přirozeného jazyka jsou převedeny na výrazové prostředky jazyka umělého, tj. znaky, symboly (notace). Příklady takových systémů jsou [[Mezinárodní desetinné třídění]] (MDT) nebo [[Deweyho desetinné třídění]].(&amp;lt;ref name=&amp;quot;BK&amp;quot;/&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Odkazy==&lt;br /&gt;
===Reference===&lt;br /&gt;
&amp;lt;references/&amp;gt;&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Zuzana.Sikorova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=V%C3%BDsledky_obsahov%C3%A9_anal%C3%BDzy&amp;diff=33532</id>
		<title>Výsledky obsahové analýzy</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=V%C3%BDsledky_obsahov%C3%A9_anal%C3%BDzy&amp;diff=33532"/>
		<updated>2016-05-02T20:38:14Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Zuzana.Sikorova: Založena nová stránka s textem „==Výsledky== Výsledkem obsahové analýzy je množina slov přirozeného jazyka, které formulují obsah (předmět/téma) dokumentu, jeho …“&lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;==Výsledky==&lt;br /&gt;
Výsledkem obsahové analýzy je množina slov přirozeného jazyka, které formulují obsah (předmět/téma) [[Dokument|dokumentu]], jeho části nebo jednotlivé [[Informace|informace]]. Výsledkem obsahové analýzy může být abstrakt (referát), anotace, předmětové heslo, deskriptor nebo znak (symbol) pořádacího systému.&amp;lt;ref name=&amp;quot;BK&amp;quot;&amp;gt;KOVÁŘ, Blahoslav. &amp;lt;i&amp;gt;Obsahová analýza dokumentu&amp;lt;/i&amp;gt;. Praha: ÚVTEI, 1974.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Abstrakt (referát)===&lt;br /&gt;
Norma ISO 214 definuje abstrakt jako ''„stručnou a přesnou reprezentaci obsahu dokumentu bez vlastní interpretace nebo hodnocení a bez rozlišování autorství abstraktu“''. Abstrakty lze rozdělit na '''informativní''' a '''indikativní'''. Informativní abstrakt zobecňuje podstatné kvantitativní/kvalitativní informace z dokumentu. Indikativní abstrakt se používá jako shrnutí rozsáhlých textů, vystihuje hlavní probíraná témata, způsob prezentace těchto témat a druh dokumentu.&amp;lt;ref&amp;gt;&amp;lt;i&amp;gt;ČSN ISO 214 (01 0148): Dokumentace - abstrakty pro publikace a dokumentaci&amp;lt;/i&amp;gt;. Praha: Český normalizační institut, 2001.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Anotace===&lt;br /&gt;
Anotace je ''„kratší sdělení, které charakterizuje dokument, pokud jde o obsah, hodnotu, účel, vnější formu a původ“''. Funkcí anotace je prohloubení informací získaných z bibliografických údajů. B. Kovář dělí anotaci na ''informativní'', '''doporučující''', '''všeobecnou''' a '''specializovanou'''. Informativní anotace je krátká zpráva o tematice dokumentu. Doporučující anotace udává vhodnost dokumentu pro určité kategorie uživatelů. Všeobecná anotace popisuje dokument jako celek pro široký okruh uživatelů. Specializovaná anotace charakterizuje dokument podle určitých aspektů, je určena pro odborníky z užšího, vymezeného vědního oboru.&amp;lt;ref name=&amp;quot;BK&amp;quot;/&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Předmětové heslo====&lt;br /&gt;
Předmětové heslo je [[prekoordinace|prekoordinovaný]] pořádací prostředek, slovní (verbální) vyjádření předmětu dokumentu, tj. jeho tématu, případně vedlejších témat.&amp;lt;ref name=&amp;quot;BK&amp;quot;/&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Deskriptor===&lt;br /&gt;
Deskriptor je normalizované a předepsané pořádací a selekční heslo, které vylučuje další ekvivalentní slova z užívání v daném [[Selekční jazyk|selekčním jazyku]]. Složená témata jsou pomocí deskriptorů vyjadřována [[postkoordinace|postkoordinovaně]], tj. spojováním a kombinací hesel. Termíny lze vyhledávat v řízených slovnících deskriptorů, které obsahují synonyma (tzv. nedeskriptory) a jinak spjatá slova (např. nadřazené, podřazené, asociované termíny).&amp;lt;ref name=&amp;quot;BK&amp;quot;/&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Znak (symbol) pořádacího systému===&lt;br /&gt;
V procesu systematického pořádání je verbálně vyjádřený obsah dokumentu vřazován do systému lidského poznání, přičemž výrazy přirozeného jazyka jsou převedeny na výrazové prostředky jazyka umělého, tj. znaky, symboly (notace). Příklady takových systémů jsou [[Mezinárodní desetinné třídění]] (MDT) nebo [[Deweyho desetinné třídění]].(&amp;lt;ref name=&amp;quot;BK&amp;quot;/&amp;gt;&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Zuzana.Sikorova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Posl%C3%A1n%C3%AD_a_pracovn%C3%AD_metody_obsahov%C3%A9_anal%C3%BDzy&amp;diff=33531</id>
		<title>Poslání a pracovní metody obsahové analýzy</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Posl%C3%A1n%C3%AD_a_pracovn%C3%AD_metody_obsahov%C3%A9_anal%C3%BDzy&amp;diff=33531"/>
		<updated>2016-05-02T20:29:15Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Zuzana.Sikorova: /* Pracovní metody */&lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;==Definice obsahové analýzy==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
TDKIV definuje [[Obsahová analýza|obsahovou analýzu]] z hlediska knihovnické terminologie takto: Obsahová analýza je ''„analýza obsahu [[Dokument|dokumentu]] zahrnující metody a pravidla pro stanovení tematiky dokumentu, příp. časového a prostorového hlediska, čtenářského určení a formy dokumentu. Slovní vyjádření obsahu dokumentu v přirozeném jazyce je transformováno do věcných selekčních údajů v procesu věcného pořádání nebo do vět v procesu sémantické redukce textu dokumentu“''.&amp;lt;ref&amp;gt;BALÍKOVÁ, Marie. &amp;lt;i&amp;gt;Obsahová analýza&amp;lt;/i&amp;gt;. Praha: Národní knihovna ČR, 2003-. Dostupné také z:  http://aleph.nkp.cz/F/?func=direct&amp;amp;doc_number=000001586&amp;amp;local_base=KTD&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
V rámci [[Výzkumné metody|výzkumných metod]] lze obsahovou analýzu definovat jako ''„výzkumnou techniku pro vytváření replikovatelných a validních úsudků z textů (nebo jiných smysluplných věcí) na kontexty vytváření jejich obsahů“''.&amp;lt;ref&amp;gt;HÁJEK, Martin. &amp;lt;i&amp;gt;Čtenář a stroj: Vybrané metody sociálněvědní analýzy textů&amp;lt;/i&amp;gt;. Praha: Sociologické nakladatelství, 2014. ISBN 978-80-7419-161-9.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Přístupy==&lt;br /&gt;
===Automatická indexace===&lt;br /&gt;
[[Automatická indexace]] je proces indexace s využitím strojového zpracování textu a automatického výběru termínů či automatického přiřazování termínů [[Selekční jazyk|selekčního jazyka]].&amp;lt;ref&amp;gt;BALÍKOVÁ, Marie. &amp;lt;i&amp;gt;Automatická indexace&amp;lt;/i&amp;gt;. Praha: Národní knihovna ČR, 2003-. Dostupné také z: http://aleph.nkp.cz/F/?func=direct&amp;amp;doc_number=000001507&amp;amp;local_base=KTD&amp;lt;/ref&amp;gt; Výhodami automatické indexace jsou rychlost zpracování a objektivita. Nevýhodou tohoto zpracování je neschopnost postihnout jazyková specifika textu (např. homonymie, různé tvary slov, atp.). Automatická indexace je dále dělena na automatickou extrakci a automatické přiřazování. Automatická extrakce je založena na výběru termínů přímo z textu dokumentu, při tomto procesu jsou využívány statistické a matematicko-lingvistické metody. Automatické přiřazování je založeno na nápodobě intelektuálního procesu indexace – pracuje s výsledky automatické extrakce nebo přímo s plným textem.&amp;lt;ref name=&amp;quot;AI&amp;quot;&amp;gt;SCHWARZ, Josef. &amp;lt;i&amp;gt;Současný stav a trendy automatické indexace dokumentů: přehledová studie&amp;lt;/i&amp;gt;. 2003. Dostupné také z: http://ikaros.cz/soucasny-stav-a-trendy-automaticke-indexace-dokumentu&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
===Intelektuální indexace===&lt;br /&gt;
Intelektuální indexace je proces indexace realizovaný lidmi (indexátory). Tento způsob zpracování je zatížen subjektivitou, je časově i intelektuálně velmi náročný, oproti automatické indexaci však indexátoři nemají problémy s interpretací přirozeného jazyka.&amp;lt;ref name=&amp;quot;AI&amp;quot;/&amp;gt;&lt;br /&gt;
===Konceptuální analýza===&lt;br /&gt;
Konceptuální analýza je založena na zaznamenávání existence a frekvence výskytu (kvantifikaci) určených znaků a následné komparaci určitých jevů.&amp;lt;ref name=&amp;quot;OA&amp;quot;&amp;gt;DVOŘÁKOVÁ, Ilona. &amp;lt;i&amp;gt;Obsahová analýza / formální obsahová analýza / kvantitativní obsahová analýza&amp;lt;/i&amp;gt;. 2010. Dostupné také z: http://www.antropoweb.cz/media/webzin/webzin_2_2010/Dvorakova__I-2-2010.pdf&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
===Relační analýza===&lt;br /&gt;
Relační analýza zaznamenává kromě výskytu znaků také vztahy mezi nimi, k této analýze je využívána [[Sémantika|sémantika]], lingvistika a sledování prostorové blízkosti slov.&amp;lt;ref name=&amp;quot;OA&amp;quot;/&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Pracovní metody==&lt;br /&gt;
Česká státní norma ISO 5963 (01 0174) stanovuje 3 fáze postupu indexování: &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''1. Analýza dokumentu a určení věcného obsahu'''&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
Při určování obsahu dokumentu je třeba věnovat pozornost názvu, obsahu úvodu, úvodním větám kapitol/odstavců a závěru, ilustracím, diagramům, tabulkám a jejich popisům a zvýrazněným slovům v textu.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''2. Identifikace hlavních pojmů obsažených v předmětu'''&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
Během identifikace pojmů by měly být brány v potaz následující faktory: &lt;br /&gt;
* Zabývá se dokument předmětem nějaké činnosti? &lt;br /&gt;
* Obsahuje předmět nějaký činný pojem (např. činnost, operace, proces)? &lt;br /&gt;
* Je předmět činnosti identifikován? &lt;br /&gt;
* Zabývá se dokument nositelem činnosti? &lt;br /&gt;
* Odkazuje se na zvláštní prostředky k provádění činnosti (např. zvláštní nástroje, techniky nebo metody)? &lt;br /&gt;
* Byly tyto faktory hodnoceny v kontextu konkrétního umístění nebo prostředí? &lt;br /&gt;
* Jsou stanoveny nějaké závislé nebo nezávislé proměnné? &lt;br /&gt;
* Bylo o tématu pojednáno z nějakého speciálního hlediska, které se obvykle nespojuje s oborem výzkumu (např. sociologický výzkum náboženství)? &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''3. Vyjádření těchto pojmů lexikálními jednotkami selekčního jazyka'''&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
Mohou být využity pojmy již zastoupené v selekčním jazyce či nové termíny (v tomto případě je třeba tyto pojmy prověřit např. v oborových slovnících, encyklopediích, tezaurech či [[klasifikační systém|klasifikačních systémech]]).&amp;lt;ref&amp;gt;&amp;lt;i&amp;gt;ČSN ISO 5963 (01 0174): Dokumentace. Metody analýzy dokumentů, určování jejich obsahu a výběru lexikálních jednotek selekčního jazyka&amp;lt;/i&amp;gt;. Praha: Český normalizační institut, 1995.&amp;lt;/ref&amp;gt; &lt;br /&gt;
Česká státní norma ISO 214 (01 0148) určuje pravidla zpracování informativních abstraktů dokumentů. Abstrakt by měl obsahovat cíl (tj. záměry výzkumu/důvody k napsání dokumentu), použité metody a techniky, zjištěné skutečnosti a závěry, z těchto skutečností vyplývající a případně další vedlejší informace.&amp;lt;ref&amp;gt;&amp;lt;i&amp;gt;ČSN ISO 214 (01 0148): Dokumentace - abstrakty pro publikace a dokumentaci&amp;lt;/i&amp;gt;. Praha: Český normalizační institut, 2001.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Odkazy==&lt;br /&gt;
===Reference===&lt;br /&gt;
&amp;lt;references/&amp;gt;&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Zuzana.Sikorova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Posl%C3%A1n%C3%AD_a_pracovn%C3%AD_metody_obsahov%C3%A9_anal%C3%BDzy&amp;diff=33530</id>
		<title>Poslání a pracovní metody obsahové analýzy</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Posl%C3%A1n%C3%AD_a_pracovn%C3%AD_metody_obsahov%C3%A9_anal%C3%BDzy&amp;diff=33530"/>
		<updated>2016-05-02T20:28:14Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Zuzana.Sikorova: /* Přístupy */&lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;==Definice obsahové analýzy==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
TDKIV definuje [[Obsahová analýza|obsahovou analýzu]] z hlediska knihovnické terminologie takto: Obsahová analýza je ''„analýza obsahu [[Dokument|dokumentu]] zahrnující metody a pravidla pro stanovení tematiky dokumentu, příp. časového a prostorového hlediska, čtenářského určení a formy dokumentu. Slovní vyjádření obsahu dokumentu v přirozeném jazyce je transformováno do věcných selekčních údajů v procesu věcného pořádání nebo do vět v procesu sémantické redukce textu dokumentu“''.&amp;lt;ref&amp;gt;BALÍKOVÁ, Marie. &amp;lt;i&amp;gt;Obsahová analýza&amp;lt;/i&amp;gt;. Praha: Národní knihovna ČR, 2003-. Dostupné také z:  http://aleph.nkp.cz/F/?func=direct&amp;amp;doc_number=000001586&amp;amp;local_base=KTD&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
V rámci [[Výzkumné metody|výzkumných metod]] lze obsahovou analýzu definovat jako ''„výzkumnou techniku pro vytváření replikovatelných a validních úsudků z textů (nebo jiných smysluplných věcí) na kontexty vytváření jejich obsahů“''.&amp;lt;ref&amp;gt;HÁJEK, Martin. &amp;lt;i&amp;gt;Čtenář a stroj: Vybrané metody sociálněvědní analýzy textů&amp;lt;/i&amp;gt;. Praha: Sociologické nakladatelství, 2014. ISBN 978-80-7419-161-9.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Přístupy==&lt;br /&gt;
===Automatická indexace===&lt;br /&gt;
[[Automatická indexace]] je proces indexace s využitím strojového zpracování textu a automatického výběru termínů či automatického přiřazování termínů [[Selekční jazyk|selekčního jazyka]].&amp;lt;ref&amp;gt;BALÍKOVÁ, Marie. &amp;lt;i&amp;gt;Automatická indexace&amp;lt;/i&amp;gt;. Praha: Národní knihovna ČR, 2003-. Dostupné také z: http://aleph.nkp.cz/F/?func=direct&amp;amp;doc_number=000001507&amp;amp;local_base=KTD&amp;lt;/ref&amp;gt; Výhodami automatické indexace jsou rychlost zpracování a objektivita. Nevýhodou tohoto zpracování je neschopnost postihnout jazyková specifika textu (např. homonymie, různé tvary slov, atp.). Automatická indexace je dále dělena na automatickou extrakci a automatické přiřazování. Automatická extrakce je založena na výběru termínů přímo z textu dokumentu, při tomto procesu jsou využívány statistické a matematicko-lingvistické metody. Automatické přiřazování je založeno na nápodobě intelektuálního procesu indexace – pracuje s výsledky automatické extrakce nebo přímo s plným textem.&amp;lt;ref name=&amp;quot;AI&amp;quot;&amp;gt;SCHWARZ, Josef. &amp;lt;i&amp;gt;Současný stav a trendy automatické indexace dokumentů: přehledová studie&amp;lt;/i&amp;gt;. 2003. Dostupné také z: http://ikaros.cz/soucasny-stav-a-trendy-automaticke-indexace-dokumentu&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
===Intelektuální indexace===&lt;br /&gt;
Intelektuální indexace je proces indexace realizovaný lidmi (indexátory). Tento způsob zpracování je zatížen subjektivitou, je časově i intelektuálně velmi náročný, oproti automatické indexaci však indexátoři nemají problémy s interpretací přirozeného jazyka.&amp;lt;ref name=&amp;quot;AI&amp;quot;/&amp;gt;&lt;br /&gt;
===Konceptuální analýza===&lt;br /&gt;
Konceptuální analýza je založena na zaznamenávání existence a frekvence výskytu (kvantifikaci) určených znaků a následné komparaci určitých jevů.&amp;lt;ref name=&amp;quot;OA&amp;quot;&amp;gt;DVOŘÁKOVÁ, Ilona. &amp;lt;i&amp;gt;Obsahová analýza / formální obsahová analýza / kvantitativní obsahová analýza&amp;lt;/i&amp;gt;. 2010. Dostupné také z: http://www.antropoweb.cz/media/webzin/webzin_2_2010/Dvorakova__I-2-2010.pdf&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
===Relační analýza===&lt;br /&gt;
Relační analýza zaznamenává kromě výskytu znaků také vztahy mezi nimi, k této analýze je využívána [[Sémantika|sémantika]], lingvistika a sledování prostorové blízkosti slov.&amp;lt;ref name=&amp;quot;OA&amp;quot;/&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Pracovní metody==&lt;br /&gt;
Česká státní norma ISO 5963 (01 0174) stanovuje 3 fáze postupu indexování: &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''1. Analýza dokumentu a určení věcného obsahu'''&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
Při určování obsahu dokumentu je třeba věnovat pozornost názvu, obsahu úvodu, úvodním větám kapitol/odstavců a závěru, ilustracím, diagramům, tabulkám a jejich popisům a zvýrazněným slovům v textu.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''2. Identifikace hlavních pojmů obsažených v předmětu'''&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
Během identifikace pojmů by měly být brány v potaz následující faktory: &lt;br /&gt;
* Zabývá se dokument předmětem nějaké činnosti? &lt;br /&gt;
* Obsahuje předmět nějaký činný pojem (např. činnost, operace, proces)? &lt;br /&gt;
* Je předmět činnosti identifikován? &lt;br /&gt;
* Zabývá se dokument nositelem činnosti? &lt;br /&gt;
* Odkazuje se na zvláštní prostředky k provádění činnosti (např. zvláštní nástroje, techniky nebo metody)? &lt;br /&gt;
* Byly tyto faktory hodnoceny v kontextu konkrétního umístění nebo prostředí? &lt;br /&gt;
* Jsou stanoveny nějaké závislé nebo nezávislé proměnné? &lt;br /&gt;
* Bylo o tématu pojednáno z nějakého speciálního hlediska, které se obvykle nespojuje s oborem výzkumu (např. sociologický výzkum náboženství)? &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''3. Vyjádření těchto pojmů lexikálními jednotkami selekčního jazyka'''&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
Mohou být využity pojmy již zastoupené v selekčním jazyce či nové termíny (v tomto případě je třeba tyto pojmy prověřit např. v oborových slovnících, encyklopediích, tezaurech či klasifikačních systémech).&amp;lt;ref&amp;gt;&amp;lt;i&amp;gt;ČSN ISO 5963 (01 0174): Dokumentace. Metody analýzy dokumentů, určování jejich obsahu a výběru lexikálních jednotek selekčního jazyka&amp;lt;/i&amp;gt;. Praha: Český normalizační institut, 1995.&amp;lt;/ref&amp;gt; &lt;br /&gt;
Česká státní norma ISO 214 (01 0148) určuje pravidla zpracování informativních abstraktů dokumentů. Abstrakt by měl obsahovat cíl (tj. záměry výzkumu/důvody k napsání dokumentu), použité metody a techniky, zjištěné skutečnosti a závěry, z těchto skutečností vyplývající a případně další vedlejší informace.&amp;lt;ref&amp;gt;&amp;lt;i&amp;gt;ČSN ISO 214 (01 0148): Dokumentace - abstrakty pro publikace a dokumentaci&amp;lt;/i&amp;gt;. Praha: Český normalizační institut, 2001.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Odkazy==&lt;br /&gt;
===Reference===&lt;br /&gt;
&amp;lt;references/&amp;gt;&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Zuzana.Sikorova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Posl%C3%A1n%C3%AD_a_pracovn%C3%AD_metody_obsahov%C3%A9_anal%C3%BDzy&amp;diff=33529</id>
		<title>Poslání a pracovní metody obsahové analýzy</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Posl%C3%A1n%C3%AD_a_pracovn%C3%AD_metody_obsahov%C3%A9_anal%C3%BDzy&amp;diff=33529"/>
		<updated>2016-05-02T20:26:50Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Zuzana.Sikorova: /* Definice obsahové analýzy */&lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;==Definice obsahové analýzy==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
TDKIV definuje [[Obsahová analýza|obsahovou analýzu]] z hlediska knihovnické terminologie takto: Obsahová analýza je ''„analýza obsahu [[Dokument|dokumentu]] zahrnující metody a pravidla pro stanovení tematiky dokumentu, příp. časového a prostorového hlediska, čtenářského určení a formy dokumentu. Slovní vyjádření obsahu dokumentu v přirozeném jazyce je transformováno do věcných selekčních údajů v procesu věcného pořádání nebo do vět v procesu sémantické redukce textu dokumentu“''.&amp;lt;ref&amp;gt;BALÍKOVÁ, Marie. &amp;lt;i&amp;gt;Obsahová analýza&amp;lt;/i&amp;gt;. Praha: Národní knihovna ČR, 2003-. Dostupné také z:  http://aleph.nkp.cz/F/?func=direct&amp;amp;doc_number=000001586&amp;amp;local_base=KTD&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
V rámci [[Výzkumné metody|výzkumných metod]] lze obsahovou analýzu definovat jako ''„výzkumnou techniku pro vytváření replikovatelných a validních úsudků z textů (nebo jiných smysluplných věcí) na kontexty vytváření jejich obsahů“''.&amp;lt;ref&amp;gt;HÁJEK, Martin. &amp;lt;i&amp;gt;Čtenář a stroj: Vybrané metody sociálněvědní analýzy textů&amp;lt;/i&amp;gt;. Praha: Sociologické nakladatelství, 2014. ISBN 978-80-7419-161-9.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Přístupy==&lt;br /&gt;
===Automatická indexace===&lt;br /&gt;
Automatická indexace je proces indexace s využitím strojového zpracování textu a automatického výběru termínů či automatického přiřazování termínů selekčního jazyka.&amp;lt;ref&amp;gt;BALÍKOVÁ, Marie. &amp;lt;i&amp;gt;Automatická indexace&amp;lt;/i&amp;gt;. Praha: Národní knihovna ČR, 2003-. Dostupné také z: http://aleph.nkp.cz/F/?func=direct&amp;amp;doc_number=000001507&amp;amp;local_base=KTD&amp;lt;/ref&amp;gt; Výhodami automatické indexace jsou rychlost zpracování a objektivita. Nevýhodou tohoto zpracování je neschopnost postihnout jazyková specifika textu (např. homonymie, různé tvary slov, atp.). Automatická indexace je dále dělena na automatickou extrakci a automatické přiřazování. Automatická extrakce je založena na výběru termínů přímo z textu dokumentu, při tomto procesu jsou využívány statistické a matematicko-lingvistické metody. Automatické přiřazování je založeno na nápodobě intelektuálního procesu indexace – pracuje s výsledky automatické extrakce nebo přímo s plným textem.&amp;lt;ref name=&amp;quot;AI&amp;quot;&amp;gt;SCHWARZ, Josef. &amp;lt;i&amp;gt;Současný stav a trendy automatické indexace dokumentů: přehledová studie&amp;lt;/i&amp;gt;. 2003. Dostupné také z: http://ikaros.cz/soucasny-stav-a-trendy-automaticke-indexace-dokumentu&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
===Intelektuální indexace===&lt;br /&gt;
Intelektuální indexace je proces indexace realizovaný lidmi (indexátory). Tento způsob zpracování je zatížen subjektivitou, je časově i intelektuálně velmi náročný, oproti automatické indexaci však indexátoři nemají problémy s interpretací přirozeného jazyka.&amp;lt;ref name=&amp;quot;AI&amp;quot;/&amp;gt;&lt;br /&gt;
===Konceptuální analýza===&lt;br /&gt;
Konceptuální analýza je založena na zaznamenávání existence a frekvence výskytu (kvantifikaci) určených znaků a následné komparaci určitých jevů.&amp;lt;ref name=&amp;quot;OA&amp;quot;&amp;gt;DVOŘÁKOVÁ, Ilona. &amp;lt;i&amp;gt;Obsahová analýza / formální obsahová analýza / kvantitativní obsahová analýza&amp;lt;/i&amp;gt;. 2010. Dostupné také z: http://www.antropoweb.cz/media/webzin/webzin_2_2010/Dvorakova__I-2-2010.pdf&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
===Relační analýza===&lt;br /&gt;
Relační analýza zaznamenává kromě výskytu znaků také vztahy mezi nimi, k této analýze je využívána sémantika, lingvistika a sledování prostorové blízkosti slov.&amp;lt;ref name=&amp;quot;OA&amp;quot;/&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Pracovní metody==&lt;br /&gt;
Česká státní norma ISO 5963 (01 0174) stanovuje 3 fáze postupu indexování: &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''1. Analýza dokumentu a určení věcného obsahu'''&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
Při určování obsahu dokumentu je třeba věnovat pozornost názvu, obsahu úvodu, úvodním větám kapitol/odstavců a závěru, ilustracím, diagramům, tabulkám a jejich popisům a zvýrazněným slovům v textu.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''2. Identifikace hlavních pojmů obsažených v předmětu'''&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
Během identifikace pojmů by měly být brány v potaz následující faktory: &lt;br /&gt;
* Zabývá se dokument předmětem nějaké činnosti? &lt;br /&gt;
* Obsahuje předmět nějaký činný pojem (např. činnost, operace, proces)? &lt;br /&gt;
* Je předmět činnosti identifikován? &lt;br /&gt;
* Zabývá se dokument nositelem činnosti? &lt;br /&gt;
* Odkazuje se na zvláštní prostředky k provádění činnosti (např. zvláštní nástroje, techniky nebo metody)? &lt;br /&gt;
* Byly tyto faktory hodnoceny v kontextu konkrétního umístění nebo prostředí? &lt;br /&gt;
* Jsou stanoveny nějaké závislé nebo nezávislé proměnné? &lt;br /&gt;
* Bylo o tématu pojednáno z nějakého speciálního hlediska, které se obvykle nespojuje s oborem výzkumu (např. sociologický výzkum náboženství)? &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''3. Vyjádření těchto pojmů lexikálními jednotkami selekčního jazyka'''&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
Mohou být využity pojmy již zastoupené v selekčním jazyce či nové termíny (v tomto případě je třeba tyto pojmy prověřit např. v oborových slovnících, encyklopediích, tezaurech či klasifikačních systémech).&amp;lt;ref&amp;gt;&amp;lt;i&amp;gt;ČSN ISO 5963 (01 0174): Dokumentace. Metody analýzy dokumentů, určování jejich obsahu a výběru lexikálních jednotek selekčního jazyka&amp;lt;/i&amp;gt;. Praha: Český normalizační institut, 1995.&amp;lt;/ref&amp;gt; &lt;br /&gt;
Česká státní norma ISO 214 (01 0148) určuje pravidla zpracování informativních abstraktů dokumentů. Abstrakt by měl obsahovat cíl (tj. záměry výzkumu/důvody k napsání dokumentu), použité metody a techniky, zjištěné skutečnosti a závěry, z těchto skutečností vyplývající a případně další vedlejší informace.&amp;lt;ref&amp;gt;&amp;lt;i&amp;gt;ČSN ISO 214 (01 0148): Dokumentace - abstrakty pro publikace a dokumentaci&amp;lt;/i&amp;gt;. Praha: Český normalizační institut, 2001.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Odkazy==&lt;br /&gt;
===Reference===&lt;br /&gt;
&amp;lt;references/&amp;gt;&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Zuzana.Sikorova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Posl%C3%A1n%C3%AD_a_pracovn%C3%AD_metody_obsahov%C3%A9_anal%C3%BDzy&amp;diff=33528</id>
		<title>Poslání a pracovní metody obsahové analýzy</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Posl%C3%A1n%C3%AD_a_pracovn%C3%AD_metody_obsahov%C3%A9_anal%C3%BDzy&amp;diff=33528"/>
		<updated>2016-05-02T20:24:06Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Zuzana.Sikorova: &lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;==Definice obsahové analýzy==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
TDKIV definuje obsahovou analýzu z hlediska knihovnické terminologie takto: Obsahová analýza je ''„analýza obsahu dokumentu zahrnující metody a pravidla pro stanovení tematiky dokumentu, příp. časového a prostorového hlediska, čtenářského určení a formy dokumentu. Slovní vyjádření obsahu dokumentu v přirozeném jazyce je transformováno do věcných selekčních údajů v procesu věcného pořádání nebo do vět v procesu sémantické redukce textu dokumentu“''.&amp;lt;ref&amp;gt;BALÍKOVÁ, Marie. &amp;lt;i&amp;gt;Obsahová analýza&amp;lt;/i&amp;gt;. Praha: Národní knihovna ČR, 2003-. Dostupné také z:  http://aleph.nkp.cz/F/?func=direct&amp;amp;doc_number=000001586&amp;amp;local_base=KTD&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
V rámci výzkumných metod lze obsahovou analýzu definovat jako ''„výzkumnou techniku pro vytváření replikovatelných a validních úsudků z textů (nebo jiných smysluplných věcí) na kontexty vytváření jejich obsahů“''.&amp;lt;ref&amp;gt;HÁJEK, Martin. &amp;lt;i&amp;gt;Čtenář a stroj: Vybrané metody sociálněvědní analýzy textů&amp;lt;/i&amp;gt;. Praha: Sociologické nakladatelství, 2014. ISBN 978-80-7419-161-9.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Přístupy==&lt;br /&gt;
===Automatická indexace===&lt;br /&gt;
Automatická indexace je proces indexace s využitím strojového zpracování textu a automatického výběru termínů či automatického přiřazování termínů selekčního jazyka.&amp;lt;ref&amp;gt;BALÍKOVÁ, Marie. &amp;lt;i&amp;gt;Automatická indexace&amp;lt;/i&amp;gt;. Praha: Národní knihovna ČR, 2003-. Dostupné také z: http://aleph.nkp.cz/F/?func=direct&amp;amp;doc_number=000001507&amp;amp;local_base=KTD&amp;lt;/ref&amp;gt; Výhodami automatické indexace jsou rychlost zpracování a objektivita. Nevýhodou tohoto zpracování je neschopnost postihnout jazyková specifika textu (např. homonymie, různé tvary slov, atp.). Automatická indexace je dále dělena na automatickou extrakci a automatické přiřazování. Automatická extrakce je založena na výběru termínů přímo z textu dokumentu, při tomto procesu jsou využívány statistické a matematicko-lingvistické metody. Automatické přiřazování je založeno na nápodobě intelektuálního procesu indexace – pracuje s výsledky automatické extrakce nebo přímo s plným textem.&amp;lt;ref name=&amp;quot;AI&amp;quot;&amp;gt;SCHWARZ, Josef. &amp;lt;i&amp;gt;Současný stav a trendy automatické indexace dokumentů: přehledová studie&amp;lt;/i&amp;gt;. 2003. Dostupné také z: http://ikaros.cz/soucasny-stav-a-trendy-automaticke-indexace-dokumentu&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
===Intelektuální indexace===&lt;br /&gt;
Intelektuální indexace je proces indexace realizovaný lidmi (indexátory). Tento způsob zpracování je zatížen subjektivitou, je časově i intelektuálně velmi náročný, oproti automatické indexaci však indexátoři nemají problémy s interpretací přirozeného jazyka.&amp;lt;ref name=&amp;quot;AI&amp;quot;/&amp;gt;&lt;br /&gt;
===Konceptuální analýza===&lt;br /&gt;
Konceptuální analýza je založena na zaznamenávání existence a frekvence výskytu (kvantifikaci) určených znaků a následné komparaci určitých jevů.&amp;lt;ref name=&amp;quot;OA&amp;quot;&amp;gt;DVOŘÁKOVÁ, Ilona. &amp;lt;i&amp;gt;Obsahová analýza / formální obsahová analýza / kvantitativní obsahová analýza&amp;lt;/i&amp;gt;. 2010. Dostupné také z: http://www.antropoweb.cz/media/webzin/webzin_2_2010/Dvorakova__I-2-2010.pdf&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
===Relační analýza===&lt;br /&gt;
Relační analýza zaznamenává kromě výskytu znaků také vztahy mezi nimi, k této analýze je využívána sémantika, lingvistika a sledování prostorové blízkosti slov.&amp;lt;ref name=&amp;quot;OA&amp;quot;/&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Pracovní metody==&lt;br /&gt;
Česká státní norma ISO 5963 (01 0174) stanovuje 3 fáze postupu indexování: &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''1. Analýza dokumentu a určení věcného obsahu'''&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
Při určování obsahu dokumentu je třeba věnovat pozornost názvu, obsahu úvodu, úvodním větám kapitol/odstavců a závěru, ilustracím, diagramům, tabulkám a jejich popisům a zvýrazněným slovům v textu.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''2. Identifikace hlavních pojmů obsažených v předmětu'''&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
Během identifikace pojmů by měly být brány v potaz následující faktory: &lt;br /&gt;
* Zabývá se dokument předmětem nějaké činnosti? &lt;br /&gt;
* Obsahuje předmět nějaký činný pojem (např. činnost, operace, proces)? &lt;br /&gt;
* Je předmět činnosti identifikován? &lt;br /&gt;
* Zabývá se dokument nositelem činnosti? &lt;br /&gt;
* Odkazuje se na zvláštní prostředky k provádění činnosti (např. zvláštní nástroje, techniky nebo metody)? &lt;br /&gt;
* Byly tyto faktory hodnoceny v kontextu konkrétního umístění nebo prostředí? &lt;br /&gt;
* Jsou stanoveny nějaké závislé nebo nezávislé proměnné? &lt;br /&gt;
* Bylo o tématu pojednáno z nějakého speciálního hlediska, které se obvykle nespojuje s oborem výzkumu (např. sociologický výzkum náboženství)? &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''3. Vyjádření těchto pojmů lexikálními jednotkami selekčního jazyka'''&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
Mohou být využity pojmy již zastoupené v selekčním jazyce či nové termíny (v tomto případě je třeba tyto pojmy prověřit např. v oborových slovnících, encyklopediích, tezaurech či klasifikačních systémech).&amp;lt;ref&amp;gt;&amp;lt;i&amp;gt;ČSN ISO 5963 (01 0174): Dokumentace. Metody analýzy dokumentů, určování jejich obsahu a výběru lexikálních jednotek selekčního jazyka&amp;lt;/i&amp;gt;. Praha: Český normalizační institut, 1995.&amp;lt;/ref&amp;gt; &lt;br /&gt;
Česká státní norma ISO 214 (01 0148) určuje pravidla zpracování informativních abstraktů dokumentů. Abstrakt by měl obsahovat cíl (tj. záměry výzkumu/důvody k napsání dokumentu), použité metody a techniky, zjištěné skutečnosti a závěry, z těchto skutečností vyplývající a případně další vedlejší informace.&amp;lt;ref&amp;gt;&amp;lt;i&amp;gt;ČSN ISO 214 (01 0148): Dokumentace - abstrakty pro publikace a dokumentaci&amp;lt;/i&amp;gt;. Praha: Český normalizační institut, 2001.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Odkazy==&lt;br /&gt;
===Reference===&lt;br /&gt;
&amp;lt;references/&amp;gt;&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Zuzana.Sikorova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Posl%C3%A1n%C3%AD_a_pracovn%C3%AD_metody_obsahov%C3%A9_anal%C3%BDzy&amp;diff=33527</id>
		<title>Poslání a pracovní metody obsahové analýzy</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Posl%C3%A1n%C3%AD_a_pracovn%C3%AD_metody_obsahov%C3%A9_anal%C3%BDzy&amp;diff=33527"/>
		<updated>2016-05-02T20:21:41Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Zuzana.Sikorova: /* Pracovní metody */&lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;==Definice obsahové analýzy==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
TDKIV definuje obsahovou analýzu z hlediska knihovnické terminologie takto: Obsahová analýza je ''„analýza obsahu dokumentu zahrnující metody a pravidla pro stanovení tematiky dokumentu, příp. časového a prostorového hlediska, čtenářského určení a formy dokumentu. Slovní vyjádření obsahu dokumentu v přirozeném jazyce je transformováno do věcných selekčních údajů v procesu věcného pořádání nebo do vět v procesu sémantické redukce textu dokumentu“''.&amp;lt;ref&amp;gt;BALÍKOVÁ, Marie. &amp;lt;i&amp;gt;Obsahová analýza&amp;lt;/i&amp;gt;. Praha: Národní knihovna ČR, 2003-. Dostupné také z: http://aleph.nkp.cz/F/HBMGM56SIPKMNH84YF6FNH5UGSQAY2H2GMIIMLXX8DNGN8SG9N-35153?func=full-set-set&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
V rámci výzkumných metod lze obsahovou analýzu definovat jako ''„výzkumnou techniku pro vytváření replikovatelných a validních úsudků z textů (nebo jiných smysluplných věcí) na kontexty vytváření jejich obsahů“''.&amp;lt;ref&amp;gt;HÁJEK, Martin. &amp;lt;i&amp;gt;Čtenář a stroj: Vybrané metody sociálněvědní analýzy textů&amp;lt;/i&amp;gt;. Praha: Sociologické nakladatelství, 2014. ISBN 978-80-7419-161-9.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Přístupy==&lt;br /&gt;
===Automatická indexace===&lt;br /&gt;
Automatická indexace je proces indexace s využitím strojového zpracování textu a automatického výběru termínů či automatického přiřazování termínů selekčního jazyka.&amp;lt;ref&amp;gt;BALÍKOVÁ, Marie. &amp;lt;i&amp;gt;Automatická indexace&amp;lt;/i&amp;gt;. Praha: Národní knihovna ČR, 2003-. Dostupné také z: http://aleph.nkp.cz/F/HBMGM56SIPKMNH84YF6FNH5UGSQAY2H2GMIIMLXX8DNGN8SG9N-47927?func=full-set-set&amp;lt;/ref&amp;gt; Výhodami automatické indexace jsou rychlost zpracování a objektivita. Nevýhodou tohoto zpracování je neschopnost postihnout jazyková specifika textu (např. homonymie, různé tvary slov, atp.). Automatická indexace je dále dělena na automatickou extrakci a automatické přiřazování. Automatická extrakce je založena na výběru termínů přímo z textu dokumentu, při tomto procesu jsou využívány statistické a matematicko-lingvistické metody. Automatické přiřazování je založeno na nápodobě intelektuálního procesu indexace – pracuje s výsledky automatické extrakce nebo přímo s plným textem.&amp;lt;ref name=&amp;quot;AI&amp;quot;&amp;gt;SCHWARZ, Josef. &amp;lt;i&amp;gt;Současný stav a trendy automatické indexace dokumentů: přehledová studie&amp;lt;/i&amp;gt;. 2003. Dostupné také z: http://ikaros.cz/soucasny-stav-a-trendy-automaticke-indexace-dokumentu&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
===Intelektuální indexace===&lt;br /&gt;
Intelektuální indexace je proces indexace realizovaný lidmi (indexátory). Tento způsob zpracování je zatížen subjektivitou, je časově i intelektuálně velmi náročný, oproti automatické indexaci však indexátoři nemají problémy s interpretací přirozeného jazyka.&amp;lt;ref name=&amp;quot;AI&amp;quot;/&amp;gt;&lt;br /&gt;
===Konceptuální analýza===&lt;br /&gt;
Konceptuální analýza je založena na zaznamenávání existence a frekvence výskytu (kvantifikaci) určených znaků a následné komparaci určitých jevů.&amp;lt;ref name=&amp;quot;OA&amp;quot;&amp;gt;DVOŘÁKOVÁ, Ilona. &amp;lt;i&amp;gt;Obsahová analýza / formální obsahová analýza / kvantitativní obsahová analýza&amp;lt;/i&amp;gt;. 2010. Dostupné také z: http://www.antropoweb.cz/media/webzin/webzin_2_2010/Dvorakova__I-2-2010.pdf&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
===Relační analýza===&lt;br /&gt;
Relační analýza zaznamenává kromě výskytu znaků také vztahy mezi nimi, k této analýze je využívána sémantika, lingvistika a sledování prostorové blízkosti slov.&amp;lt;ref name=&amp;quot;OA&amp;quot;/&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Pracovní metody==&lt;br /&gt;
Česká státní norma ISO 5963 (01 0174) stanovuje 3 fáze postupu indexování: &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''1. Analýza dokumentu a určení věcného obsahu'''&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
Při určování obsahu dokumentu je třeba věnovat pozornost názvu, obsahu úvodu, úvodním větám kapitol/odstavců a závěru, ilustracím, diagramům, tabulkám a jejich popisům a zvýrazněným slovům v textu.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''2. Identifikace hlavních pojmů obsažených v předmětu'''&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
Během identifikace pojmů by měly být brány v potaz následující faktory: &lt;br /&gt;
* Zabývá se dokument předmětem nějaké činnosti? &lt;br /&gt;
* Obsahuje předmět nějaký činný pojem (např. činnost, operace, proces)? &lt;br /&gt;
* Je předmět činnosti identifikován? &lt;br /&gt;
* Zabývá se dokument nositelem činnosti? &lt;br /&gt;
* Odkazuje se na zvláštní prostředky k provádění činnosti (např. zvláštní nástroje, techniky nebo metody)? &lt;br /&gt;
* Byly tyto faktory hodnoceny v kontextu konkrétního umístění nebo prostředí? &lt;br /&gt;
* Jsou stanoveny nějaké závislé nebo nezávislé proměnné? &lt;br /&gt;
* Bylo o tématu pojednáno z nějakého speciálního hlediska, které se obvykle nespojuje s oborem výzkumu (např. sociologický výzkum náboženství)? &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''3. Vyjádření těchto pojmů lexikálními jednotkami selekčního jazyka'''&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
Mohou být využity pojmy již zastoupené v selekčním jazyce či nové termíny (v tomto případě je třeba tyto pojmy prověřit např. v oborových slovnících, encyklopediích, tezaurech či klasifikačních systémech).&amp;lt;ref&amp;gt;&amp;lt;i&amp;gt;ČSN ISO 5963 (01 0174): Dokumentace. Metody analýzy dokumentů, určování jejich obsahu a výběru lexikálních jednotek selekčního jazyka&amp;lt;/i&amp;gt;. Praha: Český normalizační institut, 1995.&amp;lt;/ref&amp;gt; &lt;br /&gt;
Česká státní norma ISO 214 (01 0148) určuje pravidla zpracování informativních abstraktů dokumentů. Abstrakt by měl obsahovat cíl (tj. záměry výzkumu/důvody k napsání dokumentu), použité metody a techniky, zjištěné skutečnosti a závěry, z těchto skutečností vyplývající a případně další vedlejší informace.&amp;lt;ref&amp;gt;&amp;lt;i&amp;gt;ČSN ISO 214 (01 0148): Dokumentace - abstrakty pro publikace a dokumentaci&amp;lt;/i&amp;gt;. Praha: Český normalizační institut, 2001.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Odkazy==&lt;br /&gt;
===Reference===&lt;br /&gt;
&amp;lt;references/&amp;gt;&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Zuzana.Sikorova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Posl%C3%A1n%C3%AD_a_pracovn%C3%AD_metody_obsahov%C3%A9_anal%C3%BDzy&amp;diff=33526</id>
		<title>Poslání a pracovní metody obsahové analýzy</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Posl%C3%A1n%C3%AD_a_pracovn%C3%AD_metody_obsahov%C3%A9_anal%C3%BDzy&amp;diff=33526"/>
		<updated>2016-05-02T20:20:38Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Zuzana.Sikorova: &lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;==Definice obsahové analýzy==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
TDKIV definuje obsahovou analýzu z hlediska knihovnické terminologie takto: Obsahová analýza je ''„analýza obsahu dokumentu zahrnující metody a pravidla pro stanovení tematiky dokumentu, příp. časového a prostorového hlediska, čtenářského určení a formy dokumentu. Slovní vyjádření obsahu dokumentu v přirozeném jazyce je transformováno do věcných selekčních údajů v procesu věcného pořádání nebo do vět v procesu sémantické redukce textu dokumentu“''.&amp;lt;ref&amp;gt;BALÍKOVÁ, Marie. &amp;lt;i&amp;gt;Obsahová analýza&amp;lt;/i&amp;gt;. Praha: Národní knihovna ČR, 2003-. Dostupné také z: http://aleph.nkp.cz/F/HBMGM56SIPKMNH84YF6FNH5UGSQAY2H2GMIIMLXX8DNGN8SG9N-35153?func=full-set-set&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
V rámci výzkumných metod lze obsahovou analýzu definovat jako ''„výzkumnou techniku pro vytváření replikovatelných a validních úsudků z textů (nebo jiných smysluplných věcí) na kontexty vytváření jejich obsahů“''.&amp;lt;ref&amp;gt;HÁJEK, Martin. &amp;lt;i&amp;gt;Čtenář a stroj: Vybrané metody sociálněvědní analýzy textů&amp;lt;/i&amp;gt;. Praha: Sociologické nakladatelství, 2014. ISBN 978-80-7419-161-9.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Přístupy==&lt;br /&gt;
===Automatická indexace===&lt;br /&gt;
Automatická indexace je proces indexace s využitím strojového zpracování textu a automatického výběru termínů či automatického přiřazování termínů selekčního jazyka.&amp;lt;ref&amp;gt;BALÍKOVÁ, Marie. &amp;lt;i&amp;gt;Automatická indexace&amp;lt;/i&amp;gt;. Praha: Národní knihovna ČR, 2003-. Dostupné také z: http://aleph.nkp.cz/F/HBMGM56SIPKMNH84YF6FNH5UGSQAY2H2GMIIMLXX8DNGN8SG9N-47927?func=full-set-set&amp;lt;/ref&amp;gt; Výhodami automatické indexace jsou rychlost zpracování a objektivita. Nevýhodou tohoto zpracování je neschopnost postihnout jazyková specifika textu (např. homonymie, různé tvary slov, atp.). Automatická indexace je dále dělena na automatickou extrakci a automatické přiřazování. Automatická extrakce je založena na výběru termínů přímo z textu dokumentu, při tomto procesu jsou využívány statistické a matematicko-lingvistické metody. Automatické přiřazování je založeno na nápodobě intelektuálního procesu indexace – pracuje s výsledky automatické extrakce nebo přímo s plným textem.&amp;lt;ref name=&amp;quot;AI&amp;quot;&amp;gt;SCHWARZ, Josef. &amp;lt;i&amp;gt;Současný stav a trendy automatické indexace dokumentů: přehledová studie&amp;lt;/i&amp;gt;. 2003. Dostupné také z: http://ikaros.cz/soucasny-stav-a-trendy-automaticke-indexace-dokumentu&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
===Intelektuální indexace===&lt;br /&gt;
Intelektuální indexace je proces indexace realizovaný lidmi (indexátory). Tento způsob zpracování je zatížen subjektivitou, je časově i intelektuálně velmi náročný, oproti automatické indexaci však indexátoři nemají problémy s interpretací přirozeného jazyka.&amp;lt;ref name=&amp;quot;AI&amp;quot;/&amp;gt;&lt;br /&gt;
===Konceptuální analýza===&lt;br /&gt;
Konceptuální analýza je založena na zaznamenávání existence a frekvence výskytu (kvantifikaci) určených znaků a následné komparaci určitých jevů.&amp;lt;ref name=&amp;quot;OA&amp;quot;&amp;gt;DVOŘÁKOVÁ, Ilona. &amp;lt;i&amp;gt;Obsahová analýza / formální obsahová analýza / kvantitativní obsahová analýza&amp;lt;/i&amp;gt;. 2010. Dostupné také z: http://www.antropoweb.cz/media/webzin/webzin_2_2010/Dvorakova__I-2-2010.pdf&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
===Relační analýza===&lt;br /&gt;
Relační analýza zaznamenává kromě výskytu znaků také vztahy mezi nimi, k této analýze je využívána sémantika, lingvistika a sledování prostorové blízkosti slov.&amp;lt;ref name=&amp;quot;OA&amp;quot;/&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Pracovní metody==&lt;br /&gt;
Česká státní norma ISO 5963 (01 0174) stanovuje 3 fáze postupu indexování: &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''1. Analýza dokumentu a určení věcného obsahu'''&lt;br /&gt;
Při určování obsahu dokumentu je třeba věnovat pozornost názvu, obsahu úvodu, úvodním větám kapitol/odstavců a závěru, ilustracím, diagramům, tabulkám a jejich popisům a zvýrazněným slovům v textu.&lt;br /&gt;
 '''&lt;br /&gt;
2. Identifikace hlavních pojmů obsažených v předmětu'''&lt;br /&gt;
Během identifikace pojmů by měly být brány v potaz následující faktory: &lt;br /&gt;
* Zabývá se dokument předmětem nějaké činnosti? &lt;br /&gt;
* Obsahuje předmět nějaký činný pojem (např. činnost, operace, proces)? &lt;br /&gt;
* Je předmět činnosti identifikován? &lt;br /&gt;
* Zabývá se dokument nositelem činnosti? &lt;br /&gt;
* Odkazuje se na zvláštní prostředky k provádění činnosti (např. zvláštní nástroje, techniky nebo metody)? &lt;br /&gt;
* Byly tyto faktory hodnoceny v kontextu konkrétního umístění nebo prostředí? &lt;br /&gt;
* Jsou stanoveny nějaké závislé nebo nezávislé proměnné? &lt;br /&gt;
* Bylo o tématu pojednáno z nějakého speciálního hlediska, které se obvykle nespojuje s oborem výzkumu (např. sociologický výzkum náboženství)? &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''3. Vyjádření těchto pojmů lexikálními jednotkami selekčního jazyka'''&lt;br /&gt;
Mohou být využity pojmy již zastoupené v selekčním jazyce či nové termíny (v tomto případě je třeba tyto pojmy prověřit např. v oborových slovnících, encyklopediích, tezaurech či klasifikačních systémech).&amp;lt;ref&amp;gt;&amp;lt;i&amp;gt;ČSN ISO 5963 (01 0174): Dokumentace. Metody analýzy dokumentů, určování jejich obsahu a výběru lexikálních jednotek selekčního jazyka&amp;lt;/i&amp;gt;. Praha: Český normalizační institut, 1995.&amp;lt;/ref&amp;gt; &lt;br /&gt;
Česká státní norma ISO 214 (01 0148) určuje pravidla zpracování informativních abstraktů dokumentů. Abstrakt by měl obsahovat cíl (tj. záměry výzkumu/důvody k napsání dokumentu), použité metody a techniky, zjištěné skutečnosti a závěry, z těchto skutečností vyplývající a případně další vedlejší informace.&amp;lt;ref&amp;gt;&amp;lt;i&amp;gt;ČSN ISO 214 (01 0148): Dokumentace - abstrakty pro publikace a dokumentaci&amp;lt;/i&amp;gt;. Praha: Český normalizační institut, 2001.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Odkazy==&lt;br /&gt;
===Reference===&lt;br /&gt;
&amp;lt;references/&amp;gt;&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Zuzana.Sikorova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Posl%C3%A1n%C3%AD_a_pracovn%C3%AD_metody_obsahov%C3%A9_anal%C3%BDzy&amp;diff=33525</id>
		<title>Poslání a pracovní metody obsahové analýzy</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Posl%C3%A1n%C3%AD_a_pracovn%C3%AD_metody_obsahov%C3%A9_anal%C3%BDzy&amp;diff=33525"/>
		<updated>2016-05-02T20:19:51Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Zuzana.Sikorova: Založena nová stránka s textem „==Definice obsahové analýzy==  TDKIV definuje obsahovou analýzu z hlediska knihovnické terminologie takto: Obsahová analýza je ''„analýza obsahu d…“&lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;==Definice obsahové analýzy==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
TDKIV definuje obsahovou analýzu z hlediska knihovnické terminologie takto: Obsahová analýza je ''„analýza obsahu dokumentu zahrnující metody a pravidla pro stanovení tematiky dokumentu, příp. časového a prostorového hlediska, čtenářského určení a formy dokumentu. Slovní vyjádření obsahu dokumentu v přirozeném jazyce je transformováno do věcných selekčních údajů v procesu věcného pořádání nebo do vět v procesu sémantické redukce textu dokumentu“''.&amp;lt;ref&amp;gt;BALÍKOVÁ, Marie. &amp;lt;i&amp;gt;Obsahová analýza&amp;lt;/i&amp;gt;. Praha: Národní knihovna ČR, 2003-. Dostupné také z: http://aleph.nkp.cz/F/HBMGM56SIPKMNH84YF6FNH5UGSQAY2H2GMIIMLXX8DNGN8SG9N-35153?func=full-set-set&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
V rámci výzkumných metod lze obsahovou analýzu definovat jako ''„výzkumnou techniku pro vytváření replikovatelných a validních úsudků z textů (nebo jiných smysluplných věcí) na kontexty vytváření jejich obsahů“''.&amp;lt;ref&amp;gt;HÁJEK, Martin. &amp;lt;i&amp;gt;Čtenář a stroj: Vybrané metody sociálněvědní analýzy textů&amp;lt;/i&amp;gt;. Praha: Sociologické nakladatelství, 2014. ISBN 978-80-7419-161-9.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Přístupy==&lt;br /&gt;
===Automatická indexace===&lt;br /&gt;
Automatická indexace je proces indexace s využitím strojového zpracování textu a automatického výběru termínů či automatického přiřazování termínů selekčního jazyka.&amp;lt;ref&amp;gt;BALÍKOVÁ, Marie. &amp;lt;i&amp;gt;Automatická indexace&amp;lt;/i&amp;gt;. Praha: Národní knihovna ČR, 2003-. Dostupné také z: http://aleph.nkp.cz/F/HBMGM56SIPKMNH84YF6FNH5UGSQAY2H2GMIIMLXX8DNGN8SG9N-47927?func=full-set-set&amp;lt;/ref&amp;gt; Výhodami automatické indexace jsou rychlost zpracování a objektivita. Nevýhodou tohoto zpracování je neschopnost postihnout jazyková specifika textu (např. homonymie, různé tvary slov, atp.). Automatická indexace je dále dělena na automatickou extrakci a automatické přiřazování. Automatická extrakce je založena na výběru termínů přímo z textu dokumentu, při tomto procesu jsou využívány statistické a matematicko-lingvistické metody. Automatické přiřazování je založeno na nápodobě intelektuálního procesu indexace – pracuje s výsledky automatické extrakce nebo přímo s plným textem.&amp;lt;ref name=&amp;quot;AI&amp;quot;&amp;gt;SCHWARZ, Josef. &amp;lt;i&amp;gt;Současný stav a trendy automatické indexace dokumentů: přehledová studie&amp;lt;/i&amp;gt;. 2003. Dostupné také z: http://ikaros.cz/soucasny-stav-a-trendy-automaticke-indexace-dokumentu&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
===Intelektuální indexace===&lt;br /&gt;
Intelektuální indexace je proces indexace realizovaný lidmi (indexátory). Tento způsob zpracování je zatížen subjektivitou, je časově i intelektuálně velmi náročný, oproti automatické indexaci však indexátoři nemají problémy s interpretací přirozeného jazyka.&amp;lt;ref name=&amp;quot;AI&amp;quot;/&amp;gt;&lt;br /&gt;
===Konceptuální analýza===&lt;br /&gt;
Konceptuální analýza je založena na zaznamenávání existence a frekvence výskytu (kvantifikaci) určených znaků a následné komparaci určitých jevů.&amp;lt;ref name=&amp;quot;OA&amp;quot;&amp;gt;DVOŘÁKOVÁ, Ilona. &amp;lt;i&amp;gt;Obsahová analýza / formální obsahová analýza / kvantitativní obsahová analýza&amp;lt;/i&amp;gt;. 2010. Dostupné také z: http://www.antropoweb.cz/media/webzin/webzin_2_2010/Dvorakova__I-2-2010.pdf&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
===Relační analýza===&lt;br /&gt;
Relační analýza zaznamenává kromě výskytu znaků také vztahy mezi nimi, k této analýze je využívána sémantika, lingvistika a sledování prostorové blízkosti slov.&amp;lt;ref name=&amp;quot;OA&amp;quot;/&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Pracovní metody==&lt;br /&gt;
Česká státní norma ISO 5963 (01 0174) stanovuje 3 fáze postupu indexování: &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''1. Analýza dokumentu a určení věcného obsahu'''&lt;br /&gt;
Při určování obsahu dokumentu je třeba věnovat pozornost názvu, obsahu úvodu, úvodním větám kapitol/odstavců a závěru, ilustracím, diagramům, tabulkám a jejich popisům a zvýrazněným slovům v textu.&lt;br /&gt;
 '''&lt;br /&gt;
2. Identifikace hlavních pojmů obsažených v předmětu'''&lt;br /&gt;
Během identifikace pojmů by měly být brány v potaz následující faktory: &lt;br /&gt;
* Zabývá se dokument předmětem nějaké činnosti? &lt;br /&gt;
* Obsahuje předmět nějaký činný pojem (např. činnost, operace, proces)? &lt;br /&gt;
* Je předmět činnosti identifikován? &lt;br /&gt;
* Zabývá se dokument nositelem činnosti? &lt;br /&gt;
* Odkazuje se na zvláštní prostředky k provádění činnosti (např. zvláštní nástroje, techniky nebo metody)? &lt;br /&gt;
* Byly tyto faktory hodnoceny v kontextu konkrétního umístění nebo prostředí? &lt;br /&gt;
* Jsou stanoveny nějaké závislé nebo nezávislé proměnné? &lt;br /&gt;
* Bylo o tématu pojednáno z nějakého speciálního hlediska, které se obvykle nespojuje s oborem výzkumu (např. sociologický výzkum náboženství)? &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''3. Vyjádření těchto pojmů lexikálními jednotkami selekčního jazyka'''&lt;br /&gt;
Mohou být využity pojmy již zastoupené v selekčním jazyce či nové termíny (v tomto případě je třeba tyto pojmy prověřit např. v oborových slovnících, encyklopediích, tezaurech či klasifikačních systémech).&amp;lt;ref&amp;gt;&amp;lt;i&amp;gt;ČSN ISO 5963 (01 0174): Dokumentace. Metody analýzy dokumentů, určování jejich obsahu a výběru lexikálních jednotek selekčního jazyka&amp;lt;/i&amp;gt;. Praha: Český normalizační institut, 1995.&amp;lt;/ref&amp;gt; &lt;br /&gt;
Česká státní norma ISO 214 (01 0148) určuje pravidla zpracování informativních abstraktů dokumentů. Abstrakt by měl obsahovat cíl (tj. záměry výzkumu/důvody k napsání dokumentu), použité metody a techniky, zjištěné skutečnosti a závěry, z těchto skutečností vyplývající a případně další vedlejší informace.&amp;lt;ref&amp;gt;&amp;lt;i&amp;gt;ČSN ISO 214 (01 0148): Dokumentace - abstrakty pro publikace a dokumentaci&amp;lt;/i&amp;gt;. Praha: Český normalizační institut, 2001.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Zuzana.Sikorova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Posl%C3%A1n%C3%AD,_pracovn%C3%AD_metody_a_v%C3%BDsledky_obsahov%C3%A9_anal%C3%BDzy&amp;diff=33524</id>
		<title>Poslání, pracovní metody a výsledky obsahové analýzy</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Posl%C3%A1n%C3%AD,_pracovn%C3%AD_metody_a_v%C3%BDsledky_obsahov%C3%A9_anal%C3%BDzy&amp;diff=33524"/>
		<updated>2016-05-02T20:02:22Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Zuzana.Sikorova: &lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;{{Pracuje se}}&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Obsahová analýza je metoda, která umožňuje objektivně zachytit obsah [[Dokument|dokumentu]] pomocí přirozeného či umělého jazyka ve formě redukovaného textu či věcných selekčních údajů. Analýza dokumentu může probíhat automaticky pomocí strojového zpracování nebo v procesu intelektuálního zpracování lidmi, případně kombinací obou uvedených přístupů v hybridních systémech. Obsahová analýza je využívána nejen v procesu pořádání informací, ale také jako [[Výzkumné metody|metoda kvalitativního a kvantitativního výzkumu]].&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==[[Poslání a pracovní metody obsahové analýzy]]==&lt;br /&gt;
==[[Výsledky obsahové analýzy]]==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Odkazy==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Doporučená literatura===&lt;br /&gt;
* ČSN ISO 214. ''Dokumentace - abstrakty pro publikace a dokumentaci''. Praha: Český normalizační institut, 2001. 16 s. Třídící znak 01 0148.&lt;br /&gt;
* ČSN ISO 5963. ''Dokumentace. Metody analýzy dokumentů, určování jejich obsahu a výběru lexikálních jednotek selekčního jazyka''. 1. vyd. Praha: Český normalizační institut, 1995. 10 s. Třídící znak 01 0174.&lt;br /&gt;
* HÁJEK, Martin. ''Čtenář a stroj: vybrané metody sociálněvědní analýzy textů''. Vyd. 1. Praha: Sociologické nakladatelství (SLON), 2014. 226 s. ISBN 978-80-7419-161-9.&lt;br /&gt;
* HYHLÍKOVÁ, Věra. ''Informační analýza dokumentu''. Praha: UVTEI-Institut pro mimoškolní vzdělávání, 1984. 80 s. Učební texty / UVTEI; 19.&lt;br /&gt;
* KOVÁŘ, Blahoslav. ''Obsahová analýza dokumentu''. Praha: ÚVTEI, 1974. 44 s. Metodický leták; sv. 105.&lt;br /&gt;
* KUČEROVÁ, Helena. Co analyzujeme při obsahové analýze dokumentů? K pojmu aboutness v organizaci znalostí. ''Knihovna: knihovnická revue'', 2014, 25(1), s. 36-54. ISSN 1801-3252. Dostupné také z: http://knihovna.nkp.cz/knihovna141/141036.htm.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Související články===&lt;br /&gt;
* [[Analýza vybraných trendů ve věcném pořádání a vyhledávání informací]]&lt;br /&gt;
* [[Automatická indexace]]&lt;br /&gt;
* [[Obsahová analýza]]&lt;br /&gt;
* [[Tradiční systémy pořádání informací a znalostí - vlastnosti a možnosti jejich využití]]&lt;br /&gt;
* [[Typy redukovaného textu – pracovní postupy a využití]]&lt;br /&gt;
* [[Vliv interpretace textu na výsledky textové a obsahové analýzy]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Klíčová slova===&lt;br /&gt;
indexace, obsahová analýza, věcné pořádání informací, výzkumné metody&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Zuzana.Sikorova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Posl%C3%A1n%C3%AD,_pracovn%C3%AD_metody_a_v%C3%BDsledky_obsahov%C3%A9_anal%C3%BDzy&amp;diff=33354</id>
		<title>Poslání, pracovní metody a výsledky obsahové analýzy</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Posl%C3%A1n%C3%AD,_pracovn%C3%AD_metody_a_v%C3%BDsledky_obsahov%C3%A9_anal%C3%BDzy&amp;diff=33354"/>
		<updated>2016-04-23T10:58:07Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Zuzana.Sikorova: /* Odkazy */&lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;{{Pracuje se}}&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Obsahová analýza je metoda, která umožňuje objektivně zachytit obsah [[Dokument|dokumentu]] pomocí přirozeného či umělého jazyka ve formě redukovaného textu či věcných selekčních údajů. Analýza dokumentu může probíhat automaticky pomocí strojového zpracování nebo v procesu intelektuálního zpracování lidmi, případně kombinací obou uvedených přístupů v hybridních systémech. Obsahová analýza je využívána nejen v procesu pořádání informací, ale také jako [[Výzkumné metody|metoda kvalitativního a kvantitativního výzkumu]].&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Definice obsahové analýzy==&lt;br /&gt;
TDKIV definuje obsahovou analýzu z hlediska knihovnické terminologie takto: Obsahová analýza je ''„analýza obsahu dokumentu zahrnující metody a pravidla pro stanovení tematiky dokumentu, příp. časového a prostorového hlediska, čtenářského určení a formy dokumentu. Slovní vyjádření obsahu dokumentu v přirozeném jazyce je transformováno do věcných selekčních údajů v procesu věcného pořádání nebo do vět v procesu sémantické redukce textu dokumentu“''.&amp;lt;ref&amp;gt;BALÍKOVÁ, Marie. &amp;lt;i&amp;gt;Obsahová analýza&amp;lt;/i&amp;gt;. Praha: Národní knihovna ČR, 2003-. Dostupné také z: http://aleph.nkp.cz/F/?func=direct&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
V rámci výzkumných metod lze obsahovou analýzu definovat jako ''„výzkumnou techniku pro vytváření replikovatelných a validních úsudků z textů (nebo jiných smysluplných věcí) na kontexty vytváření jejich obsahů“''.&amp;lt;ref&amp;gt;HÁJEK, Martin. &amp;lt;i&amp;gt;Čtenář a stroj::Vybrané metody sociálněvědní analýzy textů: Čtenář a stroj:Vybrané metody sociálněvědní analýzy textů&amp;lt;/i&amp;gt;. Vyd. 1. Praha: Sociologické nakladatelství, 2014. ISBN 978-80-7419-161-9.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Přístupy==&lt;br /&gt;
===Automatická indexace===&lt;br /&gt;
[[Automatická indexace]] je proces indexace s využitím strojového zpracování textu a automatického výběru termínů či automatického přiřazování termínů [[Selekční jazyk|selekčního jazyka]].&amp;lt;ref&amp;gt;BALÍKOVÁ, Marie. &amp;lt;i&amp;gt;Automatická indexace&amp;lt;/i&amp;gt;. Praha: Národní knihovna ČR, 2003-. Dostupné také z: http://aleph.nkp.cz/F/6INQPAN8IVHV35PLFX25FER36614QC7KER4J48D22LDGIQ8U4L-26896?func=full-set-set&amp;lt;/ref&amp;gt; Výhodami automatické indexace jsou rychlost zpracování a objektivita. Nevýhodou tohoto zpracování je neschopnost postihnout jazyková specifika textu (např. homonymie, různé tvary slov, atp.). Automatická indexace je dále dělena na automatickou extrakci a automatické přiřazování. '''Automatická extrakce''' je založena na výběru termínů přímo z textu dokumentu, při tomto procesu jsou využívány statistické a matematicko-lingvistické metody. '''Automatické přiřazování''' je založeno na nápodobě intelektuálního procesu indexace – pracuje s výsledky automatické extrakce nebo přímo s plným textem.&amp;lt;ref name=&amp;quot;AI&amp;quot;&amp;gt;SCHWARZ, Josef. &amp;lt;i&amp;gt;Současný stav a trendy automatické indexace dokumentů::přehledová studie: Současný stav a trendy automatické indexace dokumentů:přehledová studie&amp;lt;/i&amp;gt;. 2003. Dostupné také z: http://www.ikaros.cz/node/1300&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Intelektuální indexace===&lt;br /&gt;
Intelektuální indexace je proces indexace realizovaný lidmi (indexátory). Tento způsob zpracování je zatížen subjektivitou, je časově i intelektuálně velmi náročný, oproti automatické indexaci však indexátoři nemají problémy s interpretací přirozeného jazyka.&amp;lt;ref name=&amp;quot;AI&amp;quot;/&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Konceptuální analýza===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Konceptuální analýza je založena na zaznamenávání existence a frekvence výskytu (kvantifikaci) určených znaků a následné komparaci určitých jevů.&amp;lt;ref name=&amp;quot;OA&amp;quot;&amp;gt;DVOŘÁKOVÁ, Ilona. &amp;lt;i&amp;gt;Obsahová analýza / formální obsahová analýza / kvantitativní obsahová analýza&amp;lt;/i&amp;gt;. 2010. Dostupné také z: http://www.antropoweb.cz/media/webzin/webzin_2_2010/Dvorakova__I-2-2010.pdf&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Relační analýza===&lt;br /&gt;
Relační analýza zaznamenává kromě výskytu znaků také vztahy mezi nimi, k této analýze je využívána [[Sémantika|sémantika]], lingvistika a sledování prostorové blízkosti slov.&amp;lt;ref name=&amp;quot;OA&amp;quot;/&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Pracovní metody==&lt;br /&gt;
Česká státní norma ISO 5963 (01 0174) stanovuje 3 fáze postupu indexování:&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''1. Analýza dokumentu a určení věcného obsahu'''&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
Při určování obsahu dokumentu je třeba věnovat pozornost názvu, obsahu úvodu, úvodním větám kapitol/odstavců a závěru, ilustracím, diagramům, tabulkám a jejich popisům a zvýrazněným slovům v textu.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''2. Identifikace hlavních pojmů obsažených v předmětu'''&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
Během identifikace pojmů by měly být brány v potaz následující faktory:&lt;br /&gt;
* Zabývá se dokument předmětem nějaké činnosti?&lt;br /&gt;
* Obsahuje předmět nějaký činný pojem (např. činnost, operace, proces)?&lt;br /&gt;
* Je předmět činnosti identifikován?&lt;br /&gt;
* Zabývá se dokument nositelem činnosti?&lt;br /&gt;
* Odkazuje se na zvláštní prostředky k provádění činnosti (např. zvláštní nástroje, techniky nebo metody)?&lt;br /&gt;
* Byly tyto faktory hodnoceny v kontextu konkrétního umístění nebo prostředí?&lt;br /&gt;
* Jsou stanoveny nějaké závislé nebo nezávislé proměnné?&lt;br /&gt;
* Bylo o tématu pojednáno z nějakého speciálního hlediska, které se obvykle nespojuje s oborem výzkumu (např. sociologický výzkum náboženství)?&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''3. Vyjádření těchto pojmů lexikálními jednotkami selekčního jazyka'''&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
Mohou být využity pojmy již zastoupené v selekčním jazyce či nové termíny (v tomto případě je třeba tyto pojmy prověřit např. v oborových slovnících, encyklopediích, tezaurech či [[Klasifikační systémy|klasifikačních systémech]]).&amp;lt;ref&amp;gt;&amp;lt;i&amp;gt;ČSN ISO 5963 (01 0174). Dokumentace. Metody analýzy dokumentů, určování jejich obsahu a výběru lexikálních jednotek selekčního jazyka&amp;lt;/i&amp;gt;. 1. vyd. Praha: Český normalizační institut, 1995.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Česká státní norma ISO 214 (01 0148) určuje pravidla zpracování informativních abstraktů dokumentů. Abstrakt by měl obsahovat cíl (tj. záměry výzkumu/důvody k napsání dokumentu), použité metody a techniky, zjištěné skutečnosti a závěry, z těchto skutečností vyplývající a případně další vedlejší informace.&amp;lt;ref name=&amp;quot;ISO214&amp;quot;&amp;gt;&amp;lt;i&amp;gt;ČSN ISO 214 (01 0148). Dokumentace - abstrakty pro publikace a dokumentaci&amp;lt;/i&amp;gt;. Praha: Český normalizační institut, 2001.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Výsledky==&lt;br /&gt;
Výsledkem obsahové analýzy je množina slov přirozeného jazyka, které formulují obsah (předmět/téma) dokumentu, jeho části nebo jednotlivé informace. Výsledkem obsahové analýzy může být abstrakt (referát), anotace, předmětové heslo, deskriptor nebo znak (symbol) pořádacího systému.&amp;lt;ref name=&amp;quot;BK&amp;quot;&amp;gt;KOVÁŘ, Blahoslav. &amp;lt;i&amp;gt;Obsahová analýza dokumentu&amp;lt;/i&amp;gt;. Praha: ÚVTEI, 1974.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Abstrakt (referát)===&lt;br /&gt;
Norma ISO 214 definuje abstrakt jako ''„stručnou a přesnou reprezentaci obsahu dokumentu bez vlastní interpretace nebo hodnocení a bez rozlišování autorství abstraktu“''. Abstrakty lze rozdělit na '''informativní''' a '''indikativní'''. Informativní abstrakt zobecňuje podstatné kvantitativní/kvalitativní informace z dokumentu. Indikativní abstrakt se používá jako shrnutí rozsáhlých textů, vystihuje hlavní probíraná témata, způsob prezentace těchto témat a druh dokumentu.&amp;lt;ref name=&amp;quot;ISO214&amp;quot;/&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Anotace===&lt;br /&gt;
Anotace je ''„kratší sdělení, které charakterizuje dokument, pokud jde o obsah, hodnotu, účel, vnější formu a původ“''. Funkcí anotace je prohloubení informací získaných z bibliografických údajů. B. Kovář dělí anotaci na '''informativní''', '''doporučující''', '''všeobecnou''' a '''specializovanou'''. Informativní anotace je krátká zpráva o tematice dokumentu. Doporučující anotace udává vhodnost dokumentu pro určité kategorie uživatelů. Všeobecná anotace popisuje dokument jako celek pro široký okruh uživatelů. Specializovaná anotace charakterizuje dokument podle určitých aspektů, je určena pro odborníky z užšího, vymezeného vědního oboru.&amp;lt;ref name=&amp;quot;BK&amp;quot;/&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Předmětové heslo===&lt;br /&gt;
Předmětové heslo je [[Prekoordinace|prekoordinovaný pořádací prostředek]], slovní (verbální) vyjádření předmětu dokumentu, tj. jeho tématu, případně vedlejších témat.&amp;lt;ref name=&amp;quot;BK&amp;quot;/&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Deskriptor===&lt;br /&gt;
Deskriptor je normalizované a předepsané pořádací a selekční heslo, které vylučuje další ekvivalentní slova z užívání v daném selekčním jazyku. Složená témata jsou pomocí deskriptorů vyjadřována [[Postkoordinace|postkoordinovaně]], tj. spojováním a kombinací hesel. Termíny lze vyhledávat v [[Řízené slovníky|řízených slovnících]] deskriptorů, které obsahují synonyma (tzv. nedeskriptory) a jinak spjatá slova (např. nadřazené, podřazené, asociované termíny).&amp;lt;ref name=&amp;quot;BK&amp;quot;/&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Znak (symbol) pořádacího systému===&lt;br /&gt;
V procesu systematického pořádání je verbálně vyjádřený obsah dokumentu vřazován do systému lidského poznání, přičemž výrazy přirozeného jazyka jsou převedeny na výrazové prostředky jazyka umělého, tj. znaky, symboly (notace). Příklady takových systémů jsou [[Mezinárodní desetinné třídění]] (MDT) nebo [[Deweyho desetinné třídění]] (DDT).&amp;lt;ref name=&amp;quot;BK&amp;quot;/&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Odkazy==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Reference===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&amp;lt;references/&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Doporučená literatura===&lt;br /&gt;
* ČSN ISO 214. ''Dokumentace - abstrakty pro publikace a dokumentaci''. Praha: Český normalizační institut, 2001. 16 s. Třídící znak 01 0148.&lt;br /&gt;
* ČSN ISO 5963. ''Dokumentace. Metody analýzy dokumentů, určování jejich obsahu a výběru lexikálních jednotek selekčního jazyka''. 1. vyd. Praha: Český normalizační institut, 1995. 10 s. Třídící znak 01 0174.&lt;br /&gt;
* HÁJEK, Martin. ''Čtenář a stroj: vybrané metody sociálněvědní analýzy textů''. Vyd. 1. Praha: Sociologické nakladatelství (SLON), 2014. 226 s. ISBN 978-80-7419-161-9.&lt;br /&gt;
* HYHLÍKOVÁ, Věra. ''Informační analýza dokumentu''. Praha: UVTEI-Institut pro mimoškolní vzdělávání, 1984. 80 s. Učební texty / UVTEI; 19.&lt;br /&gt;
* KOVÁŘ, Blahoslav. ''Obsahová analýza dokumentu''. Praha: ÚVTEI, 1974. 44 s. Metodický leták; sv. 105.&lt;br /&gt;
* KUČEROVÁ, Helena. Co analyzujeme při obsahové analýze dokumentů? K pojmu aboutness v organizaci znalostí. ''Knihovna: knihovnická revue'', 2014, 25(1), s. 36-54. ISSN 1801-3252. Dostupné také z: http://knihovna.nkp.cz/knihovna141/141036.htm.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Související články===&lt;br /&gt;
* [[Analýza vybraných trendů ve věcném pořádání a vyhledávání informací]]&lt;br /&gt;
* [[Automatická indexace]]&lt;br /&gt;
* [[Obsahová analýza]]&lt;br /&gt;
* [[Tradiční systémy pořádání informací a znalostí - vlastnosti a možnosti jejich využití]]&lt;br /&gt;
* [[Typy redukovaného textu – pracovní postupy a využití]]&lt;br /&gt;
* [[Vliv interpretace textu na výsledky textové a obsahové analýzy]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Klíčová slova===&lt;br /&gt;
indexace, obsahová analýza, věcné pořádání informací, výzkumné metody&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Zuzana.Sikorova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Posl%C3%A1n%C3%AD,_pracovn%C3%AD_metody_a_v%C3%BDsledky_obsahov%C3%A9_anal%C3%BDzy&amp;diff=33353</id>
		<title>Poslání, pracovní metody a výsledky obsahové analýzy</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Posl%C3%A1n%C3%AD,_pracovn%C3%AD_metody_a_v%C3%BDsledky_obsahov%C3%A9_anal%C3%BDzy&amp;diff=33353"/>
		<updated>2016-04-23T10:54:48Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Zuzana.Sikorova: /* Znak (symbol) pořádacího systému */&lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;{{Pracuje se}}&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Obsahová analýza je metoda, která umožňuje objektivně zachytit obsah [[Dokument|dokumentu]] pomocí přirozeného či umělého jazyka ve formě redukovaného textu či věcných selekčních údajů. Analýza dokumentu může probíhat automaticky pomocí strojového zpracování nebo v procesu intelektuálního zpracování lidmi, případně kombinací obou uvedených přístupů v hybridních systémech. Obsahová analýza je využívána nejen v procesu pořádání informací, ale také jako [[Výzkumné metody|metoda kvalitativního a kvantitativního výzkumu]].&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Definice obsahové analýzy==&lt;br /&gt;
TDKIV definuje obsahovou analýzu z hlediska knihovnické terminologie takto: Obsahová analýza je ''„analýza obsahu dokumentu zahrnující metody a pravidla pro stanovení tematiky dokumentu, příp. časového a prostorového hlediska, čtenářského určení a formy dokumentu. Slovní vyjádření obsahu dokumentu v přirozeném jazyce je transformováno do věcných selekčních údajů v procesu věcného pořádání nebo do vět v procesu sémantické redukce textu dokumentu“''.&amp;lt;ref&amp;gt;BALÍKOVÁ, Marie. &amp;lt;i&amp;gt;Obsahová analýza&amp;lt;/i&amp;gt;. Praha: Národní knihovna ČR, 2003-. Dostupné také z: http://aleph.nkp.cz/F/?func=direct&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
V rámci výzkumných metod lze obsahovou analýzu definovat jako ''„výzkumnou techniku pro vytváření replikovatelných a validních úsudků z textů (nebo jiných smysluplných věcí) na kontexty vytváření jejich obsahů“''.&amp;lt;ref&amp;gt;HÁJEK, Martin. &amp;lt;i&amp;gt;Čtenář a stroj::Vybrané metody sociálněvědní analýzy textů: Čtenář a stroj:Vybrané metody sociálněvědní analýzy textů&amp;lt;/i&amp;gt;. Vyd. 1. Praha: Sociologické nakladatelství, 2014. ISBN 978-80-7419-161-9.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Přístupy==&lt;br /&gt;
===Automatická indexace===&lt;br /&gt;
[[Automatická indexace]] je proces indexace s využitím strojového zpracování textu a automatického výběru termínů či automatického přiřazování termínů [[Selekční jazyk|selekčního jazyka]].&amp;lt;ref&amp;gt;BALÍKOVÁ, Marie. &amp;lt;i&amp;gt;Automatická indexace&amp;lt;/i&amp;gt;. Praha: Národní knihovna ČR, 2003-. Dostupné také z: http://aleph.nkp.cz/F/6INQPAN8IVHV35PLFX25FER36614QC7KER4J48D22LDGIQ8U4L-26896?func=full-set-set&amp;lt;/ref&amp;gt; Výhodami automatické indexace jsou rychlost zpracování a objektivita. Nevýhodou tohoto zpracování je neschopnost postihnout jazyková specifika textu (např. homonymie, různé tvary slov, atp.). Automatická indexace je dále dělena na automatickou extrakci a automatické přiřazování. '''Automatická extrakce''' je založena na výběru termínů přímo z textu dokumentu, při tomto procesu jsou využívány statistické a matematicko-lingvistické metody. '''Automatické přiřazování''' je založeno na nápodobě intelektuálního procesu indexace – pracuje s výsledky automatické extrakce nebo přímo s plným textem.&amp;lt;ref name=&amp;quot;AI&amp;quot;&amp;gt;SCHWARZ, Josef. &amp;lt;i&amp;gt;Současný stav a trendy automatické indexace dokumentů::přehledová studie: Současný stav a trendy automatické indexace dokumentů:přehledová studie&amp;lt;/i&amp;gt;. 2003. Dostupné také z: http://www.ikaros.cz/node/1300&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Intelektuální indexace===&lt;br /&gt;
Intelektuální indexace je proces indexace realizovaný lidmi (indexátory). Tento způsob zpracování je zatížen subjektivitou, je časově i intelektuálně velmi náročný, oproti automatické indexaci však indexátoři nemají problémy s interpretací přirozeného jazyka.&amp;lt;ref name=&amp;quot;AI&amp;quot;/&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Konceptuální analýza===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Konceptuální analýza je založena na zaznamenávání existence a frekvence výskytu (kvantifikaci) určených znaků a následné komparaci určitých jevů.&amp;lt;ref name=&amp;quot;OA&amp;quot;&amp;gt;DVOŘÁKOVÁ, Ilona. &amp;lt;i&amp;gt;Obsahová analýza / formální obsahová analýza / kvantitativní obsahová analýza&amp;lt;/i&amp;gt;. 2010. Dostupné také z: http://www.antropoweb.cz/media/webzin/webzin_2_2010/Dvorakova__I-2-2010.pdf&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Relační analýza===&lt;br /&gt;
Relační analýza zaznamenává kromě výskytu znaků také vztahy mezi nimi, k této analýze je využívána [[Sémantika|sémantika]], lingvistika a sledování prostorové blízkosti slov.&amp;lt;ref name=&amp;quot;OA&amp;quot;/&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Pracovní metody==&lt;br /&gt;
Česká státní norma ISO 5963 (01 0174) stanovuje 3 fáze postupu indexování:&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''1. Analýza dokumentu a určení věcného obsahu'''&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
Při určování obsahu dokumentu je třeba věnovat pozornost názvu, obsahu úvodu, úvodním větám kapitol/odstavců a závěru, ilustracím, diagramům, tabulkám a jejich popisům a zvýrazněným slovům v textu.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''2. Identifikace hlavních pojmů obsažených v předmětu'''&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
Během identifikace pojmů by měly být brány v potaz následující faktory:&lt;br /&gt;
* Zabývá se dokument předmětem nějaké činnosti?&lt;br /&gt;
* Obsahuje předmět nějaký činný pojem (např. činnost, operace, proces)?&lt;br /&gt;
* Je předmět činnosti identifikován?&lt;br /&gt;
* Zabývá se dokument nositelem činnosti?&lt;br /&gt;
* Odkazuje se na zvláštní prostředky k provádění činnosti (např. zvláštní nástroje, techniky nebo metody)?&lt;br /&gt;
* Byly tyto faktory hodnoceny v kontextu konkrétního umístění nebo prostředí?&lt;br /&gt;
* Jsou stanoveny nějaké závislé nebo nezávislé proměnné?&lt;br /&gt;
* Bylo o tématu pojednáno z nějakého speciálního hlediska, které se obvykle nespojuje s oborem výzkumu (např. sociologický výzkum náboženství)?&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''3. Vyjádření těchto pojmů lexikálními jednotkami selekčního jazyka'''&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
Mohou být využity pojmy již zastoupené v selekčním jazyce či nové termíny (v tomto případě je třeba tyto pojmy prověřit např. v oborových slovnících, encyklopediích, tezaurech či [[Klasifikační systémy|klasifikačních systémech]]).&amp;lt;ref&amp;gt;&amp;lt;i&amp;gt;ČSN ISO 5963 (01 0174). Dokumentace. Metody analýzy dokumentů, určování jejich obsahu a výběru lexikálních jednotek selekčního jazyka&amp;lt;/i&amp;gt;. 1. vyd. Praha: Český normalizační institut, 1995.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Česká státní norma ISO 214 (01 0148) určuje pravidla zpracování informativních abstraktů dokumentů. Abstrakt by měl obsahovat cíl (tj. záměry výzkumu/důvody k napsání dokumentu), použité metody a techniky, zjištěné skutečnosti a závěry, z těchto skutečností vyplývající a případně další vedlejší informace.&amp;lt;ref name=&amp;quot;ISO214&amp;quot;&amp;gt;&amp;lt;i&amp;gt;ČSN ISO 214 (01 0148). Dokumentace - abstrakty pro publikace a dokumentaci&amp;lt;/i&amp;gt;. Praha: Český normalizační institut, 2001.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Výsledky==&lt;br /&gt;
Výsledkem obsahové analýzy je množina slov přirozeného jazyka, které formulují obsah (předmět/téma) dokumentu, jeho části nebo jednotlivé informace. Výsledkem obsahové analýzy může být abstrakt (referát), anotace, předmětové heslo, deskriptor nebo znak (symbol) pořádacího systému.&amp;lt;ref name=&amp;quot;BK&amp;quot;&amp;gt;KOVÁŘ, Blahoslav. &amp;lt;i&amp;gt;Obsahová analýza dokumentu&amp;lt;/i&amp;gt;. Praha: ÚVTEI, 1974.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Abstrakt (referát)===&lt;br /&gt;
Norma ISO 214 definuje abstrakt jako ''„stručnou a přesnou reprezentaci obsahu dokumentu bez vlastní interpretace nebo hodnocení a bez rozlišování autorství abstraktu“''. Abstrakty lze rozdělit na '''informativní''' a '''indikativní'''. Informativní abstrakt zobecňuje podstatné kvantitativní/kvalitativní informace z dokumentu. Indikativní abstrakt se používá jako shrnutí rozsáhlých textů, vystihuje hlavní probíraná témata, způsob prezentace těchto témat a druh dokumentu.&amp;lt;ref name=&amp;quot;ISO214&amp;quot;/&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Anotace===&lt;br /&gt;
Anotace je ''„kratší sdělení, které charakterizuje dokument, pokud jde o obsah, hodnotu, účel, vnější formu a původ“''. Funkcí anotace je prohloubení informací získaných z bibliografických údajů. B. Kovář dělí anotaci na '''informativní''', '''doporučující''', '''všeobecnou''' a '''specializovanou'''. Informativní anotace je krátká zpráva o tematice dokumentu. Doporučující anotace udává vhodnost dokumentu pro určité kategorie uživatelů. Všeobecná anotace popisuje dokument jako celek pro široký okruh uživatelů. Specializovaná anotace charakterizuje dokument podle určitých aspektů, je určena pro odborníky z užšího, vymezeného vědního oboru.&amp;lt;ref name=&amp;quot;BK&amp;quot;/&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Předmětové heslo===&lt;br /&gt;
Předmětové heslo je [[Prekoordinace|prekoordinovaný pořádací prostředek]], slovní (verbální) vyjádření předmětu dokumentu, tj. jeho tématu, případně vedlejších témat.&amp;lt;ref name=&amp;quot;BK&amp;quot;/&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Deskriptor===&lt;br /&gt;
Deskriptor je normalizované a předepsané pořádací a selekční heslo, které vylučuje další ekvivalentní slova z užívání v daném selekčním jazyku. Složená témata jsou pomocí deskriptorů vyjadřována [[Postkoordinace|postkoordinovaně]], tj. spojováním a kombinací hesel. Termíny lze vyhledávat v [[Řízené slovníky|řízených slovnících]] deskriptorů, které obsahují synonyma (tzv. nedeskriptory) a jinak spjatá slova (např. nadřazené, podřazené, asociované termíny).&amp;lt;ref name=&amp;quot;BK&amp;quot;/&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Znak (symbol) pořádacího systému===&lt;br /&gt;
V procesu systematického pořádání je verbálně vyjádřený obsah dokumentu vřazován do systému lidského poznání, přičemž výrazy přirozeného jazyka jsou převedeny na výrazové prostředky jazyka umělého, tj. znaky, symboly (notace). Příklady takových systémů jsou [[Mezinárodní desetinné třídění]] (MDT) nebo [[Deweyho desetinné třídění]] (DDT).&amp;lt;ref name=&amp;quot;BK&amp;quot;/&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Odkazy==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Reference===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&amp;lt;references/&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Doporučená literatura===&lt;br /&gt;
* ČSN ISO 214. ''Dokumentace - abstrakty pro publikace a dokumentaci''. Praha: Český normalizační institut, 2001. 16 s. Třídící znak 01 0148.&lt;br /&gt;
* ČSN ISO 5963. ''Dokumentace. Metody analýzy dokumentů, určování jejich obsahu a výběru lexikálních jednotek selekčního jazyka''. 1. vyd. Praha: Český normalizační institut, 1995. 10 s. Třídící znak 01 0174.&lt;br /&gt;
* HÁJEK, Martin. ''Čtenář a stroj: vybrané metody sociálněvědní analýzy textů''. Vyd. 1. Praha: Sociologické nakladatelství (SLON), 2014. 226 s. ISBN 978-80-7419-161-9.&lt;br /&gt;
* HYHLÍKOVÁ, Věra. ''Informační analýza dokumentu''. Praha: UVTEI-Institut pro mimoškolní vzdělávání, 1984. 80 s. Učební texty / UVTEI; 19.&lt;br /&gt;
* KOVÁŘ, Blahoslav. ''Obsahová analýza dokumentu''. Praha: ÚVTEI, 1974. 44 s. Metodický leták; sv. 105.&lt;br /&gt;
* KUČEROVÁ, Helena. Co analyzujeme při obsahové analýze dokumentů? K pojmu aboutness v organizaci znalostí. ''Knihovna: knihovnická revue'', 2014, 25(1), s. 36-54. ISSN 1801-3252. Dostupné také z: http://knihovna.nkp.cz/knihovna141/141036.htm.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Externí odkazy===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Související články===&lt;br /&gt;
* [[Analýza vybraných trendů ve věcném pořádání a vyhledávání informací]]&lt;br /&gt;
* [[Automatická indexace]]&lt;br /&gt;
* [[Obsahová analýza]]&lt;br /&gt;
* [[Tradiční systémy pořádání informací a znalostí - vlastnosti a možnosti jejich využití]]&lt;br /&gt;
* [[Typy redukovaného textu – pracovní postupy a využití]]&lt;br /&gt;
* [[Vliv interpretace textu na výsledky textové a obsahové analýzy]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Klíčová slova===&lt;br /&gt;
indexace, obsahová analýza, věcné pořádání informací, výzkumné metody&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Zuzana.Sikorova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Posl%C3%A1n%C3%AD,_pracovn%C3%AD_metody_a_v%C3%BDsledky_obsahov%C3%A9_anal%C3%BDzy&amp;diff=33352</id>
		<title>Poslání, pracovní metody a výsledky obsahové analýzy</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Posl%C3%A1n%C3%AD,_pracovn%C3%AD_metody_a_v%C3%BDsledky_obsahov%C3%A9_anal%C3%BDzy&amp;diff=33352"/>
		<updated>2016-04-23T10:52:03Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Zuzana.Sikorova: &lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;{{Pracuje se}}&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Obsahová analýza je metoda, která umožňuje objektivně zachytit obsah [[Dokument|dokumentu]] pomocí přirozeného či umělého jazyka ve formě redukovaného textu či věcných selekčních údajů. Analýza dokumentu může probíhat automaticky pomocí strojového zpracování nebo v procesu intelektuálního zpracování lidmi, případně kombinací obou uvedených přístupů v hybridních systémech. Obsahová analýza je využívána nejen v procesu pořádání informací, ale také jako [[Výzkumné metody|metoda kvalitativního a kvantitativního výzkumu]].&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Definice obsahové analýzy==&lt;br /&gt;
TDKIV definuje obsahovou analýzu z hlediska knihovnické terminologie takto: Obsahová analýza je ''„analýza obsahu dokumentu zahrnující metody a pravidla pro stanovení tematiky dokumentu, příp. časového a prostorového hlediska, čtenářského určení a formy dokumentu. Slovní vyjádření obsahu dokumentu v přirozeném jazyce je transformováno do věcných selekčních údajů v procesu věcného pořádání nebo do vět v procesu sémantické redukce textu dokumentu“''.&amp;lt;ref&amp;gt;BALÍKOVÁ, Marie. &amp;lt;i&amp;gt;Obsahová analýza&amp;lt;/i&amp;gt;. Praha: Národní knihovna ČR, 2003-. Dostupné také z: http://aleph.nkp.cz/F/?func=direct&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
V rámci výzkumných metod lze obsahovou analýzu definovat jako ''„výzkumnou techniku pro vytváření replikovatelných a validních úsudků z textů (nebo jiných smysluplných věcí) na kontexty vytváření jejich obsahů“''.&amp;lt;ref&amp;gt;HÁJEK, Martin. &amp;lt;i&amp;gt;Čtenář a stroj::Vybrané metody sociálněvědní analýzy textů: Čtenář a stroj:Vybrané metody sociálněvědní analýzy textů&amp;lt;/i&amp;gt;. Vyd. 1. Praha: Sociologické nakladatelství, 2014. ISBN 978-80-7419-161-9.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Přístupy==&lt;br /&gt;
===Automatická indexace===&lt;br /&gt;
[[Automatická indexace]] je proces indexace s využitím strojového zpracování textu a automatického výběru termínů či automatického přiřazování termínů [[Selekční jazyk|selekčního jazyka]].&amp;lt;ref&amp;gt;BALÍKOVÁ, Marie. &amp;lt;i&amp;gt;Automatická indexace&amp;lt;/i&amp;gt;. Praha: Národní knihovna ČR, 2003-. Dostupné také z: http://aleph.nkp.cz/F/6INQPAN8IVHV35PLFX25FER36614QC7KER4J48D22LDGIQ8U4L-26896?func=full-set-set&amp;lt;/ref&amp;gt; Výhodami automatické indexace jsou rychlost zpracování a objektivita. Nevýhodou tohoto zpracování je neschopnost postihnout jazyková specifika textu (např. homonymie, různé tvary slov, atp.). Automatická indexace je dále dělena na automatickou extrakci a automatické přiřazování. '''Automatická extrakce''' je založena na výběru termínů přímo z textu dokumentu, při tomto procesu jsou využívány statistické a matematicko-lingvistické metody. '''Automatické přiřazování''' je založeno na nápodobě intelektuálního procesu indexace – pracuje s výsledky automatické extrakce nebo přímo s plným textem.&amp;lt;ref name=&amp;quot;AI&amp;quot;&amp;gt;SCHWARZ, Josef. &amp;lt;i&amp;gt;Současný stav a trendy automatické indexace dokumentů::přehledová studie: Současný stav a trendy automatické indexace dokumentů:přehledová studie&amp;lt;/i&amp;gt;. 2003. Dostupné také z: http://www.ikaros.cz/node/1300&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Intelektuální indexace===&lt;br /&gt;
Intelektuální indexace je proces indexace realizovaný lidmi (indexátory). Tento způsob zpracování je zatížen subjektivitou, je časově i intelektuálně velmi náročný, oproti automatické indexaci však indexátoři nemají problémy s interpretací přirozeného jazyka.&amp;lt;ref name=&amp;quot;AI&amp;quot;/&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Konceptuální analýza===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Konceptuální analýza je založena na zaznamenávání existence a frekvence výskytu (kvantifikaci) určených znaků a následné komparaci určitých jevů.&amp;lt;ref name=&amp;quot;OA&amp;quot;&amp;gt;DVOŘÁKOVÁ, Ilona. &amp;lt;i&amp;gt;Obsahová analýza / formální obsahová analýza / kvantitativní obsahová analýza&amp;lt;/i&amp;gt;. 2010. Dostupné také z: http://www.antropoweb.cz/media/webzin/webzin_2_2010/Dvorakova__I-2-2010.pdf&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Relační analýza===&lt;br /&gt;
Relační analýza zaznamenává kromě výskytu znaků také vztahy mezi nimi, k této analýze je využívána [[Sémantika|sémantika]], lingvistika a sledování prostorové blízkosti slov.&amp;lt;ref name=&amp;quot;OA&amp;quot;/&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Pracovní metody==&lt;br /&gt;
Česká státní norma ISO 5963 (01 0174) stanovuje 3 fáze postupu indexování:&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''1. Analýza dokumentu a určení věcného obsahu'''&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
Při určování obsahu dokumentu je třeba věnovat pozornost názvu, obsahu úvodu, úvodním větám kapitol/odstavců a závěru, ilustracím, diagramům, tabulkám a jejich popisům a zvýrazněným slovům v textu.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''2. Identifikace hlavních pojmů obsažených v předmětu'''&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
Během identifikace pojmů by měly být brány v potaz následující faktory:&lt;br /&gt;
* Zabývá se dokument předmětem nějaké činnosti?&lt;br /&gt;
* Obsahuje předmět nějaký činný pojem (např. činnost, operace, proces)?&lt;br /&gt;
* Je předmět činnosti identifikován?&lt;br /&gt;
* Zabývá se dokument nositelem činnosti?&lt;br /&gt;
* Odkazuje se na zvláštní prostředky k provádění činnosti (např. zvláštní nástroje, techniky nebo metody)?&lt;br /&gt;
* Byly tyto faktory hodnoceny v kontextu konkrétního umístění nebo prostředí?&lt;br /&gt;
* Jsou stanoveny nějaké závislé nebo nezávislé proměnné?&lt;br /&gt;
* Bylo o tématu pojednáno z nějakého speciálního hlediska, které se obvykle nespojuje s oborem výzkumu (např. sociologický výzkum náboženství)?&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''3. Vyjádření těchto pojmů lexikálními jednotkami selekčního jazyka'''&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
Mohou být využity pojmy již zastoupené v selekčním jazyce či nové termíny (v tomto případě je třeba tyto pojmy prověřit např. v oborových slovnících, encyklopediích, tezaurech či [[Klasifikační systémy|klasifikačních systémech]]).&amp;lt;ref&amp;gt;&amp;lt;i&amp;gt;ČSN ISO 5963 (01 0174). Dokumentace. Metody analýzy dokumentů, určování jejich obsahu a výběru lexikálních jednotek selekčního jazyka&amp;lt;/i&amp;gt;. 1. vyd. Praha: Český normalizační institut, 1995.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Česká státní norma ISO 214 (01 0148) určuje pravidla zpracování informativních abstraktů dokumentů. Abstrakt by měl obsahovat cíl (tj. záměry výzkumu/důvody k napsání dokumentu), použité metody a techniky, zjištěné skutečnosti a závěry, z těchto skutečností vyplývající a případně další vedlejší informace.&amp;lt;ref name=&amp;quot;ISO214&amp;quot;&amp;gt;&amp;lt;i&amp;gt;ČSN ISO 214 (01 0148). Dokumentace - abstrakty pro publikace a dokumentaci&amp;lt;/i&amp;gt;. Praha: Český normalizační institut, 2001.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Výsledky==&lt;br /&gt;
Výsledkem obsahové analýzy je množina slov přirozeného jazyka, které formulují obsah (předmět/téma) dokumentu, jeho části nebo jednotlivé informace. Výsledkem obsahové analýzy může být abstrakt (referát), anotace, předmětové heslo, deskriptor nebo znak (symbol) pořádacího systému.&amp;lt;ref name=&amp;quot;BK&amp;quot;&amp;gt;KOVÁŘ, Blahoslav. &amp;lt;i&amp;gt;Obsahová analýza dokumentu&amp;lt;/i&amp;gt;. Praha: ÚVTEI, 1974.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Abstrakt (referát)===&lt;br /&gt;
Norma ISO 214 definuje abstrakt jako ''„stručnou a přesnou reprezentaci obsahu dokumentu bez vlastní interpretace nebo hodnocení a bez rozlišování autorství abstraktu“''. Abstrakty lze rozdělit na '''informativní''' a '''indikativní'''. Informativní abstrakt zobecňuje podstatné kvantitativní/kvalitativní informace z dokumentu. Indikativní abstrakt se používá jako shrnutí rozsáhlých textů, vystihuje hlavní probíraná témata, způsob prezentace těchto témat a druh dokumentu.&amp;lt;ref name=&amp;quot;ISO214&amp;quot;/&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Anotace===&lt;br /&gt;
Anotace je ''„kratší sdělení, které charakterizuje dokument, pokud jde o obsah, hodnotu, účel, vnější formu a původ“''. Funkcí anotace je prohloubení informací získaných z bibliografických údajů. B. Kovář dělí anotaci na '''informativní''', '''doporučující''', '''všeobecnou''' a '''specializovanou'''. Informativní anotace je krátká zpráva o tematice dokumentu. Doporučující anotace udává vhodnost dokumentu pro určité kategorie uživatelů. Všeobecná anotace popisuje dokument jako celek pro široký okruh uživatelů. Specializovaná anotace charakterizuje dokument podle určitých aspektů, je určena pro odborníky z užšího, vymezeného vědního oboru.&amp;lt;ref name=&amp;quot;BK&amp;quot;/&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Předmětové heslo===&lt;br /&gt;
Předmětové heslo je [[Prekoordinace|prekoordinovaný pořádací prostředek]], slovní (verbální) vyjádření předmětu dokumentu, tj. jeho tématu, případně vedlejších témat.&amp;lt;ref name=&amp;quot;BK&amp;quot;/&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Deskriptor===&lt;br /&gt;
Deskriptor je normalizované a předepsané pořádací a selekční heslo, které vylučuje další ekvivalentní slova z užívání v daném selekčním jazyku. Složená témata jsou pomocí deskriptorů vyjadřována [[Postkoordinace|postkoordinovaně]], tj. spojováním a kombinací hesel. Termíny lze vyhledávat v [[Řízené slovníky|řízených slovnících]] deskriptorů, které obsahují synonyma (tzv. nedeskriptory) a jinak spjatá slova (např. nadřazené, podřazené, asociované termíny).&amp;lt;ref name=&amp;quot;BK&amp;quot;/&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Znak (symbol) pořádacího systému===&lt;br /&gt;
V procesu systematického pořádání je verbálně vyjádřený obsah dokumentu vřazován do systému lidského poznání, přičemž výrazy přirozeného jazyka jsou převedeny na výrazové prostředky jazyka umělého, tj. znaky, symboly (notace). Příkladem je [[Mezinárodní desetinné třídění]] (MDT) nebo [[Deweyho desetinné třídění]] (DDT).&amp;lt;ref name=&amp;quot;BK&amp;quot;/&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Odkazy==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Reference===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&amp;lt;references/&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Doporučená literatura===&lt;br /&gt;
* ČSN ISO 214. ''Dokumentace - abstrakty pro publikace a dokumentaci''. Praha: Český normalizační institut, 2001. 16 s. Třídící znak 01 0148.&lt;br /&gt;
* ČSN ISO 5963. ''Dokumentace. Metody analýzy dokumentů, určování jejich obsahu a výběru lexikálních jednotek selekčního jazyka''. 1. vyd. Praha: Český normalizační institut, 1995. 10 s. Třídící znak 01 0174.&lt;br /&gt;
* HÁJEK, Martin. ''Čtenář a stroj: vybrané metody sociálněvědní analýzy textů''. Vyd. 1. Praha: Sociologické nakladatelství (SLON), 2014. 226 s. ISBN 978-80-7419-161-9.&lt;br /&gt;
* HYHLÍKOVÁ, Věra. ''Informační analýza dokumentu''. Praha: UVTEI-Institut pro mimoškolní vzdělávání, 1984. 80 s. Učební texty / UVTEI; 19.&lt;br /&gt;
* KOVÁŘ, Blahoslav. ''Obsahová analýza dokumentu''. Praha: ÚVTEI, 1974. 44 s. Metodický leták; sv. 105.&lt;br /&gt;
* KUČEROVÁ, Helena. Co analyzujeme při obsahové analýze dokumentů? K pojmu aboutness v organizaci znalostí. ''Knihovna: knihovnická revue'', 2014, 25(1), s. 36-54. ISSN 1801-3252. Dostupné také z: http://knihovna.nkp.cz/knihovna141/141036.htm.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Externí odkazy===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Související články===&lt;br /&gt;
* [[Analýza vybraných trendů ve věcném pořádání a vyhledávání informací]]&lt;br /&gt;
* [[Automatická indexace]]&lt;br /&gt;
* [[Obsahová analýza]]&lt;br /&gt;
* [[Tradiční systémy pořádání informací a znalostí - vlastnosti a možnosti jejich využití]]&lt;br /&gt;
* [[Typy redukovaného textu – pracovní postupy a využití]]&lt;br /&gt;
* [[Vliv interpretace textu na výsledky textové a obsahové analýzy]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Klíčová slova===&lt;br /&gt;
indexace, obsahová analýza, věcné pořádání informací, výzkumné metody&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Zuzana.Sikorova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Posl%C3%A1n%C3%AD,_pracovn%C3%AD_metody_a_v%C3%BDsledky_obsahov%C3%A9_anal%C3%BDzy&amp;diff=33351</id>
		<title>Poslání, pracovní metody a výsledky obsahové analýzy</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Posl%C3%A1n%C3%AD,_pracovn%C3%AD_metody_a_v%C3%BDsledky_obsahov%C3%A9_anal%C3%BDzy&amp;diff=33351"/>
		<updated>2016-04-23T10:38:22Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Zuzana.Sikorova: /* Výsledky */&lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;{{Pracuje se}}&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Obsahová analýza je metoda, která umožňuje objektivně zachytit obsah dokumentu pomocí přirozeného či umělého jazyka ve formě redukovaného textu či věcných selekčních údajů. Analýza dokumentu může probíhat automaticky pomocí strojového zpracování nebo v procesu intelektuálního zpracování lidmi, případně kombinací obou uvedených přístupů v hybridních systémech. Obsahová analýza je využívána nejen v procesu pořádání informací, ale také jako metoda kvalitativního a kvantitativního výzkumu.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Definice obsahové analýzy==&lt;br /&gt;
TDKIV definuje obsahovou analýzu z hlediska knihovnické terminologie takto: Obsahová analýza je ''„analýza obsahu dokumentu zahrnující metody a pravidla pro stanovení tematiky dokumentu, příp. časového a prostorového hlediska, čtenářského určení a formy dokumentu. Slovní vyjádření obsahu dokumentu v přirozeném jazyce je transformováno do věcných selekčních údajů v procesu věcného pořádání nebo do vět v procesu sémantické redukce textu dokumentu“''.&amp;lt;ref&amp;gt;BALÍKOVÁ, Marie. &amp;lt;i&amp;gt;Obsahová analýza&amp;lt;/i&amp;gt;. Praha: Národní knihovna ČR, 2003-. Dostupné také z: http://aleph.nkp.cz/F/?func=direct&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
V rámci výzkumných metod lze obsahovou analýzu definovat jako ''„výzkumnou techniku pro vytváření replikovatelných a validních úsudků z textů (nebo jiných smysluplných věcí) na kontexty vytváření jejich obsahů“''.&amp;lt;ref&amp;gt;HÁJEK, Martin. &amp;lt;i&amp;gt;Čtenář a stroj::Vybrané metody sociálněvědní analýzy textů: Čtenář a stroj:Vybrané metody sociálněvědní analýzy textů&amp;lt;/i&amp;gt;. Vyd. 1. Praha: Sociologické nakladatelství, 2014. ISBN 978-80-7419-161-9.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Přístupy==&lt;br /&gt;
===Automatická indexace===&lt;br /&gt;
Automatická indexace je proces indexace s využitím strojového zpracování textu a automatického výběru termínů či automatického přiřazování termínů selekčního jazyka.&amp;lt;ref&amp;gt;BALÍKOVÁ, Marie. &amp;lt;i&amp;gt;Automatická indexace&amp;lt;/i&amp;gt;. Praha: Národní knihovna ČR, 2003-. Dostupné také z: http://aleph.nkp.cz/F/6INQPAN8IVHV35PLFX25FER36614QC7KER4J48D22LDGIQ8U4L-26896?func=full-set-set&amp;lt;/ref&amp;gt; Výhodami automatické indexace jsou rychlost zpracování a objektivita. Nevýhodou tohoto zpracování je neschopnost postihnout jazyková specifika textu (např. homonymie, různé tvary slov, atp.). Automatická indexace je dále dělena na automatickou extrakci a automatické přiřazování. '''Automatická extrakce''' je založena na výběru termínů přímo z textu dokumentu, při tomto procesu jsou využívány statistické a matematicko-lingvistické metody. '''Automatické přiřazování''' je založeno na nápodobě intelektuálního procesu indexace – pracuje s výsledky automatické extrakce nebo přímo s plným textem.&amp;lt;ref name=&amp;quot;AI&amp;quot;&amp;gt;SCHWARZ, Josef. &amp;lt;i&amp;gt;Současný stav a trendy automatické indexace dokumentů::přehledová studie: Současný stav a trendy automatické indexace dokumentů:přehledová studie&amp;lt;/i&amp;gt;. 2003. Dostupné také z: http://www.ikaros.cz/node/1300&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Intelektuální indexace===&lt;br /&gt;
Intelektuální indexace je proces indexace realizovaný lidmi (indexátory). Tento způsob zpracování je zatížen subjektivitou, je časově i intelektuálně velmi náročný, oproti automatické indexaci však indexátoři nemají problémy s interpretací přirozeného jazyka.&amp;lt;ref name=&amp;quot;AI&amp;quot;/&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Konceptuální analýza===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Konceptuální analýza je založena na zaznamenávání existence a frekvence výskytu (kvantifikaci) určených znaků a následné komparaci určitých jevů.&amp;lt;ref name=&amp;quot;OA&amp;quot;&amp;gt;DVOŘÁKOVÁ, Ilona. &amp;lt;i&amp;gt;Obsahová analýza / formální obsahová analýza / kvantitativní obsahová analýza&amp;lt;/i&amp;gt;. 2010. Dostupné také z: http://www.antropoweb.cz/media/webzin/webzin_2_2010/Dvorakova__I-2-2010.pdf&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Relační analýza===&lt;br /&gt;
Relační analýza zaznamenává kromě výskytu znaků také vztahy mezi nimi, k této analýze je využívána sémantika, lingvistika a sledování prostorové blízkosti slov.&amp;lt;ref name=&amp;quot;OA&amp;quot;/&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Pracovní metody==&lt;br /&gt;
Česká státní norma ISO 5963 (01 0174) stanovuje 3 fáze postupu indexování:&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''1. Analýza dokumentu a určení věcného obsahu'''&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
Při určování obsahu dokumentu je třeba věnovat pozornost názvu, obsahu úvodu, úvodním větám kapitol/odstavců a závěru, ilustracím, diagramům, tabulkám a jejich popisům a zvýrazněným slovům v textu.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''2. Identifikace hlavních pojmů obsažených v předmětu'''&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
Během identifikace pojmů by měly být brány v potaz následující faktory:&lt;br /&gt;
* Zabývá se dokument předmětem nějaké činnosti?&lt;br /&gt;
* Obsahuje předmět nějaký činný pojem (např. činnost, operace, proces)?&lt;br /&gt;
* Je předmět činnosti identifikován?&lt;br /&gt;
* Zabývá se dokument nositelem činnosti?&lt;br /&gt;
* Odkazuje se na zvláštní prostředky k provádění činnosti (např. zvláštní nástroje, techniky nebo metody)?&lt;br /&gt;
* Byly tyto faktory hodnoceny v kontextu konkrétního umístění nebo prostředí?&lt;br /&gt;
* Jsou stanoveny nějaké závislé nebo nezávislé proměnné?&lt;br /&gt;
* Bylo o tématu pojednáno z nějakého speciálního hlediska, které se obvykle nespojuje s oborem výzkumu (např. sociologický výzkum náboženství)?&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''3. Vyjádření těchto pojmů lexikálními jednotkami selekčního jazyka'''&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
Mohou být využity pojmy již zastoupené v selekčním jazyce či nové termíny (v tomto případě je třeba tyto pojmy prověřit např. v oborových slovnících, encyklopediích, tezaurech či klasifikačních systémech).&amp;lt;ref&amp;gt;&amp;lt;i&amp;gt;ČSN ISO 5963 (01 0174). Dokumentace. Metody analýzy dokumentů, určování jejich obsahu a výběru lexikálních jednotek selekčního jazyka&amp;lt;/i&amp;gt;. 1. vyd. Praha: Český normalizační institut, 1995.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Česká státní norma ISO 214 (01 0148) určuje pravidla zpracování informativních abstraktů dokumentů. Abstrakt by měl obsahovat cíl (tj. záměry výzkumu/důvody k napsání dokumentu), použité metody a techniky, zjištěné skutečnosti a závěry, z těchto skutečností vyplývající a případně další vedlejší informace.&amp;lt;ref name=&amp;quot;ISO214&amp;quot;&amp;gt;&amp;lt;i&amp;gt;ČSN ISO 214 (01 0148). Dokumentace - abstrakty pro publikace a dokumentaci&amp;lt;/i&amp;gt;. Praha: Český normalizační institut, 2001.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Výsledky==&lt;br /&gt;
Výsledkem obsahové analýzy je množina slov přirozeného jazyka, které formulují obsah (předmět/téma) dokumentu, jeho části nebo jednotlivé informace. Výsledkem obsahové analýzy může být abstrakt (referát), anotace, předmětové heslo, deskriptor nebo znak (symbol) pořádacího systému.&amp;lt;ref name=&amp;quot;BK&amp;quot;&amp;gt;KOVÁŘ, Blahoslav. &amp;lt;i&amp;gt;Obsahová analýza dokumentu&amp;lt;/i&amp;gt;. Praha: ÚVTEI, 1974.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Abstrakt (referát)===&lt;br /&gt;
Norma ISO 214 definuje abstrakt jako ''„stručnou a přesnou reprezentaci obsahu dokumentu bez vlastní interpretace nebo hodnocení a bez rozlišování autorství abstraktu“''. Abstrakty lze rozdělit na '''informativní''' a '''indikativní'''. Informativní abstrakt zobecňuje podstatné kvantitativní/kvalitativní informace z dokumentu. Indikativní abstrakt se používá jako shrnutí rozsáhlých textů, vystihuje hlavní probíraná témata, způsob prezentace těchto témat a druh dokumentu.&amp;lt;ref name=&amp;quot;ISO214&amp;quot;/&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Anotace===&lt;br /&gt;
Anotace je ''„kratší sdělení, které charakterizuje dokument, pokud jde o obsah, hodnotu, účel, vnější formu a původ“''. Funkcí anotace je prohloubení informací získaných z bibliografických údajů. B. Kovář dělí anotaci na '''informativní''', '''doporučující''', '''všeobecnou''' a '''specializovanou'''. Informativní anotace je krátká zpráva o tematice dokumentu. Doporučující anotace udává vhodnost dokumentu pro určité kategorie uživatelů. Všeobecná anotace popisuje dokument jako celek pro široký okruh uživatelů. Specializovaná anotace charakterizuje dokument podle určitých aspektů, je určena pro odborníky z užšího, vymezeného vědního oboru.&amp;lt;ref name=&amp;quot;BK&amp;quot;/&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Předmětové heslo===&lt;br /&gt;
Předmětové heslo je prekoordinovaný pořádací prostředek, slovní (verbální) vyjádření předmětu dokumentu, tj. jeho tématu, případně vedlejších témat.&amp;lt;ref name=&amp;quot;BK&amp;quot;/&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Deskriptor===&lt;br /&gt;
Deskriptor je normalizované a předepsané pořádací a selekční heslo, které vylučuje další ekvivalentní slova z užívání v daném selekčním jazyku. Složená témata jsou pomocí deskriptorů vyjadřována postkoordinovaně, tj. spojováním a kombinací hesel. Termíny lze vyhledávat v řízených slovnících deskriptorů, které obsahují synonyma (tzv. nedeskriptory) a jinak spjatá slova (např. nadřazené, podřazené, asociované termíny).&amp;lt;ref name=&amp;quot;BK&amp;quot;/&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Znak (symbol) pořádacího systému===&lt;br /&gt;
V procesu systematického pořádání je verbálně vyjádřený obsah dokumentu vřazován do systému lidského poznání, přičemž výrazy přirozeného jazyka jsou převedeny na výrazové prostředky jazyka umělého, tj. znaky, symboly (notace). Příkladem je Mezinárodní desetinné třídění (MDT) nebo Deweyho desetinné třídění (DDT).&amp;lt;ref name=&amp;quot;BK&amp;quot;/&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Odkazy==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Reference===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&amp;lt;references/&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Doporučená literatura===&lt;br /&gt;
* ČSN ISO 214. ''Dokumentace - abstrakty pro publikace a dokumentaci''. Praha: Český normalizační institut, 2001. 16 s. Třídící znak 01 0148.&lt;br /&gt;
* ČSN ISO 5963. ''Dokumentace. Metody analýzy dokumentů, určování jejich obsahu a výběru lexikálních jednotek selekčního jazyka''. 1. vyd. Praha: Český normalizační institut, 1995. 10 s. Třídící znak 01 0174.&lt;br /&gt;
* HÁJEK, Martin. ''Čtenář a stroj: vybrané metody sociálněvědní analýzy textů''. Vyd. 1. Praha: Sociologické nakladatelství (SLON), 2014. 226 s. ISBN 978-80-7419-161-9.&lt;br /&gt;
* HYHLÍKOVÁ, Věra. ''Informační analýza dokumentu''. Praha: UVTEI-Institut pro mimoškolní vzdělávání, 1984. 80 s. Učební texty / UVTEI; 19.&lt;br /&gt;
* KOVÁŘ, Blahoslav. ''Obsahová analýza dokumentu''. Praha: ÚVTEI, 1974. 44 s. Metodický leták; sv. 105.&lt;br /&gt;
* KUČEROVÁ, Helena. Co analyzujeme při obsahové analýze dokumentů? K pojmu aboutness v organizaci znalostí. ''Knihovna: knihovnická revue'', 2014, 25(1), s. 36-54. ISSN 1801-3252. Dostupné také z: http://knihovna.nkp.cz/knihovna141/141036.htm.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Externí odkazy===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Související články===&lt;br /&gt;
* [[Analýza vybraných trendů ve věcném pořádání a vyhledávání informací]]&lt;br /&gt;
* [[Automatická indexace]]&lt;br /&gt;
* [[Obsahová analýza]]&lt;br /&gt;
* [[Tradiční systémy pořádání informací a znalostí - vlastnosti a možnosti jejich využití]]&lt;br /&gt;
* [[Typy redukovaného textu – pracovní postupy a využití]]&lt;br /&gt;
* [[Vliv interpretace textu na výsledky textové a obsahové analýzy]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Klíčová slova===&lt;br /&gt;
indexace, obsahová analýza, věcné pořádání informací, výzkumné metody&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Zuzana.Sikorova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Posl%C3%A1n%C3%AD,_pracovn%C3%AD_metody_a_v%C3%BDsledky_obsahov%C3%A9_anal%C3%BDzy&amp;diff=33350</id>
		<title>Poslání, pracovní metody a výsledky obsahové analýzy</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Posl%C3%A1n%C3%AD,_pracovn%C3%AD_metody_a_v%C3%BDsledky_obsahov%C3%A9_anal%C3%BDzy&amp;diff=33350"/>
		<updated>2016-04-23T10:37:38Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Zuzana.Sikorova: /* Znak (symbol) pořádacího systému */&lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;{{Pracuje se}}&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Obsahová analýza je metoda, která umožňuje objektivně zachytit obsah dokumentu pomocí přirozeného či umělého jazyka ve formě redukovaného textu či věcných selekčních údajů. Analýza dokumentu může probíhat automaticky pomocí strojového zpracování nebo v procesu intelektuálního zpracování lidmi, případně kombinací obou uvedených přístupů v hybridních systémech. Obsahová analýza je využívána nejen v procesu pořádání informací, ale také jako metoda kvalitativního a kvantitativního výzkumu.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Definice obsahové analýzy==&lt;br /&gt;
TDKIV definuje obsahovou analýzu z hlediska knihovnické terminologie takto: Obsahová analýza je ''„analýza obsahu dokumentu zahrnující metody a pravidla pro stanovení tematiky dokumentu, příp. časového a prostorového hlediska, čtenářského určení a formy dokumentu. Slovní vyjádření obsahu dokumentu v přirozeném jazyce je transformováno do věcných selekčních údajů v procesu věcného pořádání nebo do vět v procesu sémantické redukce textu dokumentu“''.&amp;lt;ref&amp;gt;BALÍKOVÁ, Marie. &amp;lt;i&amp;gt;Obsahová analýza&amp;lt;/i&amp;gt;. Praha: Národní knihovna ČR, 2003-. Dostupné také z: http://aleph.nkp.cz/F/?func=direct&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
V rámci výzkumných metod lze obsahovou analýzu definovat jako ''„výzkumnou techniku pro vytváření replikovatelných a validních úsudků z textů (nebo jiných smysluplných věcí) na kontexty vytváření jejich obsahů“''.&amp;lt;ref&amp;gt;HÁJEK, Martin. &amp;lt;i&amp;gt;Čtenář a stroj::Vybrané metody sociálněvědní analýzy textů: Čtenář a stroj:Vybrané metody sociálněvědní analýzy textů&amp;lt;/i&amp;gt;. Vyd. 1. Praha: Sociologické nakladatelství, 2014. ISBN 978-80-7419-161-9.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Přístupy==&lt;br /&gt;
===Automatická indexace===&lt;br /&gt;
Automatická indexace je proces indexace s využitím strojového zpracování textu a automatického výběru termínů či automatického přiřazování termínů selekčního jazyka.&amp;lt;ref&amp;gt;BALÍKOVÁ, Marie. &amp;lt;i&amp;gt;Automatická indexace&amp;lt;/i&amp;gt;. Praha: Národní knihovna ČR, 2003-. Dostupné také z: http://aleph.nkp.cz/F/6INQPAN8IVHV35PLFX25FER36614QC7KER4J48D22LDGIQ8U4L-26896?func=full-set-set&amp;lt;/ref&amp;gt; Výhodami automatické indexace jsou rychlost zpracování a objektivita. Nevýhodou tohoto zpracování je neschopnost postihnout jazyková specifika textu (např. homonymie, různé tvary slov, atp.). Automatická indexace je dále dělena na automatickou extrakci a automatické přiřazování. '''Automatická extrakce''' je založena na výběru termínů přímo z textu dokumentu, při tomto procesu jsou využívány statistické a matematicko-lingvistické metody. '''Automatické přiřazování''' je založeno na nápodobě intelektuálního procesu indexace – pracuje s výsledky automatické extrakce nebo přímo s plným textem.&amp;lt;ref name=&amp;quot;AI&amp;quot;&amp;gt;SCHWARZ, Josef. &amp;lt;i&amp;gt;Současný stav a trendy automatické indexace dokumentů::přehledová studie: Současný stav a trendy automatické indexace dokumentů:přehledová studie&amp;lt;/i&amp;gt;. 2003. Dostupné také z: http://www.ikaros.cz/node/1300&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Intelektuální indexace===&lt;br /&gt;
Intelektuální indexace je proces indexace realizovaný lidmi (indexátory). Tento způsob zpracování je zatížen subjektivitou, je časově i intelektuálně velmi náročný, oproti automatické indexaci však indexátoři nemají problémy s interpretací přirozeného jazyka.&amp;lt;ref name=&amp;quot;AI&amp;quot;/&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Konceptuální analýza===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Konceptuální analýza je založena na zaznamenávání existence a frekvence výskytu (kvantifikaci) určených znaků a následné komparaci určitých jevů.&amp;lt;ref name=&amp;quot;OA&amp;quot;&amp;gt;DVOŘÁKOVÁ, Ilona. &amp;lt;i&amp;gt;Obsahová analýza / formální obsahová analýza / kvantitativní obsahová analýza&amp;lt;/i&amp;gt;. 2010. Dostupné také z: http://www.antropoweb.cz/media/webzin/webzin_2_2010/Dvorakova__I-2-2010.pdf&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Relační analýza===&lt;br /&gt;
Relační analýza zaznamenává kromě výskytu znaků také vztahy mezi nimi, k této analýze je využívána sémantika, lingvistika a sledování prostorové blízkosti slov.&amp;lt;ref name=&amp;quot;OA&amp;quot;/&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Pracovní metody==&lt;br /&gt;
Česká státní norma ISO 5963 (01 0174) stanovuje 3 fáze postupu indexování:&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''1. Analýza dokumentu a určení věcného obsahu'''&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
Při určování obsahu dokumentu je třeba věnovat pozornost názvu, obsahu úvodu, úvodním větám kapitol/odstavců a závěru, ilustracím, diagramům, tabulkám a jejich popisům a zvýrazněným slovům v textu.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''2. Identifikace hlavních pojmů obsažených v předmětu'''&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
Během identifikace pojmů by měly být brány v potaz následující faktory:&lt;br /&gt;
* Zabývá se dokument předmětem nějaké činnosti?&lt;br /&gt;
* Obsahuje předmět nějaký činný pojem (např. činnost, operace, proces)?&lt;br /&gt;
* Je předmět činnosti identifikován?&lt;br /&gt;
* Zabývá se dokument nositelem činnosti?&lt;br /&gt;
* Odkazuje se na zvláštní prostředky k provádění činnosti (např. zvláštní nástroje, techniky nebo metody)?&lt;br /&gt;
* Byly tyto faktory hodnoceny v kontextu konkrétního umístění nebo prostředí?&lt;br /&gt;
* Jsou stanoveny nějaké závislé nebo nezávislé proměnné?&lt;br /&gt;
* Bylo o tématu pojednáno z nějakého speciálního hlediska, které se obvykle nespojuje s oborem výzkumu (např. sociologický výzkum náboženství)?&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''3. Vyjádření těchto pojmů lexikálními jednotkami selekčního jazyka'''&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
Mohou být využity pojmy již zastoupené v selekčním jazyce či nové termíny (v tomto případě je třeba tyto pojmy prověřit např. v oborových slovnících, encyklopediích, tezaurech či klasifikačních systémech).&amp;lt;ref&amp;gt;&amp;lt;i&amp;gt;ČSN ISO 5963 (01 0174). Dokumentace. Metody analýzy dokumentů, určování jejich obsahu a výběru lexikálních jednotek selekčního jazyka&amp;lt;/i&amp;gt;. 1. vyd. Praha: Český normalizační institut, 1995.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Česká státní norma ISO 214 (01 0148) určuje pravidla zpracování informativních abstraktů dokumentů. Abstrakt by měl obsahovat cíl (tj. záměry výzkumu/důvody k napsání dokumentu), použité metody a techniky, zjištěné skutečnosti a závěry, z těchto skutečností vyplývající a případně další vedlejší informace.&amp;lt;ref name=&amp;quot;ISO214&amp;quot;&amp;gt;&amp;lt;i&amp;gt;ČSN ISO 214 (01 0148). Dokumentace - abstrakty pro publikace a dokumentaci&amp;lt;/i&amp;gt;. Praha: Český normalizační institut, 2001.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Výsledky==&lt;br /&gt;
Výsledkem obsahové analýzy je množina slov přirozeného jazyka, které formulují obsah (předmět/téma) dokumentu, jeho části nebo jednotlivé informace. Výsledkem obsahové analýzy může být abstrakt (referát), anotace, předmětové heslo, deskriptor nebo znak (symbol) pořádacího systému.&amp;lt;ref name=&amp;quot;BK&amp;quot;&amp;gt;KOVÁŘ, Blahoslav. &amp;lt;i&amp;gt;Obsahová analýza dokumentu&amp;lt;/i&amp;gt;. Praha: ÚVTEI, 1974.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Abstrakt (referát)===&lt;br /&gt;
Norma ISO 214 definuje abstrakt jako ''„stručnou a přesnou reprezentaci obsahu dokumentu bez vlastní interpretace nebo hodnocení a bez rozlišování autorství abstraktu“''. Abstrakty lze rozdělit na '''informativní''' a '''indikativní'''. Informativní abstrakt zobecňuje podstatné kvantitativní/kvalitativní informace z dokumentu. Indikativní abstrakt se používá jako shrnutí rozsáhlých textů, vystihuje hlavní probíraná témata, způsob prezentace těchto témat a druh dokumentu.&amp;lt;ref name=&amp;quot;ISO214&amp;quot;/&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Anotace===&lt;br /&gt;
Anotace je ''„kratší sdělení, které charakterizuje dokument, pokud jde o obsah, hodnotu, účel, vnější formu a původ“''. Funkcí anotace je prohloubení informací získaných z bibliografických údajů. B. Kovář dělí anotaci na '''informativní''', '''doporučující''', '''všeobecnou''' a '''specializovanou'''. Informativní anotace je krátká zpráva o tematice dokumentu. Doporučující anotace udává vhodnost dokumentu pro určité kategorie uživatelů. Všeobecná anotace popisuje dokument jako celek pro široký okruh uživatelů. Specializovaná anotace charakterizuje dokument podle určitých aspektů, je určena pro odborníky z užšího, vymezeného vědního oboru.&amp;lt;ref name=&amp;quot;BK&amp;quot;/&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Předmětové heslo===&lt;br /&gt;
Předmětové heslo je prekoordinovaný pořádací prostředek, slovní (verbální) vyjádření předmětu dokumentu, tj. jeho tématu, případně vedlejších témat.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Deskriptor===&lt;br /&gt;
Deskriptor je normalizované a předepsané pořádací a selekční heslo, které vylučuje další ekvivalentní slova z užívání v daném selekčním jazyku. Složená témata jsou pomocí deskriptorů vyjadřována postkoordinovaně, tj. spojováním a kombinací hesel. Termíny lze vyhledávat v řízených slovnících deskriptorů, které obsahují synonyma (tzv. nedeskriptory) a jinak spjatá slova (např. nadřazené, podřazené, asociované termíny).&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Znak (symbol) pořádacího systému===&lt;br /&gt;
V procesu systematického pořádání je verbálně vyjádřený obsah dokumentu vřazován do systému lidského poznání, přičemž výrazy přirozeného jazyka jsou převedeny na výrazové prostředky jazyka umělého, tj. znaky, symboly (notace). Příkladem je Mezinárodní desetinné třídění (MDT) nebo Deweyho desetinné třídění (DDT).&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Odkazy==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Reference===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&amp;lt;references/&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Doporučená literatura===&lt;br /&gt;
* ČSN ISO 214. ''Dokumentace - abstrakty pro publikace a dokumentaci''. Praha: Český normalizační institut, 2001. 16 s. Třídící znak 01 0148.&lt;br /&gt;
* ČSN ISO 5963. ''Dokumentace. Metody analýzy dokumentů, určování jejich obsahu a výběru lexikálních jednotek selekčního jazyka''. 1. vyd. Praha: Český normalizační institut, 1995. 10 s. Třídící znak 01 0174.&lt;br /&gt;
* HÁJEK, Martin. ''Čtenář a stroj: vybrané metody sociálněvědní analýzy textů''. Vyd. 1. Praha: Sociologické nakladatelství (SLON), 2014. 226 s. ISBN 978-80-7419-161-9.&lt;br /&gt;
* HYHLÍKOVÁ, Věra. ''Informační analýza dokumentu''. Praha: UVTEI-Institut pro mimoškolní vzdělávání, 1984. 80 s. Učební texty / UVTEI; 19.&lt;br /&gt;
* KOVÁŘ, Blahoslav. ''Obsahová analýza dokumentu''. Praha: ÚVTEI, 1974. 44 s. Metodický leták; sv. 105.&lt;br /&gt;
* KUČEROVÁ, Helena. Co analyzujeme při obsahové analýze dokumentů? K pojmu aboutness v organizaci znalostí. ''Knihovna: knihovnická revue'', 2014, 25(1), s. 36-54. ISSN 1801-3252. Dostupné také z: http://knihovna.nkp.cz/knihovna141/141036.htm.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Externí odkazy===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Související články===&lt;br /&gt;
* [[Analýza vybraných trendů ve věcném pořádání a vyhledávání informací]]&lt;br /&gt;
* [[Automatická indexace]]&lt;br /&gt;
* [[Obsahová analýza]]&lt;br /&gt;
* [[Tradiční systémy pořádání informací a znalostí - vlastnosti a možnosti jejich využití]]&lt;br /&gt;
* [[Typy redukovaného textu – pracovní postupy a využití]]&lt;br /&gt;
* [[Vliv interpretace textu na výsledky textové a obsahové analýzy]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Klíčová slova===&lt;br /&gt;
indexace, obsahová analýza, věcné pořádání informací, výzkumné metody&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Zuzana.Sikorova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Posl%C3%A1n%C3%AD,_pracovn%C3%AD_metody_a_v%C3%BDsledky_obsahov%C3%A9_anal%C3%BDzy&amp;diff=33349</id>
		<title>Poslání, pracovní metody a výsledky obsahové analýzy</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Posl%C3%A1n%C3%AD,_pracovn%C3%AD_metody_a_v%C3%BDsledky_obsahov%C3%A9_anal%C3%BDzy&amp;diff=33349"/>
		<updated>2016-04-23T10:36:24Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Zuzana.Sikorova: /* Deskriptor */&lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;{{Pracuje se}}&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Obsahová analýza je metoda, která umožňuje objektivně zachytit obsah dokumentu pomocí přirozeného či umělého jazyka ve formě redukovaného textu či věcných selekčních údajů. Analýza dokumentu může probíhat automaticky pomocí strojového zpracování nebo v procesu intelektuálního zpracování lidmi, případně kombinací obou uvedených přístupů v hybridních systémech. Obsahová analýza je využívána nejen v procesu pořádání informací, ale také jako metoda kvalitativního a kvantitativního výzkumu.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Definice obsahové analýzy==&lt;br /&gt;
TDKIV definuje obsahovou analýzu z hlediska knihovnické terminologie takto: Obsahová analýza je ''„analýza obsahu dokumentu zahrnující metody a pravidla pro stanovení tematiky dokumentu, příp. časového a prostorového hlediska, čtenářského určení a formy dokumentu. Slovní vyjádření obsahu dokumentu v přirozeném jazyce je transformováno do věcných selekčních údajů v procesu věcného pořádání nebo do vět v procesu sémantické redukce textu dokumentu“''.&amp;lt;ref&amp;gt;BALÍKOVÁ, Marie. &amp;lt;i&amp;gt;Obsahová analýza&amp;lt;/i&amp;gt;. Praha: Národní knihovna ČR, 2003-. Dostupné také z: http://aleph.nkp.cz/F/?func=direct&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
V rámci výzkumných metod lze obsahovou analýzu definovat jako ''„výzkumnou techniku pro vytváření replikovatelných a validních úsudků z textů (nebo jiných smysluplných věcí) na kontexty vytváření jejich obsahů“''.&amp;lt;ref&amp;gt;HÁJEK, Martin. &amp;lt;i&amp;gt;Čtenář a stroj::Vybrané metody sociálněvědní analýzy textů: Čtenář a stroj:Vybrané metody sociálněvědní analýzy textů&amp;lt;/i&amp;gt;. Vyd. 1. Praha: Sociologické nakladatelství, 2014. ISBN 978-80-7419-161-9.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Přístupy==&lt;br /&gt;
===Automatická indexace===&lt;br /&gt;
Automatická indexace je proces indexace s využitím strojového zpracování textu a automatického výběru termínů či automatického přiřazování termínů selekčního jazyka.&amp;lt;ref&amp;gt;BALÍKOVÁ, Marie. &amp;lt;i&amp;gt;Automatická indexace&amp;lt;/i&amp;gt;. Praha: Národní knihovna ČR, 2003-. Dostupné také z: http://aleph.nkp.cz/F/6INQPAN8IVHV35PLFX25FER36614QC7KER4J48D22LDGIQ8U4L-26896?func=full-set-set&amp;lt;/ref&amp;gt; Výhodami automatické indexace jsou rychlost zpracování a objektivita. Nevýhodou tohoto zpracování je neschopnost postihnout jazyková specifika textu (např. homonymie, různé tvary slov, atp.). Automatická indexace je dále dělena na automatickou extrakci a automatické přiřazování. '''Automatická extrakce''' je založena na výběru termínů přímo z textu dokumentu, při tomto procesu jsou využívány statistické a matematicko-lingvistické metody. '''Automatické přiřazování''' je založeno na nápodobě intelektuálního procesu indexace – pracuje s výsledky automatické extrakce nebo přímo s plným textem.&amp;lt;ref name=&amp;quot;AI&amp;quot;&amp;gt;SCHWARZ, Josef. &amp;lt;i&amp;gt;Současný stav a trendy automatické indexace dokumentů::přehledová studie: Současný stav a trendy automatické indexace dokumentů:přehledová studie&amp;lt;/i&amp;gt;. 2003. Dostupné také z: http://www.ikaros.cz/node/1300&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Intelektuální indexace===&lt;br /&gt;
Intelektuální indexace je proces indexace realizovaný lidmi (indexátory). Tento způsob zpracování je zatížen subjektivitou, je časově i intelektuálně velmi náročný, oproti automatické indexaci však indexátoři nemají problémy s interpretací přirozeného jazyka.&amp;lt;ref name=&amp;quot;AI&amp;quot;/&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Konceptuální analýza===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Konceptuální analýza je založena na zaznamenávání existence a frekvence výskytu (kvantifikaci) určených znaků a následné komparaci určitých jevů.&amp;lt;ref name=&amp;quot;OA&amp;quot;&amp;gt;DVOŘÁKOVÁ, Ilona. &amp;lt;i&amp;gt;Obsahová analýza / formální obsahová analýza / kvantitativní obsahová analýza&amp;lt;/i&amp;gt;. 2010. Dostupné také z: http://www.antropoweb.cz/media/webzin/webzin_2_2010/Dvorakova__I-2-2010.pdf&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Relační analýza===&lt;br /&gt;
Relační analýza zaznamenává kromě výskytu znaků také vztahy mezi nimi, k této analýze je využívána sémantika, lingvistika a sledování prostorové blízkosti slov.&amp;lt;ref name=&amp;quot;OA&amp;quot;/&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Pracovní metody==&lt;br /&gt;
Česká státní norma ISO 5963 (01 0174) stanovuje 3 fáze postupu indexování:&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''1. Analýza dokumentu a určení věcného obsahu'''&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
Při určování obsahu dokumentu je třeba věnovat pozornost názvu, obsahu úvodu, úvodním větám kapitol/odstavců a závěru, ilustracím, diagramům, tabulkám a jejich popisům a zvýrazněným slovům v textu.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''2. Identifikace hlavních pojmů obsažených v předmětu'''&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
Během identifikace pojmů by měly být brány v potaz následující faktory:&lt;br /&gt;
* Zabývá se dokument předmětem nějaké činnosti?&lt;br /&gt;
* Obsahuje předmět nějaký činný pojem (např. činnost, operace, proces)?&lt;br /&gt;
* Je předmět činnosti identifikován?&lt;br /&gt;
* Zabývá se dokument nositelem činnosti?&lt;br /&gt;
* Odkazuje se na zvláštní prostředky k provádění činnosti (např. zvláštní nástroje, techniky nebo metody)?&lt;br /&gt;
* Byly tyto faktory hodnoceny v kontextu konkrétního umístění nebo prostředí?&lt;br /&gt;
* Jsou stanoveny nějaké závislé nebo nezávislé proměnné?&lt;br /&gt;
* Bylo o tématu pojednáno z nějakého speciálního hlediska, které se obvykle nespojuje s oborem výzkumu (např. sociologický výzkum náboženství)?&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''3. Vyjádření těchto pojmů lexikálními jednotkami selekčního jazyka'''&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
Mohou být využity pojmy již zastoupené v selekčním jazyce či nové termíny (v tomto případě je třeba tyto pojmy prověřit např. v oborových slovnících, encyklopediích, tezaurech či klasifikačních systémech).&amp;lt;ref&amp;gt;&amp;lt;i&amp;gt;ČSN ISO 5963 (01 0174). Dokumentace. Metody analýzy dokumentů, určování jejich obsahu a výběru lexikálních jednotek selekčního jazyka&amp;lt;/i&amp;gt;. 1. vyd. Praha: Český normalizační institut, 1995.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Česká státní norma ISO 214 (01 0148) určuje pravidla zpracování informativních abstraktů dokumentů. Abstrakt by měl obsahovat cíl (tj. záměry výzkumu/důvody k napsání dokumentu), použité metody a techniky, zjištěné skutečnosti a závěry, z těchto skutečností vyplývající a případně další vedlejší informace.&amp;lt;ref name=&amp;quot;ISO214&amp;quot;&amp;gt;&amp;lt;i&amp;gt;ČSN ISO 214 (01 0148). Dokumentace - abstrakty pro publikace a dokumentaci&amp;lt;/i&amp;gt;. Praha: Český normalizační institut, 2001.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Výsledky==&lt;br /&gt;
Výsledkem obsahové analýzy je množina slov přirozeného jazyka, které formulují obsah (předmět/téma) dokumentu, jeho části nebo jednotlivé informace. Výsledkem obsahové analýzy může být abstrakt (referát), anotace, předmětové heslo, deskriptor nebo znak (symbol) pořádacího systému.&amp;lt;ref name=&amp;quot;BK&amp;quot;&amp;gt;KOVÁŘ, Blahoslav. &amp;lt;i&amp;gt;Obsahová analýza dokumentu&amp;lt;/i&amp;gt;. Praha: ÚVTEI, 1974.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Abstrakt (referát)===&lt;br /&gt;
Norma ISO 214 definuje abstrakt jako ''„stručnou a přesnou reprezentaci obsahu dokumentu bez vlastní interpretace nebo hodnocení a bez rozlišování autorství abstraktu“''. Abstrakty lze rozdělit na '''informativní''' a '''indikativní'''. Informativní abstrakt zobecňuje podstatné kvantitativní/kvalitativní informace z dokumentu. Indikativní abstrakt se používá jako shrnutí rozsáhlých textů, vystihuje hlavní probíraná témata, způsob prezentace těchto témat a druh dokumentu.&amp;lt;ref name=&amp;quot;ISO214&amp;quot;/&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Anotace===&lt;br /&gt;
Anotace je ''„kratší sdělení, které charakterizuje dokument, pokud jde o obsah, hodnotu, účel, vnější formu a původ“''. Funkcí anotace je prohloubení informací získaných z bibliografických údajů. B. Kovář dělí anotaci na '''informativní''', '''doporučující''', '''všeobecnou''' a '''specializovanou'''. Informativní anotace je krátká zpráva o tematice dokumentu. Doporučující anotace udává vhodnost dokumentu pro určité kategorie uživatelů. Všeobecná anotace popisuje dokument jako celek pro široký okruh uživatelů. Specializovaná anotace charakterizuje dokument podle určitých aspektů, je určena pro odborníky z užšího, vymezeného vědního oboru.&amp;lt;ref name=&amp;quot;BK&amp;quot;/&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Předmětové heslo===&lt;br /&gt;
Předmětové heslo je prekoordinovaný pořádací prostředek, slovní (verbální) vyjádření předmětu dokumentu, tj. jeho tématu, případně vedlejších témat.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Deskriptor===&lt;br /&gt;
Deskriptor je normalizované a předepsané pořádací a selekční heslo, které vylučuje další ekvivalentní slova z užívání v daném selekčním jazyku. Složená témata jsou pomocí deskriptorů vyjadřována postkoordinovaně, tj. spojováním a kombinací hesel. Termíny lze vyhledávat v řízených slovnících deskriptorů, které obsahují synonyma (tzv. nedeskriptory) a jinak spjatá slova (např. nadřazené, podřazené, asociované termíny).&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Znak (symbol) pořádacího systému===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Odkazy==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Reference===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&amp;lt;references/&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Doporučená literatura===&lt;br /&gt;
* ČSN ISO 214. ''Dokumentace - abstrakty pro publikace a dokumentaci''. Praha: Český normalizační institut, 2001. 16 s. Třídící znak 01 0148.&lt;br /&gt;
* ČSN ISO 5963. ''Dokumentace. Metody analýzy dokumentů, určování jejich obsahu a výběru lexikálních jednotek selekčního jazyka''. 1. vyd. Praha: Český normalizační institut, 1995. 10 s. Třídící znak 01 0174.&lt;br /&gt;
* HÁJEK, Martin. ''Čtenář a stroj: vybrané metody sociálněvědní analýzy textů''. Vyd. 1. Praha: Sociologické nakladatelství (SLON), 2014. 226 s. ISBN 978-80-7419-161-9.&lt;br /&gt;
* HYHLÍKOVÁ, Věra. ''Informační analýza dokumentu''. Praha: UVTEI-Institut pro mimoškolní vzdělávání, 1984. 80 s. Učební texty / UVTEI; 19.&lt;br /&gt;
* KOVÁŘ, Blahoslav. ''Obsahová analýza dokumentu''. Praha: ÚVTEI, 1974. 44 s. Metodický leták; sv. 105.&lt;br /&gt;
* KUČEROVÁ, Helena. Co analyzujeme při obsahové analýze dokumentů? K pojmu aboutness v organizaci znalostí. ''Knihovna: knihovnická revue'', 2014, 25(1), s. 36-54. ISSN 1801-3252. Dostupné také z: http://knihovna.nkp.cz/knihovna141/141036.htm.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Externí odkazy===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Související články===&lt;br /&gt;
* [[Analýza vybraných trendů ve věcném pořádání a vyhledávání informací]]&lt;br /&gt;
* [[Automatická indexace]]&lt;br /&gt;
* [[Obsahová analýza]]&lt;br /&gt;
* [[Tradiční systémy pořádání informací a znalostí - vlastnosti a možnosti jejich využití]]&lt;br /&gt;
* [[Typy redukovaného textu – pracovní postupy a využití]]&lt;br /&gt;
* [[Vliv interpretace textu na výsledky textové a obsahové analýzy]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Klíčová slova===&lt;br /&gt;
indexace, obsahová analýza, věcné pořádání informací, výzkumné metody&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Zuzana.Sikorova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Posl%C3%A1n%C3%AD,_pracovn%C3%AD_metody_a_v%C3%BDsledky_obsahov%C3%A9_anal%C3%BDzy&amp;diff=33348</id>
		<title>Poslání, pracovní metody a výsledky obsahové analýzy</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Posl%C3%A1n%C3%AD,_pracovn%C3%AD_metody_a_v%C3%BDsledky_obsahov%C3%A9_anal%C3%BDzy&amp;diff=33348"/>
		<updated>2016-04-23T10:35:46Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Zuzana.Sikorova: /* Předmětové heslo */&lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;{{Pracuje se}}&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Obsahová analýza je metoda, která umožňuje objektivně zachytit obsah dokumentu pomocí přirozeného či umělého jazyka ve formě redukovaného textu či věcných selekčních údajů. Analýza dokumentu může probíhat automaticky pomocí strojového zpracování nebo v procesu intelektuálního zpracování lidmi, případně kombinací obou uvedených přístupů v hybridních systémech. Obsahová analýza je využívána nejen v procesu pořádání informací, ale také jako metoda kvalitativního a kvantitativního výzkumu.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Definice obsahové analýzy==&lt;br /&gt;
TDKIV definuje obsahovou analýzu z hlediska knihovnické terminologie takto: Obsahová analýza je ''„analýza obsahu dokumentu zahrnující metody a pravidla pro stanovení tematiky dokumentu, příp. časového a prostorového hlediska, čtenářského určení a formy dokumentu. Slovní vyjádření obsahu dokumentu v přirozeném jazyce je transformováno do věcných selekčních údajů v procesu věcného pořádání nebo do vět v procesu sémantické redukce textu dokumentu“''.&amp;lt;ref&amp;gt;BALÍKOVÁ, Marie. &amp;lt;i&amp;gt;Obsahová analýza&amp;lt;/i&amp;gt;. Praha: Národní knihovna ČR, 2003-. Dostupné také z: http://aleph.nkp.cz/F/?func=direct&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
V rámci výzkumných metod lze obsahovou analýzu definovat jako ''„výzkumnou techniku pro vytváření replikovatelných a validních úsudků z textů (nebo jiných smysluplných věcí) na kontexty vytváření jejich obsahů“''.&amp;lt;ref&amp;gt;HÁJEK, Martin. &amp;lt;i&amp;gt;Čtenář a stroj::Vybrané metody sociálněvědní analýzy textů: Čtenář a stroj:Vybrané metody sociálněvědní analýzy textů&amp;lt;/i&amp;gt;. Vyd. 1. Praha: Sociologické nakladatelství, 2014. ISBN 978-80-7419-161-9.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Přístupy==&lt;br /&gt;
===Automatická indexace===&lt;br /&gt;
Automatická indexace je proces indexace s využitím strojového zpracování textu a automatického výběru termínů či automatického přiřazování termínů selekčního jazyka.&amp;lt;ref&amp;gt;BALÍKOVÁ, Marie. &amp;lt;i&amp;gt;Automatická indexace&amp;lt;/i&amp;gt;. Praha: Národní knihovna ČR, 2003-. Dostupné také z: http://aleph.nkp.cz/F/6INQPAN8IVHV35PLFX25FER36614QC7KER4J48D22LDGIQ8U4L-26896?func=full-set-set&amp;lt;/ref&amp;gt; Výhodami automatické indexace jsou rychlost zpracování a objektivita. Nevýhodou tohoto zpracování je neschopnost postihnout jazyková specifika textu (např. homonymie, různé tvary slov, atp.). Automatická indexace je dále dělena na automatickou extrakci a automatické přiřazování. '''Automatická extrakce''' je založena na výběru termínů přímo z textu dokumentu, při tomto procesu jsou využívány statistické a matematicko-lingvistické metody. '''Automatické přiřazování''' je založeno na nápodobě intelektuálního procesu indexace – pracuje s výsledky automatické extrakce nebo přímo s plným textem.&amp;lt;ref name=&amp;quot;AI&amp;quot;&amp;gt;SCHWARZ, Josef. &amp;lt;i&amp;gt;Současný stav a trendy automatické indexace dokumentů::přehledová studie: Současný stav a trendy automatické indexace dokumentů:přehledová studie&amp;lt;/i&amp;gt;. 2003. Dostupné také z: http://www.ikaros.cz/node/1300&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Intelektuální indexace===&lt;br /&gt;
Intelektuální indexace je proces indexace realizovaný lidmi (indexátory). Tento způsob zpracování je zatížen subjektivitou, je časově i intelektuálně velmi náročný, oproti automatické indexaci však indexátoři nemají problémy s interpretací přirozeného jazyka.&amp;lt;ref name=&amp;quot;AI&amp;quot;/&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Konceptuální analýza===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Konceptuální analýza je založena na zaznamenávání existence a frekvence výskytu (kvantifikaci) určených znaků a následné komparaci určitých jevů.&amp;lt;ref name=&amp;quot;OA&amp;quot;&amp;gt;DVOŘÁKOVÁ, Ilona. &amp;lt;i&amp;gt;Obsahová analýza / formální obsahová analýza / kvantitativní obsahová analýza&amp;lt;/i&amp;gt;. 2010. Dostupné také z: http://www.antropoweb.cz/media/webzin/webzin_2_2010/Dvorakova__I-2-2010.pdf&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Relační analýza===&lt;br /&gt;
Relační analýza zaznamenává kromě výskytu znaků také vztahy mezi nimi, k této analýze je využívána sémantika, lingvistika a sledování prostorové blízkosti slov.&amp;lt;ref name=&amp;quot;OA&amp;quot;/&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Pracovní metody==&lt;br /&gt;
Česká státní norma ISO 5963 (01 0174) stanovuje 3 fáze postupu indexování:&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''1. Analýza dokumentu a určení věcného obsahu'''&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
Při určování obsahu dokumentu je třeba věnovat pozornost názvu, obsahu úvodu, úvodním větám kapitol/odstavců a závěru, ilustracím, diagramům, tabulkám a jejich popisům a zvýrazněným slovům v textu.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''2. Identifikace hlavních pojmů obsažených v předmětu'''&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
Během identifikace pojmů by měly být brány v potaz následující faktory:&lt;br /&gt;
* Zabývá se dokument předmětem nějaké činnosti?&lt;br /&gt;
* Obsahuje předmět nějaký činný pojem (např. činnost, operace, proces)?&lt;br /&gt;
* Je předmět činnosti identifikován?&lt;br /&gt;
* Zabývá se dokument nositelem činnosti?&lt;br /&gt;
* Odkazuje se na zvláštní prostředky k provádění činnosti (např. zvláštní nástroje, techniky nebo metody)?&lt;br /&gt;
* Byly tyto faktory hodnoceny v kontextu konkrétního umístění nebo prostředí?&lt;br /&gt;
* Jsou stanoveny nějaké závislé nebo nezávislé proměnné?&lt;br /&gt;
* Bylo o tématu pojednáno z nějakého speciálního hlediska, které se obvykle nespojuje s oborem výzkumu (např. sociologický výzkum náboženství)?&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''3. Vyjádření těchto pojmů lexikálními jednotkami selekčního jazyka'''&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
Mohou být využity pojmy již zastoupené v selekčním jazyce či nové termíny (v tomto případě je třeba tyto pojmy prověřit např. v oborových slovnících, encyklopediích, tezaurech či klasifikačních systémech).&amp;lt;ref&amp;gt;&amp;lt;i&amp;gt;ČSN ISO 5963 (01 0174). Dokumentace. Metody analýzy dokumentů, určování jejich obsahu a výběru lexikálních jednotek selekčního jazyka&amp;lt;/i&amp;gt;. 1. vyd. Praha: Český normalizační institut, 1995.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Česká státní norma ISO 214 (01 0148) určuje pravidla zpracování informativních abstraktů dokumentů. Abstrakt by měl obsahovat cíl (tj. záměry výzkumu/důvody k napsání dokumentu), použité metody a techniky, zjištěné skutečnosti a závěry, z těchto skutečností vyplývající a případně další vedlejší informace.&amp;lt;ref name=&amp;quot;ISO214&amp;quot;&amp;gt;&amp;lt;i&amp;gt;ČSN ISO 214 (01 0148). Dokumentace - abstrakty pro publikace a dokumentaci&amp;lt;/i&amp;gt;. Praha: Český normalizační institut, 2001.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Výsledky==&lt;br /&gt;
Výsledkem obsahové analýzy je množina slov přirozeného jazyka, které formulují obsah (předmět/téma) dokumentu, jeho části nebo jednotlivé informace. Výsledkem obsahové analýzy může být abstrakt (referát), anotace, předmětové heslo, deskriptor nebo znak (symbol) pořádacího systému.&amp;lt;ref name=&amp;quot;BK&amp;quot;&amp;gt;KOVÁŘ, Blahoslav. &amp;lt;i&amp;gt;Obsahová analýza dokumentu&amp;lt;/i&amp;gt;. Praha: ÚVTEI, 1974.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Abstrakt (referát)===&lt;br /&gt;
Norma ISO 214 definuje abstrakt jako ''„stručnou a přesnou reprezentaci obsahu dokumentu bez vlastní interpretace nebo hodnocení a bez rozlišování autorství abstraktu“''. Abstrakty lze rozdělit na '''informativní''' a '''indikativní'''. Informativní abstrakt zobecňuje podstatné kvantitativní/kvalitativní informace z dokumentu. Indikativní abstrakt se používá jako shrnutí rozsáhlých textů, vystihuje hlavní probíraná témata, způsob prezentace těchto témat a druh dokumentu.&amp;lt;ref name=&amp;quot;ISO214&amp;quot;/&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Anotace===&lt;br /&gt;
Anotace je ''„kratší sdělení, které charakterizuje dokument, pokud jde o obsah, hodnotu, účel, vnější formu a původ“''. Funkcí anotace je prohloubení informací získaných z bibliografických údajů. B. Kovář dělí anotaci na '''informativní''', '''doporučující''', '''všeobecnou''' a '''specializovanou'''. Informativní anotace je krátká zpráva o tematice dokumentu. Doporučující anotace udává vhodnost dokumentu pro určité kategorie uživatelů. Všeobecná anotace popisuje dokument jako celek pro široký okruh uživatelů. Specializovaná anotace charakterizuje dokument podle určitých aspektů, je určena pro odborníky z užšího, vymezeného vědního oboru.&amp;lt;ref name=&amp;quot;BK&amp;quot;/&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Předmětové heslo===&lt;br /&gt;
Předmětové heslo je prekoordinovaný pořádací prostředek, slovní (verbální) vyjádření předmětu dokumentu, tj. jeho tématu, případně vedlejších témat.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Deskriptor===&lt;br /&gt;
===Znak (symbol) pořádacího systému===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Odkazy==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Reference===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&amp;lt;references/&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Doporučená literatura===&lt;br /&gt;
* ČSN ISO 214. ''Dokumentace - abstrakty pro publikace a dokumentaci''. Praha: Český normalizační institut, 2001. 16 s. Třídící znak 01 0148.&lt;br /&gt;
* ČSN ISO 5963. ''Dokumentace. Metody analýzy dokumentů, určování jejich obsahu a výběru lexikálních jednotek selekčního jazyka''. 1. vyd. Praha: Český normalizační institut, 1995. 10 s. Třídící znak 01 0174.&lt;br /&gt;
* HÁJEK, Martin. ''Čtenář a stroj: vybrané metody sociálněvědní analýzy textů''. Vyd. 1. Praha: Sociologické nakladatelství (SLON), 2014. 226 s. ISBN 978-80-7419-161-9.&lt;br /&gt;
* HYHLÍKOVÁ, Věra. ''Informační analýza dokumentu''. Praha: UVTEI-Institut pro mimoškolní vzdělávání, 1984. 80 s. Učební texty / UVTEI; 19.&lt;br /&gt;
* KOVÁŘ, Blahoslav. ''Obsahová analýza dokumentu''. Praha: ÚVTEI, 1974. 44 s. Metodický leták; sv. 105.&lt;br /&gt;
* KUČEROVÁ, Helena. Co analyzujeme při obsahové analýze dokumentů? K pojmu aboutness v organizaci znalostí. ''Knihovna: knihovnická revue'', 2014, 25(1), s. 36-54. ISSN 1801-3252. Dostupné také z: http://knihovna.nkp.cz/knihovna141/141036.htm.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Externí odkazy===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Související články===&lt;br /&gt;
* [[Analýza vybraných trendů ve věcném pořádání a vyhledávání informací]]&lt;br /&gt;
* [[Automatická indexace]]&lt;br /&gt;
* [[Obsahová analýza]]&lt;br /&gt;
* [[Tradiční systémy pořádání informací a znalostí - vlastnosti a možnosti jejich využití]]&lt;br /&gt;
* [[Typy redukovaného textu – pracovní postupy a využití]]&lt;br /&gt;
* [[Vliv interpretace textu na výsledky textové a obsahové analýzy]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Klíčová slova===&lt;br /&gt;
indexace, obsahová analýza, věcné pořádání informací, výzkumné metody&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Zuzana.Sikorova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Posl%C3%A1n%C3%AD,_pracovn%C3%AD_metody_a_v%C3%BDsledky_obsahov%C3%A9_anal%C3%BDzy&amp;diff=33347</id>
		<title>Poslání, pracovní metody a výsledky obsahové analýzy</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Posl%C3%A1n%C3%AD,_pracovn%C3%AD_metody_a_v%C3%BDsledky_obsahov%C3%A9_anal%C3%BDzy&amp;diff=33347"/>
		<updated>2016-04-23T10:15:50Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Zuzana.Sikorova: /* Doporučená literatura */&lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;{{Pracuje se}}&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Obsahová analýza je metoda, která umožňuje objektivně zachytit obsah dokumentu pomocí přirozeného či umělého jazyka ve formě redukovaného textu či věcných selekčních údajů. Analýza dokumentu může probíhat automaticky pomocí strojového zpracování nebo v procesu intelektuálního zpracování lidmi, případně kombinací obou uvedených přístupů v hybridních systémech. Obsahová analýza je využívána nejen v procesu pořádání informací, ale také jako metoda kvalitativního a kvantitativního výzkumu.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Definice obsahové analýzy==&lt;br /&gt;
TDKIV definuje obsahovou analýzu z hlediska knihovnické terminologie takto: Obsahová analýza je ''„analýza obsahu dokumentu zahrnující metody a pravidla pro stanovení tematiky dokumentu, příp. časového a prostorového hlediska, čtenářského určení a formy dokumentu. Slovní vyjádření obsahu dokumentu v přirozeném jazyce je transformováno do věcných selekčních údajů v procesu věcného pořádání nebo do vět v procesu sémantické redukce textu dokumentu“''.&amp;lt;ref&amp;gt;BALÍKOVÁ, Marie. &amp;lt;i&amp;gt;Obsahová analýza&amp;lt;/i&amp;gt;. Praha: Národní knihovna ČR, 2003-. Dostupné také z: http://aleph.nkp.cz/F/?func=direct&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
V rámci výzkumných metod lze obsahovou analýzu definovat jako ''„výzkumnou techniku pro vytváření replikovatelných a validních úsudků z textů (nebo jiných smysluplných věcí) na kontexty vytváření jejich obsahů“''.&amp;lt;ref&amp;gt;HÁJEK, Martin. &amp;lt;i&amp;gt;Čtenář a stroj::Vybrané metody sociálněvědní analýzy textů: Čtenář a stroj:Vybrané metody sociálněvědní analýzy textů&amp;lt;/i&amp;gt;. Vyd. 1. Praha: Sociologické nakladatelství, 2014. ISBN 978-80-7419-161-9.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Přístupy==&lt;br /&gt;
===Automatická indexace===&lt;br /&gt;
Automatická indexace je proces indexace s využitím strojového zpracování textu a automatického výběru termínů či automatického přiřazování termínů selekčního jazyka.&amp;lt;ref&amp;gt;BALÍKOVÁ, Marie. &amp;lt;i&amp;gt;Automatická indexace&amp;lt;/i&amp;gt;. Praha: Národní knihovna ČR, 2003-. Dostupné také z: http://aleph.nkp.cz/F/6INQPAN8IVHV35PLFX25FER36614QC7KER4J48D22LDGIQ8U4L-26896?func=full-set-set&amp;lt;/ref&amp;gt; Výhodami automatické indexace jsou rychlost zpracování a objektivita. Nevýhodou tohoto zpracování je neschopnost postihnout jazyková specifika textu (např. homonymie, různé tvary slov, atp.). Automatická indexace je dále dělena na automatickou extrakci a automatické přiřazování. '''Automatická extrakce''' je založena na výběru termínů přímo z textu dokumentu, při tomto procesu jsou využívány statistické a matematicko-lingvistické metody. '''Automatické přiřazování''' je založeno na nápodobě intelektuálního procesu indexace – pracuje s výsledky automatické extrakce nebo přímo s plným textem.&amp;lt;ref name=&amp;quot;AI&amp;quot;&amp;gt;SCHWARZ, Josef. &amp;lt;i&amp;gt;Současný stav a trendy automatické indexace dokumentů::přehledová studie: Současný stav a trendy automatické indexace dokumentů:přehledová studie&amp;lt;/i&amp;gt;. 2003. Dostupné také z: http://www.ikaros.cz/node/1300&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Intelektuální indexace===&lt;br /&gt;
Intelektuální indexace je proces indexace realizovaný lidmi (indexátory). Tento způsob zpracování je zatížen subjektivitou, je časově i intelektuálně velmi náročný, oproti automatické indexaci však indexátoři nemají problémy s interpretací přirozeného jazyka.&amp;lt;ref name=&amp;quot;AI&amp;quot;/&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Konceptuální analýza===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Konceptuální analýza je založena na zaznamenávání existence a frekvence výskytu (kvantifikaci) určených znaků a následné komparaci určitých jevů.&amp;lt;ref name=&amp;quot;OA&amp;quot;&amp;gt;DVOŘÁKOVÁ, Ilona. &amp;lt;i&amp;gt;Obsahová analýza / formální obsahová analýza / kvantitativní obsahová analýza&amp;lt;/i&amp;gt;. 2010. Dostupné také z: http://www.antropoweb.cz/media/webzin/webzin_2_2010/Dvorakova__I-2-2010.pdf&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Relační analýza===&lt;br /&gt;
Relační analýza zaznamenává kromě výskytu znaků také vztahy mezi nimi, k této analýze je využívána sémantika, lingvistika a sledování prostorové blízkosti slov.&amp;lt;ref name=&amp;quot;OA&amp;quot;/&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Pracovní metody==&lt;br /&gt;
Česká státní norma ISO 5963 (01 0174) stanovuje 3 fáze postupu indexování:&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''1. Analýza dokumentu a určení věcného obsahu'''&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
Při určování obsahu dokumentu je třeba věnovat pozornost názvu, obsahu úvodu, úvodním větám kapitol/odstavců a závěru, ilustracím, diagramům, tabulkám a jejich popisům a zvýrazněným slovům v textu.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''2. Identifikace hlavních pojmů obsažených v předmětu'''&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
Během identifikace pojmů by měly být brány v potaz následující faktory:&lt;br /&gt;
* Zabývá se dokument předmětem nějaké činnosti?&lt;br /&gt;
* Obsahuje předmět nějaký činný pojem (např. činnost, operace, proces)?&lt;br /&gt;
* Je předmět činnosti identifikován?&lt;br /&gt;
* Zabývá se dokument nositelem činnosti?&lt;br /&gt;
* Odkazuje se na zvláštní prostředky k provádění činnosti (např. zvláštní nástroje, techniky nebo metody)?&lt;br /&gt;
* Byly tyto faktory hodnoceny v kontextu konkrétního umístění nebo prostředí?&lt;br /&gt;
* Jsou stanoveny nějaké závislé nebo nezávislé proměnné?&lt;br /&gt;
* Bylo o tématu pojednáno z nějakého speciálního hlediska, které se obvykle nespojuje s oborem výzkumu (např. sociologický výzkum náboženství)?&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''3. Vyjádření těchto pojmů lexikálními jednotkami selekčního jazyka'''&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
Mohou být využity pojmy již zastoupené v selekčním jazyce či nové termíny (v tomto případě je třeba tyto pojmy prověřit např. v oborových slovnících, encyklopediích, tezaurech či klasifikačních systémech).&amp;lt;ref&amp;gt;&amp;lt;i&amp;gt;ČSN ISO 5963 (01 0174). Dokumentace. Metody analýzy dokumentů, určování jejich obsahu a výběru lexikálních jednotek selekčního jazyka&amp;lt;/i&amp;gt;. 1. vyd. Praha: Český normalizační institut, 1995.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Česká státní norma ISO 214 (01 0148) určuje pravidla zpracování informativních abstraktů dokumentů. Abstrakt by měl obsahovat cíl (tj. záměry výzkumu/důvody k napsání dokumentu), použité metody a techniky, zjištěné skutečnosti a závěry, z těchto skutečností vyplývající a případně další vedlejší informace.&amp;lt;ref name=&amp;quot;ISO214&amp;quot;&amp;gt;&amp;lt;i&amp;gt;ČSN ISO 214 (01 0148). Dokumentace - abstrakty pro publikace a dokumentaci&amp;lt;/i&amp;gt;. Praha: Český normalizační institut, 2001.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Výsledky==&lt;br /&gt;
Výsledkem obsahové analýzy je množina slov přirozeného jazyka, které formulují obsah (předmět/téma) dokumentu, jeho části nebo jednotlivé informace. Výsledkem obsahové analýzy může být abstrakt (referát), anotace, předmětové heslo, deskriptor nebo znak (symbol) pořádacího systému.&amp;lt;ref name=&amp;quot;BK&amp;quot;&amp;gt;KOVÁŘ, Blahoslav. &amp;lt;i&amp;gt;Obsahová analýza dokumentu&amp;lt;/i&amp;gt;. Praha: ÚVTEI, 1974.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Abstrakt (referát)===&lt;br /&gt;
Norma ISO 214 definuje abstrakt jako ''„stručnou a přesnou reprezentaci obsahu dokumentu bez vlastní interpretace nebo hodnocení a bez rozlišování autorství abstraktu“''. Abstrakty lze rozdělit na '''informativní''' a '''indikativní'''. Informativní abstrakt zobecňuje podstatné kvantitativní/kvalitativní informace z dokumentu. Indikativní abstrakt se používá jako shrnutí rozsáhlých textů, vystihuje hlavní probíraná témata, způsob prezentace těchto témat a druh dokumentu.&amp;lt;ref name=&amp;quot;ISO214&amp;quot;/&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Anotace===&lt;br /&gt;
Anotace je ''„kratší sdělení, které charakterizuje dokument, pokud jde o obsah, hodnotu, účel, vnější formu a původ“''. Funkcí anotace je prohloubení informací získaných z bibliografických údajů. B. Kovář dělí anotaci na '''informativní''', '''doporučující''', '''všeobecnou''' a '''specializovanou'''. Informativní anotace je krátká zpráva o tematice dokumentu. Doporučující anotace udává vhodnost dokumentu pro určité kategorie uživatelů. Všeobecná anotace popisuje dokument jako celek pro široký okruh uživatelů. Specializovaná anotace charakterizuje dokument podle určitých aspektů, je určena pro odborníky z užšího, vymezeného vědního oboru.&amp;lt;ref name=&amp;quot;BK&amp;quot;/&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Předmětové heslo===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Deskriptor===&lt;br /&gt;
===Znak (symbol) pořádacího systému===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Odkazy==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Reference===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&amp;lt;references/&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Doporučená literatura===&lt;br /&gt;
* ČSN ISO 214. ''Dokumentace - abstrakty pro publikace a dokumentaci''. Praha: Český normalizační institut, 2001. 16 s. Třídící znak 01 0148.&lt;br /&gt;
* ČSN ISO 5963. ''Dokumentace. Metody analýzy dokumentů, určování jejich obsahu a výběru lexikálních jednotek selekčního jazyka''. 1. vyd. Praha: Český normalizační institut, 1995. 10 s. Třídící znak 01 0174.&lt;br /&gt;
* HÁJEK, Martin. ''Čtenář a stroj: vybrané metody sociálněvědní analýzy textů''. Vyd. 1. Praha: Sociologické nakladatelství (SLON), 2014. 226 s. ISBN 978-80-7419-161-9.&lt;br /&gt;
* HYHLÍKOVÁ, Věra. ''Informační analýza dokumentu''. Praha: UVTEI-Institut pro mimoškolní vzdělávání, 1984. 80 s. Učební texty / UVTEI; 19.&lt;br /&gt;
* KOVÁŘ, Blahoslav. ''Obsahová analýza dokumentu''. Praha: ÚVTEI, 1974. 44 s. Metodický leták; sv. 105.&lt;br /&gt;
* KUČEROVÁ, Helena. Co analyzujeme při obsahové analýze dokumentů? K pojmu aboutness v organizaci znalostí. ''Knihovna: knihovnická revue'', 2014, 25(1), s. 36-54. ISSN 1801-3252. Dostupné také z: http://knihovna.nkp.cz/knihovna141/141036.htm.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Externí odkazy===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Související články===&lt;br /&gt;
* [[Analýza vybraných trendů ve věcném pořádání a vyhledávání informací]]&lt;br /&gt;
* [[Automatická indexace]]&lt;br /&gt;
* [[Obsahová analýza]]&lt;br /&gt;
* [[Tradiční systémy pořádání informací a znalostí - vlastnosti a možnosti jejich využití]]&lt;br /&gt;
* [[Typy redukovaného textu – pracovní postupy a využití]]&lt;br /&gt;
* [[Vliv interpretace textu na výsledky textové a obsahové analýzy]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Klíčová slova===&lt;br /&gt;
indexace, obsahová analýza, věcné pořádání informací, výzkumné metody&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Zuzana.Sikorova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Posl%C3%A1n%C3%AD,_pracovn%C3%AD_metody_a_v%C3%BDsledky_obsahov%C3%A9_anal%C3%BDzy&amp;diff=33346</id>
		<title>Poslání, pracovní metody a výsledky obsahové analýzy</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Posl%C3%A1n%C3%AD,_pracovn%C3%AD_metody_a_v%C3%BDsledky_obsahov%C3%A9_anal%C3%BDzy&amp;diff=33346"/>
		<updated>2016-04-23T10:12:43Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Zuzana.Sikorova: /* Doporučená literatura */&lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;{{Pracuje se}}&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Obsahová analýza je metoda, která umožňuje objektivně zachytit obsah dokumentu pomocí přirozeného či umělého jazyka ve formě redukovaného textu či věcných selekčních údajů. Analýza dokumentu může probíhat automaticky pomocí strojového zpracování nebo v procesu intelektuálního zpracování lidmi, případně kombinací obou uvedených přístupů v hybridních systémech. Obsahová analýza je využívána nejen v procesu pořádání informací, ale také jako metoda kvalitativního a kvantitativního výzkumu.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Definice obsahové analýzy==&lt;br /&gt;
TDKIV definuje obsahovou analýzu z hlediska knihovnické terminologie takto: Obsahová analýza je ''„analýza obsahu dokumentu zahrnující metody a pravidla pro stanovení tematiky dokumentu, příp. časového a prostorového hlediska, čtenářského určení a formy dokumentu. Slovní vyjádření obsahu dokumentu v přirozeném jazyce je transformováno do věcných selekčních údajů v procesu věcného pořádání nebo do vět v procesu sémantické redukce textu dokumentu“''.&amp;lt;ref&amp;gt;BALÍKOVÁ, Marie. &amp;lt;i&amp;gt;Obsahová analýza&amp;lt;/i&amp;gt;. Praha: Národní knihovna ČR, 2003-. Dostupné také z: http://aleph.nkp.cz/F/?func=direct&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
V rámci výzkumných metod lze obsahovou analýzu definovat jako ''„výzkumnou techniku pro vytváření replikovatelných a validních úsudků z textů (nebo jiných smysluplných věcí) na kontexty vytváření jejich obsahů“''.&amp;lt;ref&amp;gt;HÁJEK, Martin. &amp;lt;i&amp;gt;Čtenář a stroj::Vybrané metody sociálněvědní analýzy textů: Čtenář a stroj:Vybrané metody sociálněvědní analýzy textů&amp;lt;/i&amp;gt;. Vyd. 1. Praha: Sociologické nakladatelství, 2014. ISBN 978-80-7419-161-9.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Přístupy==&lt;br /&gt;
===Automatická indexace===&lt;br /&gt;
Automatická indexace je proces indexace s využitím strojového zpracování textu a automatického výběru termínů či automatického přiřazování termínů selekčního jazyka.&amp;lt;ref&amp;gt;BALÍKOVÁ, Marie. &amp;lt;i&amp;gt;Automatická indexace&amp;lt;/i&amp;gt;. Praha: Národní knihovna ČR, 2003-. Dostupné také z: http://aleph.nkp.cz/F/6INQPAN8IVHV35PLFX25FER36614QC7KER4J48D22LDGIQ8U4L-26896?func=full-set-set&amp;lt;/ref&amp;gt; Výhodami automatické indexace jsou rychlost zpracování a objektivita. Nevýhodou tohoto zpracování je neschopnost postihnout jazyková specifika textu (např. homonymie, různé tvary slov, atp.). Automatická indexace je dále dělena na automatickou extrakci a automatické přiřazování. '''Automatická extrakce''' je založena na výběru termínů přímo z textu dokumentu, při tomto procesu jsou využívány statistické a matematicko-lingvistické metody. '''Automatické přiřazování''' je založeno na nápodobě intelektuálního procesu indexace – pracuje s výsledky automatické extrakce nebo přímo s plným textem.&amp;lt;ref name=&amp;quot;AI&amp;quot;&amp;gt;SCHWARZ, Josef. &amp;lt;i&amp;gt;Současný stav a trendy automatické indexace dokumentů::přehledová studie: Současný stav a trendy automatické indexace dokumentů:přehledová studie&amp;lt;/i&amp;gt;. 2003. Dostupné také z: http://www.ikaros.cz/node/1300&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Intelektuální indexace===&lt;br /&gt;
Intelektuální indexace je proces indexace realizovaný lidmi (indexátory). Tento způsob zpracování je zatížen subjektivitou, je časově i intelektuálně velmi náročný, oproti automatické indexaci však indexátoři nemají problémy s interpretací přirozeného jazyka.&amp;lt;ref name=&amp;quot;AI&amp;quot;/&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Konceptuální analýza===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Konceptuální analýza je založena na zaznamenávání existence a frekvence výskytu (kvantifikaci) určených znaků a následné komparaci určitých jevů.&amp;lt;ref name=&amp;quot;OA&amp;quot;&amp;gt;DVOŘÁKOVÁ, Ilona. &amp;lt;i&amp;gt;Obsahová analýza / formální obsahová analýza / kvantitativní obsahová analýza&amp;lt;/i&amp;gt;. 2010. Dostupné také z: http://www.antropoweb.cz/media/webzin/webzin_2_2010/Dvorakova__I-2-2010.pdf&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Relační analýza===&lt;br /&gt;
Relační analýza zaznamenává kromě výskytu znaků také vztahy mezi nimi, k této analýze je využívána sémantika, lingvistika a sledování prostorové blízkosti slov.&amp;lt;ref name=&amp;quot;OA&amp;quot;/&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Pracovní metody==&lt;br /&gt;
Česká státní norma ISO 5963 (01 0174) stanovuje 3 fáze postupu indexování:&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''1. Analýza dokumentu a určení věcného obsahu'''&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
Při určování obsahu dokumentu je třeba věnovat pozornost názvu, obsahu úvodu, úvodním větám kapitol/odstavců a závěru, ilustracím, diagramům, tabulkám a jejich popisům a zvýrazněným slovům v textu.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''2. Identifikace hlavních pojmů obsažených v předmětu'''&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
Během identifikace pojmů by měly být brány v potaz následující faktory:&lt;br /&gt;
* Zabývá se dokument předmětem nějaké činnosti?&lt;br /&gt;
* Obsahuje předmět nějaký činný pojem (např. činnost, operace, proces)?&lt;br /&gt;
* Je předmět činnosti identifikován?&lt;br /&gt;
* Zabývá se dokument nositelem činnosti?&lt;br /&gt;
* Odkazuje se na zvláštní prostředky k provádění činnosti (např. zvláštní nástroje, techniky nebo metody)?&lt;br /&gt;
* Byly tyto faktory hodnoceny v kontextu konkrétního umístění nebo prostředí?&lt;br /&gt;
* Jsou stanoveny nějaké závislé nebo nezávislé proměnné?&lt;br /&gt;
* Bylo o tématu pojednáno z nějakého speciálního hlediska, které se obvykle nespojuje s oborem výzkumu (např. sociologický výzkum náboženství)?&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''3. Vyjádření těchto pojmů lexikálními jednotkami selekčního jazyka'''&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
Mohou být využity pojmy již zastoupené v selekčním jazyce či nové termíny (v tomto případě je třeba tyto pojmy prověřit např. v oborových slovnících, encyklopediích, tezaurech či klasifikačních systémech).&amp;lt;ref&amp;gt;&amp;lt;i&amp;gt;ČSN ISO 5963 (01 0174). Dokumentace. Metody analýzy dokumentů, určování jejich obsahu a výběru lexikálních jednotek selekčního jazyka&amp;lt;/i&amp;gt;. 1. vyd. Praha: Český normalizační institut, 1995.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Česká státní norma ISO 214 (01 0148) určuje pravidla zpracování informativních abstraktů dokumentů. Abstrakt by měl obsahovat cíl (tj. záměry výzkumu/důvody k napsání dokumentu), použité metody a techniky, zjištěné skutečnosti a závěry, z těchto skutečností vyplývající a případně další vedlejší informace.&amp;lt;ref name=&amp;quot;ISO214&amp;quot;&amp;gt;&amp;lt;i&amp;gt;ČSN ISO 214 (01 0148). Dokumentace - abstrakty pro publikace a dokumentaci&amp;lt;/i&amp;gt;. Praha: Český normalizační institut, 2001.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Výsledky==&lt;br /&gt;
Výsledkem obsahové analýzy je množina slov přirozeného jazyka, které formulují obsah (předmět/téma) dokumentu, jeho části nebo jednotlivé informace. Výsledkem obsahové analýzy může být abstrakt (referát), anotace, předmětové heslo, deskriptor nebo znak (symbol) pořádacího systému.&amp;lt;ref name=&amp;quot;BK&amp;quot;&amp;gt;KOVÁŘ, Blahoslav. &amp;lt;i&amp;gt;Obsahová analýza dokumentu&amp;lt;/i&amp;gt;. Praha: ÚVTEI, 1974.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Abstrakt (referát)===&lt;br /&gt;
Norma ISO 214 definuje abstrakt jako ''„stručnou a přesnou reprezentaci obsahu dokumentu bez vlastní interpretace nebo hodnocení a bez rozlišování autorství abstraktu“''. Abstrakty lze rozdělit na '''informativní''' a '''indikativní'''. Informativní abstrakt zobecňuje podstatné kvantitativní/kvalitativní informace z dokumentu. Indikativní abstrakt se používá jako shrnutí rozsáhlých textů, vystihuje hlavní probíraná témata, způsob prezentace těchto témat a druh dokumentu.&amp;lt;ref name=&amp;quot;ISO214&amp;quot;/&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Anotace===&lt;br /&gt;
Anotace je ''„kratší sdělení, které charakterizuje dokument, pokud jde o obsah, hodnotu, účel, vnější formu a původ“''. Funkcí anotace je prohloubení informací získaných z bibliografických údajů. B. Kovář dělí anotaci na '''informativní''', '''doporučující''', '''všeobecnou''' a '''specializovanou'''. Informativní anotace je krátká zpráva o tematice dokumentu. Doporučující anotace udává vhodnost dokumentu pro určité kategorie uživatelů. Všeobecná anotace popisuje dokument jako celek pro široký okruh uživatelů. Specializovaná anotace charakterizuje dokument podle určitých aspektů, je určena pro odborníky z užšího, vymezeného vědního oboru.&amp;lt;ref name=&amp;quot;BK&amp;quot;/&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Předmětové heslo===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Deskriptor===&lt;br /&gt;
===Znak (symbol) pořádacího systému===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Odkazy==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Reference===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&amp;lt;references/&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Doporučená literatura===&lt;br /&gt;
* ČSN ISO 214. Dokumentace - abstrakty pro publikace a dokumentaci. Praha: Český normalizační institut, 2001. 16 s. Třídící znak 01 0148.&lt;br /&gt;
* ČSN ISO 5963. Dokumentace. Metody analýzy dokumentů, určování jejich obsahu a výběru lexikálních jednotek selekčního jazyka. 1. vyd. Praha: Český normalizační institut, 1995. 10 s. Třídící znak 01 0174.&lt;br /&gt;
* HÁJEK, Martin. Čtenář a stroj: vybrané metody sociálněvědní analýzy textů. Vyd. 1. Praha: Sociologické nakladatelství (SLON), 2014. 226 s. ISBN 978-80-7419-161-9.&lt;br /&gt;
* HYHLÍKOVÁ, Věra. Informační analýza dokumentu. Praha: UVTEI-Institut pro mimoškolní vzdělávání, 1984. 80 s. Učební texty / UVTEI; 19.&lt;br /&gt;
* KOVÁŘ, Blahoslav. Obsahová analýza dokumentu. Praha: ÚVTEI, 1974. 44 s. Metodický leták; sv. 105.&lt;br /&gt;
* KUČEROVÁ, Helena. Co analyzujeme při obsahové analýze dokumentů? K pojmu aboutness v organizaci znalostí. Knihovna: knihovnická revue, 2014, 25(1), s. 36-54. ISSN 1801-3252. Dostupné také z: http://knihovna.nkp.cz/knihovna141/141036.htm.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Externí odkazy===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Související články===&lt;br /&gt;
* [[Analýza vybraných trendů ve věcném pořádání a vyhledávání informací]]&lt;br /&gt;
* [[Automatická indexace]]&lt;br /&gt;
* [[Obsahová analýza]]&lt;br /&gt;
* [[Tradiční systémy pořádání informací a znalostí - vlastnosti a možnosti jejich využití]]&lt;br /&gt;
* [[Typy redukovaného textu – pracovní postupy a využití]]&lt;br /&gt;
* [[Vliv interpretace textu na výsledky textové a obsahové analýzy]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Klíčová slova===&lt;br /&gt;
indexace, obsahová analýza, věcné pořádání informací, výzkumné metody&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Zuzana.Sikorova</name></author>
		
	</entry>
</feed>