Zobrazení zdroje stránky Právo na ochranu duševního vlastnictví a WIPO

{{Pracuje se}}
==Duševní vlastnictví ==
Dle vnitrostátních a mezinárodních právních předpisů a úmluv je [[Duševní vlastnictví: autorská práva, vlastnictví, copyright, copyleft|duševní vlastnictví]] právem osob na výsledek jejich duševní činnosti. <ref name="DUŠEVNÍ"><i>Duševní vlastnictví: příručka osvědčených postupů</i>. Praha: Úřad průmyslového vlastnictví, 2010. Dostupné také z: www.upv.cz/dms/pdf_dokumenty/ippv/web_dusevni_vlastnictvi.pdf</ref> Práva k duševnímu vlastnictví představují prostředek ochrany některých nehmotných aktiv společnosti. <ref name="JA">JANDOVÁ, Adála. „Nespolupracující země“jako výzva pro bezpečnostní komunitu České republiky. Ochrana & Bezpečnost [online]. 2019, ročník VIII., č. 4 [cit. 2021-05-10]. ISSN 1805-5656 Dostupné z: http://ochab.ezin.cz/O-a-B_2019_D/2019_OaB_D_08_jandova.pdf.</ref>

Dělí se na:

* '''[[Autorské právo]]''' – jde o práva týkající se autora originálního díla. Dělí se na práva osobnostní a majetková. 

* '''[[Průmyslové vlastnictví|Právo průmyslového vlastnictví]]''' – zabývá se vlastnickým právem v technických, hospodářských a ekonomických oblastech.<ref name="PRÁVA"><i>Práva k duševnímu vlastnictví</i> [online]. [cit. 2018-6-2]. Dostupné z: http://dusevnivlastnictvi.cz/index.php/cz/dusevni-vlastnictvi</ref>

==Autorské právo==
Autorské právo se vztahuje na originální literární, hudební či umělecká díla. Patří mezi ně počítačový software, výkresy, mapy, grafy či plány, fotografie a filmy, architektonická díla, sochy, zvukové záznamy, televizní a rozhlasové vysílání atd. Práva s autorským právem související se zcela logicky vztahují k dílům, chráněných autorským právem, jejichž účelem je rovněž poskytovat ochranu, byť mnohdy kratšího trvání a více omezenou. „Týkají se celé řady práv, která byla odvozena od principů autorského práva a udělují se např. výkonným umělcům, producentům zvukových záznamů, vysílacím společnostem (práva k rozhlasovým a televizním pořadům) a tvůrcům či majitelům databází.“ <ref name="JA">JANDOVÁ, Adála. „Nespolupracující země“jako výzva pro bezpečnostní komunitu České republiky. Ochrana & Bezpečnost [online]. 2019, ročník VIII., č. 4 [cit. 2021-05-10]. ISSN 1805-5656 Dostupné z: http://ochab.ezin.cz/O-a-B_2019_D/2019_OaB_D_08_jandova.pdf.</ref> Popisuje práva, která mají autoři originálních literárních a uměleckých děl a poskytuje jim kontrolu nad užíváním těchto děl.<ref name="DUŠEVNÍ" /> Tato práva vznikají ve chvíli, ''kdy je dílo vyjádřeno v jakékoliv objektivně vnímatelné podobě''.<ref name="VLASÁK">VLASÁK, Rudolf. Informační politika [online]. Praha: Ústav informačních studií a knihovnictví FF UK v Praze, 2008 [cit. 2016-06-06]. Dostupné z: http://uisk.ff.cuni.cz/wp-content/uploads/sites/62/2016/01/Informa%C4%8Dn%C3%AD-politika_Vlas%C3%A1k.pdf</ref>

====Druhy autorského práva:====

'''1.	Osobnostní / morální práva''' – nelze je převést na jinou osobu a po smrti autora zanikají. Dílo se také nesmí užívat způsobem, který by snižoval jeho hodnotu. Vždy se musí uvádět autorství daného díla.<ref name="VLASÁK" />

'''2.	Majetková práva''' – nelze je převést na jinou osobu, jsou však předmětem dědického řízení. Autorům poskytují kontrolu nad dílem. Mohou pořizovat jeho kopie a následně je veřejně vydávat, dílo mohou předvádět na veřejnosti, v televizi, v rozhlase.<ref name="VLASÁK">VLASÁK, Rudolf. Informační politika [online]. Praha: Ústav informačních studií a knihovnictví FF UK v Praze, 2008 [cit. 2016-06-06]. Dostupné z: http://uisk.ff.cuni.cz/wp-content/uploads/sites/62/2016/01/Informa%C4%8Dn%C3%AD-politika_Vlas%C3%A1k.pdf</ref>Také lze díky nim získat za dílo finanční či jinou odměnu.<ref name="DUŠEVNÍ" />

Principy autorských práv
Ochrana autorského práva stojí na šesti následujících principech:
* Teritorialita
* Absolutnívýlučná ochrana
* Neformálnost vzniku ochrany
* Nepřevoditelnost
* Časové omezení (u majetkových práv)
* Ochrana formy <ref name="JA">JANDOVÁ, Adála. „Nespolupracující země“jako výzva pro bezpečnostní komunitu České republiky. Ochrana & Bezpečnost [online]. 2019, ročník VIII., č. 4 [cit. 2021-05-10]. ISSN 1805-5656 Dostupné z: http://ochab.ezin.cz/O-a-B_2019_D/2019_OaB_D_08_jandova.pdf.</ref>

== Právo průmyslového vlastnictví ==

Chrání výsledky technické tvůrčí činnosti, průmyslového výtvarnictví, zahrnuje právo na 
označení (ochranné známky), konstrukční schémata a další.<ref name="PRÁVA" />


Způsoby ochrany průmyslového vlastnictví:

# Patent – jde o ochranu vynálezů, které přinášejí technický výsledek (nové výrobky či jejich zlepšení, postupy a způsoby použití).<br />
# Ochranná známka – označení používané firmami k odlišení vlastních výrobků a služeb od konkurence.<br />
# Užitný vzor – druh jednodušší ochrany vynálezu, kterou lze získat snadněji než patent.<br />
# Průmyslový vzor – vzhled celého výrobku nebo jeho částí. Mohou ho tvořit dvojrozměrné (vzory, barvy) či trojrozměrné (tvar, povrch výrobku) prvky.<br />
# Označení původu – název oblasti, ze které daný výrobek pochází. <ref name="DUŠEVNÍ" />

== WIPO – World Intellectual Property Organization==
[[WIPO – World Intellectual Property Organization|WIPO]] neboli Světová organizace duševního vlastnictví je mezinárodní organizace spadající pod OSN. Zabývá se duševním vlastnictvím na všech úrovních. <ref><i>Inside WIPO</i> [online]. [cit. 2018-6-2]. Dostupné z: http://www.wipo.int/about-wipo/en/</ref> [[Soubor:WIPO headquarters.jpg|thumb|Sídlo WIPO]] WIPO byla založena v roce 1967 Úmluvou o zřízení Světové organizace duševního vlastnictví a jejím hlavním mandátem uděleným členskými státy je celosvětová podpora ochrany práv duševního vlastnictví skrze vzájemnou spolupráci, jak mezi členskými státy, tak i ostatními mezinárodními organizacemi. 

===Strategické cíle===
WIPO revidované a rozšířené strategické cíle jsou součástí harmonizačního procesu v rámci organizace samotné. Nově stanovené cíle umožní WIPO plnit úkoly mandátem stanovené více efektivněji v reakci na rychle se rozvíjející externí prostředí a výzvy pro oblast duševního vlastnictví ve 21. století.

Devět strategických cílů stanovených v Revidovaném programu a rozpočtu pro bienále 2008/09 lze rozdělit následovně:

* Vyvážený rozvoj mezinárodního normativního rámce pro oblast duševního vlastnictví
* Ustanovení primárních globálních služeb v oblasti duševního vlastnictví
* Umožnění užití duševního vlastnictví pro oblast rozvoje
* Koordinace a rozvoj globální infrastruktury v oblasti duševního vlastnictví
* Vytvoření světového referenčního zdroje informací a analýz z oblasti duševního vlastnictví
* Mezinárodní spolupráce v otázkách budování respektu k duševní u vlastnictví
* Otázky vazby duševního vlastnictví na otázky globálních politik
* Podpora vzájemného vztahu a dobré komunikace mezi WIPO, členskými státy a [[Stakeholder|stakeholdery]]
* Tvorba efektivní administrativní a finanční struktury, jež umožní WIPO plnit program <ref>Světová organizace duševního vlastnictví.  Stálá mise České republiky při Úradovně OSN a ostatních mezinárodních organizací v Ženevě [online]. [cit. 2020-05-10]. Dostupné z: https://www.mzv.cz/mission.geneva/cz/svetovy_obchod/svetova_organizace_dusevniho_vlastnictvi/index.html</ref>

==Právo na ochranu duševního vlastnictví – významné úmluvy==

*'''Pařížská úmluva na ochranu průmyslového vlastnictví''' (1883) – jeden z prvních a největších kroků ke zlepšení ochrany průmyslového vlastnictví na mezinárodní úrovni. Tato úmluva pokrývá patenty, ochranné známky a průmyslové vzory a v současné době stále platí.
*'''Bernská úmluva o ochraně literárních a uměleckých děl''' (1886) – první dohoda směřující k mezinárodní ochraně autorských práv. Cílem bylo, aby mohli tvůrci kontrolovat šíření svých děl a dostávat za ně odměnu. Chráněná díla zahrnují romány, poezii, písně, skladby, operu, obrazy, sochy a další.
*'''Úmluva o zřízení Světové organizace duševního vlastnictví''' (1967) – vstupuje v platnost roku 1970. Díky ní vzniká organizace WIPO, která si dává za cíl ochranu duševního vlastnictví na mezinárodní úrovní.<ref><i>WIPO — A Brief History</i> [online]. [cit. 2018-6-2]. Dostupné z: http://www.wipo.int/about-wipo/en/history.html</ref>

==Významné dny==

*23. dubna – Světový den knihy a autorských práv. Vyhlášen organizací UNESCO v roce 1995<ref><i>23. duben - Světový den knihy a autorských práv [online]</i>. Dostupné také z: https://www.skipcr.cz/aktuality/archiv-aktualit/23.-duben-svetovy-den-knihy-a-autorskych-prav</ref>
*26. dubna - Světový den duševního vlastnictví. Vyhlášen organizací WIPO na výročí svého založení.<ref><i>RYLICH, Jan. Světový den duševního vlastnictví. Ikaros [online]. 2007, ročník 11, číslo 5 [cit. 2018-06-02]</i>. Dostupné také z: http://ikaros.cz/node/12479</ref>

==Zdroje==
===Reference===
<references/>
===Doporučená literatura===
* Duševní vlastnictví: příručka osvědčených postupů: 10 praktických doporučení pro lepší integraci duševního vlastnictví do obchodní činnosti. 1. české vyd. Praha: Úřad průmyslového vlastnictví, 2010. 54 s. ISBN 978-80-7282-084-9.
* Tichý, Luboš et al. Evropské právo. 4. vyd. V Praze: C.H. Beck, 2011. lii, 953 s. Právnické učebnice. ISBN 978-80-7400-333-2.
* Dobřichovský, Tomáš. Moderní trendy práv k duševnímu vlastnictví: v kontextu evropského práva, dohody TRIPS a aktivit WIPO. Praha: Linde, 2004. 225 s. ISBN 80-7201-467-6.
* Reinbothe, Jörg a Lewinski, Silke von. The WIPO treaties on copyright: a commentary on the WCT, the WPPT, and the BTAP. Second edition. Oxford: Oxford University Press, 2015. xl, 814 stran. ISBN 978-0-19-968694-0.
* Türk, Danilo. Základy mezinárodního práva. 1. vyd. Praha [i.e. Beroun]: Eva Rozkotová, 2010. 553 s. ISBN 978-80-904209-9-1.

===Související články===
* [[WIPO – World Intellectual Property Organization]]<br />
* [[Právo a internet]]<br />
* [[ Duševní vlastnictví]]<br />
* [[ Duševní vlastnictví: autorská práva, vlastnictví, copyright, copyleft]]<br />

===Klíčová slova===
duševné vlastníctvo, autorský zákon, právo priemyselného vlastníctva, WIPO


[[Kategorie:Informační studia a knihovnictví]]
[[Kategorie:Státnicové otázky UISK]]