<?xml version="1.0"?>
<feed xmlns="http://www.w3.org/2005/Atom" xml:lang="cs">
	<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?action=history&amp;feed=atom&amp;title=%C4%8Civost%2C_po%C4%8Ditkov%C3%A9_prahy</id>
	<title>Čivost, počitkové prahy - Historie editací</title>
	<link rel="self" type="application/atom+xml" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?action=history&amp;feed=atom&amp;title=%C4%8Civost%2C_po%C4%8Ditkov%C3%A9_prahy"/>
	<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=%C4%8Civost,_po%C4%8Ditkov%C3%A9_prahy&amp;action=history"/>
	<updated>2026-06-06T19:04:13Z</updated>
	<subtitle>Historie editací této stránky</subtitle>
	<generator>MediaWiki 1.33.0</generator>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=%C4%8Civost,_po%C4%8Ditkov%C3%A9_prahy&amp;diff=62132&amp;oldid=prev</id>
		<title>Thea.Sedlackova v 12. 10. 2020, 13:26</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=%C4%8Civost,_po%C4%8Ditkov%C3%A9_prahy&amp;diff=62132&amp;oldid=prev"/>
		<updated>2020-10-12T13:26:42Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;&lt;/p&gt;
&lt;table class=&quot;diff diff-contentalign-left&quot; data-mw=&quot;interface&quot;&gt;
				&lt;col class=&quot;diff-marker&quot; /&gt;
				&lt;col class=&quot;diff-content&quot; /&gt;
				&lt;col class=&quot;diff-marker&quot; /&gt;
				&lt;col class=&quot;diff-content&quot; /&gt;
				&lt;tr class=&quot;diff-title&quot; lang=&quot;cs&quot;&gt;
				&lt;td colspan=&quot;2&quot; style=&quot;background-color: #fff; color: #222; text-align: center;&quot;&gt;← Starší verze&lt;/td&gt;
				&lt;td colspan=&quot;2&quot; style=&quot;background-color: #fff; color: #222; text-align: center;&quot;&gt;Verze z 12. 10. 2020, 13:26&lt;/td&gt;
				&lt;/tr&gt;&lt;tr&gt;&lt;td colspan=&quot;2&quot; class=&quot;diff-lineno&quot; id=&quot;mw-diff-left-l34&quot; &gt;Řádek 34:&lt;/td&gt;
&lt;td colspan=&quot;2&quot; class=&quot;diff-lineno&quot;&gt;Řádek 34:&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;==Zrakové čití==&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;==Zrakové čití==&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;Funkcí zraku je vidění a zprostředkujícím orgánem jsou oči. Zrak je společně se sluchem považován za nejdůležitější lidský smysl. Z tohoto důvodu se bude tento článek věnovat právě těmto dvěma smyslovým modalitám. Zrakovým '''podnětem je elektromagnetické vlnění''' (světelné vlny v rozsahu 380 až 760 nanometrů a jejich částice – fotony), na které reaguje '''sítnice''' a za pomoci '''tyčinek a čípků''' je převádí do podoby nervových vzruchů. Tyto nervové signály pak putují optickými nervy do '''primární zrakové oblasti''' nervové kůry, která se nachází v zadní části týlního laloku. Optické nervové dráhy sloužící k přenosu nervového signálu jsou překříženy, k čemuž dochází v oblasti před hypofýzou nazývající se '''chiasma opticum'''. To vede k tomu, že pravé části zorného pole oka vedou do mozkových center v pravé hemisféře a naopak. Na zpracování a dotváření vizuálních podnětů se v mozku dále podílí rozsáhlé '''asociační korové oblasti'''.&amp;lt;ref name=&amp;quot;:0&amp;quot; /&amp;gt;&amp;lt;ref name=&amp;quot;:1&amp;quot; /&amp;gt;&amp;lt;ref name=&amp;quot;:2&amp;quot;&amp;gt;Atkinson, R. L. et al. (2003). Psychologie. Praha: Portál.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;Funkcí zraku je vidění a zprostředkujícím orgánem jsou oči. Zrak je společně se sluchem považován za nejdůležitější lidský smysl. Z tohoto důvodu se bude tento článek věnovat právě těmto dvěma smyslovým modalitám. Zrakovým '''podnětem je elektromagnetické vlnění''' (světelné vlny v rozsahu 380 až 760 nanometrů a jejich částice – fotony), na které reaguje '''sítnice''' a za pomoci '''tyčinek a čípků''' je převádí do podoby nervových vzruchů. Tyto nervové signály pak putují optickými nervy do '''primární zrakové oblasti''' nervové kůry, která se nachází v zadní části týlního laloku. Optické nervové dráhy sloužící k přenosu nervového signálu jsou překříženy, k čemuž dochází v oblasti před hypofýzou nazývající se '''chiasma opticum'''. To vede k tomu, že pravé části zorného pole oka vedou do mozkových center v pravé hemisféře a naopak. Na zpracování a dotváření vizuálních podnětů se v mozku dále podílí rozsáhlé '''asociační korové oblasti'''.&amp;lt;ref name=&amp;quot;:0&amp;quot; /&amp;gt;&amp;lt;ref name=&amp;quot;:1&amp;quot; /&amp;gt;&amp;lt;ref name=&amp;quot;:2&amp;quot;&amp;gt;Atkinson, R. L. et al. (2003). Psychologie. Praha: Portál.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt;−&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #ffe49c; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;&lt;del style=&quot;font-weight: bold; text-decoration: none;&quot;&gt;&lt;/del&gt;&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;td colspan=&quot;2&quot;&gt; &lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt;−&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #ffe49c; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;&lt;del style=&quot;font-weight: bold; text-decoration: none;&quot;&gt;&lt;/del&gt;&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;td colspan=&quot;2&quot;&gt; &lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;===Barevné vidění===&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;===Barevné vidění===&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;Náš zrakový systém transformuje odlišnou vlnovou délku světla do podoby subjektivního zážitku odlišných barev. Přičemž výška této vlnové délky (amplituda) je přímo úměrná k jasnosti námi vnímané barvy. Sytost vnímaných barev pak souvisí s „čistotou“ světelných vln tzn. čím menší rozptyl vlnových délek se v záření nachází, tím sytěji danou barvu vnímáme.&amp;lt;ref name=&amp;quot;:1&amp;quot; /&amp;gt;&amp;lt;ref name=&amp;quot;:2&amp;quot; /&amp;gt;&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;Náš zrakový systém transformuje odlišnou vlnovou délku světla do podoby subjektivního zážitku odlišných barev. Přičemž výška této vlnové délky (amplituda) je přímo úměrná k jasnosti námi vnímané barvy. Sytost vnímaných barev pak souvisí s „čistotou“ světelných vln tzn. čím menší rozptyl vlnových délek se v záření nachází, tím sytěji danou barvu vnímáme.&amp;lt;ref name=&amp;quot;:1&amp;quot; /&amp;gt;&amp;lt;ref name=&amp;quot;:2&amp;quot; /&amp;gt;&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;/table&gt;</summary>
		<author><name>Thea.Sedlackova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=%C4%8Civost,_po%C4%8Ditkov%C3%A9_prahy&amp;diff=62128&amp;oldid=prev</id>
		<title>Thea.Sedlackova v 12. 10. 2020, 12:56</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=%C4%8Civost,_po%C4%8Ditkov%C3%A9_prahy&amp;diff=62128&amp;oldid=prev"/>
		<updated>2020-10-12T12:56:28Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;&lt;/p&gt;
&lt;table class=&quot;diff diff-contentalign-left&quot; data-mw=&quot;interface&quot;&gt;
				&lt;col class=&quot;diff-marker&quot; /&gt;
				&lt;col class=&quot;diff-content&quot; /&gt;
				&lt;col class=&quot;diff-marker&quot; /&gt;
				&lt;col class=&quot;diff-content&quot; /&gt;
				&lt;tr class=&quot;diff-title&quot; lang=&quot;cs&quot;&gt;
				&lt;td colspan=&quot;2&quot; style=&quot;background-color: #fff; color: #222; text-align: center;&quot;&gt;← Starší verze&lt;/td&gt;
				&lt;td colspan=&quot;2&quot; style=&quot;background-color: #fff; color: #222; text-align: center;&quot;&gt;Verze z 12. 10. 2020, 12:56&lt;/td&gt;
				&lt;/tr&gt;&lt;tr&gt;&lt;td colspan=&quot;2&quot; class=&quot;diff-lineno&quot; id=&quot;mw-diff-left-l2&quot; &gt;Řádek 2:&lt;/td&gt;
&lt;td colspan=&quot;2&quot; class=&quot;diff-lineno&quot;&gt;Řádek 2:&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;'''Čivost''' spočívá ve schopnosti registrovat jednoduché podněty a rozlišovat jejich intenzitu. Tato schopnost je důležitou složkou adaptivní činnosti organismu a díky ní můžeme neustále zjišťovat stav vnějšího i vnitřního prostředí.&amp;lt;ref name=&amp;quot;:0&amp;quot;&amp;gt;&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;'''Čivost''' spočívá ve schopnosti registrovat jednoduché podněty a rozlišovat jejich intenzitu. Tato schopnost je důležitou složkou adaptivní činnosti organismu a díky ní můžeme neustále zjišťovat stav vnějšího i vnitřního prostředí.&amp;lt;ref name=&amp;quot;:0&amp;quot;&amp;gt;&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;Nakonečný, M. (1997). Enciklopedie obecné psychologie. Praha: Academia.&amp;lt;/ref&amp;gt;(prezentace Mgr. Jiřího Lukavského, Ph.D. a PhDr. Luďka Stehlíka, Ph.D.)&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;Nakonečný, M. (1997). Enciklopedie obecné psychologie. Praha: Academia.&amp;lt;/ref&amp;gt;(prezentace Mgr. Jiřího Lukavského, Ph.D. a PhDr. Luďka Stehlíka, Ph.D.)&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt;−&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #ffe49c; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;&lt;del style=&quot;font-weight: bold; text-decoration: none;&quot;&gt;&lt;/del&gt;&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;td colspan=&quot;2&quot;&gt; &lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt;−&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #ffe49c; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;&lt;del style=&quot;font-weight: bold; text-decoration: none;&quot;&gt;&lt;/del&gt;&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;td colspan=&quot;2&quot;&gt; &lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;'''Čití''' (neboli '''senzorické procesy''') je proces získávání jednoduchých informací z prostředí (vnitřního i vnějšího) včetně transformování těchto informací do podoby nervových impulzů. Tento proces se odehrává ve smyslových orgánech a patří mezi kognitivní procesy.&amp;lt;ref name=&amp;quot;:1&amp;quot;&amp;gt;Plháková, A. (2004). Učebnice obecné psychologie. Praha: Academia.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;'''Čití''' (neboli '''senzorické procesy''') je proces získávání jednoduchých informací z prostředí (vnitřního i vnějšího) včetně transformování těchto informací do podoby nervových impulzů. Tento proces se odehrává ve smyslových orgánech a patří mezi kognitivní procesy.&amp;lt;ref name=&amp;quot;:1&amp;quot;&amp;gt;Plháková, A. (2004). Učebnice obecné psychologie. Praha: Academia.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td colspan=&quot;2&quot; class=&quot;diff-lineno&quot; id=&quot;mw-diff-left-l76&quot; &gt;Řádek 76:&lt;/td&gt;
&lt;td colspan=&quot;2&quot; class=&quot;diff-lineno&quot;&gt;Řádek 74:&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;*'''čich''': jedna kapka parfému rozptýlená do prostoru šesti místností&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;*'''čich''': jedna kapka parfému rozptýlená do prostoru šesti místností&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;*'''hmat''': pád včelího křídla na tvář z výšky 1 cm.&amp;lt;ref name=&amp;quot;:1&amp;quot; /&amp;gt;&amp;lt;ref name=&amp;quot;:2&amp;quot; /&amp;gt;&amp;lt;ref name=&amp;quot;:3&amp;quot;&amp;gt;Plháková, A. (2006). Dějiny psychologie. Praha: Grada Publishing.&amp;lt;/ref&amp;gt;(prezentace Mgr. Jiřího Lukavského, Ph.D. a PhDr. Luďka Stehlíka, Ph.D.)&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;*'''hmat''': pád včelího křídla na tvář z výšky 1 cm.&amp;lt;ref name=&amp;quot;:1&amp;quot; /&amp;gt;&amp;lt;ref name=&amp;quot;:2&amp;quot; /&amp;gt;&amp;lt;ref name=&amp;quot;:3&amp;quot;&amp;gt;Plháková, A. (2006). Dějiny psychologie. Praha: Grada Publishing.&amp;lt;/ref&amp;gt;(prezentace Mgr. Jiřího Lukavského, Ph.D. a PhDr. Luďka Stehlíka, Ph.D.)&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt;−&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #ffe49c; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;&lt;del style=&quot;font-weight: bold; text-decoration: none;&quot;&gt;&lt;/del&gt;&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;td colspan=&quot;2&quot;&gt; &lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt;−&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #ffe49c; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;&lt;del style=&quot;font-weight: bold; text-decoration: none;&quot;&gt;&lt;/del&gt;&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;td colspan=&quot;2&quot;&gt; &lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;===Horní počitkový práh===&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;===Horní počitkový práh===&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td colspan=&quot;2&quot; class=&quot;diff-lineno&quot; id=&quot;mw-diff-left-l96&quot; &gt;Řádek 96:&lt;/td&gt;
&lt;td colspan=&quot;2&quot; class=&quot;diff-lineno&quot;&gt;Řádek 92:&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;*'''Metoda nucené volby''' – proband se v rámci této metody pokouší o registraci podnětu v několika intervalech. Jeho úkolem je určit v kterém z těchto několika možných intervalů byl podnět prezentován.&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;*'''Metoda nucené volby''' – proband se v rámci této metody pokouší o registraci podnětu v několika intervalech. Jeho úkolem je určit v kterém z těchto několika možných intervalů byl podnět prezentován.&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;*'''Metoda přímého odhadu''' – tato metoda byla experimentálně využívaná '''Stanley S. Stevensem'''. Probandovi byl nejprve prezentován standardní podnět, podle kterého měl za úkol následně posuzovat další podněty. Standardnímu podnětu byla arbitrárně přiřazena numerická hodnota, která sloužila jako východisko pro srovnání s dalšími podněty. Pokud byl následující podnět intenzivnější připsal mu proband větší číslo než standardnímu podnětu. Pokud byl naopak následující podnět méně intenzivní, připsal mu číslo nižší. Např. v rámci experimentu s vizuálním podnětem byla standardnímu podnětu (světlu určité intenzity) přiřazena numerická hodnota 100. Pokud proband následně nabyl přesvědčení, že srovnávací světelný podnět byl dvojnásobně intenzivnější připsal mu tedy hodnotu 200. U některých druhů podnětů je odhad poměrně přesný, zatímco u jiných druhů dochází ke značnému podceňování či přeceňování změněné intenzity. Např. u elektrických šoků se odhad od skutečnosti velmi liší. I malé zvýšení intenzity šoku bylo probandy pociťováno několikanásobně silněji.&amp;lt;ref name=&amp;quot;:1&amp;quot; /&amp;gt;&amp;lt;ref name=&amp;quot;:3&amp;quot; /&amp;gt;&amp;lt;ref name=&amp;quot;:4&amp;quot;&amp;gt;Bardin, K. (1981). Problémy prahov citlivosti a psychofyzické metódy. (1. vyd., 383 s.) Bratislava: Slovenské pedagogické nakladateľstvo.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;*'''Metoda přímého odhadu''' – tato metoda byla experimentálně využívaná '''Stanley S. Stevensem'''. Probandovi byl nejprve prezentován standardní podnět, podle kterého měl za úkol následně posuzovat další podněty. Standardnímu podnětu byla arbitrárně přiřazena numerická hodnota, která sloužila jako východisko pro srovnání s dalšími podněty. Pokud byl následující podnět intenzivnější připsal mu proband větší číslo než standardnímu podnětu. Pokud byl naopak následující podnět méně intenzivní, připsal mu číslo nižší. Např. v rámci experimentu s vizuálním podnětem byla standardnímu podnětu (světlu určité intenzity) přiřazena numerická hodnota 100. Pokud proband následně nabyl přesvědčení, že srovnávací světelný podnět byl dvojnásobně intenzivnější připsal mu tedy hodnotu 200. U některých druhů podnětů je odhad poměrně přesný, zatímco u jiných druhů dochází ke značnému podceňování či přeceňování změněné intenzity. Např. u elektrických šoků se odhad od skutečnosti velmi liší. I malé zvýšení intenzity šoku bylo probandy pociťováno několikanásobně silněji.&amp;lt;ref name=&amp;quot;:1&amp;quot; /&amp;gt;&amp;lt;ref name=&amp;quot;:3&amp;quot; /&amp;gt;&amp;lt;ref name=&amp;quot;:4&amp;quot;&amp;gt;Bardin, K. (1981). Problémy prahov citlivosti a psychofyzické metódy. (1. vyd., 383 s.) Bratislava: Slovenské pedagogické nakladateľstvo.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt;−&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #ffe49c; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;&lt;del style=&quot;font-weight: bold; text-decoration: none;&quot;&gt;&lt;/del&gt;&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;td colspan=&quot;2&quot;&gt; &lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;/table&gt;</summary>
		<author><name>Thea.Sedlackova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=%C4%8Civost,_po%C4%8Ditkov%C3%A9_prahy&amp;diff=62127&amp;oldid=prev</id>
		<title>Thea.Sedlackova v 12. 10. 2020, 12:54</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=%C4%8Civost,_po%C4%8Ditkov%C3%A9_prahy&amp;diff=62127&amp;oldid=prev"/>
		<updated>2020-10-12T12:54:51Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;&lt;/p&gt;
&lt;table class=&quot;diff diff-contentalign-left&quot; data-mw=&quot;interface&quot;&gt;
				&lt;col class=&quot;diff-marker&quot; /&gt;
				&lt;col class=&quot;diff-content&quot; /&gt;
				&lt;col class=&quot;diff-marker&quot; /&gt;
				&lt;col class=&quot;diff-content&quot; /&gt;
				&lt;tr class=&quot;diff-title&quot; lang=&quot;cs&quot;&gt;
				&lt;td colspan=&quot;2&quot; style=&quot;background-color: #fff; color: #222; text-align: center;&quot;&gt;← Starší verze&lt;/td&gt;
				&lt;td colspan=&quot;2&quot; style=&quot;background-color: #fff; color: #222; text-align: center;&quot;&gt;Verze z 12. 10. 2020, 12:54&lt;/td&gt;
				&lt;/tr&gt;&lt;tr&gt;&lt;td colspan=&quot;2&quot; class=&quot;diff-lineno&quot; id=&quot;mw-diff-left-l5&quot; &gt;Řádek 5:&lt;/td&gt;
&lt;td colspan=&quot;2&quot; class=&quot;diff-lineno&quot;&gt;Řádek 5:&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt;−&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #ffe49c; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;'''Čití''' (neboli '''senzorické procesy''') je proces získávání jednoduchých informací z prostředí (vnitřního i vnějšího) včetně transformování těchto informací do podoby nervových impulzů. Tento proces se odehrává ve smyslových orgánech a patří mezi kognitivní procesy. &lt;del class=&quot;diffchange diffchange-inline&quot;&gt;PLH&lt;/del&gt;&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt;+&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #a3d3ff; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;'''Čití''' (neboli '''senzorické procesy''') je proces získávání jednoduchých informací z prostředí (vnitřního i vnějšího) včetně transformování těchto informací do podoby nervových impulzů. Tento proces se odehrává ve smyslových orgánech a patří mezi kognitivní procesy.&lt;ins class=&quot;diffchange diffchange-inline&quot;&gt;&amp;lt;ref name=&amp;quot;:1&amp;quot;&amp;gt;Plháková, A. (2004). Učebnice obecné psychologie. Praha: Academia.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;/ins&gt;&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt;−&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #ffe49c; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;'''Počitek''' je výsledkem procesu čití a představuje mentální odezvu na jednotlivé vlastnosti jevů či předmětů, které bezprostředně působí na naše receptory (např. zelená barva jablka). Počitek má 3 základní vlastnosti: '''kvalitu''' (výška tónu), '''intenzitu''' (hlasitost) a '''délku trvání'''.&amp;lt;ref name=&amp;quot;:1&amp;quot;&lt;del class=&quot;diffchange diffchange-inline&quot;&gt;&amp;gt;Plháková, A. (2004). Učebnice obecné psychologie. Praha: Academia.&amp;lt;&lt;/del&gt;/&lt;del class=&quot;diffchange diffchange-inline&quot;&gt;ref&lt;/del&gt;&amp;gt;&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt;+&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #a3d3ff; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt; &lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td colspan=&quot;2&quot;&gt; &lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt;+&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #a3d3ff; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;'''Počitek''' je výsledkem procesu čití a představuje mentální odezvu na jednotlivé vlastnosti jevů či předmětů, které bezprostředně působí na naše receptory (např. zelená barva jablka). Počitek má 3 základní vlastnosti: '''kvalitu''' (výška tónu), '''intenzitu''' (hlasitost) a '''délku trvání'''.&amp;lt;ref name=&amp;quot;:1&amp;quot; /&amp;gt;&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;'''Rozdíl mezi čitím a [[Vnímání|vnímáním]]''' můžeme chápat jako rozdíl v úrovni poznávacích procesů. Zároveň hranice mezi těmito dvěma procesy ve skutečnosti není příliš jasná.&amp;lt;ref name=&amp;quot;:1&amp;quot; /&amp;gt;&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;'''Rozdíl mezi čitím a [[Vnímání|vnímáním]]''' můžeme chápat jako rozdíl v úrovni poznávacích procesů. Zároveň hranice mezi těmito dvěma procesy ve skutečnosti není příliš jasná.&amp;lt;ref name=&amp;quot;:1&amp;quot; /&amp;gt;&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;/table&gt;</summary>
		<author><name>Thea.Sedlackova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=%C4%8Civost,_po%C4%8Ditkov%C3%A9_prahy&amp;diff=62126&amp;oldid=prev</id>
		<title>Thea.Sedlackova v 12. 10. 2020, 12:44</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=%C4%8Civost,_po%C4%8Ditkov%C3%A9_prahy&amp;diff=62126&amp;oldid=prev"/>
		<updated>2020-10-12T12:44:10Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;&lt;/p&gt;
&lt;a href=&quot;https://wikisofia.cz/w/index.php?title=%C4%8Civost,_po%C4%8Ditkov%C3%A9_prahy&amp;amp;diff=62126&amp;amp;oldid=62125&quot;&gt;Ukázat změny&lt;/a&gt;</summary>
		<author><name>Thea.Sedlackova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=%C4%8Civost,_po%C4%8Ditkov%C3%A9_prahy&amp;diff=62125&amp;oldid=prev</id>
		<title>Thea.Sedlackova v 12. 10. 2020, 12:35</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=%C4%8Civost,_po%C4%8Ditkov%C3%A9_prahy&amp;diff=62125&amp;oldid=prev"/>
		<updated>2020-10-12T12:35:17Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;&lt;/p&gt;
&lt;table class=&quot;diff diff-contentalign-left&quot; data-mw=&quot;interface&quot;&gt;
				&lt;col class=&quot;diff-marker&quot; /&gt;
				&lt;col class=&quot;diff-content&quot; /&gt;
				&lt;col class=&quot;diff-marker&quot; /&gt;
				&lt;col class=&quot;diff-content&quot; /&gt;
				&lt;tr class=&quot;diff-title&quot; lang=&quot;cs&quot;&gt;
				&lt;td colspan=&quot;2&quot; style=&quot;background-color: #fff; color: #222; text-align: center;&quot;&gt;← Starší verze&lt;/td&gt;
				&lt;td colspan=&quot;2&quot; style=&quot;background-color: #fff; color: #222; text-align: center;&quot;&gt;Verze z 12. 10. 2020, 12:35&lt;/td&gt;
				&lt;/tr&gt;&lt;tr&gt;&lt;td colspan=&quot;2&quot; class=&quot;diff-lineno&quot; id=&quot;mw-diff-left-l1&quot; &gt;Řádek 1:&lt;/td&gt;
&lt;td colspan=&quot;2&quot; class=&quot;diff-lineno&quot;&gt;Řádek 1:&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt;−&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #ffe49c; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;'''Čivost''' spočívá ve schopnosti registrovat jednoduché podněty a rozlišovat jejich intenzitu. Tato schopnost je důležitou složkou adaptivní činnosti organismu a díky ní můžeme neustále zjišťovat stav vnějšího i vnitřního prostředí. &lt;del class=&quot;diffchange diffchange-inline&quot;&gt;PREZ&lt;/del&gt;, &lt;del class=&quot;diffchange diffchange-inline&quot;&gt;NAKO&lt;/del&gt;,  &lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt;+&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #a3d3ff; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;'''Čivost''' spočívá ve schopnosti registrovat jednoduché podněty a rozlišovat jejich intenzitu. Tato schopnost je důležitou složkou adaptivní činnosti organismu a díky ní můžeme neustále zjišťovat stav vnějšího i vnitřního prostředí. &lt;ins class=&quot;diffchange diffchange-inline&quot;&gt;NAKO&lt;/ins&gt;, &lt;ins class=&quot;diffchange diffchange-inline&quot;&gt;(prezentace Mgr. Jiřího Lukavského, Ph.D. a PhDr. Luďka Stehlíka&lt;/ins&gt;, &lt;ins class=&quot;diffchange diffchange-inline&quot;&gt;Ph.D.)&lt;/ins&gt;&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td colspan=&quot;2&quot;&gt; &lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt;+&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #a3d3ff; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt; &lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td colspan=&quot;2&quot;&gt; &lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt;+&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #a3d3ff; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt; &lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;'''Čití''' (neboli '''senzorické procesy''') je proces získávání jednoduchých informací z prostředí (vnitřního i vnějšího) včetně transformování těchto informací do podoby nervových impulzů. Tento proces se odehrává ve smyslových orgánech a patří mezi kognitivní procesy. PLH&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;'''Čití''' (neboli '''senzorické procesy''') je proces získávání jednoduchých informací z prostředí (vnitřního i vnějšího) včetně transformování těchto informací do podoby nervových impulzů. Tento proces se odehrává ve smyslových orgánech a patří mezi kognitivní procesy. PLH&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td colspan=&quot;2&quot; class=&quot;diff-lineno&quot; id=&quot;mw-diff-left-l70&quot; &gt;Řádek 70:&lt;/td&gt;
&lt;td colspan=&quot;2&quot; class=&quot;diff-lineno&quot;&gt;Řádek 72:&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;*'''chuť''': jeden gram kuchyňské soli rozpuštěný v 500 litrech vody /jedna lžička cukru rozpuštěná v 7,5 litrech vody;&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;*'''chuť''': jeden gram kuchyňské soli rozpuštěný v 500 litrech vody /jedna lžička cukru rozpuštěná v 7,5 litrech vody;&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;*'''čich''': jedna kapka parfému rozptýlená do prostoru šesti místností&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;*'''čich''': jedna kapka parfému rozptýlená do prostoru šesti místností&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt;−&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #ffe49c; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;*'''hmat''': pád včelího křídla na tvář z výšky 1 cm. &lt;del class=&quot;diffchange diffchange-inline&quot;&gt;(PREZ) &lt;/del&gt;plh, plh, ath&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt;+&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #a3d3ff; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;*'''hmat''': pád včelího křídla na tvář z výšky 1 cm.plh, plh, ath &lt;ins class=&quot;diffchange diffchange-inline&quot;&gt;(prezentace Mgr. Jiřího Lukavského, Ph.D. a PhDr. Luďka Stehlíka, Ph.D.)&lt;/ins&gt;&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td colspan=&quot;2&quot;&gt; &lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt;+&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #a3d3ff; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt; &lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td colspan=&quot;2&quot;&gt; &lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt;+&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #a3d3ff; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt; &lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;===Horní počitkový práh===&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;===Horní počitkový práh===&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;/table&gt;</summary>
		<author><name>Thea.Sedlackova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=%C4%8Civost,_po%C4%8Ditkov%C3%A9_prahy&amp;diff=62124&amp;oldid=prev</id>
		<title>Thea.Sedlackova: /* Psychofyzické metody */</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=%C4%8Civost,_po%C4%8Ditkov%C3%A9_prahy&amp;diff=62124&amp;oldid=prev"/>
		<updated>2020-10-12T10:25:32Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;&lt;span dir=&quot;auto&quot;&gt;&lt;span class=&quot;autocomment&quot;&gt;Psychofyzické metody&lt;/span&gt;&lt;/span&gt;&lt;/p&gt;
&lt;table class=&quot;diff diff-contentalign-left&quot; data-mw=&quot;interface&quot;&gt;
				&lt;col class=&quot;diff-marker&quot; /&gt;
				&lt;col class=&quot;diff-content&quot; /&gt;
				&lt;col class=&quot;diff-marker&quot; /&gt;
				&lt;col class=&quot;diff-content&quot; /&gt;
				&lt;tr class=&quot;diff-title&quot; lang=&quot;cs&quot;&gt;
				&lt;td colspan=&quot;2&quot; style=&quot;background-color: #fff; color: #222; text-align: center;&quot;&gt;← Starší verze&lt;/td&gt;
				&lt;td colspan=&quot;2&quot; style=&quot;background-color: #fff; color: #222; text-align: center;&quot;&gt;Verze z 12. 10. 2020, 10:25&lt;/td&gt;
				&lt;/tr&gt;&lt;tr&gt;&lt;td colspan=&quot;2&quot; class=&quot;diff-lineno&quot; id=&quot;mw-diff-left-l88&quot; &gt;Řádek 88:&lt;/td&gt;
&lt;td colspan=&quot;2&quot; class=&quot;diff-lineno&quot;&gt;Řádek 88:&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;*'''Metoda posuzování''' – v rámci této metody proband posuzuje na škále pravděpodobnost prezentace podnětu v proběhlé zkoušce.&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;*'''Metoda posuzování''' – v rámci této metody proband posuzuje na škále pravděpodobnost prezentace podnětu v proběhlé zkoušce.&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;*'''Metoda nucené volby''' – proband se v rámci této metody pokouší o registraci podnětu v několika intervalech. Jeho úkolem je určit v kterém z těchto několika možných intervalů byl podnět prezentován.&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;*'''Metoda nucené volby''' – proband se v rámci této metody pokouší o registraci podnětu v několika intervalech. Jeho úkolem je určit v kterém z těchto několika možných intervalů byl podnět prezentován.&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt;−&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #ffe49c; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;*'''Metoda přímého odhadu''' – tato metoda byla experimentálně využívaná '''Stanley S. Stevensem'''. Probandovi byl nejprve prezentován standardní podnět, podle kterého měl za úkol následně posuzovat další podněty. Standardnímu podnětu byla arbitrárně přiřazena numerická hodnota. Pokud byl následující podnět intenzivnější připsal mu proband větší číslo než standardnímu podnětu. Pokud byl naopak následující podnět méně intenzivní, připsal mu číslo nižší. U některých druhů podnětů je odhad poměrně přesný, zatímco u jiných druhů dochází ke značnému podceňování či přeceňování změněné intenzity. Např. u elektrických šoků se odhad od skutečnosti velmi liší. I malé zvýšení intenzity šoku bylo probandy pociťováno několikanásobně silněji. Bardin, plh děj&lt;del class=&quot;diffchange diffchange-inline&quot;&gt;.&lt;/del&gt;&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt;+&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #a3d3ff; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;*'''Metoda přímého odhadu''' – tato metoda byla experimentálně využívaná '''Stanley S. Stevensem'''. Probandovi byl nejprve prezentován standardní podnět, podle kterého měl za úkol následně posuzovat další podněty. Standardnímu podnětu byla arbitrárně přiřazena numerická hodnota&lt;ins class=&quot;diffchange diffchange-inline&quot;&gt;, která sloužila jako východisko pro srovnání s dalšími podněty&lt;/ins&gt;. Pokud byl následující podnět intenzivnější připsal mu proband větší číslo než standardnímu podnětu. Pokud byl naopak následující podnět méně intenzivní, připsal mu číslo nižší&lt;ins class=&quot;diffchange diffchange-inline&quot;&gt;. Např. v rámci experimentu s vizuálním podnětem byla standardnímu podnětu (světlu určité intenzity) přiřazena numerická hodnota 100. Pokud proband následně nabyl přesvědčení, že srovnávací světelný podnět byl dvojnásobně intenzivnější připsal mu tedy hodnotu 200&lt;/ins&gt;. U některých druhů podnětů je odhad poměrně přesný, zatímco u jiných druhů dochází ke značnému podceňování či přeceňování změněné intenzity. Např. u elektrických šoků se odhad od skutečnosti velmi liší. I malé zvýšení intenzity šoku bylo probandy pociťováno několikanásobně silněji. Bardin, plh děj&lt;ins class=&quot;diffchange diffchange-inline&quot;&gt;, plh&lt;/ins&gt;&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;/table&gt;</summary>
		<author><name>Thea.Sedlackova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=%C4%8Civost,_po%C4%8Ditkov%C3%A9_prahy&amp;diff=62123&amp;oldid=prev</id>
		<title>Thea.Sedlackova: /* Psychofyzické metody */</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=%C4%8Civost,_po%C4%8Ditkov%C3%A9_prahy&amp;diff=62123&amp;oldid=prev"/>
		<updated>2020-10-12T10:16:20Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;&lt;span dir=&quot;auto&quot;&gt;&lt;span class=&quot;autocomment&quot;&gt;Psychofyzické metody&lt;/span&gt;&lt;/span&gt;&lt;/p&gt;
&lt;table class=&quot;diff diff-contentalign-left&quot; data-mw=&quot;interface&quot;&gt;
				&lt;col class=&quot;diff-marker&quot; /&gt;
				&lt;col class=&quot;diff-content&quot; /&gt;
				&lt;col class=&quot;diff-marker&quot; /&gt;
				&lt;col class=&quot;diff-content&quot; /&gt;
				&lt;tr class=&quot;diff-title&quot; lang=&quot;cs&quot;&gt;
				&lt;td colspan=&quot;2&quot; style=&quot;background-color: #fff; color: #222; text-align: center;&quot;&gt;← Starší verze&lt;/td&gt;
				&lt;td colspan=&quot;2&quot; style=&quot;background-color: #fff; color: #222; text-align: center;&quot;&gt;Verze z 12. 10. 2020, 10:16&lt;/td&gt;
				&lt;/tr&gt;&lt;tr&gt;&lt;td colspan=&quot;2&quot; class=&quot;diff-lineno&quot; id=&quot;mw-diff-left-l88&quot; &gt;Řádek 88:&lt;/td&gt;
&lt;td colspan=&quot;2&quot; class=&quot;diff-lineno&quot;&gt;Řádek 88:&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;*'''Metoda posuzování''' – v rámci této metody proband posuzuje na škále pravděpodobnost prezentace podnětu v proběhlé zkoušce.&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;*'''Metoda posuzování''' – v rámci této metody proband posuzuje na škále pravděpodobnost prezentace podnětu v proběhlé zkoušce.&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;*'''Metoda nucené volby''' – proband se v rámci této metody pokouší o registraci podnětu v několika intervalech. Jeho úkolem je určit v kterém z těchto několika možných intervalů byl podnět prezentován.&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;*'''Metoda nucené volby''' – proband se v rámci této metody pokouší o registraci podnětu v několika intervalech. Jeho úkolem je určit v kterém z těchto několika možných intervalů byl podnět prezentován.&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt;−&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #ffe49c; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;*'''Metoda přímého odhadu''' – tato metoda byla experimentálně využívaná '''&lt;del class=&quot;diffchange diffchange-inline&quot;&gt;S. &lt;/del&gt;S. Stevensem'''. Probandovi byl nejprve prezentován standardní podnět, podle kterého následně &lt;del class=&quot;diffchange diffchange-inline&quot;&gt;posuzoval &lt;/del&gt;další podněty. Pokud byl následující podnět intenzivnější připsal mu proband větší číslo než standardnímu podnětu. Pokud byl naopak následující podnět méně intenzivní, připsal mu číslo nižší. U některých druhů podnětů je odhad poměrně přesný, zatímco u jiných druhů dochází ke značnému podceňování či přeceňování změněné intenzity. Např. u elektrických šoků se odhad od skutečnosti velmi liší. I malé zvýšení intenzity šoku bylo probandy pociťováno několikanásobně silněji. Bardin, plh děj.&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt;+&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #a3d3ff; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;*'''Metoda přímého odhadu''' – tato metoda byla experimentálně využívaná '''&lt;ins class=&quot;diffchange diffchange-inline&quot;&gt;Stanley &lt;/ins&gt;S. Stevensem'''. Probandovi byl nejprve prezentován standardní podnět, podle kterého &lt;ins class=&quot;diffchange diffchange-inline&quot;&gt;měl za úkol &lt;/ins&gt;následně &lt;ins class=&quot;diffchange diffchange-inline&quot;&gt;posuzovat &lt;/ins&gt;další podněty&lt;ins class=&quot;diffchange diffchange-inline&quot;&gt;. Standardnímu podnětu byla arbitrárně přiřazena numerická hodnota&lt;/ins&gt;. Pokud byl následující podnět intenzivnější připsal mu proband větší číslo než standardnímu podnětu. Pokud byl naopak následující podnět méně intenzivní, připsal mu číslo nižší. U některých druhů podnětů je odhad poměrně přesný, zatímco u jiných druhů dochází ke značnému podceňování či přeceňování změněné intenzity. Např. u elektrických šoků se odhad od skutečnosti velmi liší. I malé zvýšení intenzity šoku bylo probandy pociťováno několikanásobně silněji. Bardin, plh děj.&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;/table&gt;</summary>
		<author><name>Thea.Sedlackova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=%C4%8Civost,_po%C4%8Ditkov%C3%A9_prahy&amp;diff=62122&amp;oldid=prev</id>
		<title>Thea.Sedlackova: /* Sluchové čití */</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=%C4%8Civost,_po%C4%8Ditkov%C3%A9_prahy&amp;diff=62122&amp;oldid=prev"/>
		<updated>2020-10-12T10:08:51Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;&lt;span dir=&quot;auto&quot;&gt;&lt;span class=&quot;autocomment&quot;&gt;Sluchové čití&lt;/span&gt;&lt;/span&gt;&lt;/p&gt;
&lt;table class=&quot;diff diff-contentalign-left&quot; data-mw=&quot;interface&quot;&gt;
				&lt;col class=&quot;diff-marker&quot; /&gt;
				&lt;col class=&quot;diff-content&quot; /&gt;
				&lt;col class=&quot;diff-marker&quot; /&gt;
				&lt;col class=&quot;diff-content&quot; /&gt;
				&lt;tr class=&quot;diff-title&quot; lang=&quot;cs&quot;&gt;
				&lt;td colspan=&quot;2&quot; style=&quot;background-color: #fff; color: #222; text-align: center;&quot;&gt;← Starší verze&lt;/td&gt;
				&lt;td colspan=&quot;2&quot; style=&quot;background-color: #fff; color: #222; text-align: center;&quot;&gt;Verze z 12. 10. 2020, 10:08&lt;/td&gt;
				&lt;/tr&gt;&lt;tr&gt;&lt;td colspan=&quot;2&quot; class=&quot;diff-lineno&quot; id=&quot;mw-diff-left-l52&quot; &gt;Řádek 52:&lt;/td&gt;
&lt;td colspan=&quot;2&quot; class=&quot;diff-lineno&quot;&gt;Řádek 52:&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;==Sluchové čití==&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;==Sluchové čití==&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt;−&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #ffe49c; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;Zprostředkujícím orgánem sluchu jsou uši. Sluchovým '''podnětem je vlnění vzduchu''' tj. kmitání molekul vzduchu, ke kterému dochází při chvění se předmětů. Lidský sluch je schopen vnímat zvukové vlny v rozmezí 20 – 20.000 Hz. Rozdílné amplitudy těchto zvukových vln subjektivně vnímáme jako míru hlasitosti, přičemž čím větší amplituda, tím hlasitěji vnímaný zvuk. V oblasti vnitřního ucha se nachází '''Cortiho orgán''', co je vlastní sluchový receptor obsahující sluchové buňky.&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt;+&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #a3d3ff; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;Zprostředkujícím orgánem sluchu jsou uši. Sluchovým '''podnětem je vlnění vzduchu''' tj. kmitání molekul vzduchu, ke kterému dochází při chvění se předmětů. Lidský sluch je schopen vnímat zvukové vlny v rozmezí 20 – 20.000 Hz. Rozdílné amplitudy těchto zvukových vln subjektivně vnímáme jako míru hlasitosti, přičemž čím větší amplituda, tím hlasitěji vnímaný zvuk. V oblasti vnitřního ucha se nachází '''Cortiho orgán''', co je vlastní sluchový receptor obsahující sluchové buňky. Více o struktuře a funkci zrakového, sluchového i dalších smyslových orgánu lze nalézt v článku: [[Soustava a funkce smyslových orgánů]].&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt;−&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #ffe49c; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt; &lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;td colspan=&quot;2&quot;&gt; &lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt;−&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #ffe49c; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt; &lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;td colspan=&quot;2&quot;&gt; &lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt;−&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #ffe49c; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;Více o struktuře a funkci zrakového, sluchového i dalších smyslových orgánu lze nalézt v článku: [[Soustava a funkce smyslových orgánů]].&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;td colspan=&quot;2&quot;&gt; &lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td colspan=&quot;2&quot; class=&quot;diff-lineno&quot; id=&quot;mw-diff-left-l69&quot; &gt;Řádek 69:&lt;/td&gt;
&lt;td colspan=&quot;2&quot; class=&quot;diff-lineno&quot;&gt;Řádek 66:&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;Dolní počitkový práh je určen nejnižší možnou intenzitou podnětu, která vede ke vzniku příslušného smyslového počitku. Tento absolutní práh '''slouží k odhadu citlivosti''' určitého smyslu, tím že určuje minimální velikost podnětu, který je možno odlišit od nepřítomnosti tohoto podnětu. Tento práh lze operacionálně definovat úrovní intenzity podnětu, kterou jedinec zaregistruje v 50% prezentací. Tato operacionální definice počítá s tím, že ne vždy je zachytitelný podnět registrován (významnou roli zde hraje řada vnitřních činitelů jako je míra aktivace organismu či stav receptorů). '''Příklady dolních podnětových prahů''' pro jednotlivé smysly jsou následující:&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;Dolní počitkový práh je určen nejnižší možnou intenzitou podnětu, která vede ke vzniku příslušného smyslového počitku. Tento absolutní práh '''slouží k odhadu citlivosti''' určitého smyslu, tím že určuje minimální velikost podnětu, který je možno odlišit od nepřítomnosti tohoto podnětu. Tento práh lze operacionálně definovat úrovní intenzity podnětu, kterou jedinec zaregistruje v 50% prezentací. Tato operacionální definice počítá s tím, že ne vždy je zachytitelný podnět registrován (významnou roli zde hraje řada vnitřních činitelů jako je míra aktivace organismu či stav receptorů). '''Příklady dolních podnětových prahů''' pro jednotlivé smysly jsou následující:&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt;−&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #ffe49c; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;* '''zrak''': plamen svíčky umístěný za jasné tmavé noci ve vzdálenosti 48 km od pozorovatele;&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt;+&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #a3d3ff; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;*'''zrak''': plamen svíčky umístěný za jasné tmavé noci ve vzdálenosti 48 km od pozorovatele;&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt;−&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #ffe49c; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;* '''sluch''': tikot hodinek vzdálených 6 m od pozorovatele ve velmi tichém prostředí;&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt;+&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #a3d3ff; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;*'''sluch''': tikot hodinek vzdálených 6 m od pozorovatele ve velmi tichém prostředí;&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt;−&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #ffe49c; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;* '''chuť''': jeden gram kuchyňské soli rozpuštěný v 500 litrech vody /jedna lžička cukru rozpuštěná v 7,5 litrech vody;&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt;+&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #a3d3ff; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;*'''chuť''': jeden gram kuchyňské soli rozpuštěný v 500 litrech vody /jedna lžička cukru rozpuštěná v 7,5 litrech vody;&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt;−&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #ffe49c; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;* '''čich''': jedna kapka parfému rozptýlená do prostoru šesti místností&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt;+&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #a3d3ff; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;*'''čich''': jedna kapka parfému rozptýlená do prostoru šesti místností&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt;−&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #ffe49c; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;* '''hmat''': pád včelího křídla na tvář z výšky 1 cm. (PREZ) plh, plh, ath&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt;+&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #a3d3ff; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;*'''hmat''': pád včelího křídla na tvář z výšky 1 cm. (PREZ) plh, plh, ath&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;===Horní počitkový práh===&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;===Horní počitkový práh===&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;/table&gt;</summary>
		<author><name>Thea.Sedlackova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=%C4%8Civost,_po%C4%8Ditkov%C3%A9_prahy&amp;diff=62121&amp;oldid=prev</id>
		<title>Thea.Sedlackova: /* Barevné vidění */</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=%C4%8Civost,_po%C4%8Ditkov%C3%A9_prahy&amp;diff=62121&amp;oldid=prev"/>
		<updated>2020-10-12T10:08:05Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;&lt;span dir=&quot;auto&quot;&gt;&lt;span class=&quot;autocomment&quot;&gt;Barevné vidění&lt;/span&gt;&lt;/span&gt;&lt;/p&gt;
&lt;a href=&quot;https://wikisofia.cz/w/index.php?title=%C4%8Civost,_po%C4%8Ditkov%C3%A9_prahy&amp;amp;diff=62121&amp;amp;oldid=62120&quot;&gt;Ukázat změny&lt;/a&gt;</summary>
		<author><name>Thea.Sedlackova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=%C4%8Civost,_po%C4%8Ditkov%C3%A9_prahy&amp;diff=62120&amp;oldid=prev</id>
		<title>Thea.Sedlackova v 12. 10. 2020, 09:49</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=%C4%8Civost,_po%C4%8Ditkov%C3%A9_prahy&amp;diff=62120&amp;oldid=prev"/>
		<updated>2020-10-12T09:49:20Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;&lt;/p&gt;
&lt;table class=&quot;diff diff-contentalign-left&quot; data-mw=&quot;interface&quot;&gt;
				&lt;col class=&quot;diff-marker&quot; /&gt;
				&lt;col class=&quot;diff-content&quot; /&gt;
				&lt;col class=&quot;diff-marker&quot; /&gt;
				&lt;col class=&quot;diff-content&quot; /&gt;
				&lt;tr class=&quot;diff-title&quot; lang=&quot;cs&quot;&gt;
				&lt;td colspan=&quot;2&quot; style=&quot;background-color: #fff; color: #222; text-align: center;&quot;&gt;← Starší verze&lt;/td&gt;
				&lt;td colspan=&quot;2&quot; style=&quot;background-color: #fff; color: #222; text-align: center;&quot;&gt;Verze z 12. 10. 2020, 09:49&lt;/td&gt;
				&lt;/tr&gt;&lt;tr&gt;&lt;td colspan=&quot;2&quot; class=&quot;diff-lineno&quot; id=&quot;mw-diff-left-l4&quot; &gt;Řádek 4:&lt;/td&gt;
&lt;td colspan=&quot;2&quot; class=&quot;diff-lineno&quot;&gt;Řádek 4:&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;'''Čití''' (neboli '''senzorické procesy''') je proces získávání jednoduchých informací z prostředí (vnitřního i vnějšího) včetně transformování těchto informací do podoby nervových impulzů. Tento proces se odehrává ve smyslových orgánech a patří mezi kognitivní procesy. PLH&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;'''Čití''' (neboli '''senzorické procesy''') je proces získávání jednoduchých informací z prostředí (vnitřního i vnějšího) včetně transformování těchto informací do podoby nervových impulzů. Tento proces se odehrává ve smyslových orgánech a patří mezi kognitivní procesy. PLH&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt;−&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #ffe49c; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;'''Počitek''' je výsledkem čití a představuje mentální odezvu na jednotlivé vlastnosti jevů či předmětů, které bezprostředně působí na naše receptory (např. zelená barva jablka). Počitek má 3 základní vlastnosti: '''kvalitu''' (výška tónu), '''intenzitu''' (hlasitost) a '''délku trvání'''. PLH&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt;+&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #a3d3ff; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;'''Počitek''' je výsledkem &lt;ins class=&quot;diffchange diffchange-inline&quot;&gt;procesu &lt;/ins&gt;čití a představuje mentální odezvu na jednotlivé vlastnosti jevů či předmětů, které bezprostředně působí na naše receptory (např. zelená barva jablka). Počitek má 3 základní vlastnosti: '''kvalitu''' (výška tónu), '''intenzitu''' (hlasitost) a '''délku trvání'''. PLH&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt;−&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #ffe49c; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;'''Rozdíl mezi čitím a vnímáním''' můžeme chápat jako rozdíl v úrovni poznávacích procesů. Zároveň hranice mezi těmito dvěma procesy ve skutečnosti není příliš jasná. PLH&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt;+&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #a3d3ff; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;'''Rozdíl mezi čitím a &lt;ins class=&quot;diffchange diffchange-inline&quot;&gt;[[Vnímání|&lt;/ins&gt;vnímáním&lt;ins class=&quot;diffchange diffchange-inline&quot;&gt;]]&lt;/ins&gt;''' můžeme chápat jako rozdíl v úrovni poznávacích procesů. Zároveň hranice mezi těmito dvěma procesy ve skutečnosti není příliš jasná. PLH&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;{| class=&amp;quot;wikitable&amp;quot;&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;{| class=&amp;quot;wikitable&amp;quot;&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;|+&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;|+&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td colspan=&quot;2&quot; class=&quot;diff-lineno&quot; id=&quot;mw-diff-left-l23&quot; &gt;Řádek 23:&lt;/td&gt;
&lt;td colspan=&quot;2&quot; class=&quot;diff-lineno&quot;&gt;Řádek 23:&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt;−&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #ffe49c; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;'''Čivost''' umožňují smyslové orgány neboli analyzátory specializované na recepci různých druhů podnětů (různé formy fyzikálních chemických či biochemických podnětů). Smyslové orgány se skládají z následujících částí.&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt;+&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #a3d3ff; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;'''Čivost''' umožňují &lt;ins class=&quot;diffchange diffchange-inline&quot;&gt;'''[[&lt;/ins&gt;smyslové orgány&lt;ins class=&quot;diffchange diffchange-inline&quot;&gt;]]''' &lt;/ins&gt;neboli &lt;ins class=&quot;diffchange diffchange-inline&quot;&gt;'''&lt;/ins&gt;analyzátory&lt;ins class=&quot;diffchange diffchange-inline&quot;&gt;''' &lt;/ins&gt;specializované na recepci různých druhů podnětů (různé formy fyzikálních chemických či biochemických podnětů). &lt;ins class=&quot;diffchange diffchange-inline&quot;&gt;'''&lt;/ins&gt;Smyslové orgány se skládají z následujících částí&lt;ins class=&quot;diffchange diffchange-inline&quot;&gt;'''&lt;/ins&gt;.&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt;−&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #ffe49c; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;*'''Receptory''' – buňky specializované na příjem určitého typu &lt;del class=&quot;diffchange diffchange-inline&quot;&gt;podnětů -&lt;/del&gt;dochází &lt;del class=&quot;diffchange diffchange-inline&quot;&gt;zde &lt;/del&gt;k transdukci neboli přeměně těchto podnětů do podoby nervových signálů &lt;del class=&quot;diffchange diffchange-inline&quot;&gt;-základní &lt;/del&gt;vlastností receptorů je citlivost (senzitivita), která je zvýšená vůči změnám v prostředí. Naopak vůči déletrvajícím neměnným podnětům se citlivost snižuje. Tento evolučně výhodný jev spočívající v postupném snižování citlivosti vůči déletrvajícím podnětům nazýváme senzorickou adaptací. &lt;del class=&quot;diffchange diffchange-inline&quot;&gt;-receptory &lt;/del&gt;můžeme dělit na: '''Exteroreceptory''' &lt;del class=&quot;diffchange diffchange-inline&quot;&gt;– &lt;/del&gt;přinášejí informace z vnějšího prostředí. Patří sem zrak, sluch, čich, chuť a kožní smysly&lt;del class=&quot;diffchange diffchange-inline&quot;&gt;, &lt;/del&gt;díky &lt;del class=&quot;diffchange diffchange-inline&quot;&gt;nímž &lt;/del&gt;vnímáme dotek, tlak, teplo a bolest. '''Interoreceptory''' &lt;del class=&quot;diffchange diffchange-inline&quot;&gt;– &lt;/del&gt;přinášejí informace z vnitřního prostředí. Můžeme je dále dělit na prorioreceptory, které zaznamenávají pohyb, polohu a rovnováhu těla a visceroreceptory, které zaznamenávají vnitřní orgánové změny a další tělesné procesy.&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt;+&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #a3d3ff; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;*'''Receptory''' – &lt;ins class=&quot;diffchange diffchange-inline&quot;&gt;receptory jsou &lt;/ins&gt;buňky specializované na příjem určitého typu &lt;ins class=&quot;diffchange diffchange-inline&quot;&gt;podnětu. V těchto buňkách &lt;/ins&gt;dochází k &lt;ins class=&quot;diffchange diffchange-inline&quot;&gt;'''&lt;/ins&gt;transdukci&lt;ins class=&quot;diffchange diffchange-inline&quot;&gt;''' &lt;/ins&gt;neboli přeměně těchto podnětů do podoby nervových signálů&lt;ins class=&quot;diffchange diffchange-inline&quot;&gt;. Základní &lt;/ins&gt;vlastností receptorů je &lt;ins class=&quot;diffchange diffchange-inline&quot;&gt;'''&lt;/ins&gt;citlivost&lt;ins class=&quot;diffchange diffchange-inline&quot;&gt;''' &lt;/ins&gt;(senzitivita), která je zvýšená vůči &lt;ins class=&quot;diffchange diffchange-inline&quot;&gt;novým &lt;/ins&gt;změnám v prostředí. Naopak vůči déletrvajícím neměnným podnětům se citlivost snižuje. Tento evolučně výhodný jev spočívající v postupném snižování citlivosti vůči déletrvajícím podnětům nazýváme &lt;ins class=&quot;diffchange diffchange-inline&quot;&gt;'''&lt;/ins&gt;senzorickou adaptací&lt;ins class=&quot;diffchange diffchange-inline&quot;&gt;'''&lt;/ins&gt;. &lt;ins class=&quot;diffchange diffchange-inline&quot;&gt;Receptory &lt;/ins&gt;můžeme dělit na: &lt;ins class=&quot;diffchange diffchange-inline&quot;&gt;exteroreceptory a interoreceptory. &lt;/ins&gt;'''Exteroreceptory''' přinášejí informace z &lt;ins class=&quot;diffchange diffchange-inline&quot;&gt;'''&lt;/ins&gt;vnějšího prostředí&lt;ins class=&quot;diffchange diffchange-inline&quot;&gt;'''&lt;/ins&gt;. Patří sem zrak, sluch, čich, chuť a kožní smysly &lt;ins class=&quot;diffchange diffchange-inline&quot;&gt;(&lt;/ins&gt;díky &lt;ins class=&quot;diffchange diffchange-inline&quot;&gt;kožním smyslům &lt;/ins&gt;vnímáme dotek, tlak, teplo a bolest&lt;ins class=&quot;diffchange diffchange-inline&quot;&gt;)&lt;/ins&gt;. '''Interoreceptory''' přinášejí informace z &lt;ins class=&quot;diffchange diffchange-inline&quot;&gt;'''&lt;/ins&gt;vnitřního prostředí&lt;ins class=&quot;diffchange diffchange-inline&quot;&gt;'''&lt;/ins&gt;. Můžeme je dále dělit na &lt;ins class=&quot;diffchange diffchange-inline&quot;&gt;'''&lt;/ins&gt;prorioreceptory&lt;ins class=&quot;diffchange diffchange-inline&quot;&gt;'''&lt;/ins&gt;, které zaznamenávají pohyb, polohu a rovnováhu těla a &lt;ins class=&quot;diffchange diffchange-inline&quot;&gt;'''&lt;/ins&gt;visceroreceptory&lt;ins class=&quot;diffchange diffchange-inline&quot;&gt;'''&lt;/ins&gt;, které zaznamenávají vnitřní orgánové změny a další tělesné procesy.&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt;−&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #ffe49c; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;*'''Dostředivé (aferentní) nervy''' – slouží k transportů nervových signálů z receptorů do senzorických oblastí v mozku&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt;+&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #a3d3ff; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;*'''Dostředivé (aferentní) nervy''' – slouží k &lt;ins class=&quot;diffchange diffchange-inline&quot;&gt;'''&lt;/ins&gt;transportů nervových signálů&lt;ins class=&quot;diffchange diffchange-inline&quot;&gt;''' &lt;/ins&gt;z receptorů do senzorických oblastí v mozku&lt;ins class=&quot;diffchange diffchange-inline&quot;&gt;.&lt;/ins&gt;&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt;−&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #ffe49c; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;*'''Příslušné senzorické oblasti v mozku'''  – nervové vzruchy ze všech smyslových receptorů (s výjimkou čichových, které směřují nejprve do čichového bulbu) putují do &lt;del class=&quot;diffchange diffchange-inline&quot;&gt;talamu&lt;/del&gt;. &lt;del class=&quot;diffchange diffchange-inline&quot;&gt;Zde &lt;/del&gt;jsou přesměrovávány do příslušných senzorických oblastí mozkové kůry a tam dochází k jejich dalšímu zpracování do podoby vjemů.PLH, NAKO&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt;+&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #a3d3ff; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;*'''Příslušné senzorické oblasti v mozku'''  – nervové vzruchy ze všech smyslových receptorů (s výjimkou čichových, které směřují nejprve do čichového bulbu) putují do &lt;ins class=&quot;diffchange diffchange-inline&quot;&gt;thalamu&lt;/ins&gt;. &lt;ins class=&quot;diffchange diffchange-inline&quot;&gt;V thalamu &lt;/ins&gt;jsou přesměrovávány do příslušných senzorických oblastí mozkové kůry a tam dochází k jejich dalšímu zpracování do podoby vjemů.PLH, NAKO&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;==Zrakové čití==&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;==Zrakové čití==&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt;−&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #ffe49c; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;Funkcí zraku je vidění a zprostředkujícím orgánem jsou oči. Zrak je společně se sluchem považován za nejdůležitější lidský smysl. Z tohoto důvodu se bude tento článek věnovat právě těmto &lt;del class=&quot;diffchange diffchange-inline&quot;&gt;dvou &lt;/del&gt;smyslovým modalitám. Zrakovým podnětem je elektromagnetické vlnění (světelné vlny v rozsahu 380 až 760 nanometrů a jejich částice – fotony), na které reaguje sítnice a za pomoci tyčinek a čípků je převádí do podoby nervových vzruchů. Tyto nervové signály pak putují optickými nervy do primární zrakové oblasti nervové kůry, která se nachází v zadní části týlního laloku. &lt;del class=&quot;diffchange diffchange-inline&quot;&gt;Tyto optické &lt;/del&gt;nervové dráhy sloužící k přenosu nervového signálu jsou překříženy, k čemuž dochází v oblasti před hypofýzou nazývající se chiasma opticum. To vede k tomu, že pravé části zorného pole oka vedou do mozkových center v pravé hemisféře a naopak.&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt;+&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #a3d3ff; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;Funkcí zraku je vidění a zprostředkujícím orgánem jsou oči. Zrak je společně se sluchem považován za nejdůležitější lidský smysl. Z tohoto důvodu se bude tento článek věnovat právě těmto &lt;ins class=&quot;diffchange diffchange-inline&quot;&gt;dvěma &lt;/ins&gt;smyslovým modalitám. Zrakovým &lt;ins class=&quot;diffchange diffchange-inline&quot;&gt;'''&lt;/ins&gt;podnětem je elektromagnetické vlnění&lt;ins class=&quot;diffchange diffchange-inline&quot;&gt;''' &lt;/ins&gt;(světelné vlny v rozsahu 380 až 760 nanometrů a jejich částice – fotony), na které reaguje &lt;ins class=&quot;diffchange diffchange-inline&quot;&gt;'''&lt;/ins&gt;sítnice&lt;ins class=&quot;diffchange diffchange-inline&quot;&gt;''' &lt;/ins&gt;a za pomoci &lt;ins class=&quot;diffchange diffchange-inline&quot;&gt;'''&lt;/ins&gt;tyčinek a čípků&lt;ins class=&quot;diffchange diffchange-inline&quot;&gt;''' &lt;/ins&gt;je převádí do podoby nervových vzruchů. Tyto nervové signály pak putují optickými nervy do &lt;ins class=&quot;diffchange diffchange-inline&quot;&gt;'''&lt;/ins&gt;primární zrakové oblasti&lt;ins class=&quot;diffchange diffchange-inline&quot;&gt;''' &lt;/ins&gt;nervové kůry, která se nachází v zadní části týlního laloku. &lt;ins class=&quot;diffchange diffchange-inline&quot;&gt;Optické &lt;/ins&gt;nervové dráhy sloužící k přenosu nervového signálu jsou překříženy, k čemuž dochází v oblasti před hypofýzou nazývající se &lt;ins class=&quot;diffchange diffchange-inline&quot;&gt;'''&lt;/ins&gt;chiasma opticum&lt;ins class=&quot;diffchange diffchange-inline&quot;&gt;'''&lt;/ins&gt;. To vede k tomu, že pravé části zorného pole oka vedou do mozkových center v pravé hemisféře a naopak. Na zpracování a dotváření vizuálních podnětů se v mozku dále podílí rozsáhlé &lt;ins class=&quot;diffchange diffchange-inline&quot;&gt;'''&lt;/ins&gt;asociační korové oblasti&lt;ins class=&quot;diffchange diffchange-inline&quot;&gt;'''&lt;/ins&gt;. PLH, Nako, Atki  &lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt;−&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #ffe49c; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;Na zpracování a dotváření vizuálních podnětů se v mozku dále podílí rozsáhlé asociační korové oblasti. PLH, Nako, Atki  &lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;td colspan=&quot;2&quot;&gt; &lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;===Barevné vidění===&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;===Barevné vidění===&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;Náš zrakový systém transformuje odlišnou vlnovou délku světla do podoby subjektivního zážitku odlišných barev. Přičemž výška této vlnové délky (amplituda) je přímo úměrná k jasnosti námi vnímané barvy. Sytost vnímaných barev pak souvisí s „čistotou“ světelných vln tzn. čím menší rozptyl vlnových délek se v záření nachází, tím sytěji danou barvu vnímáme. PLH ATki&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;Náš zrakový systém transformuje odlišnou vlnovou délku světla do podoby subjektivního zážitku odlišných barev. Přičemž výška této vlnové délky (amplituda) je přímo úměrná k jasnosti námi vnímané barvy. Sytost vnímaných barev pak souvisí s „čistotou“ světelných vln tzn. čím menší rozptyl vlnových délek se v záření nachází, tím sytěji danou barvu vnímáme. PLH ATki&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt;−&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #ffe49c; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;V psychologii nalezneme dvě významné teorie barevného vidění:&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt;+&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #a3d3ff; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt; &lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt;−&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #ffe49c; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;Young-Helmholtzova trichromatická teorie&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt;+&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #a3d3ff; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;V psychologii nalezneme dvě &lt;ins class=&quot;diffchange diffchange-inline&quot;&gt;'''&lt;/ins&gt;významné teorie barevného vidění:&lt;ins class=&quot;diffchange diffchange-inline&quot;&gt;'''&lt;/ins&gt;&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt;−&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #ffe49c; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;&lt;del class=&quot;diffchange diffchange-inline&quot;&gt;S &lt;/del&gt;touto teorií na počátku 19. století přišel Thomas Young, který si všiml, že různé kombinace modrého, zeleného a červeného světla umožnují vznik všech ostatních barev a jejich odstínů (model RGB tj. red-green-blue). Youngovu teorii následně rozpracoval a kvantifikoval Herman von Helmholtz. Trichromatická teorie předpokládá existenci tří druhů fotosenzitivních receptorů, přičemž každý z těchto druhů reaguje na jiné spektrum vlnových délek. Kombinací těchto tří druhů vjemů v podobě tří základních barev (červená, zelená a modrá) následně vznikají &lt;del class=&quot;diffchange diffchange-inline&quot;&gt;barva &lt;/del&gt;ostatní.&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt;+&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #a3d3ff; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt; &lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt;−&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #ffe49c; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;Heringova teorie protikladných procesů&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt;+&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #a3d3ff; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;&lt;ins class=&quot;diffchange diffchange-inline&quot;&gt;* '''&lt;/ins&gt;Young-Helmholtzova trichromatická teorie&lt;ins class=&quot;diffchange diffchange-inline&quot;&gt;''' – s &lt;/ins&gt;touto teorií na počátku 19. století přišel &lt;ins class=&quot;diffchange diffchange-inline&quot;&gt;'''&lt;/ins&gt;Thomas Young&lt;ins class=&quot;diffchange diffchange-inline&quot;&gt;'''&lt;/ins&gt;, který si všiml, že různé kombinace modrého, zeleného a červeného světla umožnují vznik všech ostatních barev a jejich odstínů (model RGB tj. red-green-blue). Youngovu teorii následně rozpracoval a kvantifikoval &lt;ins class=&quot;diffchange diffchange-inline&quot;&gt;'''[[&lt;/ins&gt;Herman von Helmholtz&lt;ins class=&quot;diffchange diffchange-inline&quot;&gt;]]'''&lt;/ins&gt;. Trichromatická teorie předpokládá existenci tří druhů fotosenzitivních receptorů, přičemž každý z těchto druhů reaguje na jiné spektrum vlnových délek. Kombinací těchto tří druhů vjemů v podobě tří základních barev (červená, zelená a modrá) následně vznikají &lt;ins class=&quot;diffchange diffchange-inline&quot;&gt;barvy &lt;/ins&gt;ostatní.&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt;−&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #ffe49c; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;&lt;del class=&quot;diffchange diffchange-inline&quot;&gt;Počátkem &lt;/del&gt;20. století přišel německý fyziolog Ewald Hering s oponentní teorií barevného vidění, jež bývá někdy také nazývána teorií protikladných procesů. Hering nesouhlasil trichromatickou teorií a přichází s názorem, že existují tři dvojce vzájemně protikladně působících základních barev (chromatické barvy jsou červená - zelená, žlutá – modrá a achromatické barvy jsou černá - bílá). Pokud tedy vnímáme např. červenou barvu, je vnímání zelené barvy inhibováno. To vysvětluje, proč nemůže existovat např. modrožlutá barva&lt;del class=&quot;diffchange diffchange-inline&quot;&gt;, &lt;/del&gt;protože v protikladném páru se může prosadit pouze jedna z barev. Tato teorie vychází z poznatku, že těchto šest základních barev v sobě jako jediné neobsahují žádné stopy barvy jiné.&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt;+&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #a3d3ff; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;&lt;ins class=&quot;diffchange diffchange-inline&quot;&gt;* '''&lt;/ins&gt;Heringova teorie protikladných procesů&lt;ins class=&quot;diffchange diffchange-inline&quot;&gt;''' – počátkem &lt;/ins&gt;20. století přišel německý fyziolog &lt;ins class=&quot;diffchange diffchange-inline&quot;&gt;'''&lt;/ins&gt;Ewald Hering&lt;ins class=&quot;diffchange diffchange-inline&quot;&gt;''' &lt;/ins&gt;s oponentní teorií barevného vidění, jež bývá někdy také nazývána teorií protikladných procesů. Hering nesouhlasil &lt;ins class=&quot;diffchange diffchange-inline&quot;&gt;s &lt;/ins&gt;trichromatickou teorií a přichází s názorem, že existují tři dvojce vzájemně protikladně působících základních barev (chromatické barvy jsou červená - zelená, žlutá – modrá a achromatické barvy jsou černá - bílá)&lt;ins class=&quot;diffchange diffchange-inline&quot;&gt;. Tato teorie předpokládá existenci tří základních receptorů, jež odpovídají třem dvojcím protikladných barev. Světlo dopadající na sítnici vždy aktivuje pouze jednu z barev příslušné dvojce a barvu druhou naopak utlumí&lt;/ins&gt;. Pokud tedy vnímáme např. červenou barvu, je vnímání zelené barvy inhibováno. To vysvětluje, proč nemůže existovat např. &lt;ins class=&quot;diffchange diffchange-inline&quot;&gt;červenozelená či &lt;/ins&gt;modrožlutá barva &lt;ins class=&quot;diffchange diffchange-inline&quot;&gt;- &lt;/ins&gt;protože v protikladném páru se může prosadit pouze jedna z &lt;ins class=&quot;diffchange diffchange-inline&quot;&gt;těchto &lt;/ins&gt;barev. Tato teorie vychází z poznatku, že těchto šest základních barev v sobě jako jediné neobsahují žádné stopy barvy jiné.&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt;−&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #ffe49c; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;Tyto dvě teorie byly poměrně dlouhou dobu považovány za protikladné a důsledkem toho za neslučitelné. Teprve poznatek, že barevné vidění je procesem dvoustupňovým umožnil současné přijetí obou těchto teorií. Trichromatická teorie se uplatňuje v rámci prvního procesu na úrovni fotosenzitivních receptorů. Teorie protikladných procesu se pak uplatňuje v rámci druhého procesu na úrovni zrakových nervů a dalších optických center. PLH, Atki&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt;+&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #a3d3ff; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt; &lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td colspan=&quot;2&quot;&gt; &lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt;+&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #a3d3ff; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;Tyto dvě teorie byly poměrně dlouhou dobu považovány za protikladné a důsledkem toho za neslučitelné. Teprve poznatek, že &lt;ins class=&quot;diffchange diffchange-inline&quot;&gt;'''&lt;/ins&gt;barevné vidění je procesem dvoustupňovým&lt;ins class=&quot;diffchange diffchange-inline&quot;&gt;''' &lt;/ins&gt;umožnil současné přijetí obou těchto teorií. Trichromatická teorie se uplatňuje v rámci prvního procesu na úrovni fotosenzitivních receptorů. Teorie protikladných procesu se pak uplatňuje v rámci druhého procesu na úrovni zrakových nervů a dalších optických center. PLH, Atki&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;===Vnímání ostrosti===&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;===Vnímání ostrosti===&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td colspan=&quot;2&quot; class=&quot;diff-lineno&quot; id=&quot;mw-diff-left-l85&quot; &gt;Řádek 85:&lt;/td&gt;
&lt;td colspan=&quot;2&quot; class=&quot;diff-lineno&quot;&gt;Řádek 85:&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;Psychofyzika ve svých experimentech využívá řadu přesně definovaných a popsaných metod tzv. psychofyzických metod. První tři metody (metoda přizpůsobení, metoda konstantního podnětu a metoda limitů) byly popsány Fechnerem, který je využíval k určování počitkových prahů.&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;Psychofyzika ve svých experimentech využívá řadu přesně definovaných a popsaných metod tzv. psychofyzických metod. První tři metody (metoda přizpůsobení, metoda konstantního podnětu a metoda limitů) byly popsány Fechnerem, který je využíval k určování počitkových prahů.&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt;−&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #ffe49c; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;* '''Metoda přizpůsobení''' – metoda přizpůsobení (Fechnerem také označovaná metodou průměrné chyby) představuje nejjednodušší způsob určení prahového podnětu. Metoda spočívá v tom, je proband si sám upravuje intenzitu podnětu a na základě toho určuje podnětové prahy.&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt;+&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #a3d3ff; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;*'''Metoda přizpůsobení''' – metoda přizpůsobení (Fechnerem také označovaná metodou průměrné chyby) představuje nejjednodušší způsob určení prahového podnětu. Metoda spočívá v tom, je proband si sám upravuje intenzitu podnětu a na základě toho určuje podnětové prahy.&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt;−&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #ffe49c; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;* '''Metoda konstantního podnětu''' – při použití této metody jsou probandovi prezentovány podněty pohybující se kolem prahové hodnoty intenzity. Úkolem probanda je určit, zda podnět zachytil (absolutní práh) či zda zachytil změnu intenzity (rozdílový práh).&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt;+&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #a3d3ff; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;*'''Metoda konstantního podnětu''' – při použití této metody jsou probandovi prezentovány podněty pohybující se kolem prahové hodnoty intenzity. Úkolem probanda je určit, zda podnět zachytil (absolutní práh) či zda zachytil změnu intenzity (rozdílový práh).&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt;−&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #ffe49c; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;* '''Metoda limitů''' – metoda limitů označována též jako metoda minimálních změn spočívá v postupné prezentaci řady podnětů od krajních hodnot (vysoko nad prahem /hluboko pod prahem) až k hodnotám na prahu uvědomění. Mezi jednotlivými podněty jdoucími za sebou dochází vždy pouze k minimálně změně intenzity. Metoda tedy umožňuje zjišťování vzestupných i sestupných prahových limitů.&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt;+&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #a3d3ff; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;*'''Metoda limitů''' – metoda limitů označována též jako metoda minimálních změn spočívá v postupné prezentaci řady podnětů od krajních hodnot (vysoko nad prahem /hluboko pod prahem) až k hodnotám na prahu uvědomění. Mezi jednotlivými podněty jdoucími za sebou dochází vždy pouze k minimálně změně intenzity. Metoda tedy umožňuje zjišťování vzestupných i sestupných prahových limitů.&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt;−&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #ffe49c; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;* '''Metoda ano-ne''' – tato metoda spočívá v tom, že jsou probandovi v daném časovém rozmezí prezentovány (signální zkoušky) nebo neprezentovány (prázdné zkoušky) určité podněty a jeho úkolem je určit, zda v tomto časovém rozmezí podnět zaregistroval či nikoliv. Na základě toho se zjišťuje pravděpodobnost zaregistrování předmětu v signálních zkouškách a pravděpodobnost falešné registrace v prázdných zkouškách.&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt;+&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #a3d3ff; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;*'''Metoda ano-ne''' – tato metoda spočívá v tom, že jsou probandovi v daném časovém rozmezí prezentovány (signální zkoušky) nebo neprezentovány (prázdné zkoušky) určité podněty a jeho úkolem je určit, zda v tomto časovém rozmezí podnět zaregistroval či nikoliv. Na základě toho se zjišťuje pravděpodobnost zaregistrování předmětu v signálních zkouškách a pravděpodobnost falešné registrace v prázdných zkouškách.&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt;−&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #ffe49c; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;* '''Metoda posuzování''' – v rámci této metody proband posuzuje na škále pravděpodobnost prezentace podnětu v proběhlé zkoušce.&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt;+&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #a3d3ff; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;*'''Metoda posuzování''' – v rámci této metody proband posuzuje na škále pravděpodobnost prezentace podnětu v proběhlé zkoušce.&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt;−&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #ffe49c; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;* '''Metoda nucené volby''' – proband se v rámci této metody pokouší o registraci podnětu v několika intervalech. Jeho úkolem je určit v kterém z těchto několika možných intervalů byl podnět prezentován.&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt;+&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #a3d3ff; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;*'''Metoda nucené volby''' – proband se v rámci této metody pokouší o registraci podnětu v několika intervalech. Jeho úkolem je určit v kterém z těchto několika možných intervalů byl podnět prezentován.&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt;−&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #ffe49c; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;* '''Metoda přímého odhadu''' – tato metoda byla experimentálně využívaná S. S. Stevensem. Probandovi byl nejprve prezentován standardní podnět, podle kterého následně posuzovat další podněty. Pokud byl následující podnět intenzivnější připsal mu proband větší číslo než standardnímu podnětu. Pokud byl naopak následující podnět méně intenzivní, připsal mu číslo nižší. U některých druhů podnětů je odhad poměrně přesný, zatímco u jiných druhů dochází ke značnému podceňování či přeceňování změněné intenzity. Např. u elektrických šoků se odhad od skutečnosti velmi liší. I malé zvýšení intenzity šoku bylo pociťováno několikanásobně silněji. Bardin, plh děj.&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt;+&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #a3d3ff; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;*'''Metoda přímého odhadu''' – tato metoda byla experimentálně využívaná S. S. Stevensem. Probandovi byl nejprve prezentován standardní podnět, podle kterého následně posuzovat další podněty. Pokud byl následující podnět intenzivnější připsal mu proband větší číslo než standardnímu podnětu. Pokud byl naopak následující podnět méně intenzivní, připsal mu číslo nižší. U některých druhů podnětů je odhad poměrně přesný, zatímco u jiných druhů dochází ke značnému podceňování či přeceňování změněné intenzity. Např. u elektrických šoků se odhad od skutečnosti velmi liší. I malé zvýšení intenzity šoku bylo pociťováno několikanásobně silněji. Bardin, plh děj.&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;/table&gt;</summary>
		<author><name>Thea.Sedlackova</name></author>
		
	</entry>
</feed>