<?xml version="1.0"?>
<feed xmlns="http://www.w3.org/2005/Atom" xml:lang="cs">
	<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?action=history&amp;feed=atom&amp;title=Antropologie_n%C3%A1bo%C5%BEenstv%C3%AD</id>
	<title>Antropologie náboženství - Historie editací</title>
	<link rel="self" type="application/atom+xml" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?action=history&amp;feed=atom&amp;title=Antropologie_n%C3%A1bo%C5%BEenstv%C3%AD"/>
	<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Antropologie_n%C3%A1bo%C5%BEenstv%C3%AD&amp;action=history"/>
	<updated>2026-05-15T18:28:05Z</updated>
	<subtitle>Historie editací této stránky</subtitle>
	<generator>MediaWiki 1.33.0</generator>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Antropologie_n%C3%A1bo%C5%BEenstv%C3%AD&amp;diff=55305&amp;oldid=prev</id>
		<title>Lucie.Froncova v 15. 8. 2018, 20:22</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Antropologie_n%C3%A1bo%C5%BEenstv%C3%AD&amp;diff=55305&amp;oldid=prev"/>
		<updated>2018-08-15T20:22:35Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;&lt;/p&gt;
&lt;table class=&quot;diff diff-contentalign-left&quot; data-mw=&quot;interface&quot;&gt;
				&lt;col class=&quot;diff-marker&quot; /&gt;
				&lt;col class=&quot;diff-content&quot; /&gt;
				&lt;col class=&quot;diff-marker&quot; /&gt;
				&lt;col class=&quot;diff-content&quot; /&gt;
				&lt;tr class=&quot;diff-title&quot; lang=&quot;cs&quot;&gt;
				&lt;td colspan=&quot;2&quot; style=&quot;background-color: #fff; color: #222; text-align: center;&quot;&gt;← Starší verze&lt;/td&gt;
				&lt;td colspan=&quot;2&quot; style=&quot;background-color: #fff; color: #222; text-align: center;&quot;&gt;Verze z 15. 8. 2018, 20:22&lt;/td&gt;
				&lt;/tr&gt;&lt;tr&gt;&lt;td colspan=&quot;2&quot; class=&quot;diff-lineno&quot; id=&quot;mw-diff-left-l1&quot; &gt;Řádek 1:&lt;/td&gt;
&lt;td colspan=&quot;2&quot; class=&quot;diff-lineno&quot;&gt;Řádek 1:&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt;−&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #ffe49c; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;&lt;del style=&quot;font-weight: bold; text-decoration: none;&quot;&gt;== Ideové zdroje a teoretická východiska, cíle výzkumu ==&lt;/del&gt;&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;td colspan=&quot;2&quot;&gt; &lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;Antropologie náboženství se zabývá kulturním, holistickým a komparativním systémem náboženských systémů v čase a prostoru.&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;Antropologie náboženství se zabývá kulturním, holistickým a komparativním systémem náboženských systémů v čase a prostoru.&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;Z antropologické perspektivy představuje [[náboženství]] institucionalizovanou třídu sociokulturních regulativů a kulturních idejí, které determinují sdílený způsob [[myšlení]] a [[Chování|jednání]] příslušníků určité [[Kultura (hudba, divadlo, výtvarné umění, film)|kultury]] a ovlivňují fungování sociálního řádu. V tradičních společnostech náboženství představovalo významný nástroj [[sociální kontrola|sociální kontroly]] a aktivně utvářelo [[morálka|morálku]] a světový názor mnoha členů dané společnosti.&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;Z antropologické perspektivy představuje [[náboženství]] institucionalizovanou třídu sociokulturních regulativů a kulturních idejí, které determinují sdílený způsob [[myšlení]] a [[Chování|jednání]] příslušníků určité [[Kultura (hudba, divadlo, výtvarné umění, film)|kultury]] a ovlivňují fungování sociálního řádu. V tradičních společnostech náboženství představovalo významný nástroj [[sociální kontrola|sociální kontroly]] a aktivně utvářelo [[morálka|morálku]] a světový názor mnoha členů dané společnosti.&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td colspan=&quot;2&quot;&gt; &lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt;+&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #a3d3ff; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;&lt;ins style=&quot;font-weight: bold; text-decoration: none;&quot;&gt;&lt;/ins&gt;&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;Náboženská víra a s ní spjaté vzorce chování a instituce představují velice komplexní systém, který antropologové studují v širším kulturním kontextu, zejména ve vztahu k [[ekonomika|ekonomice]], [[politika|politice]], [[Právo|právu]] a projevům lidské [[kreativita|kreativity]]. Antropologický výzkum umožňuje pochopit, jak lidé prizmatem náboženství vymezují své místo ve vztahu k přírodě, člověku, společnosti a transcendentnímu světu bohů, duchů, démonů a dalších nadpřirozených bytostí a jevů.&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;Náboženská víra a s ní spjaté vzorce chování a instituce představují velice komplexní systém, který antropologové studují v širším kulturním kontextu, zejména ve vztahu k [[ekonomika|ekonomice]], [[politika|politice]], [[Právo|právu]] a projevům lidské [[kreativita|kreativity]]. Antropologický výzkum umožňuje pochopit, jak lidé prizmatem náboženství vymezují své místo ve vztahu k přírodě, člověku, společnosti a transcendentnímu světu bohů, duchů, démonů a dalších nadpřirozených bytostí a jevů.&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td colspan=&quot;2&quot;&gt; &lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt;+&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #a3d3ff; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;&lt;ins style=&quot;font-weight: bold; text-decoration: none;&quot;&gt;&lt;/ins&gt;&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;Při studiu náboženských systémů antropologové neřeší míru jejich pravdivosti, morálnosti nebo správnosti. Jejich cílem je studium toho, jak náboženská víra a s ní spjaté [[instituce]], [[symbol|symboly]], [[rituál|rituály]] a [[obřad|obřady]] formují lidské [[postoje]] a [[motivace]], utvářejí [[sociální řád]], přispívají k udržování [[skupinová identita|skupinové identity]], ovlivňují [[kulturní stereotypy]] a aktivně se promítají do sdíleného chování a prožívání členů dané společnosti. Rozsah této kategorie přitom není omezen pouze na víru v duchovní bytosti, ale zahrnuty jsou do ní všechny jevy a procesy, které příslušníci zkoumané kultury považují za posvátné, tajemné a nevysvětlitelné, včetně takových praktik, jakými jsou [[magie]], [[totemismus]], [[čarodějnictví]], [[kletba|kletby]], [[uřknutí]] a [[věštba|věštby]].&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;Při studiu náboženských systémů antropologové neřeší míru jejich pravdivosti, morálnosti nebo správnosti. Jejich cílem je studium toho, jak náboženská víra a s ní spjaté [[instituce]], [[symbol|symboly]], [[rituál|rituály]] a [[obřad|obřady]] formují lidské [[postoje]] a [[motivace]], utvářejí [[sociální řád]], přispívají k udržování [[skupinová identita|skupinové identity]], ovlivňují [[kulturní stereotypy]] a aktivně se promítají do sdíleného chování a prožívání členů dané společnosti. Rozsah této kategorie přitom není omezen pouze na víru v duchovní bytosti, ale zahrnuty jsou do ní všechny jevy a procesy, které příslušníci zkoumané kultury považují za posvátné, tajemné a nevysvětlitelné, včetně takových praktik, jakými jsou [[magie]], [[totemismus]], [[čarodějnictví]], [[kletba|kletby]], [[uřknutí]] a [[věštba|věštby]].&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td colspan=&quot;2&quot;&gt; &lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt;+&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #a3d3ff; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;&lt;ins style=&quot;font-weight: bold; text-decoration: none;&quot;&gt;&lt;/ins&gt;&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;Při studiu náboženství lze akcentovat různé přístupy, zejména [[Obsahová analýza|obsahovou]], [[strukturální analýza|strukturální]], [[funkcionální analýza|funkcionální]] nebo [[sémiotická analýza|sémiotickou analýzu]].&amp;lt;ref&amp;gt;Soukup, V. (2011). &amp;lt;i&amp;gt;Antropologie: teorie člověka a kultury&amp;lt;/i&amp;gt;. Praha: Portál.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;Při studiu náboženství lze akcentovat různé přístupy, zejména [[Obsahová analýza|obsahovou]], [[strukturální analýza|strukturální]], [[funkcionální analýza|funkcionální]] nebo [[sémiotická analýza|sémiotickou analýzu]].&amp;lt;ref&amp;gt;Soukup, V. (2011). &amp;lt;i&amp;gt;Antropologie: teorie člověka a kultury&amp;lt;/i&amp;gt;. Praha: Portál.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;/table&gt;</summary>
		<author><name>Lucie.Froncova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Antropologie_n%C3%A1bo%C5%BEenstv%C3%AD&amp;diff=55300&amp;oldid=prev</id>
		<title>Lucie.Froncova: Založena nová stránka s textem „== Ideové zdroje a teoretická východiska, cíle výzkumu == Antropologie náboženství se zabývá kulturním, holistickým a komparativním systémem …“</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Antropologie_n%C3%A1bo%C5%BEenstv%C3%AD&amp;diff=55300&amp;oldid=prev"/>
		<updated>2018-08-15T11:46:11Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Založena nová stránka s textem „== Ideové zdroje a teoretická východiska, cíle výzkumu == Antropologie náboženství se zabývá kulturním, holistickým a komparativním systémem …“&lt;/p&gt;
&lt;p&gt;&lt;b&gt;Nová stránka&lt;/b&gt;&lt;/p&gt;&lt;div&gt;== Ideové zdroje a teoretická východiska, cíle výzkumu ==&lt;br /&gt;
Antropologie náboženství se zabývá kulturním, holistickým a komparativním systémem náboženských systémů v čase a prostoru.&lt;br /&gt;
Z antropologické perspektivy představuje [[náboženství]] institucionalizovanou třídu sociokulturních regulativů a kulturních idejí, které determinují sdílený způsob [[myšlení]] a [[Chování|jednání]] příslušníků určité [[Kultura (hudba, divadlo, výtvarné umění, film)|kultury]] a ovlivňují fungování sociálního řádu. V tradičních společnostech náboženství představovalo významný nástroj [[sociální kontrola|sociální kontroly]] a aktivně utvářelo [[morálka|morálku]] a světový názor mnoha členů dané společnosti.&lt;br /&gt;
Náboženská víra a s ní spjaté vzorce chování a instituce představují velice komplexní systém, který antropologové studují v širším kulturním kontextu, zejména ve vztahu k [[ekonomika|ekonomice]], [[politika|politice]], [[Právo|právu]] a projevům lidské [[kreativita|kreativity]]. Antropologický výzkum umožňuje pochopit, jak lidé prizmatem náboženství vymezují své místo ve vztahu k přírodě, člověku, společnosti a transcendentnímu světu bohů, duchů, démonů a dalších nadpřirozených bytostí a jevů.&lt;br /&gt;
Při studiu náboženských systémů antropologové neřeší míru jejich pravdivosti, morálnosti nebo správnosti. Jejich cílem je studium toho, jak náboženská víra a s ní spjaté [[instituce]], [[symbol|symboly]], [[rituál|rituály]] a [[obřad|obřady]] formují lidské [[postoje]] a [[motivace]], utvářejí [[sociální řád]], přispívají k udržování [[skupinová identita|skupinové identity]], ovlivňují [[kulturní stereotypy]] a aktivně se promítají do sdíleného chování a prožívání členů dané společnosti. Rozsah této kategorie přitom není omezen pouze na víru v duchovní bytosti, ale zahrnuty jsou do ní všechny jevy a procesy, které příslušníci zkoumané kultury považují za posvátné, tajemné a nevysvětlitelné, včetně takových praktik, jakými jsou [[magie]], [[totemismus]], [[čarodějnictví]], [[kletba|kletby]], [[uřknutí]] a [[věštba|věštby]].&lt;br /&gt;
Při studiu náboženství lze akcentovat různé přístupy, zejména [[Obsahová analýza|obsahovou]], [[strukturální analýza|strukturální]], [[funkcionální analýza|funkcionální]] nebo [[sémiotická analýza|sémiotickou analýzu]].&amp;lt;ref&amp;gt;Soukup, V. (2011). &amp;lt;i&amp;gt;Antropologie: teorie člověka a kultury&amp;lt;/i&amp;gt;. Praha: Portál.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Historie výzkumů antropologie náboženství ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== [[Friederich Max Müller]] ===&lt;br /&gt;
Antropologie náboženství se jako svébytná tematická oblast antropologických výzkumů začala formovat v druhé polovině 19. století. Významným stimulem přitom bylo dílo německého filologa, lingvisty a orientalisty [[Friederich Max Müller|Friedericha Maxe Müllera]]. Jeho dílo Introduction to the Science of Religion (1873) je považováno za zakládající dílo [[religionistika|religionistiky]] jako nové vědní disciplíny. Podle [[Friederich Max Müller|Müllera]] lze genezi náboženství spatřovat ve skutečnosti, že archaický člověk začal dávat jména přírodním silám, které v něm vzbuzovaly pocity [[strach|strachu]], [[nejistota|nejistoty]] a [[Závislosti|závislosti]]. Akt pojmenování ve svém důsledku změnil vztah lidí k přírodním silám do té míry, že původní pojmy se postupně změnily v [[metafora|metaforické]] symbolické konstrukce, které vyvolávaly představu činnosti autonomních božských bytostí.&amp;lt;ref&amp;gt;Müller, F. M. (1978). &amp;lt;i&amp;gt;Introduction to the science of religion&amp;lt;/i&amp;gt;. New York: Arno Press.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== [[Edward Burnett Tylor]] ===&lt;br /&gt;
Antropologické a etnologické výzkumy náboženství v druhé polovině 19. století spojovala snaha rekonstruovat genezi a vývoj takových ideových systémů, jako je [[totemismus]], [[animismus]], [[šamanismus]], [[magie]], [[kult předků]] apod. K průkopníkům v této době patřil zejména britský antropolog [[Edward Burnett Tylor]]. Ten vymezil náboženství jako víru v nadpřirozené bytosti a stanovil základní stadia vývoje náboženské myšlení. Z [[animismus|animismu]] dle něj vznikl [[polyteismus]], z něj posléze [[monoteismus]]. Vznik náboženství podle [[Edward Burnett Tylor|Tylora]] souvisel s prvotní vírou v lidskou duši („anima“), o níž vládlo přesvědčení, že je duchovní součástí všech živých i neživých objektů.&amp;lt;ref&amp;gt;Tylor, E. B. (1903). &amp;lt;i&amp;gt;Primitive culture: researches into the development of mythology, philosophy, religion, language, art, and custom&amp;lt;/i&amp;gt; (4. ed., rev). London: John Murray.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== [[John Lubbock]] ===&lt;br /&gt;
Problematice vývojových stupňů náboženského [[myšlení]] se věnoval také britský evolucionistický antropolog, archeolog a přírodovědec [[John Lubbock]]. Výchozím předpokladem jeho koncepce byla hypotéza o neexistenci náboženství v raných fázích vývoje primitivních společností. Tento prvotní ateismus byl až později vystřídán stadii [[fetišismus|fetišismu]], [[totemismus|totemismu]], [[šamanismus|šamanismu]], [[pohanství]] a [[křesťanství]].&amp;lt;ref&amp;gt;Soukup, V. (2011). &amp;lt;i&amp;gt;Antropologie: teorie člověka a kultury&amp;lt;/i&amp;gt;. Praha: Portál.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== [[James George Frazer]] ===&lt;br /&gt;
Významné místo v dějinách antropologických výzkumů náboženství zaujímá skotský evolucionistický antropolog a filolog [[James George Frazer]]. Ten formuloval teorii, podle níž evoluce lidského myšlení probíhala ve stadiích [[magie]] → [[náboženství]] → [[věda]]. Podle Frazera měli lidé na úsvitu dějin zcela mylné představy o příčinné souvislosti přírodních jevů. Základem jejich výkladu světa byla [[sympatetická magie]], která vycházela z předpokladu, existence určitého mystického vztahu mezi věcmi a jevy v přírodě. Tento zákon opírá interpretaci světa o dva základní principy – [[homeopatická magie|homeopatickou magii]], která předpokládá, že podobné způsobuje a produkuje podobné, a [[kontaktní magie|kontaktní magii]], která vychází z předpokladu, že věci, které spolu byly v kontaktu nebo tvořily jeden celek, na sebe působí na dálku i poté, co byl jejich fyzický kontakt přerušen. &lt;br /&gt;
Po zjištění, že tyto dva principy selhávají, se zrodilo náboženství. Lidé nahradili magické praktiky vírou ve vyšší bytosti disponující nesmírnou mocí a zahájili tak období uctívání bohů.&amp;lt;ref&amp;gt;Frazer, J. G. (2012). &amp;lt;i&amp;gt;Zlatá ratolest&amp;lt;/i&amp;gt;. V Praze: Československý spisovatel.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== [[William Robertson Smith]] ===&lt;br /&gt;
K významným zakladatelům antropologie náboženství patřil i skotský orientalista a filolog [[William Robertson Smith]]. Ten přispěl k budování antropologie náboženství zejména svým zájmem o studium sociální funkce náboženské víry jako nástroje posilujícího [[integrita|integritu]] společnosti. Dle něj [[náboženství]] prostřednictvím emotivní dimenze [[rituál|rituálů]] a instituce oběti výrazně přispívá k udržení společenské solidarity. Rituál totiž představuje jádro každého náboženství, přičemž mýty jsou pokusem o jeho vysvětlení nebo výklad.&amp;lt;ref&amp;gt;William, R. S. (1927). &amp;lt;i&amp;gt;Lectures On The Religion Of The Semites The Fundamental Institutions&amp;lt;/i&amp;gt;. London: The Macmillan Company.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== [[Robert Ranulph Marett]] ===&lt;br /&gt;
Jako opozice k evolucionistickým antropologům druhé poloviny 19. století, kteří měli tendenci považovat náboženství za předvědecké pokusy o racionální pochopení a vysvětlení světa, vznikl v první polovině 20. století psychologizující přístup („[[emocionalismus]]“), který klad důraz na emotivní dimenzi náboženské zkušenosti. Mezi průkopníky tohoto směnu patřil britský etnolog a antropolog [[Robert Ranulph Marett]]. Dle něj náboženství nepředstavuje pokus o racionální výklad světa, ale vyrůstá z emocionálního napětí, destrukce hranic myšlení a intenzivního aktu víry, který prostřednictvím [[symbol|symbolů]] a [[rituál|rituálů]] vyvolává silnou citovou [[katarze|katarzi]].&lt;br /&gt;
[[Robert Ranulph Marett|Marett]] byl také přesvědčen o existenci vývojově starší fáze náboženství, která předcházela [[animismus|animismu]]. Toto archaické náboženství, jehož jádrem byla víra v existenci nadpřirozené síly, která se může vtělit do lidí, zvířat nebo předmětů, označil jako [[animatismus]]. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Vliv [[psychologie]] na antropologii náboženství ==&lt;br /&gt;
V první polovině 20. století měla na vývoj antropologických výzkumů náboženství vliv [[psychologie]]. Významnou roli zde sehrál zakladatel [[psychoanalýza|psychoanalýzy]] [[Sigmund Freud]], který formuloval teorii, podle níž je na náboženství možné pohlížet jako na druh kolektivní [[neuróza|neurózy]]. Na antropology měla vliv zejména psychoanalytická interpretace náboženské víry jako [[projekce]] duševního napětí, [[Konflikt a frustrace|konfliktů]] a [[komplex|komplexů]]. Z tohoto hlediska bylo možné božstva nebo duchy analyzovat jako rodičovské vzorce chování, k nimž v průběhu [[ontogeneze]] zaujímají ambivalentní pocity. [[Sigmund Freud|Freudova]] biologizující interpretace původu lidské kultury a náboženských imperativů byla pro svoji spekulativnost podrobena oprávněné kritice. Přesto se stala významnou inspirací těm antropologům, kteří se pokoušeli postihnout vliv rané dětské výchovy a socializačních technik a formování projektivních systémů a náboženské víry.&amp;lt;ref&amp;gt;Freud, S. (2017). &amp;lt;i&amp;gt;Totem a tabu: o podobnostech v duševním životě divocha a neurotika&amp;lt;/i&amp;gt;. Praha: Portál.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Vliv [[sociologie]] na antropologii náboženství ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== [[Émile Durkheim]] ===&lt;br /&gt;
V prvních desetiletích 20. století měla na antropologii náboženství výrazný vliv také [[sociologie]]. Významnou roli zde sehrál sociolog [[Émile Durkheim]]. Ten považoval náboženství za specifickou třídu nadindividuálních společenských jevů a sdílených kolektivních představ, které jsou schopny na člověka vykonávat vnější tlak. Na základě analýzy náboženských systémů původních obyvatel Austrálie definoval [[totemismus]] jako vzájemně spjatý komplex náboženských představ a obřadů, které vyjadřují rituální vztah domorodců k přírodě, společnosti a univerzu. Podstatou nicméně není víra sama o sobě, ale rituální uctívání a oslava totemů jako symbolů, které zastupují jak přírodní realitu vystupující v podobě flóry a fauny, tak společnost a její sociální uspořádání. [[Totemismus]] jako elementární forma [[náboženství]] údajně vyjadřuje skutečnost, že prostřednictvím náboženské víry se lidé identifikují se společností. Rituály a obřady pak plnily významnou sociální funkci jako nástroj kolektivní soudržnosti a společenské integrace.&amp;lt;ref&amp;gt;Durkheim, É. (2002). &amp;lt;i&amp;gt;Elementární formy náboženského života: systém totemismu v Austrálii&amp;lt;/i&amp;gt;. Praha: Oikoymenh.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== [[Max Weber]] ===&lt;br /&gt;
Na antropologii náboženství měl také značný vliv německý sociolog a historik [[Max Weber]]. Ten na rozdíl od [[Émile Durkheim|Durkheima]] kladl důraz na socioekonomické změny a kulturní transformace, které náboženské myšlení v lidských dějinách vyvolalo. Proslulá je zejména jeho teorie, podle níž sehrál zásadní roli při vzniku kapitalistického výrobního způsobu [[protestantismus]].  [[Max Weber|Weber]] poukázal na to, že evropští [[protestantismus|protestanti]] byli finančně úspěšnější než katolíci. Příčinu spatřoval v jejich odlišném hodnotovém systému. Podle jeho názoru se katolíci více orientovali na přítomnost, momentální štěstí a budoucnost. Vytvoření základů [[kapitalismus|kapitalismu]] nicméně předpokládalo nahrazení tradičních názorů a postojů katolických venkovanů hodnotami a životním stylem slučitelným s průmyslovou výrobou a akumulací kapitálu. A právě tuto třídu hodnot [[protestantismus]] nabízel.  Zejména angličtí puritáni kladli ve svém životě důraz na tvrdou a soustavnou fyzickou a duševní práci, kterou považovali za povinnost vyžadovanou Bohem.&amp;lt;ref&amp;gt;Weber, M. (1950). &amp;lt;i&amp;gt;The Protestant ethic and the spirit of capitalism&amp;lt;/i&amp;gt; (3rd impression). New York: Soribner's Sons.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Současná antropologie náboženství ==&lt;br /&gt;
Současná antropologie náboženství je teoreticky i metodologicky velice různorodá. Podobně jako v minulosti, i nyní probíhají diskuze o vztahu náboženství, víry a kultury a způsobu jejich interpretace. Vedle dříve preferovaných [[pozitivistismus|pozitivisticky]] orientovaných přístupů se dynamicky rozvíjí interpretativní přístupy kladoucí důraz na hloubku porozumění, smysl a význam studovaných náboženských jevů. &lt;br /&gt;
Spektrum témat, jimiž se současná antropologie náboženství zabývá, se rozšířilo z tradičních výzkumů náboženských jevů u jednoduchých sběračsko-loveckých a rolnických společností o studium náboženství v kontextu městské industriální civilizace.&lt;br /&gt;
&amp;lt;ref&amp;gt;Soukup, V. (2011). &amp;lt;i&amp;gt;Antropologie: teorie člověka a kultury&amp;lt;/i&amp;gt;. Praha: Portál.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Reference ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&amp;lt;references /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Literatura ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* Bowie, F. (2008). &amp;lt;i&amp;gt;Antropologie náboženství&amp;lt;/i&amp;gt;. Praha: Portál.&lt;br /&gt;
* Durkheim, É. (2002). &amp;lt;i&amp;gt;Elementární formy náboženského života: systém totemismu v Austrálii&amp;lt;/i&amp;gt;. Praha: Oikoymenh.&lt;br /&gt;
* Frazer, J. G. (2012). &amp;lt;i&amp;gt;Zlatá ratolest&amp;lt;/i&amp;gt;. V Praze: Československý spisovatel.&lt;br /&gt;
* Freud, S. (2017). &amp;lt;i&amp;gt;Totem a tabu: o podobnostech v duševním životě divocha a neurotika&amp;lt;/i&amp;gt;. Praha: Portál.&lt;br /&gt;
* Müller, F. M. (1978). &amp;lt;i&amp;gt;Introduction to the science of religion&amp;lt;/i&amp;gt;. New York: Arno Press.&lt;br /&gt;
* Soukup, V. (2011). &amp;lt;i&amp;gt;Antropologie: Teorie člověka a kultury&amp;lt;/i&amp;gt; (1st ed.). Praha: Portál.&lt;br /&gt;
* Tylor, E. B. (1903). &amp;lt;i&amp;gt;Primitive culture: researches into the development of mythology, philosophy, religion, language, art, and custom&amp;lt;/i&amp;gt; (4. ed., rev). London: John Murray.&lt;br /&gt;
* Weber, M. (1950). &amp;lt;i&amp;gt;The Protestant ethic and the spirit of capitalism&amp;lt;/i&amp;gt; (3rd impression). New York: Soribner's Sons.&lt;br /&gt;
* William, R. S. (1927). &amp;lt;i&amp;gt;Lectures On The Religion Of The Semites The Fundamental Institutions&amp;lt;/i&amp;gt;. London: The Macmillan Company.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Klíčová slova ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
antropologie, sociální a kulturní antropologie, výzkum, antropologie náboženství, náboženství&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Lucie.Froncova</name></author>
		
	</entry>
</feed>