<?xml version="1.0"?>
<feed xmlns="http://www.w3.org/2005/Atom" xml:lang="cs">
	<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?action=history&amp;feed=atom&amp;title=Asterix_jako_m%C3%BDtick%C3%BD_hrdina</id>
	<title>Asterix jako mýtický hrdina - Historie editací</title>
	<link rel="self" type="application/atom+xml" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?action=history&amp;feed=atom&amp;title=Asterix_jako_m%C3%BDtick%C3%BD_hrdina"/>
	<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Asterix_jako_m%C3%BDtick%C3%BD_hrdina&amp;action=history"/>
	<updated>2026-05-15T23:45:51Z</updated>
	<subtitle>Historie editací této stránky</subtitle>
	<generator>MediaWiki 1.33.0</generator>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Asterix_jako_m%C3%BDtick%C3%BD_hrdina&amp;diff=16628&amp;oldid=prev</id>
		<title>Vera.Okenkova v 4. 2. 2015, 17:33</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Asterix_jako_m%C3%BDtick%C3%BD_hrdina&amp;diff=16628&amp;oldid=prev"/>
		<updated>2015-02-04T17:33:13Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;&lt;/p&gt;
&lt;table class=&quot;diff diff-contentalign-left&quot; data-mw=&quot;interface&quot;&gt;
				&lt;col class=&quot;diff-marker&quot; /&gt;
				&lt;col class=&quot;diff-content&quot; /&gt;
				&lt;col class=&quot;diff-marker&quot; /&gt;
				&lt;col class=&quot;diff-content&quot; /&gt;
				&lt;tr class=&quot;diff-title&quot; lang=&quot;cs&quot;&gt;
				&lt;td colspan=&quot;2&quot; style=&quot;background-color: #fff; color: #222; text-align: center;&quot;&gt;← Starší verze&lt;/td&gt;
				&lt;td colspan=&quot;2&quot; style=&quot;background-color: #fff; color: #222; text-align: center;&quot;&gt;Verze z 4. 2. 2015, 17:33&lt;/td&gt;
				&lt;/tr&gt;&lt;tr&gt;&lt;td colspan=&quot;2&quot; class=&quot;diff-lineno&quot; id=&quot;mw-diff-left-l13&quot; &gt;Řádek 13:&lt;/td&gt;
&lt;td colspan=&quot;2&quot; class=&quot;diff-lineno&quot;&gt;Řádek 13:&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;== Asterix jako předmět zájmu etnologie ==&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;== Asterix jako předmět zájmu etnologie ==&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td colspan=&quot;2&quot;&gt; &lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt;+&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #a3d3ff; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;&lt;ins style=&quot;font-weight: bold; text-decoration: none;&quot;&gt;[[File:Uderzo dibujando a Asterix.jpg|thumb|left|upright 1.5|Uderzo kreslící Asterixe]]&lt;/ins&gt;&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;Při výběru hlavního hrdiny však mezi Goscinym a Uderzem vznikly neshody. Zatímco Uderzo si jej představoval jako svalnatého Gala, Gosciny se přikláněl spíše k „mazanému skrčkovi“. Na první pohled bychom tak hlavního hrdinu Asterixe mohli označit za specifický typ hrdiny - '''„hrdina nevzbuzující naději“'''. Jeho postava byla vytvořená, aby v něm evokovala anti-hrdinu, jenž má přesně opačné kvality než svalnatost a temperament, které jsou společné všem klasickým hrdinům.&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;Při výběru hlavního hrdiny však mezi Goscinym a Uderzem vznikly neshody. Zatímco Uderzo si jej představoval jako svalnatého Gala, Gosciny se přikláněl spíše k „mazanému skrčkovi“. Na první pohled bychom tak hlavního hrdinu Asterixe mohli označit za specifický typ hrdiny - '''„hrdina nevzbuzující naději“'''. Jeho postava byla vytvořená, aby v něm evokovala anti-hrdinu, jenž má přesně opačné kvality než svalnatost a temperament, které jsou společné všem klasickým hrdinům.&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td colspan=&quot;2&quot; class=&quot;diff-lineno&quot; id=&quot;mw-diff-left-l19&quot; &gt;Řádek 19:&lt;/td&gt;
&lt;td colspan=&quot;2&quot; class=&quot;diff-lineno&quot;&gt;Řádek 20:&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;Tento komiks se kromě velkého zájmu široké veřejnosti těší '''také pozornosti odborníků''' – především z řad francouzských etnologů a antropologů. Obzvláště materiální kultura v Asterixovi může být bez problému spojována s artefakty, s nimiž pracuje archeologie a etnografie. Koherence tohoto fiktivního světa umožňuje pracovat s komiksovými alby jako s terénem a provádět v tomto terénu '''etnografický výzkum'''. Na dané téma byla například uspořádaná expozice v '''Národním muzeu lidového umění a tradic''' (Musée national des Arts et Traditions populaires), která vedle jednotlivých komiksových obrázků ukazovala skutečné etnografické a archeologické artefakty. K příležitosti této expozice se konala také konference '''Společnosti pro francouzskou etnologii''' (Société d´Ethnologie française), která si kladla za cíl probádat tento fenomén ze všech možných úhlů pohledu.  &lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;Tento komiks se kromě velkého zájmu široké veřejnosti těší '''také pozornosti odborníků''' – především z řad francouzských etnologů a antropologů. Obzvláště materiální kultura v Asterixovi může být bez problému spojována s artefakty, s nimiž pracuje archeologie a etnografie. Koherence tohoto fiktivního světa umožňuje pracovat s komiksovými alby jako s terénem a provádět v tomto terénu '''etnografický výzkum'''. Na dané téma byla například uspořádaná expozice v '''Národním muzeu lidového umění a tradic''' (Musée national des Arts et Traditions populaires), která vedle jednotlivých komiksových obrázků ukazovala skutečné etnografické a archeologické artefakty. K příležitosti této expozice se konala také konference '''Společnosti pro francouzskou etnologii''' (Société d´Ethnologie française), která si kladla za cíl probádat tento fenomén ze všech možných úhlů pohledu.  &lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td colspan=&quot;2&quot;&gt; &lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt;+&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #a3d3ff; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;&lt;ins style=&quot;font-weight: bold; text-decoration: none;&quot;&gt;[[File:Die Gartenlaube (1892) b 397.jpg|thumb|upright 1.5|Vpravo Vercingétorix vzdávající se Césarovi]]&lt;/ins&gt;&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;Asterix byl v rámci zmíněné výstavy označen za '''současný mýtus''', což u některých odborníků představovalo provokativní koncept, o to víc, že se komické vyprávění komiksu Asterix spojilo s národním mýtem o Vercingétorixovi. Pokud bychom však Asterixe nemohli považovat za současný mýtus, tak co jiného? Přesto, že se neprezentuje jako skutečná historická událost, tento příběh je jistým typem vyprávění o původu kultury francouzského obyvatelstva. Proto mýtus, jehož primární funkcí je právě toto vyprávění o původu, nehledě na jeho pravděpodobnost, může být také kategorií, do které tento komiks po právu náleží.&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;Asterix byl v rámci zmíněné výstavy označen za '''současný mýtus''', což u některých odborníků představovalo provokativní koncept, o to víc, že se komické vyprávění komiksu Asterix spojilo s národním mýtem o Vercingétorixovi. Pokud bychom však Asterixe nemohli považovat za současný mýtus, tak co jiného? Přesto, že se neprezentuje jako skutečná historická událost, tento příběh je jistým typem vyprávění o původu kultury francouzského obyvatelstva. Proto mýtus, jehož primární funkcí je právě toto vyprávění o původu, nehledě na jeho pravděpodobnost, může být také kategorií, do které tento komiks po právu náleží.&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;/table&gt;</summary>
		<author><name>Vera.Okenkova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Asterix_jako_m%C3%BDtick%C3%BD_hrdina&amp;diff=16622&amp;oldid=prev</id>
		<title>Vera.Okenkova v 4. 2. 2015, 17:23</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Asterix_jako_m%C3%BDtick%C3%BD_hrdina&amp;diff=16622&amp;oldid=prev"/>
		<updated>2015-02-04T17:23:49Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;&lt;/p&gt;
&lt;table class=&quot;diff diff-contentalign-left&quot; data-mw=&quot;interface&quot;&gt;
				&lt;col class=&quot;diff-marker&quot; /&gt;
				&lt;col class=&quot;diff-content&quot; /&gt;
				&lt;col class=&quot;diff-marker&quot; /&gt;
				&lt;col class=&quot;diff-content&quot; /&gt;
				&lt;tr class=&quot;diff-title&quot; lang=&quot;cs&quot;&gt;
				&lt;td colspan=&quot;2&quot; style=&quot;background-color: #fff; color: #222; text-align: center;&quot;&gt;← Starší verze&lt;/td&gt;
				&lt;td colspan=&quot;2&quot; style=&quot;background-color: #fff; color: #222; text-align: center;&quot;&gt;Verze z 4. 2. 2015, 17:23&lt;/td&gt;
				&lt;/tr&gt;&lt;tr&gt;&lt;td colspan=&quot;2&quot; class=&quot;diff-lineno&quot; id=&quot;mw-diff-left-l4&quot; &gt;Řádek 4:&lt;/td&gt;
&lt;td colspan=&quot;2&quot; class=&quot;diff-lineno&quot;&gt;Řádek 4:&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;== Historie vzniku Asterixe ==&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;== Historie vzniku Asterixe ==&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td colspan=&quot;2&quot;&gt; &lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt;+&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #a3d3ff; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;&lt;ins style=&quot;font-weight: bold; text-decoration: none;&quot;&gt;[[File:Morris y Goscinny 4 - Amsterdam - 27051971.jpg|thumb|upright 1.5|Vpravo René Gosciny, jeden z tvůrců Asterixe]]&lt;/ins&gt;&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;V roce 1959 si malá společnost Edipresse-Edifrance, kterou založil René Gosciny, Albert Uderzo a Jean Hébrard, vzala za úkol vytvořit komiks pro svůj časopis pro mládež ''Pilote''. Komiks, který byl publikovaý mezi lety 1959-1973 v časopise ''Pilote'', vycházel zároveň v komiksových albech. Dvacet čtyři prvních alb vychází v nakladatelství Dargaud, poté od roku 1998 v nakladatelství Hachette a nakonec posledních deset alb vydává nakladatelství Albert René. Tato komiksová alba byla přeložená do 107 jazyků a prodalo se celkem 350 milionů exemplářů, což z Asterixe učinilo světově nejprodávanější evropský komiks.&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;V roce 1959 si malá společnost Edipresse-Edifrance, kterou založil René Gosciny, Albert Uderzo a Jean Hébrard, vzala za úkol vytvořit komiks pro svůj časopis pro mládež ''Pilote''. Komiks, který byl publikovaý mezi lety 1959-1973 v časopise ''Pilote'', vycházel zároveň v komiksových albech. Dvacet čtyři prvních alb vychází v nakladatelství Dargaud, poté od roku 1998 v nakladatelství Hachette a nakonec posledních deset alb vydává nakladatelství Albert René. Tato komiksová alba byla přeložená do 107 jazyků a prodalo se celkem 350 milionů exemplářů, což z Asterixe učinilo světově nejprodávanější evropský komiks.&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;/table&gt;</summary>
		<author><name>Vera.Okenkova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Asterix_jako_m%C3%BDtick%C3%BD_hrdina&amp;diff=16618&amp;oldid=prev</id>
		<title>Vera.Okenkova v 4. 2. 2015, 17:13</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Asterix_jako_m%C3%BDtick%C3%BD_hrdina&amp;diff=16618&amp;oldid=prev"/>
		<updated>2015-02-04T17:13:54Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;&lt;/p&gt;
&lt;table class=&quot;diff diff-contentalign-left&quot; data-mw=&quot;interface&quot;&gt;
				&lt;col class=&quot;diff-marker&quot; /&gt;
				&lt;col class=&quot;diff-content&quot; /&gt;
				&lt;col class=&quot;diff-marker&quot; /&gt;
				&lt;col class=&quot;diff-content&quot; /&gt;
				&lt;tr class=&quot;diff-title&quot; lang=&quot;cs&quot;&gt;
				&lt;td colspan=&quot;2&quot; style=&quot;background-color: #fff; color: #222; text-align: center;&quot;&gt;← Starší verze&lt;/td&gt;
				&lt;td colspan=&quot;2&quot; style=&quot;background-color: #fff; color: #222; text-align: center;&quot;&gt;Verze z 4. 2. 2015, 17:13&lt;/td&gt;
				&lt;/tr&gt;&lt;tr&gt;&lt;td colspan=&quot;2&quot; class=&quot;diff-lineno&quot; id=&quot;mw-diff-left-l28&quot; &gt;Řádek 28:&lt;/td&gt;
&lt;td colspan=&quot;2&quot; class=&quot;diff-lineno&quot;&gt;Řádek 28:&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;=== Reference ===&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;=== Reference ===&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;MAGUET, Frédéric. Astérix, un mythe ? Mythologénese et amplification d'un stéréotype culturel. In: Astérix. Un mythe et ses figures. Paris: Presses universitaires de France, n° 3, juin-sept. 1998.&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;MAGUET, Frédéric. Astérix, un mythe ? Mythologénese et amplification d'un stéréotype culturel. In: Astérix. Un mythe et ses figures. Paris: Presses universitaires de France, n° 3, juin-sept. 1998.&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td colspan=&quot;2&quot;&gt; &lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt;+&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #a3d3ff; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;&lt;ins style=&quot;font-weight: bold; text-decoration: none;&quot;&gt;&lt;/ins&gt;&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;MAGUET, Frédéric a Henriette TOUILLIER-FEYRABEND. Astérix : un objet d'étude légitime ?. In: Astérix. Un mythe et ses figures. Paris: Presses universitaires de France, n° 3, juin-sept. 1998.&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;MAGUET, Frédéric a Henriette TOUILLIER-FEYRABEND. Astérix : un objet d'étude légitime ?. In: Astérix. Un mythe et ses figures. Paris: Presses universitaires de France, n° 3, juin-sept. 1998.&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td colspan=&quot;2&quot;&gt; &lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt;+&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #a3d3ff; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;&lt;ins style=&quot;font-weight: bold; text-decoration: none;&quot;&gt;&lt;/ins&gt;&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;[http://fr.wikipedia.org/wiki/Ast%C3%A9rix Wikipedia]. [online]. [cit. 9. 1. 2014].&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;[http://fr.wikipedia.org/wiki/Ast%C3%A9rix Wikipedia]. [online]. [cit. 9. 1. 2014].&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;/table&gt;</summary>
		<author><name>Vera.Okenkova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Asterix_jako_m%C3%BDtick%C3%BD_hrdina&amp;diff=16616&amp;oldid=prev</id>
		<title>Vera.Okenkova v 4. 2. 2015, 17:12</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Asterix_jako_m%C3%BDtick%C3%BD_hrdina&amp;diff=16616&amp;oldid=prev"/>
		<updated>2015-02-04T17:12:55Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;&lt;/p&gt;
&lt;table class=&quot;diff diff-contentalign-left&quot; data-mw=&quot;interface&quot;&gt;
				&lt;col class=&quot;diff-marker&quot; /&gt;
				&lt;col class=&quot;diff-content&quot; /&gt;
				&lt;col class=&quot;diff-marker&quot; /&gt;
				&lt;col class=&quot;diff-content&quot; /&gt;
				&lt;tr class=&quot;diff-title&quot; lang=&quot;cs&quot;&gt;
				&lt;td colspan=&quot;2&quot; style=&quot;background-color: #fff; color: #222; text-align: center;&quot;&gt;← Starší verze&lt;/td&gt;
				&lt;td colspan=&quot;2&quot; style=&quot;background-color: #fff; color: #222; text-align: center;&quot;&gt;Verze z 4. 2. 2015, 17:12&lt;/td&gt;
				&lt;/tr&gt;&lt;tr&gt;&lt;td colspan=&quot;2&quot; class=&quot;diff-lineno&quot; id=&quot;mw-diff-left-l24&quot; &gt;Řádek 24:&lt;/td&gt;
&lt;td colspan=&quot;2&quot; class=&quot;diff-lineno&quot;&gt;Řádek 24:&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;== Závěr ==&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;== Závěr ==&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;Příběh o Asterixovi tedy tvoří jistý doplněk k vyprávění o Vercingétorixovi a staví se tak '''na okraj národního mýtu'''. Vzhledem k tomu, že Asterix splňuje '''tři hlavní vlastnosti mýtu''' – jedná se o vyprávění o původu, které je nadčasové a kolektivní – můžeme jej na všeobecné rovině bez problémů charakterizovat jako mýtus. Přesto, že Asterix jako autorské dílo by se ''stricto sensu'' měl všem definicím mýtu vymykat, z pohledu recepce se jedná o dílo kolektivní, které v průběhu času zlidovělo. Mýtu se blíží také permanentním odkazováním na současnou společnost, kterým poukazuje na regionální a národní stereotypy. Vytváří tím zásobárnu témat blízkých kulturním mytologiím tak, jak je definuje '''Roland Barthes'''.&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;Příběh o Asterixovi tedy tvoří jistý doplněk k vyprávění o Vercingétorixovi a staví se tak '''na okraj národního mýtu'''. Vzhledem k tomu, že Asterix splňuje '''tři hlavní vlastnosti mýtu''' – jedná se o vyprávění o původu, které je nadčasové a kolektivní – můžeme jej na všeobecné rovině bez problémů charakterizovat jako mýtus. Přesto, že Asterix jako autorské dílo by se ''stricto sensu'' měl všem definicím mýtu vymykat, z pohledu recepce se jedná o dílo kolektivní, které v průběhu času zlidovělo. Mýtu se blíží také permanentním odkazováním na současnou společnost, kterým poukazuje na regionální a národní stereotypy. Vytváří tím zásobárnu témat blízkých kulturním mytologiím tak, jak je definuje '''Roland Barthes'''.&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td colspan=&quot;2&quot;&gt; &lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt;+&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #a3d3ff; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;&lt;ins style=&quot;font-weight: bold; text-decoration: none;&quot;&gt;&lt;/ins&gt;&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td colspan=&quot;2&quot;&gt; &lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt;+&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #a3d3ff; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;&lt;ins style=&quot;font-weight: bold; text-decoration: none;&quot;&gt;== Odkazy ==&lt;/ins&gt;&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td colspan=&quot;2&quot;&gt; &lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt;+&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #a3d3ff; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;&lt;ins style=&quot;font-weight: bold; text-decoration: none;&quot;&gt;=== Reference ===&lt;/ins&gt;&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td colspan=&quot;2&quot;&gt; &lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt;+&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #a3d3ff; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;&lt;ins style=&quot;font-weight: bold; text-decoration: none;&quot;&gt;MAGUET, Frédéric. Astérix, un mythe ? Mythologénese et amplification d'un stéréotype culturel. In: Astérix. Un mythe et ses figures. Paris: Presses universitaires de France, n° 3, juin-sept. 1998.&lt;/ins&gt;&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td colspan=&quot;2&quot;&gt; &lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt;+&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #a3d3ff; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;&lt;ins style=&quot;font-weight: bold; text-decoration: none;&quot;&gt;MAGUET, Frédéric a Henriette TOUILLIER-FEYRABEND. Astérix : un objet d'étude légitime ?. In: Astérix. Un mythe et ses figures. Paris: Presses universitaires de France, n° 3, juin-sept. 1998.&lt;/ins&gt;&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td colspan=&quot;2&quot;&gt; &lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt;+&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #a3d3ff; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;&lt;ins style=&quot;font-weight: bold; text-decoration: none;&quot;&gt;[http://fr.wikipedia.org/wiki/Ast%C3%A9rix Wikipedia]. [online]. [cit. 9. 1. 2014].&lt;/ins&gt;&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td colspan=&quot;2&quot;&gt; &lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt;+&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #a3d3ff; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;&lt;ins style=&quot;font-weight: bold; text-decoration: none;&quot;&gt;&lt;/ins&gt;&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td colspan=&quot;2&quot;&gt; &lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt;+&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #a3d3ff; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;&lt;ins style=&quot;font-weight: bold; text-decoration: none;&quot;&gt;=== Zdroj ===&lt;/ins&gt;&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td colspan=&quot;2&quot;&gt; &lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt;+&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #a3d3ff; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;&lt;ins style=&quot;font-weight: bold; text-decoration: none;&quot;&gt;* OKÉNKOVÁ, Věra, ''Asterix: Komiksová postava jako mýtický hrdina'', Ústav etnologie FF UK: [[Narativní struktury a antropologie]] (doc. PhDr. Bohuslav Šalanda, CSc.), seminární práce, 2014.&lt;/ins&gt;&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td colspan=&quot;2&quot;&gt; &lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt;+&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #a3d3ff; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;&lt;ins style=&quot;font-weight: bold; text-decoration: none;&quot;&gt;&lt;/ins&gt;&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td colspan=&quot;2&quot;&gt; &lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt;+&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #a3d3ff; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;&lt;ins style=&quot;font-weight: bold; text-decoration: none;&quot;&gt;[[Kategorie:Etnologie]]&lt;/ins&gt;&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;/table&gt;</summary>
		<author><name>Vera.Okenkova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Asterix_jako_m%C3%BDtick%C3%BD_hrdina&amp;diff=16601&amp;oldid=prev</id>
		<title>Vera.Okenkova v 4. 2. 2015, 10:15</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Asterix_jako_m%C3%BDtick%C3%BD_hrdina&amp;diff=16601&amp;oldid=prev"/>
		<updated>2015-02-04T10:15:27Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;&lt;/p&gt;
&lt;table class=&quot;diff diff-contentalign-left&quot; data-mw=&quot;interface&quot;&gt;
				&lt;col class=&quot;diff-marker&quot; /&gt;
				&lt;col class=&quot;diff-content&quot; /&gt;
				&lt;col class=&quot;diff-marker&quot; /&gt;
				&lt;col class=&quot;diff-content&quot; /&gt;
				&lt;tr class=&quot;diff-title&quot; lang=&quot;cs&quot;&gt;
				&lt;td colspan=&quot;2&quot; style=&quot;background-color: #fff; color: #222; text-align: center;&quot;&gt;← Starší verze&lt;/td&gt;
				&lt;td colspan=&quot;2&quot; style=&quot;background-color: #fff; color: #222; text-align: center;&quot;&gt;Verze z 4. 2. 2015, 10:15&lt;/td&gt;
				&lt;/tr&gt;&lt;tr&gt;&lt;td colspan=&quot;2&quot; class=&quot;diff-lineno&quot; id=&quot;mw-diff-left-l8&quot; &gt;Řádek 8:&lt;/td&gt;
&lt;td colspan=&quot;2&quot; class=&quot;diff-lineno&quot;&gt;Řádek 8:&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;Při hledání tématu vznikajícího komiksu se Gosciny s Uderzem inspirovali francouzským [[Folklor|folklorem]] a nejdůležitějšími obdobími francouzských dějin. Při chronologickém výčtu velkých dějinných událostí se po paleolitu zastavili okamžitě u [[Galové|Galů]]. V průběhu několika hodin již byla na světě idea galské vesnice a jejích obyvatel. Nejen, že jsou Galové '''důležitou součástí francouzských dějin''' samotní o sobě, ale výrazně se '''identifikace Francouzů s Galy''' rozvinula v době prvního Francouzského císařství. Na Gálii bylo v této době nahlíženo jako na místo s pozitivními charakteristikami, kde převládala statečnost a nezávislost. Zároveň bitva o Alésii  vzdáleně rezonovala s [[bitva o Waterloo|bitvou o Waterloo]]. Národní [[Mytologie|mýtus]], především ve své školní verzi, pak oslavoval Galy jako předky Francouzů. Tuto identifikaci najdeme též v Asterixovi, který ztotožňuje Galy s Francouzi. To staví do paralely dvě vyprávění: jedno hrdinské a historické, druhé parodující a fiktivní. Asterixovi se zde dostává '''propojení s Vercingétorixem''', což potvrzuje jeho zakotvení v národní paměti.&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;Při hledání tématu vznikajícího komiksu se Gosciny s Uderzem inspirovali francouzským [[Folklor|folklorem]] a nejdůležitějšími obdobími francouzských dějin. Při chronologickém výčtu velkých dějinných událostí se po paleolitu zastavili okamžitě u [[Galové|Galů]]. V průběhu několika hodin již byla na světě idea galské vesnice a jejích obyvatel. Nejen, že jsou Galové '''důležitou součástí francouzských dějin''' samotní o sobě, ale výrazně se '''identifikace Francouzů s Galy''' rozvinula v době prvního Francouzského císařství. Na Gálii bylo v této době nahlíženo jako na místo s pozitivními charakteristikami, kde převládala statečnost a nezávislost. Zároveň bitva o Alésii  vzdáleně rezonovala s [[bitva o Waterloo|bitvou o Waterloo]]. Národní [[Mytologie|mýtus]], především ve své školní verzi, pak oslavoval Galy jako předky Francouzů. Tuto identifikaci najdeme též v Asterixovi, který ztotožňuje Galy s Francouzi. To staví do paralely dvě vyprávění: jedno hrdinské a historické, druhé parodující a fiktivní. Asterixovi se zde dostává '''propojení s Vercingétorixem''', což potvrzuje jeho zakotvení v národní paměti.&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt;−&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #ffe49c; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;== Asterix jako &lt;del class=&quot;diffchange diffchange-inline&quot;&gt;mýtický hrdina &lt;/del&gt;==&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt;+&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #a3d3ff; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;&lt;ins class=&quot;diffchange diffchange-inline&quot;&gt;== Děj příběhu a hlavní postavy ==&lt;/ins&gt;&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td colspan=&quot;2&quot;&gt; &lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt;+&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #a3d3ff; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;&lt;ins class=&quot;diffchange diffchange-inline&quot;&gt;Příběh vypráví o galské vesnici, která jako poslední odolává nájezdům Římanů a to především díky zázračnému elixíru, který připravuje starý druid. Tento nápoj dodává nadlidskou sílu každému, kdo jej vypije. Komiks se zaměřuje především na postavu Asterixe, statečného bojovníka, jemuž nepomáhá mařit plány [[Julius César|Julia Césara]] a chránit galskou vesnici jen zázračný elixír, ale také jeho inteligence. Asterix je kromě prvního alba ve všech dílech doprovázený svým přítelem '''Obélixem''' – jediným Galem, pro kterého jsou účinky zázračného elixíru permanentní. Od pátého alba Asterix a cesta kolem Galie (1965) jsou oba hrdinové doprovázeni Idéfixem, malým psem, kterého si Obelix osvojí. Ve dvojici, kterou tvoří Asterix a Obelix se střetávají protiklady a rozdílné charaktery, jenž se vzájemně doplňují (malý a velký, silný a chytrý...). Ty přispívají ke '''gradaci komičnosti''' a evokují rozložení hrdinů typické pro evropské [[Naratologie|narativní]] formy (například David a Goliáš; Dlouhý, Široký a Bystrozraký).&lt;/ins&gt;&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td colspan=&quot;2&quot;&gt; &lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt;+&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #a3d3ff; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt; &lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td colspan=&quot;2&quot;&gt; &lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt;+&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #a3d3ff; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;== Asterix jako &lt;ins class=&quot;diffchange diffchange-inline&quot;&gt;předmět zájmu etnologie &lt;/ins&gt;==&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;Při výběru hlavního hrdiny však mezi Goscinym a Uderzem vznikly neshody. Zatímco Uderzo si jej představoval jako svalnatého Gala, Gosciny se přikláněl spíše k „mazanému skrčkovi“. Na první pohled bychom tak hlavního hrdinu Asterixe mohli označit za specifický typ hrdiny - '''„hrdina nevzbuzující naději“'''. Jeho postava byla vytvořená, aby v něm evokovala anti-hrdinu, jenž má přesně opačné kvality než svalnatost a temperament, které jsou společné všem klasickým hrdinům.&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;Při výběru hlavního hrdiny však mezi Goscinym a Uderzem vznikly neshody. Zatímco Uderzo si jej představoval jako svalnatého Gala, Gosciny se přikláněl spíše k „mazanému skrčkovi“. Na první pohled bychom tak hlavního hrdinu Asterixe mohli označit za specifický typ hrdiny - '''„hrdina nevzbuzující naději“'''. Jeho postava byla vytvořená, aby v něm evokovala anti-hrdinu, jenž má přesně opačné kvality než svalnatost a temperament, které jsou společné všem klasickým hrdinům.&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;Asterix hraje perfektně svou roli populárního hrdiny: je ústředním aktérem resistence galské vesnice před Římany. Ztotožňuje se v něm boj, který vede malý proti velkému. Asterix tak uplatňuje sen, jenž je naprosto univerzální: nepodrobit se nátlaku organizací, které mají nad jednotlivcem vyšší moc. Hybridní svět Asterixe představuje deformovaný obraz našeho vlastního světa se všemi jeho výstřednostmi a nepravostmi. Zároveň v sobě nese jistý '''šarm ideálního světa''', který od toho našeho dělí bariéra utopie.&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;Asterix hraje perfektně svou roli populárního hrdiny: je ústředním aktérem resistence galské vesnice před Římany. Ztotožňuje se v něm boj, který vede malý proti velkému. Asterix tak uplatňuje sen, jenž je naprosto univerzální: nepodrobit se nátlaku organizací, které mají nad jednotlivcem vyšší moc. Hybridní svět Asterixe představuje deformovaný obraz našeho vlastního světa se všemi jeho výstřednostmi a nepravostmi. Zároveň v sobě nese jistý '''šarm ideálního světa''', který od toho našeho dělí bariéra utopie.&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt;−&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #ffe49c; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;&lt;del style=&quot;font-weight: bold; text-decoration: none;&quot;&gt;== Děj příběhu a hlavní postavy ==&lt;/del&gt;&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;td colspan=&quot;2&quot;&gt; &lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt;−&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #ffe49c; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;&lt;del style=&quot;font-weight: bold; text-decoration: none;&quot;&gt;Příběh vypráví o galské vesnici, která jako poslední odolává nájezdům Římanů a to především díky zázračnému elixíru, který připravuje starý druid. Tento nápoj dodává nadlidskou sílu každému, kdo jej vypije. Komiks se zaměřuje především na postavu Asterixe, statečného bojovníka, jemuž nepomáhá mařit plány [[Julius César|Julia Césara]] a chránit galskou vesnici jen zázračný elixír, ale také jeho inteligence. Asterix je kromě prvního alba ve všech dílech doprovázený svým přítelem '''Obélixem''' – jediným Galem, pro kterého jsou účinky zázračného elixíru permanentní. Od pátého alba Asterix a cesta kolem Galie (1965) jsou oba hrdinové doprovázeni Idéfixem, malým psem, kterého si Obelix osvojí. Ve dvojici, kterou tvoří Asterix a Obelix se střetávají protiklady a rozdílné charaktery, jenž se vzájemně doplňují (malý a velký, silný a chytrý...). Ty přispívají ke '''gradaci komičnosti''' a evokují rozložení hrdinů typické pro evropské [[Naratologie|narativní]] formy (například David a Goliáš; Dlouhý, Široký a Bystrozraký).&lt;/del&gt;&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;td colspan=&quot;2&quot;&gt; &lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt;−&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #ffe49c; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;&lt;del style=&quot;font-weight: bold; text-decoration: none;&quot;&gt;&lt;/del&gt;&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;td colspan=&quot;2&quot;&gt; &lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt;−&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #ffe49c; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;&lt;del style=&quot;font-weight: bold; text-decoration: none;&quot;&gt;== Asterix jako předmět zájmu etnologie ==&lt;/del&gt;&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;td colspan=&quot;2&quot;&gt; &lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;Tento komiks se kromě velkého zájmu široké veřejnosti těší '''také pozornosti odborníků''' – především z řad francouzských etnologů a antropologů. Obzvláště materiální kultura v Asterixovi může být bez problému spojována s artefakty, s nimiž pracuje archeologie a etnografie. Koherence tohoto fiktivního světa umožňuje pracovat s komiksovými alby jako s terénem a provádět v tomto terénu '''etnografický výzkum'''. Na dané téma byla například uspořádaná expozice v '''Národním muzeu lidového umění a tradic''' (Musée national des Arts et Traditions populaires), která vedle jednotlivých komiksových obrázků ukazovala skutečné etnografické a archeologické artefakty. K příležitosti této expozice se konala také konference '''Společnosti pro francouzskou etnologii''' (Société d´Ethnologie française), která si kladla za cíl probádat tento fenomén ze všech možných úhlů pohledu.  &lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;Tento komiks se kromě velkého zájmu široké veřejnosti těší '''také pozornosti odborníků''' – především z řad francouzských etnologů a antropologů. Obzvláště materiální kultura v Asterixovi může být bez problému spojována s artefakty, s nimiž pracuje archeologie a etnografie. Koherence tohoto fiktivního světa umožňuje pracovat s komiksovými alby jako s terénem a provádět v tomto terénu '''etnografický výzkum'''. Na dané téma byla například uspořádaná expozice v '''Národním muzeu lidového umění a tradic''' (Musée national des Arts et Traditions populaires), která vedle jednotlivých komiksových obrázků ukazovala skutečné etnografické a archeologické artefakty. K příležitosti této expozice se konala také konference '''Společnosti pro francouzskou etnologii''' (Société d´Ethnologie française), která si kladla za cíl probádat tento fenomén ze všech možných úhlů pohledu.  &lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;Asterix byl v rámci zmíněné výstavy označen za '''současný mýtus''', což u některých odborníků představovalo provokativní koncept, o to víc, že se komické vyprávění komiksu Asterix spojilo s národním mýtem o Vercingétorixovi. Pokud bychom však Asterixe nemohli považovat za současný mýtus, tak co jiného? Přesto, že se neprezentuje jako skutečná historická událost, tento příběh je jistým typem vyprávění o původu kultury francouzského obyvatelstva. Proto mýtus, jehož primární funkcí je právě toto vyprávění o původu, nehledě na jeho pravděpodobnost, může být také kategorií, do které tento komiks po právu náleží.&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;Asterix byl v rámci zmíněné výstavy označen za '''současný mýtus''', což u některých odborníků představovalo provokativní koncept, o to víc, že se komické vyprávění komiksu Asterix spojilo s národním mýtem o Vercingétorixovi. Pokud bychom však Asterixe nemohli považovat za současný mýtus, tak co jiného? Přesto, že se neprezentuje jako skutečná historická událost, tento příběh je jistým typem vyprávění o původu kultury francouzského obyvatelstva. Proto mýtus, jehož primární funkcí je právě toto vyprávění o původu, nehledě na jeho pravděpodobnost, může být také kategorií, do které tento komiks po právu náleží.&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt;−&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #ffe49c; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;&lt;del style=&quot;font-weight: bold; text-decoration: none;&quot;&gt;== Asterix vs. Vercingétorix ==&lt;/del&gt;&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;td colspan=&quot;2&quot;&gt; &lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;Z pohledu narativní složky tohoto komiksu, je '''Vercingétorix''' dokonce několikrát zmiňován a jeho zachycení při skládání zbraní k Césarovým nohám se objevuje v dílech ''Asterix z Galie'' (1959) a ''Asterix a slavný štít'' (1967). Zároveň Asterix stejně jako příběh o Vercingétorixovi staví do popředí schopnost rezistence. Asterixe můžeme označit jako '''sociálního hrdinu''', jehož skutky jsou podmíněné celým systémem, v němž on představuje jen jeden článek. Na rozdíl od toho Vercingétorix jako '''mýtický hrdina''' zaujímá centrální postavení a determinuje celý systém, který jej obklopuje. Pokud nás zajímá vnímání Vercingétorixe a Asterixe ve Francii, můžeme rozlišovat mezi dvěma druhy pravdivosti příběhu. Zatímco Vercingétorix je pro Francouze něčím, čemu musí věřit, jelikož se jedná o vyprávění, jež tvoří jejich historii. Asterix, představuje příběh, jemuž Francouzi věří s radostí. Jde totiž o vyprávění, ve kterém se Francie, dostatečně si jistá svou vlastní identitou, dokáže smát sama sobě.&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;Z pohledu narativní složky tohoto komiksu, je '''Vercingétorix''' dokonce několikrát zmiňován a jeho zachycení při skládání zbraní k Césarovým nohám se objevuje v dílech ''Asterix z Galie'' (1959) a ''Asterix a slavný štít'' (1967). Zároveň Asterix stejně jako příběh o Vercingétorixovi staví do popředí schopnost rezistence. Asterixe můžeme označit jako '''sociálního hrdinu''', jehož skutky jsou podmíněné celým systémem, v němž on představuje jen jeden článek. Na rozdíl od toho Vercingétorix jako '''mýtický hrdina''' zaujímá centrální postavení a determinuje celý systém, který jej obklopuje. Pokud nás zajímá vnímání Vercingétorixe a Asterixe ve Francii, můžeme rozlišovat mezi dvěma druhy pravdivosti příběhu. Zatímco Vercingétorix je pro Francouze něčím, čemu musí věřit, jelikož se jedná o vyprávění, jež tvoří jejich historii. Asterix, představuje příběh, jemuž Francouzi věří s radostí. Jde totiž o vyprávění, ve kterém se Francie, dostatečně si jistá svou vlastní identitou, dokáže smát sama sobě.&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;== Závěr ==&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;== Závěr ==&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;Příběh o Asterixovi tedy tvoří jistý doplněk k vyprávění o Vercingétorixovi a staví se tak '''na okraj národního mýtu'''. Vzhledem k tomu, že Asterix splňuje '''tři hlavní vlastnosti mýtu''' – jedná se o vyprávění o původu, které je nadčasové a kolektivní – můžeme jej na všeobecné rovině bez problémů charakterizovat jako mýtus. Přesto, že Asterix jako autorské dílo by se ''stricto sensu'' měl všem definicím mýtu vymykat, z pohledu recepce se jedná o dílo kolektivní, které v průběhu času zlidovělo. Mýtu se blíží také permanentním odkazováním na současnou společnost, kterým poukazuje na regionální a národní stereotypy. Vytváří tím zásobárnu témat blízkých kulturním mytologiím tak, jak je definuje '''Roland Barthes'''.&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;Příběh o Asterixovi tedy tvoří jistý doplněk k vyprávění o Vercingétorixovi a staví se tak '''na okraj národního mýtu'''. Vzhledem k tomu, že Asterix splňuje '''tři hlavní vlastnosti mýtu''' – jedná se o vyprávění o původu, které je nadčasové a kolektivní – můžeme jej na všeobecné rovině bez problémů charakterizovat jako mýtus. Přesto, že Asterix jako autorské dílo by se ''stricto sensu'' měl všem definicím mýtu vymykat, z pohledu recepce se jedná o dílo kolektivní, které v průběhu času zlidovělo. Mýtu se blíží také permanentním odkazováním na současnou společnost, kterým poukazuje na regionální a národní stereotypy. Vytváří tím zásobárnu témat blízkých kulturním mytologiím tak, jak je definuje '''Roland Barthes'''.&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;/table&gt;</summary>
		<author><name>Vera.Okenkova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Asterix_jako_m%C3%BDtick%C3%BD_hrdina&amp;diff=16600&amp;oldid=prev</id>
		<title>Vera.Okenkova v 4. 2. 2015, 10:13</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Asterix_jako_m%C3%BDtick%C3%BD_hrdina&amp;diff=16600&amp;oldid=prev"/>
		<updated>2015-02-04T10:13:11Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;&lt;/p&gt;
&lt;table class=&quot;diff diff-contentalign-left&quot; data-mw=&quot;interface&quot;&gt;
				&lt;col class=&quot;diff-marker&quot; /&gt;
				&lt;col class=&quot;diff-content&quot; /&gt;
				&lt;col class=&quot;diff-marker&quot; /&gt;
				&lt;col class=&quot;diff-content&quot; /&gt;
				&lt;tr class=&quot;diff-title&quot; lang=&quot;cs&quot;&gt;
				&lt;td colspan=&quot;2&quot; style=&quot;background-color: #fff; color: #222; text-align: center;&quot;&gt;← Starší verze&lt;/td&gt;
				&lt;td colspan=&quot;2&quot; style=&quot;background-color: #fff; color: #222; text-align: center;&quot;&gt;Verze z 4. 2. 2015, 10:13&lt;/td&gt;
				&lt;/tr&gt;&lt;tr&gt;&lt;td colspan=&quot;2&quot; class=&quot;diff-lineno&quot; id=&quot;mw-diff-left-l1&quot; &gt;Řádek 1:&lt;/td&gt;
&lt;td colspan=&quot;2&quot; class=&quot;diff-lineno&quot;&gt;Řádek 1:&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt;−&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #ffe49c; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;Dílo Asterix, které poprvé vyšlo pod názvem '''Asterix z Galie''', je francouzsko-belgický komiks, jenž vytvořil scénárista '''René Goscinny''' a kreslíř '''Albert Uderzo'''. Jeho vznik se datuje k 29. říjnu 1959, kdy komiks poprvé vyšel v časopisu ''Pilote''. Děj se odehrává okolo roku 50 před naším letopočtem a hovoří o malé galské osadě v kraji nazývaném Armoryka (Armoryka je starověký název části Galie, dnes v západní Francii&lt;del class=&quot;diffchange diffchange-inline&quot;&gt;. Tato &lt;/del&gt;lokalita byla vymezena řekami Seinou a Loirou.), který jako jediný stále odolával útokům Římanů.  &lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt;+&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #a3d3ff; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;Dílo Asterix, které poprvé vyšlo pod názvem '''Asterix z Galie''', je francouzsko-belgický komiks, jenž vytvořil scénárista '''René Goscinny''' a kreslíř '''Albert Uderzo'''. Jeho vznik se datuje k 29. říjnu 1959, kdy komiks poprvé vyšel v časopisu ''Pilote''. Děj se odehrává okolo roku 50 před naším letopočtem a hovoří o malé galské osadě v kraji nazývaném Armoryka (Armoryka je starověký název části Galie, dnes v západní Francii&lt;ins class=&quot;diffchange diffchange-inline&quot;&gt;, tato &lt;/ins&gt;lokalita byla vymezena řekami Seinou a Loirou.), který jako jediný stále odolával útokům Římanů.  &lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;Každý z dílů komiksu je uvedený slovy: ''„Píše se rok 50 před Kristem. Celá Galie je okupována Římany... Celá Galie? Kdepak! Jedna vesnice, ve které sídlí neporazitelní Galové, nadále odolává uchvatiteli.“'' Tato úvodní věta napovídá, že se dílo nesnaží o popis skutečné historické události. Fakt, že je celá Galie okupovaná Římany, je hned vzápětí vyvrácen následující větou. Ani datace k roku 50 před naším letopočtem není z pohledu skutečných historických událostí přesná. Svět Asterixe je ve skutečnosti hybridním světem, který svými groteskními výrazy nepřímo '''ukazuje současné stereotypy''', i když s historickými kulisami v pozadí.&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;Každý z dílů komiksu je uvedený slovy: ''„Píše se rok 50 před Kristem. Celá Galie je okupována Římany... Celá Galie? Kdepak! Jedna vesnice, ve které sídlí neporazitelní Galové, nadále odolává uchvatiteli.“'' Tato úvodní věta napovídá, že se dílo nesnaží o popis skutečné historické události. Fakt, že je celá Galie okupovaná Římany, je hned vzápětí vyvrácen následující větou. Ani datace k roku 50 před naším letopočtem není z pohledu skutečných historických událostí přesná. Svět Asterixe je ve skutečnosti hybridním světem, který svými groteskními výrazy nepřímo '''ukazuje současné stereotypy''', i když s historickými kulisami v pozadí.&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt;−&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #ffe49c; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;V roce 1959 si malá společnost Edipresse-Edifrance, kterou založil René Gosciny, Albert Uderzo a Jean Hébrard, vzala za úkol vytvořit komiks pro svůj časopis pro mládež Pilote. Komiks, který byl publikovaý mezi lety 1959 &lt;del class=&quot;diffchange diffchange-inline&quot;&gt;– &lt;/del&gt;1973 v časopise Pilote, vycházel zároveň v komiksových albech. Dvacet čtyři prvních alb vychází v nakladatelství Dargaud, poté od roku 1998 v nakladatelství Hachette a nakonec posledních deset alb vydává nakladatelství Albert René. Tato komiksová alba byla přeložená do 107 jazyků a prodalo se celkem 350 milionů exemplářů, což z Asterixe učinilo světově nejprodávanější evropský komiks.&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt;+&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #a3d3ff; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;&lt;ins class=&quot;diffchange diffchange-inline&quot;&gt;== Historie vzniku Asterixe ==&lt;/ins&gt;&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt;−&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #ffe49c; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;Při hledání tématu vznikajícího komiksu se Gosciny s Uderzem inspirovali francouzským &lt;del class=&quot;diffchange diffchange-inline&quot;&gt;„folklórem“ &lt;/del&gt;a nejdůležitějšími obdobími francouzských dějin. Při chronologickém výčtu velkých dějinných událostí se po paleolitu zastavili okamžitě u Galů. V průběhu několika hodin již byla na světě idea galské vesnice a jejích obyvatel. Nejen, že jsou Galové důležitou součástí francouzských dějin samotní o sobě, ale výrazně se identifikace Francouzů s Galy rozvinula v době prvního Francouzského císařství. Na Gálii bylo v této době nahlíženo jako na místo s pozitivními charakteristikami, kde převládala statečnost a nezávislost. Zároveň bitva o Alésii  vzdáleně rezonovala s bitvou o Waterloo. Národní mýtus, především ve své školní verzi, pak oslavoval Galy jako předky Francouzů. Tuto identifikaci najdeme též v Asterixovi, který ztotožňuje Galy s Francouzi. To staví do paralely dvě vyprávění: jedno hrdinské a historické, druhé parodující a fiktivní. Asterixovi se zde dostává propojení s Vercingétorixem, což potvrzuje jeho zakotvení v národní paměti.&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt;+&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #a3d3ff; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;V roce 1959 si malá společnost Edipresse-Edifrance, kterou založil René Gosciny, Albert Uderzo a Jean Hébrard, vzala za úkol vytvořit komiks pro svůj časopis pro mládež &lt;ins class=&quot;diffchange diffchange-inline&quot;&gt;''&lt;/ins&gt;Pilote&lt;ins class=&quot;diffchange diffchange-inline&quot;&gt;''&lt;/ins&gt;. Komiks, který byl publikovaý mezi lety 1959&lt;ins class=&quot;diffchange diffchange-inline&quot;&gt;-&lt;/ins&gt;1973 v časopise &lt;ins class=&quot;diffchange diffchange-inline&quot;&gt;''&lt;/ins&gt;Pilote&lt;ins class=&quot;diffchange diffchange-inline&quot;&gt;''&lt;/ins&gt;, vycházel zároveň v komiksových albech. Dvacet čtyři prvních alb vychází v nakladatelství Dargaud, poté od roku 1998 v nakladatelství Hachette a nakonec posledních deset alb vydává nakladatelství Albert René. Tato komiksová alba byla přeložená do 107 jazyků a prodalo se celkem 350 milionů exemplářů, což z Asterixe učinilo světově nejprodávanější evropský komiks.&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt;−&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #ffe49c; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;Při výběru hlavního hrdiny však mezi Goscinym a Uderzem vznikly neshody. Zatímco Uderzo si jej představoval jako svalnatého Gala, Gosciny se přikláněl spíše k „mazanému skrčkovi“. Na první pohled bychom tak hlavního hrdinu Asterixe mohli označit za specifický typ hrdiny - „hrdina nevzbuzující naději“. Jeho postava byla vytvořená, aby v něm evokovala anti-hrdinu, jenž má přesně opačné kvality než svalnatost a temperament, které jsou společné všem klasickým hrdinům.&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt;+&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #a3d3ff; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt; &lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt;−&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #ffe49c; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;&lt;del class=&quot;diffchange diffchange-inline&quot;&gt;	&lt;/del&gt;Asterix hraje perfektně svou roli populárního hrdiny: je ústředním aktérem resistence galské vesnice před Římany. Ztotožňuje se v něm boj, který vede malý proti velkému. Asterix tak uplatňuje sen, jenž je naprosto univerzální: nepodrobit se nátlaku organizací, které mají nad jednotlivcem vyšší moc. Hybridní svět Asterixe představuje deformovaný obraz našeho vlastního světa se všemi jeho výstřednostmi a nepravostmi. Zároveň v sobě nese jistý šarm ideálního světa, který od toho našeho dělí bariéra utopie.&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt;+&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #a3d3ff; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;Při hledání tématu vznikajícího komiksu se Gosciny s Uderzem inspirovali francouzským &lt;ins class=&quot;diffchange diffchange-inline&quot;&gt;[[Folklor|folklorem]] &lt;/ins&gt;a nejdůležitějšími obdobími francouzských dějin. Při chronologickém výčtu velkých dějinných událostí se po paleolitu zastavili okamžitě u &lt;ins class=&quot;diffchange diffchange-inline&quot;&gt;[[Galové|&lt;/ins&gt;Galů&lt;ins class=&quot;diffchange diffchange-inline&quot;&gt;]]&lt;/ins&gt;. V průběhu několika hodin již byla na světě idea galské vesnice a jejích obyvatel. Nejen, že jsou Galové &lt;ins class=&quot;diffchange diffchange-inline&quot;&gt;'''&lt;/ins&gt;důležitou součástí francouzských dějin&lt;ins class=&quot;diffchange diffchange-inline&quot;&gt;''' &lt;/ins&gt;samotní o sobě, ale výrazně se &lt;ins class=&quot;diffchange diffchange-inline&quot;&gt;'''&lt;/ins&gt;identifikace Francouzů s Galy&lt;ins class=&quot;diffchange diffchange-inline&quot;&gt;''' &lt;/ins&gt;rozvinula v době prvního Francouzského císařství. Na Gálii bylo v této době nahlíženo jako na místo s pozitivními charakteristikami, kde převládala statečnost a nezávislost. Zároveň bitva o Alésii  vzdáleně rezonovala s &lt;ins class=&quot;diffchange diffchange-inline&quot;&gt;[[bitva o Waterloo|&lt;/ins&gt;bitvou o Waterloo&lt;ins class=&quot;diffchange diffchange-inline&quot;&gt;]]&lt;/ins&gt;. Národní &lt;ins class=&quot;diffchange diffchange-inline&quot;&gt;[[Mytologie|&lt;/ins&gt;mýtus&lt;ins class=&quot;diffchange diffchange-inline&quot;&gt;]]&lt;/ins&gt;, především ve své školní verzi, pak oslavoval Galy jako předky Francouzů. Tuto identifikaci najdeme též v Asterixovi, který ztotožňuje Galy s Francouzi. To staví do paralely dvě vyprávění: jedno hrdinské a historické, druhé parodující a fiktivní. Asterixovi se zde dostává &lt;ins class=&quot;diffchange diffchange-inline&quot;&gt;'''&lt;/ins&gt;propojení s Vercingétorixem&lt;ins class=&quot;diffchange diffchange-inline&quot;&gt;'''&lt;/ins&gt;, což potvrzuje jeho zakotvení v národní paměti.&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt;−&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #ffe49c; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;Příběh vypráví o galské vesnici, která jako poslední odolává nájezdům Římanů a to především díky zázračnému elixíru, který připravuje starý druid. Tento nápoj dodává nadlidskou sílu každému, kdo jej vypije. Komiks se zaměřuje především na postavu Asterixe, statečného bojovníka, jemuž nepomáhá mařit plány Julia Césara a chránit galskou vesnici jen zázračný elixír, ale také jeho inteligence. Asterix je kromě prvního alba ve všech dílech doprovázený svým přítelem Obélixem – jediným Galem, pro kterého jsou účinky zázračného elixíru permanentní. Od pátého alba Asterix a cesta kolem Galie (1965) jsou oba hrdinové doprovázeni Idéfixem, malým psem, kterého si Obelix osvojí. Ve dvojici, kterou tvoří Asterix a Obelix se střetávají protiklady a rozdílné charaktery, jenž se vzájemně doplňují (malý a velký, silný a &lt;del class=&quot;diffchange diffchange-inline&quot;&gt;chytrý…&lt;/del&gt;). Ty přispívají ke gradaci komičnosti a evokují rozložení hrdinů typické pro evropské narativní formy (například David a Goliáš; Dlouhý, Široký a Bystrozraký).&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt;+&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #a3d3ff; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt; &lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt;−&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #ffe49c; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;Tento komiks se kromě velkého zájmu široké veřejnosti těší také pozornosti odborníků – především z řad francouzských etnologů a antropologů. Obzvláště materiální kultura v Asterixovi může být bez problému spojována s artefakty, s nimiž pracuje archeologie a etnografie. Koherence tohoto fiktivního světa umožňuje pracovat s komiksovými alby jako s terénem a provádět v tomto terénu etnografický výzkum. Na dané téma byla například uspořádaná expozice v Národním muzeu lidového umění a tradic (Musée national des Arts et Traditions populaires) , která vedle jednotlivých komiksových obrázků ukazovala skutečné etnografické a archeologické artefakty. K příležitosti této expozice se konala také konference Společnosti pro francouzskou etnologii (Société d´Ethnologie française), která si kladla za cíl probádat tento fenomén ze všech možných úhlů pohledu.  &lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt;+&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #a3d3ff; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;&lt;ins class=&quot;diffchange diffchange-inline&quot;&gt;== Asterix jako mýtický hrdina ==&lt;/ins&gt;&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt;−&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #ffe49c; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;Asterix byl v rámci zmíněné výstavy označen za současný mýtus, což u některých odborníků představovalo provokativní koncept, o to víc, že se komické vyprávění komiksu Asterix spojilo s národním mýtem o Vercingétorixovi. Pokud bychom však Asterixe nemohli považovat za současný mýtus, tak co jiného? Přesto, že se neprezentuje jako skutečná historická událost, tento příběh je jistým typem vyprávění o původu kultury francouzského obyvatelstva. Proto mýtus, jehož primární funkcí je právě toto vyprávění o původu, nehledě na jeho pravděpodobnost, může být také kategorií, do které tento komiks po právu náleží.&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt;+&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #a3d3ff; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;Při výběru hlavního hrdiny však mezi Goscinym a Uderzem vznikly neshody. Zatímco Uderzo si jej představoval jako svalnatého Gala, Gosciny se přikláněl spíše k „mazanému skrčkovi“. Na první pohled bychom tak hlavního hrdinu Asterixe mohli označit za specifický typ hrdiny - &lt;ins class=&quot;diffchange diffchange-inline&quot;&gt;'''&lt;/ins&gt;„hrdina nevzbuzující naději“&lt;ins class=&quot;diffchange diffchange-inline&quot;&gt;'''&lt;/ins&gt;. Jeho postava byla vytvořená, aby v něm evokovala anti-hrdinu, jenž má přesně opačné kvality než svalnatost a temperament, které jsou společné všem klasickým hrdinům.&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt;−&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #ffe49c; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;&lt;del class=&quot;diffchange diffchange-inline&quot;&gt;	&lt;/del&gt;Z pohledu narativní složky tohoto komiksu, je Vercingétorix dokonce několikrát zmiňován a jeho zachycení při skládání zbraní k Césarovým nohám se objevuje v dílech Asterix z Galie (1959) a Asterix a slavný štít (1967). Zároveň Asterix stejně jako příběh o Vercingétorixovi staví do popředí schopnost rezistence. Asterixe můžeme označit jako sociálního hrdinu, jehož skutky jsou podmíněné celým systémem, v němž on představuje jen jeden článek. Na rozdíl od toho Vercingétorix jako mýtický hrdina zaujímá centrální postavení a determinuje celý systém, který jej obklopuje. Pokud nás zajímá vnímání Vercingétorixe a Asterixe ve Francii, můžeme rozlišovat mezi dvěma druhy pravdivosti příběhu. Zatímco Vercingétorix je pro Francouze něčím, čemu musí věřit, jelikož se jedná o vyprávění, jež tvoří jejich historii. Asterix, představuje příběh, jemuž Francouzi věří s radostí. Jde totiž o vyprávění, ve kterém se Francie, dostatečně si jistá svou vlastní identitou, dokáže smát sama sobě.&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt;+&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #a3d3ff; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt; &lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt;−&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #ffe49c; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;&lt;del class=&quot;diffchange diffchange-inline&quot;&gt;	&lt;/del&gt;Příběh o Asterixovi tedy tvoří jistý doplněk k vyprávění o Vercingétorixovi a staví se tak na okraj národního mýtu. Vzhledem k tomu, že Asterix splňuje tři hlavní vlastnosti mýtu – jedná se o vyprávění o původu, které je nadčasové a kolektivní – můžeme jej na všeobecné rovině bez problémů charakterizovat jako mýtus. Přesto, že Asterix jako autorské dílo by se stricto sensu měl všem definicím mýtu vymykat, z pohledu recepce se jedná o dílo kolektivní, které v průběhu času zlidovělo. Mýtu se blíží také permanentním odkazováním na současnou společnost, kterým poukazuje na regionální a národní stereotypy. Vytváří tím zásobárnu témat blízkých kulturním mytologiím tak, jak je definuje Roland Barthes.&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt;+&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #a3d3ff; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;Asterix hraje perfektně svou roli populárního hrdiny: je ústředním aktérem resistence galské vesnice před Římany. Ztotožňuje se v něm boj, který vede malý proti velkému. Asterix tak uplatňuje sen, jenž je naprosto univerzální: nepodrobit se nátlaku organizací, které mají nad jednotlivcem vyšší moc. Hybridní svět Asterixe představuje deformovaný obraz našeho vlastního světa se všemi jeho výstřednostmi a nepravostmi. Zároveň v sobě nese jistý &lt;ins class=&quot;diffchange diffchange-inline&quot;&gt;'''&lt;/ins&gt;šarm ideálního světa&lt;ins class=&quot;diffchange diffchange-inline&quot;&gt;'''&lt;/ins&gt;, který od toho našeho dělí bariéra utopie.&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td colspan=&quot;2&quot;&gt; &lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt;+&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #a3d3ff; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt; &lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td colspan=&quot;2&quot;&gt; &lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt;+&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #a3d3ff; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;&lt;ins class=&quot;diffchange diffchange-inline&quot;&gt;== Děj příběhu a hlavní postavy ==&lt;/ins&gt;&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td colspan=&quot;2&quot;&gt; &lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt;+&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #a3d3ff; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;Příběh vypráví o galské vesnici, která jako poslední odolává nájezdům Římanů a to především díky zázračnému elixíru, který připravuje starý druid. Tento nápoj dodává nadlidskou sílu každému, kdo jej vypije. Komiks se zaměřuje především na postavu Asterixe, statečného bojovníka, jemuž nepomáhá mařit plány &lt;ins class=&quot;diffchange diffchange-inline&quot;&gt;[[Julius César|&lt;/ins&gt;Julia Césara&lt;ins class=&quot;diffchange diffchange-inline&quot;&gt;]] &lt;/ins&gt;a chránit galskou vesnici jen zázračný elixír, ale také jeho inteligence. Asterix je kromě prvního alba ve všech dílech doprovázený svým přítelem &lt;ins class=&quot;diffchange diffchange-inline&quot;&gt;'''&lt;/ins&gt;Obélixem&lt;ins class=&quot;diffchange diffchange-inline&quot;&gt;''' &lt;/ins&gt;– jediným Galem, pro kterého jsou účinky zázračného elixíru permanentní. Od pátého alba Asterix a cesta kolem Galie (1965) jsou oba hrdinové doprovázeni Idéfixem, malým psem, kterého si Obelix osvojí. Ve dvojici, kterou tvoří Asterix a Obelix se střetávají protiklady a rozdílné charaktery, jenž se vzájemně doplňují (malý a velký, silný a &lt;ins class=&quot;diffchange diffchange-inline&quot;&gt;chytrý...&lt;/ins&gt;). Ty přispívají ke &lt;ins class=&quot;diffchange diffchange-inline&quot;&gt;'''&lt;/ins&gt;gradaci komičnosti&lt;ins class=&quot;diffchange diffchange-inline&quot;&gt;''' &lt;/ins&gt;a evokují rozložení hrdinů typické pro evropské &lt;ins class=&quot;diffchange diffchange-inline&quot;&gt;[[Naratologie|&lt;/ins&gt;narativní&lt;ins class=&quot;diffchange diffchange-inline&quot;&gt;]] &lt;/ins&gt;formy (například David a Goliáš; Dlouhý, Široký a Bystrozraký).&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td colspan=&quot;2&quot;&gt; &lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt;+&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #a3d3ff; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt; &lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td colspan=&quot;2&quot;&gt; &lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt;+&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #a3d3ff; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;&lt;ins class=&quot;diffchange diffchange-inline&quot;&gt;== Asterix jako předmět zájmu etnologie ==&lt;/ins&gt;&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td colspan=&quot;2&quot;&gt; &lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt;+&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #a3d3ff; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;Tento komiks se kromě velkého zájmu široké veřejnosti těší &lt;ins class=&quot;diffchange diffchange-inline&quot;&gt;'''&lt;/ins&gt;také pozornosti odborníků&lt;ins class=&quot;diffchange diffchange-inline&quot;&gt;''' &lt;/ins&gt;– především z řad francouzských etnologů a antropologů. Obzvláště materiální kultura v Asterixovi může být bez problému spojována s artefakty, s nimiž pracuje archeologie a etnografie. Koherence tohoto fiktivního světa umožňuje pracovat s komiksovými alby jako s terénem a provádět v tomto terénu &lt;ins class=&quot;diffchange diffchange-inline&quot;&gt;'''&lt;/ins&gt;etnografický výzkum&lt;ins class=&quot;diffchange diffchange-inline&quot;&gt;'''&lt;/ins&gt;. Na dané téma byla například uspořádaná expozice v &lt;ins class=&quot;diffchange diffchange-inline&quot;&gt;'''&lt;/ins&gt;Národním muzeu lidového umění a tradic&lt;ins class=&quot;diffchange diffchange-inline&quot;&gt;''' &lt;/ins&gt;(Musée national des Arts et Traditions populaires), která vedle jednotlivých komiksových obrázků ukazovala skutečné etnografické a archeologické artefakty. K příležitosti této expozice se konala také konference &lt;ins class=&quot;diffchange diffchange-inline&quot;&gt;'''&lt;/ins&gt;Společnosti pro francouzskou etnologii&lt;ins class=&quot;diffchange diffchange-inline&quot;&gt;''' &lt;/ins&gt;(Société d´Ethnologie française), která si kladla za cíl probádat tento fenomén ze všech možných úhlů pohledu.  &lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td colspan=&quot;2&quot;&gt; &lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt;+&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #a3d3ff; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt; &lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td colspan=&quot;2&quot;&gt; &lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt;+&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #a3d3ff; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;Asterix byl v rámci zmíněné výstavy označen za &lt;ins class=&quot;diffchange diffchange-inline&quot;&gt;'''&lt;/ins&gt;současný mýtus&lt;ins class=&quot;diffchange diffchange-inline&quot;&gt;'''&lt;/ins&gt;, což u některých odborníků představovalo provokativní koncept, o to víc, že se komické vyprávění komiksu Asterix spojilo s národním mýtem o Vercingétorixovi. Pokud bychom však Asterixe nemohli považovat za současný mýtus, tak co jiného? Přesto, že se neprezentuje jako skutečná historická událost, tento příběh je jistým typem vyprávění o původu kultury francouzského obyvatelstva. Proto mýtus, jehož primární funkcí je právě toto vyprávění o původu, nehledě na jeho pravděpodobnost, může být také kategorií, do které tento komiks po právu náleží.&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td colspan=&quot;2&quot;&gt; &lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt;+&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #a3d3ff; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt; &lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td colspan=&quot;2&quot;&gt; &lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt;+&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #a3d3ff; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;&lt;ins class=&quot;diffchange diffchange-inline&quot;&gt;== Asterix vs. Vercingétorix ==&lt;/ins&gt;&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td colspan=&quot;2&quot;&gt; &lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt;+&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #a3d3ff; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;Z pohledu narativní složky tohoto komiksu, je &lt;ins class=&quot;diffchange diffchange-inline&quot;&gt;'''&lt;/ins&gt;Vercingétorix&lt;ins class=&quot;diffchange diffchange-inline&quot;&gt;''' &lt;/ins&gt;dokonce několikrát zmiňován a jeho zachycení při skládání zbraní k Césarovým nohám se objevuje v dílech &lt;ins class=&quot;diffchange diffchange-inline&quot;&gt;''&lt;/ins&gt;Asterix z Galie&lt;ins class=&quot;diffchange diffchange-inline&quot;&gt;'' &lt;/ins&gt;(1959) a &lt;ins class=&quot;diffchange diffchange-inline&quot;&gt;''&lt;/ins&gt;Asterix a slavný štít&lt;ins class=&quot;diffchange diffchange-inline&quot;&gt;'' &lt;/ins&gt;(1967). Zároveň Asterix stejně jako příběh o Vercingétorixovi staví do popředí schopnost rezistence. Asterixe můžeme označit jako &lt;ins class=&quot;diffchange diffchange-inline&quot;&gt;'''&lt;/ins&gt;sociálního hrdinu&lt;ins class=&quot;diffchange diffchange-inline&quot;&gt;'''&lt;/ins&gt;, jehož skutky jsou podmíněné celým systémem, v němž on představuje jen jeden článek. Na rozdíl od toho Vercingétorix jako &lt;ins class=&quot;diffchange diffchange-inline&quot;&gt;'''&lt;/ins&gt;mýtický hrdina&lt;ins class=&quot;diffchange diffchange-inline&quot;&gt;''' &lt;/ins&gt;zaujímá centrální postavení a determinuje celý systém, který jej obklopuje. Pokud nás zajímá vnímání Vercingétorixe a Asterixe ve Francii, můžeme rozlišovat mezi dvěma druhy pravdivosti příběhu. Zatímco Vercingétorix je pro Francouze něčím, čemu musí věřit, jelikož se jedná o vyprávění, jež tvoří jejich historii. Asterix, představuje příběh, jemuž Francouzi věří s radostí. Jde totiž o vyprávění, ve kterém se Francie, dostatečně si jistá svou vlastní identitou, dokáže smát sama sobě.&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td colspan=&quot;2&quot;&gt; &lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt;+&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #a3d3ff; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt; &lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td colspan=&quot;2&quot;&gt; &lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt;+&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #a3d3ff; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;&lt;ins class=&quot;diffchange diffchange-inline&quot;&gt;== Závěr ==&lt;/ins&gt;&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td colspan=&quot;2&quot;&gt; &lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt;+&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #a3d3ff; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;Příběh o Asterixovi tedy tvoří jistý doplněk k vyprávění o Vercingétorixovi a staví se tak &lt;ins class=&quot;diffchange diffchange-inline&quot;&gt;'''&lt;/ins&gt;na okraj národního mýtu&lt;ins class=&quot;diffchange diffchange-inline&quot;&gt;'''&lt;/ins&gt;. Vzhledem k tomu, že Asterix splňuje &lt;ins class=&quot;diffchange diffchange-inline&quot;&gt;'''&lt;/ins&gt;tři hlavní vlastnosti mýtu&lt;ins class=&quot;diffchange diffchange-inline&quot;&gt;''' &lt;/ins&gt;– jedná se o vyprávění o původu, které je nadčasové a kolektivní – můžeme jej na všeobecné rovině bez problémů charakterizovat jako mýtus. Přesto, že Asterix jako autorské dílo by se &lt;ins class=&quot;diffchange diffchange-inline&quot;&gt;''&lt;/ins&gt;stricto sensu&lt;ins class=&quot;diffchange diffchange-inline&quot;&gt;'' &lt;/ins&gt;měl všem definicím mýtu vymykat, z pohledu recepce se jedná o dílo kolektivní, které v průběhu času zlidovělo. Mýtu se blíží také permanentním odkazováním na současnou společnost, kterým poukazuje na regionální a národní stereotypy. Vytváří tím zásobárnu témat blízkých kulturním mytologiím tak, jak je definuje &lt;ins class=&quot;diffchange diffchange-inline&quot;&gt;'''&lt;/ins&gt;Roland Barthes&lt;ins class=&quot;diffchange diffchange-inline&quot;&gt;'''&lt;/ins&gt;.&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;/table&gt;</summary>
		<author><name>Vera.Okenkova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Asterix_jako_m%C3%BDtick%C3%BD_hrdina&amp;diff=16599&amp;oldid=prev</id>
		<title>Vera.Okenkova: Založena nová stránka s textem „Dílo Asterix, které poprvé vyšlo pod názvem '''Asterix z Galie''', je francouzsko-belgický komiks, jenž vytvořil scénárista '''René Goscinny''' …“</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Asterix_jako_m%C3%BDtick%C3%BD_hrdina&amp;diff=16599&amp;oldid=prev"/>
		<updated>2015-02-04T09:27:29Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Založena nová stránka s textem „Dílo Asterix, které poprvé vyšlo pod názvem &amp;#039;&amp;#039;&amp;#039;Asterix z Galie&amp;#039;&amp;#039;&amp;#039;, je francouzsko-belgický komiks, jenž vytvořil scénárista &amp;#039;&amp;#039;&amp;#039;René Goscinny&amp;#039;&amp;#039;&amp;#039; …“&lt;/p&gt;
&lt;p&gt;&lt;b&gt;Nová stránka&lt;/b&gt;&lt;/p&gt;&lt;div&gt;Dílo Asterix, které poprvé vyšlo pod názvem '''Asterix z Galie''', je francouzsko-belgický komiks, jenž vytvořil scénárista '''René Goscinny''' a kreslíř '''Albert Uderzo'''. Jeho vznik se datuje k 29. říjnu 1959, kdy komiks poprvé vyšel v časopisu ''Pilote''. Děj se odehrává okolo roku 50 před naším letopočtem a hovoří o malé galské osadě v kraji nazývaném Armoryka (Armoryka je starověký název části Galie, dnes v západní Francii. Tato lokalita byla vymezena řekami Seinou a Loirou.), který jako jediný stále odolával útokům Římanů. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Každý z dílů komiksu je uvedený slovy: ''„Píše se rok 50 před Kristem. Celá Galie je okupována Římany... Celá Galie? Kdepak! Jedna vesnice, ve které sídlí neporazitelní Galové, nadále odolává uchvatiteli.“'' Tato úvodní věta napovídá, že se dílo nesnaží o popis skutečné historické události. Fakt, že je celá Galie okupovaná Římany, je hned vzápětí vyvrácen následující větou. Ani datace k roku 50 před naším letopočtem není z pohledu skutečných historických událostí přesná. Svět Asterixe je ve skutečnosti hybridním světem, který svými groteskními výrazy nepřímo '''ukazuje současné stereotypy''', i když s historickými kulisami v pozadí.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
V roce 1959 si malá společnost Edipresse-Edifrance, kterou založil René Gosciny, Albert Uderzo a Jean Hébrard, vzala za úkol vytvořit komiks pro svůj časopis pro mládež Pilote. Komiks, který byl publikovaý mezi lety 1959 – 1973 v časopise Pilote, vycházel zároveň v komiksových albech. Dvacet čtyři prvních alb vychází v nakladatelství Dargaud, poté od roku 1998 v nakladatelství Hachette a nakonec posledních deset alb vydává nakladatelství Albert René. Tato komiksová alba byla přeložená do 107 jazyků a prodalo se celkem 350 milionů exemplářů, což z Asterixe učinilo světově nejprodávanější evropský komiks.&lt;br /&gt;
Při hledání tématu vznikajícího komiksu se Gosciny s Uderzem inspirovali francouzským „folklórem“ a nejdůležitějšími obdobími francouzských dějin. Při chronologickém výčtu velkých dějinných událostí se po paleolitu zastavili okamžitě u Galů. V průběhu několika hodin již byla na světě idea galské vesnice a jejích obyvatel. Nejen, že jsou Galové důležitou součástí francouzských dějin samotní o sobě, ale výrazně se identifikace Francouzů s Galy rozvinula v době prvního Francouzského císařství. Na Gálii bylo v této době nahlíženo jako na místo s pozitivními charakteristikami, kde převládala statečnost a nezávislost. Zároveň bitva o Alésii  vzdáleně rezonovala s bitvou o Waterloo. Národní mýtus, především ve své školní verzi, pak oslavoval Galy jako předky Francouzů. Tuto identifikaci najdeme též v Asterixovi, který ztotožňuje Galy s Francouzi. To staví do paralely dvě vyprávění: jedno hrdinské a historické, druhé parodující a fiktivní. Asterixovi se zde dostává propojení s Vercingétorixem, což potvrzuje jeho zakotvení v národní paměti.&lt;br /&gt;
Při výběru hlavního hrdiny však mezi Goscinym a Uderzem vznikly neshody. Zatímco Uderzo si jej představoval jako svalnatého Gala, Gosciny se přikláněl spíše k „mazanému skrčkovi“. Na první pohled bychom tak hlavního hrdinu Asterixe mohli označit za specifický typ hrdiny - „hrdina nevzbuzující naději“. Jeho postava byla vytvořená, aby v něm evokovala anti-hrdinu, jenž má přesně opačné kvality než svalnatost a temperament, které jsou společné všem klasickým hrdinům.&lt;br /&gt;
	Asterix hraje perfektně svou roli populárního hrdiny: je ústředním aktérem resistence galské vesnice před Římany. Ztotožňuje se v něm boj, který vede malý proti velkému. Asterix tak uplatňuje sen, jenž je naprosto univerzální: nepodrobit se nátlaku organizací, které mají nad jednotlivcem vyšší moc. Hybridní svět Asterixe představuje deformovaný obraz našeho vlastního světa se všemi jeho výstřednostmi a nepravostmi. Zároveň v sobě nese jistý šarm ideálního světa, který od toho našeho dělí bariéra utopie.&lt;br /&gt;
Příběh vypráví o galské vesnici, která jako poslední odolává nájezdům Římanů a to především díky zázračnému elixíru, který připravuje starý druid. Tento nápoj dodává nadlidskou sílu každému, kdo jej vypije. Komiks se zaměřuje především na postavu Asterixe, statečného bojovníka, jemuž nepomáhá mařit plány Julia Césara a chránit galskou vesnici jen zázračný elixír, ale také jeho inteligence. Asterix je kromě prvního alba ve všech dílech doprovázený svým přítelem Obélixem – jediným Galem, pro kterého jsou účinky zázračného elixíru permanentní. Od pátého alba Asterix a cesta kolem Galie (1965) jsou oba hrdinové doprovázeni Idéfixem, malým psem, kterého si Obelix osvojí. Ve dvojici, kterou tvoří Asterix a Obelix se střetávají protiklady a rozdílné charaktery, jenž se vzájemně doplňují (malý a velký, silný a chytrý…). Ty přispívají ke gradaci komičnosti a evokují rozložení hrdinů typické pro evropské narativní formy (například David a Goliáš; Dlouhý, Široký a Bystrozraký).&lt;br /&gt;
Tento komiks se kromě velkého zájmu široké veřejnosti těší také pozornosti odborníků – především z řad francouzských etnologů a antropologů. Obzvláště materiální kultura v Asterixovi může být bez problému spojována s artefakty, s nimiž pracuje archeologie a etnografie. Koherence tohoto fiktivního světa umožňuje pracovat s komiksovými alby jako s terénem a provádět v tomto terénu etnografický výzkum. Na dané téma byla například uspořádaná expozice v Národním muzeu lidového umění a tradic (Musée national des Arts et Traditions populaires) , která vedle jednotlivých komiksových obrázků ukazovala skutečné etnografické a archeologické artefakty. K příležitosti této expozice se konala také konference Společnosti pro francouzskou etnologii (Société d´Ethnologie française), která si kladla za cíl probádat tento fenomén ze všech možných úhlů pohledu. &lt;br /&gt;
Asterix byl v rámci zmíněné výstavy označen za současný mýtus, což u některých odborníků představovalo provokativní koncept, o to víc, že se komické vyprávění komiksu Asterix spojilo s národním mýtem o Vercingétorixovi. Pokud bychom však Asterixe nemohli považovat za současný mýtus, tak co jiného? Přesto, že se neprezentuje jako skutečná historická událost, tento příběh je jistým typem vyprávění o původu kultury francouzského obyvatelstva. Proto mýtus, jehož primární funkcí je právě toto vyprávění o původu, nehledě na jeho pravděpodobnost, může být také kategorií, do které tento komiks po právu náleží.&lt;br /&gt;
	Z pohledu narativní složky tohoto komiksu, je Vercingétorix dokonce několikrát zmiňován a jeho zachycení při skládání zbraní k Césarovým nohám se objevuje v dílech Asterix z Galie (1959) a Asterix a slavný štít (1967). Zároveň Asterix stejně jako příběh o Vercingétorixovi staví do popředí schopnost rezistence. Asterixe můžeme označit jako sociálního hrdinu, jehož skutky jsou podmíněné celým systémem, v němž on představuje jen jeden článek. Na rozdíl od toho Vercingétorix jako mýtický hrdina zaujímá centrální postavení a determinuje celý systém, který jej obklopuje. Pokud nás zajímá vnímání Vercingétorixe a Asterixe ve Francii, můžeme rozlišovat mezi dvěma druhy pravdivosti příběhu. Zatímco Vercingétorix je pro Francouze něčím, čemu musí věřit, jelikož se jedná o vyprávění, jež tvoří jejich historii. Asterix, představuje příběh, jemuž Francouzi věří s radostí. Jde totiž o vyprávění, ve kterém se Francie, dostatečně si jistá svou vlastní identitou, dokáže smát sama sobě.&lt;br /&gt;
	Příběh o Asterixovi tedy tvoří jistý doplněk k vyprávění o Vercingétorixovi a staví se tak na okraj národního mýtu. Vzhledem k tomu, že Asterix splňuje tři hlavní vlastnosti mýtu – jedná se o vyprávění o původu, které je nadčasové a kolektivní – můžeme jej na všeobecné rovině bez problémů charakterizovat jako mýtus. Přesto, že Asterix jako autorské dílo by se stricto sensu měl všem definicím mýtu vymykat, z pohledu recepce se jedná o dílo kolektivní, které v průběhu času zlidovělo. Mýtu se blíží také permanentním odkazováním na současnou společnost, kterým poukazuje na regionální a národní stereotypy. Vytváří tím zásobárnu témat blízkých kulturním mytologiím tak, jak je definuje Roland Barthes.&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Vera.Okenkova</name></author>
		
	</entry>
</feed>