<?xml version="1.0"?>
<feed xmlns="http://www.w3.org/2005/Atom" xml:lang="cs">
	<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?action=history&amp;feed=atom&amp;title=Charles_Babbage</id>
	<title>Charles Babbage - Historie editací</title>
	<link rel="self" type="application/atom+xml" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?action=history&amp;feed=atom&amp;title=Charles_Babbage"/>
	<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Charles_Babbage&amp;action=history"/>
	<updated>2026-04-04T09:26:43Z</updated>
	<subtitle>Historie editací této stránky</subtitle>
	<generator>MediaWiki 1.33.0</generator>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Charles_Babbage&amp;diff=64487&amp;oldid=prev</id>
		<title>Petr.Kosik v 20. 3. 2021, 23:11</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Charles_Babbage&amp;diff=64487&amp;oldid=prev"/>
		<updated>2021-03-20T23:11:13Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;&lt;/p&gt;
&lt;table class=&quot;diff diff-contentalign-left&quot; data-mw=&quot;interface&quot;&gt;
				&lt;col class=&quot;diff-marker&quot; /&gt;
				&lt;col class=&quot;diff-content&quot; /&gt;
				&lt;col class=&quot;diff-marker&quot; /&gt;
				&lt;col class=&quot;diff-content&quot; /&gt;
				&lt;tr class=&quot;diff-title&quot; lang=&quot;cs&quot;&gt;
				&lt;td colspan=&quot;2&quot; style=&quot;background-color: #fff; color: #222; text-align: center;&quot;&gt;← Starší verze&lt;/td&gt;
				&lt;td colspan=&quot;2&quot; style=&quot;background-color: #fff; color: #222; text-align: center;&quot;&gt;Verze z 20. 3. 2021, 23:11&lt;/td&gt;
				&lt;/tr&gt;&lt;tr&gt;&lt;td colspan=&quot;2&quot; class=&quot;diff-lineno&quot; id=&quot;mw-diff-left-l6&quot; &gt;Řádek 6:&lt;/td&gt;
&lt;td colspan=&quot;2&quot; class=&quot;diff-lineno&quot;&gt;Řádek 6:&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;Charles Babbage studoval matematiku na Trinity College v Cambridge, ale byl zklamán přístupem tamních vyučujících, kteří se příliš upínali k odkazu Isaaca Newtona a nevěnovali pozornost novému vývoji v tomto vědním oboru. Babbage tedy hledal poznání v jiných evropských zemích a seznámil se s Leibnizovou metodou diferenciálního počtu. Se spolužáky Johnem Herschelem a Georgem Peacockem založil Babbage Analytickou společnost, která měla oživit vývoj anglické matematiky.&amp;lt;ref name=&amp;quot;Gleick&amp;quot;&amp;gt;GLEICK, James. 2013. ''Informace: Historie. Teorie. Záplava.'' 1. vyd. v českém jazyce. Praha: Argo, 396 s. ISBN 978-80-7363-415-5. Z anglického originálu přeložil Jan KAŠPAR.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;Charles Babbage studoval matematiku na Trinity College v Cambridge, ale byl zklamán přístupem tamních vyučujících, kteří se příliš upínali k odkazu Isaaca Newtona a nevěnovali pozornost novému vývoji v tomto vědním oboru. Babbage tedy hledal poznání v jiných evropských zemích a seznámil se s Leibnizovou metodou diferenciálního počtu. Se spolužáky Johnem Herschelem a Georgem Peacockem založil Babbage Analytickou společnost, která měla oživit vývoj anglické matematiky.&amp;lt;ref name=&amp;quot;Gleick&amp;quot;&amp;gt;GLEICK, James. 2013. ''Informace: Historie. Teorie. Záplava.'' 1. vyd. v českém jazyce. Praha: Argo, 396 s. ISBN 978-80-7363-415-5. Z anglického originálu přeložil Jan KAŠPAR.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt;−&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #ffe49c; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;Ve 20. a 30. letech 19. století pracoval Babbage na sestrojení diferenčního stroje. V roce 1816 byl zvolen členem Královské vědecké společnosti. V letech 1828–39 zastával funkci lukasiánského profesora matematiky na univerzitě v Cambridge.&amp;lt;ref name=&amp;quot;Brit CB&amp;quot; /&amp;gt; Pořádal pravidelné sobotní večírky, na které přicházeli politici, umělci i slavní vědci. Později se Babbage věnoval konceptu analytického stroje, který však nebyl sestrojen. Tuto myšlenku rozvíjel společně s [[Ada Lovelace|Adou Lovelace]]. V roce &lt;del class=&quot;diffchange diffchange-inline&quot;&gt;1940 &lt;/del&gt;se vydal na cestu po Evropě, kde měl příležitost seznámit se s novými vynálezy i prezentovat své nápady. Kromě matematiky Babbage věnoval pozornost různým technologiím a inovacím. Zajímal se o železnici, trávil čas prolamováním [[Šifry|šifer]] a vymýšlel zlepšení poštovního systému. Jeho vizionářský analytický stroj byl zapomenut a znovuobjeven až ve 20. století.&amp;lt;ref name=&amp;quot;Gleick&amp;quot;/&amp;gt;&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt;+&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #a3d3ff; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;Ve 20. a 30. letech 19. století pracoval Babbage na sestrojení diferenčního stroje. V roce 1816 byl zvolen členem Královské vědecké společnosti. V letech 1828–39 zastával funkci lukasiánského profesora matematiky na univerzitě v Cambridge.&amp;lt;ref name=&amp;quot;Brit CB&amp;quot; /&amp;gt; Pořádal pravidelné sobotní večírky, na které přicházeli politici, umělci i slavní vědci. Později se Babbage věnoval konceptu analytického stroje, který však nebyl sestrojen. Tuto myšlenku rozvíjel společně s [[Ada Lovelace|Adou Lovelace]]. V roce &lt;ins class=&quot;diffchange diffchange-inline&quot;&gt;1840 &lt;/ins&gt;se vydal na cestu po Evropě, kde měl příležitost seznámit se s novými vynálezy i prezentovat své nápady. Kromě matematiky Babbage věnoval pozornost různým technologiím a inovacím. Zajímal se o železnici, trávil čas prolamováním [[Šifry|šifer]] a vymýšlel zlepšení poštovního systému. Jeho vizionářský analytický stroj byl zapomenut a znovuobjeven až ve 20. století.&amp;lt;ref name=&amp;quot;Gleick&amp;quot; /&amp;gt;&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;==Diferenční stroj==&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;==Diferenční stroj==&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;[[File: Babbages Difference Engine No 1, 1824-1832. (9660573845).jpg |thumb|right|Diferenční stroj]]&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;[[File: Babbages Difference Engine No 1, 1824-1832. (9660573845).jpg |thumb|right|Diferenční stroj]]&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt;−&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #ffe49c; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;Na začátku 19. století se výrazem „počítač“ neoznačoval stroj, ale člověk provádějící výpočty. Vzniklé tabulky výpočtů byly užitečné, protože hledání v tabulkách bylo rychlejší než samotné počítání, ale zároveň obsahovaly chyby. V roce &lt;del class=&quot;diffchange diffchange-inline&quot;&gt;1921 &lt;/del&gt;pracovali Babbage s Herschelem na logaritmických tabulkách pro potřeby mořeplavců. Napsali návod a nechali dva lidské počítače vytvořit tabulky. Při kontrole však našli mnoho nesrovnalostí a Babbage vyslovil přání, aby se výpočty mohly provádět s pomocí parního stroje, který by byl schopen dosáhnout přesnějších výsledků než chybující lidé. Tím se zrodil nápad na sestrojení [[diferenční stroj|diferenčního stroje]].&amp;lt;ref name=&amp;quot;Grier&amp;quot;&amp;gt;GRIER, David Alan. 2005. ''When Computers Were Human'' [online]. 1. vydání. Princeton: Princeton University Press, 1 online resource (423 pages) [cit. 2016-01-28]. ISBN 9781400849369. Dostupné z: http://site.ebrary.com/lib/cuni/detail.action?docID=10783697&amp;amp;p00=babbage&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt;+&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #a3d3ff; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;Na začátku 19. století se výrazem „počítač“ neoznačoval stroj, ale člověk provádějící výpočty. Vzniklé tabulky výpočtů byly užitečné, protože hledání v tabulkách bylo rychlejší než samotné počítání, ale zároveň obsahovaly chyby. V roce &lt;ins class=&quot;diffchange diffchange-inline&quot;&gt;1821 &lt;/ins&gt;pracovali Babbage s Herschelem na logaritmických tabulkách pro potřeby mořeplavců. Napsali návod a nechali dva lidské počítače vytvořit tabulky. Při kontrole však našli mnoho nesrovnalostí a Babbage vyslovil přání, aby se výpočty mohly provádět s pomocí parního stroje, který by byl schopen dosáhnout přesnějších výsledků než chybující lidé. Tím se zrodil nápad na sestrojení [[diferenční stroj|diferenčního stroje]].&amp;lt;ref name=&amp;quot;Grier&amp;quot;&amp;gt;GRIER, David Alan. 2005. ''When Computers Were Human'' [online]. 1. vydání. Princeton: Princeton University Press, 1 online resource (423 pages) [cit. 2016-01-28]. ISBN 9781400849369. Dostupné z: http://site.ebrary.com/lib/cuni/detail.action?docID=10783697&amp;amp;p00=babbage&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt;−&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #ffe49c; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;Diferenční stroj měl sloužit pro výpočty logaritmických tabulek pro mořeplavce a jeho vývoj byl financován britskou vládou. Babbage na jeho sestrojení spolupracoval s mechanikem Josephem Clementem.&amp;lt;ref name=&amp;quot;Brit DE&amp;quot;&amp;gt;SWAINE, Michael R. Difference Engine. In ''Encyclopædia Britannica'' [online]. [cit. 2016-01-26]. Dostupné z http://www.britannica.com/technology/Difference-Engine&amp;lt;/ref&amp;gt; Stroj byl tvořen železným rámem, ve kterém se nacházela soustava ozubených kol, os, pružin, čepů a číselných kol. První návrh počítal s 60 centimetrů vysokým zařízením, které umělo počítat na šest platných míst.&amp;lt;ref name=&amp;quot;Gleick&amp;quot;/&amp;gt; Babbage ale tento návrh rozvíjel a vymýšlel stroj sálové velikosti, který by uměl počítat na 20–30 platných míst. Diferenční stroj uměl provádět série výpočtů s proměnnými a využíval paměť, kde mohla být data dočasně uložena pro pozdější použití.&amp;lt;ref name=&amp;quot;Brit DE&amp;quot;/&amp;gt;&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt;+&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #a3d3ff; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;Diferenční stroj měl sloužit pro výpočty logaritmických tabulek pro mořeplavce a jeho vývoj byl financován britskou vládou. Babbage na jeho sestrojení spolupracoval s mechanikem Josephem Clementem.&amp;lt;ref name=&amp;quot;Brit DE&amp;quot;&amp;gt;SWAINE, Michael R. Difference Engine. In ''Encyclopædia Britannica'' [online]. [cit. 2016-01-26]. Dostupné z http://www.britannica.com/technology/Difference-Engine&amp;lt;/ref&amp;gt; Stroj byl tvořen železným rámem, ve kterém se nacházela soustava ozubených kol, os, pružin, čepů a číselných kol. První návrh počítal s 60 centimetrů vysokým zařízením, které umělo počítat na šest platných míst.&amp;lt;ref name=&amp;quot;Gleick&amp;quot; /&amp;gt; Babbage ale tento návrh rozvíjel a vymýšlel stroj sálové velikosti, který by uměl počítat na 20–30 platných míst. Diferenční stroj uměl provádět série výpočtů s proměnnými a využíval paměť, kde mohla být data dočasně uložena pro pozdější použití.&amp;lt;ref name=&amp;quot;Brit DE&amp;quot; /&amp;gt;&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt;−&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #ffe49c; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;V roce 1832 se podařilo sestavit malý funkční model stroje, jehož replika se nyní nachází v londýnském Science Museum. Clement požadoval čím dál více peněz a začal mít spory s Babbagem. Britské vládě se projekt nezdál perspektivní a odmítla jej dále financovat, takže byl v roce 1842 definitivně ukončen.&amp;lt;ref name=&amp;quot;Gleick&amp;quot;/&amp;gt;&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt;+&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #a3d3ff; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;V roce 1832 se podařilo sestavit malý funkční model stroje, jehož replika se nyní nachází v londýnském Science Museum. Clement požadoval čím dál více peněz a začal mít spory s Babbagem. Britské vládě se projekt nezdál perspektivní a odmítla jej dále financovat, takže byl v roce 1842 definitivně ukončen.&amp;lt;ref name=&amp;quot;Gleick&amp;quot; /&amp;gt;&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;==Analytický stroj==&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;==Analytický stroj==&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td colspan=&quot;2&quot; class=&quot;diff-lineno&quot; id=&quot;mw-diff-left-l21&quot; &gt;Řádek 21:&lt;/td&gt;
&lt;td colspan=&quot;2&quot; class=&quot;diff-lineno&quot;&gt;Řádek 21:&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;Při vymýšlení způsobu ovládání stroje se Babbage nechal inspirovat vynálezem [[Joseph Marie Jacquard|Josepha Marie Jacquarda]], který vytvořil tkalcovský stav programovatelný pomocí děrných štítků. Analytický stroj by obsahoval dvě skupiny štítků: první skupina měla udávat operace, které se mají vykonat, a druhá skupina měla definovala proměnné, se kterými by byly prováděny dané operace.&amp;lt;ref name=&amp;quot;Babbage&amp;quot;&amp;gt;BABBAGE, Charles, BABBAGE, Henry Prevost (ed.). 2010. ''Babbage's calculating engines: being a collection of papers relating to them; their history, and construction.'' New York: Cambridge University Press, 342 s., [23] s. obr. příl. Cambridge library collection. ISBN 978-1-108-00096-3.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;Při vymýšlení způsobu ovládání stroje se Babbage nechal inspirovat vynálezem [[Joseph Marie Jacquard|Josepha Marie Jacquarda]], který vytvořil tkalcovský stav programovatelný pomocí děrných štítků. Analytický stroj by obsahoval dvě skupiny štítků: první skupina měla udávat operace, které se mají vykonat, a druhá skupina měla definovala proměnné, se kterými by byly prováděny dané operace.&amp;lt;ref name=&amp;quot;Babbage&amp;quot;&amp;gt;BABBAGE, Charles, BABBAGE, Henry Prevost (ed.). 2010. ''Babbage's calculating engines: being a collection of papers relating to them; their history, and construction.'' New York: Cambridge University Press, 342 s., [23] s. obr. příl. Cambridge library collection. ISBN 978-1-108-00096-3.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt;−&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #ffe49c; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;Babbage koncept analytického stroje rozvíjel společně s [[Ada Lovelace|Adou Lovelace]] a široké veřejnosti ho představil pouze jednou, a to na konferenci v Turíně v roce 1840. Tehdy zároveň přiznal, že jeho myšlenka předběhla technický vývoj.&amp;lt;ref name=&amp;quot;Gleick&amp;quot;/&amp;gt; První publikaci o analytickém stroji vydal generál Luigi Manebrea ve francouzštině. Překladu tohoto díla do angličtiny se ujala [[Ada Lovelace]], která jej doplnila o poznámkový aparát přibližně třikrát delší než původní text.&amp;lt;ref name=&amp;quot;Babbage&amp;quot;/&amp;gt;&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt;+&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #a3d3ff; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;Babbage koncept analytického stroje rozvíjel společně s [[Ada Lovelace|Adou Lovelace]] a široké veřejnosti ho představil pouze jednou, a to na konferenci v Turíně v roce 1840. Tehdy zároveň přiznal, že jeho myšlenka předběhla technický vývoj.&amp;lt;ref name=&amp;quot;Gleick&amp;quot; /&amp;gt; První publikaci o analytickém stroji vydal generál Luigi Manebrea ve francouzštině. Překladu tohoto díla do angličtiny se ujala [[Ada Lovelace]], která jej doplnila o poznámkový aparát přibližně třikrát delší než původní text.&amp;lt;ref name=&amp;quot;Babbage&amp;quot; /&amp;gt;&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt;−&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #ffe49c; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;I když analytický stroj nebyl nikdy sestrojen, jeho návrh je prvním návrhem počítače v moderním smyslu.&amp;lt;ref name=&amp;quot;Brit AE&amp;quot;/&amp;gt;&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt;+&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #a3d3ff; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;I když analytický stroj nebyl nikdy sestrojen, jeho návrh je prvním návrhem počítače v moderním smyslu.&amp;lt;ref name=&amp;quot;Brit AE&amp;quot; /&amp;gt;&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;==Vliv na informační vědu==&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;==Vliv na informační vědu==&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt;−&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #ffe49c; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;Babbage se kromě matematiky zabýval mnoha různými, na první pohled nesourodými, obory. S odstupem času můžeme pozorovat, že styčným bodem jeho zájmů byly informace a jejich zpracování, kódování a komunikace. Svým přístupem k informacím a snahou o sestrojení analytického stroje, předchůdce současných počítačů, předznamenával zrod nového vědního oboru předtím, než byla informační věda definována jako vědní disciplína.&amp;lt;ref name=&amp;quot;Gleick&amp;quot;/&amp;gt;&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt;+&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #a3d3ff; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;Babbage se kromě matematiky zabýval mnoha různými, na první pohled nesourodými, obory. S odstupem času můžeme pozorovat, že styčným bodem jeho zájmů byly informace a jejich zpracování, kódování a komunikace. Svým přístupem k informacím a snahou o sestrojení analytického stroje, předchůdce současných počítačů, předznamenával zrod nového vědního oboru předtím, než byla informační věda definována jako vědní disciplína.&amp;lt;ref name=&amp;quot;Gleick&amp;quot; /&amp;gt;&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;==Odkazy==&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;==Odkazy==&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td colspan=&quot;2&quot; class=&quot;diff-lineno&quot; id=&quot;mw-diff-left-l34&quot; &gt;Řádek 34:&lt;/td&gt;
&lt;td colspan=&quot;2&quot; class=&quot;diff-lineno&quot;&gt;Řádek 34:&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;===Použitá literatura===&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;===Použitá literatura===&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt;−&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #ffe49c; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;* BABBAGE, Charles, BABBAGE, Henry Prevost (ed.). 2010. ''Babbage's calculating engines: being a collection of papers relating to them; their history, and construction.'' New York: Cambridge University Press, 342 s., [23] s. obr. příl. Cambridge library collection. ISBN 978-1-108-00096-3.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt;+&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #a3d3ff; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt; &lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt;−&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #ffe49c; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;* The Editors of Encyclopædia Britannica. Charles Babbage. In ''Encyclopædia Britannica'' [online]. [cit. 2016-01-26]. Dostupné z http://www.britannica.com/biography/Charles-Babbage&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt;+&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #a3d3ff; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;*BABBAGE, Charles, BABBAGE, Henry Prevost (ed.). 2010. ''Babbage's calculating engines: being a collection of papers relating to them; their history, and construction.'' New York: Cambridge University Press, 342 s., [23] s. obr. příl. Cambridge library collection. ISBN 978-1-108-00096-3.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt;−&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #ffe49c; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;* GLEICK, James. 2013. ''Informace: Historie. Teorie. Záplava.'' 1. vyd. v českém jazyce. Praha: Argo, 396 s. ISBN 978-80-7363-415-5. Z anglického originálu přeložil Jan KAŠPAR.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt;+&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #a3d3ff; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;*The Editors of Encyclopædia Britannica. Charles Babbage. In ''Encyclopædia Britannica'' [online]. [cit. 2016-01-26]. Dostupné z http://www.britannica.com/biography/Charles-Babbage&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt;−&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #ffe49c; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;* GRIER, David Alan. 2005. ''When Computers Were Human'' [online]. 1. vydání. Princeton: Princeton University Press, 1 online resource (423 pages) [cit. 2016-01-28]. ISBN 9781400849369. Dostupné z: http://site.ebrary.com/lib/cuni/detail.action?docID=10783697&amp;amp;p00=babbage&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt;+&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #a3d3ff; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;*GLEICK, James. 2013. ''Informace: Historie. Teorie. Záplava.'' 1. vyd. v českém jazyce. Praha: Argo, 396 s. ISBN 978-80-7363-415-5. Z anglického originálu přeložil Jan KAŠPAR.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt;−&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #ffe49c; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;* SWAINE, Michael R. Analytical Engine. In ''Encyclopædia Britannica'' [online]. [cit. 2016-01-26]. Dostupné z http://www.britannica.com/technology/Analytical-Engine&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt;+&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #a3d3ff; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;*GRIER, David Alan. 2005. ''When Computers Were Human'' [online]. 1. vydání. Princeton: Princeton University Press, 1 online resource (423 pages) [cit. 2016-01-28]. ISBN 9781400849369. Dostupné z: http://site.ebrary.com/lib/cuni/detail.action?docID=10783697&amp;amp;p00=babbage&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt;−&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #ffe49c; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;* SWAINE, Michael R. Difference Engine. In ''Encyclopædia Britannica'' [online]. [cit. 2016-01-26]. Dostupné z http://www.britannica.com/technology/Difference-Engine&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt;+&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #a3d3ff; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;*SWAINE, Michael R. Analytical Engine. In ''Encyclopædia Britannica'' [online]. [cit. 2016-01-26]. Dostupné z http://www.britannica.com/technology/Analytical-Engine&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td colspan=&quot;2&quot;&gt; &lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt;+&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #a3d3ff; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;*SWAINE, Michael R. Difference Engine. In ''Encyclopædia Britannica'' [online]. [cit. 2016-01-26]. Dostupné z http://www.britannica.com/technology/Difference-Engine&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;===Externí odkazy===&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;===Externí odkazy===&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt;−&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #ffe49c; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;* [http://www.sciencemuseum.org.uk/objects/computing_and_data_processing/1862-89.aspx Model diferenčního stroje v londýnském muzeu vědy (Science Museum)]  &lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt;+&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #a3d3ff; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt; &lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td colspan=&quot;2&quot;&gt; &lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt;+&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #a3d3ff; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;*[http://www.sciencemuseum.org.uk/objects/computing_and_data_processing/1862-89.aspx Model diferenčního stroje v londýnském muzeu vědy (Science Museum)]&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;===Související články===&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;===Související články===&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt;−&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #ffe49c; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;* [[Ada Lovelace]]&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt;+&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #a3d3ff; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt; &lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt;−&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #ffe49c; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;* [[Joseph Marie Jacquard]]&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt;+&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #a3d3ff; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;*[[Ada Lovelace]]&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt;−&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #ffe49c; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;* [[osobní počítač|počítač]]&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt;+&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #a3d3ff; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;*[[Joseph Marie Jacquard]]&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td colspan=&quot;2&quot;&gt; &lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt;+&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #a3d3ff; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;*[[osobní počítač|počítač]]&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;===Klíčová slova===&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;===Klíčová slova===&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;Charles Babbage, analytický stroj, diferenční stroj, počítač.&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;Charles Babbage, analytický stroj, diferenční stroj, počítač.&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt;−&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #ffe49c; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;[[Kategorie:Informační studia a knihovnictví]][[Kategorie:Osobnosti informační vědy a knihovnictví]]&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt;+&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #a3d3ff; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;[[Kategorie:Informační studia a knihovnictví]]&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td colspan=&quot;2&quot;&gt; &lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt;+&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #a3d3ff; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;[[Kategorie:Osobnosti informační vědy a knihovnictví]]&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;{{Zkontrolováno|20170422102812|[[User:Michal.Bily|Michal.Bily]] ([[User:Michal.Bily|diskuse]])}}&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;{{Zkontrolováno|20170422102812|[[User:Michal.Bily|Michal.Bily]] ([[User:Michal.Bily|diskuse]])}}&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;/table&gt;</summary>
		<author><name>Petr.Kosik</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Charles_Babbage&amp;diff=49115&amp;oldid=prev</id>
		<title>Tereza.Hrychová v 12. 7. 2017, 08:54</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Charles_Babbage&amp;diff=49115&amp;oldid=prev"/>
		<updated>2017-07-12T08:54:46Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;&lt;/p&gt;
&lt;table class=&quot;diff diff-contentalign-left&quot; data-mw=&quot;interface&quot;&gt;
				&lt;col class=&quot;diff-marker&quot; /&gt;
				&lt;col class=&quot;diff-content&quot; /&gt;
				&lt;col class=&quot;diff-marker&quot; /&gt;
				&lt;col class=&quot;diff-content&quot; /&gt;
				&lt;tr class=&quot;diff-title&quot; lang=&quot;cs&quot;&gt;
				&lt;td colspan=&quot;2&quot; style=&quot;background-color: #fff; color: #222; text-align: center;&quot;&gt;← Starší verze&lt;/td&gt;
				&lt;td colspan=&quot;2&quot; style=&quot;background-color: #fff; color: #222; text-align: center;&quot;&gt;Verze z 12. 7. 2017, 08:54&lt;/td&gt;
				&lt;/tr&gt;&lt;tr&gt;&lt;td colspan=&quot;2&quot; class=&quot;diff-lineno&quot; id=&quot;mw-diff-left-l6&quot; &gt;Řádek 6:&lt;/td&gt;
&lt;td colspan=&quot;2&quot; class=&quot;diff-lineno&quot;&gt;Řádek 6:&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;Charles Babbage studoval matematiku na Trinity College v Cambridge, ale byl zklamán přístupem tamních vyučujících, kteří se příliš upínali k odkazu Isaaca Newtona a nevěnovali pozornost novému vývoji v tomto vědním oboru. Babbage tedy hledal poznání v jiných evropských zemích a seznámil se s Leibnizovou metodou diferenciálního počtu. Se spolužáky Johnem Herschelem a Georgem Peacockem založil Babbage Analytickou společnost, která měla oživit vývoj anglické matematiky.&amp;lt;ref name=&amp;quot;Gleick&amp;quot;&amp;gt;GLEICK, James. 2013. ''Informace: Historie. Teorie. Záplava.'' 1. vyd. v českém jazyce. Praha: Argo, 396 s. ISBN 978-80-7363-415-5. Z anglického originálu přeložil Jan KAŠPAR.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;Charles Babbage studoval matematiku na Trinity College v Cambridge, ale byl zklamán přístupem tamních vyučujících, kteří se příliš upínali k odkazu Isaaca Newtona a nevěnovali pozornost novému vývoji v tomto vědním oboru. Babbage tedy hledal poznání v jiných evropských zemích a seznámil se s Leibnizovou metodou diferenciálního počtu. Se spolužáky Johnem Herschelem a Georgem Peacockem založil Babbage Analytickou společnost, která měla oživit vývoj anglické matematiky.&amp;lt;ref name=&amp;quot;Gleick&amp;quot;&amp;gt;GLEICK, James. 2013. ''Informace: Historie. Teorie. Záplava.'' 1. vyd. v českém jazyce. Praha: Argo, 396 s. ISBN 978-80-7363-415-5. Z anglického originálu přeložil Jan KAŠPAR.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt;−&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #ffe49c; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;Ve 20. a 30. letech 19. století pracoval Babbage na sestrojení diferenčního stroje. V roce 1816 byl zvolen členem Královské vědecké společnosti. V letech 1828–39 zastával funkci lukasiánského profesora matematiky na univerzitě v Cambridge.&amp;lt;ref name=&amp;quot;Brit CB&amp;quot; /&amp;gt; Pořádal pravidelné sobotní večírky, na které přicházeli politici, umělci i slavní vědci. Později se Babbage věnoval konceptu analytického stroje, který však nebyl sestrojen. Tuto myšlenku rozvíjel společně s [[Ada Lovelace|Adou Lovelace]]. V roce 1940 se vydal na cestu po Evropě, kde měl příležitost seznámit se s novými vynálezy i prezentovat své nápady. Kromě matematiky Babbage věnoval pozornost různým technologiím a inovacím. Zajímal se o železnici, trávil čas prolamováním [[Šifry|šifer]] a vymýšlel zlepšení poštovního systému. Jeho vizionářský &lt;del class=&quot;diffchange diffchange-inline&quot;&gt;[[&lt;/del&gt;analytický stroj&lt;del class=&quot;diffchange diffchange-inline&quot;&gt;]] &lt;/del&gt;byl zapomenut a znovuobjeven až ve 20. století.&amp;lt;ref name=&amp;quot;Gleick&amp;quot;/&amp;gt;&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt;+&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #a3d3ff; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;Ve 20. a 30. letech 19. století pracoval Babbage na sestrojení diferenčního stroje. V roce 1816 byl zvolen členem Královské vědecké společnosti. V letech 1828–39 zastával funkci lukasiánského profesora matematiky na univerzitě v Cambridge.&amp;lt;ref name=&amp;quot;Brit CB&amp;quot; /&amp;gt; Pořádal pravidelné sobotní večírky, na které přicházeli politici, umělci i slavní vědci. Později se Babbage věnoval konceptu analytického stroje, který však nebyl sestrojen. Tuto myšlenku rozvíjel společně s [[Ada Lovelace|Adou Lovelace]]. V roce 1940 se vydal na cestu po Evropě, kde měl příležitost seznámit se s novými vynálezy i prezentovat své nápady. Kromě matematiky Babbage věnoval pozornost různým technologiím a inovacím. Zajímal se o železnici, trávil čas prolamováním [[Šifry|šifer]] a vymýšlel zlepšení poštovního systému. Jeho vizionářský analytický stroj byl zapomenut a znovuobjeven až ve 20. století.&amp;lt;ref name=&amp;quot;Gleick&amp;quot;/&amp;gt;&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;==Diferenční stroj==&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;==Diferenční stroj==&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;/table&gt;</summary>
		<author><name>Tereza.Hrychová</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Charles_Babbage&amp;diff=47435&amp;oldid=prev</id>
		<title>Michal.Bily v 22. 4. 2017, 10:28</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Charles_Babbage&amp;diff=47435&amp;oldid=prev"/>
		<updated>2017-04-22T10:28:13Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;&lt;/p&gt;
&lt;table class=&quot;diff diff-contentalign-left&quot; data-mw=&quot;interface&quot;&gt;
				&lt;col class=&quot;diff-marker&quot; /&gt;
				&lt;col class=&quot;diff-content&quot; /&gt;
				&lt;col class=&quot;diff-marker&quot; /&gt;
				&lt;col class=&quot;diff-content&quot; /&gt;
				&lt;tr class=&quot;diff-title&quot; lang=&quot;cs&quot;&gt;
				&lt;td colspan=&quot;2&quot; style=&quot;background-color: #fff; color: #222; text-align: center;&quot;&gt;← Starší verze&lt;/td&gt;
				&lt;td colspan=&quot;2&quot; style=&quot;background-color: #fff; color: #222; text-align: center;&quot;&gt;Verze z 22. 4. 2017, 10:28&lt;/td&gt;
				&lt;/tr&gt;&lt;tr&gt;&lt;td colspan=&quot;2&quot; class=&quot;diff-lineno&quot; id=&quot;mw-diff-left-l52&quot; &gt;Řádek 52:&lt;/td&gt;
&lt;td colspan=&quot;2&quot; class=&quot;diff-lineno&quot;&gt;Řádek 52:&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;Charles Babbage, analytický stroj, diferenční stroj, počítač.&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;Charles Babbage, analytický stroj, diferenční stroj, počítač.&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;[[Kategorie:Informační studia a knihovnictví]][[Kategorie:Osobnosti informační vědy a knihovnictví]]&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;[[Kategorie:Informační studia a knihovnictví]][[Kategorie:Osobnosti informační vědy a knihovnictví]]&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td colspan=&quot;2&quot;&gt; &lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt;+&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #a3d3ff; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;&lt;ins style=&quot;font-weight: bold; text-decoration: none;&quot;&gt;&lt;/ins&gt;&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td colspan=&quot;2&quot;&gt; &lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt;+&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #a3d3ff; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;&lt;ins style=&quot;font-weight: bold; text-decoration: none;&quot;&gt;{{Zkontrolováno|20170422102812|[[User:Michal.Bily|Michal.Bily]] ([[User:Michal.Bily|diskuse]])}}&lt;/ins&gt;&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;/table&gt;</summary>
		<author><name>Michal.Bily</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Charles_Babbage&amp;diff=32177&amp;oldid=prev</id>
		<title>Marketa.Forstova v 14. 2. 2016, 14:46</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Charles_Babbage&amp;diff=32177&amp;oldid=prev"/>
		<updated>2016-02-14T14:46:59Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;&lt;/p&gt;
&lt;table class=&quot;diff diff-contentalign-left&quot; data-mw=&quot;interface&quot;&gt;
				&lt;col class=&quot;diff-marker&quot; /&gt;
				&lt;col class=&quot;diff-content&quot; /&gt;
				&lt;col class=&quot;diff-marker&quot; /&gt;
				&lt;col class=&quot;diff-content&quot; /&gt;
				&lt;tr class=&quot;diff-title&quot; lang=&quot;cs&quot;&gt;
				&lt;td colspan=&quot;2&quot; style=&quot;background-color: #fff; color: #222; text-align: center;&quot;&gt;← Starší verze&lt;/td&gt;
				&lt;td colspan=&quot;2&quot; style=&quot;background-color: #fff; color: #222; text-align: center;&quot;&gt;Verze z 14. 2. 2016, 14:46&lt;/td&gt;
				&lt;/tr&gt;&lt;tr&gt;&lt;td colspan=&quot;2&quot; class=&quot;diff-lineno&quot; id=&quot;mw-diff-left-l24&quot; &gt;Řádek 24:&lt;/td&gt;
&lt;td colspan=&quot;2&quot; class=&quot;diff-lineno&quot;&gt;Řádek 24:&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;I když analytický stroj nebyl nikdy sestrojen, jeho návrh je prvním návrhem počítače v moderním smyslu.&amp;lt;ref name=&amp;quot;Brit AE&amp;quot;/&amp;gt;&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;I když analytický stroj nebyl nikdy sestrojen, jeho návrh je prvním návrhem počítače v moderním smyslu.&amp;lt;ref name=&amp;quot;Brit AE&amp;quot;/&amp;gt;&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td colspan=&quot;2&quot;&gt; &lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt;+&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #a3d3ff; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;&lt;ins style=&quot;font-weight: bold; text-decoration: none;&quot;&gt;&lt;/ins&gt;&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td colspan=&quot;2&quot;&gt; &lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt;+&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #a3d3ff; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;&lt;ins style=&quot;font-weight: bold; text-decoration: none;&quot;&gt;==Vliv na informační vědu==&lt;/ins&gt;&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td colspan=&quot;2&quot;&gt; &lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt;+&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #a3d3ff; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;&lt;ins style=&quot;font-weight: bold; text-decoration: none;&quot;&gt;Babbage se kromě matematiky zabýval mnoha různými, na první pohled nesourodými, obory. S odstupem času můžeme pozorovat, že styčným bodem jeho zájmů byly informace a jejich zpracování, kódování a komunikace. Svým přístupem k informacím a snahou o sestrojení analytického stroje, předchůdce současných počítačů, předznamenával zrod nového vědního oboru předtím, než byla informační věda definována jako vědní disciplína.&amp;lt;ref name=&amp;quot;Gleick&amp;quot;/&amp;gt;&lt;/ins&gt;&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;==Odkazy==&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;==Odkazy==&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;/table&gt;</summary>
		<author><name>Marketa.Forstova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Charles_Babbage&amp;diff=31196&amp;oldid=prev</id>
		<title>Marketa.Forstova v 3. 2. 2016, 16:12</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Charles_Babbage&amp;diff=31196&amp;oldid=prev"/>
		<updated>2016-02-03T16:12:00Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;&lt;/p&gt;
&lt;table class=&quot;diff diff-contentalign-left&quot; data-mw=&quot;interface&quot;&gt;
				&lt;col class=&quot;diff-marker&quot; /&gt;
				&lt;col class=&quot;diff-content&quot; /&gt;
				&lt;col class=&quot;diff-marker&quot; /&gt;
				&lt;col class=&quot;diff-content&quot; /&gt;
				&lt;tr class=&quot;diff-title&quot; lang=&quot;cs&quot;&gt;
				&lt;td colspan=&quot;2&quot; style=&quot;background-color: #fff; color: #222; text-align: center;&quot;&gt;← Starší verze&lt;/td&gt;
				&lt;td colspan=&quot;2&quot; style=&quot;background-color: #fff; color: #222; text-align: center;&quot;&gt;Verze z 3. 2. 2016, 16:12&lt;/td&gt;
				&lt;/tr&gt;&lt;tr&gt;&lt;td colspan=&quot;2&quot; class=&quot;diff-lineno&quot; id=&quot;mw-diff-left-l25&quot; &gt;Řádek 25:&lt;/td&gt;
&lt;td colspan=&quot;2&quot; class=&quot;diff-lineno&quot;&gt;Řádek 25:&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;I když analytický stroj nebyl nikdy sestrojen, jeho návrh je prvním návrhem počítače v moderním smyslu.&amp;lt;ref name=&amp;quot;Brit AE&amp;quot;/&amp;gt;&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;I když analytický stroj nebyl nikdy sestrojen, jeho návrh je prvním návrhem počítače v moderním smyslu.&amp;lt;ref name=&amp;quot;Brit AE&amp;quot;/&amp;gt;&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt;−&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #ffe49c; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;==Odkazy ==&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt;+&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #a3d3ff; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;==Odkazy==&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt;−&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #ffe49c; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;&lt;del class=&quot;diffchange diffchange-inline&quot;&gt;* [http://www.sciencemuseum.org.uk/objects/computing_and_data_processing/1862-89.aspx Model diferenčního stroje v londýnském muzeu vědy (Science Museum)] &lt;/del&gt;&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;td colspan=&quot;2&quot;&gt; &lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;===Reference===&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;===Reference===&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td colspan=&quot;2&quot; class=&quot;diff-lineno&quot; id=&quot;mw-diff-left-l32&quot; &gt;Řádek 32:&lt;/td&gt;
&lt;td colspan=&quot;2&quot; class=&quot;diff-lineno&quot;&gt;Řádek 31:&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;===Použitá literatura===&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;===Použitá literatura===&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt;−&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #ffe49c; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;BABBAGE, Charles, BABBAGE, Henry Prevost (ed.). 2010. ''Babbage's calculating engines: being a collection of papers relating to them; their history, and construction.'' New York: Cambridge University Press, 342 s., [23] s. obr. příl. Cambridge library collection. ISBN 978-1-108-00096-3.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt;+&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #a3d3ff; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;&lt;ins class=&quot;diffchange diffchange-inline&quot;&gt;* &lt;/ins&gt;BABBAGE, Charles, BABBAGE, Henry Prevost (ed.). 2010. ''Babbage's calculating engines: being a collection of papers relating to them; their history, and construction.'' New York: Cambridge University Press, 342 s., [23] s. obr. příl. Cambridge library collection. ISBN 978-1-108-00096-3.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt;−&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #ffe49c; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;The Editors of Encyclopædia Britannica. Charles Babbage. In ''Encyclopædia Britannica'' [online]. [cit. 2016-01-26]. Dostupné z http://www.britannica.com/biography/Charles-Babbage&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt;+&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #a3d3ff; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;&lt;ins class=&quot;diffchange diffchange-inline&quot;&gt;* &lt;/ins&gt;The Editors of Encyclopædia Britannica. Charles Babbage. In ''Encyclopædia Britannica'' [online]. [cit. 2016-01-26]. Dostupné z http://www.britannica.com/biography/Charles-Babbage&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt;−&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #ffe49c; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;GLEICK, James. 2013. ''Informace: Historie. Teorie. Záplava.'' 1. vyd. v českém jazyce. Praha: Argo, 396 s. ISBN 978-80-7363-415-5. Z anglického originálu přeložil Jan KAŠPAR.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt;+&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #a3d3ff; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;&lt;ins class=&quot;diffchange diffchange-inline&quot;&gt;* &lt;/ins&gt;GLEICK, James. 2013. ''Informace: Historie. Teorie. Záplava.'' 1. vyd. v českém jazyce. Praha: Argo, 396 s. ISBN 978-80-7363-415-5. Z anglického originálu přeložil Jan KAŠPAR.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt;−&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #ffe49c; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;GRIER, David Alan. 2005. ''When Computers Were Human'' [online]. 1. vydání. Princeton: Princeton University Press, 1 online resource (423 pages) [cit. 2016-01-28]. ISBN 9781400849369. Dostupné z: http://site.ebrary.com/lib/cuni/detail.action?docID=10783697&amp;amp;p00=babbage&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt;+&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #a3d3ff; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;&lt;ins class=&quot;diffchange diffchange-inline&quot;&gt;* &lt;/ins&gt;GRIER, David Alan. 2005. ''When Computers Were Human'' [online]. 1. vydání. Princeton: Princeton University Press, 1 online resource (423 pages) [cit. 2016-01-28]. ISBN 9781400849369. Dostupné z: http://site.ebrary.com/lib/cuni/detail.action?docID=10783697&amp;amp;p00=babbage&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt;−&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #ffe49c; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;SWAINE, Michael R. Analytical Engine. In ''Encyclopædia Britannica'' [online]. [cit. 2016-01-26]. Dostupné z http://www.britannica.com/technology/Analytical-Engine&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt;+&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #a3d3ff; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;&lt;ins class=&quot;diffchange diffchange-inline&quot;&gt;* &lt;/ins&gt;SWAINE, Michael R. Analytical Engine. In ''Encyclopædia Britannica'' [online]. [cit. 2016-01-26]. Dostupné z http://www.britannica.com/technology/Analytical-Engine&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt;−&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #ffe49c; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;SWAINE, Michael R. Difference Engine. In ''Encyclopædia Britannica'' [online]. [cit. 2016-01-26]. Dostupné z http://www.britannica.com/technology/Difference-Engine&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt;+&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #a3d3ff; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;&lt;ins class=&quot;diffchange diffchange-inline&quot;&gt;* &lt;/ins&gt;SWAINE, Michael R. Difference Engine. In ''Encyclopædia Britannica'' [online]. [cit. 2016-01-26]. Dostupné z http://www.britannica.com/technology/Difference-Engine&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td colspan=&quot;2&quot;&gt; &lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt;+&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #a3d3ff; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt; &lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td colspan=&quot;2&quot;&gt; &lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt;+&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #a3d3ff; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;&lt;ins class=&quot;diffchange diffchange-inline&quot;&gt;===Externí odkazy===&lt;/ins&gt;&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td colspan=&quot;2&quot;&gt; &lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt;+&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #a3d3ff; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;&lt;ins class=&quot;diffchange diffchange-inline&quot;&gt;* [http://www.sciencemuseum.org.uk/objects/computing_and_data_processing/1862-89.aspx Model diferenčního stroje v londýnském muzeu vědy (Science Museum)] &lt;/ins&gt;&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;===Související články===&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;===Související články===&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;/table&gt;</summary>
		<author><name>Marketa.Forstova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Charles_Babbage&amp;diff=31192&amp;oldid=prev</id>
		<title>Marketa.Forstova v 3. 2. 2016, 15:58</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Charles_Babbage&amp;diff=31192&amp;oldid=prev"/>
		<updated>2016-02-03T15:58:11Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;&lt;/p&gt;
&lt;table class=&quot;diff diff-contentalign-left&quot; data-mw=&quot;interface&quot;&gt;
				&lt;col class=&quot;diff-marker&quot; /&gt;
				&lt;col class=&quot;diff-content&quot; /&gt;
				&lt;col class=&quot;diff-marker&quot; /&gt;
				&lt;col class=&quot;diff-content&quot; /&gt;
				&lt;tr class=&quot;diff-title&quot; lang=&quot;cs&quot;&gt;
				&lt;td colspan=&quot;2&quot; style=&quot;background-color: #fff; color: #222; text-align: center;&quot;&gt;← Starší verze&lt;/td&gt;
				&lt;td colspan=&quot;2&quot; style=&quot;background-color: #fff; color: #222; text-align: center;&quot;&gt;Verze z 3. 2. 2016, 15:58&lt;/td&gt;
				&lt;/tr&gt;&lt;tr&gt;&lt;td colspan=&quot;2&quot; class=&quot;diff-lineno&quot; id=&quot;mw-diff-left-l4&quot; &gt;Řádek 4:&lt;/td&gt;
&lt;td colspan=&quot;2&quot; class=&quot;diff-lineno&quot;&gt;Řádek 4:&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;==Život==&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;==Život==&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt;−&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #ffe49c; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;Charles Babbage studoval matematiku na Trinity College v Cambridge, ale byl zklamán přístupem tamních vyučujících, kteří se příliš upínali k odkazu Isaaca Newtona a nevěnovali pozornost novému vývoji v tomto vědním oboru. Babbage tedy hledal poznání v jiných evropských zemích a seznámil se s Leibnizovou &lt;del class=&quot;diffchange diffchange-inline&quot;&gt; &lt;/del&gt;metodou diferenciálního počtu. Se spolužáky Johnem Herschelem a Georgem Peacockem založil Babbage Analytickou společnost, která měla oživit vývoj anglické matematiky.&amp;lt;ref name=&amp;quot;Gleick&amp;quot;&amp;gt;GLEICK, James. 2013. ''Informace: Historie. Teorie. Záplava.'' 1. vyd. v českém jazyce. Praha: Argo, 396 s. ISBN 978-80-7363-415-5. Z anglického originálu přeložil Jan KAŠPAR.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt;+&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #a3d3ff; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;Charles Babbage studoval matematiku na Trinity College v Cambridge, ale byl zklamán přístupem tamních vyučujících, kteří se příliš upínali k odkazu Isaaca Newtona a nevěnovali pozornost novému vývoji v tomto vědním oboru. Babbage tedy hledal poznání v jiných evropských zemích a seznámil se s Leibnizovou metodou diferenciálního počtu. Se spolužáky Johnem Herschelem a Georgem Peacockem založil Babbage Analytickou společnost, která měla oživit vývoj anglické matematiky.&amp;lt;ref name=&amp;quot;Gleick&amp;quot;&amp;gt;GLEICK, James. 2013. ''Informace: Historie. Teorie. Záplava.'' 1. vyd. v českém jazyce. Praha: Argo, 396 s. ISBN 978-80-7363-415-5. Z anglického originálu přeložil Jan KAŠPAR.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt;−&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #ffe49c; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;Ve 20. a 30. letech 19. století pracoval Babbage na sestrojení diferenčního stroje. V roce 1816 byl zvolen členem Královské vědecké společnosti. V letech 1828–39 &lt;del class=&quot;diffchange diffchange-inline&quot;&gt;byl lukasiánským profesorem &lt;/del&gt;matematiky na univerzitě v Cambridge.&amp;lt;ref name=&amp;quot;Brit CB&amp;quot; /&amp;gt; Pořádal pravidelné sobotní večírky, na které přicházeli politici, umělci i slavní vědci. Později se Babbage věnoval konceptu analytického stroje, který však nebyl sestrojen. Tuto myšlenku rozvíjel společně s [[Ada Lovelace|Adou Lovelace]]. V roce 1940 se vydal na cestu po Evropě, kde měl příležitost seznámit se s novými vynálezy i prezentovat své nápady. Kromě matematiky Babbage věnoval pozornost různým technologiím a inovacím. Zajímal se o železnici, trávil čas prolamováním [[Šifry|šifer]] a vymýšlel zlepšení poštovního systému. Jeho vizionářský [[analytický stroj]] byl zapomenut a znovuobjeven až ve 20. století.&amp;lt;ref name=&amp;quot;Gleick&amp;quot;/&amp;gt;&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt;+&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #a3d3ff; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;Ve 20. a 30. letech 19. století pracoval Babbage na sestrojení diferenčního stroje. V roce 1816 byl zvolen členem Královské vědecké společnosti. V letech 1828–39 &lt;ins class=&quot;diffchange diffchange-inline&quot;&gt;zastával funkci lukasiánského profesora &lt;/ins&gt;matematiky na univerzitě v Cambridge.&amp;lt;ref name=&amp;quot;Brit CB&amp;quot; /&amp;gt; Pořádal pravidelné sobotní večírky, na které přicházeli politici, umělci i slavní vědci. Později se Babbage věnoval konceptu analytického stroje, který však nebyl sestrojen. Tuto myšlenku rozvíjel společně s [[Ada Lovelace|Adou Lovelace]]. V roce 1940 se vydal na cestu po Evropě, kde měl příležitost seznámit se s novými vynálezy i prezentovat své nápady. Kromě matematiky Babbage věnoval pozornost různým technologiím a inovacím. Zajímal se o železnici, trávil čas prolamováním [[Šifry|šifer]] a vymýšlel zlepšení poštovního systému. Jeho vizionářský [[analytický stroj]] byl zapomenut a znovuobjeven až ve 20. století.&amp;lt;ref name=&amp;quot;Gleick&amp;quot;/&amp;gt;&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;==Diferenční stroj==&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;==Diferenční stroj==&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;[[File: Babbages Difference Engine No 1, 1824-1832. (9660573845).jpg |thumb|right|Diferenční stroj]]&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;[[File: Babbages Difference Engine No 1, 1824-1832. (9660573845).jpg |thumb|right|Diferenční stroj]]&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt;−&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #ffe49c; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;Na začátku 19. století se výrazem „počítač“ neoznačoval stroj, ale člověk provádějící výpočty. Vzniklé tabulky výpočtů byly užitečné, protože hledání v tabulkách bylo rychlejší než samotné počítání, ale zároveň obsahovaly chyby. V roce 1921 pracovali Babbage s Herschelem na logaritmických tabulkách pro potřeby mořeplavců. Napsali návod a nechali dva lidské počítače vytvořit tabulky. Při kontrole však našli mnoho nesrovnalostí a Babbage vyslovil přání, aby se výpočty mohly provádět s pomocí parního stroje, který by &lt;del class=&quot;diffchange diffchange-inline&quot;&gt;mohl &lt;/del&gt;dosáhnout přesnějších výsledků než chybující lidé. Tím se zrodil nápad na sestrojení [[diferenční stroj|diferenčního stroje]].&amp;lt;ref name=&amp;quot;Grier&amp;quot;&amp;gt;GRIER, David Alan. 2005. ''When Computers Were Human'' [online]. 1. vydání. Princeton: Princeton University Press, 1 online resource (423 pages) [cit. 2016-01-28]. ISBN 9781400849369. Dostupné z: http://site.ebrary.com/lib/cuni/detail.action?docID=10783697&amp;amp;p00=babbage&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt;+&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #a3d3ff; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;Na začátku 19. století se výrazem „počítač“ neoznačoval stroj, ale člověk provádějící výpočty. Vzniklé tabulky výpočtů byly užitečné, protože hledání v tabulkách bylo rychlejší než samotné počítání, ale zároveň obsahovaly chyby. V roce 1921 pracovali Babbage s Herschelem na logaritmických tabulkách pro potřeby mořeplavců. Napsali návod a nechali dva lidské počítače vytvořit tabulky. Při kontrole však našli mnoho nesrovnalostí a Babbage vyslovil přání, aby se výpočty mohly provádět s pomocí parního stroje, který by &lt;ins class=&quot;diffchange diffchange-inline&quot;&gt;byl schopen &lt;/ins&gt;dosáhnout přesnějších výsledků než chybující lidé. Tím se zrodil nápad na sestrojení [[diferenční stroj|diferenčního stroje]].&amp;lt;ref name=&amp;quot;Grier&amp;quot;&amp;gt;GRIER, David Alan. 2005. ''When Computers Were Human'' [online]. 1. vydání. Princeton: Princeton University Press, 1 online resource (423 pages) [cit. 2016-01-28]. ISBN 9781400849369. Dostupné z: http://site.ebrary.com/lib/cuni/detail.action?docID=10783697&amp;amp;p00=babbage&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;Diferenční stroj měl sloužit pro výpočty logaritmických tabulek pro mořeplavce a jeho vývoj byl financován britskou vládou. Babbage na jeho sestrojení spolupracoval s mechanikem Josephem Clementem.&amp;lt;ref name=&amp;quot;Brit DE&amp;quot;&amp;gt;SWAINE, Michael R. Difference Engine. In ''Encyclopædia Britannica'' [online]. [cit. 2016-01-26]. Dostupné z http://www.britannica.com/technology/Difference-Engine&amp;lt;/ref&amp;gt; Stroj byl tvořen železným rámem, ve kterém se nacházela soustava ozubených kol, os, pružin, čepů a číselných kol. První návrh počítal s 60 centimetrů vysokým zařízením, které umělo počítat na šest platných míst.&amp;lt;ref name=&amp;quot;Gleick&amp;quot;/&amp;gt; Babbage ale tento návrh rozvíjel a vymýšlel stroj sálové velikosti, který by uměl počítat na 20–30 platných míst. Diferenční stroj uměl provádět série výpočtů s proměnnými a využíval paměť, kde mohla být data dočasně uložena pro pozdější použití.&amp;lt;ref name=&amp;quot;Brit DE&amp;quot;/&amp;gt;&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;Diferenční stroj měl sloužit pro výpočty logaritmických tabulek pro mořeplavce a jeho vývoj byl financován britskou vládou. Babbage na jeho sestrojení spolupracoval s mechanikem Josephem Clementem.&amp;lt;ref name=&amp;quot;Brit DE&amp;quot;&amp;gt;SWAINE, Michael R. Difference Engine. In ''Encyclopædia Britannica'' [online]. [cit. 2016-01-26]. Dostupné z http://www.britannica.com/technology/Difference-Engine&amp;lt;/ref&amp;gt; Stroj byl tvořen železným rámem, ve kterém se nacházela soustava ozubených kol, os, pružin, čepů a číselných kol. První návrh počítal s 60 centimetrů vysokým zařízením, které umělo počítat na šest platných míst.&amp;lt;ref name=&amp;quot;Gleick&amp;quot;/&amp;gt; Babbage ale tento návrh rozvíjel a vymýšlel stroj sálové velikosti, který by uměl počítat na 20–30 platných míst. Diferenční stroj uměl provádět série výpočtů s proměnnými a využíval paměť, kde mohla být data dočasně uložena pro pozdější použití.&amp;lt;ref name=&amp;quot;Brit DE&amp;quot;/&amp;gt;&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt;−&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #ffe49c; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;V roce &lt;del class=&quot;diffchange diffchange-inline&quot;&gt;1932 &lt;/del&gt;se podařilo sestavit malý funkční model stroje, jehož replika se nyní nachází v londýnském Science Museum. Clement požadoval čím dál více peněz a začal mít spory s Babbagem. &lt;del class=&quot;diffchange diffchange-inline&quot;&gt;Britská &lt;/del&gt;vládě se projekt nezdál perspektivní a odmítla jej dále financovat, &lt;del class=&quot;diffchange diffchange-inline&quot;&gt;čímž &lt;/del&gt;byl v roce 1842 ukončen.&amp;lt;ref name=&amp;quot;Gleick&amp;quot;/&amp;gt;&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt;+&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #a3d3ff; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;V roce &lt;ins class=&quot;diffchange diffchange-inline&quot;&gt;1832 &lt;/ins&gt;se podařilo sestavit malý funkční model stroje, jehož replika se nyní nachází v londýnském Science Museum. Clement požadoval čím dál více peněz a začal mít spory s Babbagem. &lt;ins class=&quot;diffchange diffchange-inline&quot;&gt;Britské &lt;/ins&gt;vládě se projekt nezdál perspektivní a odmítla jej dále financovat, &lt;ins class=&quot;diffchange diffchange-inline&quot;&gt;takže &lt;/ins&gt;byl v roce 1842 &lt;ins class=&quot;diffchange diffchange-inline&quot;&gt;definitivně &lt;/ins&gt;ukončen.&amp;lt;ref name=&amp;quot;Gleick&amp;quot;/&amp;gt;&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;==Analytický stroj==&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;==Analytický stroj==&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;Na konceptu [[analytický stroj|analytického stroje]] začal Charles Babbage pracovat po ukončení projektu diferenčního stroje. Analytický stroj měl být víceúčelový programovatelný digitální [[osobní počítač|počítač]], který by uměl provést jakýkoli výpočet. Měl se sestávat ze čtyř základních součástí, které odpovídají hlavním komponentům moderních počítačů: „mill“ (procesor), „store“ (paměť), „reader“ (vstupní zařízení), „printer“ (výstupní zařízení).&amp;lt;ref name=&amp;quot;Brit AE&amp;quot;&amp;gt;SWAINE, Michael R. Analytical Engine. In ''Encyclopædia Britannica'' [online]. [cit. 2016-01-26]. Dostupné z http://www.britannica.com/technology/Analytical-Engine&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;Na konceptu [[analytický stroj|analytického stroje]] začal Charles Babbage pracovat po ukončení projektu diferenčního stroje. Analytický stroj měl být víceúčelový programovatelný digitální [[osobní počítač|počítač]], který by uměl provést jakýkoli výpočet. Měl se sestávat ze čtyř základních součástí, které odpovídají hlavním komponentům moderních počítačů: „mill“ (procesor), „store“ (paměť), „reader“ (vstupní zařízení), „printer“ (výstupní zařízení).&amp;lt;ref name=&amp;quot;Brit AE&amp;quot;&amp;gt;SWAINE, Michael R. Analytical Engine. In ''Encyclopædia Britannica'' [online]. [cit. 2016-01-26]. Dostupné z http://www.britannica.com/technology/Analytical-Engine&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt;−&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #ffe49c; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;Při vymýšlení způsobu ovládání stroje se Babbage nechal inspirovat vynálezem [[Joseph Marie Jacquard|Josepha Marie Jacquarda]], který vytvořil tkalcovský stav programovatelný pomocí děrných štítků. Analytický stroj by obsahoval &lt;del class=&quot;diffchange diffchange-inline&quot;&gt;se dvěma &lt;/del&gt;skupiny štítků: první skupina &lt;del class=&quot;diffchange diffchange-inline&quot;&gt;by udávala &lt;/del&gt;operace, které se mají vykonat, a druhá skupina &lt;del class=&quot;diffchange diffchange-inline&quot;&gt;by &lt;/del&gt;definovala proměnné, se kterými by byly prováděny dané operace.&amp;lt;ref name=&amp;quot;Babbage&amp;quot;&amp;gt;BABBAGE, Charles, BABBAGE, Henry Prevost (ed.). 2010. ''Babbage's calculating engines: being a collection of papers relating to them; their history, and construction.'' New York: Cambridge University Press, 342 s., [23] s. obr. příl. Cambridge library collection. ISBN 978-1-108-00096-3.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt;+&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #a3d3ff; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;Při vymýšlení způsobu ovládání stroje se Babbage nechal inspirovat vynálezem [[Joseph Marie Jacquard|Josepha Marie Jacquarda]], který vytvořil tkalcovský stav programovatelný pomocí děrných štítků. Analytický stroj by obsahoval &lt;ins class=&quot;diffchange diffchange-inline&quot;&gt;dvě &lt;/ins&gt;skupiny štítků: první skupina &lt;ins class=&quot;diffchange diffchange-inline&quot;&gt;měla udávat &lt;/ins&gt;operace, které se mají vykonat, a druhá skupina &lt;ins class=&quot;diffchange diffchange-inline&quot;&gt;měla &lt;/ins&gt;definovala proměnné, se kterými by byly prováděny dané operace.&amp;lt;ref name=&amp;quot;Babbage&amp;quot;&amp;gt;BABBAGE, Charles, BABBAGE, Henry Prevost (ed.). 2010. ''Babbage's calculating engines: being a collection of papers relating to them; their history, and construction.'' New York: Cambridge University Press, 342 s., [23] s. obr. příl. Cambridge library collection. ISBN 978-1-108-00096-3.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;Babbage koncept analytického stroje rozvíjel společně s [[Ada Lovelace|Adou Lovelace]] a široké veřejnosti ho představil pouze jednou, a to na konferenci v Turíně v roce 1840. Tehdy zároveň přiznal, že jeho myšlenka předběhla technický vývoj.&amp;lt;ref name=&amp;quot;Gleick&amp;quot;/&amp;gt; První publikaci o analytickém stroji vydal generál Luigi Manebrea ve francouzštině. Překladu tohoto díla do angličtiny se ujala [[Ada Lovelace]], která jej doplnila o poznámkový aparát přibližně třikrát delší než původní text.&amp;lt;ref name=&amp;quot;Babbage&amp;quot;/&amp;gt;&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;Babbage koncept analytického stroje rozvíjel společně s [[Ada Lovelace|Adou Lovelace]] a široké veřejnosti ho představil pouze jednou, a to na konferenci v Turíně v roce 1840. Tehdy zároveň přiznal, že jeho myšlenka předběhla technický vývoj.&amp;lt;ref name=&amp;quot;Gleick&amp;quot;/&amp;gt; První publikaci o analytickém stroji vydal generál Luigi Manebrea ve francouzštině. Překladu tohoto díla do angličtiny se ujala [[Ada Lovelace]], která jej doplnila o poznámkový aparát přibližně třikrát delší než původní text.&amp;lt;ref name=&amp;quot;Babbage&amp;quot;/&amp;gt;&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;/table&gt;</summary>
		<author><name>Marketa.Forstova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Charles_Babbage&amp;diff=31189&amp;oldid=prev</id>
		<title>Marketa.Forstova v 3. 2. 2016, 15:49</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Charles_Babbage&amp;diff=31189&amp;oldid=prev"/>
		<updated>2016-02-03T15:49:14Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;&lt;/p&gt;
&lt;table class=&quot;diff diff-contentalign-left&quot; data-mw=&quot;interface&quot;&gt;
				&lt;col class=&quot;diff-marker&quot; /&gt;
				&lt;col class=&quot;diff-content&quot; /&gt;
				&lt;col class=&quot;diff-marker&quot; /&gt;
				&lt;col class=&quot;diff-content&quot; /&gt;
				&lt;tr class=&quot;diff-title&quot; lang=&quot;cs&quot;&gt;
				&lt;td colspan=&quot;2&quot; style=&quot;background-color: #fff; color: #222; text-align: center;&quot;&gt;← Starší verze&lt;/td&gt;
				&lt;td colspan=&quot;2&quot; style=&quot;background-color: #fff; color: #222; text-align: center;&quot;&gt;Verze z 3. 2. 2016, 15:49&lt;/td&gt;
				&lt;/tr&gt;&lt;tr&gt;&lt;td colspan=&quot;2&quot; class=&quot;diff-lineno&quot; id=&quot;mw-diff-left-l1&quot; &gt;Řádek 1:&lt;/td&gt;
&lt;td colspan=&quot;2&quot; class=&quot;diff-lineno&quot;&gt;Řádek 1:&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td colspan=&quot;2&quot;&gt; &lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt;+&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #a3d3ff; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;&lt;ins style=&quot;font-weight: bold; text-decoration: none;&quot;&gt;[[File: CharlesBabbage.jpg|thumb|right|Charles Babbage]]&lt;/ins&gt;&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt;−&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #ffe49c; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;&lt;del style=&quot;font-weight: bold; text-decoration: none;&quot;&gt;{{Pracuje se}} &lt;/del&gt;&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;td colspan=&quot;2&quot;&gt; &lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;'''Charles Babbage''' (26. 12. 1791 – 18. 10. 1871) byl britský matematik a vynálezce, který je v současnosti známý především návrhem [[analytický stroj|analytického stroje]], předchůdce současných počítačů.&amp;lt;ref name=&amp;quot;Brit CB&amp;quot;&amp;gt;The Editors of Encyclopædia Britannica. ''Charles Babbage''. [online]. [cit. 2016-01-26]. Dostupné z http://www.britannica.com/biography/Charles-Babbage&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;'''Charles Babbage''' (26. 12. 1791 – 18. 10. 1871) byl britský matematik a vynálezce, který je v současnosti známý především návrhem [[analytický stroj|analytického stroje]], předchůdce současných počítačů.&amp;lt;ref name=&amp;quot;Brit CB&amp;quot;&amp;gt;The Editors of Encyclopædia Britannica. ''Charles Babbage''. [online]. [cit. 2016-01-26]. Dostupné z http://www.britannica.com/biography/Charles-Babbage&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;==Život==&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;==Život==&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt;−&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #ffe49c; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;&lt;del style=&quot;font-weight: bold; text-decoration: none;&quot;&gt;[[File: CharlesBabbage.jpg|thumb|right|Charles Babbage]]&lt;/del&gt;&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;td colspan=&quot;2&quot;&gt; &lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;Charles Babbage studoval matematiku na Trinity College v Cambridge, ale byl zklamán přístupem tamních vyučujících, kteří se příliš upínali k odkazu Isaaca Newtona a nevěnovali pozornost novému vývoji v tomto vědním oboru. Babbage tedy hledal poznání v jiných evropských zemích a seznámil se s Leibnizovou  metodou diferenciálního počtu. Se spolužáky Johnem Herschelem a Georgem Peacockem založil Babbage Analytickou společnost, která měla oživit vývoj anglické matematiky.&amp;lt;ref name=&amp;quot;Gleick&amp;quot;&amp;gt;GLEICK, James. 2013. ''Informace: Historie. Teorie. Záplava.'' 1. vyd. v českém jazyce. Praha: Argo, 396 s. ISBN 978-80-7363-415-5. Z anglického originálu přeložil Jan KAŠPAR.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;Charles Babbage studoval matematiku na Trinity College v Cambridge, ale byl zklamán přístupem tamních vyučujících, kteří se příliš upínali k odkazu Isaaca Newtona a nevěnovali pozornost novému vývoji v tomto vědním oboru. Babbage tedy hledal poznání v jiných evropských zemích a seznámil se s Leibnizovou  metodou diferenciálního počtu. Se spolužáky Johnem Herschelem a Georgem Peacockem založil Babbage Analytickou společnost, která měla oživit vývoj anglické matematiky.&amp;lt;ref name=&amp;quot;Gleick&amp;quot;&amp;gt;GLEICK, James. 2013. ''Informace: Historie. Teorie. Záplava.'' 1. vyd. v českém jazyce. Praha: Argo, 396 s. ISBN 978-80-7363-415-5. Z anglického originálu přeložil Jan KAŠPAR.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt;−&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #ffe49c; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;Ve 20. a 30. letech 19. století pracoval Babbage na sestrojení diferenčního stroje. V roce 1816 byl zvolen členem Královské vědecké společnosti. V letech 1828–39 byl lukasiánským profesorem &lt;del class=&quot;diffchange diffchange-inline&quot;&gt;marematiky &lt;/del&gt;na univerzitě v Cambridge.&amp;lt;ref name=&amp;quot;Brit CB&amp;quot; /&amp;gt; Pořádal pravidelné sobotní večírky, na které přicházeli politici, umělci i slavní vědci. Později se Babbage věnoval konceptu analytického stroje, který však nebyl sestrojen. Tuto myšlenku rozvíjel společně s [[Ada Lovelace|Adou Lovelace]]. V roce 1940 se vydal na cestu po Evropě, kde měl příležitost seznámit se s novými vynálezy i prezentovat své nápady. Kromě matematiky Babbage věnoval pozornost různým technologiím a inovacím. Zajímal se o železnici, trávil čas prolamováním [[Šifry|šifer]] a vymýšlel zlepšení poštovního systému. Jeho vizionářský [[analytický stroj]] byl zapomenut a znovuobjeven až ve 20. století.&amp;lt;ref name=&amp;quot;Gleick&amp;quot;/&amp;gt;&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt;+&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #a3d3ff; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;Ve 20. a 30. letech 19. století pracoval Babbage na sestrojení diferenčního stroje. V roce 1816 byl zvolen členem Královské vědecké společnosti. V letech 1828–39 byl lukasiánským profesorem &lt;ins class=&quot;diffchange diffchange-inline&quot;&gt;matematiky &lt;/ins&gt;na univerzitě v Cambridge.&amp;lt;ref name=&amp;quot;Brit CB&amp;quot; /&amp;gt; Pořádal pravidelné sobotní večírky, na které přicházeli politici, umělci i slavní vědci. Později se Babbage věnoval konceptu analytického stroje, který však nebyl sestrojen. Tuto myšlenku rozvíjel společně s [[Ada Lovelace|Adou Lovelace]]. V roce 1940 se vydal na cestu po Evropě, kde měl příležitost seznámit se s novými vynálezy i prezentovat své nápady. Kromě matematiky Babbage věnoval pozornost různým technologiím a inovacím. Zajímal se o železnici, trávil čas prolamováním [[Šifry|šifer]] a vymýšlel zlepšení poštovního systému. Jeho vizionářský [[analytický stroj]] byl zapomenut a znovuobjeven až ve 20. století.&amp;lt;ref name=&amp;quot;Gleick&amp;quot;/&amp;gt;&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;==Diferenční stroj==&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;==Diferenční stroj==&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;[[File: Babbages Difference Engine No 1, 1824-1832. (9660573845).jpg |thumb|right|Diferenční stroj]]&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;[[File: Babbages Difference Engine No 1, 1824-1832. (9660573845).jpg |thumb|right|Diferenční stroj]]&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt;−&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #ffe49c; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;Na začátku 19. století se výrazem „počítač“ neoznačoval stroj, ale člověk provádějící výpočty. Vzniklé tabulky výpočtů byly užitečné, protože hledání v tabulkách bylo rychlejší než samotné počítání, ale zároveň obsahovaly chyby. V roce 1921 pracovali Babbage s Herschelem na logaritmických tabulkách pro potřeby mořeplavců. Napsali návod a nechali dva lidské počítače vytvořit tabulky. Při kontrole však našli mnoho nesrovnalostí a Babbage vyslovil přání, aby se výpočty mohly provádět s pomocí parního stroje, který by mohl dosáhnout &lt;del class=&quot;diffchange diffchange-inline&quot;&gt;pčesnějších &lt;/del&gt;výsledků než chybující lidé. Tím se zrodil nápad na sestrojení [[diferenční stroj|diferenčního stroje]].&amp;lt;ref name=&amp;quot;Grier&amp;quot;&amp;gt; GRIER, David Alan. 2005. ''When Computers Were Human'' [online]. 1. vydání. Princeton: Princeton University Press, 1 online resource (423 pages) [cit. 2016-01-28]. ISBN 9781400849369. Dostupné z: http://site.ebrary.com/lib/cuni/detail.action?docID=10783697&amp;amp;p00=babbage&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt;+&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #a3d3ff; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;Na začátku 19. století se výrazem „počítač“ neoznačoval stroj, ale člověk provádějící výpočty. Vzniklé tabulky výpočtů byly užitečné, protože hledání v tabulkách bylo rychlejší než samotné počítání, ale zároveň obsahovaly chyby. V roce 1921 pracovali Babbage s Herschelem na logaritmických tabulkách pro potřeby mořeplavců. Napsali návod a nechali dva lidské počítače vytvořit tabulky. Při kontrole však našli mnoho nesrovnalostí a Babbage vyslovil přání, aby se výpočty mohly provádět s pomocí parního stroje, který by mohl dosáhnout &lt;ins class=&quot;diffchange diffchange-inline&quot;&gt;přesnějších &lt;/ins&gt;výsledků než chybující lidé. Tím se zrodil nápad na sestrojení [[diferenční stroj|diferenčního stroje]].&amp;lt;ref name=&amp;quot;Grier&amp;quot;&amp;gt;GRIER, David Alan. 2005. ''When Computers Were Human'' [online]. 1. vydání. Princeton: Princeton University Press, 1 online resource (423 pages) [cit. 2016-01-28]. ISBN 9781400849369. Dostupné z: http://site.ebrary.com/lib/cuni/detail.action?docID=10783697&amp;amp;p00=babbage&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt;−&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #ffe49c; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;Diferenční stroj měl sloužit pro výpočty logaritmických tabulek pro mořeplavce a jeho vývoj byl financován britskou vládou. Babbage na jeho sestrojení spolupracoval s mechanikem Josephem Clementem.&amp;lt;ref name=&amp;quot;Brit DE&amp;quot;&amp;gt;SWAINE, Michael R. Difference Engine. In ''Encyclopædia Britannica'' [online]. [cit. 2016-01-26]. Dostupné z http://www.britannica.com/technology/Difference-Engine&amp;lt;/ref&amp;gt; Stroj byl tvořen železným rámem, ve kterém se nacházela soustava ozubených kol, os, pružin, čepů a číselných kol. První návrh počítal s 60 centimetrů vysokým zařízením, které umělo počítat na šest platných míst.&amp;lt;ref name=&amp;quot;Gleick&amp;quot;/&amp;gt; Babbage ale tento návrh rozvíjel a vymýšlel stroj sálové velikosti, který by uměl počítat na 20–30 platných míst. Diferenční stroj uměl provádět série výpočtů s proměnnými a využíval paměť, kde mohla být data dočasně uložena pro pozdější &lt;del class=&quot;diffchange diffchange-inline&quot;&gt;pužití&lt;/del&gt;.&amp;lt;ref name=&amp;quot;Brit DE&amp;quot;/&amp;gt;&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt;+&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #a3d3ff; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;Diferenční stroj měl sloužit pro výpočty logaritmických tabulek pro mořeplavce a jeho vývoj byl financován britskou vládou. Babbage na jeho sestrojení spolupracoval s mechanikem Josephem Clementem.&amp;lt;ref name=&amp;quot;Brit DE&amp;quot;&amp;gt;SWAINE, Michael R. Difference Engine. In ''Encyclopædia Britannica'' [online]. [cit. 2016-01-26]. Dostupné z http://www.britannica.com/technology/Difference-Engine&amp;lt;/ref&amp;gt; Stroj byl tvořen železným rámem, ve kterém se nacházela soustava ozubených kol, os, pružin, čepů a číselných kol. První návrh počítal s 60 centimetrů vysokým zařízením, které umělo počítat na šest platných míst.&amp;lt;ref name=&amp;quot;Gleick&amp;quot;/&amp;gt; Babbage ale tento návrh rozvíjel a vymýšlel stroj sálové velikosti, který by uměl počítat na 20–30 platných míst. Diferenční stroj uměl provádět série výpočtů s proměnnými a využíval paměť, kde mohla být data dočasně uložena pro pozdější &lt;ins class=&quot;diffchange diffchange-inline&quot;&gt;použití&lt;/ins&gt;.&amp;lt;ref name=&amp;quot;Brit DE&amp;quot;/&amp;gt;&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;V roce 1932 se podařilo sestavit malý funkční model stroje, jehož replika se nyní nachází v londýnském Science Museum. Clement požadoval čím dál více peněz a začal mít spory s Babbagem. Britská vládě se projekt nezdál perspektivní a odmítla jej dále financovat, čímž byl v roce 1842 ukončen.&amp;lt;ref name=&amp;quot;Gleick&amp;quot;/&amp;gt;&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;V roce 1932 se podařilo sestavit malý funkční model stroje, jehož replika se nyní nachází v londýnském Science Museum. Clement požadoval čím dál více peněz a začal mít spory s Babbagem. Britská vládě se projekt nezdál perspektivní a odmítla jej dále financovat, čímž byl v roce 1842 ukončen.&amp;lt;ref name=&amp;quot;Gleick&amp;quot;/&amp;gt;&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;==Analytický stroj==&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;==Analytický stroj==&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt;−&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #ffe49c; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;&lt;del class=&quot;diffchange diffchange-inline&quot;&gt;Předchůdce digitálního &lt;/del&gt;počítače.  &lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt;+&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #a3d3ff; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;&lt;ins class=&quot;diffchange diffchange-inline&quot;&gt;Na konceptu [[analytický stroj|analytického stroje]] začal Charles Babbage pracovat po ukončení projektu diferenčního stroje. Analytický stroj měl být víceúčelový programovatelný digitální [[osobní počítač|počítač]], který by uměl provést jakýkoli výpočet. Měl se sestávat ze čtyř základních součástí, které odpovídají hlavním komponentům moderních počítačů: „mill“ (procesor), „store“ (paměť), „reader“ (vstupní zařízení), „printer“ (výstupní zařízení).&amp;lt;ref name=&amp;quot;Brit AE&amp;quot;&amp;gt;SWAINE, Michael R. Analytical Engine. In ''Encyclopædia Britannica'' [online]. [cit. 2016-01-26]. Dostupné z http://www.britannica.com/technology/Analytical-Engine&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;/ins&gt;&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td colspan=&quot;2&quot;&gt; &lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt;+&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #a3d3ff; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt; &lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td colspan=&quot;2&quot;&gt; &lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt;+&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #a3d3ff; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;&lt;ins class=&quot;diffchange diffchange-inline&quot;&gt;Při vymýšlení způsobu ovládání stroje se Babbage nechal inspirovat vynálezem [[Joseph Marie Jacquard|Josepha Marie Jacquarda]], který vytvořil tkalcovský stav programovatelný pomocí děrných štítků. Analytický stroj by obsahoval se dvěma skupiny štítků: první skupina by udávala operace, které se mají vykonat, a druhá skupina by definovala proměnné, se kterými by byly prováděny dané operace.&amp;lt;ref name=&amp;quot;Babbage&amp;quot;&amp;gt;BABBAGE, Charles, BABBAGE, Henry Prevost (ed.). 2010. ''Babbage's calculating engines: being a collection of papers relating to them; their history, and construction.'' New York: Cambridge University Press, 342 s., [23] s. obr. příl. Cambridge library collection. ISBN 978-1-108-00096-3.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;/ins&gt;&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td colspan=&quot;2&quot;&gt; &lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt;+&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #a3d3ff; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt; &lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td colspan=&quot;2&quot;&gt; &lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt;+&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #a3d3ff; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;&lt;ins class=&quot;diffchange diffchange-inline&quot;&gt;Babbage koncept analytického stroje rozvíjel společně s [[Ada Lovelace|Adou Lovelace]] a široké veřejnosti ho představil pouze jednou, a to na konferenci v Turíně v roce 1840. Tehdy zároveň přiznal, že jeho myšlenka předběhla technický vývoj.&amp;lt;ref name=&amp;quot;Gleick&amp;quot;/&amp;gt; První publikaci o analytickém stroji vydal generál Luigi Manebrea ve francouzštině. Překladu tohoto díla do angličtiny se ujala [[Ada Lovelace]], která jej doplnila o poznámkový aparát přibližně třikrát delší než původní text.&amp;lt;ref name=&amp;quot;Babbage&amp;quot;/&amp;gt;&lt;/ins&gt;&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td colspan=&quot;2&quot;&gt; &lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt;+&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #a3d3ff; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt; &lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td colspan=&quot;2&quot;&gt; &lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt;+&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #a3d3ff; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;&lt;ins class=&quot;diffchange diffchange-inline&quot;&gt;I když analytický stroj nebyl nikdy sestrojen, jeho návrh je prvním návrhem &lt;/ins&gt;počítače &lt;ins class=&quot;diffchange diffchange-inline&quot;&gt;v moderním smyslu&lt;/ins&gt;.&lt;ins class=&quot;diffchange diffchange-inline&quot;&gt;&amp;lt;ref name=&amp;quot;Brit AE&amp;quot;/&amp;gt;&lt;/ins&gt;&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;==Odkazy ==&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;==Odkazy ==&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;* [http://www.sciencemuseum.org.uk/objects/computing_and_data_processing/1862-89.aspx Model diferenčního stroje v londýnském muzeu vědy (Science Museum)]  &lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;* [http://www.sciencemuseum.org.uk/objects/computing_and_data_processing/1862-89.aspx Model diferenčního stroje v londýnském muzeu vědy (Science Museum)]  &lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td colspan=&quot;2&quot;&gt; &lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt;+&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #a3d3ff; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;&lt;ins style=&quot;font-weight: bold; text-decoration: none;&quot;&gt;&lt;/ins&gt;&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;===Reference===&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;===Reference===&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;&amp;lt;references /&amp;gt;&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;&amp;lt;references /&amp;gt;&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;===Použitá literatura===&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;===Použitá literatura===&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td colspan=&quot;2&quot;&gt; &lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt;+&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #a3d3ff; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;&lt;ins style=&quot;font-weight: bold; text-decoration: none;&quot;&gt;BABBAGE, Charles, BABBAGE, Henry Prevost (ed.). 2010. ''Babbage's calculating engines: being a collection of papers relating to them; their history, and construction.'' New York: Cambridge University Press, 342 s., [23] s. obr. příl. Cambridge library collection. ISBN 978-1-108-00096-3.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;/ins&gt;&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;The Editors of Encyclopædia Britannica. Charles Babbage. In ''Encyclopædia Britannica'' [online]. [cit. 2016-01-26]. Dostupné z http://www.britannica.com/biography/Charles-Babbage&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;The Editors of Encyclopædia Britannica. Charles Babbage. In ''Encyclopædia Britannica'' [online]. [cit. 2016-01-26]. Dostupné z http://www.britannica.com/biography/Charles-Babbage&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;GLEICK, James. 2013. ''Informace: Historie. Teorie. Záplava.'' 1. vyd. v českém jazyce. Praha: Argo, 396 s. ISBN 978-80-7363-415-5. Z anglického originálu přeložil Jan KAŠPAR.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;GLEICK, James. 2013. ''Informace: Historie. Teorie. Záplava.'' 1. vyd. v českém jazyce. Praha: Argo, 396 s. ISBN 978-80-7363-415-5. Z anglického originálu přeložil Jan KAŠPAR.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td colspan=&quot;2&quot;&gt; &lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt;+&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #a3d3ff; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;&lt;ins style=&quot;font-weight: bold; text-decoration: none;&quot;&gt;GRIER, David Alan. 2005. ''When Computers Were Human'' [online]. 1. vydání. Princeton: Princeton University Press, 1 online resource (423 pages) [cit. 2016-01-28]. ISBN 9781400849369. Dostupné z: http://site.ebrary.com/lib/cuni/detail.action?docID=10783697&amp;amp;p00=babbage&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;/ins&gt;&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;SWAINE, Michael R. Analytical Engine. In ''Encyclopædia Britannica'' [online]. [cit. 2016-01-26]. Dostupné z http://www.britannica.com/technology/Analytical-Engine&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;SWAINE, Michael R. Analytical Engine. In ''Encyclopædia Britannica'' [online]. [cit. 2016-01-26]. Dostupné z http://www.britannica.com/technology/Analytical-Engine&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;SWAINE, Michael R. Difference Engine. In ''Encyclopædia Britannica'' [online]. [cit. 2016-01-26]. Dostupné z http://www.britannica.com/technology/Difference-Engine&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;SWAINE, Michael R. Difference Engine. In ''Encyclopædia Britannica'' [online]. [cit. 2016-01-26]. Dostupné z http://www.britannica.com/technology/Difference-Engine&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;/table&gt;</summary>
		<author><name>Marketa.Forstova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Charles_Babbage&amp;diff=31176&amp;oldid=prev</id>
		<title>Marketa.Forstova v 3. 2. 2016, 14:38</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Charles_Babbage&amp;diff=31176&amp;oldid=prev"/>
		<updated>2016-02-03T14:38:23Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;&lt;/p&gt;
&lt;table class=&quot;diff diff-contentalign-left&quot; data-mw=&quot;interface&quot;&gt;
				&lt;col class=&quot;diff-marker&quot; /&gt;
				&lt;col class=&quot;diff-content&quot; /&gt;
				&lt;col class=&quot;diff-marker&quot; /&gt;
				&lt;col class=&quot;diff-content&quot; /&gt;
				&lt;tr class=&quot;diff-title&quot; lang=&quot;cs&quot;&gt;
				&lt;td colspan=&quot;2&quot; style=&quot;background-color: #fff; color: #222; text-align: center;&quot;&gt;← Starší verze&lt;/td&gt;
				&lt;td colspan=&quot;2&quot; style=&quot;background-color: #fff; color: #222; text-align: center;&quot;&gt;Verze z 3. 2. 2016, 14:38&lt;/td&gt;
				&lt;/tr&gt;&lt;tr&gt;&lt;td colspan=&quot;2&quot; class=&quot;diff-lineno&quot; id=&quot;mw-diff-left-l7&quot; &gt;Řádek 7:&lt;/td&gt;
&lt;td colspan=&quot;2&quot; class=&quot;diff-lineno&quot;&gt;Řádek 7:&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;Charles Babbage studoval matematiku na Trinity College v Cambridge, ale byl zklamán přístupem tamních vyučujících, kteří se příliš upínali k odkazu Isaaca Newtona a nevěnovali pozornost novému vývoji v tomto vědním oboru. Babbage tedy hledal poznání v jiných evropských zemích a seznámil se s Leibnizovou  metodou diferenciálního počtu. Se spolužáky Johnem Herschelem a Georgem Peacockem založil Babbage Analytickou společnost, která měla oživit vývoj anglické matematiky.&amp;lt;ref name=&amp;quot;Gleick&amp;quot;&amp;gt;GLEICK, James. 2013. ''Informace: Historie. Teorie. Záplava.'' 1. vyd. v českém jazyce. Praha: Argo, 396 s. ISBN 978-80-7363-415-5. Z anglického originálu přeložil Jan KAŠPAR.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;Charles Babbage studoval matematiku na Trinity College v Cambridge, ale byl zklamán přístupem tamních vyučujících, kteří se příliš upínali k odkazu Isaaca Newtona a nevěnovali pozornost novému vývoji v tomto vědním oboru. Babbage tedy hledal poznání v jiných evropských zemích a seznámil se s Leibnizovou  metodou diferenciálního počtu. Se spolužáky Johnem Herschelem a Georgem Peacockem založil Babbage Analytickou společnost, která měla oživit vývoj anglické matematiky.&amp;lt;ref name=&amp;quot;Gleick&amp;quot;&amp;gt;GLEICK, James. 2013. ''Informace: Historie. Teorie. Záplava.'' 1. vyd. v českém jazyce. Praha: Argo, 396 s. ISBN 978-80-7363-415-5. Z anglického originálu přeložil Jan KAŠPAR.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt;−&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #ffe49c; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;Ve 20. a 30. letech 19. století pracoval Babbage na sestrojení diferenčního stroje. V roce 1816 byl zvolen členem Královské vědecké společnosti. V letech 1828–39 byl lukasiánským profesorem marematiky na univerzitě v Cambridge.&amp;lt;ref name=&amp;quot;Brit CB&amp;quot; /&amp;gt; Pořádal pravidelné sobotní večírky, na které přicházeli politici, umělci i slavní vědci. Později se Babbage věnoval konceptu analytického stroje, který však nebyl sestrojen. Tuto myšlenku rozvíjel společně s [[Ada Lovelace|Adou Lovelace]]. V roce 1940 se vydal na cestu po Evropě, kde měl příležitost seznámit se s novými vynálezy i prezentovat své nápady. Kromě matematiky Babbage věnoval pozornost různým technologiím a inovacím. Zajímal se o železnici, trávil čas prolamováním šifer a vymýšlel zlepšení poštovního systému. Jeho vizionářský [[analytický stroj]] byl zapomenut a znovuobjeven až ve 20. století.&amp;lt;ref name=&amp;quot;Gleick&amp;quot;/&amp;gt;&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt;+&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #a3d3ff; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;Ve 20. a 30. letech 19. století pracoval Babbage na sestrojení diferenčního stroje. V roce 1816 byl zvolen členem Královské vědecké společnosti. V letech 1828–39 byl lukasiánským profesorem marematiky na univerzitě v Cambridge.&amp;lt;ref name=&amp;quot;Brit CB&amp;quot; /&amp;gt; Pořádal pravidelné sobotní večírky, na které přicházeli politici, umělci i slavní vědci. Později se Babbage věnoval konceptu analytického stroje, který však nebyl sestrojen. Tuto myšlenku rozvíjel společně s [[Ada Lovelace|Adou Lovelace]]. V roce 1940 se vydal na cestu po Evropě, kde měl příležitost seznámit se s novými vynálezy i prezentovat své nápady. Kromě matematiky Babbage věnoval pozornost různým technologiím a inovacím. Zajímal se o železnici, trávil čas prolamováním &lt;ins class=&quot;diffchange diffchange-inline&quot;&gt;[[Šifry|&lt;/ins&gt;šifer&lt;ins class=&quot;diffchange diffchange-inline&quot;&gt;]] &lt;/ins&gt;a vymýšlel zlepšení poštovního systému. Jeho vizionářský [[analytický stroj]] byl zapomenut a znovuobjeven až ve 20. století.&amp;lt;ref name=&amp;quot;Gleick&amp;quot;/&amp;gt;&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;==Diferenční stroj==&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;==Diferenční stroj==&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td colspan=&quot;2&quot; class=&quot;diff-lineno&quot; id=&quot;mw-diff-left-l15&quot; &gt;Řádek 15:&lt;/td&gt;
&lt;td colspan=&quot;2&quot; class=&quot;diff-lineno&quot;&gt;Řádek 15:&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;Diferenční stroj měl sloužit pro výpočty logaritmických tabulek pro mořeplavce a jeho vývoj byl financován britskou vládou. Babbage na jeho sestrojení spolupracoval s mechanikem Josephem Clementem.&amp;lt;ref name=&amp;quot;Brit DE&amp;quot;&amp;gt;SWAINE, Michael R. Difference Engine. In ''Encyclopædia Britannica'' [online]. [cit. 2016-01-26]. Dostupné z http://www.britannica.com/technology/Difference-Engine&amp;lt;/ref&amp;gt; Stroj byl tvořen železným rámem, ve kterém se nacházela soustava ozubených kol, os, pružin, čepů a číselných kol. První návrh počítal s 60 centimetrů vysokým zařízením, které umělo počítat na šest platných míst.&amp;lt;ref name=&amp;quot;Gleick&amp;quot;/&amp;gt; Babbage ale tento návrh rozvíjel a vymýšlel stroj sálové velikosti, který by uměl počítat na 20–30 platných míst. Diferenční stroj uměl provádět série výpočtů s proměnnými a využíval paměť, kde mohla být data dočasně uložena pro pozdější pužití.&amp;lt;ref name=&amp;quot;Brit DE&amp;quot;/&amp;gt;&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;Diferenční stroj měl sloužit pro výpočty logaritmických tabulek pro mořeplavce a jeho vývoj byl financován britskou vládou. Babbage na jeho sestrojení spolupracoval s mechanikem Josephem Clementem.&amp;lt;ref name=&amp;quot;Brit DE&amp;quot;&amp;gt;SWAINE, Michael R. Difference Engine. In ''Encyclopædia Britannica'' [online]. [cit. 2016-01-26]. Dostupné z http://www.britannica.com/technology/Difference-Engine&amp;lt;/ref&amp;gt; Stroj byl tvořen železným rámem, ve kterém se nacházela soustava ozubených kol, os, pružin, čepů a číselných kol. První návrh počítal s 60 centimetrů vysokým zařízením, které umělo počítat na šest platných míst.&amp;lt;ref name=&amp;quot;Gleick&amp;quot;/&amp;gt; Babbage ale tento návrh rozvíjel a vymýšlel stroj sálové velikosti, který by uměl počítat na 20–30 platných míst. Diferenční stroj uměl provádět série výpočtů s proměnnými a využíval paměť, kde mohla být data dočasně uložena pro pozdější pužití.&amp;lt;ref name=&amp;quot;Brit DE&amp;quot;/&amp;gt;&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt;−&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #ffe49c; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;V roce 1932 se podařilo sestavit malý funkční model stroje, jehož replika se nyní nachází v londýnském &lt;del class=&quot;diffchange diffchange-inline&quot;&gt;muzeu&lt;/del&gt;. Clement požadoval čím dál více peněz a začal mít spory s Babbagem. Britská vládě se projekt nezdál perspektivní a odmítla jej dále financovat, čímž byl v roce 1842 ukončen.&amp;lt;ref name=&amp;quot;Gleick&amp;quot;/&amp;gt;&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt;+&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #a3d3ff; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;V roce 1932 se podařilo sestavit malý funkční model stroje, jehož replika se nyní nachází v londýnském &lt;ins class=&quot;diffchange diffchange-inline&quot;&gt;Science Museum&lt;/ins&gt;. Clement požadoval čím dál více peněz a začal mít spory s Babbagem. Britská vládě se projekt nezdál perspektivní a odmítla jej dále financovat, čímž byl v roce 1842 ukončen.&amp;lt;ref name=&amp;quot;Gleick&amp;quot;/&amp;gt;&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;==Analytický stroj==&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;==Analytický stroj==&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;/table&gt;</summary>
		<author><name>Marketa.Forstova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Charles_Babbage&amp;diff=31170&amp;oldid=prev</id>
		<title>Marketa.Forstova v 3. 2. 2016, 14:28</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Charles_Babbage&amp;diff=31170&amp;oldid=prev"/>
		<updated>2016-02-03T14:28:32Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;&lt;/p&gt;
&lt;table class=&quot;diff diff-contentalign-left&quot; data-mw=&quot;interface&quot;&gt;
				&lt;col class=&quot;diff-marker&quot; /&gt;
				&lt;col class=&quot;diff-content&quot; /&gt;
				&lt;col class=&quot;diff-marker&quot; /&gt;
				&lt;col class=&quot;diff-content&quot; /&gt;
				&lt;tr class=&quot;diff-title&quot; lang=&quot;cs&quot;&gt;
				&lt;td colspan=&quot;2&quot; style=&quot;background-color: #fff; color: #222; text-align: center;&quot;&gt;← Starší verze&lt;/td&gt;
				&lt;td colspan=&quot;2&quot; style=&quot;background-color: #fff; color: #222; text-align: center;&quot;&gt;Verze z 3. 2. 2016, 14:28&lt;/td&gt;
				&lt;/tr&gt;&lt;tr&gt;&lt;td colspan=&quot;2&quot; class=&quot;diff-lineno&quot; id=&quot;mw-diff-left-l5&quot; &gt;Řádek 5:&lt;/td&gt;
&lt;td colspan=&quot;2&quot; class=&quot;diff-lineno&quot;&gt;Řádek 5:&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;==Život==&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;==Život==&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;[[File: CharlesBabbage.jpg|thumb|right|Charles Babbage]]&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;[[File: CharlesBabbage.jpg|thumb|right|Charles Babbage]]&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt;−&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #ffe49c; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;Charles Babbage studoval matematiku na Trinity College v &lt;del class=&quot;diffchange diffchange-inline&quot;&gt;Cambridgi&lt;/del&gt;, ale byl &lt;del class=&quot;diffchange diffchange-inline&quot;&gt;zkalmán &lt;/del&gt;přístupem tamních vyučujících, kteří se příliš &lt;del class=&quot;diffchange diffchange-inline&quot;&gt;věnovali &lt;/del&gt;odkazu Isaaca Newtona a nevěnovali pozornost novému vývoji v tomto vědním oboru. Babbage tedy hledal poznání v jiných evropských zemích a seznámil se s Leibnizovou  metodou diferenciálního počtu. Se spolužáky Johnem Herschelem a Georgem Peacockem založil Babbage Analytickou společnost, která měla oživit vývoj anglické matematiky.&amp;lt;ref name=&amp;quot;Gleick&amp;quot;&amp;gt;GLEICK, James. 2013. ''Informace: Historie. Teorie. Záplava.'' 1. vyd. v českém jazyce. Praha: Argo, 396 s. ISBN 978-80-7363-415-5. Z anglického originálu přeložil Jan KAŠPAR.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt;+&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #a3d3ff; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;Charles Babbage studoval matematiku na Trinity College v &lt;ins class=&quot;diffchange diffchange-inline&quot;&gt;Cambridge&lt;/ins&gt;, ale byl &lt;ins class=&quot;diffchange diffchange-inline&quot;&gt;zklamán &lt;/ins&gt;přístupem tamních vyučujících, kteří se příliš &lt;ins class=&quot;diffchange diffchange-inline&quot;&gt;upínali k &lt;/ins&gt;odkazu Isaaca Newtona a nevěnovali pozornost novému vývoji v tomto vědním oboru. Babbage tedy hledal poznání v jiných evropských zemích a seznámil se s Leibnizovou  metodou diferenciálního počtu. Se spolužáky Johnem Herschelem a Georgem Peacockem založil Babbage Analytickou společnost, která měla oživit vývoj anglické matematiky.&amp;lt;ref name=&amp;quot;Gleick&amp;quot;&amp;gt;GLEICK, James. 2013. ''Informace: Historie. Teorie. Záplava.'' 1. vyd. v českém jazyce. Praha: Argo, 396 s. ISBN 978-80-7363-415-5. Z anglického originálu přeložil Jan KAŠPAR.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt;−&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #ffe49c; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;Ve 20. a 30. letech 19. století pracoval Babbage na sestrojení diferenčního stroje. V letech 1828–39 byl lukasiánským profesorem marematiky na univerzitě v Cambridge. Pořádal pravidelné sobotní večírky, na které přicházeli politici, umělci i slavní vědci.&lt;del class=&quot;diffchange diffchange-inline&quot;&gt;&amp;lt;ref name=&amp;quot;Brit CB&amp;quot; /&amp;gt; &lt;/del&gt;Později se Babbage věnoval konceptu analytického stroje, který však nebyl sestrojen. Tuto myšlenku rozvíjel společně s [[Ada Lovelace|Adou Lovelace]]. V roce 1940 se vydal na cestu po Evropě, kde měl příležitost seznámit se s novými vynálezy i prezentovat své nápady. Kromě matematiky Babbage věnoval pozornost různým technologiím a inovacím. Zajímal se o železnici, trávil čas prolamováním šifer a vymýšlel zlepšení poštovního systému. Jeho vizionářský [[analytický stroj]] byl zapomenut a znovuobjeven až ve 20. století.&amp;lt;ref name=&amp;quot;Gleick&amp;quot;/&amp;gt;&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt;+&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #a3d3ff; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;Ve 20. a 30. letech 19. století pracoval Babbage na sestrojení diferenčního stroje&lt;ins class=&quot;diffchange diffchange-inline&quot;&gt;. V roce 1816 byl zvolen členem Královské vědecké společnosti&lt;/ins&gt;. V letech 1828–39 byl lukasiánským profesorem marematiky na univerzitě v Cambridge.&lt;ins class=&quot;diffchange diffchange-inline&quot;&gt;&amp;lt;ref name=&amp;quot;Brit CB&amp;quot; /&amp;gt; &lt;/ins&gt;Pořádal pravidelné sobotní večírky, na které přicházeli politici, umělci i slavní vědci. Později se Babbage věnoval konceptu analytického stroje, který však nebyl sestrojen. Tuto myšlenku rozvíjel společně s [[Ada Lovelace|Adou Lovelace]]. V roce 1940 se vydal na cestu po Evropě, kde měl příležitost seznámit se s novými vynálezy i prezentovat své nápady. Kromě matematiky Babbage věnoval pozornost různým technologiím a inovacím. Zajímal se o železnici, trávil čas prolamováním šifer a vymýšlel zlepšení poštovního systému. Jeho vizionářský [[analytický stroj]] byl zapomenut a znovuobjeven až ve 20. století.&amp;lt;ref name=&amp;quot;Gleick&amp;quot;/&amp;gt;&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;==Diferenční stroj==&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;==Diferenční stroj==&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td colspan=&quot;2&quot;&gt; &lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt;+&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #a3d3ff; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;&lt;ins style=&quot;font-weight: bold; text-decoration: none;&quot;&gt;[[File: Babbages Difference Engine No 1, 1824-1832. (9660573845).jpg |thumb|right|Diferenční stroj]]&lt;/ins&gt;&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;Na začátku 19. století se výrazem „počítač“ neoznačoval stroj, ale člověk provádějící výpočty. Vzniklé tabulky výpočtů byly užitečné, protože hledání v tabulkách bylo rychlejší než samotné počítání, ale zároveň obsahovaly chyby. V roce 1921 pracovali Babbage s Herschelem na logaritmických tabulkách pro potřeby mořeplavců. Napsali návod a nechali dva lidské počítače vytvořit tabulky. Při kontrole však našli mnoho nesrovnalostí a Babbage vyslovil přání, aby se výpočty mohly provádět s pomocí parního stroje, který by mohl dosáhnout pčesnějších výsledků než chybující lidé. Tím se zrodil nápad na sestrojení [[diferenční stroj|diferenčního stroje]].&amp;lt;ref name=&amp;quot;Grier&amp;quot;&amp;gt; GRIER, David Alan. 2005. ''When Computers Were Human'' [online]. 1. vydání. Princeton: Princeton University Press, 1 online resource (423 pages) [cit. 2016-01-28]. ISBN 9781400849369. Dostupné z: http://site.ebrary.com/lib/cuni/detail.action?docID=10783697&amp;amp;p00=babbage&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;Na začátku 19. století se výrazem „počítač“ neoznačoval stroj, ale člověk provádějící výpočty. Vzniklé tabulky výpočtů byly užitečné, protože hledání v tabulkách bylo rychlejší než samotné počítání, ale zároveň obsahovaly chyby. V roce 1921 pracovali Babbage s Herschelem na logaritmických tabulkách pro potřeby mořeplavců. Napsali návod a nechali dva lidské počítače vytvořit tabulky. Při kontrole však našli mnoho nesrovnalostí a Babbage vyslovil přání, aby se výpočty mohly provádět s pomocí parního stroje, který by mohl dosáhnout pčesnějších výsledků než chybující lidé. Tím se zrodil nápad na sestrojení [[diferenční stroj|diferenčního stroje]].&amp;lt;ref name=&amp;quot;Grier&amp;quot;&amp;gt; GRIER, David Alan. 2005. ''When Computers Were Human'' [online]. 1. vydání. Princeton: Princeton University Press, 1 online resource (423 pages) [cit. 2016-01-28]. ISBN 9781400849369. Dostupné z: http://site.ebrary.com/lib/cuni/detail.action?docID=10783697&amp;amp;p00=babbage&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt;−&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #ffe49c; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;Diferenční stroj měl sloužit pro výpočty logaritmických tabulek pro mořeplavce a jeho vývoj byl financován britskou vládou. Babbage na jeho sestrojení spolupracoval s mechanikem Josephem Clementem. &amp;lt;ref name=&amp;quot;Brit DE&amp;quot;&amp;gt;SWAINE, Michael R. Difference Engine. In ''Encyclopædia Britannica'' [online]. [cit. 2016-01-26]. Dostupné z http://www.britannica.com/technology/Difference-Engine&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt;+&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #a3d3ff; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;Diferenční stroj měl sloužit pro výpočty logaritmických tabulek pro mořeplavce a jeho vývoj byl financován britskou vládou. Babbage na jeho sestrojení spolupracoval s mechanikem Josephem Clementem.&amp;lt;ref name=&amp;quot;Brit DE&amp;quot;&amp;gt;SWAINE, Michael R. Difference Engine. In ''Encyclopædia Britannica'' [online]. [cit. 2016-01-26]. Dostupné z http://www.britannica.com/technology/Difference-Engine&amp;lt;/ref&lt;ins class=&quot;diffchange diffchange-inline&quot;&gt;&amp;gt; Stroj byl tvořen železným rámem, ve kterém se nacházela soustava ozubených kol, os, pružin, čepů a číselných kol. První návrh počítal s 60 centimetrů vysokým zařízením, které umělo počítat na šest platných míst.&amp;lt;ref name=&amp;quot;Gleick&amp;quot;/&amp;gt; Babbage ale tento návrh rozvíjel a vymýšlel stroj sálové velikosti, který by uměl počítat na 20–30 platných míst. Diferenční stroj uměl provádět série výpočtů s proměnnými a využíval paměť, kde mohla být data dočasně uložena pro pozdější pužití.&amp;lt;ref name=&amp;quot;Brit DE&amp;quot;/&lt;/ins&gt;&amp;gt;&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt;−&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #ffe49c; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;&lt;del class=&quot;diffchange diffchange-inline&quot;&gt; [[File: Babbages Difference Engine No 1&lt;/del&gt;, &lt;del class=&quot;diffchange diffchange-inline&quot;&gt;1824-1832&lt;/del&gt;. &lt;del class=&quot;diffchange diffchange-inline&quot;&gt;(9660573845)&lt;/del&gt;.&lt;del class=&quot;diffchange diffchange-inline&quot;&gt;jpg |thumb|right|Diferenční stroj]]&lt;/del&gt;&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt;+&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #a3d3ff; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;&lt;ins class=&quot;diffchange diffchange-inline&quot;&gt;V roce 1932 se podařilo sestavit malý funkční model stroje&lt;/ins&gt;, &lt;ins class=&quot;diffchange diffchange-inline&quot;&gt;jehož replika se nyní nachází v londýnském muzeu&lt;/ins&gt;. &lt;ins class=&quot;diffchange diffchange-inline&quot;&gt;Clement požadoval čím dál více peněz a začal mít spory s Babbagem&lt;/ins&gt;. &lt;ins class=&quot;diffchange diffchange-inline&quot;&gt;Britská vládě se projekt nezdál perspektivní a odmítla jej dále financovat, čímž byl v roce 1842 ukončen.&amp;lt;ref name=&amp;quot;Gleick&amp;quot;/&amp;gt;&lt;/ins&gt;&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;==Analytický stroj==&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;==Analytický stroj==&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;/table&gt;</summary>
		<author><name>Marketa.Forstova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Charles_Babbage&amp;diff=31169&amp;oldid=prev</id>
		<title>Marketa.Forstova v 3. 2. 2016, 13:41</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Charles_Babbage&amp;diff=31169&amp;oldid=prev"/>
		<updated>2016-02-03T13:41:52Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;&lt;/p&gt;
&lt;table class=&quot;diff diff-contentalign-left&quot; data-mw=&quot;interface&quot;&gt;
				&lt;col class=&quot;diff-marker&quot; /&gt;
				&lt;col class=&quot;diff-content&quot; /&gt;
				&lt;col class=&quot;diff-marker&quot; /&gt;
				&lt;col class=&quot;diff-content&quot; /&gt;
				&lt;tr class=&quot;diff-title&quot; lang=&quot;cs&quot;&gt;
				&lt;td colspan=&quot;2&quot; style=&quot;background-color: #fff; color: #222; text-align: center;&quot;&gt;← Starší verze&lt;/td&gt;
				&lt;td colspan=&quot;2&quot; style=&quot;background-color: #fff; color: #222; text-align: center;&quot;&gt;Verze z 3. 2. 2016, 13:41&lt;/td&gt;
				&lt;/tr&gt;&lt;tr&gt;&lt;td colspan=&quot;2&quot; class=&quot;diff-lineno&quot; id=&quot;mw-diff-left-l1&quot; &gt;Řádek 1:&lt;/td&gt;
&lt;td colspan=&quot;2&quot; class=&quot;diff-lineno&quot;&gt;Řádek 1:&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;{{Pracuje se}}  &lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;{{Pracuje se}}  &lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt;−&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #ffe49c; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;'''Charles Babbage''' (26. 12. 1791 – 18. 10. 1871) byl britský matematik a vynálezce, který je v současnosti známý především návrhem [[analytický stroj|analytického stroje]], předchůdce současných počítačů.&amp;lt;ref&amp;gt;The Editors of Encyclopædia Britannica. ''Charles Babbage''. [online]. [cit. 2016-01-26]. Dostupné z http://www.britannica.com/biography/Charles-Babbage&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt;+&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #a3d3ff; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;'''Charles Babbage''' (26. 12. 1791 – 18. 10. 1871) byl britský matematik a vynálezce, který je v současnosti známý především návrhem [[analytický stroj|analytického stroje]], předchůdce současných počítačů.&amp;lt;ref &lt;ins class=&quot;diffchange diffchange-inline&quot;&gt;name=&amp;quot;Brit CB&amp;quot;&lt;/ins&gt;&amp;gt;The Editors of Encyclopædia Britannica. ''Charles Babbage''. [online]. [cit. 2016-01-26]. Dostupné z http://www.britannica.com/biography/Charles-Babbage&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;==Život==&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;==Život==&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;[[File: CharlesBabbage.jpg|thumb|right|Charles Babbage]]&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;[[File: CharlesBabbage.jpg|thumb|right|Charles Babbage]]&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;Charles Babbage studoval matematiku na Trinity College v Cambridgi, ale byl zkalmán přístupem tamních vyučujících, kteří se příliš věnovali odkazu Isaaca Newtona a nevěnovali pozornost novému vývoji v tomto vědním oboru. Babbage tedy hledal poznání v jiných evropských zemích a seznámil se s Leibnizovou  metodou diferenciálního počtu. Se spolužáky Johnem Herschelem a Georgem Peacockem založil Babbage Analytickou společnost, která měla oživit vývoj anglické matematiky.&amp;lt;ref name=&amp;quot;Gleick&amp;quot;&amp;gt;GLEICK, James. 2013. ''Informace: Historie. Teorie. Záplava.'' 1. vyd. v českém jazyce. Praha: Argo, 396 s. ISBN 978-80-7363-415-5. Z anglického originálu přeložil Jan KAŠPAR.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;Charles Babbage studoval matematiku na Trinity College v Cambridgi, ale byl zkalmán přístupem tamních vyučujících, kteří se příliš věnovali odkazu Isaaca Newtona a nevěnovali pozornost novému vývoji v tomto vědním oboru. Babbage tedy hledal poznání v jiných evropských zemích a seznámil se s Leibnizovou  metodou diferenciálního počtu. Se spolužáky Johnem Herschelem a Georgem Peacockem založil Babbage Analytickou společnost, která měla oživit vývoj anglické matematiky.&amp;lt;ref name=&amp;quot;Gleick&amp;quot;&amp;gt;GLEICK, James. 2013. ''Informace: Historie. Teorie. Záplava.'' 1. vyd. v českém jazyce. Praha: Argo, 396 s. ISBN 978-80-7363-415-5. Z anglického originálu přeložil Jan KAŠPAR.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td colspan=&quot;2&quot;&gt; &lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt;+&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #a3d3ff; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;&lt;ins style=&quot;font-weight: bold; text-decoration: none;&quot;&gt;&lt;/ins&gt;&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td colspan=&quot;2&quot;&gt; &lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt;+&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #a3d3ff; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;&lt;ins style=&quot;font-weight: bold; text-decoration: none;&quot;&gt;Ve 20. a 30. letech 19. století pracoval Babbage na sestrojení diferenčního stroje. V letech 1828–39 byl lukasiánským profesorem marematiky na univerzitě v Cambridge. Pořádal pravidelné sobotní večírky, na které přicházeli politici, umělci i slavní vědci.&amp;lt;ref name=&amp;quot;Brit CB&amp;quot; /&amp;gt; Později se Babbage věnoval konceptu analytického stroje, který však nebyl sestrojen. Tuto myšlenku rozvíjel společně s [[Ada Lovelace|Adou Lovelace]]. V roce 1940 se vydal na cestu po Evropě, kde měl příležitost seznámit se s novými vynálezy i prezentovat své nápady. Kromě matematiky Babbage věnoval pozornost různým technologiím a inovacím. Zajímal se o železnici, trávil čas prolamováním šifer a vymýšlel zlepšení poštovního systému. Jeho vizionářský [[analytický stroj]] byl zapomenut a znovuobjeven až ve 20. století.&amp;lt;ref name=&amp;quot;Gleick&amp;quot;/&amp;gt;&lt;/ins&gt;&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;==Diferenční stroj==&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;==Diferenční stroj==&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;/table&gt;</summary>
		<author><name>Marketa.Forstova</name></author>
		
	</entry>
</feed>