<?xml version="1.0"?>
<feed xmlns="http://www.w3.org/2005/Atom" xml:lang="cs">
	<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?action=history&amp;feed=atom&amp;title=D%C4%9Bjiny_knihoven_v_evropsk%C3%A9m_st%C5%99edov%C4%9Bku</id>
	<title>Dějiny knihoven v evropském středověku - Historie editací</title>
	<link rel="self" type="application/atom+xml" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?action=history&amp;feed=atom&amp;title=D%C4%9Bjiny_knihoven_v_evropsk%C3%A9m_st%C5%99edov%C4%9Bku"/>
	<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=D%C4%9Bjiny_knihoven_v_evropsk%C3%A9m_st%C5%99edov%C4%9Bku&amp;action=history"/>
	<updated>2026-04-05T22:33:31Z</updated>
	<subtitle>Historie editací této stránky</subtitle>
	<generator>MediaWiki 1.33.0</generator>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=D%C4%9Bjiny_knihoven_v_evropsk%C3%A9m_st%C5%99edov%C4%9Bku&amp;diff=52380&amp;oldid=prev</id>
		<title>Jana.Hecova v 28. 1. 2018, 15:54</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=D%C4%9Bjiny_knihoven_v_evropsk%C3%A9m_st%C5%99edov%C4%9Bku&amp;diff=52380&amp;oldid=prev"/>
		<updated>2018-01-28T15:54:03Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;&lt;/p&gt;
&lt;table class=&quot;diff diff-contentalign-left&quot; data-mw=&quot;interface&quot;&gt;
				&lt;col class=&quot;diff-marker&quot; /&gt;
				&lt;col class=&quot;diff-content&quot; /&gt;
				&lt;col class=&quot;diff-marker&quot; /&gt;
				&lt;col class=&quot;diff-content&quot; /&gt;
				&lt;tr class=&quot;diff-title&quot; lang=&quot;cs&quot;&gt;
				&lt;td colspan=&quot;2&quot; style=&quot;background-color: #fff; color: #222; text-align: center;&quot;&gt;← Starší verze&lt;/td&gt;
				&lt;td colspan=&quot;2&quot; style=&quot;background-color: #fff; color: #222; text-align: center;&quot;&gt;Verze z 28. 1. 2018, 15:54&lt;/td&gt;
				&lt;/tr&gt;&lt;tr&gt;&lt;td colspan=&quot;2&quot; class=&quot;diff-lineno&quot; id=&quot;mw-diff-left-l1&quot; &gt;Řádek 1:&lt;/td&gt;
&lt;td colspan=&quot;2&quot; class=&quot;diff-lineno&quot;&gt;Řádek 1:&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;Středověk je převážně evropskou záležitostí, Asie, Amerika, Afrika a Austrálie zůstaly téměř nedotknuté. Zatímco ve starověku byly hojně osídleny oblasti povodí řek, v tomto období se lidé uchýlili do hornatých, chladnějších oblastí střední a východní Evropy. Pro Evropu je vymezené období středověku 500-1500. A právě v tomto období vznikají první knihovny. Do jejich vývoje a kultury výrazně zasahovalo křesťanství.  &lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;Středověk je převážně evropskou záležitostí, Asie, Amerika, Afrika a Austrálie zůstaly téměř nedotknuté. Zatímco ve starověku byly hojně osídleny oblasti povodí řek, v tomto období se lidé uchýlili do hornatých, chladnějších oblastí střední a východní Evropy. Pro Evropu je vymezené období středověku 500-1500. A právě v tomto období vznikají první knihovny. Do jejich vývoje a kultury výrazně zasahovalo křesťanství.  &lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;== Středověk ==&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;== Středověk ==&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt;−&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #ffe49c; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;V rozvoji civilizace a kultury znamenal středověk hlavně vzrůst duchovního života. Hlavním náboženstvím se stalo křesťanství, které se někdy označuje jako literární náboženství, jelikož podstata celého náboženství je zaznamenána v jedné knize – bibli. Ve středověku se uplatňovalo feudálně společenské zřízení, které se opíralo o systém náboženských a světských hodnot.&amp;lt;ref&amp;gt;↑ CEJPEK, Jiří et al. Dějiny knihoven a knihovnictví. 2. vydání. Praha: Nakladatelství Karolinum, 2008, 247 s. ISBN 978-80-246-0323-0.  &lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt;+&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #a3d3ff; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;V rozvoji civilizace a kultury znamenal středověk hlavně vzrůst duchovního života. Hlavním náboženstvím se stalo &lt;ins class=&quot;diffchange diffchange-inline&quot;&gt;'''&lt;/ins&gt;křesťanství&lt;ins class=&quot;diffchange diffchange-inline&quot;&gt;'''&lt;/ins&gt;, které se někdy označuje jako literární náboženství, jelikož podstata celého náboženství je zaznamenána v jedné knize – bibli. Ve středověku se uplatňovalo feudálně společenské zřízení, které se opíralo o systém náboženských a světských hodnot.&amp;lt;ref&amp;gt;↑ CEJPEK, Jiří et al. Dějiny knihoven a knihovnictví. 2. vydání. Praha: Nakladatelství Karolinum, 2008, 247 s. ISBN 978-80-246-0323-0.  &lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;  &amp;lt;/ref&amp;gt; Raná středověká společnost byla ekonomicky a politicky roztříštěná a převážná část obyvatelstva byla chudá a negramotná. Světští feudálové neměli o vzdělání zájem a knihy jim sloužily hlavně na bohoslužby. Křesťanské náboženství a světská vzdělanost byly náplní kulturního života tehdejší společnosti. Veškerá vzdělanost byla ve středověku shrnuta do '''sedmi svobodných umění''' (gramatika, dialektika, rétorika, aritmetika, geometrie, astronomie a musika), a ta se dělila do dvou skupin na myšlenky (verba) a věci (res).  Jejich tvůrcem byl M. T. Varro, jeho klasifikace vzdělanosti platila do 12. století (vrcholný středověk).&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;  &amp;lt;/ref&amp;gt; Raná středověká společnost byla ekonomicky a politicky roztříštěná a převážná část obyvatelstva byla chudá a negramotná. Světští feudálové neměli o vzdělání zájem a knihy jim sloužily hlavně na bohoslužby. Křesťanské náboženství a světská vzdělanost byly náplní kulturního života tehdejší společnosti. Veškerá vzdělanost byla ve středověku shrnuta do '''sedmi svobodných umění''' (gramatika, dialektika, rétorika, aritmetika, geometrie, astronomie a musika), a ta se dělila do dvou skupin na myšlenky (verba) a věci (res).  Jejich tvůrcem byl M. T. Varro, jeho klasifikace vzdělanosti platila do 12. století (vrcholný středověk).&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;== Církevní knihovny ==&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;== Církevní knihovny ==&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt;−&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #ffe49c; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;Většina knihoven ranného středověku byla založena pod vlivem církevních institucí (kostely, kláštery, biskupství, arcibiskupství, kapituly).  Ve 3. a 4. století se křesťanské písemnictví rozšířilo a objevily se první literární '''křesťanské sbírky''', z některých vznikly ranně křesťanské knihovny. Sbírky byly nejprve uložené na různých místech, podle toho, kde bylo zrovna místo. Ve skřínkách, výklencích, u oltáře, nebo v obytných místnostech pro mnichy. Až s větším množstvím knih se začaly soustřeďovat do jedné místnosti, ve které byly uloženy na lavicích, ke kterým si museli čtenáři sednout, aby si knihu přečetli. Ty nejvzácnější rukopisy byly k lavicím upoutány řetězy, aby nemohly být odcizeny. Nazývají se '''Libri Catenati'''. Přes to, že v tomto období stále neexistovaly [[katalogy]], byly knihy organizovaně položené u sebe podle obsahu.  Největší část fondu křesťanských knihoven zastupovala &lt;del class=&quot;diffchange diffchange-inline&quot;&gt;t&lt;/del&gt;'''&lt;del class=&quot;diffchange diffchange-inline&quot;&gt;eologická &lt;/del&gt;literatura''', a to zejména bible. Fond obsahoval i díla antické literatury, ale pouze minimálně. Nejvýznamnější církevní knihovnou byla již od raného křesťanství''' papežská knihovna v Římě '''(současná Vatikánská knihovna).  &lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt;+&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #a3d3ff; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;Většina knihoven ranného středověku byla založena pod vlivem církevních institucí (kostely, kláštery, biskupství, arcibiskupství, kapituly).  Ve 3. a 4. století se křesťanské písemnictví rozšířilo a objevily se první literární '''křesťanské sbírky''', z některých vznikly ranně křesťanské knihovny. Sbírky byly nejprve uložené na různých místech, podle toho, kde bylo zrovna místo. Ve skřínkách, výklencích, u oltáře, nebo v obytných místnostech pro mnichy. Až s větším množstvím knih se začaly soustřeďovat do jedné místnosti, ve které byly uloženy na lavicích, ke kterým si museli čtenáři sednout, aby si knihu přečetli. Ty nejvzácnější rukopisy byly k lavicím upoutány řetězy, aby nemohly být odcizeny. Nazývají se '''Libri Catenati'''. Přes to, že v tomto období stále neexistovaly [[katalogy]], byly knihy organizovaně položené u sebe podle obsahu.  Největší část fondu křesťanských knihoven zastupovala '''&lt;ins class=&quot;diffchange diffchange-inline&quot;&gt;teologická &lt;/ins&gt;literatura''', a to zejména bible. Fond obsahoval i díla antické literatury, ale pouze minimálně. Nejvýznamnější církevní knihovnou byla již od raného křesťanství''' papežská knihovna v Římě '''(současná Vatikánská knihovna).  &lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;== Mnišské řády a kláštery ==&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;== Mnišské řády a kláštery ==&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt;−&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #ffe49c; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;Důležitou úlohu ve středověku hrály mnišské řády a kláštery. Mnišské řády byly původem z Egypta a první evropské kláštery byly zavedeny ve francouzském Provence. Význam pro vývoj mnišských řádů měl v 5. století '''sv. Benedikt z Nursie''', který založil asi v roce 529 klášter Monte Cassino v Lombardii (Itálie) a stal se zakladatelem řádu benediktinů. Patrně je také autorem řehole (regule), která předpokládá existenci knihoven v benediktýnských klášterech a nastolila v klášterním životě rovnováhu mezi přísností a umírněností. Postupně vznikaly další mnišské řády, například kartuziáni, cisterciáni, premonstráti a od začátku 13. století vznikla nová generace mnišských řádů, pro které bylo typické působení ve městech (dominikáni, františkáni). Kláštery byly budované jako komplexy budov s kostelem, nemocnicí a hospodářskými budovami. Při svojí duchovní funkci hrály kláštery nejen úlohu hospodářskou, intelektuální, uměleckou, ale i politickou a vojenskou.   &lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt;+&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #a3d3ff; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;Důležitou úlohu ve středověku hrály mnišské řády a kláštery. Mnišské řády byly původem z Egypta a první evropské kláštery byly zavedeny ve francouzském Provence. Význam pro vývoj mnišských řádů měl v 5. století '''sv. Benedikt z Nursie''', který založil asi v roce 529 klášter &lt;ins class=&quot;diffchange diffchange-inline&quot;&gt;'''&lt;/ins&gt;Monte Cassino&lt;ins class=&quot;diffchange diffchange-inline&quot;&gt;''' &lt;/ins&gt;v Lombardii (Itálie) a stal se zakladatelem řádu benediktinů. Patrně je také autorem řehole (regule), která předpokládá existenci knihoven v benediktýnských klášterech a nastolila v klášterním životě rovnováhu mezi přísností a umírněností. Postupně vznikaly další mnišské řády, například kartuziáni, cisterciáni, premonstráti a od začátku 13. století vznikla nová generace mnišských řádů, pro které bylo typické působení ve městech (dominikáni, františkáni). Kláštery byly budované jako komplexy budov s kostelem, nemocnicí a hospodářskými budovami. Při svojí duchovní funkci hrály kláštery nejen úlohu hospodářskou, intelektuální, uměleckou, ale i politickou a vojenskou.   &lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;== Klášterní knihovny ==&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;== Klášterní knihovny ==&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td colspan=&quot;2&quot; class=&quot;diff-lineno&quot; id=&quot;mw-diff-left-l20&quot; &gt;Řádek 20:&lt;/td&gt;
&lt;td colspan=&quot;2&quot; class=&quot;diff-lineno&quot;&gt;Řádek 20:&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;== Vrcholný středověk ==&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;== Vrcholný středověk ==&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt;−&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #ffe49c; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;Začátkem vrcholného středověku v 12. a 13. století začala města bohatnout, posilovala se pozice středového měšťanstva a rostla i potřeba vzdělaných lidí. Správa měst vyžadovala vzdělaných úředníků a písařů, lékařů a právníků.&amp;lt;ref&amp;gt;↑ BOHATCOVÁ, Mirjam a kol. Česká kniha: v proměnách staletí. 1. vydání. Praha: Panorama, 1990, 622 s. ISBN 80-7038-131-0.&amp;lt;/ref&amp;gt; V 11. a 12. století se zakládaly městské školy, ve kterých se vyučovalo metodou scholastiky. Tzn. Metoda výuky, která má žákům napomoci nalézt cestu k Bohu cestou k rozumu. Školy ovšem potřebovaly ke vzdělávání knihy. Větší sbírky knih vlastnily významné a bohaté školy při katedrálách a velkých chrámech jako například knihovna při Notre Dame, v Rouene, Yorku, Cantebury či Bamberku. Proces vzdělanosti vyvrcholil zakládáním univerzit.  Klasifikace věd na sedm svobodných umění byla přeformulována třemi středověkými učenci''' Boethiusem, Cassiodorusem''' a''' Alcuinem z Yorku'''. Vědy byly nyní rozdělené na trivium (nižší / základní školy) a quadrivium (vyšší škola) a tak zůstaly ve všech učebnicích do 15. století.    &lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt;+&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #a3d3ff; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;Začátkem vrcholného středověku v 12. a 13. století začala města bohatnout, posilovala se pozice středového měšťanstva a rostla i potřeba vzdělaných lidí. Správa měst vyžadovala vzdělaných úředníků a písařů, lékařů a právníků.&amp;lt;ref&amp;gt;↑ BOHATCOVÁ, Mirjam a kol. Česká kniha: v proměnách staletí. 1. vydání. Praha: Panorama, 1990, 622 s. ISBN 80-7038-131-0.&amp;lt;/ref&amp;gt; V 11. a 12. století se zakládaly městské školy, ve kterých se vyučovalo metodou scholastiky. Tzn. Metoda výuky, která má žákům napomoci nalézt cestu k Bohu cestou k rozumu. Školy ovšem potřebovaly ke vzdělávání knihy. Větší sbírky knih vlastnily významné a bohaté školy při katedrálách a velkých chrámech jako například knihovna při &lt;ins class=&quot;diffchange diffchange-inline&quot;&gt;'''&lt;/ins&gt;Notre Dame,&lt;ins class=&quot;diffchange diffchange-inline&quot;&gt;''' &lt;/ins&gt;v&lt;ins class=&quot;diffchange diffchange-inline&quot;&gt;''' &lt;/ins&gt;Rouene&lt;ins class=&quot;diffchange diffchange-inline&quot;&gt;'''&lt;/ins&gt;, &lt;ins class=&quot;diffchange diffchange-inline&quot;&gt;'''&lt;/ins&gt;Yorku&lt;ins class=&quot;diffchange diffchange-inline&quot;&gt;'''&lt;/ins&gt;, &lt;ins class=&quot;diffchange diffchange-inline&quot;&gt;'''&lt;/ins&gt;Cantebury&lt;ins class=&quot;diffchange diffchange-inline&quot;&gt;''' &lt;/ins&gt;či &lt;ins class=&quot;diffchange diffchange-inline&quot;&gt;'''&lt;/ins&gt;Bamberku&lt;ins class=&quot;diffchange diffchange-inline&quot;&gt;'''&lt;/ins&gt;. Proces vzdělanosti vyvrcholil zakládáním univerzit.  Klasifikace věd na sedm svobodných umění byla přeformulována třemi středověkými učenci''' Boethiusem, Cassiodorusem''' a''' Alcuinem z Yorku'''. Vědy byly nyní rozdělené na trivium (nižší / základní školy) a quadrivium (vyšší škola) a tak zůstaly ve všech učebnicích do 15. století.    &lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;== Univerzitní knihovny ==&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;== Univerzitní knihovny ==&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt;−&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #ffe49c; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;Mezi první založené univerzity v Evropě patří pařížská '''Sorbonna''' (13. stol.). Univerzitní knihovna Sorbonny měla jednoznačně největší knihovní fond té doby, který byl rozdělen na dvě části. První se nazývala '''Libraria magna''' (velká knihovna), v této knihovně se nacházely knihy určené k prezenční výpůjčce. Druhá byla '''Libraria parva''' (malá knihovna) v jejíž knihovně bylo možné si zapůjčit knihy mimo prostor budovy. To byl významný pokrok vzhledem k tehdejší uzavřenosti církevních knihoven a také předzvěst [[Veřejné knihovny|veřejných knihoven]]. Nejprve byly založené univerzity na Oxfordu, Cambridgi v Anglii, v Salamance ve Španělsku a ve střední Evropě kromě Prahy, kde byla založena mnohem dříve, v Krakově, Vídni atd.  Univerzity se významně zasloužily o laicizaci středověké vzdělanosti. Knihy už se neopisovaly pouze ve skriptoriích, ale i na univerzitách. Profesoři psali díla (edita) a žáci je opisovali (reportata).  Vedle teologie se rozvíjela medicína, právo, ale také přírodní vědy, matematika a astronomie. To všechno se projevilo ve změně funkcí univerzitních knihoven. Nejčastěji to byly knihovny „kolejí“. Knižní sbírky měly více studijní a pracovní charakter. Vznik a působení evropských středověkých univerzit s jejich knihovnami přineslo značný zvrat v evropské vzdělanosti a univerzity dosáhly autonomie vůči světské a církevní moci, tudíž je papež schvaloval.  &lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt;+&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #a3d3ff; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;Mezi první založené univerzity v Evropě patří pařížská '''Sorbonna''' (13. stol.). Univerzitní knihovna Sorbonny měla jednoznačně největší knihovní fond té doby, který byl rozdělen na dvě části. První se nazývala '''Libraria magna''' (velká knihovna), v této knihovně se nacházely knihy určené k prezenční výpůjčce. Druhá byla '''Libraria parva''' (malá knihovna) v jejíž knihovně bylo možné si zapůjčit knihy mimo prostor budovy. To byl významný pokrok vzhledem k tehdejší uzavřenosti církevních knihoven a také předzvěst&lt;ins class=&quot;diffchange diffchange-inline&quot;&gt;''' &lt;/ins&gt;[[Veřejné knihovny|veřejných knihoven]]&lt;ins class=&quot;diffchange diffchange-inline&quot;&gt;'''&lt;/ins&gt;. Nejprve byly založené univerzity na Oxfordu, Cambridgi v Anglii, v Salamance ve Španělsku a ve střední Evropě kromě Prahy, kde byla založena mnohem dříve, v Krakově, Vídni atd.  Univerzity se významně zasloužily o laicizaci středověké vzdělanosti. Knihy už se neopisovaly pouze ve skriptoriích, ale i na univerzitách. Profesoři psali díla (edita) a žáci je opisovali (reportata).  Vedle teologie se rozvíjela medicína, právo, ale také přírodní vědy, matematika a astronomie. To všechno se projevilo ve změně funkcí univerzitních knihoven. Nejčastěji to byly knihovny „kolejí“. Knižní sbírky měly více studijní a pracovní charakter. Vznik a působení evropských středověkých univerzit s jejich knihovnami přineslo značný zvrat v evropské vzdělanosti a univerzity dosáhly autonomie vůči světské a církevní moci, tudíž je papež schvaloval.  &lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;== Knížecí knihovny ==&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;== Knížecí knihovny ==&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt;−&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #ffe49c; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;Ve 13. století se začínají panovníci zajímat o literaturu a vytvářejí soukromé sbírky. První knížecí knihovnou je pravděpodobně sbírka '''Fridricha II'''. v Normandii, odkud nejspíš pocházejí řecké rukopisy Vatikánské knihovny. Francouzskou soukromou sbírku vlastnil '''Ludvík IX.  Svatý''', který započal éru francouzských králů, které můžeme nazývat bibliofili, ovšem naopak v Anglii se u panovníků vášeň ke knihám tolik nevyskytovala.  Významní vlastníci sbírek byly Richard de Fournival (1201-1260), Gui de Beauchamps a Hugo von Trimberg.  Podstatná soukromá knihovna byla založena v Itálii (1441) v době renesance (vrcholný středověk). Vybudoval ji '''Cosimo de Medici''' ze slavného rodu Mediceů ve Florencii v klášteře sv. Marka (Bibliotheca Marciana) a nedlouho poté, byla založena florentská knihovna Bibliotheca Laurenciana jeho vnukem Lorenzem.   &lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt;+&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #a3d3ff; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;Ve 13. století se začínají panovníci zajímat o literaturu a vytvářejí soukromé sbírky. První knížecí knihovnou je pravděpodobně sbírka '''Fridricha II'''. v Normandii, odkud nejspíš pocházejí řecké rukopisy Vatikánské knihovny. Francouzskou soukromou sbírku vlastnil '''Ludvík IX.  Svatý''', který započal éru francouzských králů, které můžeme nazývat bibliofili, ovšem naopak v Anglii se u panovníků vášeň ke knihám tolik nevyskytovala.  Významní vlastníci sbírek byly Richard de Fournival (1201-1260), Gui de Beauchamps a Hugo von Trimberg.  Podstatná soukromá knihovna byla založena v Itálii (1441) v době renesance (vrcholný středověk). Vybudoval ji '''Cosimo de Medici''' ze slavného rodu Mediceů ve Florencii v klášteře sv. Marka (Bibliotheca Marciana) a nedlouho poté, byla založena florentská knihovna &lt;ins class=&quot;diffchange diffchange-inline&quot;&gt;'''&lt;/ins&gt;Bibliotheca Laurenciana&lt;ins class=&quot;diffchange diffchange-inline&quot;&gt;''' &lt;/ins&gt;jeho vnukem &lt;ins class=&quot;diffchange diffchange-inline&quot;&gt;'''&lt;/ins&gt;Lorenzem&lt;ins class=&quot;diffchange diffchange-inline&quot;&gt;'''&lt;/ins&gt;.   &lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;==Zdroje==&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;==Zdroje==&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;/table&gt;</summary>
		<author><name>Jana.Hecova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=D%C4%9Bjiny_knihoven_v_evropsk%C3%A9m_st%C5%99edov%C4%9Bku&amp;diff=52377&amp;oldid=prev</id>
		<title>Jana.Hecova v 28. 1. 2018, 15:47</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=D%C4%9Bjiny_knihoven_v_evropsk%C3%A9m_st%C5%99edov%C4%9Bku&amp;diff=52377&amp;oldid=prev"/>
		<updated>2018-01-28T15:47:36Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;&lt;/p&gt;
&lt;table class=&quot;diff diff-contentalign-left&quot; data-mw=&quot;interface&quot;&gt;
				&lt;col class=&quot;diff-marker&quot; /&gt;
				&lt;col class=&quot;diff-content&quot; /&gt;
				&lt;col class=&quot;diff-marker&quot; /&gt;
				&lt;col class=&quot;diff-content&quot; /&gt;
				&lt;tr class=&quot;diff-title&quot; lang=&quot;cs&quot;&gt;
				&lt;td colspan=&quot;2&quot; style=&quot;background-color: #fff; color: #222; text-align: center;&quot;&gt;← Starší verze&lt;/td&gt;
				&lt;td colspan=&quot;2&quot; style=&quot;background-color: #fff; color: #222; text-align: center;&quot;&gt;Verze z 28. 1. 2018, 15:47&lt;/td&gt;
				&lt;/tr&gt;&lt;tr&gt;&lt;td colspan=&quot;2&quot; class=&quot;diff-lineno&quot; id=&quot;mw-diff-left-l2&quot; &gt;Řádek 2:&lt;/td&gt;
&lt;td colspan=&quot;2&quot; class=&quot;diff-lineno&quot;&gt;Řádek 2:&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;== Středověk ==&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;== Středověk ==&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;V rozvoji civilizace a kultury znamenal středověk hlavně vzrůst duchovního života. Hlavním náboženstvím se stalo křesťanství, které se někdy označuje jako literární náboženství, jelikož podstata celého náboženství je zaznamenána v jedné knize – bibli. Ve středověku se uplatňovalo feudálně společenské zřízení, které se opíralo o systém náboženských a světských hodnot.&amp;lt;ref&amp;gt;↑ CEJPEK, Jiří et al. Dějiny knihoven a knihovnictví. 2. vydání. Praha: Nakladatelství Karolinum, 2008, 247 s. ISBN 978-80-246-0323-0.  &lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;V rozvoji civilizace a kultury znamenal středověk hlavně vzrůst duchovního života. Hlavním náboženstvím se stalo křesťanství, které se někdy označuje jako literární náboženství, jelikož podstata celého náboženství je zaznamenána v jedné knize – bibli. Ve středověku se uplatňovalo feudálně společenské zřízení, které se opíralo o systém náboženských a světských hodnot.&amp;lt;ref&amp;gt;↑ CEJPEK, Jiří et al. Dějiny knihoven a knihovnictví. 2. vydání. Praha: Nakladatelství Karolinum, 2008, 247 s. ISBN 978-80-246-0323-0.  &lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt;−&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #ffe49c; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;  &amp;lt;/ref&amp;gt; Raná středověká společnost byla ekonomicky a politicky roztříštěná a převážná část obyvatelstva byla chudá a negramotná. Světští feudálové neměli o vzdělání zájem a knihy jim sloužily hlavně na bohoslužby. Křesťanské náboženství a světská vzdělanost byly náplní kulturního života tehdejší společnosti. Veškerá vzdělanost byla ve středověku shrnuta do sedmi svobodných umění (gramatika, dialektika, rétorika, aritmetika, geometrie, astronomie a musika), a ta se dělila do dvou skupin na myšlenky (verba) a věci (res).  Jejich tvůrcem byl M. T. Varro, jeho klasifikace vzdělanosti platila do 12. století (vrcholný středověk).&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt;+&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #a3d3ff; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;  &amp;lt;/ref&amp;gt; Raná středověká společnost byla ekonomicky a politicky roztříštěná a převážná část obyvatelstva byla chudá a negramotná. Světští feudálové neměli o vzdělání zájem a knihy jim sloužily hlavně na bohoslužby. Křesťanské náboženství a světská vzdělanost byly náplní kulturního života tehdejší společnosti. Veškerá vzdělanost byla ve středověku shrnuta do &lt;ins class=&quot;diffchange diffchange-inline&quot;&gt;'''&lt;/ins&gt;sedmi svobodných umění&lt;ins class=&quot;diffchange diffchange-inline&quot;&gt;''' &lt;/ins&gt;(gramatika, dialektika, rétorika, aritmetika, geometrie, astronomie a musika), a ta se dělila do dvou skupin na myšlenky (verba) a věci (res).  Jejich tvůrcem byl M. T. Varro, jeho klasifikace vzdělanosti platila do 12. století (vrcholný středověk).&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;== Církevní knihovny ==&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;== Církevní knihovny ==&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt;−&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #ffe49c; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;Většina knihoven ranného středověku byla založena pod vlivem církevních institucí (kostely, kláštery, biskupství, arcibiskupství, kapituly).  Ve 3. a 4. století se křesťanské písemnictví rozšířilo a objevily se první literární křesťanské sbírky, z některých vznikly ranně křesťanské knihovny. Sbírky byly nejprve uložené na různých místech, podle toho, kde bylo zrovna místo. Ve skřínkách, výklencích, u oltáře, nebo v obytných místnostech pro mnichy. Až s větším množstvím knih se začaly soustřeďovat do jedné místnosti, ve které byly uloženy na lavicích, ke kterým si museli čtenáři sednout, aby si knihu přečetli. Ty nejvzácnější rukopisy byly k lavicím upoutány řetězy, aby nemohly být odcizeny. Nazývají se Libri Catenati. Přes to, že v tomto období stále neexistovaly [[katalogy]], byly knihy organizovaně položené u sebe podle obsahu.  Největší část fondu křesťanských knihoven zastupovala &lt;del class=&quot;diffchange diffchange-inline&quot;&gt;Teologická &lt;/del&gt;literatura, a to zejména bible. Fond obsahoval i díla antické literatury, ale pouze minimálně. Nejvýznamnější církevní knihovnou byla již od raného křesťanství papežská knihovna v Římě (současná Vatikánská knihovna).  &lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt;+&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #a3d3ff; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;Většina knihoven ranného středověku byla založena pod vlivem církevních institucí (kostely, kláštery, biskupství, arcibiskupství, kapituly).  Ve 3. a 4. století se křesťanské písemnictví rozšířilo a objevily se první literární &lt;ins class=&quot;diffchange diffchange-inline&quot;&gt;'''&lt;/ins&gt;křesťanské sbírky&lt;ins class=&quot;diffchange diffchange-inline&quot;&gt;'''&lt;/ins&gt;, z některých vznikly ranně křesťanské knihovny. Sbírky byly nejprve uložené na různých místech, podle toho, kde bylo zrovna místo. Ve skřínkách, výklencích, u oltáře, nebo v obytných místnostech pro mnichy. Až s větším množstvím knih se začaly soustřeďovat do jedné místnosti, ve které byly uloženy na lavicích, ke kterým si museli čtenáři sednout, aby si knihu přečetli. Ty nejvzácnější rukopisy byly k lavicím upoutány řetězy, aby nemohly být odcizeny. Nazývají se &lt;ins class=&quot;diffchange diffchange-inline&quot;&gt;'''&lt;/ins&gt;Libri Catenati&lt;ins class=&quot;diffchange diffchange-inline&quot;&gt;'''&lt;/ins&gt;. Přes to, že v tomto období stále neexistovaly [[katalogy]], byly knihy organizovaně položené u sebe podle obsahu.  Největší část fondu křesťanských knihoven zastupovala &lt;ins class=&quot;diffchange diffchange-inline&quot;&gt;t'''eologická &lt;/ins&gt;literatura&lt;ins class=&quot;diffchange diffchange-inline&quot;&gt;'''&lt;/ins&gt;, a to zejména bible. Fond obsahoval i díla antické literatury, ale pouze minimálně. Nejvýznamnější církevní knihovnou byla již od raného křesťanství&lt;ins class=&quot;diffchange diffchange-inline&quot;&gt;''' &lt;/ins&gt;papežská knihovna v Římě &lt;ins class=&quot;diffchange diffchange-inline&quot;&gt;'''&lt;/ins&gt;(současná Vatikánská knihovna).  &lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;== Mnišské řády a kláštery ==&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;== Mnišské řády a kláštery ==&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt;−&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #ffe49c; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;Důležitou úlohu ve středověku hrály mnišské řády a kláštery. Mnišské řády byly původem z Egypta a první evropské kláštery byly zavedeny ve francouzském Provence. Význam pro vývoj mnišských řádů měl v 5. století sv. Benedikt z Nursie, který založil asi v roce 529 klášter Monte Cassino v Lombardii (Itálie) a stal se zakladatelem řádu benediktinů. Patrně je také autorem řehole (regule), která předpokládá existenci knihoven v benediktýnských klášterech a nastolila v klášterním životě rovnováhu mezi přísností a umírněností. Postupně vznikaly další mnišské řády, například kartuziáni, cisterciáni, premonstráti a od začátku 13. století vznikla nová generace mnišských řádů, pro které bylo typické působení ve městech (dominikáni, františkáni). Kláštery byly budované jako komplexy budov s kostelem, nemocnicí a hospodářskými budovami. Při svojí duchovní funkci hrály kláštery nejen úlohu hospodářskou, intelektuální, uměleckou, ale i politickou a vojenskou.   &lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt;+&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #a3d3ff; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;Důležitou úlohu ve středověku hrály mnišské řády a kláštery. Mnišské řády byly původem z Egypta a první evropské kláštery byly zavedeny ve francouzském Provence. Význam pro vývoj mnišských řádů měl v 5. století &lt;ins class=&quot;diffchange diffchange-inline&quot;&gt;'''&lt;/ins&gt;sv. Benedikt z Nursie&lt;ins class=&quot;diffchange diffchange-inline&quot;&gt;'''&lt;/ins&gt;, který založil asi v roce 529 klášter Monte Cassino v Lombardii (Itálie) a stal se zakladatelem řádu benediktinů. Patrně je také autorem řehole (regule), která předpokládá existenci knihoven v benediktýnských klášterech a nastolila v klášterním životě rovnováhu mezi přísností a umírněností. Postupně vznikaly další mnišské řády, například kartuziáni, cisterciáni, premonstráti a od začátku 13. století vznikla nová generace mnišských řádů, pro které bylo typické působení ve městech (dominikáni, františkáni). Kláštery byly budované jako komplexy budov s kostelem, nemocnicí a hospodářskými budovami. Při svojí duchovní funkci hrály kláštery nejen úlohu hospodářskou, intelektuální, uměleckou, ale i politickou a vojenskou.   &lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;== Klášterní knihovny ==&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;== Klášterní knihovny ==&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt;−&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #ffe49c; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;Z hlediska knižní kultury jsou kláštery významné svými knihovnami, skriptorii a školami. Existovaly dva typy těchto středověkých klášterních knihoven. Byly to knihovny pokladnicového a studijního typu. Knihovny pokladnicového typu uchovávaly knihy jako poklad klášterů. V každém klášteře bylo skriptorium, ve kterém mniši opisovali knihy. Na jednom rukopisu se podílelo mnoho lidí (písaři, verifikátoři, iluminátoři, rubrikátoři, miniátoři, knihvazači…a další). Opis knih byl jedním ze způsobů získávání knih do knihovních fondů klášterních knihoven. Dalším způsobem bylo získání knih darem nebo výměnou. Nákupem pouze zřídka.  Knihovníci byli považováni za velice důležité osoby, jejich uvedení do úřadu bylo započato slavnostním obřadem, při němž dostal knihovník od biskupa pečetní prsten. Jejich povinností bylo hlídat klášterní bohatství. Měli mnoho latinských označení např. custos (strážce), provisor/curator (získával knihy), repositor (dohlížel na poklad), bibliothecarius (knihovník), prefectus bibliothecae (vedoucí knihovny) a jiné. První klášterní knihovna vznikla v Itálii a založil ji mnich F. M. Aurelius Cassiodorus (480-573) v klášteře Vivarium v Kalábrii, který také sám založil. Nakonec byl klášter i s knihovnou zničen během válek. Dalšími byly například klášterní knihovna v Bobbiu (rok 614), klášter sv. Havel na území dnešního Švýcarska, ve Francii kláštery Fleury, Corbie, St. Martin v Tours, jejíž zakladatelem byl Alkuin z Yorku a St. Denis, německé klášterní knihovny Reichenau, Murbach alsaský Weissenburg, Fulda, Hersfeld, Corvey a Ochsenhausen.  &lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt;+&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #a3d3ff; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;Z hlediska knižní kultury jsou kláštery významné svými knihovnami, skriptorii a školami. Existovaly dva typy těchto středověkých klášterních knihoven. Byly to knihovny &lt;ins class=&quot;diffchange diffchange-inline&quot;&gt;'''&lt;/ins&gt;pokladnicového&lt;ins class=&quot;diffchange diffchange-inline&quot;&gt;''' &lt;/ins&gt;a &lt;ins class=&quot;diffchange diffchange-inline&quot;&gt;'''&lt;/ins&gt;studijního typu&lt;ins class=&quot;diffchange diffchange-inline&quot;&gt;'''&lt;/ins&gt;. Knihovny pokladnicového typu uchovávaly knihy jako poklad klášterů. V každém klášteře bylo &lt;ins class=&quot;diffchange diffchange-inline&quot;&gt;'''&lt;/ins&gt;skriptorium&lt;ins class=&quot;diffchange diffchange-inline&quot;&gt;'''&lt;/ins&gt;, ve kterém mniši opisovali knihy. Na jednom rukopisu se podílelo mnoho lidí (písaři, verifikátoři, iluminátoři, rubrikátoři, miniátoři, knihvazači…a další). Opis knih byl jedním ze způsobů získávání knih do knihovních fondů klášterních knihoven. Dalším způsobem bylo získání knih darem nebo výměnou. Nákupem pouze zřídka.  Knihovníci byli považováni za velice důležité osoby, jejich uvedení do úřadu bylo započato slavnostním obřadem, při němž dostal knihovník od biskupa pečetní prsten. Jejich povinností bylo hlídat klášterní bohatství. Měli mnoho latinských označení např. custos (strážce), provisor/curator (získával knihy), repositor (dohlížel na poklad), bibliothecarius (knihovník), prefectus bibliothecae (vedoucí knihovny) a jiné. První klášterní knihovna vznikla v Itálii a založil ji mnich &lt;ins class=&quot;diffchange diffchange-inline&quot;&gt;'''&lt;/ins&gt;F. M. Aurelius Cassiodorus&lt;ins class=&quot;diffchange diffchange-inline&quot;&gt;''' &lt;/ins&gt;(480-573) v klášteře Vivarium v Kalábrii, který také sám založil. Nakonec byl klášter i s knihovnou zničen během válek. Dalšími byly například klášterní knihovna v Bobbiu (rok 614), klášter sv. Havel na území dnešního Švýcarska, ve Francii kláštery Fleury, Corbie, St. Martin v Tours, jejíž zakladatelem byl Alkuin z Yorku a St. Denis, německé klášterní knihovny Reichenau, Murbach alsaský Weissenburg, Fulda, Hersfeld, Corvey a Ochsenhausen.  &lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;== Irsko ==&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;== Irsko ==&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;Vlna plenění a odporu k antice (pohanské vzdělanosti) se Irsku vyhnula a v zemi vznikly kláštery, ve kterých mniši opisovali a shromažďovali knihy. Na pergamenech z ovčí a kravské kůže vznikaly kodexy vysoké umělecké úrovně. Nejslavnějším irským kodexem je Evangeliář z Kells. K největším irským klášterům s knihovnami patřili Clonard (okolo roku 444), Finnians (rok 525) a Lona. Naneštěstí, kláštery i s knihovnami zničili v 9. a 10. století Vikingové. Pozůstatky irské kultury jsou zachovány ve Würzburgu, Karlsruhe, Sv. Havlu, Paříži, Miláně, Turínu a v Římě.  &lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;Vlna plenění a odporu k antice (pohanské vzdělanosti) se Irsku vyhnula a v zemi vznikly kláštery, ve kterých mniši opisovali a shromažďovali knihy. Na pergamenech z ovčí a kravské kůže vznikaly kodexy vysoké umělecké úrovně. Nejslavnějším irským kodexem je Evangeliář z Kells. K největším irským klášterům s knihovnami patřili Clonard (okolo roku 444), Finnians (rok 525) a Lona. Naneštěstí, kláštery i s knihovnami zničili v 9. a 10. století Vikingové. Pozůstatky irské kultury jsou zachovány ve Würzburgu, Karlsruhe, Sv. Havlu, Paříži, Miláně, Turínu a v Římě.  &lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;== Západní Evropa ==&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;== Západní Evropa ==&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt;−&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #ffe49c; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;V západní Evropě se v 5. století usadil germánský kmen Frankové. Na přelomu 8. a 9. století zde vládl Karel Veliký (768–814), tehdy se knihovny staly středisky vzdělávacího systému. Tato doba se nazývá karolínská renesance a symbolem doby byla palácová knihovna v Cáchách (Zürich), spojená s významnou palácovou školou. V ní byla soustředěna nejdůležitější literární díla té doby. I dlouho po rozpadu francké říše (rok 843), byly na evropské vzdělanosti patrné dopady karolínské renesance.   &lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt;+&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #a3d3ff; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;V západní Evropě se v 5. století usadil germánský kmen Frankové. Na přelomu 8. a 9. století zde vládl&lt;ins class=&quot;diffchange diffchange-inline&quot;&gt;''' &lt;/ins&gt;Karel Veliký&lt;ins class=&quot;diffchange diffchange-inline&quot;&gt;''' &lt;/ins&gt;(768–814), tehdy se knihovny staly středisky vzdělávacího systému. Tato doba se nazývá &lt;ins class=&quot;diffchange diffchange-inline&quot;&gt;'''&lt;/ins&gt;karolínská renesance&lt;ins class=&quot;diffchange diffchange-inline&quot;&gt;''' &lt;/ins&gt;a symbolem doby byla &lt;ins class=&quot;diffchange diffchange-inline&quot;&gt;'''&lt;/ins&gt;palácová knihovna v Cáchách&lt;ins class=&quot;diffchange diffchange-inline&quot;&gt;''' &lt;/ins&gt;(Zürich), spojená s významnou palácovou školou. V ní byla soustředěna nejdůležitější literární díla té doby. I dlouho po rozpadu francké říše (rok 843), byly na evropské vzdělanosti patrné dopady karolínské renesance.   &lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;== Vrcholný středověk ==&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;== Vrcholný středověk ==&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt;−&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #ffe49c; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;Začátkem vrcholného středověku v 12. a 13. století začala města bohatnout, posilovala se pozice středového měšťanstva a rostla i potřeba vzdělaných lidí. Správa měst vyžadovala vzdělaných úředníků a písařů, lékařů a právníků.&amp;lt;ref&amp;gt;↑ BOHATCOVÁ, Mirjam a kol. Česká kniha: v proměnách staletí. 1. vydání. Praha: Panorama, 1990, 622 s. ISBN 80-7038-131-0.&amp;lt;/ref&amp;gt; V 11. a 12. století se zakládaly městské školy, ve kterých se vyučovalo metodou scholastiky. Tzn. Metoda výuky, která má žákům napomoci nalézt cestu k Bohu cestou k rozumu. Školy ovšem potřebovaly ke vzdělávání knihy. Větší sbírky knih vlastnily významné a bohaté školy při katedrálách a velkých chrámech jako například knihovna při Notre Dame, v Rouene, Yorku, Cantebury či Bamberku. Proces vzdělanosti vyvrcholil zakládáním univerzit.  Klasifikace věd na sedm svobodných umění byla přeformulována třemi středověkými učenci Boethiusem, Cassiodorusem a Alcuinem z Yorku. Vědy byly nyní rozdělené na trivium (nižší / základní školy) a quadrivium (vyšší škola) a tak zůstaly ve všech učebnicích do 15. století.    &lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt;+&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #a3d3ff; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;Začátkem vrcholného středověku v 12. a 13. století začala města bohatnout, posilovala se pozice středového měšťanstva a rostla i potřeba vzdělaných lidí. Správa měst vyžadovala vzdělaných úředníků a písařů, lékařů a právníků.&amp;lt;ref&amp;gt;↑ BOHATCOVÁ, Mirjam a kol. Česká kniha: v proměnách staletí. 1. vydání. Praha: Panorama, 1990, 622 s. ISBN 80-7038-131-0.&amp;lt;/ref&amp;gt; V 11. a 12. století se zakládaly městské školy, ve kterých se vyučovalo metodou scholastiky. Tzn. Metoda výuky, která má žákům napomoci nalézt cestu k Bohu cestou k rozumu. Školy ovšem potřebovaly ke vzdělávání knihy. Větší sbírky knih vlastnily významné a bohaté školy při katedrálách a velkých chrámech jako například knihovna při Notre Dame, v Rouene, Yorku, Cantebury či Bamberku. Proces vzdělanosti vyvrcholil zakládáním univerzit.  Klasifikace věd na sedm svobodných umění byla přeformulována třemi středověkými učenci&lt;ins class=&quot;diffchange diffchange-inline&quot;&gt;''' &lt;/ins&gt;Boethiusem, Cassiodorusem&lt;ins class=&quot;diffchange diffchange-inline&quot;&gt;''' &lt;/ins&gt;a&lt;ins class=&quot;diffchange diffchange-inline&quot;&gt;''' &lt;/ins&gt;Alcuinem z Yorku&lt;ins class=&quot;diffchange diffchange-inline&quot;&gt;'''&lt;/ins&gt;. Vědy byly nyní rozdělené na trivium (nižší / základní školy) a quadrivium (vyšší škola) a tak zůstaly ve všech učebnicích do 15. století.    &lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;== Univerzitní knihovny ==&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;== Univerzitní knihovny ==&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt;−&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #ffe49c; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;Mezi první založené univerzity v Evropě patří pařížská Sorbonna (13. stol.). Univerzitní knihovna Sorbonny měla jednoznačně největší knihovní fond té doby, který byl rozdělen na dvě části. První se nazývala Libraria magna (velká knihovna), v této knihovně se nacházely knihy určené k prezenční výpůjčce. Druhá byla Libraria parva (malá knihovna) v jejíž knihovně bylo možné si zapůjčit knihy mimo prostor budovy. To byl významný pokrok vzhledem k tehdejší uzavřenosti církevních knihoven a také předzvěst [[Veřejné knihovny|veřejných knihoven]]. Nejprve byly založené univerzity na Oxfordu, Cambridgi v Anglii, v Salamance ve Španělsku a ve střední Evropě kromě Prahy, kde byla založena mnohem dříve, v Krakově, Vídni atd.  Univerzity se významně zasloužily o laicizaci středověké vzdělanosti. Knihy už se neopisovaly pouze ve skriptoriích, ale i na univerzitách. Profesoři psali díla (edita) a žáci je opisovali (reportata).  Vedle teologie se rozvíjela medicína, právo, ale také přírodní vědy, matematika a astronomie. To všechno se projevilo ve změně funkcí univerzitních knihoven. Nejčastěji to byly knihovny „kolejí“. Knižní sbírky měly více studijní a pracovní charakter. Vznik a působení evropských středověkých univerzit s jejich knihovnami přineslo značný zvrat v evropské vzdělanosti a univerzity dosáhly autonomie vůči světské a církevní moci, tudíž je papež schvaloval.  &lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt;+&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #a3d3ff; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;Mezi první založené univerzity v Evropě patří pařížská &lt;ins class=&quot;diffchange diffchange-inline&quot;&gt;'''&lt;/ins&gt;Sorbonna&lt;ins class=&quot;diffchange diffchange-inline&quot;&gt;''' &lt;/ins&gt;(13. stol.). Univerzitní knihovna Sorbonny měla jednoznačně největší knihovní fond té doby, který byl rozdělen na dvě části. První se nazývala &lt;ins class=&quot;diffchange diffchange-inline&quot;&gt;'''&lt;/ins&gt;Libraria magna&lt;ins class=&quot;diffchange diffchange-inline&quot;&gt;''' &lt;/ins&gt;(velká knihovna), v této knihovně se nacházely knihy určené k prezenční výpůjčce. Druhá byla &lt;ins class=&quot;diffchange diffchange-inline&quot;&gt;'''&lt;/ins&gt;Libraria parva&lt;ins class=&quot;diffchange diffchange-inline&quot;&gt;''' &lt;/ins&gt;(malá knihovna) v jejíž knihovně bylo možné si zapůjčit knihy mimo prostor budovy. To byl významný pokrok vzhledem k tehdejší uzavřenosti církevních knihoven a také předzvěst [[Veřejné knihovny|veřejných knihoven]]. Nejprve byly založené univerzity na Oxfordu, Cambridgi v Anglii, v Salamance ve Španělsku a ve střední Evropě kromě Prahy, kde byla založena mnohem dříve, v Krakově, Vídni atd.  Univerzity se významně zasloužily o laicizaci středověké vzdělanosti. Knihy už se neopisovaly pouze ve skriptoriích, ale i na univerzitách. Profesoři psali díla (edita) a žáci je opisovali (reportata).  Vedle teologie se rozvíjela medicína, právo, ale také přírodní vědy, matematika a astronomie. To všechno se projevilo ve změně funkcí univerzitních knihoven. Nejčastěji to byly knihovny „kolejí“. Knižní sbírky měly více studijní a pracovní charakter. Vznik a působení evropských středověkých univerzit s jejich knihovnami přineslo značný zvrat v evropské vzdělanosti a univerzity dosáhly autonomie vůči světské a církevní moci, tudíž je papež schvaloval.  &lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;== Knížecí knihovny ==&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;== Knížecí knihovny ==&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt;−&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #ffe49c; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;Ve 13. století se začínají panovníci zajímat o literaturu a vytvářejí soukromé sbírky. První knížecí knihovnou je pravděpodobně sbírka Fridricha II. v Normandii, odkud nejspíš pocházejí řecké rukopisy Vatikánské knihovny. Francouzskou soukromou sbírku vlastnil Ludvík IX.  Svatý, který započal éru francouzských králů, které můžeme nazývat bibliofili, ovšem naopak v Anglii se u panovníků vášeň ke knihám tolik nevyskytovala.  Významní vlastníci sbírek byly Richard de Fournival (1201-1260), Gui de Beauchamps a Hugo von Trimberg.  Podstatná soukromá knihovna byla založena v Itálii (1441) v době renesance (vrcholný středověk). Vybudoval ji Cosimo de Medici ze slavného rodu Mediceů ve Florencii v klášteře sv. Marka (Bibliotheca Marciana) a nedlouho poté, byla založena florentská knihovna Bibliotheca Laurenciana jeho vnukem Lorenzem.   &lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt;+&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #a3d3ff; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;Ve 13. století se začínají panovníci zajímat o literaturu a vytvářejí soukromé sbírky. První knížecí knihovnou je pravděpodobně sbírka &lt;ins class=&quot;diffchange diffchange-inline&quot;&gt;'''&lt;/ins&gt;Fridricha II&lt;ins class=&quot;diffchange diffchange-inline&quot;&gt;'''&lt;/ins&gt;. v Normandii, odkud nejspíš pocházejí řecké rukopisy Vatikánské knihovny. Francouzskou soukromou sbírku vlastnil &lt;ins class=&quot;diffchange diffchange-inline&quot;&gt;'''&lt;/ins&gt;Ludvík IX.  Svatý&lt;ins class=&quot;diffchange diffchange-inline&quot;&gt;'''&lt;/ins&gt;, který započal éru francouzských králů, které můžeme nazývat bibliofili, ovšem naopak v Anglii se u panovníků vášeň ke knihám tolik nevyskytovala.  Významní vlastníci sbírek byly Richard de Fournival (1201-1260), Gui de Beauchamps a Hugo von Trimberg.  Podstatná soukromá knihovna byla založena v Itálii (1441) v době renesance (vrcholný středověk). Vybudoval ji &lt;ins class=&quot;diffchange diffchange-inline&quot;&gt;'''&lt;/ins&gt;Cosimo de Medici&lt;ins class=&quot;diffchange diffchange-inline&quot;&gt;''' &lt;/ins&gt;ze slavného rodu Mediceů ve Florencii v klášteře sv. Marka (Bibliotheca Marciana) a nedlouho poté, byla založena florentská knihovna Bibliotheca Laurenciana jeho vnukem Lorenzem.   &lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;==Zdroje==&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;==Zdroje==&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;/table&gt;</summary>
		<author><name>Jana.Hecova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=D%C4%9Bjiny_knihoven_v_evropsk%C3%A9m_st%C5%99edov%C4%9Bku&amp;diff=52374&amp;oldid=prev</id>
		<title>Jana.Hecova v 28. 1. 2018, 15:16</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=D%C4%9Bjiny_knihoven_v_evropsk%C3%A9m_st%C5%99edov%C4%9Bku&amp;diff=52374&amp;oldid=prev"/>
		<updated>2018-01-28T15:16:14Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;&lt;/p&gt;
&lt;table class=&quot;diff diff-contentalign-left&quot; data-mw=&quot;interface&quot;&gt;
				&lt;col class=&quot;diff-marker&quot; /&gt;
				&lt;col class=&quot;diff-content&quot; /&gt;
				&lt;col class=&quot;diff-marker&quot; /&gt;
				&lt;col class=&quot;diff-content&quot; /&gt;
				&lt;tr class=&quot;diff-title&quot; lang=&quot;cs&quot;&gt;
				&lt;td colspan=&quot;2&quot; style=&quot;background-color: #fff; color: #222; text-align: center;&quot;&gt;← Starší verze&lt;/td&gt;
				&lt;td colspan=&quot;2&quot; style=&quot;background-color: #fff; color: #222; text-align: center;&quot;&gt;Verze z 28. 1. 2018, 15:16&lt;/td&gt;
				&lt;/tr&gt;&lt;tr&gt;&lt;td colspan=&quot;2&quot; class=&quot;diff-lineno&quot; id=&quot;mw-diff-left-l1&quot; &gt;Řádek 1:&lt;/td&gt;
&lt;td colspan=&quot;2&quot; class=&quot;diff-lineno&quot;&gt;Řádek 1:&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td colspan=&quot;2&quot;&gt; &lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt;+&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #a3d3ff; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;&lt;ins style=&quot;font-weight: bold; text-decoration: none;&quot;&gt;Středověk je převážně evropskou záležitostí, Asie, Amerika, Afrika a Austrálie zůstaly téměř nedotknuté. Zatímco ve starověku byly hojně osídleny oblasti povodí řek, v tomto období se lidé uchýlili do hornatých, chladnějších oblastí střední a východní Evropy. Pro Evropu je vymezené období středověku 500-1500. A právě v tomto období vznikají první knihovny. Do jejich vývoje a kultury výrazně zasahovalo křesťanství. &lt;/ins&gt;&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;== Středověk ==&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;== Středověk ==&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt;−&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #ffe49c; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;&lt;del class=&quot;diffchange diffchange-inline&quot;&gt;Středověk je převážně evropskou záležitostí, Asie, Amerika, Afrika a Austrálie zůstaly téměř nedotknuté. Zatímco ve starověku byly hojně osídleny oblasti povodí řek, v tomto období se lidé uchýlili do hornatých, chladnějších oblastí střední a východní Evropy. Pro Evropu je vymezené období středověku 500-1500.  &lt;/del&gt;V rozvoji civilizace a kultury znamenal středověk hlavně vzrůst duchovního života. Hlavním náboženstvím se stalo křesťanství, které se někdy označuje jako literární náboženství, jelikož podstata celého náboženství je zaznamenána v jedné knize – bibli. Ve středověku se uplatňovalo feudálně společenské zřízení, které se opíralo o systém náboženských a světských hodnot.&amp;lt;ref&amp;gt;↑ CEJPEK, Jiří et al. Dějiny knihoven a knihovnictví. 2. vydání. Praha: Nakladatelství Karolinum, 2008, 247 s. ISBN 978-80-246-0323-0.  &lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt;+&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #a3d3ff; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;V rozvoji civilizace a kultury znamenal středověk hlavně vzrůst duchovního života. Hlavním náboženstvím se stalo křesťanství, které se někdy označuje jako literární náboženství, jelikož podstata celého náboženství je zaznamenána v jedné knize – bibli. Ve středověku se uplatňovalo feudálně společenské zřízení, které se opíralo o systém náboženských a světských hodnot.&amp;lt;ref&amp;gt;↑ CEJPEK, Jiří et al. Dějiny knihoven a knihovnictví. 2. vydání. Praha: Nakladatelství Karolinum, 2008, 247 s. ISBN 978-80-246-0323-0.  &lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;  &amp;lt;/ref&amp;gt; Raná středověká společnost byla ekonomicky a politicky roztříštěná a převážná část obyvatelstva byla chudá a negramotná. Světští feudálové neměli o vzdělání zájem a knihy jim sloužily hlavně na bohoslužby. Křesťanské náboženství a světská vzdělanost byly náplní kulturního života tehdejší společnosti. Veškerá vzdělanost byla ve středověku shrnuta do sedmi svobodných umění (gramatika, dialektika, rétorika, aritmetika, geometrie, astronomie a musika), a ta se dělila do dvou skupin na myšlenky (verba) a věci (res).  Jejich tvůrcem byl M. T. Varro, jeho klasifikace vzdělanosti platila do 12. století (vrcholný středověk).&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;  &amp;lt;/ref&amp;gt; Raná středověká společnost byla ekonomicky a politicky roztříštěná a převážná část obyvatelstva byla chudá a negramotná. Světští feudálové neměli o vzdělání zájem a knihy jim sloužily hlavně na bohoslužby. Křesťanské náboženství a světská vzdělanost byly náplní kulturního života tehdejší společnosti. Veškerá vzdělanost byla ve středověku shrnuta do sedmi svobodných umění (gramatika, dialektika, rétorika, aritmetika, geometrie, astronomie a musika), a ta se dělila do dvou skupin na myšlenky (verba) a věci (res).  Jejich tvůrcem byl M. T. Varro, jeho klasifikace vzdělanosti platila do 12. století (vrcholný středověk).&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;/table&gt;</summary>
		<author><name>Jana.Hecova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=D%C4%9Bjiny_knihoven_v_evropsk%C3%A9m_st%C5%99edov%C4%9Bku&amp;diff=52373&amp;oldid=prev</id>
		<title>Jana.Hecova: /* Reference */</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=D%C4%9Bjiny_knihoven_v_evropsk%C3%A9m_st%C5%99edov%C4%9Bku&amp;diff=52373&amp;oldid=prev"/>
		<updated>2018-01-28T15:03:27Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;&lt;span dir=&quot;auto&quot;&gt;&lt;span class=&quot;autocomment&quot;&gt;Reference&lt;/span&gt;&lt;/span&gt;&lt;/p&gt;
&lt;table class=&quot;diff diff-contentalign-left&quot; data-mw=&quot;interface&quot;&gt;
				&lt;col class=&quot;diff-marker&quot; /&gt;
				&lt;col class=&quot;diff-content&quot; /&gt;
				&lt;col class=&quot;diff-marker&quot; /&gt;
				&lt;col class=&quot;diff-content&quot; /&gt;
				&lt;tr class=&quot;diff-title&quot; lang=&quot;cs&quot;&gt;
				&lt;td colspan=&quot;2&quot; style=&quot;background-color: #fff; color: #222; text-align: center;&quot;&gt;← Starší verze&lt;/td&gt;
				&lt;td colspan=&quot;2&quot; style=&quot;background-color: #fff; color: #222; text-align: center;&quot;&gt;Verze z 28. 1. 2018, 15:03&lt;/td&gt;
				&lt;/tr&gt;&lt;tr&gt;&lt;td colspan=&quot;2&quot; class=&quot;diff-lineno&quot; id=&quot;mw-diff-left-l38&quot; &gt;Řádek 38:&lt;/td&gt;
&lt;td colspan=&quot;2&quot; class=&quot;diff-lineno&quot;&gt;Řádek 38:&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;=== Reference ===&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;=== Reference ===&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;&amp;lt;references/&amp;gt;&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;&amp;lt;references/&amp;gt;&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt;−&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #ffe49c; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;&lt;del style=&quot;font-weight: bold; text-decoration: none;&quot;&gt;*&lt;/del&gt;&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;td colspan=&quot;2&quot;&gt; &lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;===Související články===&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;===Související články===&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;/table&gt;</summary>
		<author><name>Jana.Hecova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=D%C4%9Bjiny_knihoven_v_evropsk%C3%A9m_st%C5%99edov%C4%9Bku&amp;diff=52372&amp;oldid=prev</id>
		<title>Jana.Hecova v 28. 1. 2018, 15:02</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=D%C4%9Bjiny_knihoven_v_evropsk%C3%A9m_st%C5%99edov%C4%9Bku&amp;diff=52372&amp;oldid=prev"/>
		<updated>2018-01-28T15:02:14Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;&lt;/p&gt;
&lt;table class=&quot;diff diff-contentalign-left&quot; data-mw=&quot;interface&quot;&gt;
				&lt;col class=&quot;diff-marker&quot; /&gt;
				&lt;col class=&quot;diff-content&quot; /&gt;
				&lt;col class=&quot;diff-marker&quot; /&gt;
				&lt;col class=&quot;diff-content&quot; /&gt;
				&lt;tr class=&quot;diff-title&quot; lang=&quot;cs&quot;&gt;
				&lt;td colspan=&quot;2&quot; style=&quot;background-color: #fff; color: #222; text-align: center;&quot;&gt;← Starší verze&lt;/td&gt;
				&lt;td colspan=&quot;2&quot; style=&quot;background-color: #fff; color: #222; text-align: center;&quot;&gt;Verze z 28. 1. 2018, 15:02&lt;/td&gt;
				&lt;/tr&gt;&lt;tr&gt;&lt;td colspan=&quot;2&quot; class=&quot;diff-lineno&quot; id=&quot;mw-diff-left-l1&quot; &gt;Řádek 1:&lt;/td&gt;
&lt;td colspan=&quot;2&quot; class=&quot;diff-lineno&quot;&gt;Řádek 1:&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;== Středověk ==&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;== Středověk ==&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt;−&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #ffe49c; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;Středověk je převážně evropskou záležitostí, Asie, Amerika, Afrika a Austrálie zůstaly téměř nedotknuté. Zatímco ve starověku byly hojně osídleny oblasti povodí řek, v tomto období se lidé uchýlili do hornatých, chladnějších oblastí střední a východní Evropy. Pro Evropu je vymezené období středověku 500-1500.  V rozvoji civilizace a kultury znamenal středověk hlavně vzrůst duchovního života. Hlavním náboženstvím se stalo křesťanství, které se někdy označuje jako literární náboženství, jelikož podstata celého náboženství je zaznamenána v jedné knize – bibli. Ve středověku se uplatňovalo feudálně společenské zřízení, které se opíralo o systém náboženských a světských hodnot.&amp;lt;&lt;del class=&quot;diffchange diffchange-inline&quot;&gt;sup&lt;/del&gt;&amp;gt;&lt;del class=&quot;diffchange diffchange-inline&quot;&gt;1&lt;/del&gt;&amp;lt;/&lt;del class=&quot;diffchange diffchange-inline&quot;&gt;sup&lt;/del&gt;&amp;gt; Raná středověká společnost byla ekonomicky a politicky roztříštěná a převážná část obyvatelstva byla chudá a negramotná. Světští feudálové neměli o vzdělání zájem a knihy jim sloužily hlavně na bohoslužby. Křesťanské náboženství a světská vzdělanost byly náplní kulturního života tehdejší společnosti. Veškerá vzdělanost byla ve středověku shrnuta do sedmi svobodných umění (gramatika, dialektika, rétorika, aritmetika, geometrie, astronomie a musika), a ta se dělila do dvou skupin na myšlenky (verba) a věci (res).  Jejich tvůrcem byl M. T. Varro, jeho klasifikace vzdělanosti platila do 12. století (vrcholný středověk).&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt;+&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #a3d3ff; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;Středověk je převážně evropskou záležitostí, Asie, Amerika, Afrika a Austrálie zůstaly téměř nedotknuté. Zatímco ve starověku byly hojně osídleny oblasti povodí řek, v tomto období se lidé uchýlili do hornatých, chladnějších oblastí střední a východní Evropy. Pro Evropu je vymezené období středověku 500-1500.  V rozvoji civilizace a kultury znamenal středověk hlavně vzrůst duchovního života. Hlavním náboženstvím se stalo křesťanství, které se někdy označuje jako literární náboženství, jelikož podstata celého náboženství je zaznamenána v jedné knize – bibli. Ve středověku se uplatňovalo feudálně společenské zřízení, které se opíralo o systém náboženských a světských hodnot.&amp;lt;&lt;ins class=&quot;diffchange diffchange-inline&quot;&gt;ref&lt;/ins&gt;&amp;gt;&lt;ins class=&quot;diffchange diffchange-inline&quot;&gt;↑ CEJPEK, Jiří et al. Dějiny knihoven a knihovnictví. 2. vydání. Praha: Nakladatelství Karolinum, 2008, 247 s. ISBN 978-80-246-0323-0. &lt;/ins&gt;&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td colspan=&quot;2&quot;&gt; &lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt;+&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #a3d3ff; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;&lt;ins class=&quot;diffchange diffchange-inline&quot;&gt; &lt;/ins&gt;&amp;lt;/&lt;ins class=&quot;diffchange diffchange-inline&quot;&gt;ref&lt;/ins&gt;&amp;gt; Raná středověká společnost byla ekonomicky a politicky roztříštěná a převážná část obyvatelstva byla chudá a negramotná. Světští feudálové neměli o vzdělání zájem a knihy jim sloužily hlavně na bohoslužby. Křesťanské náboženství a světská vzdělanost byly náplní kulturního života tehdejší společnosti. Veškerá vzdělanost byla ve středověku shrnuta do sedmi svobodných umění (gramatika, dialektika, rétorika, aritmetika, geometrie, astronomie a musika), a ta se dělila do dvou skupin na myšlenky (verba) a věci (res).  Jejich tvůrcem byl M. T. Varro, jeho klasifikace vzdělanosti platila do 12. století (vrcholný středověk).&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;== Církevní knihovny ==&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;== Církevní knihovny ==&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td colspan=&quot;2&quot; class=&quot;diff-lineno&quot; id=&quot;mw-diff-left-l18&quot; &gt;Řádek 18:&lt;/td&gt;
&lt;td colspan=&quot;2&quot; class=&quot;diff-lineno&quot;&gt;Řádek 19:&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;== Vrcholný středověk ==&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;== Vrcholný středověk ==&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt;−&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #ffe49c; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;Začátkem vrcholného středověku v 12. a 13. století začala města bohatnout, posilovala se pozice středového měšťanstva a rostla i potřeba vzdělaných lidí. Správa měst vyžadovala vzdělaných úředníků a písařů, lékařů a právníků.&amp;lt;&lt;del class=&quot;diffchange diffchange-inline&quot;&gt;sup&lt;/del&gt;&amp;gt;&lt;del class=&quot;diffchange diffchange-inline&quot;&gt;2&lt;/del&gt;&amp;lt;/&lt;del class=&quot;diffchange diffchange-inline&quot;&gt;sup&lt;/del&gt;&amp;gt; V 11. a 12. století se zakládaly městské školy, ve kterých se vyučovalo metodou scholastiky. Tzn. Metoda výuky, která má žákům napomoci nalézt cestu k Bohu cestou k rozumu. Školy ovšem potřebovaly ke vzdělávání knihy. Větší sbírky knih vlastnily významné a bohaté školy při katedrálách a velkých chrámech jako například knihovna při Notre Dame, v Rouene, Yorku, Cantebury či Bamberku. Proces vzdělanosti vyvrcholil zakládáním univerzit.  Klasifikace věd na sedm svobodných umění byla přeformulována třemi středověkými učenci Boethiusem, Cassiodorusem a Alcuinem z Yorku. Vědy byly nyní rozdělené na trivium (nižší / základní školy) a quadrivium (vyšší škola) a tak zůstaly ve všech učebnicích do 15. století.    &lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt;+&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #a3d3ff; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;Začátkem vrcholného středověku v 12. a 13. století začala města bohatnout, posilovala se pozice středového měšťanstva a rostla i potřeba vzdělaných lidí. Správa měst vyžadovala vzdělaných úředníků a písařů, lékařů a právníků.&amp;lt;&lt;ins class=&quot;diffchange diffchange-inline&quot;&gt;ref&lt;/ins&gt;&amp;gt;&lt;ins class=&quot;diffchange diffchange-inline&quot;&gt;↑ BOHATCOVÁ, Mirjam a kol. Česká kniha: v proměnách staletí. 1. vydání. Praha: Panorama, 1990, 622 s. ISBN 80-7038-131-0.&lt;/ins&gt;&amp;lt;/&lt;ins class=&quot;diffchange diffchange-inline&quot;&gt;ref&lt;/ins&gt;&amp;gt; V 11. a 12. století se zakládaly městské školy, ve kterých se vyučovalo metodou scholastiky. Tzn. Metoda výuky, která má žákům napomoci nalézt cestu k Bohu cestou k rozumu. Školy ovšem potřebovaly ke vzdělávání knihy. Větší sbírky knih vlastnily významné a bohaté školy při katedrálách a velkých chrámech jako například knihovna při Notre Dame, v Rouene, Yorku, Cantebury či Bamberku. Proces vzdělanosti vyvrcholil zakládáním univerzit.  Klasifikace věd na sedm svobodných umění byla přeformulována třemi středověkými učenci Boethiusem, Cassiodorusem a Alcuinem z Yorku. Vědy byly nyní rozdělené na trivium (nižší / základní školy) a quadrivium (vyšší škola) a tak zůstaly ve všech učebnicích do 15. století.    &lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;== Univerzitní knihovny ==&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;== Univerzitní knihovny ==&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td colspan=&quot;2&quot; class=&quot;diff-lineno&quot; id=&quot;mw-diff-left-l27&quot; &gt;Řádek 27:&lt;/td&gt;
&lt;td colspan=&quot;2&quot; class=&quot;diff-lineno&quot;&gt;Řádek 28:&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;==Zdroje==&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;==Zdroje==&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt;−&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #ffe49c; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;&lt;del class=&quot;diffchange diffchange-inline&quot;&gt;&amp;lt;references/&amp;gt;&lt;/del&gt;&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt;+&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #a3d3ff; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;=== Použitá literatura ===&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt;−&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #ffe49c; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt; &lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt;+&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #a3d3ff; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;* BOHATCOVÁ, Mirjam a kol. Česká kniha: v proměnách staletí. 1. vydání. Praha: Panorama, 1990, 622 s. ISBN 80-7038-131-0. &lt;ins class=&quot;diffchange diffchange-inline&quot;&gt; &lt;/ins&gt;&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt;−&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #ffe49c; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;===Použitá literatura===&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt;+&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #a3d3ff; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;* CEJPEK, Jiří et al. Dějiny knihoven a knihovnictví. 2. vydání. Praha: Nakladatelství Karolinum, 2008, 247 s. ISBN 978-80-246-0323-0.  &lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt;−&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #ffe49c; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;*BOHATCOVÁ, Mirjam a kol. &lt;del class=&quot;diffchange diffchange-inline&quot;&gt;''&lt;/del&gt;Česká kniha: v proměnách staletí.&lt;del class=&quot;diffchange diffchange-inline&quot;&gt;'' &lt;/del&gt;1. vydání. Praha: Panorama, 1990, 622 s. ISBN 80-7038-131-0.&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;td colspan=&quot;2&quot;&gt; &lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt;−&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #ffe49c; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;*CEJPEK, Jiří et al. &lt;del class=&quot;diffchange diffchange-inline&quot;&gt;''&lt;/del&gt;Dějiny knihoven a knihovnictví.&lt;del class=&quot;diffchange diffchange-inline&quot;&gt;'' &lt;/del&gt;2. vydání. Praha: Nakladatelství Karolinum, 2008, 247 s. ISBN 978-80-246-0323-0.&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;td colspan=&quot;2&quot;&gt; &lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;* CEJPEK, Jiří et al. Dějiny knihoven a knihovnictví: v českých zemích a vybrané kapitoly z obecných dějin. Praha: Nakladatelství Karolinum, 1998. ISBN 80-7184-163-3.  &lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;* CEJPEK, Jiří et al. Dějiny knihoven a knihovnictví: v českých zemích a vybrané kapitoly z obecných dějin. Praha: Nakladatelství Karolinum, 1998. ISBN 80-7184-163-3.  &lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt;−&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #ffe49c; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;* KNEIDL, Pravoslav. Z historie evropské knihy: Po stopách knih, knihtisku a knihoven. 1. vyd. Praha: Nakladatelství Svoboda, 1989. ISNB 80-205-0093-6.  &lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt;+&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #a3d3ff; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;* KNEIDL, Pravoslav. Z historie evropské knihy: Po stopách knih, knihtisku a knihoven. 1. vyd. Praha: Nakladatelství Svoboda, 1989. ISNB 80-205-0093-6.&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;== Odkazy ==&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;== Odkazy ==&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;=== Reference ===&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;=== Reference ===&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt;−&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #ffe49c; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;&lt;del class=&quot;diffchange diffchange-inline&quot;&gt;1. [[1|↑]] CEJPEK, Jiří et al. Dějiny knihoven a knihovnictví. 2. vydání. Praha: Nakladatelství Karolinum, 2008, 247 s. ISBN 978-80-246-0323-0.&lt;/del&gt;&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt;+&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #a3d3ff; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;&lt;ins class=&quot;diffchange diffchange-inline&quot;&gt;&amp;lt;references/&amp;gt;&lt;/ins&gt;&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt;−&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #ffe49c; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt; &lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt;+&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #a3d3ff; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;&lt;ins class=&quot;diffchange diffchange-inline&quot;&gt;*&lt;/ins&gt;&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt;−&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #ffe49c; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;&lt;del class=&quot;diffchange diffchange-inline&quot;&gt;2. [[2|↑]] BOHATCOVÁ, Mirjam a kol. Česká kniha: v proměnách staletí. 1. vydání. Praha: Panorama, 1990, 622 s. ISBN 80-7038-131-0.&lt;/del&gt;&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;td colspan=&quot;2&quot;&gt; &lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;===Související články===&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;===Související články===&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;/table&gt;</summary>
		<author><name>Jana.Hecova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=D%C4%9Bjiny_knihoven_v_evropsk%C3%A9m_st%C5%99edov%C4%9Bku&amp;diff=52371&amp;oldid=prev</id>
		<title>Jana.Hecova v 28. 1. 2018, 14:47</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=D%C4%9Bjiny_knihoven_v_evropsk%C3%A9m_st%C5%99edov%C4%9Bku&amp;diff=52371&amp;oldid=prev"/>
		<updated>2018-01-28T14:47:47Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;&lt;/p&gt;
&lt;table class=&quot;diff diff-contentalign-left&quot; data-mw=&quot;interface&quot;&gt;
				&lt;col class=&quot;diff-marker&quot; /&gt;
				&lt;col class=&quot;diff-content&quot; /&gt;
				&lt;col class=&quot;diff-marker&quot; /&gt;
				&lt;col class=&quot;diff-content&quot; /&gt;
				&lt;tr class=&quot;diff-title&quot; lang=&quot;cs&quot;&gt;
				&lt;td colspan=&quot;2&quot; style=&quot;background-color: #fff; color: #222; text-align: center;&quot;&gt;← Starší verze&lt;/td&gt;
				&lt;td colspan=&quot;2&quot; style=&quot;background-color: #fff; color: #222; text-align: center;&quot;&gt;Verze z 28. 1. 2018, 14:47&lt;/td&gt;
				&lt;/tr&gt;&lt;tr&gt;&lt;td colspan=&quot;2&quot; class=&quot;diff-lineno&quot; id=&quot;mw-diff-left-l38&quot; &gt;Řádek 38:&lt;/td&gt;
&lt;td colspan=&quot;2&quot; class=&quot;diff-lineno&quot;&gt;Řádek 38:&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;=== Reference ===&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;=== Reference ===&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td colspan=&quot;2&quot;&gt; &lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt;+&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #a3d3ff; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;&lt;ins style=&quot;font-weight: bold; text-decoration: none;&quot;&gt;1. [[1|↑]] CEJPEK, Jiří et al. Dějiny knihoven a knihovnictví. 2. vydání. Praha: Nakladatelství Karolinum, 2008, 247 s. ISBN 978-80-246-0323-0.&lt;/ins&gt;&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td colspan=&quot;2&quot;&gt; &lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt;+&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #a3d3ff; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;&lt;ins style=&quot;font-weight: bold; text-decoration: none;&quot;&gt;&lt;/ins&gt;&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td colspan=&quot;2&quot;&gt; &lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt;+&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #a3d3ff; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;&lt;ins style=&quot;font-weight: bold; text-decoration: none;&quot;&gt;2. [[2|↑]] BOHATCOVÁ, Mirjam a kol. Česká kniha: v proměnách staletí. 1. vydání. Praha: Panorama, 1990, 622 s. ISBN 80-7038-131-0.&lt;/ins&gt;&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;===Související články===&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;===Související články===&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td colspan=&quot;2&quot; class=&quot;diff-lineno&quot; id=&quot;mw-diff-left-l51&quot; &gt;Řádek 51:&lt;/td&gt;
&lt;td colspan=&quot;2&quot; class=&quot;diff-lineno&quot;&gt;Řádek 54:&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;=== Klíčová slova ===&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;=== Klíčová slova ===&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;knihovny, středověk, evropa, klášterní knihovny, univerzity[[Kategorie:Informační studia a knihovnictví]]&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;knihovny, středověk, evropa, klášterní knihovny, univerzity[[Kategorie:Informační studia a knihovnictví]]&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt;−&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #ffe49c; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;[[Kategorie:Hesla k opravě UISK]]&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt;+&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #a3d3ff; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;[[Kategorie:Hesla k opravě UISK]][[Kategorie:Knihovny jako fyzické sbírky]]&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt;−&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #ffe49c; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;[[Kategorie:Knihovny jako fyzické sbírky]]&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;td colspan=&quot;2&quot;&gt; &lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;{{DEFAULTSORT:Dějiny knihoven v evropském středověku}}&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;{{DEFAULTSORT:Dějiny knihoven v evropském středověku}}&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;/table&gt;</summary>
		<author><name>Jana.Hecova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=D%C4%9Bjiny_knihoven_v_evropsk%C3%A9m_st%C5%99edov%C4%9Bku&amp;diff=52370&amp;oldid=prev</id>
		<title>Jana.Hecova v 28. 1. 2018, 14:40</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=D%C4%9Bjiny_knihoven_v_evropsk%C3%A9m_st%C5%99edov%C4%9Bku&amp;diff=52370&amp;oldid=prev"/>
		<updated>2018-01-28T14:40:26Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;&lt;/p&gt;
&lt;table class=&quot;diff diff-contentalign-left&quot; data-mw=&quot;interface&quot;&gt;
				&lt;col class=&quot;diff-marker&quot; /&gt;
				&lt;col class=&quot;diff-content&quot; /&gt;
				&lt;col class=&quot;diff-marker&quot; /&gt;
				&lt;col class=&quot;diff-content&quot; /&gt;
				&lt;tr class=&quot;diff-title&quot; lang=&quot;cs&quot;&gt;
				&lt;td colspan=&quot;2&quot; style=&quot;background-color: #fff; color: #222; text-align: center;&quot;&gt;← Starší verze&lt;/td&gt;
				&lt;td colspan=&quot;2&quot; style=&quot;background-color: #fff; color: #222; text-align: center;&quot;&gt;Verze z 28. 1. 2018, 14:40&lt;/td&gt;
				&lt;/tr&gt;&lt;tr&gt;&lt;td colspan=&quot;2&quot; class=&quot;diff-lineno&quot; id=&quot;mw-diff-left-l25&quot; &gt;Řádek 25:&lt;/td&gt;
&lt;td colspan=&quot;2&quot; class=&quot;diff-lineno&quot;&gt;Řádek 25:&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;== Knížecí knihovny ==&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;== Knížecí knihovny ==&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;Ve 13. století se začínají panovníci zajímat o literaturu a vytvářejí soukromé sbírky. První knížecí knihovnou je pravděpodobně sbírka Fridricha II. v Normandii, odkud nejspíš pocházejí řecké rukopisy Vatikánské knihovny. Francouzskou soukromou sbírku vlastnil Ludvík IX.  Svatý, který započal éru francouzských králů, které můžeme nazývat bibliofili, ovšem naopak v Anglii se u panovníků vášeň ke knihám tolik nevyskytovala.  Významní vlastníci sbírek byly Richard de Fournival (1201-1260), Gui de Beauchamps a Hugo von Trimberg.  Podstatná soukromá knihovna byla založena v Itálii (1441) v době renesance (vrcholný středověk). Vybudoval ji Cosimo de Medici ze slavného rodu Mediceů ve Florencii v klášteře sv. Marka (Bibliotheca Marciana) a nedlouho poté, byla založena florentská knihovna Bibliotheca Laurenciana jeho vnukem Lorenzem.   &lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;Ve 13. století se začínají panovníci zajímat o literaturu a vytvářejí soukromé sbírky. První knížecí knihovnou je pravděpodobně sbírka Fridricha II. v Normandii, odkud nejspíš pocházejí řecké rukopisy Vatikánské knihovny. Francouzskou soukromou sbírku vlastnil Ludvík IX.  Svatý, který započal éru francouzských králů, které můžeme nazývat bibliofili, ovšem naopak v Anglii se u panovníků vášeň ke knihám tolik nevyskytovala.  Významní vlastníci sbírek byly Richard de Fournival (1201-1260), Gui de Beauchamps a Hugo von Trimberg.  Podstatná soukromá knihovna byla založena v Itálii (1441) v době renesance (vrcholný středověk). Vybudoval ji Cosimo de Medici ze slavného rodu Mediceů ve Florencii v klášteře sv. Marka (Bibliotheca Marciana) a nedlouho poté, byla založena florentská knihovna Bibliotheca Laurenciana jeho vnukem Lorenzem.   &lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt;−&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #ffe49c; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;==&lt;del class=&quot;diffchange diffchange-inline&quot;&gt;Odkazy&lt;/del&gt;==&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt;+&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #a3d3ff; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;==&lt;ins class=&quot;diffchange diffchange-inline&quot;&gt;Zdroje&lt;/ins&gt;==&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;&amp;lt;references/&amp;gt;&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;&amp;lt;references/&amp;gt;&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt;−&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #ffe49c; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;===Použitá &lt;del class=&quot;diffchange diffchange-inline&quot;&gt;literatúra&lt;/del&gt;===&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt;+&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #a3d3ff; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;===Použitá &lt;ins class=&quot;diffchange diffchange-inline&quot;&gt;literatura&lt;/ins&gt;===&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;*BOHATCOVÁ, Mirjam a kol. ''Česká kniha: v proměnách staletí.'' 1. vydání. Praha: Panorama, 1990, 622 s. ISBN 80-7038-131-0.&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;*BOHATCOVÁ, Mirjam a kol. ''Česká kniha: v proměnách staletí.'' 1. vydání. Praha: Panorama, 1990, 622 s. ISBN 80-7038-131-0.&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;*CEJPEK, Jiří et al. ''Dějiny knihoven a knihovnictví.'' 2. vydání. Praha: Nakladatelství Karolinum, 2008, 247 s. ISBN 978-80-246-0323-0.&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;*CEJPEK, Jiří et al. ''Dějiny knihoven a knihovnictví.'' 2. vydání. Praha: Nakladatelství Karolinum, 2008, 247 s. ISBN 978-80-246-0323-0.&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;* CEJPEK, Jiří et al. Dějiny knihoven a knihovnictví: v českých zemích a vybrané kapitoly z obecných dějin. Praha: Nakladatelství Karolinum, 1998. ISBN 80-7184-163-3.  &lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;* CEJPEK, Jiří et al. Dějiny knihoven a knihovnictví: v českých zemích a vybrané kapitoly z obecných dějin. Praha: Nakladatelství Karolinum, 1998. ISBN 80-7184-163-3.  &lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;* KNEIDL, Pravoslav. Z historie evropské knihy: Po stopách knih, knihtisku a knihoven. 1. vyd. Praha: Nakladatelství Svoboda, 1989. ISNB 80-205-0093-6.  &lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;* KNEIDL, Pravoslav. Z historie evropské knihy: Po stopách knih, knihtisku a knihoven. 1. vyd. Praha: Nakladatelství Svoboda, 1989. ISNB 80-205-0093-6.  &lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td colspan=&quot;2&quot;&gt; &lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt;+&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #a3d3ff; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;&lt;ins style=&quot;font-weight: bold; text-decoration: none;&quot;&gt;&lt;/ins&gt;&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td colspan=&quot;2&quot;&gt; &lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt;+&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #a3d3ff; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;&lt;ins style=&quot;font-weight: bold; text-decoration: none;&quot;&gt;== Odkazy ==&lt;/ins&gt;&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td colspan=&quot;2&quot;&gt; &lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt;+&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #a3d3ff; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;&lt;ins style=&quot;font-weight: bold; text-decoration: none;&quot;&gt;&lt;/ins&gt;&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td colspan=&quot;2&quot;&gt; &lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt;+&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #a3d3ff; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;&lt;ins style=&quot;font-weight: bold; text-decoration: none;&quot;&gt;=== Reference ===&lt;/ins&gt;&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;===Související články===&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;===Související články===&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;/table&gt;</summary>
		<author><name>Jana.Hecova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=D%C4%9Bjiny_knihoven_v_evropsk%C3%A9m_st%C5%99edov%C4%9Bku&amp;diff=52290&amp;oldid=prev</id>
		<title>Martin.Soucek: /* Středověk */</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=D%C4%9Bjiny_knihoven_v_evropsk%C3%A9m_st%C5%99edov%C4%9Bku&amp;diff=52290&amp;oldid=prev"/>
		<updated>2018-01-26T08:33:36Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;&lt;span dir=&quot;auto&quot;&gt;&lt;span class=&quot;autocomment&quot;&gt;Středověk&lt;/span&gt;&lt;/span&gt;&lt;/p&gt;
&lt;table class=&quot;diff diff-contentalign-left&quot; data-mw=&quot;interface&quot;&gt;
				&lt;col class=&quot;diff-marker&quot; /&gt;
				&lt;col class=&quot;diff-content&quot; /&gt;
				&lt;col class=&quot;diff-marker&quot; /&gt;
				&lt;col class=&quot;diff-content&quot; /&gt;
				&lt;tr class=&quot;diff-title&quot; lang=&quot;cs&quot;&gt;
				&lt;td colspan=&quot;2&quot; style=&quot;background-color: #fff; color: #222; text-align: center;&quot;&gt;← Starší verze&lt;/td&gt;
				&lt;td colspan=&quot;2&quot; style=&quot;background-color: #fff; color: #222; text-align: center;&quot;&gt;Verze z 26. 1. 2018, 08:33&lt;/td&gt;
				&lt;/tr&gt;&lt;tr&gt;&lt;td colspan=&quot;2&quot; class=&quot;diff-lineno&quot; id=&quot;mw-diff-left-l1&quot; &gt;Řádek 1:&lt;/td&gt;
&lt;td colspan=&quot;2&quot; class=&quot;diff-lineno&quot;&gt;Řádek 1:&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;== Středověk ==&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;== Středověk ==&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt;−&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #ffe49c; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt; &lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt;+&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #a3d3ff; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;Středověk je převážně evropskou záležitostí, Asie, Amerika, Afrika a Austrálie zůstaly téměř nedotknuté. Zatímco ve starověku byly hojně osídleny oblasti povodí řek, v tomto období se lidé uchýlili do hornatých, chladnějších oblastí střední a východní Evropy. Pro Evropu je vymezené období středověku 500-1500.  V rozvoji civilizace a kultury znamenal středověk hlavně vzrůst duchovního života. Hlavním náboženstvím se stalo křesťanství, které se někdy označuje jako literární náboženství, jelikož podstata celého náboženství je zaznamenána v jedné knize – bibli. Ve středověku se uplatňovalo feudálně společenské zřízení, které se opíralo o systém náboženských a světských hodnot.&amp;lt;sup&amp;gt;1&amp;lt;/sup&amp;gt; Raná středověká společnost byla ekonomicky a politicky roztříštěná a převážná část obyvatelstva byla chudá a negramotná. Světští feudálové neměli o vzdělání zájem a knihy jim sloužily hlavně na bohoslužby. Křesťanské náboženství a světská vzdělanost byly náplní kulturního života tehdejší společnosti. Veškerá vzdělanost byla ve středověku shrnuta do sedmi svobodných umění (gramatika, dialektika, rétorika, aritmetika, geometrie, astronomie a musika), a ta se dělila do dvou skupin na myšlenky (verba) a věci (res).  Jejich tvůrcem byl M. T. Varro, jeho klasifikace vzdělanosti platila do 12. století (vrcholný středověk).&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt;−&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #ffe49c; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;Středověk je převážně evropskou záležitostí, Asie, Amerika, Afrika a Austrálie zůstaly téměř nedotknuté. Zatímco ve starověku byly hojně osídleny oblasti povodí řek, v tomto období se lidé uchýlili do hornatých, chladnějších oblastí střední a východní Evropy. Pro Evropu je vymezené období středověku 500-1500.  V rozvoji civilizace a kultury znamenal středověk hlavně vzrůst duchovního života. Hlavním náboženstvím se stalo křesťanství, které se někdy označuje jako literární náboženství, jelikož podstata celého náboženství je zaznamenána v jedné knize – bibli. Ve středověku se uplatňovalo feudálně společenské zřízení, které se opíralo o systém náboženských a světských hodnot.&amp;lt;sup&amp;gt;1&amp;lt;/sup&amp;gt; Raná středověká společnost byla ekonomicky a politicky roztříštěná a převážná část obyvatelstva byla chudá a negramotná. Světští feudálové neměli o vzdělání zájem a knihy jim sloužily hlavně na bohoslužby. Křesťanské náboženství a světská vzdělanost byly náplní kulturního života tehdejší společnosti. Veškerá vzdělanost byla ve středověku shrnuta do sedmi svobodných umění (gramatika, dialektika, rétorika, aritmetika, geometrie, astronomie a musika), a ta se dělila do dvou skupin na myšlenky (verba) a věci (res).  Jejich tvůrcem byl M. T. Varro, jeho klasifikace vzdělanosti platila do 12. století (vrcholný středověk). &lt;del class=&quot;diffchange diffchange-inline&quot;&gt; &lt;/del&gt;&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;td colspan=&quot;2&quot;&gt; &lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;== Církevní knihovny ==&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;== Církevní knihovny ==&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;/table&gt;</summary>
		<author><name>Martin.Soucek</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=D%C4%9Bjiny_knihoven_v_evropsk%C3%A9m_st%C5%99edov%C4%9Bku&amp;diff=52235&amp;oldid=prev</id>
		<title>Jana.Hecova v 25. 1. 2018, 13:32</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=D%C4%9Bjiny_knihoven_v_evropsk%C3%A9m_st%C5%99edov%C4%9Bku&amp;diff=52235&amp;oldid=prev"/>
		<updated>2018-01-25T13:32:54Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;&lt;/p&gt;
&lt;table class=&quot;diff diff-contentalign-left&quot; data-mw=&quot;interface&quot;&gt;
				&lt;col class=&quot;diff-marker&quot; /&gt;
				&lt;col class=&quot;diff-content&quot; /&gt;
				&lt;col class=&quot;diff-marker&quot; /&gt;
				&lt;col class=&quot;diff-content&quot; /&gt;
				&lt;tr class=&quot;diff-title&quot; lang=&quot;cs&quot;&gt;
				&lt;td colspan=&quot;2&quot; style=&quot;background-color: #fff; color: #222; text-align: center;&quot;&gt;← Starší verze&lt;/td&gt;
				&lt;td colspan=&quot;2&quot; style=&quot;background-color: #fff; color: #222; text-align: center;&quot;&gt;Verze z 25. 1. 2018, 13:32&lt;/td&gt;
				&lt;/tr&gt;&lt;tr&gt;&lt;td colspan=&quot;2&quot; class=&quot;diff-lineno&quot; id=&quot;mw-diff-left-l1&quot; &gt;Řádek 1:&lt;/td&gt;
&lt;td colspan=&quot;2&quot; class=&quot;diff-lineno&quot;&gt;Řádek 1:&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td colspan=&quot;2&quot;&gt; &lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt;+&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #a3d3ff; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;&lt;ins style=&quot;font-weight: bold; text-decoration: none;&quot;&gt;== Středověk ==&lt;/ins&gt;&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td colspan=&quot;2&quot;&gt; &lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt;+&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #a3d3ff; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;&lt;ins style=&quot;font-weight: bold; text-decoration: none;&quot;&gt;&lt;/ins&gt;&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;Středověk je převážně evropskou záležitostí, Asie, Amerika, Afrika a Austrálie zůstaly téměř nedotknuté. Zatímco ve starověku byly hojně osídleny oblasti povodí řek, v tomto období se lidé uchýlili do hornatých, chladnějších oblastí střední a východní Evropy. Pro Evropu je vymezené období středověku 500-1500.  V rozvoji civilizace a kultury znamenal středověk hlavně vzrůst duchovního života. Hlavním náboženstvím se stalo křesťanství, které se někdy označuje jako literární náboženství, jelikož podstata celého náboženství je zaznamenána v jedné knize – bibli. Ve středověku se uplatňovalo feudálně společenské zřízení, které se opíralo o systém náboženských a světských hodnot.&amp;lt;sup&amp;gt;1&amp;lt;/sup&amp;gt; Raná středověká společnost byla ekonomicky a politicky roztříštěná a převážná část obyvatelstva byla chudá a negramotná. Světští feudálové neměli o vzdělání zájem a knihy jim sloužily hlavně na bohoslužby. Křesťanské náboženství a světská vzdělanost byly náplní kulturního života tehdejší společnosti. Veškerá vzdělanost byla ve středověku shrnuta do sedmi svobodných umění (gramatika, dialektika, rétorika, aritmetika, geometrie, astronomie a musika), a ta se dělila do dvou skupin na myšlenky (verba) a věci (res).  Jejich tvůrcem byl M. T. Varro, jeho klasifikace vzdělanosti platila do 12. století (vrcholný středověk).   &lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;Středověk je převážně evropskou záležitostí, Asie, Amerika, Afrika a Austrálie zůstaly téměř nedotknuté. Zatímco ve starověku byly hojně osídleny oblasti povodí řek, v tomto období se lidé uchýlili do hornatých, chladnějších oblastí střední a východní Evropy. Pro Evropu je vymezené období středověku 500-1500.  V rozvoji civilizace a kultury znamenal středověk hlavně vzrůst duchovního života. Hlavním náboženstvím se stalo křesťanství, které se někdy označuje jako literární náboženství, jelikož podstata celého náboženství je zaznamenána v jedné knize – bibli. Ve středověku se uplatňovalo feudálně společenské zřízení, které se opíralo o systém náboženských a světských hodnot.&amp;lt;sup&amp;gt;1&amp;lt;/sup&amp;gt; Raná středověká společnost byla ekonomicky a politicky roztříštěná a převážná část obyvatelstva byla chudá a negramotná. Světští feudálové neměli o vzdělání zájem a knihy jim sloužily hlavně na bohoslužby. Křesťanské náboženství a světská vzdělanost byly náplní kulturního života tehdejší společnosti. Veškerá vzdělanost byla ve středověku shrnuta do sedmi svobodných umění (gramatika, dialektika, rétorika, aritmetika, geometrie, astronomie a musika), a ta se dělila do dvou skupin na myšlenky (verba) a věci (res).  Jejich tvůrcem byl M. T. Varro, jeho klasifikace vzdělanosti platila do 12. století (vrcholný středověk).   &lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;/table&gt;</summary>
		<author><name>Jana.Hecova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=D%C4%9Bjiny_knihoven_v_evropsk%C3%A9m_st%C5%99edov%C4%9Bku&amp;diff=52218&amp;oldid=prev</id>
		<title>Martin.Soucek: Martin.Soucek přesunul stránku Dejiny knižníc v európskom stredoveku na Dějiny knihoven v evropském středověku: překlad</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=D%C4%9Bjiny_knihoven_v_evropsk%C3%A9m_st%C5%99edov%C4%9Bku&amp;diff=52218&amp;oldid=prev"/>
		<updated>2018-01-25T11:51:08Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Martin.Soucek přesunul stránku &lt;a href=&quot;/wiki/Dejiny_kni%C5%BEn%C3%ADc_v_eur%C3%B3pskom_stredoveku&quot; class=&quot;mw-redirect&quot; title=&quot;Dejiny knižníc v európskom stredoveku&quot;&gt;Dejiny knižníc v európskom stredoveku&lt;/a&gt; na &lt;a href=&quot;/wiki/D%C4%9Bjiny_knihoven_v_evropsk%C3%A9m_st%C5%99edov%C4%9Bku&quot; title=&quot;Dějiny knihoven v evropském středověku&quot;&gt;Dějiny knihoven v evropském středověku&lt;/a&gt;: překlad&lt;/p&gt;
&lt;table class=&quot;diff diff-contentalign-left&quot; data-mw=&quot;interface&quot;&gt;
				&lt;tr class=&quot;diff-title&quot; lang=&quot;cs&quot;&gt;
				&lt;td colspan=&quot;1&quot; style=&quot;background-color: #fff; color: #222; text-align: center;&quot;&gt;← Starší verze&lt;/td&gt;
				&lt;td colspan=&quot;1&quot; style=&quot;background-color: #fff; color: #222; text-align: center;&quot;&gt;Verze z 25. 1. 2018, 11:51&lt;/td&gt;
				&lt;/tr&gt;&lt;tr&gt;&lt;td colspan=&quot;2&quot; class=&quot;diff-notice&quot; lang=&quot;cs&quot;&gt;&lt;div class=&quot;mw-diff-empty&quot;&gt;(Žádný rozdíl)&lt;/div&gt;
&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;&lt;/table&gt;</summary>
		<author><name>Martin.Soucek</name></author>
		
	</entry>
</feed>