<?xml version="1.0"?>
<feed xmlns="http://www.w3.org/2005/Atom" xml:lang="cs">
	<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?action=history&amp;feed=atom&amp;title=Definice_zdrav%C3%AD</id>
	<title>Definice zdraví - Historie editací</title>
	<link rel="self" type="application/atom+xml" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?action=history&amp;feed=atom&amp;title=Definice_zdrav%C3%AD"/>
	<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Definice_zdrav%C3%AD&amp;action=history"/>
	<updated>2026-04-22T07:22:52Z</updated>
	<subtitle>Historie editací této stránky</subtitle>
	<generator>MediaWiki 1.33.0</generator>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Definice_zdrav%C3%AD&amp;diff=52429&amp;oldid=prev</id>
		<title>Michaela.Matuskova v 28. 1. 2018, 19:53</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Definice_zdrav%C3%AD&amp;diff=52429&amp;oldid=prev"/>
		<updated>2018-01-28T19:53:56Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;&lt;/p&gt;
&lt;table class=&quot;diff diff-contentalign-left&quot; data-mw=&quot;interface&quot;&gt;
				&lt;col class=&quot;diff-marker&quot; /&gt;
				&lt;col class=&quot;diff-content&quot; /&gt;
				&lt;col class=&quot;diff-marker&quot; /&gt;
				&lt;col class=&quot;diff-content&quot; /&gt;
				&lt;tr class=&quot;diff-title&quot; lang=&quot;cs&quot;&gt;
				&lt;td colspan=&quot;2&quot; style=&quot;background-color: #fff; color: #222; text-align: center;&quot;&gt;← Starší verze&lt;/td&gt;
				&lt;td colspan=&quot;2&quot; style=&quot;background-color: #fff; color: #222; text-align: center;&quot;&gt;Verze z 28. 1. 2018, 19:53&lt;/td&gt;
				&lt;/tr&gt;&lt;tr&gt;&lt;td colspan=&quot;2&quot; class=&quot;diff-lineno&quot; id=&quot;mw-diff-left-l27&quot; &gt;Řádek 27:&lt;/td&gt;
&lt;td colspan=&quot;2&quot; class=&quot;diff-lineno&quot;&gt;Řádek 27:&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;Z ní vycházející model dynamické interakce mezi mnoha proměnnými vytváří podmínky jak pro samoregulaci, tak pro samoorganizaci vztahů mezi proměnnými a umožňuje nacházet odpovědi nejen na otázky po příčinách změn, ale též po souvislostech a celkovém kontextu těchto změn.&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;Z ní vycházející model dynamické interakce mezi mnoha proměnnými vytváří podmínky jak pro samoregulaci, tak pro samoorganizaci vztahů mezi proměnnými a umožňuje nacházet odpovědi nejen na otázky po příčinách změn, ale též po souvislostech a celkovém kontextu těchto změn.&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td colspan=&quot;2&quot;&gt; &lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt;+&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #a3d3ff; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;&lt;ins style=&quot;font-weight: bold; text-decoration: none;&quot;&gt;&lt;/ins&gt;&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td colspan=&quot;2&quot;&gt; &lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt;+&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #a3d3ff; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;&lt;ins style=&quot;font-weight: bold; text-decoration: none;&quot;&gt;Pravděpodobně nejčastěji citovanou a současně zřejmě též nejznámější je definice zdraví, kterou předložila veřejnosti WHO – Světová zdravotnická organizace. Uvedení této definice do literatury a povědomí veřejnosti je nejčastěji vztahováno k roku 1948, v některých literárních zdrojích se ale jako období vzniku této definice uvádí rok 1946. Tato definice byla přijata v Preambuli k Ústavě WHO (WHO Constituiton) na Mezinárodní konferenci zdraví, která se konala v NY ve dnech 19.-22.6. 1946, podepsána byla zástupci 61 zemí dne 22.7. 1946 a uvedena byla v platnost 7.4. 1948. Vymezuje zdraví jako '''stav úplné tělesné, duševní a sociální pohody (well-being), který tedy nespočívá pouze v nepřítomnosti nemoci (disease) či slabosti, neduživosti (infirmity)''' (v anglickém originále: „Health is a state of complete physical, mental and social well-being and not merely the absence of disease or infirmity.“)&lt;/ins&gt;&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td colspan=&quot;2&quot;&gt; &lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt;+&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #a3d3ff; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;&lt;ins style=&quot;font-weight: bold; text-decoration: none;&quot;&gt;&lt;/ins&gt;&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td colspan=&quot;2&quot;&gt; &lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt;+&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #a3d3ff; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;&lt;ins style=&quot;font-weight: bold; text-decoration: none;&quot;&gt;Přestože ani tato definice nevyhovuje všem kritickým požadavkům, má nepochybně některé významné přednosti. Je to mj.:&lt;/ins&gt;&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td colspan=&quot;2&quot;&gt; &lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt;+&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #a3d3ff; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;&lt;ins style=&quot;font-weight: bold; text-decoration: none;&quot;&gt;* Orientace na zdraví jako kladně vymezený, žádoucí a tedy motivující, ale přitom přirozený stav, který je hoden následování pro naprostou většinu populace;&lt;/ins&gt;&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td colspan=&quot;2&quot;&gt; &lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt;+&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #a3d3ff; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;&lt;ins style=&quot;font-weight: bold; text-decoration: none;&quot;&gt;* Vymezení zdraví jako mezioborově pojatého jevu v souladu s b-p-s modelem zdraví;&lt;/ins&gt;&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td colspan=&quot;2&quot;&gt; &lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt;+&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #a3d3ff; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;&lt;ins style=&quot;font-weight: bold; text-decoration: none;&quot;&gt;* Stručná, srozumitelná, a přitom relativně výstižná formulace, která je akceptovatelná pro převažující část široké i odborné veřejnosti.&lt;/ins&gt;&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td colspan=&quot;2&quot;&gt; &lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt;+&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #a3d3ff; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;&lt;ins style=&quot;font-weight: bold; text-decoration: none;&quot;&gt;&lt;/ins&gt;&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td colspan=&quot;2&quot;&gt; &lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt;+&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #a3d3ff; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;&lt;ins style=&quot;font-weight: bold; text-decoration: none;&quot;&gt;Tato definice sice nebyla po celou dobu své existence oficiálně změněna, WHO však postupně vypracovala některé dodatečné charakteristiky zdraví, jež ji doplňují;&lt;/ins&gt;&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td colspan=&quot;2&quot;&gt; &lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt;+&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #a3d3ff; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;&lt;ins style=&quot;font-weight: bold; text-decoration: none;&quot;&gt;* Ve vztahu ke zdraví se ve výzvě Zdraví pro všechny (v literatuře zkratka HFA) objevuje v roce 1977 doplňující charakteristika zdraví jako schopnosti vést sociálně a ekonomicky produktivní život;&lt;/ins&gt;&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td colspan=&quot;2&quot;&gt; &lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt;+&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #a3d3ff; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;&lt;ins style=&quot;font-weight: bold; text-decoration: none;&quot;&gt;* V roce 1999 byla publikovaná inovovaná verze této strategie zvaná Zdraví pro všechny v 21. st.&lt;/ins&gt;&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td colspan=&quot;2&quot;&gt; &lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt;+&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #a3d3ff; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;&lt;ins style=&quot;font-weight: bold; text-decoration: none;&quot;&gt;* V tomto dokumentu je původní, od r. 1946 nezměněná def. doplněna a rozvedena pro praktické účely jako snížení úmrtnosti, nemocnosti a postižení v důsledku zjistitelných nemocí nebo poruch, a nárůst pociťované úrovně zdraví; &lt;/ins&gt;&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td colspan=&quot;2&quot;&gt; &lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt;+&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #a3d3ff; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;&lt;ins style=&quot;font-weight: bold; text-decoration: none;&quot;&gt;* Kromě toho uvádějí programové dokumenty HFA 21 vymezení „zdravotního potenciálu“ = nejvyšší stupeň zdraví, kterého může jednotlivec dosáhnout, určován možností starat se o sebe i o druhé.&lt;/ins&gt;&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td colspan=&quot;2&quot;&gt; &lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt;+&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #a3d3ff; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;&lt;ins style=&quot;font-weight: bold; text-decoration: none;&quot;&gt;&lt;/ins&gt;&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td colspan=&quot;2&quot;&gt; &lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt;+&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #a3d3ff; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;&lt;ins style=&quot;font-weight: bold; text-decoration: none;&quot;&gt;Je zřejmé, že tyto doplňky a upřesnění umožňují uchovat definici zdraví WHO v původní podobě. Byly mj. připraveny i proto, aby tuto dnes již široce citovanou definici nebylo nutno nahradit jiným WHO oficiálně užívaným vymezením zdraví. &lt;/ins&gt;&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;== Zdroje ==&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;== Zdroje ==&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;[[Kategorie: Psychologie zdraví|*]]&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;[[Kategorie: Psychologie zdraví|*]]&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;/table&gt;</summary>
		<author><name>Michaela.Matuskova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Definice_zdrav%C3%AD&amp;diff=52425&amp;oldid=prev</id>
		<title>Michaela.Matuskova: Založena nová stránka s textem „Ve světové odborné literatuře je shromážděna řada pokusů o definici zdraví, jde však o úkol velmi obtížný, protože jeho zpracovatel by měl…“</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Definice_zdrav%C3%AD&amp;diff=52425&amp;oldid=prev"/>
		<updated>2018-01-28T19:47:12Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Založena nová stránka s textem „Ve světové odborné literatuře je shromážděna řada pokusů o definici zdraví, jde však o úkol velmi obtížný, protože jeho zpracovatel by měl…“&lt;/p&gt;
&lt;p&gt;&lt;b&gt;Nová stránka&lt;/b&gt;&lt;/p&gt;&lt;div&gt;Ve světové odborné literatuře je shromážděna řada pokusů o definici zdraví, jde však o úkol velmi obtížný, protože jeho zpracovatel by měl současně: &lt;br /&gt;
* Vyjádřit vrozenou (genetickou) i získanou individuální podmíněnost zdraví (životní styl);&lt;br /&gt;
* Zachytit aktuální místo individua na škále „zdraví-nemoc“ ve smyslu fyzického zdravotního stavu;&lt;br /&gt;
* Současně však též vzít v úvahu subjektivní údaje o vlastních pocitech prostřednictvím podnětů týkajících se charakteristik osobní pohody (well-being), štěstí a životní spokojenosti, včetně úrovně a kvality sociálních vztahů k druhým lidem;&lt;br /&gt;
* Dále posoudit též příslušné vnější projevy lidského organismu, tj. chování člověka ve vztahu ke zdraví a nemoci;&lt;br /&gt;
* A to vše vyjádřit: z hlediska dlouhodobých i krátkodobých proměn v čase, uplatňujících se v daném historickém, sociálním, politickém, ekonomickém a kulturním kontextu vývoje společnosti.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Další okolností, která významně ovlivňuje pokusy o vymezení zdraví, je dynamický nárůst poznatků v každé z disciplín, jež mohou k definování zdraví přispět. Např. genetická podmíněnost zdraví, reflektující individuální vývoj i minulé zkušenosti dřívějších generací, prošla v minulých cca 20 letech takovou proměnou, že dochází ke změně nejen dílčích poznatků, ale i celkového paradigmatu v této oblasti. Zatímco na počátku 80. let 20. století tehdejší literatura ještě považovala genetickou výbavu člověka za jeden z faktorů, stojících zcela mimo kontrolu a možnosti záměrného ovlivnění, dnes je situace odlišná. Nejde však jen o neustálý kontinuální rozvoj lidského poznání a jeho pozitivní vliv na zdraví: objevují se obecnější kritické pohledy na jednoznačné přijímání poznatků stojících na racionálním základě a směrujících k potvrzování jednoznačně formulovaných cílů.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Postmodernismus'''&lt;br /&gt;
Významný myšlenkový proud 20. a 21. století, klade hlavní důraz na alternativnost vidění světa a přístupů k němu, přičemž – v návaznosti na hnutí New Age – odmítá nadřazenost racionálně kauzálního pojetí klasické (západní) vědy;&lt;br /&gt;
Součástí tohoto pohledu je ovšem kritika jak vědeckých postupů sloužících k poznání a pochopení zdraví, jež jsou často zatíženy příliš optimistickou interpretací výsledků a předpojatost badatelů (Gray, 1999), tak nedostatečné účinnosti a dostupnosti zdravotní péče. &lt;br /&gt;
Postmoderní stanoviska vlastně též znovu upozorňují, že věda by nikdy neměla ztratit hlavní smysl své existence, jímž je rozvíjení a obohacování lidského poznání. K tomu je samozřejmě nezbytné, aby si zachovala objektivitu a schopnost kritiky zhodnotit sama sebe. &lt;br /&gt;
Postmoderní přístup je třeba chápat jako jednu z možností obohacení dalšího rozvoje, spojených s kritickou sebereflexí, v medicíně pak včetně takových prvků, jako je důsledná informovanost pacienta včetně jeho informovaného souhlasu se všemi diagnosticko-terapeutickými úkony, právo pacienta na spolurozhodování o možných způsobech léčby, včetně alternativních postupů a informací o možných vedlejších účincích.&lt;br /&gt;
Otázkou zůstává, zda ve vztahu ke zdraví by právě svobodná volba všech aktuálních a potenciálních pacientů nesměřovala – v rozporu s některými myšlenkami postmodernismu – spíše k postupům racionálně kauzální vědy založené na důkazech.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Kauzalita'''&lt;br /&gt;
Kauzalita je uplatňovaná ve vztahu ke zdraví, ovšem nevystačí jen s prostým konstatováním vztahu předpokládaných příčin a následků, ani s prostým konstatováním, že příčina předchází následku.&lt;br /&gt;
Takto mechanisticky založený, linárně kauzální přístup, uvádí sled příčin a následků, seřazený v čase: každý následek je na další úrovni příčinou. Toto pojetí by odpovídalo monokauzálnímu vztahu mezi zdravím a nemocí, předpokládajícímu, že každá nemoc má jednu konkrétní příčinu.&lt;br /&gt;
Moderně pojatý kauzální přístup ke zdraví a nemoci však musí zahrnout a postihnout mnohaúrovňově propojený komplex řady faktorů biologických, behaviorálních, psychologických, environmentálních a sociálních, jež mohou mít na zdraví vliv buď&lt;br /&gt;
* pozitivní – podpůrný;&lt;br /&gt;
* neutrální – indiferentní;&lt;br /&gt;
* negativní – poškozující.&lt;br /&gt;
Multikauzální výklad patogeneze chorob vyjadřuje možnost, že ke stejné chorobě mohou různí nemocní dospět odlišným způsobem.&lt;br /&gt;
Vyjádření této složité vzájemné podmíněnosti vztahů uvedených faktorů lépe vyhovuje tzv. cirkulární kauzalita, uplatňovaná v rámci systémového přístupu, soustřeďující pozornost na zkoumání vzájemného ovlivňování vztahů, interakcí a souvislosti systémy zpětných vazeb v určitém kontextu;&lt;br /&gt;
Právě zpětná vazba s následným samoregulačním efektem je obecným základem cirkularity.&lt;br /&gt;
Z ní vycházející model dynamické interakce mezi mnoha proměnnými vytváří podmínky jak pro samoregulaci, tak pro samoorganizaci vztahů mezi proměnnými a umožňuje nacházet odpovědi nejen na otázky po příčinách změn, ale též po souvislostech a celkovém kontextu těchto změn.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Zdroje ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[Kategorie: Psychologie zdraví|*]]&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Michaela.Matuskova</name></author>
		
	</entry>
</feed>