<?xml version="1.0"?>
<feed xmlns="http://www.w3.org/2005/Atom" xml:lang="cs">
	<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?action=history&amp;feed=atom&amp;title=Determinace_psychiky</id>
	<title>Determinace psychiky - Historie editací</title>
	<link rel="self" type="application/atom+xml" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?action=history&amp;feed=atom&amp;title=Determinace_psychiky"/>
	<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Determinace_psychiky&amp;action=history"/>
	<updated>2026-05-16T10:02:12Z</updated>
	<subtitle>Historie editací této stránky</subtitle>
	<generator>MediaWiki 1.33.0</generator>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Determinace_psychiky&amp;diff=68322&amp;oldid=prev</id>
		<title>Rebeka Sgallová: /* Vrozené a naučené v osobnosti */</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Determinace_psychiky&amp;diff=68322&amp;oldid=prev"/>
		<updated>2021-11-21T21:11:04Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;&lt;span dir=&quot;auto&quot;&gt;&lt;span class=&quot;autocomment&quot;&gt;Vrozené a naučené v osobnosti&lt;/span&gt;&lt;/span&gt;&lt;/p&gt;
&lt;table class=&quot;diff diff-contentalign-left&quot; data-mw=&quot;interface&quot;&gt;
				&lt;col class=&quot;diff-marker&quot; /&gt;
				&lt;col class=&quot;diff-content&quot; /&gt;
				&lt;col class=&quot;diff-marker&quot; /&gt;
				&lt;col class=&quot;diff-content&quot; /&gt;
				&lt;tr class=&quot;diff-title&quot; lang=&quot;cs&quot;&gt;
				&lt;td colspan=&quot;2&quot; style=&quot;background-color: #fff; color: #222; text-align: center;&quot;&gt;← Starší verze&lt;/td&gt;
				&lt;td colspan=&quot;2&quot; style=&quot;background-color: #fff; color: #222; text-align: center;&quot;&gt;Verze z 21. 11. 2021, 21:11&lt;/td&gt;
				&lt;/tr&gt;&lt;tr&gt;&lt;td colspan=&quot;2&quot; class=&quot;diff-lineno&quot; id=&quot;mw-diff-left-l109&quot; &gt;Řádek 109:&lt;/td&gt;
&lt;td colspan=&quot;2&quot; class=&quot;diff-lineno&quot;&gt;Řádek 109:&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;==Vrozené a naučené v osobnosti==&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;==Vrozené a naučené v osobnosti==&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt;−&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #ffe49c; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;&lt;del style=&quot;font-weight: bold; text-decoration: none;&quot;&gt;Tradičně byly osobnostní charakteristiky považovány za převážně dědičné, nicméně se postupně projevilo, že jsou determinovány i skrze prostředí. '''Švancara'''&amp;lt;ref&amp;gt;Švancara, J. (1975). ''Kapitoly zo všeobecnej psychológie: Biologická determinácia správania''. Slovenské pedagogické nakladateľstvo.&amp;lt;/ref&amp;gt; zkoumal vliv prostředí a dědičnosti na jednotlivé části Gaussovy křivky. Zjistil, že vlastnosti jedinců, které se nachází '''na obou krajích [[Normální rozdělení|normálního rozdělení]]''', jsou determinovány především '''geneticky'''. '''Prostředí část Gaussovy křivky''' je naopak nejvíce ovlivněna '''prostředím a výchovou'''.&lt;/del&gt;&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;td colspan=&quot;2&quot;&gt; &lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt;−&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #ffe49c; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;&lt;del style=&quot;font-weight: bold; text-decoration: none;&quot;&gt;&lt;/del&gt;&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;td colspan=&quot;2&quot;&gt; &lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;Za převážně vrozenou bývá považována '''inteligence'''. Anderson tvrdí, že navyšování kognitivních schopností během ontogenetického vývoje způsobuje zrání nových modulů (mechanismů zajišťujících univerzální schopnosti). I Ceci se domnívá, že kognitivní potenciály mají biologický podklad, který určuje limit duševních procesů. Dodává ale, že vliv má i stimulace prostředí, kterou ve své teorii zmiňuje i Sternberg.&amp;lt;ref name=&amp;quot;:2&amp;quot; /&amp;gt; Dříve se odhadovalo, že na inteligenci má ze 75–80 % vliv dědičnost. Nisbett sice považuje vliv genetických faktorů na inteligenci za nezpochybnitelný, ale připisuje jim pouze 50 %.&amp;lt;ref name=&amp;quot;:1&amp;quot; /&amp;gt; Cattell rozlišoval dvě složky inteligence – fluidní a krystalickou. Úroveň '''fluidní inteligence''' je určena biologickými dispozicemi jedince a neměly by na ni mít vliv kultura či vzdělání. Naopak '''krystalická inteligence''' zahrnuje schopnosti, na jejichž rozvoj se soustředí vzdělávání a její úroveň je ovlivněna stimulací skrze prostředí a učení.&amp;lt;ref name=&amp;quot;:0&amp;quot; /&amp;gt;&amp;lt;ref name=&amp;quot;:5&amp;quot;&amp;gt;Blatný, M., Hřebíčková, M., Plháková, A., Říčan, P., Slezáčková, A., &amp;amp; Stuchlíková, I. (2010). ''Psychologie osobnosti: Hlavní témata, současné přístupy''. Grada.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;Za převážně vrozenou bývá považována '''inteligence'''. Anderson tvrdí, že navyšování kognitivních schopností během ontogenetického vývoje způsobuje zrání nových modulů (mechanismů zajišťujících univerzální schopnosti). I Ceci se domnívá, že kognitivní potenciály mají biologický podklad, který určuje limit duševních procesů. Dodává ale, že vliv má i stimulace prostředí, kterou ve své teorii zmiňuje i Sternberg.&amp;lt;ref name=&amp;quot;:2&amp;quot; /&amp;gt; Dříve se odhadovalo, že na inteligenci má ze 75–80 % vliv dědičnost. Nisbett sice považuje vliv genetických faktorů na inteligenci za nezpochybnitelný, ale připisuje jim pouze 50 %.&amp;lt;ref name=&amp;quot;:1&amp;quot; /&amp;gt; Cattell rozlišoval dvě složky inteligence – fluidní a krystalickou. Úroveň '''fluidní inteligence''' je určena biologickými dispozicemi jedince a neměly by na ni mít vliv kultura či vzdělání. Naopak '''krystalická inteligence''' zahrnuje schopnosti, na jejichž rozvoj se soustředí vzdělávání a její úroveň je ovlivněna stimulací skrze prostředí a učení.&amp;lt;ref name=&amp;quot;:0&amp;quot; /&amp;gt;&amp;lt;ref name=&amp;quot;:5&amp;quot;&amp;gt;Blatný, M., Hřebíčková, M., Plháková, A., Říčan, P., Slezáčková, A., &amp;amp; Stuchlíková, I. (2010). ''Psychologie osobnosti: Hlavní témata, současné přístupy''. Grada.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;/table&gt;</summary>
		<author><name>Rebeka Sgallová</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Determinace_psychiky&amp;diff=68282&amp;oldid=prev</id>
		<title>Rebeka Sgallová: /* Vrozené a naučené v osobnosti */</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Determinace_psychiky&amp;diff=68282&amp;oldid=prev"/>
		<updated>2021-11-20T13:18:56Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;&lt;span dir=&quot;auto&quot;&gt;&lt;span class=&quot;autocomment&quot;&gt;Vrozené a naučené v osobnosti&lt;/span&gt;&lt;/span&gt;&lt;/p&gt;
&lt;table class=&quot;diff diff-contentalign-left&quot; data-mw=&quot;interface&quot;&gt;
				&lt;col class=&quot;diff-marker&quot; /&gt;
				&lt;col class=&quot;diff-content&quot; /&gt;
				&lt;col class=&quot;diff-marker&quot; /&gt;
				&lt;col class=&quot;diff-content&quot; /&gt;
				&lt;tr class=&quot;diff-title&quot; lang=&quot;cs&quot;&gt;
				&lt;td colspan=&quot;2&quot; style=&quot;background-color: #fff; color: #222; text-align: center;&quot;&gt;← Starší verze&lt;/td&gt;
				&lt;td colspan=&quot;2&quot; style=&quot;background-color: #fff; color: #222; text-align: center;&quot;&gt;Verze z 20. 11. 2021, 13:18&lt;/td&gt;
				&lt;/tr&gt;&lt;tr&gt;&lt;td colspan=&quot;2&quot; class=&quot;diff-lineno&quot; id=&quot;mw-diff-left-l113&quot; &gt;Řádek 113:&lt;/td&gt;
&lt;td colspan=&quot;2&quot; class=&quot;diff-lineno&quot;&gt;Řádek 113:&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;Za převážně vrozenou bývá považována '''inteligence'''. Anderson tvrdí, že navyšování kognitivních schopností během ontogenetického vývoje způsobuje zrání nových modulů (mechanismů zajišťujících univerzální schopnosti). I Ceci se domnívá, že kognitivní potenciály mají biologický podklad, který určuje limit duševních procesů. Dodává ale, že vliv má i stimulace prostředí, kterou ve své teorii zmiňuje i Sternberg.&amp;lt;ref name=&amp;quot;:2&amp;quot; /&amp;gt; Dříve se odhadovalo, že na inteligenci má ze 75–80 % vliv dědičnost. Nisbett sice považuje vliv genetických faktorů na inteligenci za nezpochybnitelný, ale připisuje jim pouze 50 %.&amp;lt;ref name=&amp;quot;:1&amp;quot; /&amp;gt; Cattell rozlišoval dvě složky inteligence – fluidní a krystalickou. Úroveň '''fluidní inteligence''' je určena biologickými dispozicemi jedince a neměly by na ni mít vliv kultura či vzdělání. Naopak '''krystalická inteligence''' zahrnuje schopnosti, na jejichž rozvoj se soustředí vzdělávání a její úroveň je ovlivněna stimulací skrze prostředí a učení.&amp;lt;ref name=&amp;quot;:0&amp;quot; /&amp;gt;&amp;lt;ref name=&amp;quot;:5&amp;quot;&amp;gt;Blatný, M., Hřebíčková, M., Plháková, A., Říčan, P., Slezáčková, A., &amp;amp; Stuchlíková, I. (2010). ''Psychologie osobnosti: Hlavní témata, současné přístupy''. Grada.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;Za převážně vrozenou bývá považována '''inteligence'''. Anderson tvrdí, že navyšování kognitivních schopností během ontogenetického vývoje způsobuje zrání nových modulů (mechanismů zajišťujících univerzální schopnosti). I Ceci se domnívá, že kognitivní potenciály mají biologický podklad, který určuje limit duševních procesů. Dodává ale, že vliv má i stimulace prostředí, kterou ve své teorii zmiňuje i Sternberg.&amp;lt;ref name=&amp;quot;:2&amp;quot; /&amp;gt; Dříve se odhadovalo, že na inteligenci má ze 75–80 % vliv dědičnost. Nisbett sice považuje vliv genetických faktorů na inteligenci za nezpochybnitelný, ale připisuje jim pouze 50 %.&amp;lt;ref name=&amp;quot;:1&amp;quot; /&amp;gt; Cattell rozlišoval dvě složky inteligence – fluidní a krystalickou. Úroveň '''fluidní inteligence''' je určena biologickými dispozicemi jedince a neměly by na ni mít vliv kultura či vzdělání. Naopak '''krystalická inteligence''' zahrnuje schopnosti, na jejichž rozvoj se soustředí vzdělávání a její úroveň je ovlivněna stimulací skrze prostředí a učení.&amp;lt;ref name=&amp;quot;:0&amp;quot; /&amp;gt;&amp;lt;ref name=&amp;quot;:5&amp;quot;&amp;gt;Blatný, M., Hřebíčková, M., Plháková, A., Říčan, P., Slezáčková, A., &amp;amp; Stuchlíková, I. (2010). ''Psychologie osobnosti: Hlavní témata, současné přístupy''. Grada.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt;−&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #ffe49c; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;Další charakteristikou člověka, která je převážně vrozená, je '''[[Temperament, jeho hlavní koncepce|temperament]]'''. Ten můžeme definovat jako behaviorální a prožitkové charakteristiky osobnosti, které mají svůj základ v biologických faktorech. Temperament lze jen málo ovlivnit výchovou, ale samozřejmě na něj má vliv i společnost skrze tvarování charakteristik k sociálně žádoucímu výsledku.&amp;lt;ref name=&amp;quot;:5&amp;quot; /&amp;gt;&amp;lt;ref name=&amp;quot;:1&amp;quot; /&amp;gt; '''Buss a Plomin''' ve své teorii prezentují tři složky temperamentu: aktivitu, emocionalitu a sociabilitu. Nejmenší možnost ovlivnění prostředím předpokládají u aktivity, zatímco zbylé dvě složky mohou být za určitých okolností ovlivněny sociálním učením.&amp;lt;ref name=&amp;quot;:5&amp;quot; /&amp;gt; '''[[Cloninger]]''' považuje temperament za dědičnou charakteristiku a společně s '''Zuckermanem''' nalezli biologický podklad pro své teorie v limbickém systému a neurotransmiterech. Obě tyto teorie úzce souvisí s motivací. Zuckermanova teorie hledání vzruchu sestává ze čtyř komponent: vyhledávání dobrodružství, vyhledávání zážitků, disinhibovanost a náchylnost k nudě. Zuckerman zjistil, že vysoká úroveň vzruchu souvisí s nízkou hladinou dopaminu. Clooninger vztah každé složky své teorie s určitým neurotransmiterem: vyhýbání se poškození – GABA, serotonin, vyhledávání nového – dopamin, závislost na odměně – noradrenalin, perzistence – glutamát. Na základě temperamentových dispozic (a tedy i míře daného neurotransmiteru) také vysledoval obecné inklinace k určitým poruchám osobnosti.&amp;lt;ref name=&amp;quot;:5&amp;quot; /&amp;gt;&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt;+&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #a3d3ff; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;Další charakteristikou člověka, která je převážně vrozená, je '''[[Temperament, jeho hlavní koncepce|temperament]]'''. Ten můžeme definovat jako behaviorální a prožitkové charakteristiky osobnosti, které mají svůj základ v biologických faktorech. Temperament lze jen málo ovlivnit výchovou, ale samozřejmě na něj má vliv i společnost skrze tvarování charakteristik k sociálně žádoucímu výsledku.&amp;lt;ref name=&amp;quot;:5&amp;quot; /&amp;gt;&amp;lt;ref name=&amp;quot;:1&amp;quot; /&amp;gt; '''Buss a Plomin''' ve své teorii prezentují tři složky temperamentu: aktivitu, emocionalitu a sociabilitu. Nejmenší možnost ovlivnění prostředím předpokládají u aktivity, zatímco zbylé dvě složky mohou být za určitých okolností ovlivněny sociálním učením.&amp;lt;ref name=&amp;quot;:5&amp;quot; /&amp;gt; '''[[Cloninger]]''' považuje temperament za dědičnou charakteristiku a společně s '''Zuckermanem''' nalezli biologický podklad pro své teorie v limbickém systému a neurotransmiterech. Obě tyto teorie úzce souvisí s motivací. Zuckermanova teorie hledání vzruchu sestává ze čtyř komponent: vyhledávání dobrodružství, vyhledávání zážitků, disinhibovanost a náchylnost k nudě. Zuckerman zjistil, že vysoká úroveň vzruchu souvisí s nízkou hladinou dopaminu. Clooninger vztah každé složky své teorie s určitým neurotransmiterem: vyhýbání se poškození – GABA, serotonin, vyhledávání nového – dopamin, závislost na odměně – noradrenalin, perzistence – glutamát. Na základě temperamentových dispozic (a tedy i míře daného neurotransmiteru) také vysledoval obecné inklinace k určitým poruchám osobnosti.&amp;lt;ref name=&amp;quot;:5&lt;ins class=&quot;diffchange diffchange-inline&quot;&gt;&amp;quot; /&amp;gt; '''Thomas a Chessová''' se zabývali temperamentem u dětí. Rozlišili děti '''klidné''' (cca 40 %), které jsou většinu času pozitivně laděné, přizpůsobují se okolí, mají zájem o sociální kontakty a podněty, dobře spí a jí a při jejich výchově nedochází k výrazným potížím. Dalším typem jsou '''náročné''' děti (10 %), které jsou náladové, častěji pláčou, špatně se přizpůsobují okolí, mají potíže se spánkem a jídlem. Výchova těchto dětí je náročnější a vyžaduje velké množství trpělivosti. Třetím typem jsou '''rezervované''' děti (15 %), které jsou méně aktivní a změnám se přizpůsobují pomalu a nepružně. Zbylých 35 % dětí je dle těchto autorů obtížné zařadit do jedné z kategorií. Temperamentový typ se během prvních měsíců života mění a za relativně stabilní ho můžeme označovat až po třetím roce. Každý z uvedených temperamentových typů dětí potřebuje od rodičů jiné reakce a podněty. Zásadní pro zdravý vývoj dítěte je kompatibilita jeho temperamentu s rodinným prostředím. Toto prostředí je ale zároveň ovlivňováno právě temperamentem dítěte. Dítě, které od narození hodně pláče a špatně spí, bývá pro rodiče náročnější k výchově. Může zvyšovat jejich hladinu stresu, což vede ke změnám chování rodičů, a tedy i ke změnám prostředí pro dítě. Pokud by se stejným rodičům narodilo klidnější dítě, rodinné prostředí by pravděpodobně vypadalo odlišně.&amp;lt;ref name=&amp;quot;:1&amp;quot; /&amp;gt;&amp;lt;ref name=&amp;quot;:2&lt;/ins&gt;&amp;quot; /&amp;gt;&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;Biologický podíl nalezneme i u '''duševních poruch'''. Odborníci se domnívají, že lidé s vážnou duševní poruchou bývají k dané poruše zvýšeně biologicky i psychicky vulnerabilní. Pro rozvoj [[schizofrenie]] byly nalezeny jasné genetické a biochemické důkazy. Nicméně další epizody bývají spouštěny stresem, na kterém se podílí i prostředí jedince. U mnoha poruch osobnosti můžeme najít biologické podklady, ale na jejich rozvoji a udržování má podíl i prostředí.&amp;lt;ref name=&amp;quot;:2&amp;quot; /&amp;gt;&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;Biologický podíl nalezneme i u '''duševních poruch'''. Odborníci se domnívají, že lidé s vážnou duševní poruchou bývají k dané poruše zvýšeně biologicky i psychicky vulnerabilní. Pro rozvoj [[schizofrenie]] byly nalezeny jasné genetické a biochemické důkazy. Nicméně další epizody bývají spouštěny stresem, na kterém se podílí i prostředí jedince. U mnoha poruch osobnosti můžeme najít biologické podklady, ale na jejich rozvoji a udržování má podíl i prostředí.&amp;lt;ref name=&amp;quot;:2&amp;quot; /&amp;gt;&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;/table&gt;</summary>
		<author><name>Rebeka Sgallová</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Determinace_psychiky&amp;diff=68262&amp;oldid=prev</id>
		<title>Rebeka Sgallová: /* Nativismus */</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Determinace_psychiky&amp;diff=68262&amp;oldid=prev"/>
		<updated>2021-11-19T20:06:07Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;&lt;span dir=&quot;auto&quot;&gt;&lt;span class=&quot;autocomment&quot;&gt;Nativismus&lt;/span&gt;&lt;/span&gt;&lt;/p&gt;
&lt;table class=&quot;diff diff-contentalign-left&quot; data-mw=&quot;interface&quot;&gt;
				&lt;col class=&quot;diff-marker&quot; /&gt;
				&lt;col class=&quot;diff-content&quot; /&gt;
				&lt;col class=&quot;diff-marker&quot; /&gt;
				&lt;col class=&quot;diff-content&quot; /&gt;
				&lt;tr class=&quot;diff-title&quot; lang=&quot;cs&quot;&gt;
				&lt;td colspan=&quot;2&quot; style=&quot;background-color: #fff; color: #222; text-align: center;&quot;&gt;← Starší verze&lt;/td&gt;
				&lt;td colspan=&quot;2&quot; style=&quot;background-color: #fff; color: #222; text-align: center;&quot;&gt;Verze z 19. 11. 2021, 20:06&lt;/td&gt;
				&lt;/tr&gt;&lt;tr&gt;&lt;td colspan=&quot;2&quot; class=&quot;diff-lineno&quot; id=&quot;mw-diff-left-l23&quot; &gt;Řádek 23:&lt;/td&gt;
&lt;td colspan=&quot;2&quot; class=&quot;diff-lineno&quot;&gt;Řádek 23:&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;===Situacionismus a dispozicionismus===&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;===Situacionismus a dispozicionismus===&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt;−&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #ffe49c; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;Psychologové vedli dlouhé debaty o tom, co má největší vliv na chování jedince v konkrétní situaci. '''Dispozicionisté''' se domnívali, že na reakci jedince má největší vliv jedinec sám – ať už jeho psychologické nebo tělesné charakteristiky. '''Situacionisté''' naopak zpochybňovali existenci rysů a tvrdili, že chování je určováno objektivně pozorovatelnými zvláštnostmi situací (současných i minulých).&amp;lt;ref name=&amp;quot;:0&amp;quot; /&amp;gt;&amp;lt;ref name=&amp;quot;:4&amp;quot;&amp;gt;Nakonečný, M. (2009). ''Psychologie osobnosti''. Academia.&amp;lt;/ref&amp;gt; Bowers nicméně přišel s tvrzením, že větší míru rozptylu chování lze vysvětlit interakcí osobnostních a situačních proměnných. Zavrhuje tak situacionismus i dispozicionismus jako příliš zjednodušující a jako alternativu předkládá '''interakcionismus'''.&amp;lt;ref&amp;gt;Bowers, K.S.(1973). Situationism in Psychology: An Analysis and a Critique. ''Psychological review, 80''(5), 307-336.&amp;lt;/ref&amp;gt; Interakcionisté přichází se dvěma koncepcemi. Dle '''mechanistické koncepce''' je chování proměnnou závislou na kombinaci vlivu osoby a situace. '''Dynamická koncepce''' tvrdí, že na sebe vzájemně působí osoba, situace i chování. Situacionisté také rozlišují dva druhy situací. '''Silné situace''' lidé interpretují velmi podobně &lt;del class=&quot;diffchange diffchange-inline&quot;&gt;(např. dopravní značky) &lt;/del&gt;a reakce na tyto situace jsou tak u různých lidí podobné. Naopak '''slabé situace''' předkládají větší variabilitu reakcí, a proto se v nich více projeví vlastnosti osobnosti.&amp;lt;ref name=&amp;quot;:4&amp;quot; /&amp;gt;&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt;+&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #a3d3ff; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;Psychologové vedli dlouhé debaty o tom, co má největší vliv na chování jedince v konkrétní situaci. '''Dispozicionisté''' se domnívali, že na reakci jedince má největší vliv jedinec sám – ať už jeho psychologické nebo tělesné charakteristiky. '''Situacionisté''' naopak zpochybňovali existenci rysů a tvrdili, že chování je určováno objektivně pozorovatelnými zvláštnostmi situací (současných i minulých).&amp;lt;ref name=&amp;quot;:0&amp;quot; /&amp;gt;&amp;lt;ref name=&amp;quot;:4&amp;quot;&amp;gt;Nakonečný, M. (2009). ''Psychologie osobnosti''. Academia.&amp;lt;/ref&amp;gt; Bowers nicméně přišel s tvrzením, že větší míru rozptylu chování lze vysvětlit interakcí osobnostních a situačních proměnných. Zavrhuje tak situacionismus i dispozicionismus jako příliš zjednodušující a jako alternativu předkládá '''interakcionismus'''.&amp;lt;ref&amp;gt;Bowers, K.S.(1973). Situationism in Psychology: An Analysis and a Critique. ''Psychological review, 80''(5), 307-336.&amp;lt;/ref&amp;gt; Interakcionisté přichází se dvěma koncepcemi. Dle '''mechanistické koncepce''' je chování proměnnou závislou na kombinaci vlivu osoby a situace. '''Dynamická koncepce''' tvrdí, že na sebe vzájemně působí osoba, situace i chování. Situacionisté také rozlišují dva druhy situací. '''Silné situace''' lidé interpretují velmi podobně a reakce na tyto situace jsou tak u různých lidí podobné &lt;ins class=&quot;diffchange diffchange-inline&quot;&gt;(při červené na semaforu většina zastaví) &lt;/ins&gt;. Naopak '''slabé situace''' předkládají větší variabilitu reakcí, a proto se v nich více projeví vlastnosti osobnosti &lt;ins class=&quot;diffchange diffchange-inline&quot;&gt;(při oranžové na semaforu není jasně dané, jak se má řidič zachovat, proto existuje větši spektrum reakcí v závislosti na osobnosti řidiče)&lt;/ins&gt;.&amp;lt;ref name=&amp;quot;:4&amp;quot; /&amp;gt;&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;==Současný pohled na determinaci psychiky==&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;==Současný pohled na determinaci psychiky==&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;/table&gt;</summary>
		<author><name>Rebeka Sgallová</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Determinace_psychiky&amp;diff=68261&amp;oldid=prev</id>
		<title>Rebeka Sgallová: /* Heritabilita */</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Determinace_psychiky&amp;diff=68261&amp;oldid=prev"/>
		<updated>2021-11-19T20:02:58Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;&lt;span dir=&quot;auto&quot;&gt;&lt;span class=&quot;autocomment&quot;&gt;Heritabilita&lt;/span&gt;&lt;/span&gt;&lt;/p&gt;
&lt;table class=&quot;diff diff-contentalign-left&quot; data-mw=&quot;interface&quot;&gt;
				&lt;col class=&quot;diff-marker&quot; /&gt;
				&lt;col class=&quot;diff-content&quot; /&gt;
				&lt;col class=&quot;diff-marker&quot; /&gt;
				&lt;col class=&quot;diff-content&quot; /&gt;
				&lt;tr class=&quot;diff-title&quot; lang=&quot;cs&quot;&gt;
				&lt;td colspan=&quot;2&quot; style=&quot;background-color: #fff; color: #222; text-align: center;&quot;&gt;← Starší verze&lt;/td&gt;
				&lt;td colspan=&quot;2&quot; style=&quot;background-color: #fff; color: #222; text-align: center;&quot;&gt;Verze z 19. 11. 2021, 20:02&lt;/td&gt;
				&lt;/tr&gt;&lt;tr&gt;&lt;td colspan=&quot;2&quot; class=&quot;diff-lineno&quot; id=&quot;mw-diff-left-l104&quot; &gt;Řádek 104:&lt;/td&gt;
&lt;td colspan=&quot;2&quot; class=&quot;diff-lineno&quot;&gt;Řádek 104:&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;===Heritabilita===&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;===Heritabilita===&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt;−&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #ffe49c; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;Ve výzkumech vlivu genetiky a prostředí bývá často zmiňována '''heritabilita''' neboli '''dědivost'''. Heritabilita vyjadřuje '''procento rozptylu jakéhokoliv rysu dané genetickými rozdíly mezi jedinci v určité populaci'''. Heritabilita se vyjadřuje v procentech a čím více se blíží 100 %, tím větší rozdíl mezi jedinci je způsoben genetickými vlivy. Např. hmotnost je podmíněna převážně geneticky, její heritabilita je 85–95 %. To znamená, že 85–95 % rozdílů hmotnosti jedinců v dané populaci je způsobeno genetickými rozdíly mezi těmito jedinci. Nejvyšší vliv genů byl ve studiích heritability zjištěn u inteligence (60–70 %) a osobnosti (50 %). Naopak nejnižší heritabilita je u politického a náboženského přesvědčení a u volby zaměstnání (30–40 %). Bouchard ve svých studiích zjistil heritabilitu inteligence 70 %.&amp;lt;ref name=&amp;quot;:2&amp;quot; /&amp;gt;&amp;lt;ref name=&amp;quot;:3&amp;quot; /&amp;gt;&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt;+&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #a3d3ff; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;Ve výzkumech vlivu genetiky a prostředí bývá často zmiňována '''heritabilita''' neboli '''dědivost'''. Heritabilita vyjadřuje '''procento rozptylu jakéhokoliv rysu&lt;ins class=&quot;diffchange diffchange-inline&quot;&gt;, které je &lt;/ins&gt;dané genetickými rozdíly mezi jedinci v určité populaci'''. Heritabilita se vyjadřuje v procentech a čím více se blíží 100 %, tím větší rozdíl mezi jedinci je způsoben genetickými vlivy. Např. hmotnost je podmíněna převážně geneticky, její heritabilita je 85–95 %. To znamená, že 85–95 % rozdílů hmotnosti jedinců v dané populaci je způsobeno genetickými rozdíly mezi těmito jedinci. Nejvyšší vliv genů byl ve studiích heritability zjištěn u inteligence (60–70 %) a osobnosti (50 %). Naopak nejnižší heritabilita je u politického a náboženského přesvědčení a u volby zaměstnání (30–40 %). Bouchard ve svých studiích zjistil heritabilitu inteligence 70 %.&amp;lt;ref name=&amp;quot;:2&amp;quot; /&amp;gt;&amp;lt;ref name=&amp;quot;:3&amp;quot; /&amp;gt;&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;Heritabilita bývá často '''zaměňována s dědičností''' (přenos znaků z generace rodičů na potomky). Dědivost je také někdy chybně vykládaná ve vztahu k jedinci. Heritabilita se nicméně nevztahuje k jedinci, ale k celé populaci. Heritabilita inteligence 70 % tedy neříká, že 70 % inteligence je podmíněno geny a 30 % prostředím. Znamená to, že 70 % rozdílů v inteligenci jedinců ve sledované populaci je zapříčiněno genetickými rozdíly mezi těmi jedinci. Heritabilita nějakého rysu také není jediné pevně dané číslo. Dědivost se vztahuje k vlastnosti rysu dané populace v daný čas – pokud ji tedy budeme měřit na jiné populaci nebo v jiný čas, může se lišit.&amp;lt;ref name=&amp;quot;:2&amp;quot; /&amp;gt;&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;Heritabilita bývá často '''zaměňována s dědičností''' (přenos znaků z generace rodičů na potomky). Dědivost je také někdy chybně vykládaná ve vztahu k jedinci. Heritabilita se nicméně nevztahuje k jedinci, ale k celé populaci. Heritabilita inteligence 70 % tedy neříká, že 70 % inteligence je podmíněno geny a 30 % prostředím. Znamená to, že 70 % rozdílů v inteligenci jedinců ve sledované populaci je zapříčiněno genetickými rozdíly mezi těmi jedinci. Heritabilita nějakého rysu také není jediné pevně dané číslo. Dědivost se vztahuje k vlastnosti rysu dané populace v daný čas – pokud ji tedy budeme měřit na jiné populaci nebo v jiný čas, může se lišit.&amp;lt;ref name=&amp;quot;:2&amp;quot; /&amp;gt;&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;/table&gt;</summary>
		<author><name>Rebeka Sgallová</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Determinace_psychiky&amp;diff=68260&amp;oldid=prev</id>
		<title>Rebeka Sgallová: /* Vrozené a naučené v osobnosti */</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Determinace_psychiky&amp;diff=68260&amp;oldid=prev"/>
		<updated>2021-11-19T20:01:38Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;&lt;span dir=&quot;auto&quot;&gt;&lt;span class=&quot;autocomment&quot;&gt;Vrozené a naučené v osobnosti&lt;/span&gt;&lt;/span&gt;&lt;/p&gt;
&lt;table class=&quot;diff diff-contentalign-left&quot; data-mw=&quot;interface&quot;&gt;
				&lt;col class=&quot;diff-marker&quot; /&gt;
				&lt;col class=&quot;diff-content&quot; /&gt;
				&lt;col class=&quot;diff-marker&quot; /&gt;
				&lt;col class=&quot;diff-content&quot; /&gt;
				&lt;tr class=&quot;diff-title&quot; lang=&quot;cs&quot;&gt;
				&lt;td colspan=&quot;2&quot; style=&quot;background-color: #fff; color: #222; text-align: center;&quot;&gt;← Starší verze&lt;/td&gt;
				&lt;td colspan=&quot;2&quot; style=&quot;background-color: #fff; color: #222; text-align: center;&quot;&gt;Verze z 19. 11. 2021, 20:01&lt;/td&gt;
				&lt;/tr&gt;&lt;tr&gt;&lt;td colspan=&quot;2&quot; class=&quot;diff-lineno&quot; id=&quot;mw-diff-left-l117&quot; &gt;Řádek 117:&lt;/td&gt;
&lt;td colspan=&quot;2&quot; class=&quot;diff-lineno&quot;&gt;Řádek 117:&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;Biologický podíl nalezneme i u '''duševních poruch'''. Odborníci se domnívají, že lidé s vážnou duševní poruchou bývají k dané poruše zvýšeně biologicky i psychicky vulnerabilní. Pro rozvoj [[schizofrenie]] byly nalezeny jasné genetické a biochemické důkazy. Nicméně další epizody bývají spouštěny stresem, na kterém se podílí i prostředí jedince. U mnoha poruch osobnosti můžeme najít biologické podklady, ale na jejich rozvoji a udržování má podíl i prostředí.&amp;lt;ref name=&amp;quot;:2&amp;quot; /&amp;gt;&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;Biologický podíl nalezneme i u '''duševních poruch'''. Odborníci se domnívají, že lidé s vážnou duševní poruchou bývají k dané poruše zvýšeně biologicky i psychicky vulnerabilní. Pro rozvoj [[schizofrenie]] byly nalezeny jasné genetické a biochemické důkazy. Nicméně další epizody bývají spouštěny stresem, na kterém se podílí i prostředí jedince. U mnoha poruch osobnosti můžeme najít biologické podklady, ale na jejich rozvoji a udržování má podíl i prostředí.&amp;lt;ref name=&amp;quot;:2&amp;quot; /&amp;gt;&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt;−&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #ffe49c; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;Na biologických faktorech se do vysoké míry zakládá i '''[[motivace]]'''. Zvláště pudové teorie a model homeostáze zdůrazňují vliv vnitřních faktorů. Fyziologické potřeby (hlad a žízeň, regulace teploty apod.) jsou tedy řízeny převážně biologicky. Zároveň na chování člověka a jeho motivaci výrazně působí mezolimbický dopaminový systém, kterému se také přezdívá „systém odměny“, protože nás vede k tomu, abychom daný zážitek opakovaně vyhledávali. Incentivní teorie motivace naopak kladou důraz na vnější pobídky a prostředí (např. spatření lákavého nápoje nás vede k jeho koupení). V běžném životě se samozřejmě potkáváme s kombinací obou forem, tedy že nás vnější pobídky upozorní na naše fyziologické potřeby (např. spatření lákavého nápoje nás vede k uvědomění, že máme žízeň).&amp;lt;ref name=&amp;quot;:2&amp;quot; /&amp;gt;  &lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt;+&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #a3d3ff; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;Na biologických faktorech se do vysoké míry zakládá i '''[[motivace]]'''. Zvláště pudové teorie a model homeostáze zdůrazňují vliv vnitřních faktorů. Fyziologické potřeby (hlad a žízeň, regulace teploty apod.) jsou tedy řízeny převážně biologicky. Zároveň na chování člověka a jeho motivaci výrazně působí mezolimbický dopaminový systém, kterému se také přezdívá „systém odměny“, protože nás vede k tomu, abychom daný zážitek opakovaně vyhledávali. Incentivní teorie motivace naopak kladou důraz na vnější pobídky a prostředí (např. spatření lákavého nápoje nás vede k jeho koupení). V běžném životě se samozřejmě potkáváme s kombinací obou forem, tedy že nás vnější pobídky upozorní na naše fyziologické potřeby (např. spatření lákavého nápoje nás vede k uvědomění, že máme žízeň).&amp;lt;ref name=&amp;quot;:2&amp;quot; /&lt;ins class=&quot;diffchange diffchange-inline&quot;&gt;&amp;gt;&lt;/ins&gt;&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td colspan=&quot;2&quot;&gt; &lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt;+&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #a3d3ff; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt; &lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td colspan=&quot;2&quot;&gt; &lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt;+&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #a3d3ff; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;&lt;ins class=&quot;diffchange diffchange-inline&quot;&gt;Motivací se zabývali i R. Ryan a E. Deci ve své '''sebedeterminační teorii'''. Podle nich motivaci člověka charakterizuje zvláště její typ a kvalita. Tato teorie rozlišuje dva druhy motivace: intrinsickou (vnitřní, činnost sama o sobě přináší radost) a extrinsickou (vnější, činnost vykonávaná kvůli následné odměně či posílení).  Jedinec si v průběhu vývoje internalizuje některé činnosti spojené s extrinsickou motivací a následně je integruje do svého pojetí self. Čím více internalizované tyto činnosti jsou, tím více jedinec sám sebe vnímá jako autonomního, tedy jako původce dané činnosti. Následně dokáže sám sebe v takové činnosti podporovat, tedy sebedeterminovat.&amp;lt;ref&amp;gt;Ryan, R.M., &amp;amp; Deci, E.L. (2018). ''Self-Determination Theory: Basic Psychological Needs in Motivation, Development, and Wellness.'' The Guilford Press.&amp;lt;/ref&lt;/ins&gt;&amp;gt;  &lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;Mezi biologicky determinované formy chování patří i '''vrozené [[Reflex|reflexy]]''', se kterými se každý člověk rodí (sací, úlekový, palmární…).&amp;lt;ref name=&amp;quot;:1&amp;quot; /&amp;gt;&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;Mezi biologicky determinované formy chování patří i '''vrozené [[Reflex|reflexy]]''', se kterými se každý člověk rodí (sací, úlekový, palmární…).&amp;lt;ref name=&amp;quot;:1&amp;quot; /&amp;gt;&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;/table&gt;</summary>
		<author><name>Rebeka Sgallová</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Determinace_psychiky&amp;diff=68252&amp;oldid=prev</id>
		<title>Rebeka Sgallová: /* Adopční studie */</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Determinace_psychiky&amp;diff=68252&amp;oldid=prev"/>
		<updated>2021-11-16T14:55:48Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;&lt;span dir=&quot;auto&quot;&gt;&lt;span class=&quot;autocomment&quot;&gt;Adopční studie&lt;/span&gt;&lt;/span&gt;&lt;/p&gt;
&lt;table class=&quot;diff diff-contentalign-left&quot; data-mw=&quot;interface&quot;&gt;
				&lt;col class=&quot;diff-marker&quot; /&gt;
				&lt;col class=&quot;diff-content&quot; /&gt;
				&lt;col class=&quot;diff-marker&quot; /&gt;
				&lt;col class=&quot;diff-content&quot; /&gt;
				&lt;tr class=&quot;diff-title&quot; lang=&quot;cs&quot;&gt;
				&lt;td colspan=&quot;2&quot; style=&quot;background-color: #fff; color: #222; text-align: center;&quot;&gt;← Starší verze&lt;/td&gt;
				&lt;td colspan=&quot;2&quot; style=&quot;background-color: #fff; color: #222; text-align: center;&quot;&gt;Verze z 16. 11. 2021, 14:55&lt;/td&gt;
				&lt;/tr&gt;&lt;tr&gt;&lt;td colspan=&quot;2&quot; class=&quot;diff-lineno&quot; id=&quot;mw-diff-left-l98&quot; &gt;Řádek 98:&lt;/td&gt;
&lt;td colspan=&quot;2&quot; class=&quot;diff-lineno&quot;&gt;Řádek 98:&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;Další možností, jak zkoumat vliv genetiky a prostředí, jsou '''studie v adopčních rodinách'''. Zkoumá se, zda se děti z adopčních rodin podobají více svým biologickým rodičům a sourozencům nebo adoptivním rodičům a sourozencům. U studií dvojčat i adopčních studií bývá problém v reprezentativitě vzorku, kterou v podstatě není možné dodržet. Při výzkumech probíhajících v adoptivních rodinách také může být velmi obtížné získat ke spolupráci biologické rodiny.&amp;lt;ref name=&amp;quot;:1&amp;quot; /&amp;gt;&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;Další možností, jak zkoumat vliv genetiky a prostředí, jsou '''studie v adopčních rodinách'''. Zkoumá se, zda se děti z adopčních rodin podobají více svým biologickým rodičům a sourozencům nebo adoptivním rodičům a sourozencům. U studií dvojčat i adopčních studií bývá problém v reprezentativitě vzorku, kterou v podstatě není možné dodržet. Při výzkumech probíhajících v adoptivních rodinách také může být velmi obtížné získat ke spolupráci biologické rodiny.&amp;lt;ref name=&amp;quot;:1&amp;quot; /&amp;gt;&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt;−&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #ffe49c; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;'''Sandra Scarrová''' (*1936) a '''Richard Weinberg''' (1921–2007) vedli '''Minnesotský transrasový adopční výzkum'''. Vycházeli z faktu, že afroamerické děti skórovaly v inteligenčních testech hůře než děti bělošské. Zkoumali proto kognitivní schopnosti afroamerických dětí vyrůstajících v bělošských adoptivních rodinách. Ve věku 7 let těchto dětí se projevil vliv prostředí a tyto děti měly vyšší IQ než průměrné afroamerické děti. Nicméně v 17 letech se tento vývoj zvrátil a tyto děti se nepodobaly ani adoptivním, ani biologickým rodičům. Řada kritiků poukazovala na nedostatky tohoto výzkumu (např. nezohlednění věku, ve kterém přišlo dítě do adoptivní rodiny). I přes velké množství diskuzí nad výsledky této studie se nikdy nedospělo k &lt;del class=&quot;diffchange diffchange-inline&quot;&gt;pořádným &lt;/del&gt;závěrům.&amp;lt;ref name=&amp;quot;:1&amp;quot; /&amp;gt;    &lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt;+&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #a3d3ff; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;'''Sandra Scarrová''' (*1936) a '''Richard Weinberg''' (1921–2007) vedli '''Minnesotský transrasový adopční výzkum'''. Vycházeli z faktu, že afroamerické děti skórovaly v inteligenčních testech hůře než děti bělošské. Zkoumali proto kognitivní schopnosti afroamerických dětí vyrůstajících v bělošských adoptivních rodinách. Ve věku 7 let těchto dětí se projevil vliv prostředí a tyto děti měly vyšší IQ než průměrné afroamerické děti. Nicméně v 17 letech se tento vývoj zvrátil a tyto děti se nepodobaly ani adoptivním, ani biologickým rodičům. Řada kritiků poukazovala na nedostatky tohoto výzkumu (např. nezohlednění věku, ve kterém přišlo dítě do adoptivní rodiny). I přes velké množství diskuzí nad výsledky této studie se nikdy nedospělo k &lt;ins class=&quot;diffchange diffchange-inline&quot;&gt;jednoznačným &lt;/ins&gt;závěrům.&amp;lt;ref name=&amp;quot;:1&amp;quot; /&amp;gt;    &lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;===Molekulární genetika chování===&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;===Molekulární genetika chování===&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td colspan=&quot;2&quot; class=&quot;diff-lineno&quot; id=&quot;mw-diff-left-l104&quot; &gt;Řádek 104:&lt;/td&gt;
&lt;td colspan=&quot;2&quot; class=&quot;diff-lineno&quot;&gt;Řádek 104:&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;===Heritabilita===&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;===Heritabilita===&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt;−&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #ffe49c; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;Ve výzkumech vlivu genetiky a prostředí bývá často zmiňována '''heritabilita''' neboli '''dědivost'''. Heritabilita vyjadřuje '''procento rozptylu jakéhokoliv rysu dané genetickými rozdíly mezi jedinci v určité populaci'''. Heritabilita se vyjadřuje v procentech a čím více se blíží 100 %, tím větší rozdíl mezi jedinci je způsoben genetickými vlivy. Např. hmotnost je podmíněna převážně geneticky, její heritabilita je &lt;del class=&quot;diffchange diffchange-inline&quot;&gt;85-95&lt;/del&gt;%. To znamená, že &lt;del class=&quot;diffchange diffchange-inline&quot;&gt;85-95&lt;/del&gt;% rozdílů hmotnosti jedinců v dané populaci je způsobeno genetickými rozdíly mezi těmito jedinci. Nejvyšší vliv genů byl ve studiích heritability zjištěn u inteligence (&lt;del class=&quot;diffchange diffchange-inline&quot;&gt;60 – 70 &lt;/del&gt;%) a osobnosti (50 %). Naopak nejnižší heritabilita je u politického a náboženského přesvědčení a u volby zaměstnání (&lt;del class=&quot;diffchange diffchange-inline&quot;&gt;30-40 &lt;/del&gt;%). Bouchard ve svých studiích zjistil heritabilitu inteligence 70%.&amp;lt;ref name=&amp;quot;:2&amp;quot; /&amp;gt;&amp;lt;ref name=&amp;quot;:3&amp;quot; /&amp;gt;&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt;+&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #a3d3ff; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;Ve výzkumech vlivu genetiky a prostředí bývá často zmiňována '''heritabilita''' neboli '''dědivost'''. Heritabilita vyjadřuje '''procento rozptylu jakéhokoliv rysu dané genetickými rozdíly mezi jedinci v určité populaci'''. Heritabilita se vyjadřuje v procentech a čím více se blíží 100 %, tím větší rozdíl mezi jedinci je způsoben genetickými vlivy. Např. hmotnost je podmíněna převážně geneticky, její heritabilita je &lt;ins class=&quot;diffchange diffchange-inline&quot;&gt;85–95 &lt;/ins&gt;%. To znamená, že &lt;ins class=&quot;diffchange diffchange-inline&quot;&gt;85–95 &lt;/ins&gt;% rozdílů hmotnosti jedinců v dané populaci je způsobeno genetickými rozdíly mezi těmito jedinci. Nejvyšší vliv genů byl ve studiích heritability zjištěn u inteligence (&lt;ins class=&quot;diffchange diffchange-inline&quot;&gt;60–70 &lt;/ins&gt;%) a osobnosti (50 %). Naopak nejnižší heritabilita je u politického a náboženského přesvědčení a u volby zaměstnání (&lt;ins class=&quot;diffchange diffchange-inline&quot;&gt;30–40 &lt;/ins&gt;%). Bouchard ve svých studiích zjistil heritabilitu inteligence 70 %.&amp;lt;ref name=&amp;quot;:2&amp;quot; /&amp;gt;&amp;lt;ref name=&amp;quot;:3&amp;quot; /&amp;gt;&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;Heritabilita bývá často '''zaměňována s dědičností''' (přenos znaků z generace rodičů na potomky). Dědivost je také někdy chybně vykládaná ve vztahu k jedinci. Heritabilita se nicméně nevztahuje k jedinci, ale k celé populaci. Heritabilita inteligence 70 % tedy neříká, že 70 % inteligence je podmíněno geny a 30 % prostředím. Znamená to, že 70 % rozdílů v inteligenci jedinců ve sledované populaci je zapříčiněno genetickými rozdíly mezi těmi jedinci. Heritabilita nějakého rysu také není jediné pevně dané číslo. Dědivost se vztahuje k vlastnosti rysu dané populace v daný čas – pokud ji tedy budeme měřit na jiné populaci nebo v jiný čas, může se lišit.&amp;lt;ref name=&amp;quot;:2&amp;quot; /&amp;gt;&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;Heritabilita bývá často '''zaměňována s dědičností''' (přenos znaků z generace rodičů na potomky). Dědivost je také někdy chybně vykládaná ve vztahu k jedinci. Heritabilita se nicméně nevztahuje k jedinci, ale k celé populaci. Heritabilita inteligence 70 % tedy neříká, že 70 % inteligence je podmíněno geny a 30 % prostředím. Znamená to, že 70 % rozdílů v inteligenci jedinců ve sledované populaci je zapříčiněno genetickými rozdíly mezi těmi jedinci. Heritabilita nějakého rysu také není jediné pevně dané číslo. Dědivost se vztahuje k vlastnosti rysu dané populace v daný čas – pokud ji tedy budeme měřit na jiné populaci nebo v jiný čas, může se lišit.&amp;lt;ref name=&amp;quot;:2&amp;quot; /&amp;gt;&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td colspan=&quot;2&quot; class=&quot;diff-lineno&quot; id=&quot;mw-diff-left-l111&quot; &gt;Řádek 111:&lt;/td&gt;
&lt;td colspan=&quot;2&quot; class=&quot;diff-lineno&quot;&gt;Řádek 111:&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;Tradičně byly osobnostní charakteristiky považovány za převážně dědičné, nicméně se postupně projevilo, že jsou determinovány i skrze prostředí. '''Švancara'''&amp;lt;ref&amp;gt;Švancara, J. (1975). ''Kapitoly zo všeobecnej psychológie: Biologická determinácia správania''. Slovenské pedagogické nakladateľstvo.&amp;lt;/ref&amp;gt; zkoumal vliv prostředí a dědičnosti na jednotlivé části Gaussovy křivky. Zjistil, že vlastnosti jedinců, které se nachází '''na obou krajích [[Normální rozdělení|normálního rozdělení]]''', jsou determinovány především '''geneticky'''. '''Prostředí část Gaussovy křivky''' je naopak nejvíce ovlivněna '''prostředím a výchovou'''.&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;Tradičně byly osobnostní charakteristiky považovány za převážně dědičné, nicméně se postupně projevilo, že jsou determinovány i skrze prostředí. '''Švancara'''&amp;lt;ref&amp;gt;Švancara, J. (1975). ''Kapitoly zo všeobecnej psychológie: Biologická determinácia správania''. Slovenské pedagogické nakladateľstvo.&amp;lt;/ref&amp;gt; zkoumal vliv prostředí a dědičnosti na jednotlivé části Gaussovy křivky. Zjistil, že vlastnosti jedinců, které se nachází '''na obou krajích [[Normální rozdělení|normálního rozdělení]]''', jsou determinovány především '''geneticky'''. '''Prostředí část Gaussovy křivky''' je naopak nejvíce ovlivněna '''prostředím a výchovou'''.&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt;−&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #ffe49c; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;Za převážně vrozenou bývá považována '''inteligence'''. Anderson tvrdí, že navyšování kognitivních schopností během ontogenetického vývoje způsobuje zrání nových modulů (mechanismů zajišťujících univerzální schopnosti). I Ceci se domnívá, že kognitivní potenciály mají biologický podklad, který určuje limit duševních procesů. Dodává ale, že vliv má i stimulace prostředí, kterou ve své teorii zmiňuje i Sternberg.&amp;lt;ref name=&amp;quot;:2&amp;quot; /&amp;gt; Dříve se odhadovalo, že na inteligenci má ze &lt;del class=&quot;diffchange diffchange-inline&quot;&gt;75-80&lt;/del&gt;% vliv dědičnost. Nisbett sice považuje vliv genetických faktorů na inteligenci za nezpochybnitelný, ale připisuje jim pouze 50 %.&amp;lt;ref name=&amp;quot;:1&amp;quot; /&amp;gt; Cattell rozlišoval dvě složky inteligence – fluidní a krystalickou. Úroveň '''fluidní inteligence''' je určena biologickými dispozicemi jedince a neměly by na ni mít vliv kultura či vzdělání. Naopak '''krystalická inteligence''' zahrnuje schopnosti, na jejichž rozvoj se soustředí vzdělávání a její úroveň je ovlivněna stimulací skrze prostředí a učení.&amp;lt;ref name=&amp;quot;:0&amp;quot; /&amp;gt;&amp;lt;ref name=&amp;quot;:5&amp;quot;&amp;gt;Blatný, M., Hřebíčková, M., Plháková, A., Říčan, P., Slezáčková, A., &amp;amp; Stuchlíková, I. (2010). ''Psychologie osobnosti: Hlavní témata, současné přístupy''. Grada.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt;+&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #a3d3ff; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;Za převážně vrozenou bývá považována '''inteligence'''. Anderson tvrdí, že navyšování kognitivních schopností během ontogenetického vývoje způsobuje zrání nových modulů (mechanismů zajišťujících univerzální schopnosti). I Ceci se domnívá, že kognitivní potenciály mají biologický podklad, který určuje limit duševních procesů. Dodává ale, že vliv má i stimulace prostředí, kterou ve své teorii zmiňuje i Sternberg.&amp;lt;ref name=&amp;quot;:2&amp;quot; /&amp;gt; Dříve se odhadovalo, že na inteligenci má ze &lt;ins class=&quot;diffchange diffchange-inline&quot;&gt;75–80 &lt;/ins&gt;% vliv dědičnost. Nisbett sice považuje vliv genetických faktorů na inteligenci za nezpochybnitelný, ale připisuje jim pouze 50 %.&amp;lt;ref name=&amp;quot;:1&amp;quot; /&amp;gt; Cattell rozlišoval dvě složky inteligence – fluidní a krystalickou. Úroveň '''fluidní inteligence''' je určena biologickými dispozicemi jedince a neměly by na ni mít vliv kultura či vzdělání. Naopak '''krystalická inteligence''' zahrnuje schopnosti, na jejichž rozvoj se soustředí vzdělávání a její úroveň je ovlivněna stimulací skrze prostředí a učení.&amp;lt;ref name=&amp;quot;:0&amp;quot; /&amp;gt;&amp;lt;ref name=&amp;quot;:5&amp;quot;&amp;gt;Blatný, M., Hřebíčková, M., Plháková, A., Říčan, P., Slezáčková, A., &amp;amp; Stuchlíková, I. (2010). ''Psychologie osobnosti: Hlavní témata, současné přístupy''. Grada.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt;−&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #ffe49c; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;Další charakteristikou člověka, která je převážně vrozená, je '''temperament'''. Ten můžeme definovat jako behaviorální a prožitkové charakteristiky osobnosti, které mají svůj základ v biologických faktorech. Temperament lze jen málo ovlivnit výchovou, ale samozřejmě na něj má vliv i společnost skrze tvarování charakteristik k sociálně žádoucímu výsledku.&amp;lt;ref name=&amp;quot;:5&amp;quot; /&amp;gt;&amp;lt;ref name=&amp;quot;:1&amp;quot; /&amp;gt; '''Buss a Plomin''' ve své teorii prezentují tři složky temperamentu: aktivitu, emocionalitu a sociabilitu. Nejmenší možnost ovlivnění prostředím předpokládají u aktivity, zatímco zbylé dvě složky mohou být za určitých okolností ovlivněny sociálním učením.&amp;lt;ref name=&amp;quot;:5&amp;quot; /&amp;gt; '''&lt;del class=&quot;diffchange diffchange-inline&quot;&gt;Clooninger&lt;/del&gt;''' považuje temperament za dědičnou charakteristiku a společně s '''Zuckermanem''' nalezli biologický podklad pro své teorie v limbickém systému a neurotransmiterech. Obě tyto teorie úzce souvisí s motivací. Zuckermanova teorie hledání vzruchu sestává ze čtyř komponent: vyhledávání dobrodružství, vyhledávání zážitků, disinhibovanost a náchylnost k nudě. Zuckerman zjistil, že vysoká úroveň vzruchu souvisí s nízkou hladinou dopaminu. Clooninger vztah každé složky své teorie s určitým neurotransmiterem: vyhýbání se poškození – GABA, serotonin, vyhledávání nového – dopamin, závislost na odměně – noradrenalin, perzistence – glutamát. Na základě temperamentových dispozic (a tedy i míře daného neurotransmiteru) také vysledoval obecné inklinace k určitým poruchám osobnosti.&amp;lt;ref name=&amp;quot;:5&amp;quot; /&amp;gt;&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt;+&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #a3d3ff; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;Další charakteristikou člověka, která je převážně vrozená, je '''&lt;ins class=&quot;diffchange diffchange-inline&quot;&gt;[[Temperament, jeho hlavní koncepce|&lt;/ins&gt;temperament&lt;ins class=&quot;diffchange diffchange-inline&quot;&gt;]]&lt;/ins&gt;'''. Ten můžeme definovat jako behaviorální a prožitkové charakteristiky osobnosti, které mají svůj základ v biologických faktorech. Temperament lze jen málo ovlivnit výchovou, ale samozřejmě na něj má vliv i společnost skrze tvarování charakteristik k sociálně žádoucímu výsledku.&amp;lt;ref name=&amp;quot;:5&amp;quot; /&amp;gt;&amp;lt;ref name=&amp;quot;:1&amp;quot; /&amp;gt; '''Buss a Plomin''' ve své teorii prezentují tři složky temperamentu: aktivitu, emocionalitu a sociabilitu. Nejmenší možnost ovlivnění prostředím předpokládají u aktivity, zatímco zbylé dvě složky mohou být za určitých okolností ovlivněny sociálním učením.&amp;lt;ref name=&amp;quot;:5&amp;quot; /&amp;gt; '''&lt;ins class=&quot;diffchange diffchange-inline&quot;&gt;[[Cloninger]]&lt;/ins&gt;''' považuje temperament za dědičnou charakteristiku a společně s '''Zuckermanem''' nalezli biologický podklad pro své teorie v limbickém systému a neurotransmiterech. Obě tyto teorie úzce souvisí s motivací. Zuckermanova teorie hledání vzruchu sestává ze čtyř komponent: vyhledávání dobrodružství, vyhledávání zážitků, disinhibovanost a náchylnost k nudě. Zuckerman zjistil, že vysoká úroveň vzruchu souvisí s nízkou hladinou dopaminu. Clooninger vztah každé složky své teorie s určitým neurotransmiterem: vyhýbání se poškození – GABA, serotonin, vyhledávání nového – dopamin, závislost na odměně – noradrenalin, perzistence – glutamát. Na základě temperamentových dispozic (a tedy i míře daného neurotransmiteru) také vysledoval obecné inklinace k určitým poruchám osobnosti.&amp;lt;ref name=&amp;quot;:5&amp;quot; /&amp;gt;&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;Biologický podíl nalezneme i u '''duševních poruch'''. Odborníci se domnívají, že lidé s vážnou duševní poruchou bývají k dané poruše zvýšeně biologicky i psychicky vulnerabilní. Pro rozvoj [[schizofrenie]] byly nalezeny jasné genetické a biochemické důkazy. Nicméně další epizody bývají spouštěny stresem, na kterém se podílí i prostředí jedince. U mnoha poruch osobnosti můžeme najít biologické podklady, ale na jejich rozvoji a udržování má podíl i prostředí.&amp;lt;ref name=&amp;quot;:2&amp;quot; /&amp;gt;&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;Biologický podíl nalezneme i u '''duševních poruch'''. Odborníci se domnívají, že lidé s vážnou duševní poruchou bývají k dané poruše zvýšeně biologicky i psychicky vulnerabilní. Pro rozvoj [[schizofrenie]] byly nalezeny jasné genetické a biochemické důkazy. Nicméně další epizody bývají spouštěny stresem, na kterém se podílí i prostředí jedince. U mnoha poruch osobnosti můžeme najít biologické podklady, ale na jejich rozvoji a udržování má podíl i prostředí.&amp;lt;ref name=&amp;quot;:2&amp;quot; /&amp;gt;&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt;−&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #ffe49c; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;Na biologických faktorech se do vysoké míry zakládá i '''[[motivace]]'''. Zvláště pudové teorie a model homeostáze zdůrazňují vliv vnitřních faktorů. Fyziologické potřeby (hlad a žízeň, regulace teploty apod.) jsou tedy řízeny převážně biologicky. Zároveň na chování člověka a jeho motivaci výrazně působí mezolimbický dopaminový systém, kterému se také přezdívá „systém odměny“, protože nás vede k tomu, abychom daný zážitek opakovaně vyhledávali. Incentivní teorie motivace naopak kladou důraz na vnější pobídky a prostředí (např. spatření lákavého nápoje nás vede k jeho koupení). V běžném životě se samozřejmě potkáváme s kombinací obou forem, tedy že nás vnější pobídky upozorní na naše fyziologické potřeby (např. spatření lákavého nápoje nás vede k uvědomění, že máme žízeň).&amp;lt;ref name=&amp;quot;:2&amp;quot; /&amp;gt; Mezi biologicky determinované formy chování patří i '''vrozené [[Reflex|reflexy]]''', se kterými se každý člověk rodí (sací, úlekový, palmární…).&amp;lt;ref name=&amp;quot;:1&amp;quot; /&amp;gt;&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt;+&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #a3d3ff; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;Na biologických faktorech se do vysoké míry zakládá i '''[[motivace]]'''. Zvláště pudové teorie a model homeostáze zdůrazňují vliv vnitřních faktorů. Fyziologické potřeby (hlad a žízeň, regulace teploty apod.) jsou tedy řízeny převážně biologicky. Zároveň na chování člověka a jeho motivaci výrazně působí mezolimbický dopaminový systém, kterému se také přezdívá „systém odměny“, protože nás vede k tomu, abychom daný zážitek opakovaně vyhledávali. Incentivní teorie motivace naopak kladou důraz na vnější pobídky a prostředí (např. spatření lákavého nápoje nás vede k jeho koupení). V běžném životě se samozřejmě potkáváme s kombinací obou forem, tedy že nás vnější pobídky upozorní na naše fyziologické potřeby (např. spatření lákavého nápoje nás vede k uvědomění, že máme žízeň).&amp;lt;ref name=&amp;quot;:2&amp;quot; /&amp;gt;  &lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td colspan=&quot;2&quot;&gt; &lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt;+&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #a3d3ff; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt; &lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td colspan=&quot;2&quot;&gt; &lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt;+&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #a3d3ff; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;Mezi biologicky determinované formy chování patří i '''vrozené [[Reflex|reflexy]]''', se kterými se každý člověk rodí (sací, úlekový, palmární…).&amp;lt;ref name=&amp;quot;:1&amp;quot; /&amp;gt;&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;Mezi převážně sociálně determinované vlastnosti osobnosti řadíme '''[[charakter]]'''. Charakter je systém naučených způsobů chování a zvyků a je tvarován skrze výchovu. Ovlivňován je také výrazně skrze společnost, která se snaží charakterové (tedy i morální) vlastnosti svých členů tvarovat určitým směrem.&amp;lt;ref name=&amp;quot;:4&amp;quot; /&amp;gt; Skrze učení si člověk utváří také své '''[[Sociální postoje, jejich utváření a změna, persvazivní techniky a jejich výskyt|postoje]]''', které představují pohotovost reagovat určitým způsobem na určitý podnět. Na vývoj postojů působí především učení formou přímé nebo i zprostředkované zkušenosti.&amp;lt;ref name=&amp;quot;:0&amp;quot; /&amp;gt;&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;Mezi převážně sociálně determinované vlastnosti osobnosti řadíme '''[[charakter]]'''. Charakter je systém naučených způsobů chování a zvyků a je tvarován skrze výchovu. Ovlivňován je také výrazně skrze společnost, která se snaží charakterové (tedy i morální) vlastnosti svých členů tvarovat určitým směrem.&amp;lt;ref name=&amp;quot;:4&amp;quot; /&amp;gt; Skrze učení si člověk utváří také své '''[[Sociální postoje, jejich utváření a změna, persvazivní techniky a jejich výskyt|postoje]]''', které představují pohotovost reagovat určitým způsobem na určitý podnět. Na vývoj postojů působí především učení formou přímé nebo i zprostředkované zkušenosti.&amp;lt;ref name=&amp;quot;:0&amp;quot; /&amp;gt;&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;/table&gt;</summary>
		<author><name>Rebeka Sgallová</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Determinace_psychiky&amp;diff=68251&amp;oldid=prev</id>
		<title>Rebeka Sgallová: /* Empirismus a environmentalismus */</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Determinace_psychiky&amp;diff=68251&amp;oldid=prev"/>
		<updated>2021-11-16T14:50:52Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;&lt;span dir=&quot;auto&quot;&gt;&lt;span class=&quot;autocomment&quot;&gt;Empirismus a environmentalismus&lt;/span&gt;&lt;/span&gt;&lt;/p&gt;
&lt;a href=&quot;https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Determinace_psychiky&amp;amp;diff=68251&amp;amp;oldid=68249&quot;&gt;Ukázat změny&lt;/a&gt;</summary>
		<author><name>Rebeka Sgallová</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Determinace_psychiky&amp;diff=68249&amp;oldid=prev</id>
		<title>Rebeka Sgallová: /* Emprismus a environmentalismus */</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Determinace_psychiky&amp;diff=68249&amp;oldid=prev"/>
		<updated>2021-11-16T14:46:24Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;&lt;span dir=&quot;auto&quot;&gt;&lt;span class=&quot;autocomment&quot;&gt;Emprismus a environmentalismus&lt;/span&gt;&lt;/span&gt;&lt;/p&gt;
&lt;table class=&quot;diff diff-contentalign-left&quot; data-mw=&quot;interface&quot;&gt;
				&lt;col class=&quot;diff-marker&quot; /&gt;
				&lt;col class=&quot;diff-content&quot; /&gt;
				&lt;col class=&quot;diff-marker&quot; /&gt;
				&lt;col class=&quot;diff-content&quot; /&gt;
				&lt;tr class=&quot;diff-title&quot; lang=&quot;cs&quot;&gt;
				&lt;td colspan=&quot;2&quot; style=&quot;background-color: #fff; color: #222; text-align: center;&quot;&gt;← Starší verze&lt;/td&gt;
				&lt;td colspan=&quot;2&quot; style=&quot;background-color: #fff; color: #222; text-align: center;&quot;&gt;Verze z 16. 11. 2021, 14:46&lt;/td&gt;
				&lt;/tr&gt;&lt;tr&gt;&lt;td colspan=&quot;2&quot; class=&quot;diff-lineno&quot; id=&quot;mw-diff-left-l4&quot; &gt;Řádek 4:&lt;/td&gt;
&lt;td colspan=&quot;2&quot; class=&quot;diff-lineno&quot;&gt;Řádek 4:&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;==Historie problematiky==&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;==Historie problematiky==&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt;−&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #ffe49c; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;===&lt;del class=&quot;diffchange diffchange-inline&quot;&gt;Emprismus &lt;/del&gt;a environmentalismus===&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt;+&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #a3d3ff; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;===&lt;ins class=&quot;diffchange diffchange-inline&quot;&gt;Empirismus &lt;/ins&gt;a environmentalismus===&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;Dříve byla problematika determinace lidské psychiky pojímána jako spor '''nature''' (příroda, biologická determinace) a '''nurture''' (výchova, sociální determinace). '''[[Empirismus|Empiristé]]''' se domnívali, že vědomosti člověka vznikají na základě jeho '''zkušeností a interakcí s okolím''', řadili se tedy pod proud „nurture“. Z nich vychází [[environmentalismus]], který tvrdí, že hlavní vliv v determinaci psychiky má '''prostředí'''.&amp;lt;ref name=&amp;quot;:3&amp;quot;&amp;gt;Hergenhahn, B. (2000). ''An Introduction to the History of Psychology''. Wadsworth Publishing Co.&amp;lt;/ref&amp;gt;&amp;lt;ref name=&amp;quot;:2&amp;quot; /&amp;gt; Environmentalisté ve vývoji člověka zdůrazňovali '''[[učení]]'''. Učení ústí v přetrvávající změnu v činnosti jedince zprostředkovanou skrze zkušenost. Dle empiristů tedy člověk všechny své [[schopnosti]] a vědomosti získává skrze učení, které mu zprostředkovává jeho prostředí.&amp;lt;ref name=&amp;quot;:0&amp;quot; /&amp;gt;&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;Dříve byla problematika determinace lidské psychiky pojímána jako spor '''nature''' (příroda, biologická determinace) a '''nurture''' (výchova, sociální determinace). '''[[Empirismus|Empiristé]]''' se domnívali, že vědomosti člověka vznikají na základě jeho '''zkušeností a interakcí s okolím''', řadili se tedy pod proud „nurture“. Z nich vychází [[environmentalismus]], který tvrdí, že hlavní vliv v determinaci psychiky má '''prostředí'''.&amp;lt;ref name=&amp;quot;:3&amp;quot;&amp;gt;Hergenhahn, B. (2000). ''An Introduction to the History of Psychology''. Wadsworth Publishing Co.&amp;lt;/ref&amp;gt;&amp;lt;ref name=&amp;quot;:2&amp;quot; /&amp;gt; Environmentalisté ve vývoji člověka zdůrazňovali '''[[učení]]'''. Učení ústí v přetrvávající změnu v činnosti jedince zprostředkovanou skrze zkušenost. Dle empiristů tedy člověk všechny své [[schopnosti]] a vědomosti získává skrze učení, které mu zprostředkovává jeho prostředí.&amp;lt;ref name=&amp;quot;:0&amp;quot; /&amp;gt;&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt;−&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #ffe49c; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;Mezi významné zastánce tohoto směru patří '''[[John Locke]]''' (1632–1704). Locke nesouhlasil s názorem [[Racionalismus|Descarta]], že lidé na svět přichází s vrozenými idejemi. Také odmítl tehdy platný názor, že se člověk rodí jako malý dospělý, který pouze potřebuje vyrůst, aby se projevily jeho vrozené schopnosti a znalosti. Locke naopak tvrdil, že lidská mysl je při narození '''tabula rasa''' (nepopsaná deska) a veškeré znalosti, vědomosti či mravní zásady získává až během života. Veškeré obsahy mysli dle Locka pochází ze zkušenosti. Tato zkušenost může být dvojího druhu – vnímání (sensation) nebo reflexe (reflection). [[Vnímání]] nám zajišťuje získávání zkušeností s vnějšími objekty skrze naše smysly. Následně můžeme v mysli s těmito zkušenostmi provádět různé operace, kterými mysl reflektuje samu sebe a vytváří další ideje (zkušenosti).&amp;lt;ref name=&amp;quot;:2&amp;quot; /&amp;gt;&amp;lt;ref name=&amp;quot;:3&amp;quot; /&amp;gt;&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt;+&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #a3d3ff; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;Mezi významné zastánce tohoto směru patří '''[[John Locke]]''' (1632–1704). Locke nesouhlasil s názorem [[Racionalismus|&lt;ins class=&quot;diffchange diffchange-inline&quot;&gt;René &lt;/ins&gt;Descarta]], že lidé na svět přichází s vrozenými idejemi. Také odmítl tehdy platný názor, že se člověk rodí jako malý dospělý, který pouze potřebuje vyrůst, aby se projevily jeho vrozené schopnosti a znalosti. Locke naopak tvrdil, že lidská mysl je při narození '''tabula rasa''' (nepopsaná deska) a veškeré znalosti, vědomosti či mravní zásady získává až během života. Veškeré obsahy mysli dle Locka pochází ze zkušenosti. Tato zkušenost může být dvojího druhu – vnímání (sensation) nebo reflexe (reflection). [[Vnímání]] nám zajišťuje získávání zkušeností s vnějšími objekty skrze naše smysly. Následně můžeme v mysli s těmito zkušenostmi provádět různé operace, kterými mysl reflektuje samu sebe a vytváří další ideje (zkušenosti).&amp;lt;ref name=&amp;quot;:2&amp;quot; /&amp;gt;&amp;lt;ref name=&amp;quot;:3&amp;quot; /&amp;gt;&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;Locke tedy popírá, že by jakýkoliv obsah mysli byl vrozený a tvrdí, že všechny ideje v mysli do ní přichází skrze zkušenost. Nicméně zastává stanovisko, že operace, které mysl se získanými idejemi dělá, jsou součástí lidské přirozenosti, tedy jsou vrozené. Přestože tedy o Lockovi říkáme, že je empirista, jeho filozofie je částečně nativistická.&amp;lt;ref name=&amp;quot;:3&amp;quot; /&amp;gt;&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;Locke tedy popírá, že by jakýkoliv obsah mysli byl vrozený a tvrdí, že všechny ideje v mysli do ní přichází skrze zkušenost. Nicméně zastává stanovisko, že operace, které mysl se získanými idejemi dělá, jsou součástí lidské přirozenosti, tedy jsou vrozené. Přestože tedy o Lockovi říkáme, že je empirista, jeho filozofie je částečně nativistická.&amp;lt;ref name=&amp;quot;:3&amp;quot; /&amp;gt;&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td colspan=&quot;2&quot; class=&quot;diff-lineno&quot; id=&quot;mw-diff-left-l16&quot; &gt;Řádek 16:&lt;/td&gt;
&lt;td colspan=&quot;2&quot; class=&quot;diff-lineno&quot;&gt;Řádek 16:&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;Proti empiristům stáli '''[[Nativismus|nativisté]]''', kteří věřili, že člověk se rodí se svými vlastnostmi a schopnostmi, které jsou pevně otisknuté v jeho mozku. Dle nativistů jsou určitá základna vědomostí a pochopení reality člověku '''vrozené'''. Nativisté zdůrazňovali '''dědičnost a [[zrání]]'''.&amp;lt;ref name=&amp;quot;:1&amp;quot; /&amp;gt;&amp;lt;ref name=&amp;quot;:2&amp;quot; /&amp;gt;&amp;lt;ref name=&amp;quot;:3&amp;quot; /&amp;gt; Zrání je proces vytváření a vývoje osobnosti, který je založen na zákonité posloupnosti evolučních i involučních procesů. Tyto procesy mají pevně dané kroky, které jsou u všech lidí téměř shodné, geneticky podmíněné. Přestože zrání nejvíce zdůrazňuje roli genů v utváření osobnosti, ve vývoji má vliv i prostředí. Uskutečnění určitých kroků zrání závisí na podmínkách vnějšího prostředí.&amp;lt;ref name=&amp;quot;:0&amp;quot; /&amp;gt;&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;Proti empiristům stáli '''[[Nativismus|nativisté]]''', kteří věřili, že člověk se rodí se svými vlastnostmi a schopnostmi, které jsou pevně otisknuté v jeho mozku. Dle nativistů jsou určitá základna vědomostí a pochopení reality člověku '''vrozené'''. Nativisté zdůrazňovali '''dědičnost a [[zrání]]'''.&amp;lt;ref name=&amp;quot;:1&amp;quot; /&amp;gt;&amp;lt;ref name=&amp;quot;:2&amp;quot; /&amp;gt;&amp;lt;ref name=&amp;quot;:3&amp;quot; /&amp;gt; Zrání je proces vytváření a vývoje osobnosti, který je založen na zákonité posloupnosti evolučních i involučních procesů. Tyto procesy mají pevně dané kroky, které jsou u všech lidí téměř shodné, geneticky podmíněné. Přestože zrání nejvíce zdůrazňuje roli genů v utváření osobnosti, ve vývoji má vliv i prostředí. Uskutečnění určitých kroků zrání závisí na podmínkách vnějšího prostředí.&amp;lt;ref name=&amp;quot;:0&amp;quot; /&amp;gt;&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;[[Soubor:Gottfried Wilhelm von Leibniz.jpg|vlevo|náhled|''Gottfried Wilhelm von Leibniz''|364x364pixelů]]&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;[[Soubor:Gottfried Wilhelm von Leibniz.jpg|vlevo|náhled|''Gottfried Wilhelm von Leibniz''|364x364pixelů]]&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt;−&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #ffe49c; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;Nativisté vychází z učení Descarta, který se domníval, že některé pojmy jsou člověku vrozené (např. Bůh, geometrické axiomy, já). Mezi významné nativisty patří '''[[Gottfried Wilhelm von Leibniz]]''' (&lt;del class=&quot;diffchange diffchange-inline&quot;&gt;1646-1716&lt;/del&gt;), který reagoval na Locka. Vzhledem k Lockově popisu mysli jako prázdné desky mu Leibniz přiřkl tvrzení, že v rozumu (mysli) není nic, co by dříve neprošlo smysly. Tomuto názoru Leibniz oponuje tvrzením, že v rozumu není nic, co by dříve neprošlo smysly, '''kromě rozumu samého'''. V tomto bodě ale Leibniz Locka špatně pochopil a domníval se, že Locke mluví o pasivní mysli. Nicméně v Lockově pojetí může mysl reflektovat samu sebe, rozhodně tedy není pasivní. Leibniz ale proti domnělé pasivní mysli Locka staví svou velmi aktivní mysl. Leibniz věřil, že nic materiálního (tedy např. podnět z vnějšího prostředí) nemůže způsobit vznik něčeho nemateriálního (např. idejí). Odmítl tak Lockovo tvrzení, že všechny ideje pochází ze zkušeností. Naopak tvrdil, že '''všechny ideje musí být vrozené''', protože nemohou vznikat skrze cokoliv fyzického, tedy ani skrze mozek.&amp;lt;ref name=&amp;quot;:2&amp;quot; /&amp;gt;&amp;lt;ref name=&amp;quot;:3&amp;quot; /&amp;gt;&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt;+&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #a3d3ff; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;Nativisté vychází z učení Descarta, který se domníval, že některé pojmy jsou člověku vrozené (např. Bůh, geometrické axiomy, já). Mezi významné nativisty patří '''[[Gottfried Wilhelm von Leibniz]]''' (&lt;ins class=&quot;diffchange diffchange-inline&quot;&gt;1646–1716&lt;/ins&gt;), který reagoval na Locka. Vzhledem k Lockově popisu mysli jako prázdné desky mu Leibniz přiřkl tvrzení, že v rozumu (mysli) není nic, co by dříve neprošlo smysly. Tomuto názoru Leibniz oponuje tvrzením, že v rozumu není nic, co by dříve neprošlo smysly, '''kromě rozumu samého'''. V tomto bodě ale Leibniz Locka špatně pochopil a domníval se, že Locke mluví o pasivní mysli. Nicméně v Lockově pojetí může mysl reflektovat samu sebe, rozhodně tedy není pasivní. Leibniz ale proti domnělé pasivní mysli Locka staví svou velmi aktivní mysl. Leibniz věřil, že nic materiálního (tedy např. podnět z vnějšího prostředí) nemůže způsobit vznik něčeho nemateriálního (např. idejí). Odmítl tak Lockovo tvrzení, že všechny ideje pochází ze zkušeností. Naopak tvrdil, že '''všechny ideje musí být vrozené''', protože nemohou vznikat skrze cokoliv fyzického, tedy ani skrze mozek.&amp;lt;ref name=&amp;quot;:2&amp;quot; /&amp;gt;&amp;lt;ref name=&amp;quot;:3&amp;quot; /&amp;gt;&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt;−&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #ffe49c; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;'''Extrémní nativismus''' zastával Francis Galton (&lt;del class=&quot;diffchange diffchange-inline&quot;&gt;1822-1911&lt;/del&gt;), který byl významně ovlivněn evoluční teorií svého příbuzného Charlese Darwina. Galton usoudil, že člověk poznává svět pouze skrze smysly a čím přesnější smysly má, tím inteligentnější je. Vzhledem k tomu, že kvalita smyslů je podmíněná především biologicky a je dědičná, usoudil z toho, že i inteligence je dědičná. Na základě tohoto závěru se Galton mohl pustit do prvních měření [[inteligence]]. Galton také přišel s myšlenkou eugeniky. Tvrdil, že vzhledem k dědičnosti inteligence by bylo možné zvýšit obecnou inteligenci lidstva tím, že by vysoce inteligentní lidé byli podporováni v množení se a naopak málo inteligentní lidé by byli odrazováni. Zároveň navrhoval, aby vědci párovali lidi podle charakteristik tak, abychom u jejich dětí podpořili žádoucí charakteristiky. Galtonovo přesvědčení o dědičnosti inteligence podpořila i studie Henryho Herberta Goddarda (&lt;del class=&quot;diffchange diffchange-inline&quot;&gt;1866-1957&lt;/del&gt;), kterou rozebereme později. Tyto názory ale vedly k mnoha zákonům o sterilizaci a k diskriminaci.&amp;lt;ref name=&amp;quot;:3&amp;quot; /&amp;gt;&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt;+&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #a3d3ff; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;'''Extrémní nativismus''' zastával Francis Galton (&lt;ins class=&quot;diffchange diffchange-inline&quot;&gt;1822–1911&lt;/ins&gt;), který byl významně ovlivněn evoluční teorií svého příbuzného Charlese Darwina. Galton usoudil, že člověk poznává svět pouze skrze smysly a čím přesnější smysly má, tím inteligentnější je. Vzhledem k tomu, že kvalita smyslů je podmíněná především biologicky a je dědičná, usoudil z toho, že i inteligence je dědičná. Na základě tohoto závěru se Galton mohl pustit do prvních měření [[inteligence]]. Galton také přišel s myšlenkou eugeniky. Tvrdil, že vzhledem k dědičnosti inteligence by bylo možné zvýšit obecnou inteligenci lidstva tím, že by vysoce inteligentní lidé byli podporováni v množení se a naopak málo inteligentní lidé by byli odrazováni. Zároveň navrhoval, aby vědci párovali lidi podle charakteristik tak, abychom u jejich dětí podpořili žádoucí charakteristiky. Galtonovo přesvědčení o dědičnosti inteligence podpořila i studie Henryho Herberta Goddarda (&lt;ins class=&quot;diffchange diffchange-inline&quot;&gt;1866–1957&lt;/ins&gt;), kterou rozebereme později. Tyto názory ale vedly k mnoha zákonům o sterilizaci a k diskriminaci.&amp;lt;ref name=&amp;quot;:3&amp;quot; /&amp;gt;&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt;−&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #ffe49c; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;Mezi nativisty můžeme řadit i [[Gesellovy vývojové škály|Arnolda Gesella]] (&lt;del class=&quot;diffchange diffchange-inline&quot;&gt;1880-1961&lt;/del&gt;), který sice uznával vlivy vnějšího prostředí, ale tvrdil, že vývoj je určen především vrozenými faktory (tzv. teorie predeterminovaného růstu). K tomuto směru dále patří i Noam Chomsky (*1928), podle kterého se každé dítě rodí s mozkovými strukturami, které mu pomáhají učit se jazyk. Tím útočí na radikální behaviorismus, podle kterého se lidé učí mluvit od svého okolí. K nativistům bývá řazen i [[Sigmund Freud]] (&lt;del class=&quot;diffchange diffchange-inline&quot;&gt;1856-1939&lt;/del&gt;), který tvrdí, že se dítě rodí se dvěma základními pudy. Podle jeho názoru, je posloupnost vývoje determinována biologicky. Nicméně Freud zdůrazňuje i roli sociálních vztahů a prostředí. K dalším představitelům nativismu patří Judith Harrisová, Jerry Fodor, Steven Pinker, Andrew Meltzoff nebo Renée Baillargeonová.&amp;lt;ref name=&amp;quot;:1&amp;quot; /&amp;gt;&amp;lt;ref name=&amp;quot;:3&amp;quot; /&amp;gt;&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt;+&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #a3d3ff; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;Mezi nativisty můžeme řadit i [[Gesellovy vývojové škály|Arnolda Gesella]] (&lt;ins class=&quot;diffchange diffchange-inline&quot;&gt;1880–1961&lt;/ins&gt;), který sice uznával vlivy vnějšího prostředí, ale tvrdil, že vývoj je určen především vrozenými faktory (tzv. teorie predeterminovaného růstu). K tomuto směru dále patří i Noam Chomsky (*1928), podle kterého se každé dítě rodí s mozkovými strukturami, které mu pomáhají učit se jazyk. Tím útočí na radikální behaviorismus, podle kterého se lidé učí mluvit od svého okolí. K nativistům bývá řazen i [[Sigmund Freud]] (&lt;ins class=&quot;diffchange diffchange-inline&quot;&gt;1856–1939&lt;/ins&gt;), který tvrdí, že se dítě rodí se dvěma základními pudy. Podle jeho názoru, je posloupnost vývoje determinována biologicky. Nicméně Freud zdůrazňuje i roli sociálních vztahů a prostředí. K dalším představitelům nativismu patří Judith Harrisová, Jerry Fodor, Steven Pinker, Andrew Meltzoff nebo Renée Baillargeonová.&amp;lt;ref name=&amp;quot;:1&amp;quot; /&amp;gt;&amp;lt;ref name=&amp;quot;:3&amp;quot; /&amp;gt;&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;===Situacionismus a dispozicionismus===&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;===Situacionismus a dispozicionismus===&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td colspan=&quot;2&quot; class=&quot;diff-lineno&quot; id=&quot;mw-diff-left-l26&quot; &gt;Řádek 26:&lt;/td&gt;
&lt;td colspan=&quot;2&quot; class=&quot;diff-lineno&quot;&gt;Řádek 26:&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;==Současný pohled na determinaci psychiky==&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;==Současný pohled na determinaci psychiky==&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt;−&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #ffe49c; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;V dnešní době je přijímáno převážně stanovisko, že psychické jevy a vývoj člověka jsou podmíněny '''multifaktoriálně''' a že jednotlivé faktory jsou různě důležité. '''Interakční teorie''' spojují obě krajní stanoviska, tedy nativismus zaměřený na biologické vlivy i environmentalismus zdůrazňující prostředí. Podle integrovaného přístupu se dítě rodí s biologicky podmíněními predispozicemi k učení a sociální interakci, nicméně jeho vývoj neustále ovlivňuje i interakce s prostředím. Tento přístup také zdůrazňuje fakt, že je obtížné oddělovat jednotlivé vlivy, protože působí společně. Zároveň mezi genotypem člověka a jeho prostředím vždy existuje korelace, protože prostředí, které vytvářejí rodiče, vždy ovlivňují i jejich geny. Hudebně nadaní rodiče tak mohou svůj talent potomkům předat geneticky, zároveň je k hudbě vedou i skrze prostředí (stimulují je k poslechu hudby, hraní na nástroje apod.).&amp;lt;ref name=&amp;quot;:2&amp;quot; /&amp;gt;&amp;lt;ref name=&amp;quot;:1&amp;quot; /&amp;gt; Známou interakční teorii vytvořil '''[[William Stern]]''' (&lt;del class=&quot;diffchange diffchange-inline&quot;&gt;1871-1938&lt;/del&gt;) a nazval ji '''teorií konvergence'''. Stern zdůrazňuje, že vrozené vlohy jsou ovlivňovány vnějším prostředím a vývoj probíhá skrze zrání i učení. Vnější prostředí jedince může jeho vlohy zvýrazňovat nebo naopak brzdit. Dle Sterna prostředí ovlivňuje, zda jedinec danou vlohu rozvine, či ne. Interakční teorie nám tak říkají, že z jednoho '''genotypu''' (zděděné genetické charakteristiky jedince) může vzniknout mnoho různých '''fenotypů''' (soubor všech znaků a vlastností organismu) v závislosti na působení prostředí.&amp;lt;ref name=&amp;quot;:1&amp;quot; /&amp;gt;&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt;+&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #a3d3ff; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;V dnešní době je přijímáno převážně stanovisko, že psychické jevy a vývoj člověka jsou podmíněny '''multifaktoriálně''' a že jednotlivé faktory jsou různě důležité. '''Interakční teorie''' spojují obě krajní stanoviska, tedy nativismus zaměřený na biologické vlivy i environmentalismus zdůrazňující prostředí. Podle integrovaného přístupu se dítě rodí s biologicky podmíněními predispozicemi k učení a sociální interakci, nicméně jeho vývoj neustále ovlivňuje i interakce s prostředím. Tento přístup také zdůrazňuje fakt, že je obtížné oddělovat jednotlivé vlivy, protože působí společně. Zároveň mezi genotypem člověka a jeho prostředím vždy existuje korelace, protože prostředí, které vytvářejí rodiče, vždy ovlivňují i jejich geny. Hudebně nadaní rodiče tak mohou svůj talent potomkům předat geneticky, zároveň je k hudbě vedou i skrze prostředí (stimulují je k poslechu hudby, hraní na nástroje apod.).&amp;lt;ref name=&amp;quot;:2&amp;quot; /&amp;gt;&amp;lt;ref name=&amp;quot;:1&amp;quot; /&amp;gt; Známou interakční teorii vytvořil '''[[William Stern]]''' (&lt;ins class=&quot;diffchange diffchange-inline&quot;&gt;1871–1938&lt;/ins&gt;) a nazval ji '''teorií konvergence'''. Stern zdůrazňuje, že vrozené vlohy jsou ovlivňovány vnějším prostředím a vývoj probíhá skrze zrání i učení. Vnější prostředí jedince může jeho vlohy zvýrazňovat nebo naopak brzdit. Dle Sterna prostředí ovlivňuje, zda jedinec danou vlohu rozvine, či ne. Interakční teorie nám tak říkají, že z jednoho '''genotypu''' (zděděné genetické charakteristiky jedince) může vzniknout mnoho různých '''fenotypů''' (soubor všech znaků a vlastností organismu) v závislosti na působení prostředí.&amp;lt;ref name=&amp;quot;:1&amp;quot; /&amp;gt;&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;V současné době je také přijímáno, že všechny vlivy na člověka '''nemusí působit lineárně'''. U některých faktorů může s jejich narůstající intenzitou vzrůstat i jejich dopad na člověka, ale při překročení určité intenzity naopak vliv na člověka klesá. Takovýto případ můžeme nalézt u vztahu nabuzení a výkonu v [[Motivace|Yerkes-Dodsonově zákonu]]. Vliv některých faktorů také může mít exponenciální (např. v případě vnímání bolesti) nebo logaritmickou křivku (např. při odhadu jasnosti), což popisuje [[Psychofyzické zákonitosti|Stevensonův zákon]].&amp;lt;ref&amp;gt;Plháková, A. (2003). ''Obecná psychologie''. Academia.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;V současné době je také přijímáno, že všechny vlivy na člověka '''nemusí působit lineárně'''. U některých faktorů může s jejich narůstající intenzitou vzrůstat i jejich dopad na člověka, ale při překročení určité intenzity naopak vliv na člověka klesá. Takovýto případ můžeme nalézt u vztahu nabuzení a výkonu v [[Motivace|Yerkes-Dodsonově zákonu]]. Vliv některých faktorů také může mít exponenciální (např. v případě vnímání bolesti) nebo logaritmickou křivku (např. při odhadu jasnosti), což popisuje [[Psychofyzické zákonitosti|Stevensonův zákon]].&amp;lt;ref&amp;gt;Plháková, A. (2003). ''Obecná psychologie''. Academia.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td colspan=&quot;2&quot; class=&quot;diff-lineno&quot; id=&quot;mw-diff-left-l98&quot; &gt;Řádek 98:&lt;/td&gt;
&lt;td colspan=&quot;2&quot; class=&quot;diff-lineno&quot;&gt;Řádek 98:&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;Další možností, jak zkoumat vliv genetiky a prostředí, jsou '''studie v adopčních rodinách'''. Zkoumá se, zda se děti z adopčních rodin podobají více svým biologickým rodičům a sourozencům nebo adoptivním rodičům a sourozencům. U studií dvojčat i adopčních studií bývá problém v reprezentativitě vzorku, kterou v podstatě není možné dodržet. Při výzkumech probíhajících v adoptivních rodinách také může být velmi obtížné získat ke spolupráci biologické rodiny.&amp;lt;ref name=&amp;quot;:1&amp;quot; /&amp;gt;&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;Další možností, jak zkoumat vliv genetiky a prostředí, jsou '''studie v adopčních rodinách'''. Zkoumá se, zda se děti z adopčních rodin podobají více svým biologickým rodičům a sourozencům nebo adoptivním rodičům a sourozencům. U studií dvojčat i adopčních studií bývá problém v reprezentativitě vzorku, kterou v podstatě není možné dodržet. Při výzkumech probíhajících v adoptivních rodinách také může být velmi obtížné získat ke spolupráci biologické rodiny.&amp;lt;ref name=&amp;quot;:1&amp;quot; /&amp;gt;&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt;−&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #ffe49c; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;'''Sandra Scarrová''' (*1936) a '''Richard Weinberg''' (&lt;del class=&quot;diffchange diffchange-inline&quot;&gt;1921-2007&lt;/del&gt;) vedli '''Minnesotský transrasový adopční výzkum'''. Vycházeli z faktu, že afroamerické děti skórovaly v inteligenčních testech hůře než děti bělošské. Zkoumali proto kognitivní schopnosti afroamerických dětí vyrůstajících v bělošských adoptivních rodinách. Ve věku 7 let těchto dětí se projevil vliv prostředí a tyto děti měly vyšší IQ než průměrné afroamerické děti. Nicméně v 17 letech se tento vývoj zvrátil a tyto děti se nepodobaly ani adoptivním, ani biologickým rodičům. Řada kritiků poukazovala na nedostatky tohoto výzkumu (např. nezohlednění věku, ve kterém přišlo dítě do adoptivní rodiny). I přes velké množství diskuzí nad výsledky této studie se nikdy nedospělo k pořádným závěrům.&amp;lt;ref name=&amp;quot;:1&amp;quot; /&amp;gt;    &lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt;+&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #a3d3ff; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;'''Sandra Scarrová''' (*1936) a '''Richard Weinberg''' (&lt;ins class=&quot;diffchange diffchange-inline&quot;&gt;1921–2007&lt;/ins&gt;) vedli '''Minnesotský transrasový adopční výzkum'''. Vycházeli z faktu, že afroamerické děti skórovaly v inteligenčních testech hůře než děti bělošské. Zkoumali proto kognitivní schopnosti afroamerických dětí vyrůstajících v bělošských adoptivních rodinách. Ve věku 7 let těchto dětí se projevil vliv prostředí a tyto děti měly vyšší IQ než průměrné afroamerické děti. Nicméně v 17 letech se tento vývoj zvrátil a tyto děti se nepodobaly ani adoptivním, ani biologickým rodičům. Řada kritiků poukazovala na nedostatky tohoto výzkumu (např. nezohlednění věku, ve kterém přišlo dítě do adoptivní rodiny). I přes velké množství diskuzí nad výsledky této studie se nikdy nedospělo k pořádným závěrům.&amp;lt;ref name=&amp;quot;:1&amp;quot; /&amp;gt;    &lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;===Molekulární genetika chování===&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;===Molekulární genetika chování===&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;/table&gt;</summary>
		<author><name>Rebeka Sgallová</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Determinace_psychiky&amp;diff=67734&amp;oldid=prev</id>
		<title>Rebeka Sgallová v 18. 10. 2021, 19:26</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Determinace_psychiky&amp;diff=67734&amp;oldid=prev"/>
		<updated>2021-10-18T19:26:08Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;&lt;/p&gt;
&lt;table class=&quot;diff diff-contentalign-left&quot; data-mw=&quot;interface&quot;&gt;
				&lt;col class=&quot;diff-marker&quot; /&gt;
				&lt;col class=&quot;diff-content&quot; /&gt;
				&lt;col class=&quot;diff-marker&quot; /&gt;
				&lt;col class=&quot;diff-content&quot; /&gt;
				&lt;tr class=&quot;diff-title&quot; lang=&quot;cs&quot;&gt;
				&lt;td colspan=&quot;2&quot; style=&quot;background-color: #fff; color: #222; text-align: center;&quot;&gt;← Starší verze&lt;/td&gt;
				&lt;td colspan=&quot;2&quot; style=&quot;background-color: #fff; color: #222; text-align: center;&quot;&gt;Verze z 18. 10. 2021, 19:26&lt;/td&gt;
				&lt;/tr&gt;&lt;tr&gt;&lt;td colspan=&quot;2&quot; class=&quot;diff-lineno&quot; id=&quot;mw-diff-left-l143&quot; &gt;Řádek 143:&lt;/td&gt;
&lt;td colspan=&quot;2&quot; class=&quot;diff-lineno&quot;&gt;Řádek 143:&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;===Odkazy na související články===&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;===Odkazy na související články===&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;[[Empirismus]]&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;[[Empirismus]]&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td colspan=&quot;2&quot;&gt; &lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt;+&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #a3d3ff; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;&lt;ins style=&quot;font-weight: bold; text-decoration: none;&quot;&gt;&lt;/ins&gt;&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;[[Charakter]]&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;[[Charakter]]&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td colspan=&quot;2&quot;&gt; &lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt;+&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #a3d3ff; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;&lt;ins style=&quot;font-weight: bold; text-decoration: none;&quot;&gt;&lt;/ins&gt;&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;[[Neuron]]&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;[[Neuron]]&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td colspan=&quot;2&quot;&gt; &lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt;+&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #a3d3ff; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;&lt;ins style=&quot;font-weight: bold; text-decoration: none;&quot;&gt;&lt;/ins&gt;&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;[[Reflex]]&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;[[Reflex]]&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td colspan=&quot;2&quot;&gt; &lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt;+&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #a3d3ff; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;&lt;ins style=&quot;font-weight: bold; text-decoration: none;&quot;&gt;&lt;/ins&gt;&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;[[Temperament]]&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;[[Temperament]]&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;/table&gt;</summary>
		<author><name>Rebeka Sgallová</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Determinace_psychiky&amp;diff=67733&amp;oldid=prev</id>
		<title>Rebeka Sgallová v 18. 10. 2021, 19:25</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Determinace_psychiky&amp;diff=67733&amp;oldid=prev"/>
		<updated>2021-10-18T19:25:30Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;&lt;/p&gt;
&lt;table class=&quot;diff diff-contentalign-left&quot; data-mw=&quot;interface&quot;&gt;
				&lt;col class=&quot;diff-marker&quot; /&gt;
				&lt;col class=&quot;diff-content&quot; /&gt;
				&lt;col class=&quot;diff-marker&quot; /&gt;
				&lt;col class=&quot;diff-content&quot; /&gt;
				&lt;tr class=&quot;diff-title&quot; lang=&quot;cs&quot;&gt;
				&lt;td colspan=&quot;2&quot; style=&quot;background-color: #fff; color: #222; text-align: center;&quot;&gt;← Starší verze&lt;/td&gt;
				&lt;td colspan=&quot;2&quot; style=&quot;background-color: #fff; color: #222; text-align: center;&quot;&gt;Verze z 18. 10. 2021, 19:25&lt;/td&gt;
				&lt;/tr&gt;&lt;tr&gt;&lt;td colspan=&quot;2&quot; class=&quot;diff-lineno&quot; id=&quot;mw-diff-left-l142&quot; &gt;Řádek 142:&lt;/td&gt;
&lt;td colspan=&quot;2&quot; class=&quot;diff-lineno&quot;&gt;Řádek 142:&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;===Odkazy na související články===&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;===Odkazy na související články===&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td colspan=&quot;2&quot;&gt; &lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt;+&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #a3d3ff; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;&lt;ins style=&quot;font-weight: bold; text-decoration: none;&quot;&gt;[[Empirismus]]&lt;/ins&gt;&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;[[Charakter]]&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;[[Charakter]]&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td colspan=&quot;2&quot;&gt; &lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt;+&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #a3d3ff; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;&lt;ins style=&quot;font-weight: bold; text-decoration: none;&quot;&gt;[[Neuron]]&lt;/ins&gt;&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td colspan=&quot;2&quot;&gt; &lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt;+&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #a3d3ff; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;&lt;ins style=&quot;font-weight: bold; text-decoration: none;&quot;&gt;[[Reflex]]&lt;/ins&gt;&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td colspan=&quot;2&quot;&gt; &lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt;+&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #a3d3ff; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;&lt;ins style=&quot;font-weight: bold; text-decoration: none;&quot;&gt;[[Temperament]]&lt;/ins&gt;&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;===Klíčová slova===&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;===Klíčová slova===&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;/table&gt;</summary>
		<author><name>Rebeka Sgallová</name></author>
		
	</entry>
</feed>