<?xml version="1.0"?>
<feed xmlns="http://www.w3.org/2005/Atom" xml:lang="cs">
	<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?action=history&amp;feed=atom&amp;title=Elektromagnetick%C3%A9_z%C3%A1%C5%99en%C3%AD</id>
	<title>Elektromagnetické záření - Historie editací</title>
	<link rel="self" type="application/atom+xml" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?action=history&amp;feed=atom&amp;title=Elektromagnetick%C3%A9_z%C3%A1%C5%99en%C3%AD"/>
	<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Elektromagnetick%C3%A9_z%C3%A1%C5%99en%C3%AD&amp;action=history"/>
	<updated>2026-05-15T11:33:55Z</updated>
	<subtitle>Historie editací této stránky</subtitle>
	<generator>MediaWiki 1.33.0</generator>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Elektromagnetick%C3%A9_z%C3%A1%C5%99en%C3%AD&amp;diff=33756&amp;oldid=prev</id>
		<title>Martin.Janda v 13. 5. 2016, 14:51</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Elektromagnetick%C3%A9_z%C3%A1%C5%99en%C3%AD&amp;diff=33756&amp;oldid=prev"/>
		<updated>2016-05-13T14:51:51Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;&lt;/p&gt;
&lt;table class=&quot;diff diff-contentalign-left&quot; data-mw=&quot;interface&quot;&gt;
				&lt;col class=&quot;diff-marker&quot; /&gt;
				&lt;col class=&quot;diff-content&quot; /&gt;
				&lt;col class=&quot;diff-marker&quot; /&gt;
				&lt;col class=&quot;diff-content&quot; /&gt;
				&lt;tr class=&quot;diff-title&quot; lang=&quot;cs&quot;&gt;
				&lt;td colspan=&quot;2&quot; style=&quot;background-color: #fff; color: #222; text-align: center;&quot;&gt;← Starší verze&lt;/td&gt;
				&lt;td colspan=&quot;2&quot; style=&quot;background-color: #fff; color: #222; text-align: center;&quot;&gt;Verze z 13. 5. 2016, 14:51&lt;/td&gt;
				&lt;/tr&gt;&lt;tr&gt;&lt;td colspan=&quot;2&quot; class=&quot;diff-lineno&quot; id=&quot;mw-diff-left-l26&quot; &gt;Řádek 26:&lt;/td&gt;
&lt;td colspan=&quot;2&quot; class=&quot;diff-lineno&quot;&gt;Řádek 26:&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;'''Rentgenové záření''' - (λ: 10 nm – 0,1 nm) praktické využití spočívá ve skutečnosti, že rentgenové záření má schopnost pronikat látkami a zároveň je některými látkami pohlcován. Například svalová hmota složena převážně vodou je pro paprsky průchozí, v kostech obsažený fosforečnan vápenatý záření pohlcuje, proto se na rentgenových snímcích zobrazují kosti světlejší. Rentgenové záření má rakovinotvorné účinky.&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;'''Rentgenové záření''' - (λ: 10 nm – 0,1 nm) praktické využití spočívá ve skutečnosti, že rentgenové záření má schopnost pronikat látkami a zároveň je některými látkami pohlcován. Například svalová hmota složena převážně vodou je pro paprsky průchozí, v kostech obsažený fosforečnan vápenatý záření pohlcuje, proto se na rentgenových snímcích zobrazují kosti světlejší. Rentgenové záření má rakovinotvorné účinky.&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt;−&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #ffe49c; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;'''Gama záření''' – má ještě kratší vlnovou délku než je rentgenové záření. Zdrojem jsou tělesa, v jejichž jádru dochází k radioaktivní přeměně – zpravidla tak přichází z vesmíru, lze jej ale vytvořit i na Zemi.&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt;+&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #a3d3ff; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;'''Gama záření''' – má ještě kratší vlnovou délku než je rentgenové záření. Zdrojem jsou tělesa, v jejichž jádru dochází k radioaktivní přeměně – zpravidla tak přichází z vesmíru, lze jej ale vytvořit i na Zemi.&amp;lt;ref&amp;gt;LEPIL, Oldřich. Fyzika pro gymnázia. 4. vyd. Praha: Prometheus, 2010. ISBN 978-80-7196-384-4.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt;−&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #ffe49c; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt; &lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt;+&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #a3d3ff; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;&amp;lt;&lt;ins class=&quot;diffchange diffchange-inline&quot;&gt;references &lt;/ins&gt;/&amp;gt;&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt;−&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #ffe49c; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;&lt;del class=&quot;diffchange diffchange-inline&quot;&gt;&amp;lt;nowiki&amp;gt;&lt;/del&gt;&amp;lt;ref&amp;gt;LEPIL, Oldřich. Fyzika pro gymnázia. 4. vyd. Praha: Prometheus, 2010. ISBN 978-80-7196-384-4.&amp;lt;/ref&amp;gt;&amp;lt;/&lt;del class=&quot;diffchange diffchange-inline&quot;&gt;nowiki&lt;/del&gt;&amp;gt;&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;td colspan=&quot;2&quot;&gt; &lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;/table&gt;</summary>
		<author><name>Martin.Janda</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Elektromagnetick%C3%A9_z%C3%A1%C5%99en%C3%AD&amp;diff=33755&amp;oldid=prev</id>
		<title>Martin.Janda v 13. 5. 2016, 14:50</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Elektromagnetick%C3%A9_z%C3%A1%C5%99en%C3%AD&amp;diff=33755&amp;oldid=prev"/>
		<updated>2016-05-13T14:50:35Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;&lt;/p&gt;
&lt;table class=&quot;diff diff-contentalign-left&quot; data-mw=&quot;interface&quot;&gt;
				&lt;col class=&quot;diff-marker&quot; /&gt;
				&lt;col class=&quot;diff-content&quot; /&gt;
				&lt;col class=&quot;diff-marker&quot; /&gt;
				&lt;col class=&quot;diff-content&quot; /&gt;
				&lt;tr class=&quot;diff-title&quot; lang=&quot;cs&quot;&gt;
				&lt;td colspan=&quot;2&quot; style=&quot;background-color: #fff; color: #222; text-align: center;&quot;&gt;← Starší verze&lt;/td&gt;
				&lt;td colspan=&quot;2&quot; style=&quot;background-color: #fff; color: #222; text-align: center;&quot;&gt;Verze z 13. 5. 2016, 14:50&lt;/td&gt;
				&lt;/tr&gt;&lt;tr&gt;&lt;td colspan=&quot;2&quot; class=&quot;diff-lineno&quot; id=&quot;mw-diff-left-l28&quot; &gt;Řádek 28:&lt;/td&gt;
&lt;td colspan=&quot;2&quot; class=&quot;diff-lineno&quot;&gt;Řádek 28:&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;'''Gama záření''' – má ještě kratší vlnovou délku než je rentgenové záření. Zdrojem jsou tělesa, v jejichž jádru dochází k radioaktivní přeměně – zpravidla tak přichází z vesmíru, lze jej ale vytvořit i na Zemi.&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;'''Gama záření''' – má ještě kratší vlnovou délku než je rentgenové záření. Zdrojem jsou tělesa, v jejichž jádru dochází k radioaktivní přeměně – zpravidla tak přichází z vesmíru, lze jej ale vytvořit i na Zemi.&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt;−&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #ffe49c; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;&amp;lt;nowiki&amp;gt;&amp;lt;&lt;del class=&quot;diffchange diffchange-inline&quot;&gt;references&lt;/del&gt;&amp;gt;LEPIL, Oldřich. Fyzika pro gymnázia. 4. vyd. Praha: Prometheus, 2010. ISBN 978-80-7196-384-4.&amp;lt;/&lt;del class=&quot;diffchange diffchange-inline&quot;&gt;references&lt;/del&gt;&amp;gt;&amp;lt;/nowiki&amp;gt;&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt;+&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #a3d3ff; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;&amp;lt;nowiki&amp;gt;&amp;lt;&lt;ins class=&quot;diffchange diffchange-inline&quot;&gt;ref&lt;/ins&gt;&amp;gt;LEPIL, Oldřich. Fyzika pro gymnázia. 4. vyd. Praha: Prometheus, 2010. ISBN 978-80-7196-384-4.&amp;lt;/&lt;ins class=&quot;diffchange diffchange-inline&quot;&gt;ref&lt;/ins&gt;&amp;gt;&amp;lt;/nowiki&amp;gt;&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;/table&gt;</summary>
		<author><name>Martin.Janda</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Elektromagnetick%C3%A9_z%C3%A1%C5%99en%C3%AD&amp;diff=33754&amp;oldid=prev</id>
		<title>Martin.Janda v 13. 5. 2016, 14:49</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Elektromagnetick%C3%A9_z%C3%A1%C5%99en%C3%AD&amp;diff=33754&amp;oldid=prev"/>
		<updated>2016-05-13T14:49:28Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;&lt;/p&gt;
&lt;table class=&quot;diff diff-contentalign-left&quot; data-mw=&quot;interface&quot;&gt;
				&lt;col class=&quot;diff-marker&quot; /&gt;
				&lt;col class=&quot;diff-content&quot; /&gt;
				&lt;col class=&quot;diff-marker&quot; /&gt;
				&lt;col class=&quot;diff-content&quot; /&gt;
				&lt;tr class=&quot;diff-title&quot; lang=&quot;cs&quot;&gt;
				&lt;td colspan=&quot;2&quot; style=&quot;background-color: #fff; color: #222; text-align: center;&quot;&gt;← Starší verze&lt;/td&gt;
				&lt;td colspan=&quot;2&quot; style=&quot;background-color: #fff; color: #222; text-align: center;&quot;&gt;Verze z 13. 5. 2016, 14:49&lt;/td&gt;
				&lt;/tr&gt;&lt;tr&gt;&lt;td colspan=&quot;2&quot; class=&quot;diff-lineno&quot; id=&quot;mw-diff-left-l26&quot; &gt;Řádek 26:&lt;/td&gt;
&lt;td colspan=&quot;2&quot; class=&quot;diff-lineno&quot;&gt;Řádek 26:&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;'''Rentgenové záření''' - (λ: 10 nm – 0,1 nm) praktické využití spočívá ve skutečnosti, že rentgenové záření má schopnost pronikat látkami a zároveň je některými látkami pohlcován. Například svalová hmota složena převážně vodou je pro paprsky průchozí, v kostech obsažený fosforečnan vápenatý záření pohlcuje, proto se na rentgenových snímcích zobrazují kosti světlejší. Rentgenové záření má rakovinotvorné účinky.&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;'''Rentgenové záření''' - (λ: 10 nm – 0,1 nm) praktické využití spočívá ve skutečnosti, že rentgenové záření má schopnost pronikat látkami a zároveň je některými látkami pohlcován. Například svalová hmota složena převážně vodou je pro paprsky průchozí, v kostech obsažený fosforečnan vápenatý záření pohlcuje, proto se na rentgenových snímcích zobrazují kosti světlejší. Rentgenové záření má rakovinotvorné účinky.&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt;−&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #ffe49c; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;'''Gama záření''' – má ještě kratší vlnovou délku než je rentgenové záření. Zdrojem jsou tělesa, v jejichž jádru dochází k radioaktivní přeměně – zpravidla tak přichází z vesmíru, lze jej ale vytvořit i na Zemi.&amp;lt;&lt;del class=&quot;diffchange diffchange-inline&quot;&gt;ref&lt;/del&gt;&amp;gt;LEPIL, Oldřich. Fyzika pro gymnázia. 4. vyd. Praha: Prometheus, 2010. ISBN 978-80-7196-384-4.&amp;lt;/&lt;del class=&quot;diffchange diffchange-inline&quot;&gt;ref&lt;/del&gt;&amp;gt;&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt;+&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #a3d3ff; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;'''Gama záření''' – má ještě kratší vlnovou délku než je rentgenové záření. Zdrojem jsou tělesa, v jejichž jádru dochází k radioaktivní přeměně – zpravidla tak přichází z vesmíru, lze jej ale vytvořit i na Zemi.&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td colspan=&quot;2&quot;&gt; &lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt;+&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #a3d3ff; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt; &lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td colspan=&quot;2&quot;&gt; &lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt;+&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #a3d3ff; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;&amp;lt;&lt;ins class=&quot;diffchange diffchange-inline&quot;&gt;nowiki&amp;gt;&amp;lt;references&lt;/ins&gt;&amp;gt;LEPIL, Oldřich. Fyzika pro gymnázia. 4. vyd. Praha: Prometheus, 2010. ISBN 978-80-7196-384-4.&amp;lt;/&lt;ins class=&quot;diffchange diffchange-inline&quot;&gt;references&amp;gt;&amp;lt;/nowiki&lt;/ins&gt;&amp;gt;&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;/table&gt;</summary>
		<author><name>Martin.Janda</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Elektromagnetick%C3%A9_z%C3%A1%C5%99en%C3%AD&amp;diff=33753&amp;oldid=prev</id>
		<title>Martin.Janda v 13. 5. 2016, 14:45</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Elektromagnetick%C3%A9_z%C3%A1%C5%99en%C3%AD&amp;diff=33753&amp;oldid=prev"/>
		<updated>2016-05-13T14:45:08Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;&lt;/p&gt;
&lt;table class=&quot;diff diff-contentalign-left&quot; data-mw=&quot;interface&quot;&gt;
				&lt;col class=&quot;diff-marker&quot; /&gt;
				&lt;col class=&quot;diff-content&quot; /&gt;
				&lt;col class=&quot;diff-marker&quot; /&gt;
				&lt;col class=&quot;diff-content&quot; /&gt;
				&lt;tr class=&quot;diff-title&quot; lang=&quot;cs&quot;&gt;
				&lt;td colspan=&quot;2&quot; style=&quot;background-color: #fff; color: #222; text-align: center;&quot;&gt;← Starší verze&lt;/td&gt;
				&lt;td colspan=&quot;2&quot; style=&quot;background-color: #fff; color: #222; text-align: center;&quot;&gt;Verze z 13. 5. 2016, 14:45&lt;/td&gt;
				&lt;/tr&gt;&lt;tr&gt;&lt;td colspan=&quot;2&quot; class=&quot;diff-lineno&quot; id=&quot;mw-diff-left-l1&quot; &gt;Řádek 1:&lt;/td&gt;
&lt;td colspan=&quot;2&quot; class=&quot;diff-lineno&quot;&gt;Řádek 1:&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td colspan=&quot;2&quot;&gt; &lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt;+&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #a3d3ff; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;&lt;ins style=&quot;font-weight: bold; text-decoration: none;&quot;&gt;&amp;lt;references group=&amp;quot;LEPIL, Oldřich. Fyzika pro gymnázia. 4. vyd. Praha: Prometheus, 2010. ISBN 978-80-7196-384-4.&amp;quot; /&amp;gt;&lt;/ins&gt;&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;'''Elektromagnetické vlnění (záření)''' je kombinace příčného postupného vlnění magnetického a elektrického pole, přičemž se vlnění šíří prostorem rychlostí světla. Pro člověka nejdůležitějším typem elektromagnetického vlnění je světlo.&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;'''Elektromagnetické vlnění (záření)''' je kombinace příčného postupného vlnění magnetického a elektrického pole, přičemž se vlnění šíří prostorem rychlostí světla. Pro člověka nejdůležitějším typem elektromagnetického vlnění je světlo.&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;/table&gt;</summary>
		<author><name>Martin.Janda</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Elektromagnetick%C3%A9_z%C3%A1%C5%99en%C3%AD&amp;diff=33752&amp;oldid=prev</id>
		<title>Martin.Janda v 13. 5. 2016, 14:44</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Elektromagnetick%C3%A9_z%C3%A1%C5%99en%C3%AD&amp;diff=33752&amp;oldid=prev"/>
		<updated>2016-05-13T14:44:36Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;&lt;/p&gt;
&lt;table class=&quot;diff diff-contentalign-left&quot; data-mw=&quot;interface&quot;&gt;
				&lt;col class=&quot;diff-marker&quot; /&gt;
				&lt;col class=&quot;diff-content&quot; /&gt;
				&lt;col class=&quot;diff-marker&quot; /&gt;
				&lt;col class=&quot;diff-content&quot; /&gt;
				&lt;tr class=&quot;diff-title&quot; lang=&quot;cs&quot;&gt;
				&lt;td colspan=&quot;2&quot; style=&quot;background-color: #fff; color: #222; text-align: center;&quot;&gt;← Starší verze&lt;/td&gt;
				&lt;td colspan=&quot;2&quot; style=&quot;background-color: #fff; color: #222; text-align: center;&quot;&gt;Verze z 13. 5. 2016, 14:44&lt;/td&gt;
				&lt;/tr&gt;&lt;tr&gt;&lt;td colspan=&quot;2&quot; class=&quot;diff-lineno&quot; id=&quot;mw-diff-left-l25&quot; &gt;Řádek 25:&lt;/td&gt;
&lt;td colspan=&quot;2&quot; class=&quot;diff-lineno&quot;&gt;Řádek 25:&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;'''Rentgenové záření''' - (λ: 10 nm – 0,1 nm) praktické využití spočívá ve skutečnosti, že rentgenové záření má schopnost pronikat látkami a zároveň je některými látkami pohlcován. Například svalová hmota složena převážně vodou je pro paprsky průchozí, v kostech obsažený fosforečnan vápenatý záření pohlcuje, proto se na rentgenových snímcích zobrazují kosti světlejší. Rentgenové záření má rakovinotvorné účinky.&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;'''Rentgenové záření''' - (λ: 10 nm – 0,1 nm) praktické využití spočívá ve skutečnosti, že rentgenové záření má schopnost pronikat látkami a zároveň je některými látkami pohlcován. Například svalová hmota složena převážně vodou je pro paprsky průchozí, v kostech obsažený fosforečnan vápenatý záření pohlcuje, proto se na rentgenových snímcích zobrazují kosti světlejší. Rentgenové záření má rakovinotvorné účinky.&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt;−&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #ffe49c; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;'''Gama záření''' – má ještě kratší vlnovou délku než je rentgenové záření. Zdrojem jsou tělesa, v jejichž jádru dochází k radioaktivní přeměně – zpravidla tak přichází z vesmíru, lze jej ale vytvořit i na Zemi.&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt;+&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #a3d3ff; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;'''Gama záření''' – má ještě kratší vlnovou délku než je rentgenové záření. Zdrojem jsou tělesa, v jejichž jádru dochází k radioaktivní přeměně – zpravidla tak přichází z vesmíru, lze jej ale vytvořit i na Zemi.&lt;ins class=&quot;diffchange diffchange-inline&quot;&gt;&amp;lt;ref&amp;gt;LEPIL, Oldřich. Fyzika pro gymnázia. 4. vyd. Praha: Prometheus, 2010. ISBN 978-80-7196-384-4.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;/ins&gt;&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;/table&gt;</summary>
		<author><name>Martin.Janda</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Elektromagnetick%C3%A9_z%C3%A1%C5%99en%C3%AD&amp;diff=33751&amp;oldid=prev</id>
		<title>Martin.Janda v 13. 5. 2016, 14:32</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Elektromagnetick%C3%A9_z%C3%A1%C5%99en%C3%AD&amp;diff=33751&amp;oldid=prev"/>
		<updated>2016-05-13T14:32:16Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;&lt;/p&gt;
&lt;table class=&quot;diff diff-contentalign-left&quot; data-mw=&quot;interface&quot;&gt;
				&lt;col class=&quot;diff-marker&quot; /&gt;
				&lt;col class=&quot;diff-content&quot; /&gt;
				&lt;col class=&quot;diff-marker&quot; /&gt;
				&lt;col class=&quot;diff-content&quot; /&gt;
				&lt;tr class=&quot;diff-title&quot; lang=&quot;cs&quot;&gt;
				&lt;td colspan=&quot;2&quot; style=&quot;background-color: #fff; color: #222; text-align: center;&quot;&gt;← Starší verze&lt;/td&gt;
				&lt;td colspan=&quot;2&quot; style=&quot;background-color: #fff; color: #222; text-align: center;&quot;&gt;Verze z 13. 5. 2016, 14:32&lt;/td&gt;
				&lt;/tr&gt;&lt;tr&gt;&lt;td colspan=&quot;2&quot; class=&quot;diff-lineno&quot; id=&quot;mw-diff-left-l19&quot; &gt;Řádek 19:&lt;/td&gt;
&lt;td colspan=&quot;2&quot; class=&quot;diff-lineno&quot;&gt;Řádek 19:&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;Infračervené záření – vlnová délka cca 0,3 mm – 760 nm (tedy větší než je červená barva – odtud název „pod červenou“ (z latiny infra = &amp;quot;pod&amp;quot;). Zdrojem bývají zahřátá tělesa (prakticky jsou to téměř všechna tělesa, proto můžeme použít infračervený dalekohled, který od sebe odděluje objekty na základě jejich rozdílné teploty - těleso totiž září aniž by svítilo).&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;Infračervené záření – vlnová délka cca 0,3 mm – 760 nm (tedy větší než je červená barva – odtud název „pod červenou“ (z latiny infra = &amp;quot;pod&amp;quot;). Zdrojem bývají zahřátá tělesa (prakticky jsou to téměř všechna tělesa, proto můžeme použít infračervený dalekohled, který od sebe odděluje objekty na základě jejich rozdílné teploty - těleso totiž září aniž by svítilo).&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt;−&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #ffe49c; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;'''Viditelné světlo''' – velmi úzká oblast elektromagnetického záření&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt;+&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #a3d3ff; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;'''Viditelné světlo''' – velmi úzká oblast elektromagnetického záření &lt;ins class=&quot;diffchange diffchange-inline&quot;&gt;s vlnovou délkou přibližně 380 - 750 nm&lt;/ins&gt;&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;'''Ultrafialové záření''' – (zkratka UV, z anglického ultraviolet) vlnová délka je kratší, nežli je fialová barva. Přirozeným zdrojem UV záření je Slunce. UV záření je pro lidský organismus škodlivé – oči je nutné chránit brýlemi s UV filtry, v pokožce způsobuje vznik pigmentu (opalování), velké dávky mohou způsobit až rakovinu kůže. Atmosféra Země značnou část škodlivého UV záření pohlcuje. Zároveň je však nutné pro tvorbu vitaminu D. Dále se využívá ke sterilizaci lékařského prostředí. Někteří živočichové jsou tento druh záření schopny vnímat, mají k tomu však potřebné receptory&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;'''Ultrafialové záření''' – (zkratka UV, z anglického ultraviolet) vlnová délka je kratší, nežli je fialová barva. Přirozeným zdrojem UV záření je Slunce. UV záření je pro lidský organismus škodlivé – oči je nutné chránit brýlemi s UV filtry, v pokožce způsobuje vznik pigmentu (opalování), velké dávky mohou způsobit až rakovinu kůže. Atmosféra Země značnou část škodlivého UV záření pohlcuje. Zároveň je však nutné pro tvorbu vitaminu D. Dále se využívá ke sterilizaci lékařského prostředí. Někteří živočichové jsou tento druh záření schopny vnímat, mají k tomu však potřebné receptory&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;/table&gt;</summary>
		<author><name>Martin.Janda</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Elektromagnetick%C3%A9_z%C3%A1%C5%99en%C3%AD&amp;diff=33749&amp;oldid=prev</id>
		<title>Martin.Janda v 13. 5. 2016, 14:28</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Elektromagnetick%C3%A9_z%C3%A1%C5%99en%C3%AD&amp;diff=33749&amp;oldid=prev"/>
		<updated>2016-05-13T14:28:44Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;&lt;/p&gt;
&lt;table class=&quot;diff diff-contentalign-left&quot; data-mw=&quot;interface&quot;&gt;
				&lt;col class=&quot;diff-marker&quot; /&gt;
				&lt;col class=&quot;diff-content&quot; /&gt;
				&lt;col class=&quot;diff-marker&quot; /&gt;
				&lt;col class=&quot;diff-content&quot; /&gt;
				&lt;tr class=&quot;diff-title&quot; lang=&quot;cs&quot;&gt;
				&lt;td colspan=&quot;2&quot; style=&quot;background-color: #fff; color: #222; text-align: center;&quot;&gt;← Starší verze&lt;/td&gt;
				&lt;td colspan=&quot;2&quot; style=&quot;background-color: #fff; color: #222; text-align: center;&quot;&gt;Verze z 13. 5. 2016, 14:28&lt;/td&gt;
				&lt;/tr&gt;&lt;tr&gt;&lt;td colspan=&quot;2&quot; class=&quot;diff-lineno&quot; id=&quot;mw-diff-left-l2&quot; &gt;Řádek 2:&lt;/td&gt;
&lt;td colspan=&quot;2&quot; class=&quot;diff-lineno&quot;&gt;Řádek 2:&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;Elektormagnetickou vlnu lze popsat&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;Elektormagnetickou vlnu lze popsat&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt;−&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #ffe49c; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;&lt;del style=&quot;font-weight: bold; text-decoration: none;&quot;&gt;Frekvencí f [Hz]&lt;/del&gt;&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;td colspan=&quot;2&quot;&gt; &lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt;−&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #ffe49c; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;&lt;del style=&quot;font-weight: bold; text-decoration: none;&quot;&gt;Vlnovou délkou λ [m]&lt;/del&gt;&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;td colspan=&quot;2&quot;&gt; &lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt;−&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #ffe49c; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;&lt;del style=&quot;font-weight: bold; text-decoration: none;&quot;&gt;Periodou T [s]&lt;/del&gt;&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;td colspan=&quot;2&quot;&gt; &lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td colspan=&quot;2&quot;&gt; &lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt;+&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #a3d3ff; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;&lt;ins style=&quot;font-weight: bold; text-decoration: none;&quot;&gt;* Frekvencí''' f''' [Hz]&lt;/ins&gt;&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td colspan=&quot;2&quot;&gt; &lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt;+&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #a3d3ff; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;&lt;ins style=&quot;font-weight: bold; text-decoration: none;&quot;&gt;&lt;/ins&gt;&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td colspan=&quot;2&quot;&gt; &lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt;+&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #a3d3ff; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;&lt;ins style=&quot;font-weight: bold; text-decoration: none;&quot;&gt;* Vlnovou délkou '''λ''' [m]&lt;/ins&gt;&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td colspan=&quot;2&quot;&gt; &lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt;+&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #a3d3ff; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;&lt;ins style=&quot;font-weight: bold; text-decoration: none;&quot;&gt;&lt;/ins&gt;&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td colspan=&quot;2&quot;&gt; &lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt;+&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #a3d3ff; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;&lt;ins style=&quot;font-weight: bold; text-decoration: none;&quot;&gt;* Periodou '''T''' [s]&lt;/ins&gt;&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;Celé elektromagnetické spektrum zahrnuje elektromagnetické záření všech možných vlnových délek – několikakilometrových radiových vln až po gama záření s vlnovou délkou v jednotkách pikometrů.&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;Celé elektromagnetické spektrum zahrnuje elektromagnetické záření všech možných vlnových délek – několikakilometrových radiových vln až po gama záření s vlnovou délkou v jednotkách pikometrů.&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt;−&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #ffe49c; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;[[File:elektromagnetikce zareni.png|&lt;del class=&quot;diffchange diffchange-inline&quot;&gt;400px&lt;/del&gt;]]&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt;+&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #a3d3ff; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;[[File:elektromagnetikce zareni.png|&lt;ins class=&quot;diffchange diffchange-inline&quot;&gt;698x698px&lt;/ins&gt;]]&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt;−&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #ffe49c; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;Radiové vlny – vlny s nejdelší vlnovou délkou (až 30 kilometrů). Tyto vlno přenášejí rozhlasové a televizní vysílání. Čím více informací chceme do vln zakódovat, tím kratší jejich vlnová délka musí být. Televizní vlny tedy nepronikají za překážky tak jako radiové. Na jejich základě funguje třeba i wi-fi. Frekvence jsou rozděleny do jednotlivých pásem – dlouhé vlny, střední vlny, krátké vlny a velmi krátké vlny.&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt;+&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #a3d3ff; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;&lt;ins class=&quot;diffchange diffchange-inline&quot;&gt;'''&lt;/ins&gt;Radiové vlny&lt;ins class=&quot;diffchange diffchange-inline&quot;&gt;''' &lt;/ins&gt;– vlny s nejdelší vlnovou délkou (až 30 kilometrů). Tyto vlno přenášejí rozhlasové a televizní vysílání. Čím více informací chceme do vln zakódovat, tím kratší jejich vlnová délka musí být. Televizní vlny tedy nepronikají za překážky tak jako radiové. Na jejich základě funguje třeba i wi-fi. Frekvence jsou rozděleny do jednotlivých pásem – dlouhé vlny, střední vlny, krátké vlny a velmi krátké vlny.&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt;−&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #ffe49c; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;Mikrovlny – vlnová délka v rozmezí milimetrů až decimetrů. Mikrovlny využívají například mobilní telefony, GPS, radar, nebo mikrovlnná trouba.&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt;+&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #a3d3ff; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;&lt;ins class=&quot;diffchange diffchange-inline&quot;&gt;'''&lt;/ins&gt;Mikrovlny &lt;ins class=&quot;diffchange diffchange-inline&quot;&gt;'''&lt;/ins&gt;– vlnová délka v rozmezí milimetrů až decimetrů. Mikrovlny využívají například mobilní telefony, GPS, radar, nebo mikrovlnná trouba.&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;Infračervené záření – vlnová délka cca 0,3 mm – 760 nm (tedy větší než je červená barva – odtud název „pod červenou“ (z latiny infra = &amp;quot;pod&amp;quot;). Zdrojem bývají zahřátá tělesa (prakticky jsou to téměř všechna tělesa, proto můžeme použít infračervený dalekohled, který od sebe odděluje objekty na základě jejich rozdílné teploty - těleso totiž září aniž by svítilo).&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;Infračervené záření – vlnová délka cca 0,3 mm – 760 nm (tedy větší než je červená barva – odtud název „pod červenou“ (z latiny infra = &amp;quot;pod&amp;quot;). Zdrojem bývají zahřátá tělesa (prakticky jsou to téměř všechna tělesa, proto můžeme použít infračervený dalekohled, který od sebe odděluje objekty na základě jejich rozdílné teploty - těleso totiž září aniž by svítilo).&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt;−&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #ffe49c; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;Viditelné světlo – velmi úzká oblast elektromagnetického záření&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt;+&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #a3d3ff; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;&lt;ins class=&quot;diffchange diffchange-inline&quot;&gt;'''&lt;/ins&gt;Viditelné světlo&lt;ins class=&quot;diffchange diffchange-inline&quot;&gt;''' &lt;/ins&gt;– velmi úzká oblast elektromagnetického záření&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt;−&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #ffe49c; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;Ultrafialové záření – (zkratka UV, z anglického ultraviolet) vlnová délka je kratší, nežli je fialová barva. Přirozeným zdrojem UV záření je Slunce. UV záření je pro lidský organismus škodlivé – oči je nutné chránit brýlemi s UV filtry, v pokožce způsobuje vznik pigmentu (opalování), velké dávky mohou způsobit až rakovinu kůže. Atmosféra Země značnou část škodlivého UV záření pohlcuje. Zároveň je však nutné pro tvorbu vitaminu D. Dále se využívá ke sterilizaci lékařského prostředí. Někteří živočichové jsou tento druh záření schopny vnímat, mají k tomu však potřebné receptory&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt;+&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #a3d3ff; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;&lt;ins class=&quot;diffchange diffchange-inline&quot;&gt;'''&lt;/ins&gt;Ultrafialové záření&lt;ins class=&quot;diffchange diffchange-inline&quot;&gt;''' &lt;/ins&gt;– (zkratka UV, z anglického ultraviolet) vlnová délka je kratší, nežli je fialová barva. Přirozeným zdrojem UV záření je Slunce. UV záření je pro lidský organismus škodlivé – oči je nutné chránit brýlemi s UV filtry, v pokožce způsobuje vznik pigmentu (opalování), velké dávky mohou způsobit až rakovinu kůže. Atmosféra Země značnou část škodlivého UV záření pohlcuje. Zároveň je však nutné pro tvorbu vitaminu D. Dále se využívá ke sterilizaci lékařského prostředí. Někteří živočichové jsou tento druh záření schopny vnímat, mají k tomu však potřebné receptory&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt;−&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #ffe49c; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;Rentgenové záření - (λ: 10 nm – 0,1 nm) praktické využití spočívá ve skutečnosti, že rentgenové záření má schopnost pronikat látkami a zároveň je některými látkami pohlcován. Například svalová hmota složena převážně vodou je pro paprsky průchozí, v kostech obsažený fosforečnan vápenatý záření pohlcuje, proto se na rentgenových snímcích zobrazují kosti světlejší. Rentgenové záření má rakovinotvorné účinky.&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt;+&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #a3d3ff; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;&lt;ins class=&quot;diffchange diffchange-inline&quot;&gt;'''&lt;/ins&gt;Rentgenové záření&lt;ins class=&quot;diffchange diffchange-inline&quot;&gt;''' &lt;/ins&gt;- (λ: 10 nm – 0,1 nm) praktické využití spočívá ve skutečnosti, že rentgenové záření má schopnost pronikat látkami a zároveň je některými látkami pohlcován. Například svalová hmota složena převážně vodou je pro paprsky průchozí, v kostech obsažený fosforečnan vápenatý záření pohlcuje, proto se na rentgenových snímcích zobrazují kosti světlejší. Rentgenové záření má rakovinotvorné účinky.&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt;−&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #ffe49c; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;Gama záření – má ještě kratší vlnovou délku než je rentgenové záření. Zdrojem jsou tělesa, v jejichž jádru dochází k radioaktivní přeměně – zpravidla tak přichází z vesmíru, lze jej ale vytvořit i na Zemi.&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt;+&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #a3d3ff; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;&lt;ins class=&quot;diffchange diffchange-inline&quot;&gt;'''&lt;/ins&gt;Gama záření&lt;ins class=&quot;diffchange diffchange-inline&quot;&gt;''' &lt;/ins&gt;– má ještě kratší vlnovou délku než je rentgenové záření. Zdrojem jsou tělesa, v jejichž jádru dochází k radioaktivní přeměně – zpravidla tak přichází z vesmíru, lze jej ale vytvořit i na Zemi.&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;/table&gt;</summary>
		<author><name>Martin.Janda</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Elektromagnetick%C3%A9_z%C3%A1%C5%99en%C3%AD&amp;diff=33748&amp;oldid=prev</id>
		<title>Martin.Janda: Založena nová stránka s textem „'''Elektromagnetické vlnění (záření)''' je kombinace příčného postupného vlnění magnetického a elektrického pole, přičemž se vlnění š…“</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Elektromagnetick%C3%A9_z%C3%A1%C5%99en%C3%AD&amp;diff=33748&amp;oldid=prev"/>
		<updated>2016-05-13T14:26:22Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Založena nová stránka s textem „&amp;#039;&amp;#039;&amp;#039;Elektromagnetické vlnění (záření)&amp;#039;&amp;#039;&amp;#039; je kombinace příčného postupného vlnění magnetického a elektrického pole, přičemž se vlnění š…“&lt;/p&gt;
&lt;p&gt;&lt;b&gt;Nová stránka&lt;/b&gt;&lt;/p&gt;&lt;div&gt;'''Elektromagnetické vlnění (záření)''' je kombinace příčného postupného vlnění magnetického a elektrického pole, přičemž se vlnění šíří prostorem rychlostí světla. Pro člověka nejdůležitějším typem elektromagnetického vlnění je světlo.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Elektormagnetickou vlnu lze popsat&lt;br /&gt;
Frekvencí f [Hz]&lt;br /&gt;
Vlnovou délkou λ [m]&lt;br /&gt;
Periodou T [s]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Celé elektromagnetické spektrum zahrnuje elektromagnetické záření všech možných vlnových délek – několikakilometrových radiových vln až po gama záření s vlnovou délkou v jednotkách pikometrů.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[File:elektromagnetikce zareni.png|400px]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Radiové vlny – vlny s nejdelší vlnovou délkou (až 30 kilometrů). Tyto vlno přenášejí rozhlasové a televizní vysílání. Čím více informací chceme do vln zakódovat, tím kratší jejich vlnová délka musí být. Televizní vlny tedy nepronikají za překážky tak jako radiové. Na jejich základě funguje třeba i wi-fi. Frekvence jsou rozděleny do jednotlivých pásem – dlouhé vlny, střední vlny, krátké vlny a velmi krátké vlny.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Mikrovlny – vlnová délka v rozmezí milimetrů až decimetrů. Mikrovlny využívají například mobilní telefony, GPS, radar, nebo mikrovlnná trouba.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Infračervené záření – vlnová délka cca 0,3 mm – 760 nm (tedy větší než je červená barva – odtud název „pod červenou“ (z latiny infra = &amp;quot;pod&amp;quot;). Zdrojem bývají zahřátá tělesa (prakticky jsou to téměř všechna tělesa, proto můžeme použít infračervený dalekohled, který od sebe odděluje objekty na základě jejich rozdílné teploty - těleso totiž září aniž by svítilo).&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Viditelné světlo – velmi úzká oblast elektromagnetického záření&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Ultrafialové záření – (zkratka UV, z anglického ultraviolet) vlnová délka je kratší, nežli je fialová barva. Přirozeným zdrojem UV záření je Slunce. UV záření je pro lidský organismus škodlivé – oči je nutné chránit brýlemi s UV filtry, v pokožce způsobuje vznik pigmentu (opalování), velké dávky mohou způsobit až rakovinu kůže. Atmosféra Země značnou část škodlivého UV záření pohlcuje. Zároveň je však nutné pro tvorbu vitaminu D. Dále se využívá ke sterilizaci lékařského prostředí. Někteří živočichové jsou tento druh záření schopny vnímat, mají k tomu však potřebné receptory&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Rentgenové záření - (λ: 10 nm – 0,1 nm) praktické využití spočívá ve skutečnosti, že rentgenové záření má schopnost pronikat látkami a zároveň je některými látkami pohlcován. Například svalová hmota složena převážně vodou je pro paprsky průchozí, v kostech obsažený fosforečnan vápenatý záření pohlcuje, proto se na rentgenových snímcích zobrazují kosti světlejší. Rentgenové záření má rakovinotvorné účinky.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Gama záření – má ještě kratší vlnovou délku než je rentgenové záření. Zdrojem jsou tělesa, v jejichž jádru dochází k radioaktivní přeměně – zpravidla tak přichází z vesmíru, lze jej ale vytvořit i na Zemi.&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Martin.Janda</name></author>
		
	</entry>
</feed>