<?xml version="1.0"?>
<feed xmlns="http://www.w3.org/2005/Atom" xml:lang="cs">
	<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?action=history&amp;feed=atom&amp;title=Formov%C3%A1n%C3%AD_a_v%C3%BDvoj_osobnosti.</id>
	<title>Formování a vývoj osobnosti. - Historie editací</title>
	<link rel="self" type="application/atom+xml" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?action=history&amp;feed=atom&amp;title=Formov%C3%A1n%C3%AD_a_v%C3%BDvoj_osobnosti."/>
	<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Formov%C3%A1n%C3%AD_a_v%C3%BDvoj_osobnosti.&amp;action=history"/>
	<updated>2026-04-25T23:57:58Z</updated>
	<subtitle>Historie editací této stránky</subtitle>
	<generator>MediaWiki 1.33.0</generator>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Formov%C3%A1n%C3%AD_a_v%C3%BDvoj_osobnosti.&amp;diff=70352&amp;oldid=prev</id>
		<title>Eliska.Muronova: /* Rozdíly ve vývoji osobnosti u zdravé a klinické populace */</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Formov%C3%A1n%C3%AD_a_v%C3%BDvoj_osobnosti.&amp;diff=70352&amp;oldid=prev"/>
		<updated>2022-03-01T08:25:51Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;&lt;span dir=&quot;auto&quot;&gt;&lt;span class=&quot;autocomment&quot;&gt;Rozdíly ve vývoji osobnosti u zdravé a klinické populace&lt;/span&gt;&lt;/span&gt;&lt;/p&gt;
&lt;table class=&quot;diff diff-contentalign-left&quot; data-mw=&quot;interface&quot;&gt;
				&lt;col class=&quot;diff-marker&quot; /&gt;
				&lt;col class=&quot;diff-content&quot; /&gt;
				&lt;col class=&quot;diff-marker&quot; /&gt;
				&lt;col class=&quot;diff-content&quot; /&gt;
				&lt;tr class=&quot;diff-title&quot; lang=&quot;cs&quot;&gt;
				&lt;td colspan=&quot;2&quot; style=&quot;background-color: #fff; color: #222; text-align: center;&quot;&gt;← Starší verze&lt;/td&gt;
				&lt;td colspan=&quot;2&quot; style=&quot;background-color: #fff; color: #222; text-align: center;&quot;&gt;Verze z 1. 3. 2022, 08:25&lt;/td&gt;
				&lt;/tr&gt;&lt;tr&gt;&lt;td colspan=&quot;2&quot; class=&quot;diff-lineno&quot; id=&quot;mw-diff-left-l180&quot; &gt;Řádek 180:&lt;/td&gt;
&lt;td colspan=&quot;2&quot; class=&quot;diff-lineno&quot;&gt;Řádek 180:&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;==Rozdíly ve vývoji osobnosti u zdravé a klinické populace==&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;==Rozdíly ve vývoji osobnosti u zdravé a klinické populace==&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt;−&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #ffe49c; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;V úvodu této kapitoly je třeba zmínit, že v současné době není možné přidělit diagnózu poruchy osobnosti před dosažením 18. roku života, tedy do doby, kdy je v ČR člověk považován za dospělého. A to z důvodu, že vývoj osobnosti není ukončen, což ovšem, jak je zmíněno výše, není ještě ani dlouho poté.&amp;lt;ref name=&amp;quot;:9&amp;quot;&amp;gt;Praško, J. (2003). Poruchy osobnosti. Portál.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt;+&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #a3d3ff; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;V úvodu této kapitoly je třeba zmínit, že v současné době&lt;ins class=&quot;diffchange diffchange-inline&quot;&gt;, '''dle MKN-10,''' &lt;/ins&gt;není možné přidělit diagnózu poruchy osobnosti před dosažením 18. roku života, tedy do doby, kdy je v ČR člověk považován za dospělého. A to z důvodu, že vývoj osobnosti není ukončen, což ovšem, jak je zmíněno výše, není ještě ani dlouho poté&lt;ins class=&quot;diffchange diffchange-inline&quot;&gt;. Podle nové '''MKN-11''' již bude možné diagnostikovat poruchu osobnosti i před 18. rokem života. Tato změna byla provedena s ohledem na současné výzkumy, které ukazují, že patologie v osobnosti bývá patrná již v dětství. Nutnou podmínkou pro tuto diagnostickou kategorii mají být alespoň 2 roky přetrvávající patologie&lt;/ins&gt;.&amp;lt;ref name=&amp;quot;:9&amp;quot;&amp;gt;Praško, J. (2003). Poruchy osobnosti. Portál.&lt;ins class=&quot;diffchange diffchange-inline&quot;&gt;&amp;lt;/ref&amp;gt;&amp;lt;ref&amp;gt;ICD-11 for mortality and morbidity statistics. (n.d.). Who.Int. Retrieved March 1, 2022, from &amp;lt;nowiki&amp;gt;https://icd.who.int/browse11/l-m/en#/http%3a%2f%2fid.who.int%2ficd%2fentity%2f941859884&amp;lt;/nowiki&amp;gt;&lt;/ins&gt;&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;Je zřejmé, a výzkumy podpořené, že '''patologie v osobnosti se objevují i v dětství a dospívání'''. Jejich prevalence se u dospívajících pohybuje kolem 11 %, u dospělých mezi 10 a 15 %. Můžeme tedy říct, že již během dospívání se poruchy osobnosti vyskytují ve stejné míře, jako v dospělosti. Raná manifestace poruch osobnosti se pojí, v závislosti na typu poruchy osobnosti, s nejrůznějším '''problémovým chováním''' v době dospívání, ale i později během života. Může jít o porušování zákonů, agresivní a násilné chování, rizikové sexuální chování, ale i sebevražedné myšlenky, tendence a pokusy, popřípadě automutilaci (řezání se, bití se, pálení se, …). Patologie v osobnosti spojené s poruchami osobnosti během adolescence rovněž predikují pozdější '''problémy ve vztazích''' (přátelských, partnerských, rodinných) i '''v zaměstnání'''.&amp;lt;ref name=&amp;quot;:10&amp;quot;&amp;gt;Shiner, R. L. (2009). The development of personality disorders: perspectives from normal personality development in childhood and adolescence. Development and Psychopathology, 21(3), 715–734. &amp;lt;nowiki&amp;gt;https://doi.org/10.1017/S0954579409000406&amp;lt;/nowiki&amp;gt;&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;Je zřejmé, a výzkumy podpořené, že '''patologie v osobnosti se objevují i v dětství a dospívání'''. Jejich prevalence se u dospívajících pohybuje kolem 11 %, u dospělých mezi 10 a 15 %. Můžeme tedy říct, že již během dospívání se poruchy osobnosti vyskytují ve stejné míře, jako v dospělosti. Raná manifestace poruch osobnosti se pojí, v závislosti na typu poruchy osobnosti, s nejrůznějším '''problémovým chováním''' v době dospívání, ale i později během života. Může jít o porušování zákonů, agresivní a násilné chování, rizikové sexuální chování, ale i sebevražedné myšlenky, tendence a pokusy, popřípadě automutilaci (řezání se, bití se, pálení se, …). Patologie v osobnosti spojené s poruchami osobnosti během adolescence rovněž predikují pozdější '''problémy ve vztazích''' (přátelských, partnerských, rodinných) i '''v zaměstnání'''.&amp;lt;ref name=&amp;quot;:10&amp;quot;&amp;gt;Shiner, R. L. (2009). The development of personality disorders: perspectives from normal personality development in childhood and adolescence. Development and Psychopathology, 21(3), 715–734. &amp;lt;nowiki&amp;gt;https://doi.org/10.1017/S0954579409000406&amp;lt;/nowiki&amp;gt;&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;/table&gt;</summary>
		<author><name>Eliska.Muronova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Formov%C3%A1n%C3%AD_a_v%C3%BDvoj_osobnosti.&amp;diff=70351&amp;oldid=prev</id>
		<title>Eliska.Muronova: /* Stabilita a vývojově podmíněná proměnlivost základních osobnostních vlastností */</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Formov%C3%A1n%C3%AD_a_v%C3%BDvoj_osobnosti.&amp;diff=70351&amp;oldid=prev"/>
		<updated>2022-03-01T08:16:35Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;&lt;span dir=&quot;auto&quot;&gt;&lt;span class=&quot;autocomment&quot;&gt;Stabilita a vývojově podmíněná proměnlivost základních osobnostních vlastností&lt;/span&gt;&lt;/span&gt;&lt;/p&gt;
&lt;table class=&quot;diff diff-contentalign-left&quot; data-mw=&quot;interface&quot;&gt;
				&lt;col class=&quot;diff-marker&quot; /&gt;
				&lt;col class=&quot;diff-content&quot; /&gt;
				&lt;col class=&quot;diff-marker&quot; /&gt;
				&lt;col class=&quot;diff-content&quot; /&gt;
				&lt;tr class=&quot;diff-title&quot; lang=&quot;cs&quot;&gt;
				&lt;td colspan=&quot;2&quot; style=&quot;background-color: #fff; color: #222; text-align: center;&quot;&gt;← Starší verze&lt;/td&gt;
				&lt;td colspan=&quot;2&quot; style=&quot;background-color: #fff; color: #222; text-align: center;&quot;&gt;Verze z 1. 3. 2022, 08:16&lt;/td&gt;
				&lt;/tr&gt;&lt;tr&gt;&lt;td colspan=&quot;2&quot; class=&quot;diff-lineno&quot; id=&quot;mw-diff-left-l16&quot; &gt;Řádek 16:&lt;/td&gt;
&lt;td colspan=&quot;2&quot; class=&quot;diff-lineno&quot;&gt;Řádek 16:&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;Karel Balcar (1991) uvádí tzv. '''čtyřstupňovou hierarchii biologických podmínek''' dle R. Cattela, v níž rozlišuje:&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;Karel Balcar (1991) uvádí tzv. '''čtyřstupňovou hierarchii biologických podmínek''' dle R. Cattela, v níž rozlišuje:&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt;−&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #ffe49c; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;* '''dědičnou výbavu''' – genové zakódování vývoje organismu získané od rodičů v momentě početí&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt;+&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #a3d3ff; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;*'''dědičnou výbavu''' – genové zakódování vývoje organismu získané od rodičů v momentě početí&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt;−&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #ffe49c; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;* '''genovou výbavu''' – dědičná výbava zahrnující navíc změny způsobené vlivem mutací a segregací v genech&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt;+&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #a3d3ff; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;*'''genovou výbavu''' – dědičná výbava zahrnující navíc změny způsobené vlivem mutací a segregací v genech&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt;−&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #ffe49c; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;* '''vrozenou''' '''výbavu''' – genová výbava dále ovlivněná vnějšími faktory po čas prenatálního období, až do porodu&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt;+&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #a3d3ff; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;*'''vrozenou''' '''výbavu''' – genová výbava dále ovlivněná vnějšími faktory po čas prenatálního období, až do porodu&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt;−&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #ffe49c; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;* '''konstituční''' '''výbavu''' – kromě výše zmíněného zahrnuje veškeré působení vnějších vlivů na jedince po jeho narození, jedná se v podstatě o fenotyp jedince&amp;lt;ref name=&amp;quot;:3&amp;quot;&amp;gt;Balcar, K. (1991). Úvod do studia psychologie osobnosti. Mach.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt;+&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #a3d3ff; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;*'''konstituční''' '''výbavu''' – kromě výše zmíněného zahrnuje veškeré působení vnějších vlivů na jedince po jeho narození, jedná se v podstatě o fenotyp jedince&amp;lt;ref name=&amp;quot;:3&amp;quot;&amp;gt;Balcar, K. (1991). Úvod do studia psychologie osobnosti. Mach.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;====Dědičnost temperamentových vlastností====&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;====Dědičnost temperamentových vlastností====&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td colspan=&quot;2&quot; class=&quot;diff-lineno&quot; id=&quot;mw-diff-left-l129&quot; &gt;Řádek 129:&lt;/td&gt;
&lt;td colspan=&quot;2&quot; class=&quot;diff-lineno&quot;&gt;Řádek 129:&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;*'''Neuroticismus''' je naopak vlastností nejvíce proměnlivou. Charakteristický je výraznější pokles neuroticismu při přechodu z adolescence k mladé dospělosti, který v dospělosti pokračuje, ale již mnohem pozvolněji. S příchodem stáří (kolem 60. roku života) neuroticismus opět mírně narůstá.&amp;lt;ref name=&amp;quot;:2&amp;quot; /&amp;gt;&amp;lt;ref name=&amp;quot;:4&amp;quot; /&amp;gt;&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;*'''Neuroticismus''' je naopak vlastností nejvíce proměnlivou. Charakteristický je výraznější pokles neuroticismu při přechodu z adolescence k mladé dospělosti, který v dospělosti pokračuje, ale již mnohem pozvolněji. S příchodem stáří (kolem 60. roku života) neuroticismus opět mírně narůstá.&amp;lt;ref name=&amp;quot;:2&amp;quot; /&amp;gt;&amp;lt;ref name=&amp;quot;:4&amp;quot; /&amp;gt;&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt;−&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #ffe49c; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;*'''Otevřenost ke zkušenosti''' je po extraverzi dalším relativně stabilním rysem osobnosti. Tato vlastnost má tendenci narůstat v období adolescence a mladé dospělosti. Kolem 30. roku však začne pozvolna klesat a její se &lt;del class=&quot;diffchange diffchange-inline&quot;&gt;pokles &lt;/del&gt;postupně s blížícím &lt;del class=&quot;diffchange diffchange-inline&quot;&gt;se &lt;/del&gt;stářím zrychluje.&amp;lt;ref name=&amp;quot;:2&amp;quot; /&amp;gt;&amp;lt;ref name=&amp;quot;:4&amp;quot; /&amp;gt;&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt;+&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #a3d3ff; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;*'''Otevřenost ke zkušenosti''' je po extraverzi dalším relativně stabilním rysem osobnosti. Tato vlastnost má tendenci narůstat v období adolescence a mladé dospělosti. Kolem 30. roku však začne pozvolna klesat a její &lt;ins class=&quot;diffchange diffchange-inline&quot;&gt;pokles &lt;/ins&gt;se postupně s blížícím stářím zrychluje.&amp;lt;ref name=&amp;quot;:2&amp;quot; /&amp;gt;&amp;lt;ref name=&amp;quot;:4&amp;quot; /&amp;gt;&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;*'''Přívětivost''' patří k méně stabilním a vnějšími vlivy snáze ovlivnitelným rysům osobnosti. Jedná se o rys, který má od období mladé dospělosti tendenci neustále narůstat. Výraznější je však nárůst kolem 30. roku života, kdy se předpokládá souvislost s nabytím nových sociálních rolí a poté mezi 50. a 60. rokem, kdy vyšší přívětivost může souviset s vyšší potřebou klidu, pohody a harmonických vztahů.&amp;lt;ref name=&amp;quot;:2&amp;quot; /&amp;gt;&amp;lt;ref name=&amp;quot;:4&amp;quot; /&amp;gt;&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;*'''Přívětivost''' patří k méně stabilním a vnějšími vlivy snáze ovlivnitelným rysům osobnosti. Jedná se o rys, který má od období mladé dospělosti tendenci neustále narůstat. Výraznější je však nárůst kolem 30. roku života, kdy se předpokládá souvislost s nabytím nových sociálních rolí a poté mezi 50. a 60. rokem, kdy vyšší přívětivost může souviset s vyšší potřebou klidu, pohody a harmonických vztahů.&amp;lt;ref name=&amp;quot;:2&amp;quot; /&amp;gt;&amp;lt;ref name=&amp;quot;:4&amp;quot; /&amp;gt;&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;/table&gt;</summary>
		<author><name>Eliska.Muronova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Formov%C3%A1n%C3%AD_a_v%C3%BDvoj_osobnosti.&amp;diff=70350&amp;oldid=prev</id>
		<title>Eliska.Muronova: /* Definice základních pojmů */</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Formov%C3%A1n%C3%AD_a_v%C3%BDvoj_osobnosti.&amp;diff=70350&amp;oldid=prev"/>
		<updated>2022-03-01T08:15:16Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;&lt;span dir=&quot;auto&quot;&gt;&lt;span class=&quot;autocomment&quot;&gt;Definice základních pojmů&lt;/span&gt;&lt;/span&gt;&lt;/p&gt;
&lt;table class=&quot;diff diff-contentalign-left&quot; data-mw=&quot;interface&quot;&gt;
				&lt;col class=&quot;diff-marker&quot; /&gt;
				&lt;col class=&quot;diff-content&quot; /&gt;
				&lt;col class=&quot;diff-marker&quot; /&gt;
				&lt;col class=&quot;diff-content&quot; /&gt;
				&lt;tr class=&quot;diff-title&quot; lang=&quot;cs&quot;&gt;
				&lt;td colspan=&quot;2&quot; style=&quot;background-color: #fff; color: #222; text-align: center;&quot;&gt;← Starší verze&lt;/td&gt;
				&lt;td colspan=&quot;2&quot; style=&quot;background-color: #fff; color: #222; text-align: center;&quot;&gt;Verze z 1. 3. 2022, 08:15&lt;/td&gt;
				&lt;/tr&gt;&lt;tr&gt;&lt;td colspan=&quot;2&quot; class=&quot;diff-lineno&quot; id=&quot;mw-diff-left-l5&quot; &gt;Řádek 5:&lt;/td&gt;
&lt;td colspan=&quot;2&quot; class=&quot;diff-lineno&quot;&gt;Řádek 5:&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;'''Vývoj osobnosti''' (personality/character development) je rovněž proces, při němž dochází ke změnám osobnosti, ale oproti formování jde i o změny, které nejsou důsledkem cíleného a záměrného působení na konkrétní charakteristiky jedince, ale také změny probíhající přirozeně spolu s narůstajícím věkem.&amp;lt;ref name=&amp;quot;:0&amp;quot; /&amp;gt;&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;'''Vývoj osobnosti''' (personality/character development) je rovněž proces, při němž dochází ke změnám osobnosti, ale oproti formování jde i o změny, které nejsou důsledkem cíleného a záměrného působení na konkrétní charakteristiky jedince, ale také změny probíhající přirozeně spolu s narůstajícím věkem.&amp;lt;ref name=&amp;quot;:0&amp;quot; /&amp;gt;&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td colspan=&quot;2&quot;&gt; &lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt;+&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #a3d3ff; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;&lt;ins style=&quot;font-weight: bold; text-decoration: none;&quot;&gt;&lt;/ins&gt;&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td colspan=&quot;2&quot;&gt; &lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt;+&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #a3d3ff; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;&lt;ins style=&quot;font-weight: bold; text-decoration: none;&quot;&gt;'''Osobnostní růst''' chápeme jako rozvoj osobnosti tzv. žádoucím směrem. Tzn. rozvíjení a zdokonalování k adaptivnímu a kreativnímu jedinci. Tento rozvoj však může být narušen duševními poruchami, v jejichž důsledku může dojít k patologickým změnám osobnosti. '''Patologické změny osobnosti''' se pojí zejména s tzv. '''procesuálními onemocněními''', tedy onemocněními, která progredují, mají tendenci se zhoršovat, mezi něž patří schizofrenie, demence či patologické závislosti.&amp;lt;ref&amp;gt;Kučerová, H. (2013). Psychiatrické minimum. Grada.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;/ins&gt;&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;==Determinanty vývoje osobnosti==&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;==Determinanty vývoje osobnosti==&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td colspan=&quot;2&quot; class=&quot;diff-lineno&quot; id=&quot;mw-diff-left-l14&quot; &gt;Řádek 14:&lt;/td&gt;
&lt;td colspan=&quot;2&quot; class=&quot;diff-lineno&quot;&gt;Řádek 16:&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;Karel Balcar (1991) uvádí tzv. '''čtyřstupňovou hierarchii biologických podmínek''' dle R. Cattela, v níž rozlišuje:&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;Karel Balcar (1991) uvádí tzv. '''čtyřstupňovou hierarchii biologických podmínek''' dle R. Cattela, v níž rozlišuje:&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt;−&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #ffe49c; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;&lt;del class=&quot;diffchange diffchange-inline&quot;&gt;o  &lt;/del&gt;'''dědičnou výbavu''' – genové zakódování vývoje organismu získané od rodičů v momentě početí&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt;+&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #a3d3ff; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;&lt;ins class=&quot;diffchange diffchange-inline&quot;&gt;* &lt;/ins&gt;'''dědičnou výbavu''' – genové zakódování vývoje organismu získané od rodičů v momentě početí&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt;−&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #ffe49c; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;&lt;del class=&quot;diffchange diffchange-inline&quot;&gt;o  &lt;/del&gt;'''&lt;del class=&quot;diffchange diffchange-inline&quot;&gt;genová &lt;/del&gt;výbavu''' – dědičná výbava zahrnující navíc změny způsobené vlivem mutací a segregací v genech&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt;+&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #a3d3ff; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;&lt;ins class=&quot;diffchange diffchange-inline&quot;&gt;* &lt;/ins&gt;'''&lt;ins class=&quot;diffchange diffchange-inline&quot;&gt;genovou &lt;/ins&gt;výbavu''' – dědičná výbava zahrnující navíc změny způsobené vlivem mutací a segregací v genech&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt;−&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #ffe49c; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;&lt;del class=&quot;diffchange diffchange-inline&quot;&gt;o  &lt;/del&gt;'''&lt;del class=&quot;diffchange diffchange-inline&quot;&gt;vrozená&lt;/del&gt;''' '''výbavu''' – genová výbava dále ovlivněná vnějšími faktory po čas prenatálního období, až do porodu&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt;+&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #a3d3ff; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;&lt;ins class=&quot;diffchange diffchange-inline&quot;&gt;* &lt;/ins&gt;'''&lt;ins class=&quot;diffchange diffchange-inline&quot;&gt;vrozenou&lt;/ins&gt;''' '''výbavu''' – genová výbava dále ovlivněná vnějšími faktory po čas prenatálního období, až do porodu&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt;−&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #ffe49c; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;&lt;del class=&quot;diffchange diffchange-inline&quot;&gt;o  &lt;/del&gt;'''konstituční''' '''výbavu''' – kromě výše zmíněného zahrnuje veškeré působení vnějších vlivů na jedince po jeho narození, jedná se v podstatě o fenotyp jedince&amp;lt;ref name=&amp;quot;:3&amp;quot;&amp;gt;Balcar, K. (1991). Úvod do studia psychologie osobnosti. Mach.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt;+&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #a3d3ff; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;&lt;ins class=&quot;diffchange diffchange-inline&quot;&gt;* &lt;/ins&gt;'''konstituční''' '''výbavu''' – kromě výše zmíněného zahrnuje veškeré působení vnějších vlivů na jedince po jeho narození, jedná se v podstatě o fenotyp jedince&amp;lt;ref name=&amp;quot;:3&amp;quot;&amp;gt;Balcar, K. (1991). Úvod do studia psychologie osobnosti. Mach.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;====Dědičnost temperamentových vlastností====&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;====Dědičnost temperamentových vlastností====&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td colspan=&quot;2&quot; class=&quot;diff-lineno&quot; id=&quot;mw-diff-left-l63&quot; &gt;Řádek 63:&lt;/td&gt;
&lt;td colspan=&quot;2&quot; class=&quot;diff-lineno&quot;&gt;Řádek 65:&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;Významné životní události, jak negativní, tak i ty pozitivní, mohou být velkým zdrojem stresu či psychické zátěže, případně mohou být chápány jako určitý významný mezník, jímž jedinec ohraničí určité životní období. Ve všech zmíněných případech může dojít ke '''změně osobnostních rysů''', případně k '''rozvinutí psychických či psychosomatických''' '''onemocnění'''.&amp;lt;ref name=&amp;quot;:1&amp;quot; /&amp;gt;&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;Významné životní události, jak negativní, tak i ty pozitivní, mohou být velkým zdrojem stresu či psychické zátěže, případně mohou být chápány jako určitý významný mezník, jímž jedinec ohraničí určité životní období. Ve všech zmíněných případech může dojít ke '''změně osobnostních rysů''', případně k '''rozvinutí psychických či psychosomatických''' '''onemocnění'''.&amp;lt;ref name=&amp;quot;:1&amp;quot; /&amp;gt;&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt;−&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #ffe49c; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;Pro měření rizika rozvoje výše uvedených obtíží byla vytvořena tzv. '''Škála stresu podle životních událostí''', která sestává z celkem 43 stresujících událostí, které mohou v životě člověka nastat. Každé události je přidělen určitý počet bodů, přičemž čím více bodů, tím se jedná o více zátěžovou situaci. Mezi nejnáročnější situace patří '''smrt partnera''', '''rozvod''', '''uvěznění''', '''zranění či nemoc''', ale také '''svatba'''. Speciální škály stresujících událostí jsou vytvořeny také pro dětský věk. První z nich byla '''Coddington Life Events Scale''' (CLES). Jednoznačně nejnáročnější situací, která může nastat v životě dítěte, je smrt rodiče. Dalšími událostmi, způsobujícími u dětí značný stres, je také '''rozvod rodičů''', '''narození sourozence''', '''sňatek rodičů''', '''vážnější nemoc rodičů či sourozenců''', '''smrt příbuzných''', '''informace o vlastní adopci''', ale také například '''konflikty rodičů''' a '''stěhování'''. Důležitým poznatkem tedy je, že zatímco dospělí uvádí jako zdroje stresu spíše katastrofické scénáře, pro děti mohou být velkým stresorem i poněkud běžnější události, jako například právě hádky rodičů.&amp;lt;ref name=&amp;quot;:1&amp;quot; /&amp;gt;&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt;+&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #a3d3ff; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;Pro měření rizika rozvoje výše uvedených obtíží byla vytvořena tzv. '''Škála stresu podle životních událostí''', která sestává z celkem 43 stresujících událostí, které mohou v životě člověka nastat. Každé události je přidělen určitý počet bodů, přičemž čím více bodů, tím se jedná o více zátěžovou situaci. Mezi nejnáročnější situace patří '''smrt partnera''', '''rozvod''', '''uvěznění''', '''zranění či nemoc''', ale také '''svatba'''. Speciální škály stresujících událostí jsou vytvořeny také pro dětský věk. První z nich byla '''Coddington Life Events Scale''' (CLES). Jednoznačně nejnáročnější situací, která může nastat v životě dítěte, je smrt rodiče. Dalšími událostmi, způsobujícími u dětí značný stres, je také '''rozvod rodičů''', '''narození sourozence''', '''sňatek rodičů''', '''vážnější nemoc rodičů či sourozenců''', '''smrt příbuzných''', '''informace o vlastní adopci''', ale také například '''konflikty rodičů''' a '''stěhování'''. Důležitým poznatkem tedy je, že zatímco dospělí uvádí jako zdroje stresu spíše katastrofické scénáře, pro děti mohou být velkým stresorem i poněkud běžnější události, jako například právě hádky rodičů&lt;ins class=&quot;diffchange diffchange-inline&quot;&gt;. Škála pro děti, i pro dospělé je, vzhledem k tomu, že vnímání každé události je velmi subjektivní a individuální, pouze orientační&lt;/ins&gt;.&amp;lt;ref name=&amp;quot;:1&amp;quot; /&amp;gt;&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;===Epigenetické faktory===&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;===Epigenetické faktory===&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;/table&gt;</summary>
		<author><name>Eliska.Muronova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Formov%C3%A1n%C3%AD_a_v%C3%BDvoj_osobnosti.&amp;diff=70246&amp;oldid=prev</id>
		<title>Eliska.Muronova: /* Sociální prostředí */</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Formov%C3%A1n%C3%AD_a_v%C3%BDvoj_osobnosti.&amp;diff=70246&amp;oldid=prev"/>
		<updated>2022-02-22T13:06:34Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;&lt;span dir=&quot;auto&quot;&gt;&lt;span class=&quot;autocomment&quot;&gt;Sociální prostředí&lt;/span&gt;&lt;/span&gt;&lt;/p&gt;
&lt;table class=&quot;diff diff-contentalign-left&quot; data-mw=&quot;interface&quot;&gt;
				&lt;col class=&quot;diff-marker&quot; /&gt;
				&lt;col class=&quot;diff-content&quot; /&gt;
				&lt;col class=&quot;diff-marker&quot; /&gt;
				&lt;col class=&quot;diff-content&quot; /&gt;
				&lt;tr class=&quot;diff-title&quot; lang=&quot;cs&quot;&gt;
				&lt;td colspan=&quot;2&quot; style=&quot;background-color: #fff; color: #222; text-align: center;&quot;&gt;← Starší verze&lt;/td&gt;
				&lt;td colspan=&quot;2&quot; style=&quot;background-color: #fff; color: #222; text-align: center;&quot;&gt;Verze z 22. 2. 2022, 13:06&lt;/td&gt;
				&lt;/tr&gt;&lt;tr&gt;&lt;td colspan=&quot;2&quot; class=&quot;diff-lineno&quot; id=&quot;mw-diff-left-l54&quot; &gt;Řádek 54:&lt;/td&gt;
&lt;td colspan=&quot;2&quot; class=&quot;diff-lineno&quot;&gt;Řádek 54:&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;Kromě psychologických a sociálních činitelů je důležitým faktorem ovlivňujícím tělesný i duševní výkon právě fyzické prostředí. To, v jakém žijeme '''podnebí''', jaká je '''dostupnost stravy''', jaké '''nemoci''' sužují oblast, v níž žijeme, zda žijeme ve městě nebo na vesnici a od toho se odvíjí, například jaký vzduch dýcháme. Co se stravy týče, i ve vyspělých zemích hraje roli kvalita stravy a to, zda konzumujeme vysoce průmyslově zpracované potraviny nebo potraviny bez průmyslového zpracování. Zda konzumujeme velké množství sacharidů, což se pojí s civilizačními onemocněními. Všechny tyto a mnohé další faktory mohou buď '''podporovat''' nebo naopak '''zpomalovat''' či zcela '''bránit''' tělesnému i duševnímu vývoji probíhajícímu prostřednictvím geneticky naprogramovaného '''zrání'''.&amp;lt;ref name=&amp;quot;:3&amp;quot; /&amp;gt;&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;Kromě psychologických a sociálních činitelů je důležitým faktorem ovlivňujícím tělesný i duševní výkon právě fyzické prostředí. To, v jakém žijeme '''podnebí''', jaká je '''dostupnost stravy''', jaké '''nemoci''' sužují oblast, v níž žijeme, zda žijeme ve městě nebo na vesnici a od toho se odvíjí, například jaký vzduch dýcháme. Co se stravy týče, i ve vyspělých zemích hraje roli kvalita stravy a to, zda konzumujeme vysoce průmyslově zpracované potraviny nebo potraviny bez průmyslového zpracování. Zda konzumujeme velké množství sacharidů, což se pojí s civilizačními onemocněními. Všechny tyto a mnohé další faktory mohou buď '''podporovat''' nebo naopak '''zpomalovat''' či zcela '''bránit''' tělesnému i duševnímu vývoji probíhajícímu prostřednictvím geneticky naprogramovaného '''zrání'''.&amp;lt;ref name=&amp;quot;:3&amp;quot; /&amp;gt;&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;====Sociální prostředí====&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;====Sociální prostředí====&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt;−&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #ffe49c; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;'''&lt;del class=&quot;diffchange diffchange-inline&quot;&gt;Kulturní &lt;/del&gt;prostředí''' &lt;del class=&quot;diffchange diffchange-inline&quot;&gt;je dalším velmi významným faktorem hrajícím roli v utváření osobnosti&lt;/del&gt;. &lt;del class=&quot;diffchange diffchange-inline&quot;&gt;Kulturou či kulturním prostředím &lt;/del&gt;chápeme &lt;del class=&quot;diffchange diffchange-inline&quot;&gt;tu část prostředí vytvořenou lidmi. Zahrnuje nejen hmotné produkty&lt;/del&gt;, &lt;del class=&quot;diffchange diffchange-inline&quot;&gt;ale stejně tak i duševní bohatství předávané z generace na generaci&lt;/del&gt;. &lt;del class=&quot;diffchange diffchange-inline&quot;&gt;Kromě obrazů&lt;/del&gt;, &lt;del class=&quot;diffchange diffchange-inline&quot;&gt;soch či architektonických výtvorů zahrnuje tedy pojem kultura také zvyky&lt;/del&gt;, &lt;del class=&quot;diffchange diffchange-inline&quot;&gt;hodnoty&lt;/del&gt;, &lt;del class=&quot;diffchange diffchange-inline&quot;&gt;postoje, dovednosti &lt;/del&gt;a &lt;del class=&quot;diffchange diffchange-inline&quot;&gt;znalosti&lt;/del&gt;.&lt;del class=&quot;diffchange diffchange-inline&quot;&gt;&amp;lt;ref name=&amp;quot;:3&amp;quot; &lt;/del&gt;/&lt;del class=&quot;diffchange diffchange-inline&quot;&gt;&amp;gt;&lt;/del&gt;&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt;+&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #a3d3ff; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;&lt;ins class=&quot;diffchange diffchange-inline&quot;&gt;V psychologii rozlišujeme &lt;/ins&gt;'''&lt;ins class=&quot;diffchange diffchange-inline&quot;&gt;3 socializační činitele – socio-kulturní &lt;/ins&gt;prostředí&lt;ins class=&quot;diffchange diffchange-inline&quot;&gt;, velké skupiny a malé skupiny&lt;/ins&gt;'''. &lt;ins class=&quot;diffchange diffchange-inline&quot;&gt;Sociokulturní prostředí &lt;/ins&gt;chápeme &lt;ins class=&quot;diffchange diffchange-inline&quot;&gt;obecně jako kulturu a společenské normy společnosti&lt;/ins&gt;, &lt;ins class=&quot;diffchange diffchange-inline&quot;&gt;do níž se jedinec narodil&lt;/ins&gt;. &lt;ins class=&quot;diffchange diffchange-inline&quot;&gt;Velké skupiny zahrnují instituce&lt;/ins&gt;, &lt;ins class=&quot;diffchange diffchange-inline&quot;&gt;v nichž se jedinec pohybuje (škola&lt;/ins&gt;, &lt;ins class=&quot;diffchange diffchange-inline&quot;&gt;práce&lt;/ins&gt;, &lt;ins class=&quot;diffchange diffchange-inline&quot;&gt;…). A malé skupiny zahrnují například rodinu &lt;/ins&gt;a &lt;ins class=&quot;diffchange diffchange-inline&quot;&gt;přátele&lt;/ins&gt;. &lt;ins class=&quot;diffchange diffchange-inline&quot;&gt;(Šulová, přednášky z Vývojové psychologie 2019&lt;/ins&gt;/&lt;ins class=&quot;diffchange diffchange-inline&quot;&gt;2020)&lt;/ins&gt;&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt;−&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #ffe49c; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;[[Geert Hofstede]] (1928–2020) chápal kulturu jako '''kolektivní nastavení mysli''' určité skupiny lidí. Můžeme hovořit o kultuře evropské, české, jihomoravské, kultuře konkrétní obce, rodiny, kultuře firmy atd. Dle Hofstedeho teorie lze každou kulturu definovat z hlediska 6 dimenzí, jimiž jsou '''vzdálenost moci''', '''individualismus''', '''maskulinita''', '''vyhýbání se nejistotě''', '''dlouhodobá orientace''' a později přidané '''požitkářství'''. Vymezení těchto charakteristik umožňuje porovnávání kultur mezi sebou, analyzování rozdílností a napomáhá lepšímu pochopení interkulturních sporů.&amp;lt;ref name=&amp;quot;:4&amp;quot; /&amp;gt;&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt;+&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #a3d3ff; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;&lt;ins class=&quot;diffchange diffchange-inline&quot;&gt;'''Kulturní prostředí''' je dalším velmi významným faktorem hrajícím roli v utváření osobnosti. Kulturou či kulturním prostředím chápeme tu část prostředí vytvořenou lidmi. Zahrnuje nejen hmotné produkty, ale stejně tak i duševní bohatství předávané z generace na generaci. Kromě obrazů, soch či architektonických výtvorů zahrnuje tedy pojem kultura také zvyky, hodnoty, postoje, dovednosti a znalosti. &lt;/ins&gt;[[Geert Hofstede]] (1928–2020) chápal kulturu jako '''kolektivní nastavení mysli''' určité skupiny lidí. Můžeme hovořit o kultuře evropské, české, jihomoravské, kultuře konkrétní obce, rodiny, kultuře firmy atd. Dle Hofstedeho teorie lze každou kulturu definovat z hlediska 6 dimenzí, jimiž jsou '''vzdálenost moci''', '''individualismus''', '''maskulinita''', '''vyhýbání se nejistotě''', '''dlouhodobá orientace''' a později přidané '''požitkářství'''. Vymezení těchto charakteristik umožňuje porovnávání kultur mezi sebou, analyzování rozdílností a napomáhá lepšímu pochopení interkulturních sporů.&lt;ins class=&quot;diffchange diffchange-inline&quot;&gt;&amp;lt;ref name=&amp;quot;:3&amp;quot; /&amp;gt;&lt;/ins&gt;&amp;lt;ref name=&amp;quot;:4&amp;quot; /&amp;gt;&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt;−&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #ffe49c; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;&amp;lt;&lt;del class=&quot;diffchange diffchange-inline&quot;&gt;br &lt;/del&gt;/&amp;gt;&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt;+&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #a3d3ff; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;&lt;ins class=&quot;diffchange diffchange-inline&quot;&gt;'''Rodinu''' chápeme jako původce tzv. '''primární socializace'''. Ta se odehrává prostřednictvím sociálního učení nejprve skrze '''imitaci''', posléze '''identifikaci''' a v konečné fázi také '''internalizaci'''. Primární socializace a rané sociální zkušenosti se podílí na vzniku tzv. '''bazální osobnosti''' dítěte, jejíž základní dimenzí je '''jistota''' a '''nejistota'''. To, jakým směrem se bude vyvíjet záleží na míře projevované lásky a citlivosti rodičů vůči potřebám dítěte. Od bazální osobnosti se posléze odvíjí další vývoj jedince a jeho osobnostních rysů.&lt;/ins&gt;&amp;lt;&lt;ins class=&quot;diffchange diffchange-inline&quot;&gt;ref name=&amp;quot;:3&amp;quot; &lt;/ins&gt;/&amp;gt; &lt;ins class=&quot;diffchange diffchange-inline&quot;&gt;(Šulová, přednášky z Vývojové psychologie 2019/2020)&lt;/ins&gt;&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;====Vliv životních událostí====&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;====Vliv životních událostí====&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;/table&gt;</summary>
		<author><name>Eliska.Muronova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Formov%C3%A1n%C3%AD_a_v%C3%BDvoj_osobnosti.&amp;diff=70231&amp;oldid=prev</id>
		<title>Eliska.Muronova: /* Otázka vzniku a zformování osobnosti */</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Formov%C3%A1n%C3%AD_a_v%C3%BDvoj_osobnosti.&amp;diff=70231&amp;oldid=prev"/>
		<updated>2022-02-22T11:13:11Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;&lt;span dir=&quot;auto&quot;&gt;&lt;span class=&quot;autocomment&quot;&gt;Otázka vzniku a zformování osobnosti&lt;/span&gt;&lt;/span&gt;&lt;/p&gt;
&lt;table class=&quot;diff diff-contentalign-left&quot; data-mw=&quot;interface&quot;&gt;
				&lt;col class=&quot;diff-marker&quot; /&gt;
				&lt;col class=&quot;diff-content&quot; /&gt;
				&lt;col class=&quot;diff-marker&quot; /&gt;
				&lt;col class=&quot;diff-content&quot; /&gt;
				&lt;tr class=&quot;diff-title&quot; lang=&quot;cs&quot;&gt;
				&lt;td colspan=&quot;2&quot; style=&quot;background-color: #fff; color: #222; text-align: center;&quot;&gt;← Starší verze&lt;/td&gt;
				&lt;td colspan=&quot;2&quot; style=&quot;background-color: #fff; color: #222; text-align: center;&quot;&gt;Verze z 22. 2. 2022, 11:13&lt;/td&gt;
				&lt;/tr&gt;&lt;tr&gt;&lt;td colspan=&quot;2&quot; class=&quot;diff-lineno&quot; id=&quot;mw-diff-left-l107&quot; &gt;Řádek 107:&lt;/td&gt;
&lt;td colspan=&quot;2&quot; class=&quot;diff-lineno&quot;&gt;Řádek 107:&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;'''[[Období batolete|Batolecí věk]]''' odpovídá období od jednoho roku do tří let, a i zde můžeme hovořit o období výrazných změn, zejména co se týče schopností, dovedností a osobnosti. V batolecím věku si je již dítě vědomo své vlastní samostatné existence a spolu s nově nabytými pohybovými schopnostmi má tendenci k '''uvolňování vazeb s pečovateli''' a '''osamostatňování'''. Aby však dítě proces emancipace mohlo úspěšně zvládnout, potřebuje '''stabilní a bezpečné prostředí'''. Průběh tohoto procesu tak do značné míry závisí na podpoře, postojích a chování rodičů. Je důležité podporovat autonomii, snahy dítěte o sebeprosazení a vyjádření typu „'''já chci'''“ nebo „'''já sám'''“.  Kolem třetího roku dochází ke '''krystalizaci temperamentu''' a jeho ustálení. Rozšiřuje se také spektrum prožívaných emocí a emocí, které dítě dokáže rozpoznat u druhých. '''Emoční vývoj''' je nesmírně důležitý jednak proto, že vnímání vlastních emocí pomáhá dítěti posilovat sebeuvědomění a seberegulaci, a rozpoznávání emocí u druhých může poskytovat dítěti zpětnou vazbu, která se rovněž na tvorbě sebepojetí podílí. Rozvíjí se také '''vědomí sociální příslušnosti a''' '''sociální a genderové role'''. Je si například vědomo příslušnosti ke své rodině a přijímá role s tím spojené – syn/dcera, sourozenec, dívka/chlapec, …&amp;lt;ref name=&amp;quot;:2&amp;quot; /&amp;gt;(Šulová, přednášky z Vývojové psychologie 2019/2020)&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;'''[[Období batolete|Batolecí věk]]''' odpovídá období od jednoho roku do tří let, a i zde můžeme hovořit o období výrazných změn, zejména co se týče schopností, dovedností a osobnosti. V batolecím věku si je již dítě vědomo své vlastní samostatné existence a spolu s nově nabytými pohybovými schopnostmi má tendenci k '''uvolňování vazeb s pečovateli''' a '''osamostatňování'''. Aby však dítě proces emancipace mohlo úspěšně zvládnout, potřebuje '''stabilní a bezpečné prostředí'''. Průběh tohoto procesu tak do značné míry závisí na podpoře, postojích a chování rodičů. Je důležité podporovat autonomii, snahy dítěte o sebeprosazení a vyjádření typu „'''já chci'''“ nebo „'''já sám'''“.  Kolem třetího roku dochází ke '''krystalizaci temperamentu''' a jeho ustálení. Rozšiřuje se také spektrum prožívaných emocí a emocí, které dítě dokáže rozpoznat u druhých. '''Emoční vývoj''' je nesmírně důležitý jednak proto, že vnímání vlastních emocí pomáhá dítěti posilovat sebeuvědomění a seberegulaci, a rozpoznávání emocí u druhých může poskytovat dítěti zpětnou vazbu, která se rovněž na tvorbě sebepojetí podílí. Rozvíjí se také '''vědomí sociální příslušnosti a''' '''sociální a genderové role'''. Je si například vědomo příslušnosti ke své rodině a přijímá role s tím spojené – syn/dcera, sourozenec, dívka/chlapec, …&amp;lt;ref name=&amp;quot;:2&amp;quot; /&amp;gt;(Šulová, přednášky z Vývojové psychologie 2019/2020)&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt;−&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #ffe49c; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;&amp;lt;&lt;del class=&quot;diffchange diffchange-inline&quot;&gt;br &lt;/del&gt;/&amp;gt;&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt;+&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #a3d3ff; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;&lt;ins class=&quot;diffchange diffchange-inline&quot;&gt;'''[[Předškolní období]]''' odpovídá věku, kdy dítě navštěvuje mateřskou školu, tedy věku mezi třetím a šestým až sedmým rokem. Konec tohoto období je vymezen nástupem do školy. V předškolním období dochází k částečné '''stabilizaci emočního prožívání'''. Pozitivní ladění je častější a současně s tím ubývá zlostných projevů a vzteku, kromě toho také předškolní děti lépe zvládají kontrolovat své prožitky a chování, tedy '''regulovat své emoce'''. Rozvíjí se '''emoční inteligence''' a objevuje se '''smysl pro humor'''. Ve třech letech se u dítěte objevuje schopnost společné hry, s čímž souvisí '''rozvoj vztahů s vrstevníky''' a '''první přátelství'''. Rozvoj v oblasti emočního prožívání a sociálních vztahů pak přispívá také rozvoji '''prosociálního chování''', objevuje se '''altruismus'''. Dítě v předškolním období si '''zvnitřňuje základní normy chování''' a je s nimi v souladu, což se projevuje pocitem viny při jejich nedodržení. Identifikace s normami a pocit viny jsou '''základem rozvoje svědomí'''. Příliš velké svědomí však může mít za následek rozvoj úzkosti, negativního sebepojetí či preferenci pasivity. Právě '''sebepojetí''' zažívá v předškolním období velký rozvoj, a to i díky tomu, že se dítě poprvé dostává mimo rodinu a proniká do instituce mateřské školy, kde má možnost testovat chování, které používá v rodině, upravovat ho s ohledem na reakce učitelek a vrstevníků a osvojovat si chování, které pozoruje u vrstevníků a považuje ho za žádoucí. Předškolní dítě je také do určité míry schopno sebehodnocení – popíše co umí, neumí a připíše si vlastnosti, které mu jsou přisuzovány dospělými („jsem chytrý a hodný, ale občas zlobím“). Co se genderové role, přijaté již koncem batolecího období, týče, v předškolním období dochází k '''porozumění obsahu genderových stereotypů a pohlavních rozdílů'''. To se projevuje například v kresbě, kdy mají děti tendenci '''zdůrazňovat''' tyto rozdíly (kreslí ženám prsa a šaty, mužům vousy a kalhoty, přejímají stereotypy ohledně barev – růžová pro holky, modrá pro kluky, vidí ženy jako matky v kuchyni a muže jako pracující otce se zájmem o auta atd.). Kolem pátého roku přichází uvědomění ohledně '''genderové konstantnosti''', tedy že jejich genderová identita zůstává stejná bez ohledu na situaci (i když si například hrají s kočárkem, pořád jsou to chlapci). Když dochází k tomuto uvědomění, mají děti tendenci vyhledávat vzory, s nimiž by se mohly identifikovat a od nichž by se mohly naučit chování, které je pro daný gender žádoucí.&lt;/ins&gt;&amp;lt;&lt;ins class=&quot;diffchange diffchange-inline&quot;&gt;ref name=&amp;quot;:6&amp;quot; &lt;/ins&gt;/&amp;gt;&lt;ins class=&quot;diffchange diffchange-inline&quot;&gt;(Šulová, přednášky z Vývojové psychologie 2019/2020)&lt;/ins&gt;&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;==Otázka stability a proměnlivosti osobnosti==&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;==Otázka stability a proměnlivosti osobnosti==&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;/table&gt;</summary>
		<author><name>Eliska.Muronova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Formov%C3%A1n%C3%AD_a_v%C3%BDvoj_osobnosti.&amp;diff=70230&amp;oldid=prev</id>
		<title>Eliska.Muronova: /* Otázka vzniku a zformování osobnosti */</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Formov%C3%A1n%C3%AD_a_v%C3%BDvoj_osobnosti.&amp;diff=70230&amp;oldid=prev"/>
		<updated>2022-02-21T22:59:12Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;&lt;span dir=&quot;auto&quot;&gt;&lt;span class=&quot;autocomment&quot;&gt;Otázka vzniku a zformování osobnosti&lt;/span&gt;&lt;/span&gt;&lt;/p&gt;
&lt;table class=&quot;diff diff-contentalign-left&quot; data-mw=&quot;interface&quot;&gt;
				&lt;col class=&quot;diff-marker&quot; /&gt;
				&lt;col class=&quot;diff-content&quot; /&gt;
				&lt;col class=&quot;diff-marker&quot; /&gt;
				&lt;col class=&quot;diff-content&quot; /&gt;
				&lt;tr class=&quot;diff-title&quot; lang=&quot;cs&quot;&gt;
				&lt;td colspan=&quot;2&quot; style=&quot;background-color: #fff; color: #222; text-align: center;&quot;&gt;← Starší verze&lt;/td&gt;
				&lt;td colspan=&quot;2&quot; style=&quot;background-color: #fff; color: #222; text-align: center;&quot;&gt;Verze z 21. 2. 2022, 22:59&lt;/td&gt;
				&lt;/tr&gt;&lt;tr&gt;&lt;td colspan=&quot;2&quot; class=&quot;diff-lineno&quot; id=&quot;mw-diff-left-l105&quot; &gt;Řádek 105:&lt;/td&gt;
&lt;td colspan=&quot;2&quot; class=&quot;diff-lineno&quot;&gt;Řádek 105:&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;'''[[Kojenecké období]]''' navazuje na novorozenecké a trvá přibližně do jednoho roku. Jde o období celé řady tělesných i psychických změn a získávání obrovského množství nových dovedností. Je to také období, kdy se začínají ve větší míře projevovat '''individuální rozdíly'''. Obvykle hovoříme o projevech temperamentu v takto raném věku ve vztahu k 5 faktorům, kterými jsou – '''emoční prožívání''', '''úroveň aktivity''', '''inhibovanost''', '''adaptabilita''' a '''vytrvalost''' (viz dědičnost temperamentových vlastností). Vývojový psycholog '''Jerome Kagan''' (1929–2021) pak mluví o '''inhibovaném''' a '''neinhibovaném temperamentu''', který se odvíjí od reakcí dítěte na neznámý podnět. Zatímco dítě s inhibovaným typem temperamentu je v přítomnosti neznámého bázlivé, úzkostné a obezřetné, dítě s neinhibovaným temperamentem je spíše zvídavé, vstřícné a komunikativní. Dle Kagana ovšem není temperament determinující. Zdůrazňuje vlivy prostředí, svobodnou vůli, ale také '''proměnlivost temperamentu v prvních letech života'''.&amp;lt;ref name=&amp;quot;:1&amp;quot; /&amp;gt;&amp;lt;ref name=&amp;quot;:6&amp;quot; /&amp;gt;(Bahbouh, přednášky z Psychologie osobnosti 2020/2021)&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;'''[[Kojenecké období]]''' navazuje na novorozenecké a trvá přibližně do jednoho roku. Jde o období celé řady tělesných i psychických změn a získávání obrovského množství nových dovedností. Je to také období, kdy se začínají ve větší míře projevovat '''individuální rozdíly'''. Obvykle hovoříme o projevech temperamentu v takto raném věku ve vztahu k 5 faktorům, kterými jsou – '''emoční prožívání''', '''úroveň aktivity''', '''inhibovanost''', '''adaptabilita''' a '''vytrvalost''' (viz dědičnost temperamentových vlastností). Vývojový psycholog '''Jerome Kagan''' (1929–2021) pak mluví o '''inhibovaném''' a '''neinhibovaném temperamentu''', který se odvíjí od reakcí dítěte na neznámý podnět. Zatímco dítě s inhibovaným typem temperamentu je v přítomnosti neznámého bázlivé, úzkostné a obezřetné, dítě s neinhibovaným temperamentem je spíše zvídavé, vstřícné a komunikativní. Dle Kagana ovšem není temperament determinující. Zdůrazňuje vlivy prostředí, svobodnou vůli, ale také '''proměnlivost temperamentu v prvních letech života'''.&amp;lt;ref name=&amp;quot;:1&amp;quot; /&amp;gt;&amp;lt;ref name=&amp;quot;:6&amp;quot; /&amp;gt;(Bahbouh, přednášky z Psychologie osobnosti 2020/2021)&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt;−&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #ffe49c; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;'''[[Období batolete|Batolecí věk]]''' odpovídá období od jednoho roku do tří let, a i zde můžeme hovořit o období výrazných změn, zejména co se týče schopností, dovedností a osobnosti. V batolecím věku si je již dítě vědomo své vlastní samostatné existence a spolu s nově nabytými pohybovými schopnostmi má tendenci k '''uvolňování vazeb s pečovateli''' a '''osamostatňování'''. Aby však dítě proces emancipace mohlo úspěšně zvládnout, potřebuje '''stabilní a bezpečné prostředí'''. Průběh tohoto procesu tak do značné míry závisí na podpoře, postojích a chování rodičů. Je důležité podporovat autonomii, snahy dítěte o sebeprosazení a vyjádření typu „'''já chci'''“ nebo „'''já sám'''“. &lt;del class=&quot;diffchange diffchange-inline&quot;&gt; Rozšiřuje &lt;/del&gt;se také spektrum prožívaných emocí a emocí, které dítě dokáže rozpoznat u druhých. '''Emoční vývoj''' je nesmírně důležitý jednak proto, že vnímání vlastních emocí pomáhá dítěti posilovat sebeuvědomění a seberegulaci, a rozpoznávání emocí u druhých může poskytovat dítěti zpětnou vazbu, která se rovněž na tvorbě sebepojetí podílí. Rozvíjí se také '''vědomí sociální příslušnosti a''' '''sociální a genderové role'''. Je si například vědomo příslušnosti ke své rodině a přijímá role s tím spojené – syn/dcera, sourozenec, dívka/chlapec, …&amp;lt;ref name=&amp;quot;:2&amp;quot; /&amp;gt;(Šulová, přednášky z Vývojové psychologie 2019/2020)&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt;+&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #a3d3ff; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;'''[[Období batolete|Batolecí věk]]''' odpovídá období od jednoho roku do tří let, a i zde můžeme hovořit o období výrazných změn, zejména co se týče schopností, dovedností a osobnosti. V batolecím věku si je již dítě vědomo své vlastní samostatné existence a spolu s nově nabytými pohybovými schopnostmi má tendenci k '''uvolňování vazeb s pečovateli''' a '''osamostatňování'''. Aby však dítě proces emancipace mohlo úspěšně zvládnout, potřebuje '''stabilní a bezpečné prostředí'''. Průběh tohoto procesu tak do značné míry závisí na podpoře, postojích a chování rodičů. Je důležité podporovat autonomii, snahy dítěte o sebeprosazení a vyjádření typu „'''já chci'''“ nebo „'''já sám'''“. &lt;ins class=&quot;diffchange diffchange-inline&quot;&gt; Kolem třetího roku dochází ke '''krystalizaci temperamentu''' a jeho ustálení. Rozšiřuje &lt;/ins&gt;se také spektrum prožívaných emocí a emocí, které dítě dokáže rozpoznat u druhých. '''Emoční vývoj''' je nesmírně důležitý jednak proto, že vnímání vlastních emocí pomáhá dítěti posilovat sebeuvědomění a seberegulaci, a rozpoznávání emocí u druhých může poskytovat dítěti zpětnou vazbu, která se rovněž na tvorbě sebepojetí podílí. Rozvíjí se také '''vědomí sociální příslušnosti a''' '''sociální a genderové role'''. Je si například vědomo příslušnosti ke své rodině a přijímá role s tím spojené – syn/dcera, sourozenec, dívka/chlapec, …&amp;lt;ref name=&amp;quot;:2&amp;quot; /&amp;gt;(Šulová, přednášky z Vývojové psychologie 2019/2020)&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;/table&gt;</summary>
		<author><name>Eliska.Muronova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Formov%C3%A1n%C3%AD_a_v%C3%BDvoj_osobnosti.&amp;diff=70229&amp;oldid=prev</id>
		<title>Eliska.Muronova: /* Otázka vzniku a zformování osobnosti */</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Formov%C3%A1n%C3%AD_a_v%C3%BDvoj_osobnosti.&amp;diff=70229&amp;oldid=prev"/>
		<updated>2022-02-21T22:53:50Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;&lt;span dir=&quot;auto&quot;&gt;&lt;span class=&quot;autocomment&quot;&gt;Otázka vzniku a zformování osobnosti&lt;/span&gt;&lt;/span&gt;&lt;/p&gt;
&lt;table class=&quot;diff diff-contentalign-left&quot; data-mw=&quot;interface&quot;&gt;
				&lt;col class=&quot;diff-marker&quot; /&gt;
				&lt;col class=&quot;diff-content&quot; /&gt;
				&lt;col class=&quot;diff-marker&quot; /&gt;
				&lt;col class=&quot;diff-content&quot; /&gt;
				&lt;tr class=&quot;diff-title&quot; lang=&quot;cs&quot;&gt;
				&lt;td colspan=&quot;2&quot; style=&quot;background-color: #fff; color: #222; text-align: center;&quot;&gt;← Starší verze&lt;/td&gt;
				&lt;td colspan=&quot;2&quot; style=&quot;background-color: #fff; color: #222; text-align: center;&quot;&gt;Verze z 21. 2. 2022, 22:53&lt;/td&gt;
				&lt;/tr&gt;&lt;tr&gt;&lt;td colspan=&quot;2&quot; class=&quot;diff-lineno&quot; id=&quot;mw-diff-left-l104&quot; &gt;Řádek 104:&lt;/td&gt;
&lt;td colspan=&quot;2&quot; class=&quot;diff-lineno&quot;&gt;Řádek 104:&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;'''[[Kojenecké období]]''' navazuje na novorozenecké a trvá přibližně do jednoho roku. Jde o období celé řady tělesných i psychických změn a získávání obrovského množství nových dovedností. Je to také období, kdy se začínají ve větší míře projevovat '''individuální rozdíly'''. Obvykle hovoříme o projevech temperamentu v takto raném věku ve vztahu k 5 faktorům, kterými jsou – '''emoční prožívání''', '''úroveň aktivity''', '''inhibovanost''', '''adaptabilita''' a '''vytrvalost''' (viz dědičnost temperamentových vlastností). Vývojový psycholog '''Jerome Kagan''' (1929–2021) pak mluví o '''inhibovaném''' a '''neinhibovaném temperamentu''', který se odvíjí od reakcí dítěte na neznámý podnět. Zatímco dítě s inhibovaným typem temperamentu je v přítomnosti neznámého bázlivé, úzkostné a obezřetné, dítě s neinhibovaným temperamentem je spíše zvídavé, vstřícné a komunikativní. Dle Kagana ovšem není temperament determinující. Zdůrazňuje vlivy prostředí, svobodnou vůli, ale také '''proměnlivost temperamentu v prvních letech života'''.&amp;lt;ref name=&amp;quot;:1&amp;quot; /&amp;gt;&amp;lt;ref name=&amp;quot;:6&amp;quot; /&amp;gt;(Bahbouh, přednášky z Psychologie osobnosti 2020/2021)&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;'''[[Kojenecké období]]''' navazuje na novorozenecké a trvá přibližně do jednoho roku. Jde o období celé řady tělesných i psychických změn a získávání obrovského množství nových dovedností. Je to také období, kdy se začínají ve větší míře projevovat '''individuální rozdíly'''. Obvykle hovoříme o projevech temperamentu v takto raném věku ve vztahu k 5 faktorům, kterými jsou – '''emoční prožívání''', '''úroveň aktivity''', '''inhibovanost''', '''adaptabilita''' a '''vytrvalost''' (viz dědičnost temperamentových vlastností). Vývojový psycholog '''Jerome Kagan''' (1929–2021) pak mluví o '''inhibovaném''' a '''neinhibovaném temperamentu''', který se odvíjí od reakcí dítěte na neznámý podnět. Zatímco dítě s inhibovaným typem temperamentu je v přítomnosti neznámého bázlivé, úzkostné a obezřetné, dítě s neinhibovaným temperamentem je spíše zvídavé, vstřícné a komunikativní. Dle Kagana ovšem není temperament determinující. Zdůrazňuje vlivy prostředí, svobodnou vůli, ale také '''proměnlivost temperamentu v prvních letech života'''.&amp;lt;ref name=&amp;quot;:1&amp;quot; /&amp;gt;&amp;lt;ref name=&amp;quot;:6&amp;quot; /&amp;gt;(Bahbouh, přednášky z Psychologie osobnosti 2020/2021)&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td colspan=&quot;2&quot;&gt; &lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt;+&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #a3d3ff; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;&lt;ins style=&quot;font-weight: bold; text-decoration: none;&quot;&gt;&lt;/ins&gt;&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td colspan=&quot;2&quot;&gt; &lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt;+&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #a3d3ff; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;&lt;ins style=&quot;font-weight: bold; text-decoration: none;&quot;&gt;'''[[Období batolete|Batolecí věk]]''' odpovídá období od jednoho roku do tří let, a i zde můžeme hovořit o období výrazných změn, zejména co se týče schopností, dovedností a osobnosti. V batolecím věku si je již dítě vědomo své vlastní samostatné existence a spolu s nově nabytými pohybovými schopnostmi má tendenci k '''uvolňování vazeb s pečovateli''' a '''osamostatňování'''. Aby však dítě proces emancipace mohlo úspěšně zvládnout, potřebuje '''stabilní a bezpečné prostředí'''. Průběh tohoto procesu tak do značné míry závisí na podpoře, postojích a chování rodičů. Je důležité podporovat autonomii, snahy dítěte o sebeprosazení a vyjádření typu „'''já chci'''“ nebo „'''já sám'''“.  Rozšiřuje se také spektrum prožívaných emocí a emocí, které dítě dokáže rozpoznat u druhých. '''Emoční vývoj''' je nesmírně důležitý jednak proto, že vnímání vlastních emocí pomáhá dítěti posilovat sebeuvědomění a seberegulaci, a rozpoznávání emocí u druhých může poskytovat dítěti zpětnou vazbu, která se rovněž na tvorbě sebepojetí podílí. Rozvíjí se také '''vědomí sociální příslušnosti a''' '''sociální a genderové role'''. Je si například vědomo příslušnosti ke své rodině a přijímá role s tím spojené – syn/dcera, sourozenec, dívka/chlapec, …&amp;lt;ref name=&amp;quot;:2&amp;quot; /&amp;gt;(Šulová, přednášky z Vývojové psychologie 2019/2020)&lt;/ins&gt;&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;/table&gt;</summary>
		<author><name>Eliska.Muronova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Formov%C3%A1n%C3%AD_a_v%C3%BDvoj_osobnosti.&amp;diff=70228&amp;oldid=prev</id>
		<title>Eliska.Muronova: /* Otázka vzniku a zformování osobnosti */</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Formov%C3%A1n%C3%AD_a_v%C3%BDvoj_osobnosti.&amp;diff=70228&amp;oldid=prev"/>
		<updated>2022-02-21T21:12:56Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;&lt;span dir=&quot;auto&quot;&gt;&lt;span class=&quot;autocomment&quot;&gt;Otázka vzniku a zformování osobnosti&lt;/span&gt;&lt;/span&gt;&lt;/p&gt;
&lt;table class=&quot;diff diff-contentalign-left&quot; data-mw=&quot;interface&quot;&gt;
				&lt;col class=&quot;diff-marker&quot; /&gt;
				&lt;col class=&quot;diff-content&quot; /&gt;
				&lt;col class=&quot;diff-marker&quot; /&gt;
				&lt;col class=&quot;diff-content&quot; /&gt;
				&lt;tr class=&quot;diff-title&quot; lang=&quot;cs&quot;&gt;
				&lt;td colspan=&quot;2&quot; style=&quot;background-color: #fff; color: #222; text-align: center;&quot;&gt;← Starší verze&lt;/td&gt;
				&lt;td colspan=&quot;2&quot; style=&quot;background-color: #fff; color: #222; text-align: center;&quot;&gt;Verze z 21. 2. 2022, 21:12&lt;/td&gt;
				&lt;/tr&gt;&lt;tr&gt;&lt;td colspan=&quot;2&quot; class=&quot;diff-lineno&quot; id=&quot;mw-diff-left-l101&quot; &gt;Řádek 101:&lt;/td&gt;
&lt;td colspan=&quot;2&quot; class=&quot;diff-lineno&quot;&gt;Řádek 101:&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;'''Psychoterapie''' je druh intervence, který může mít celou řadu podob v závislosti na tom, k jakému psychoterapeutickému směru se terapeut přiklání. Ukazuje se však, že co se účinků psychoterapií různých směrů týče, není mezi nimi výraznější rozdíl. V souvislosti s formováním osobnosti se ukazuje, že psychoterapie může mít poměrně značný vliv na '''zvýšení emoční stability'''. O něco menší efekt je pak pozorován i v dimenzi '''extraverze''' dle osobnostního dotazníku Big Five. V dalších z jeho dimenzí je rovněž pozorován určitý efekt, nicméně ne tak výrazný jako u již zmíněné extraverze a emoční stability. Na základě studií se zdá, že délka trvání psychoterapeutické intervence pro změny osobnostních rysů je '''optimálně''' '''4 až 8 týdnů''', přičemž při intervenci delší, než 8 týdnů již nedochází k výraznějším změnám, ty se obvykle odehrávají právě do 8. týdne psychoterapie.&amp;lt;ref name=&amp;quot;:5&amp;quot; /&amp;gt;&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;'''Psychoterapie''' je druh intervence, který může mít celou řadu podob v závislosti na tom, k jakému psychoterapeutickému směru se terapeut přiklání. Ukazuje se však, že co se účinků psychoterapií různých směrů týče, není mezi nimi výraznější rozdíl. V souvislosti s formováním osobnosti se ukazuje, že psychoterapie může mít poměrně značný vliv na '''zvýšení emoční stability'''. O něco menší efekt je pak pozorován i v dimenzi '''extraverze''' dle osobnostního dotazníku Big Five. V dalších z jeho dimenzí je rovněž pozorován určitý efekt, nicméně ne tak výrazný jako u již zmíněné extraverze a emoční stability. Na základě studií se zdá, že délka trvání psychoterapeutické intervence pro změny osobnostních rysů je '''optimálně''' '''4 až 8 týdnů''', přičemž při intervenci delší, než 8 týdnů již nedochází k výraznějším změnám, ty se obvykle odehrávají právě do 8. týdne psychoterapie.&amp;lt;ref name=&amp;quot;:5&amp;quot; /&amp;gt;&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;==Otázka vzniku a zformování osobnosti==&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;==Otázka vzniku a zformování osobnosti==&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt;−&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #ffe49c; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;'''[[Novorozenecké období]]''', ačkoli trvá pouhý měsíc, pokládá nesmírně důležité základy pro budoucí rozvoj dítěte a jeho osobnosti. V tomto období dítě reaguje pouze pomocí vrozených reflexů, instinktů a dalších geneticky naprogramovaných vzorců chování. Přesto již zde můžeme pozorovat '''rozdíly v dráždivosti a biologickém rytmu spánek-bdění'''. Vyšší dráždivost byla například pozorována u dětí, která byla již v prenatálním období aktivnější a více reagovala na stimulaci z vnější. Kromě toho, již první chvíle života dítěte, první dny a týdny jsou zcela zásadní v '''utváření vazby, tzv. novorozenecký bonding,''' mezi matkou a dítětem, který má vliv na další vývoj dítěte. Důležitá je už zde '''přiměřená míra stimulace''' dítěte. Nedostává-li se dítěti přiměřené množství podnětů, hovoří literatura o možných změnách mozkových funkcí, v důsledku čehož může být ohrožen budoucí vývoj, nejen osobnostní.&amp;lt;ref name=&amp;quot;:1&amp;quot; /&amp;gt;&amp;lt;ref name=&amp;quot;:6&amp;quot; /&amp;gt;&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt;+&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #a3d3ff; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;'''[[Novorozenecké období]]''', ačkoli trvá pouhý měsíc, pokládá nesmírně důležité základy pro budoucí rozvoj dítěte a jeho osobnosti. V tomto období dítě reaguje pouze pomocí vrozených reflexů, instinktů a dalších geneticky naprogramovaných vzorců chování. Přesto již zde můžeme pozorovat '''rozdíly v dráždivosti a biologickém rytmu spánek-bdění'''. Vyšší dráždivost byla například pozorována u dětí, která byla již v prenatálním období aktivnější a více reagovala na stimulaci z vnější. Kromě toho, již první chvíle života dítěte, první dny a týdny jsou zcela zásadní v '''utváření vazby, tzv. novorozenecký bonding,''' mezi matkou a dítětem, který má vliv na další vývoj dítěte. Důležitá je už zde '''přiměřená míra stimulace''' dítěte. Nedostává-li se dítěti přiměřené množství podnětů, hovoří literatura o možných změnách mozkových funkcí, v důsledku čehož může být ohrožen budoucí vývoj, nejen osobnostní.&amp;lt;ref name=&amp;quot;:1&amp;quot; /&amp;gt;&amp;lt;ref name=&amp;quot;:6&lt;ins class=&quot;diffchange diffchange-inline&quot;&gt;&amp;quot; /&amp;gt;&amp;lt;ref name=&amp;quot;:4&lt;/ins&gt;&amp;quot; /&amp;gt;&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;'''[[Kojenecké období]]''' navazuje na novorozenecké a trvá přibližně do jednoho roku. Jde o období celé řady tělesných i psychických změn a získávání obrovského množství nových dovedností. Je to také období, kdy se začínají ve větší míře projevovat '''individuální rozdíly'''. Obvykle hovoříme o projevech temperamentu v takto raném věku ve vztahu k 5 faktorům, kterými jsou – '''emoční prožívání''', '''úroveň aktivity''', '''inhibovanost''', '''adaptabilita''' a '''vytrvalost''' (viz dědičnost temperamentových vlastností). Vývojový psycholog '''Jerome Kagan''' (1929–2021) pak mluví o '''inhibovaném''' a '''neinhibovaném temperamentu''', který se odvíjí od reakcí dítěte na neznámý podnět. Zatímco dítě s inhibovaným typem temperamentu je v přítomnosti neznámého bázlivé, úzkostné a obezřetné, dítě s neinhibovaným temperamentem je spíše zvídavé, vstřícné a komunikativní. Dle Kagana ovšem není temperament determinující. Zdůrazňuje vlivy prostředí, svobodnou vůli, ale také '''proměnlivost temperamentu v prvních letech života'''.&amp;lt;ref name=&amp;quot;:1&amp;quot; /&amp;gt;&amp;lt;ref name=&amp;quot;:6&amp;quot; /&amp;gt;(Bahbouh, přednášky z Psychologie osobnosti 2020/2021)&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;'''[[Kojenecké období]]''' navazuje na novorozenecké a trvá přibližně do jednoho roku. Jde o období celé řady tělesných i psychických změn a získávání obrovského množství nových dovedností. Je to také období, kdy se začínají ve větší míře projevovat '''individuální rozdíly'''. Obvykle hovoříme o projevech temperamentu v takto raném věku ve vztahu k 5 faktorům, kterými jsou – '''emoční prožívání''', '''úroveň aktivity''', '''inhibovanost''', '''adaptabilita''' a '''vytrvalost''' (viz dědičnost temperamentových vlastností). Vývojový psycholog '''Jerome Kagan''' (1929–2021) pak mluví o '''inhibovaném''' a '''neinhibovaném temperamentu''', který se odvíjí od reakcí dítěte na neznámý podnět. Zatímco dítě s inhibovaným typem temperamentu je v přítomnosti neznámého bázlivé, úzkostné a obezřetné, dítě s neinhibovaným temperamentem je spíše zvídavé, vstřícné a komunikativní. Dle Kagana ovšem není temperament determinující. Zdůrazňuje vlivy prostředí, svobodnou vůli, ale také '''proměnlivost temperamentu v prvních letech života'''.&amp;lt;ref name=&amp;quot;:1&amp;quot; /&amp;gt;&amp;lt;ref name=&amp;quot;:6&amp;quot; /&amp;gt;(Bahbouh, přednášky z Psychologie osobnosti 2020/2021)&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;/table&gt;</summary>
		<author><name>Eliska.Muronova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Formov%C3%A1n%C3%AD_a_v%C3%BDvoj_osobnosti.&amp;diff=70227&amp;oldid=prev</id>
		<title>Eliska.Muronova: /* Otázka vzniku a zformování osobnosti */</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Formov%C3%A1n%C3%AD_a_v%C3%BDvoj_osobnosti.&amp;diff=70227&amp;oldid=prev"/>
		<updated>2022-02-21T21:10:51Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;&lt;span dir=&quot;auto&quot;&gt;&lt;span class=&quot;autocomment&quot;&gt;Otázka vzniku a zformování osobnosti&lt;/span&gt;&lt;/span&gt;&lt;/p&gt;
&lt;table class=&quot;diff diff-contentalign-left&quot; data-mw=&quot;interface&quot;&gt;
				&lt;col class=&quot;diff-marker&quot; /&gt;
				&lt;col class=&quot;diff-content&quot; /&gt;
				&lt;col class=&quot;diff-marker&quot; /&gt;
				&lt;col class=&quot;diff-content&quot; /&gt;
				&lt;tr class=&quot;diff-title&quot; lang=&quot;cs&quot;&gt;
				&lt;td colspan=&quot;2&quot; style=&quot;background-color: #fff; color: #222; text-align: center;&quot;&gt;← Starší verze&lt;/td&gt;
				&lt;td colspan=&quot;2&quot; style=&quot;background-color: #fff; color: #222; text-align: center;&quot;&gt;Verze z 21. 2. 2022, 21:10&lt;/td&gt;
				&lt;/tr&gt;&lt;tr&gt;&lt;td colspan=&quot;2&quot; class=&quot;diff-lineno&quot; id=&quot;mw-diff-left-l101&quot; &gt;Řádek 101:&lt;/td&gt;
&lt;td colspan=&quot;2&quot; class=&quot;diff-lineno&quot;&gt;Řádek 101:&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;'''Psychoterapie''' je druh intervence, který může mít celou řadu podob v závislosti na tom, k jakému psychoterapeutickému směru se terapeut přiklání. Ukazuje se však, že co se účinků psychoterapií různých směrů týče, není mezi nimi výraznější rozdíl. V souvislosti s formováním osobnosti se ukazuje, že psychoterapie může mít poměrně značný vliv na '''zvýšení emoční stability'''. O něco menší efekt je pak pozorován i v dimenzi '''extraverze''' dle osobnostního dotazníku Big Five. V dalších z jeho dimenzí je rovněž pozorován určitý efekt, nicméně ne tak výrazný jako u již zmíněné extraverze a emoční stability. Na základě studií se zdá, že délka trvání psychoterapeutické intervence pro změny osobnostních rysů je '''optimálně''' '''4 až 8 týdnů''', přičemž při intervenci delší, než 8 týdnů již nedochází k výraznějším změnám, ty se obvykle odehrávají právě do 8. týdne psychoterapie.&amp;lt;ref name=&amp;quot;:5&amp;quot; /&amp;gt;&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;'''Psychoterapie''' je druh intervence, který může mít celou řadu podob v závislosti na tom, k jakému psychoterapeutickému směru se terapeut přiklání. Ukazuje se však, že co se účinků psychoterapií různých směrů týče, není mezi nimi výraznější rozdíl. V souvislosti s formováním osobnosti se ukazuje, že psychoterapie může mít poměrně značný vliv na '''zvýšení emoční stability'''. O něco menší efekt je pak pozorován i v dimenzi '''extraverze''' dle osobnostního dotazníku Big Five. V dalších z jeho dimenzí je rovněž pozorován určitý efekt, nicméně ne tak výrazný jako u již zmíněné extraverze a emoční stability. Na základě studií se zdá, že délka trvání psychoterapeutické intervence pro změny osobnostních rysů je '''optimálně''' '''4 až 8 týdnů''', přičemž při intervenci delší, než 8 týdnů již nedochází k výraznějším změnám, ty se obvykle odehrávají právě do 8. týdne psychoterapie.&amp;lt;ref name=&amp;quot;:5&amp;quot; /&amp;gt;&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;==Otázka vzniku a zformování osobnosti==&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;==Otázka vzniku a zformování osobnosti==&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td colspan=&quot;2&quot;&gt; &lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt;+&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #a3d3ff; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;&lt;ins style=&quot;font-weight: bold; text-decoration: none;&quot;&gt;'''[[Novorozenecké období]]''', ačkoli trvá pouhý měsíc, pokládá nesmírně důležité základy pro budoucí rozvoj dítěte a jeho osobnosti. V tomto období dítě reaguje pouze pomocí vrozených reflexů, instinktů a dalších geneticky naprogramovaných vzorců chování. Přesto již zde můžeme pozorovat '''rozdíly v dráždivosti a biologickém rytmu spánek-bdění'''. Vyšší dráždivost byla například pozorována u dětí, která byla již v prenatálním období aktivnější a více reagovala na stimulaci z vnější. Kromě toho, již první chvíle života dítěte, první dny a týdny jsou zcela zásadní v '''utváření vazby, tzv. novorozenecký bonding,''' mezi matkou a dítětem, který má vliv na další vývoj dítěte. Důležitá je už zde '''přiměřená míra stimulace''' dítěte. Nedostává-li se dítěti přiměřené množství podnětů, hovoří literatura o možných změnách mozkových funkcí, v důsledku čehož může být ohrožen budoucí vývoj, nejen osobnostní.&amp;lt;ref name=&amp;quot;:1&amp;quot; /&amp;gt;&amp;lt;ref name=&amp;quot;:6&amp;quot; /&amp;gt;&lt;/ins&gt;&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td colspan=&quot;2&quot;&gt; &lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt;+&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #a3d3ff; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;&lt;ins style=&quot;font-weight: bold; text-decoration: none;&quot;&gt;&lt;/ins&gt;&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td colspan=&quot;2&quot;&gt; &lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt;+&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #a3d3ff; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;&lt;ins style=&quot;font-weight: bold; text-decoration: none;&quot;&gt;'''[[Kojenecké období]]''' navazuje na novorozenecké a trvá přibližně do jednoho roku. Jde o období celé řady tělesných i psychických změn a získávání obrovského množství nových dovedností. Je to také období, kdy se začínají ve větší míře projevovat '''individuální rozdíly'''. Obvykle hovoříme o projevech temperamentu v takto raném věku ve vztahu k 5 faktorům, kterými jsou – '''emoční prožívání''', '''úroveň aktivity''', '''inhibovanost''', '''adaptabilita''' a '''vytrvalost''' (viz dědičnost temperamentových vlastností). Vývojový psycholog '''Jerome Kagan''' (1929–2021) pak mluví o '''inhibovaném''' a '''neinhibovaném temperamentu''', který se odvíjí od reakcí dítěte na neznámý podnět. Zatímco dítě s inhibovaným typem temperamentu je v přítomnosti neznámého bázlivé, úzkostné a obezřetné, dítě s neinhibovaným temperamentem je spíše zvídavé, vstřícné a komunikativní. Dle Kagana ovšem není temperament determinující. Zdůrazňuje vlivy prostředí, svobodnou vůli, ale také '''proměnlivost temperamentu v prvních letech života'''.&amp;lt;ref name=&amp;quot;:1&amp;quot; /&amp;gt;&amp;lt;ref name=&amp;quot;:6&amp;quot; /&amp;gt;(Bahbouh, přednášky z Psychologie osobnosti 2020/2021)&lt;/ins&gt;&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td colspan=&quot;2&quot;&gt; &lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt;+&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #a3d3ff; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;&lt;ins style=&quot;font-weight: bold; text-decoration: none;&quot;&gt;&lt;/ins&gt;&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td colspan=&quot;2&quot; class=&quot;diff-lineno&quot; id=&quot;mw-diff-left-l180&quot; &gt;Řádek 180:&lt;/td&gt;
&lt;td colspan=&quot;2&quot; class=&quot;diff-lineno&quot;&gt;Řádek 184:&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;V minulosti byly poruchy osobnosti považovány za neléčitelné. V současnosti se pohled na tuto skupinu duševních poruch mění a pracuje se na zefektivnění intervencí, jelikož jak víme, osobnost se utváří celý život a lze v jeho průběhu formovat skrze různé intervence.&amp;lt;ref name=&amp;quot;:9&amp;quot; /&amp;gt;&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;V minulosti byly poruchy osobnosti považovány za neléčitelné. V současnosti se pohled na tuto skupinu duševních poruch mění a pracuje se na zefektivnění intervencí, jelikož jak víme, osobnost se utváří celý život a lze v jeho průběhu formovat skrze různé intervence.&amp;lt;ref name=&amp;quot;:9&amp;quot; /&amp;gt;&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt;−&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #ffe49c; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;== Externí nepublikované zdroje ==&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt;+&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #a3d3ff; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;==Externí nepublikované zdroje==&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;Ke zpracování poznámek byly uplatněny také poznámky z přednášek prof. PhDr. Lenky Šulové, CSc., získané v rámci kurzu Vývojová psychologie a poznámky z přednášek doc. PhDr. MUDr. Mgr. Radvana Bahbouha, Ph.D., získané v rámci kurzu Psychologie osobnosti I. a Psychologie osobnosti II., vyučovaných na Katedře psychologie FF UK .&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;Ke zpracování poznámek byly uplatněny také poznámky z přednášek prof. PhDr. Lenky Šulové, CSc., získané v rámci kurzu Vývojová psychologie a poznámky z přednášek doc. PhDr. MUDr. Mgr. Radvana Bahbouha, Ph.D., získané v rámci kurzu Psychologie osobnosti I. a Psychologie osobnosti II., vyučovaných na Katedře psychologie FF UK .&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;==Odkazy==&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;==Odkazy==&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;/table&gt;</summary>
		<author><name>Eliska.Muronova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Formov%C3%A1n%C3%AD_a_v%C3%BDvoj_osobnosti.&amp;diff=70226&amp;oldid=prev</id>
		<title>Eliska.Muronova: /* Rozdíly ve vývoji osobnosti u zdravé a klinické populace */</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Formov%C3%A1n%C3%AD_a_v%C3%BDvoj_osobnosti.&amp;diff=70226&amp;oldid=prev"/>
		<updated>2022-02-21T15:22:54Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;&lt;span dir=&quot;auto&quot;&gt;&lt;span class=&quot;autocomment&quot;&gt;Rozdíly ve vývoji osobnosti u zdravé a klinické populace&lt;/span&gt;&lt;/span&gt;&lt;/p&gt;
&lt;table class=&quot;diff diff-contentalign-left&quot; data-mw=&quot;interface&quot;&gt;
				&lt;col class=&quot;diff-marker&quot; /&gt;
				&lt;col class=&quot;diff-content&quot; /&gt;
				&lt;col class=&quot;diff-marker&quot; /&gt;
				&lt;col class=&quot;diff-content&quot; /&gt;
				&lt;tr class=&quot;diff-title&quot; lang=&quot;cs&quot;&gt;
				&lt;td colspan=&quot;2&quot; style=&quot;background-color: #fff; color: #222; text-align: center;&quot;&gt;← Starší verze&lt;/td&gt;
				&lt;td colspan=&quot;2&quot; style=&quot;background-color: #fff; color: #222; text-align: center;&quot;&gt;Verze z 21. 2. 2022, 15:22&lt;/td&gt;
				&lt;/tr&gt;&lt;tr&gt;&lt;td colspan=&quot;2&quot; class=&quot;diff-lineno&quot; id=&quot;mw-diff-left-l172&quot; &gt;Řádek 172:&lt;/td&gt;
&lt;td colspan=&quot;2&quot; class=&quot;diff-lineno&quot;&gt;Řádek 172:&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;==Rozdíly ve vývoji osobnosti u zdravé a klinické populace==&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;==Rozdíly ve vývoji osobnosti u zdravé a klinické populace==&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt;−&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #ffe49c; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;&amp;lt;&lt;del class=&quot;diffchange diffchange-inline&quot;&gt;br &lt;/del&gt;/&amp;gt;&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt;+&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #a3d3ff; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;&lt;ins class=&quot;diffchange diffchange-inline&quot;&gt;V úvodu této kapitoly je třeba zmínit, že v současné době není možné přidělit diagnózu poruchy osobnosti před dosažením 18. roku života, tedy do doby, kdy je v ČR člověk považován za dospělého. A to z důvodu, že vývoj osobnosti není ukončen, což ovšem, jak je zmíněno výše, není ještě ani dlouho poté.&lt;/ins&gt;&amp;lt;&lt;ins class=&quot;diffchange diffchange-inline&quot;&gt;ref name=&amp;quot;:9&amp;quot;&amp;gt;Praško, J. (2003). Poruchy osobnosti. Portál.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;/ins&gt;&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt;−&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #ffe49c; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;==Externí nepublikované zdroje==&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt;+&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #a3d3ff; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt; &lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td colspan=&quot;2&quot;&gt; &lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt;+&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #a3d3ff; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;&lt;ins class=&quot;diffchange diffchange-inline&quot;&gt;Je zřejmé, a výzkumy podpořené, že '''patologie v osobnosti se objevují i v dětství a dospívání'''. Jejich prevalence se u dospívajících pohybuje kolem 11 %, u dospělých mezi 10 a 15 %. Můžeme tedy říct, že již během dospívání se poruchy osobnosti vyskytují ve stejné míře, jako v dospělosti. Raná manifestace poruch osobnosti se pojí, v závislosti na typu poruchy osobnosti, s nejrůznějším '''problémovým chováním''' v době dospívání, ale i později během života. Může jít o porušování zákonů, agresivní a násilné chování, rizikové sexuální chování, ale i sebevražedné myšlenky, tendence a pokusy, popřípadě automutilaci (řezání se, bití se, pálení se, …). Patologie v osobnosti spojené s poruchami osobnosti během adolescence rovněž predikují pozdější '''problémy ve vztazích''' (přátelských, partnerských, rodinných) i '''v zaměstnání'''.&amp;lt;ref name=&amp;quot;:10&amp;quot;&amp;gt;Shiner, R. L. (2009). The development of personality disorders: perspectives from normal personality development in childhood and adolescence. Development and Psychopathology, 21(3), 715–734. &amp;lt;nowiki&amp;gt;https://doi.org/10.1017/S0954579409000406&amp;lt;/nowiki&amp;gt;&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;/ins&gt;&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td colspan=&quot;2&quot;&gt; &lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt;+&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #a3d3ff; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt; &lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td colspan=&quot;2&quot;&gt; &lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt;+&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #a3d3ff; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;&lt;ins class=&quot;diffchange diffchange-inline&quot;&gt;Poruchy osobnosti mají své charakteristické znaky i v již rozvinutých osobnostních vlastnostech. Budeme-li se nadále držet tzv. Big Five, opět se dotkneme vývojově dané proměnlivosti. Zcela standardně se totiž s obdobím dospívání pojí '''nižší míra přívětivosti a svědomitosti''' a zároveň v tomto období '''narůstá neuroticismus'''. Tyto změny jsou pro dané období zcela normální. Záleží ovšem na míře. Nízká přívětivost a svědomitost spolu s vysokým neuroticismem jsou totiž často pozorovanými charakteristikami u lidí s poruchou osobnosti. Při přechodu do dospělosti neuroticismus klesá, a naopak přívětivost a svědomitost narůstají. '''Nejvýraznější jsou tak projevy poruch osobnosti v dospívání''', později se tyto projevy mírní. Co se zmíněné míry týče, u poruch osobnosti hovoříme o extrémech – patologické extraverzi (např. exhibicionismus) či introverzi (sociální vyhýbavost, odtažitost), patologické v přívětivosti (agrese a nedůvěra, nebo naopak okamžité přilnutí k lidem), svědomitosti (workoholismus na jedné straně, nezodpovědnost a rizikové chování na straně druhé) a neuroticismu (problémy se zvládáním stresu, úzkosti a nejistota, nebo naopak pro „psychopaty“ typickou absenci strachu a úzkosti).&amp;lt;ref name=&amp;quot;:10&amp;quot; /&amp;gt;&lt;/ins&gt;&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td colspan=&quot;2&quot;&gt; &lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt;+&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #a3d3ff; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt; &lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td colspan=&quot;2&quot;&gt; &lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt;+&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #a3d3ff; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;&lt;ins class=&quot;diffchange diffchange-inline&quot;&gt;V minulosti byly poruchy osobnosti považovány za neléčitelné. V současnosti se pohled na tuto skupinu duševních poruch mění a pracuje se na zefektivnění intervencí, jelikož jak víme, osobnost se utváří celý život a lze v jeho průběhu formovat skrze různé intervence.&amp;lt;ref name=&amp;quot;:9&amp;quot; &lt;/ins&gt;/&amp;gt;&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td colspan=&quot;2&quot;&gt; &lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt;+&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #a3d3ff; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt; &lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td colspan=&quot;2&quot;&gt; &lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt;+&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #a3d3ff; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;== Externí nepublikované zdroje ==&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;Ke zpracování poznámek byly uplatněny také poznámky z přednášek prof. PhDr. Lenky Šulové, CSc., získané v rámci kurzu Vývojová psychologie a poznámky z přednášek doc. PhDr. MUDr. Mgr. Radvana Bahbouha, Ph.D., získané v rámci kurzu Psychologie osobnosti I. a Psychologie osobnosti II., vyučovaných na Katedře psychologie FF UK .&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;Ke zpracování poznámek byly uplatněny také poznámky z přednášek prof. PhDr. Lenky Šulové, CSc., získané v rámci kurzu Vývojová psychologie a poznámky z přednášek doc. PhDr. MUDr. Mgr. Radvana Bahbouha, Ph.D., získané v rámci kurzu Psychologie osobnosti I. a Psychologie osobnosti II., vyučovaných na Katedře psychologie FF UK .&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;==Odkazy==&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;==Odkazy==&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td colspan=&quot;2&quot; class=&quot;diff-lineno&quot; id=&quot;mw-diff-left-l180&quot; &gt;Řádek 180:&lt;/td&gt;
&lt;td colspan=&quot;2&quot; class=&quot;diff-lineno&quot;&gt;Řádek 187:&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;===Klíčová slova===&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;===Klíčová slova===&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt;−&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #ffe49c; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt;+&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #a3d3ff; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;&lt;ins class=&quot;diffchange diffchange-inline&quot;&gt;formování, vývoj, osobnost, vývoj osobnosti&lt;/ins&gt;&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;[[Kategorie:Psychologie osobnosti|*]]&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;[[Kategorie:Psychologie osobnosti|*]]&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;/table&gt;</summary>
		<author><name>Eliska.Muronova</name></author>
		
	</entry>
</feed>