<?xml version="1.0"?>
<feed xmlns="http://www.w3.org/2005/Atom" xml:lang="cs">
	<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?action=history&amp;feed=atom&amp;title=George_Simmel</id>
	<title>George Simmel - Historie editací</title>
	<link rel="self" type="application/atom+xml" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?action=history&amp;feed=atom&amp;title=George_Simmel"/>
	<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=George_Simmel&amp;action=history"/>
	<updated>2026-04-21T10:48:34Z</updated>
	<subtitle>Historie editací této stránky</subtitle>
	<generator>MediaWiki 1.33.0</generator>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=George_Simmel&amp;diff=64541&amp;oldid=prev</id>
		<title>Anna B.: /* Život */</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=George_Simmel&amp;diff=64541&amp;oldid=prev"/>
		<updated>2021-03-24T13:54:23Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;&lt;span dir=&quot;auto&quot;&gt;&lt;span class=&quot;autocomment&quot;&gt;Život&lt;/span&gt;&lt;/span&gt;&lt;/p&gt;
&lt;table class=&quot;diff diff-contentalign-left&quot; data-mw=&quot;interface&quot;&gt;
				&lt;col class=&quot;diff-marker&quot; /&gt;
				&lt;col class=&quot;diff-content&quot; /&gt;
				&lt;col class=&quot;diff-marker&quot; /&gt;
				&lt;col class=&quot;diff-content&quot; /&gt;
				&lt;tr class=&quot;diff-title&quot; lang=&quot;cs&quot;&gt;
				&lt;td colspan=&quot;2&quot; style=&quot;background-color: #fff; color: #222; text-align: center;&quot;&gt;← Starší verze&lt;/td&gt;
				&lt;td colspan=&quot;2&quot; style=&quot;background-color: #fff; color: #222; text-align: center;&quot;&gt;Verze z 24. 3. 2021, 13:54&lt;/td&gt;
				&lt;/tr&gt;&lt;tr&gt;&lt;td colspan=&quot;2&quot; class=&quot;diff-lineno&quot; id=&quot;mw-diff-left-l1&quot; &gt;Řádek 1:&lt;/td&gt;
&lt;td colspan=&quot;2&quot; class=&quot;diff-lineno&quot;&gt;Řádek 1:&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt;−&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #ffe49c; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;== Život ==&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt;+&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #a3d3ff; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;==Život==&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt;−&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #ffe49c; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;George Simmel se narodil &lt;del class=&quot;diffchange diffchange-inline&quot;&gt;'''&lt;/del&gt;1. března 1958 v Berlíně&lt;del class=&quot;diffchange diffchange-inline&quot;&gt;'''&lt;/del&gt;, v rodině se starými židovskými kořeny. V šestnácti letech přišel o otce. Po jeho smrti převzal péči o Simmela poručník, který ho dobře finančně a majetkově zajistil. Od roku 1876 studuje Simmel na Berlínské univerzitě historii, psychologii národů, filozofii a dějiny umění. Promoci i habilitaci dělá na druhý pokus. Od roku 1886 působí jako soukromý docent na filozofické fakultě Berlínské univerzity, kde vede kurzy logiky, dějiny filozofie, etiky, sociální psychologie a sociologie. Jeho přednášky jsou společenskou událostí, které jsou navštěvovány kulturní elitou Berlína. Dlouho mu je ale odpírána profesura. Setkává se se silným antisemitismem ze strany kolegů a kritickými reakcemi na své tendence překračovat v rámci svého výkladu hranice jednotlivých vědeckých disciplín. Plné profesury se mu dostává v jeho 56 letech na univerzitě ve Štrasburku, kde také 28. září 1918 umírá.&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt;+&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #a3d3ff; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;George Simmel se narodil 1. března 1958 v Berlíně, v rodině se starými židovskými kořeny. V šestnácti letech přišel o otce. Po jeho smrti převzal péči o Simmela poručník, který ho dobře finančně a majetkově zajistil. Od roku 1876 studuje Simmel na Berlínské univerzitě historii, psychologii národů, filozofii a dějiny umění. Promoci i habilitaci dělá na druhý pokus. Od roku 1886 působí jako soukromý docent na filozofické fakultě Berlínské univerzity, kde vede kurzy logiky, dějiny filozofie, etiky, sociální psychologie a sociologie. Jeho přednášky jsou společenskou událostí, které jsou navštěvovány kulturní elitou Berlína. Dlouho mu je ale odpírána profesura. Setkává se se silným antisemitismem ze strany kolegů a kritickými reakcemi na své tendence překračovat v rámci svého výkladu hranice jednotlivých vědeckých disciplín. Plné profesury se mu dostává v jeho 56 letech na univerzitě ve Štrasburku, kde také 28. září 1918 umírá.&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt;−&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #ffe49c; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;=== Myšlenkové vlivy ===&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt;+&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #a3d3ff; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;===Myšlenkové vlivy===&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt;−&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #ffe49c; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;Stejně, jako například [[Vilfredo Pareto|Pareto]] je ovlivněn darwinismem a [[Herbert Spencer|Spencerovým]]&amp;lt;nowiki/&amp;gt;i evolucionismem, především pak v myšlence o dělících prvcích moderních a tradičních společností či ve srovnávání společnosti s živým organismem. Přejímá pak [[Herbert Spencer|Spencerovy]] teze o rozvoji společnosti od primitivních po vyspělé, průmyslové moderní společnosti. Kromě těchto autorů pak Simmel přejímá myšlení také Kanta a novokantovců či Bergsona a Nietzscheho.  &lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt;+&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #a3d3ff; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;Stejně, jako například [[Vilfredo Pareto|Pareto]] je ovlivněn darwinismem a [[Herbert Spencer|Spencerovým]]&amp;lt;nowiki/&amp;gt;i evolucionismem, především pak v myšlence o dělících prvcích moderních a tradičních společností či ve srovnávání společnosti s živým organismem. Přejímá pak [[Herbert Spencer|Spencerovy]] teze o rozvoji společnosti od primitivních po vyspělé, průmyslové moderní společnosti. Kromě těchto autorů pak Simmel přejímá myšlení také Kanta a novokantovců či Bergsona a Nietzscheho.&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt;−&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #ffe49c; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;== Dílo ==&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt;+&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #a3d3ff; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;==Dílo==&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;První rozsáhlou Simmelovou studií je práce o '''sociální diferenciaci''' z roku 1890, ve které zkoumá '''principy vývoje moderní společnosti,''' působení funkční diferenciace a individualismu.  V rámci ''Die Probleme der Seschichtsphilosophie'' (1892) se pak zabývá otázkami metodologie věd o společnosti a problémem rekonstrukce dějin. Dalším důležitým problémem je aspekt sociálních forem v díle, který nese podtitul ''Formy zespolečenštění'' – zabývá se tím, jestli existují formy společenských vztahů, které jsou neměnné v čase a prostoru, tedy vztahy nadřízenosti a podřízenost, rolemi vůdců a následovníků, oblasti konfliktů, který vnímá jako ne nutně rozkladný prvek. V díle ''Sociologie'' z roku 1908 pak kromě základů sociologie pracuje také s celou řadou dalších studií, jako je esej o cizinci, ve které akcentuje vztah ke všemu cizímu a neznámému nebo pojednání o chudobě.&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;První rozsáhlou Simmelovou studií je práce o '''sociální diferenciaci''' z roku 1890, ve které zkoumá '''principy vývoje moderní společnosti,''' působení funkční diferenciace a individualismu.  V rámci ''Die Probleme der Seschichtsphilosophie'' (1892) se pak zabývá otázkami metodologie věd o společnosti a problémem rekonstrukce dějin. Dalším důležitým problémem je aspekt sociálních forem v díle, který nese podtitul ''Formy zespolečenštění'' – zabývá se tím, jestli existují formy společenských vztahů, které jsou neměnné v čase a prostoru, tedy vztahy nadřízenosti a podřízenost, rolemi vůdců a následovníků, oblasti konfliktů, který vnímá jako ne nutně rozkladný prvek. V díle ''Sociologie'' z roku 1908 pak kromě základů sociologie pracuje také s celou řadou dalších studií, jako je esej o cizinci, ve které akcentuje vztah ke všemu cizímu a neznámému nebo pojednání o chudobě.&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt;−&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #ffe49c; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;== Základní pojmy a koncepce ==&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt;+&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #a3d3ff; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;==Základní pojmy a koncepce==&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;Simmel se v rámci své tvorby soustředí na '''popis nejrůznějších aspektů roztržky mezi jedincem a společnost'''í, stejně jako '''popisem důsledků''', ke kterém tato interakce vede. Podle něj je moderní člověk stále nucen se stylizovat do běžných a ustálených forem. Díky tomu ale přichází o svou autenticitu.&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;Simmel se v rámci své tvorby soustředí na '''popis nejrůznějších aspektů roztržky mezi jedincem a společnost'''í, stejně jako '''popisem důsledků''', ke kterém tato interakce vede. Podle něj je moderní člověk stále nucen se stylizovat do běžných a ustálených forem. Díky tomu ale přichází o svou autenticitu.&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td colspan=&quot;2&quot; class=&quot;diff-lineno&quot; id=&quot;mw-diff-left-l17&quot; &gt;Řádek 17:&lt;/td&gt;
&lt;td colspan=&quot;2&quot; class=&quot;diff-lineno&quot;&gt;Řádek 17:&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;Jsou ale specifické svou '''ambivalentnost'''í – nesou spolu velké množství možností, zároveň ale silně deformují vztahy a určité aspekty sociálního života – na jednu stranu dávají lidem větší svobodu a možnost vstupovat do velkého množství vztahů, na druhé straně způsobují větší izolaci a atomizaci či dokonce odcizení jedinců. Důsledkem je pak monetizace života a snížená emoční angažovanost, cynismus a nezájem o osobní znalost těch, se kterými směnu realizujeme, stejně jako rezervovanost vůči bližním.  &lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;Jsou ale specifické svou '''ambivalentnost'''í – nesou spolu velké množství možností, zároveň ale silně deformují vztahy a určité aspekty sociálního života – na jednu stranu dávají lidem větší svobodu a možnost vstupovat do velkého množství vztahů, na druhé straně způsobují větší izolaci a atomizaci či dokonce odcizení jedinců. Důsledkem je pak monetizace života a snížená emoční angažovanost, cynismus a nezájem o osobní znalost těch, se kterými směnu realizujeme, stejně jako rezervovanost vůči bližním.  &lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt;−&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #ffe49c; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;=== Formy zespolečenštění ===&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt;+&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #a3d3ff; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;===Formy zespolečenštění===&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;Simmel se zabýval '''studiem malých skupin'''. Byly pro něj důležité formy interakce, které probíhají '''mezi dvěma až třemi osobami'''. Zde ho zajímají hlavně formy setkávání, které nemají žádný konkrétní cíl – nezávazná konverzace a podobně. V rámci triády pak Simmel akcentuje '''prvek dosažení dominance,''' '''vytvoření koalic''' a ustanovování většiny. Simmel se tedy zaobírá '''rolemi''', které může třetí ve vztahu sehrát. '''Triáda tedy představuje nejjednodušší formu''' sociologických dramat, které se v sociálním životě mohou odehrávat.&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;Simmel se zabýval '''studiem malých skupin'''. Byly pro něj důležité formy interakce, které probíhají '''mezi dvěma až třemi osobami'''. Zde ho zajímají hlavně formy setkávání, které nemají žádný konkrétní cíl – nezávazná konverzace a podobně. V rámci triády pak Simmel akcentuje '''prvek dosažení dominance,''' '''vytvoření koalic''' a ustanovování většiny. Simmel se tedy zaobírá '''rolemi''', které může třetí ve vztahu sehrát. '''Triáda tedy představuje nejjednodušší formu''' sociologických dramat, které se v sociálním životě mohou odehrávat.&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt;−&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #ffe49c; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;=== Fenomén velkoměsta ===&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt;+&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #a3d3ff; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;===Fenomén velkoměsta===&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;Ve velkoměstě podle Simmela funguje prostředí '''rozvinuté peněžní ekonomik'''y, možnost '''směnitelnosti čehokoliv za cokoliv,''' nahrazení vztahů založených na citu '''chladným a účelovým jednáním.''' V tomto kontextu Simmel sleduje také '''otázku dělby práce a specializace,''' ke kterým vede právě '''silná koncentrace lidí ve městech''' a neúprosný boj každého o klienty a zákazníky. Velkoměsto je také k'''oncentrací politického a kulturního dění.''' Dochází zde ale k přesycení této komponenty, díky kterému je obyvatelstvo přesyceno a nemá šanci osvojit si více než jen zlomek z nabízených možností.&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;Ve velkoměstě podle Simmela funguje prostředí '''rozvinuté peněžní ekonomik'''y, možnost '''směnitelnosti čehokoliv za cokoliv,''' nahrazení vztahů založených na citu '''chladným a účelovým jednáním.''' V tomto kontextu Simmel sleduje také '''otázku dělby práce a specializace,''' ke kterým vede právě '''silná koncentrace lidí ve městech''' a neúprosný boj každého o klienty a zákazníky. Velkoměsto je také k'''oncentrací politického a kulturního dění.''' Dochází zde ale k přesycení této komponenty, díky kterému je obyvatelstvo přesyceno a nemá šanci osvojit si více než jen zlomek z nabízených možností.&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt;−&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #ffe49c; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;== Bibliografie ==&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt;+&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #a3d3ff; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;==Bibliografie==&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;Šubrt J., Balon J. (2010). Soudobá sociologická teorie. Praha: Grada.&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;Šubrt J., Balon J. (2010). Soudobá sociologická teorie. Praha: Grada.&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;Keller J. (2004). Praha: Slon.&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;Keller J. (2004). Praha: Slon.&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;/table&gt;</summary>
		<author><name>Anna B.</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=George_Simmel&amp;diff=64535&amp;oldid=prev</id>
		<title>Anna B.: Založena nová stránka s textem „== Život == George Simmel se narodil '''1. března 1958 v Berlíně''', v rodině se starými židovskými kořeny. V šestnácti letech přišel o otce.…“</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=George_Simmel&amp;diff=64535&amp;oldid=prev"/>
		<updated>2021-03-24T13:33:33Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Založena nová stránka s textem „== Život == George Simmel se narodil &amp;#039;&amp;#039;&amp;#039;1. března 1958 v Berlíně&amp;#039;&amp;#039;&amp;#039;, v rodině se starými židovskými kořeny. V šestnácti letech přišel o otce.…“&lt;/p&gt;
&lt;p&gt;&lt;b&gt;Nová stránka&lt;/b&gt;&lt;/p&gt;&lt;div&gt;== Život ==&lt;br /&gt;
George Simmel se narodil '''1. března 1958 v Berlíně''', v rodině se starými židovskými kořeny. V šestnácti letech přišel o otce. Po jeho smrti převzal péči o Simmela poručník, který ho dobře finančně a majetkově zajistil. Od roku 1876 studuje Simmel na Berlínské univerzitě historii, psychologii národů, filozofii a dějiny umění. Promoci i habilitaci dělá na druhý pokus. Od roku 1886 působí jako soukromý docent na filozofické fakultě Berlínské univerzity, kde vede kurzy logiky, dějiny filozofie, etiky, sociální psychologie a sociologie. Jeho přednášky jsou společenskou událostí, které jsou navštěvovány kulturní elitou Berlína. Dlouho mu je ale odpírána profesura. Setkává se se silným antisemitismem ze strany kolegů a kritickými reakcemi na své tendence překračovat v rámci svého výkladu hranice jednotlivých vědeckých disciplín. Plné profesury se mu dostává v jeho 56 letech na univerzitě ve Štrasburku, kde také 28. září 1918 umírá.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Myšlenkové vlivy ===&lt;br /&gt;
Stejně, jako například [[Vilfredo Pareto|Pareto]] je ovlivněn darwinismem a [[Herbert Spencer|Spencerovým]]&amp;lt;nowiki/&amp;gt;i evolucionismem, především pak v myšlence o dělících prvcích moderních a tradičních společností či ve srovnávání společnosti s živým organismem. Přejímá pak [[Herbert Spencer|Spencerovy]] teze o rozvoji společnosti od primitivních po vyspělé, průmyslové moderní společnosti. Kromě těchto autorů pak Simmel přejímá myšlení také Kanta a novokantovců či Bergsona a Nietzscheho. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Dílo ==&lt;br /&gt;
První rozsáhlou Simmelovou studií je práce o '''sociální diferenciaci''' z roku 1890, ve které zkoumá '''principy vývoje moderní společnosti,''' působení funkční diferenciace a individualismu.  V rámci ''Die Probleme der Seschichtsphilosophie'' (1892) se pak zabývá otázkami metodologie věd o společnosti a problémem rekonstrukce dějin. Dalším důležitým problémem je aspekt sociálních forem v díle, který nese podtitul ''Formy zespolečenštění'' – zabývá se tím, jestli existují formy společenských vztahů, které jsou neměnné v čase a prostoru, tedy vztahy nadřízenosti a podřízenost, rolemi vůdců a následovníků, oblasti konfliktů, který vnímá jako ne nutně rozkladný prvek. V díle ''Sociologie'' z roku 1908 pak kromě základů sociologie pracuje také s celou řadou dalších studií, jako je esej o cizinci, ve které akcentuje vztah ke všemu cizímu a neznámému nebo pojednání o chudobě.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Základní pojmy a koncepce ==&lt;br /&gt;
Simmel se v rámci své tvorby soustředí na '''popis nejrůznějších aspektů roztržky mezi jedincem a společnost'''í, stejně jako '''popisem důsledků''', ke kterém tato interakce vede. Podle něj je moderní člověk stále nucen se stylizovat do běžných a ustálených forem. Díky tomu ale přichází o svou autenticitu.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Koncem 80. let 19. století se začíná zabývat '''sociální diferenciac'''í. Té pak věnuje již zmíněné dílo ''Sociologie'' z roku 1908. Tímto pojmem pak rozumí '''postupnou specializaci''' jednotlivců či celých skupin v rámci především moderních společností. Zatímco v tradičních společnostech byl jedinec více vázán na sociální skupiny a prostředí, v moderních společnostech je tento vztah více ambivalentní – jedinec může patřit do více skupin a může mít vlastní, nezávislé a individuální cíle. Tento vývoj pak vytváří množství skupin, ve kterých si jedinci mohou tvořit vlastní, sociálně ukotvenou, a přitom na každé skupině nezávislou osobnost.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Simmel se zabývá také '''sociologickým rozměrem peněz''', a to konkrétně v díle Philosophie des Geldes (1900). Většina interakcí, která mezi jedinci probíhá, se dá pojímat jako vzájemná výměna toho, co partneři pro sebe považují za žádoucí. '''Peníze jsou technickým prostředkem''', které tuto směnu '''umožňuj'''í. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Jsou ale specifické svou '''ambivalentnost'''í – nesou spolu velké množství možností, zároveň ale silně deformují vztahy a určité aspekty sociálního života – na jednu stranu dávají lidem větší svobodu a možnost vstupovat do velkého množství vztahů, na druhé straně způsobují větší izolaci a atomizaci či dokonce odcizení jedinců. Důsledkem je pak monetizace života a snížená emoční angažovanost, cynismus a nezájem o osobní znalost těch, se kterými směnu realizujeme, stejně jako rezervovanost vůči bližním. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Formy zespolečenštění ===&lt;br /&gt;
Simmel se zabýval '''studiem malých skupin'''. Byly pro něj důležité formy interakce, které probíhají '''mezi dvěma až třemi osobami'''. Zde ho zajímají hlavně formy setkávání, které nemají žádný konkrétní cíl – nezávazná konverzace a podobně. V rámci triády pak Simmel akcentuje '''prvek dosažení dominance,''' '''vytvoření koalic''' a ustanovování většiny. Simmel se tedy zaobírá '''rolemi''', které může třetí ve vztahu sehrát. '''Triáda tedy představuje nejjednodušší formu''' sociologických dramat, které se v sociálním životě mohou odehrávat.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Fenomén velkoměsta ===&lt;br /&gt;
Ve velkoměstě podle Simmela funguje prostředí '''rozvinuté peněžní ekonomik'''y, možnost '''směnitelnosti čehokoliv za cokoliv,''' nahrazení vztahů založených na citu '''chladným a účelovým jednáním.''' V tomto kontextu Simmel sleduje také '''otázku dělby práce a specializace,''' ke kterým vede právě '''silná koncentrace lidí ve městech''' a neúprosný boj každého o klienty a zákazníky. Velkoměsto je také k'''oncentrací politického a kulturního dění.''' Dochází zde ale k přesycení této komponenty, díky kterému je obyvatelstvo přesyceno a nemá šanci osvojit si více než jen zlomek z nabízených možností.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Bibliografie ==&lt;br /&gt;
Šubrt J., Balon J. (2010). Soudobá sociologická teorie. Praha: Grada.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Keller J. (2004). Praha: Slon.&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Anna B.</name></author>
		
	</entry>
</feed>