<?xml version="1.0"?>
<feed xmlns="http://www.w3.org/2005/Atom" xml:lang="cs">
	<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?action=history&amp;feed=atom&amp;title=Karanis</id>
	<title>Karanis - Historie editací</title>
	<link rel="self" type="application/atom+xml" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?action=history&amp;feed=atom&amp;title=Karanis"/>
	<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Karanis&amp;action=history"/>
	<updated>2026-04-07T17:30:36Z</updated>
	<subtitle>Historie editací této stránky</subtitle>
	<generator>MediaWiki 1.33.0</generator>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Karanis&amp;diff=17650&amp;oldid=prev</id>
		<title>Dana.Belohoubkova: /* Literatura */</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Karanis&amp;diff=17650&amp;oldid=prev"/>
		<updated>2015-02-22T19:34:49Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;&lt;span dir=&quot;auto&quot;&gt;&lt;span class=&quot;autocomment&quot;&gt;Literatura&lt;/span&gt;&lt;/span&gt;&lt;/p&gt;
&lt;table class=&quot;diff diff-contentalign-left&quot; data-mw=&quot;interface&quot;&gt;
				&lt;col class=&quot;diff-marker&quot; /&gt;
				&lt;col class=&quot;diff-content&quot; /&gt;
				&lt;col class=&quot;diff-marker&quot; /&gt;
				&lt;col class=&quot;diff-content&quot; /&gt;
				&lt;tr class=&quot;diff-title&quot; lang=&quot;cs&quot;&gt;
				&lt;td colspan=&quot;2&quot; style=&quot;background-color: #fff; color: #222; text-align: center;&quot;&gt;← Starší verze&lt;/td&gt;
				&lt;td colspan=&quot;2&quot; style=&quot;background-color: #fff; color: #222; text-align: center;&quot;&gt;Verze z 22. 2. 2015, 19:34&lt;/td&gt;
				&lt;/tr&gt;&lt;tr&gt;&lt;td colspan=&quot;2&quot; class=&quot;diff-lineno&quot; id=&quot;mw-diff-left-l36&quot; &gt;Řádek 36:&lt;/td&gt;
&lt;td colspan=&quot;2&quot; class=&quot;diff-lineno&quot;&gt;Řádek 36:&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;== Literatura ==&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;== Literatura ==&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td colspan=&quot;2&quot;&gt; &lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt;+&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #a3d3ff; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;&lt;ins style=&quot;font-weight: bold; text-decoration: none;&quot;&gt;&amp;lt;references /&amp;gt;&lt;/ins&gt;&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;DAVOLI P., 2012: The Archaeology of the Fayum, in: RIGGS Ch. (ed.) The Oxford Handbook of Roman Egypt, Oxford:  Oxford University Press, s. 152 – 170.  &lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;DAVOLI P., 2012: The Archaeology of the Fayum, in: RIGGS Ch. (ed.) The Oxford Handbook of Roman Egypt, Oxford:  Oxford University Press, s. 152 – 170.  &lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;/table&gt;</summary>
		<author><name>Dana.Belohoubkova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Karanis&amp;diff=17649&amp;oldid=prev</id>
		<title>Dana.Belohoubkova: /* Papyry */</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Karanis&amp;diff=17649&amp;oldid=prev"/>
		<updated>2015-02-22T19:34:12Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;&lt;span dir=&quot;auto&quot;&gt;&lt;span class=&quot;autocomment&quot;&gt;Papyry&lt;/span&gt;&lt;/span&gt;&lt;/p&gt;
&lt;table class=&quot;diff diff-contentalign-left&quot; data-mw=&quot;interface&quot;&gt;
				&lt;col class=&quot;diff-marker&quot; /&gt;
				&lt;col class=&quot;diff-content&quot; /&gt;
				&lt;col class=&quot;diff-marker&quot; /&gt;
				&lt;col class=&quot;diff-content&quot; /&gt;
				&lt;tr class=&quot;diff-title&quot; lang=&quot;cs&quot;&gt;
				&lt;td colspan=&quot;2&quot; style=&quot;background-color: #fff; color: #222; text-align: center;&quot;&gt;← Starší verze&lt;/td&gt;
				&lt;td colspan=&quot;2&quot; style=&quot;background-color: #fff; color: #222; text-align: center;&quot;&gt;Verze z 22. 2. 2015, 19:34&lt;/td&gt;
				&lt;/tr&gt;&lt;tr&gt;&lt;td colspan=&quot;2&quot; class=&quot;diff-lineno&quot; id=&quot;mw-diff-left-l34&quot; &gt;Řádek 34:&lt;/td&gt;
&lt;td colspan=&quot;2&quot; class=&quot;diff-lineno&quot;&gt;Řádek 34:&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;Z jiných případů je patrné, že i v této vesnici, jak bylo v celém Egyptě již od faraónských dob běžné, pracovali písaři. Nezřídka se totiž u dopisů, ale také u účtů setkáváme se dvěma a více rukopisy. Ten úhlednější je použit na celý dopis, zatímco méně úhledný občas až velmi kostrbatý je použit v závěru dopisu u potvrzení a podpisu. Častá je také formulka za XY napsal YZ, protože XY není mocen písma.&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;Z jiných případů je patrné, že i v této vesnici, jak bylo v celém Egyptě již od faraónských dob běžné, pracovali písaři. Nezřídka se totiž u dopisů, ale také u účtů setkáváme se dvěma a více rukopisy. Ten úhlednější je použit na celý dopis, zatímco méně úhledný občas až velmi kostrbatý je použit v závěru dopisu u potvrzení a podpisu. Častá je také formulka za XY napsal YZ, protože XY není mocen písma.&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td colspan=&quot;2&quot;&gt; &lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt;+&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #a3d3ff; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;&lt;ins style=&quot;font-weight: bold; text-decoration: none;&quot;&gt;&lt;/ins&gt;&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td colspan=&quot;2&quot;&gt; &lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt;+&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #a3d3ff; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;&lt;ins style=&quot;font-weight: bold; text-decoration: none;&quot;&gt;== Literatura ==&lt;/ins&gt;&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td colspan=&quot;2&quot;&gt; &lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt;+&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #a3d3ff; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;&lt;ins style=&quot;font-weight: bold; text-decoration: none;&quot;&gt;DAVOLI P., 2012: The Archaeology of the Fayum, in: RIGGS Ch. (ed.) The Oxford Handbook of Roman Egypt, Oxford:  Oxford University Press, s. 152 – 170. &lt;/ins&gt;&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td colspan=&quot;2&quot;&gt; &lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt;+&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #a3d3ff; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;&lt;ins style=&quot;font-weight: bold; text-decoration: none;&quot;&gt;&lt;/ins&gt;&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td colspan=&quot;2&quot;&gt; &lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt;+&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #a3d3ff; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;&lt;ins style=&quot;font-weight: bold; text-decoration: none;&quot;&gt;GAZDA E. K. (ed.), 1983: Karanis, An Egyptian Town in Roman Times, Ann Arbor: The University of Michigan Press. &lt;/ins&gt;&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td colspan=&quot;2&quot;&gt; &lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt;+&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #a3d3ff; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;&lt;ins style=&quot;font-weight: bold; text-decoration: none;&quot;&gt;&lt;/ins&gt;&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td colspan=&quot;2&quot;&gt; &lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt;+&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #a3d3ff; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;&lt;ins style=&quot;font-weight: bold; text-decoration: none;&quot;&gt;HUSSELMAN E. M., 1979: Karanis, Topography and Architecture, Ann Arbor: The University of Michigan Press. &lt;/ins&gt;&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td colspan=&quot;2&quot;&gt; &lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt;+&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #a3d3ff; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;&lt;ins style=&quot;font-weight: bold; text-decoration: none;&quot;&gt;&lt;/ins&gt;&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td colspan=&quot;2&quot;&gt; &lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt;+&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #a3d3ff; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;&lt;ins style=&quot;font-weight: bold; text-decoration: none;&quot;&gt;JOHNSON B., 1981: Pottery from Karanis, Excavation of the University of Michigan, Ann Arbor: The University of Michigan Press. &lt;/ins&gt;&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td colspan=&quot;2&quot;&gt; &lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt;+&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #a3d3ff; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;&lt;ins style=&quot;font-weight: bold; text-decoration: none;&quot;&gt;&lt;/ins&gt;&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td colspan=&quot;2&quot;&gt; &lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt;+&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #a3d3ff; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;&lt;ins style=&quot;font-weight: bold; text-decoration: none;&quot;&gt;LEWIS N. (ed.), 1967: Greek Papyri in the Collection of New York University I Fourth Century Documents from Karanis, Leiden: Brill. &lt;/ins&gt;&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td colspan=&quot;2&quot;&gt; &lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt;+&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #a3d3ff; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;&lt;ins style=&quot;font-weight: bold; text-decoration: none;&quot;&gt;&lt;/ins&gt;&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td colspan=&quot;2&quot;&gt; &lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt;+&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #a3d3ff; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;&lt;ins style=&quot;font-weight: bold; text-decoration: none;&quot;&gt;WILFONG T.G., 2012: The University of Michigan Excavation of Karanis, in: RIGGS Ch. (ed.) The Oxford Handbook of Roman Egypt, Oxford: Oxford University Press, s. 223 – 243.&lt;/ins&gt;&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;/table&gt;</summary>
		<author><name>Dana.Belohoubkova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Karanis&amp;diff=17648&amp;oldid=prev</id>
		<title>Dana.Belohoubkova: /* Papyry */</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Karanis&amp;diff=17648&amp;oldid=prev"/>
		<updated>2015-02-22T19:32:06Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;&lt;span dir=&quot;auto&quot;&gt;&lt;span class=&quot;autocomment&quot;&gt;Papyry&lt;/span&gt;&lt;/span&gt;&lt;/p&gt;
&lt;table class=&quot;diff diff-contentalign-left&quot; data-mw=&quot;interface&quot;&gt;
				&lt;col class=&quot;diff-marker&quot; /&gt;
				&lt;col class=&quot;diff-content&quot; /&gt;
				&lt;col class=&quot;diff-marker&quot; /&gt;
				&lt;col class=&quot;diff-content&quot; /&gt;
				&lt;tr class=&quot;diff-title&quot; lang=&quot;cs&quot;&gt;
				&lt;td colspan=&quot;2&quot; style=&quot;background-color: #fff; color: #222; text-align: center;&quot;&gt;← Starší verze&lt;/td&gt;
				&lt;td colspan=&quot;2&quot; style=&quot;background-color: #fff; color: #222; text-align: center;&quot;&gt;Verze z 22. 2. 2015, 19:32&lt;/td&gt;
				&lt;/tr&gt;&lt;tr&gt;&lt;td colspan=&quot;2&quot; class=&quot;diff-lineno&quot; id=&quot;mw-diff-left-l26&quot; &gt;Řádek 26:&lt;/td&gt;
&lt;td colspan=&quot;2&quot; class=&quot;diff-lineno&quot;&gt;Řádek 26:&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;== Papyry ==&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;== Papyry ==&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td colspan=&quot;2&quot;&gt; &lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt;+&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #a3d3ff; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;&lt;ins style=&quot;font-weight: bold; text-decoration: none;&quot;&gt;[[File:PLATE7.png|thumb|150x150px|Příklad papyru z Karanidy]]&lt;/ins&gt;&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;Počet zlomků papyrů nalezených či pocházejících z Karanis badatelé odhadují na tisíce. Důležité jsou však tři rodinné archívy. Nejranější z nich patřil rodině farmáře '''Aurelia Isidora''', který zemřel roku 324 po Kristu. O jedno až dvě desetiletí je mladší archív, kde jsou jako ústřední postavy zmiňovány''' Valerius syn Antiouria a Aion syn Sarapiona'''. Nejmenší a nejmenší skupinu papyrů tvoří šest dokumentů '''Aurelia Tetoueie''', datované do období mezi lety 372 – 374 po Kristu. Tyto papyrové archívy jsou stěžejním pramenem pro naše poznání každodenního života v této osadě. Zabývají se především administrativní a ekonomickou stránkou věci.&amp;lt;ref&amp;gt;LEWIS 1967: IX – X&amp;lt;/ref&amp;gt;Záležitosti týkající se daní, či potvrzení o půjčkách obilí, jsou v těchto archivech nejčastějšími. Dalším častým žánrem je korespondence, a to jak mezi pisateli samotné Karanis, tak i korespondence, která putovala po delších trasách.  &lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;Počet zlomků papyrů nalezených či pocházejících z Karanis badatelé odhadují na tisíce. Důležité jsou však tři rodinné archívy. Nejranější z nich patřil rodině farmáře '''Aurelia Isidora''', který zemřel roku 324 po Kristu. O jedno až dvě desetiletí je mladší archív, kde jsou jako ústřední postavy zmiňovány''' Valerius syn Antiouria a Aion syn Sarapiona'''. Nejmenší a nejmenší skupinu papyrů tvoří šest dokumentů '''Aurelia Tetoueie''', datované do období mezi lety 372 – 374 po Kristu. Tyto papyrové archívy jsou stěžejním pramenem pro naše poznání každodenního života v této osadě. Zabývají se především administrativní a ekonomickou stránkou věci.&amp;lt;ref&amp;gt;LEWIS 1967: IX – X&amp;lt;/ref&amp;gt;Záležitosti týkající se daní, či potvrzení o půjčkách obilí, jsou v těchto archivech nejčastějšími. Dalším častým žánrem je korespondence, a to jak mezi pisateli samotné Karanis, tak i korespondence, která putovala po delších trasách.  &lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;/table&gt;</summary>
		<author><name>Dana.Belohoubkova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Karanis&amp;diff=17647&amp;oldid=prev</id>
		<title>Dana.Belohoubkova: /* Papyry */</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Karanis&amp;diff=17647&amp;oldid=prev"/>
		<updated>2015-02-22T19:30:39Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;&lt;span dir=&quot;auto&quot;&gt;&lt;span class=&quot;autocomment&quot;&gt;Papyry&lt;/span&gt;&lt;/span&gt;&lt;/p&gt;
&lt;table class=&quot;diff diff-contentalign-left&quot; data-mw=&quot;interface&quot;&gt;
				&lt;col class=&quot;diff-marker&quot; /&gt;
				&lt;col class=&quot;diff-content&quot; /&gt;
				&lt;col class=&quot;diff-marker&quot; /&gt;
				&lt;col class=&quot;diff-content&quot; /&gt;
				&lt;tr class=&quot;diff-title&quot; lang=&quot;cs&quot;&gt;
				&lt;td colspan=&quot;2&quot; style=&quot;background-color: #fff; color: #222; text-align: center;&quot;&gt;← Starší verze&lt;/td&gt;
				&lt;td colspan=&quot;2&quot; style=&quot;background-color: #fff; color: #222; text-align: center;&quot;&gt;Verze z 22. 2. 2015, 19:30&lt;/td&gt;
				&lt;/tr&gt;&lt;tr&gt;&lt;td colspan=&quot;2&quot; class=&quot;diff-lineno&quot; id=&quot;mw-diff-left-l21&quot; &gt;Řádek 21:&lt;/td&gt;
&lt;td colspan=&quot;2&quot; class=&quot;diff-lineno&quot;&gt;Řádek 21:&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;== Osídlení ==&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;== Osídlení ==&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt;−&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #ffe49c; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;[[File:KaranisHouse.jpg|thumb|225x225px|Dům v &lt;del class=&quot;diffchange diffchange-inline&quot;&gt;Karanid&lt;/del&gt;]]&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt;+&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #a3d3ff; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;[[File:KaranisHouse.jpg|thumb|225x225px|Dům v &lt;ins class=&quot;diffchange diffchange-inline&quot;&gt;Karanidě&lt;/ins&gt;&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td colspan=&quot;2&quot;&gt; &lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt;+&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #a3d3ff; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;]]&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;Karanis jako i další římská města situovaná v oázách udivuje poměrně značným zachováním sídlištní architektury. Přestože část z ní byla spadená již v době opuštění lokality, část ji odnesli sabachínové aby jí zúrodnili svá políčka, i tak mohli výkopci ve dvacátých letem minulého století  obdivovat stěny dochované do výšky několika pater.&amp;lt;ref&amp;gt;DAVOLI 2012: 163&amp;lt;/ref&amp;gt;  Jako i v jiných místech Římské říše i zde byly domy uspořádány do insul. Ty jsou uspořádané podél již zmíněných dvou hlavních komunikací. Vedlejší ulice občas tvoří slepé uličky. Jednotlivé domy jsou uzpůsobeny životnímu stylu jejich uživatelů, tedy musely být co nejvíce funkční pro potřeby zemědělského obyvatelstva, které bylo do jisté míry schopno pokrýt své životní potřeby samo. Domy byly patrové s podzemní částí, která sloužila jako skladiště, tedy můžeme ji nazvat sklepem. Většina aktivit pak probíhala v otevřeném dvoře. Vzhledem ke specifickému přírodnímu prostředí v této oblasti, se často setkáváme s tím, že jednotlivá patra byla často postupně zanášena pískem a tedy musela být opuštěna, a následně bylo přistavěno nahoru další patro. Z nalezených papyrů je známo, že dům nemusel patřit jedné rodině, tedy že části domu mohlo vlastnit a sdílet více lidí. Domy nebyly stavěny z kamene, přestože zde je jeho dostatek, ale z ekonomičtějšího materiálu, jímž jsou nepálené cihly a dřevem, hlavně akáciovým, palmovým a sykomorovým.&amp;lt;ref&amp;gt;GAZDA 1983: 20&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;Karanis jako i další římská města situovaná v oázách udivuje poměrně značným zachováním sídlištní architektury. Přestože část z ní byla spadená již v době opuštění lokality, část ji odnesli sabachínové aby jí zúrodnili svá políčka, i tak mohli výkopci ve dvacátých letem minulého století  obdivovat stěny dochované do výšky několika pater.&amp;lt;ref&amp;gt;DAVOLI 2012: 163&amp;lt;/ref&amp;gt;  Jako i v jiných místech Římské říše i zde byly domy uspořádány do insul. Ty jsou uspořádané podél již zmíněných dvou hlavních komunikací. Vedlejší ulice občas tvoří slepé uličky. Jednotlivé domy jsou uzpůsobeny životnímu stylu jejich uživatelů, tedy musely být co nejvíce funkční pro potřeby zemědělského obyvatelstva, které bylo do jisté míry schopno pokrýt své životní potřeby samo. Domy byly patrové s podzemní částí, která sloužila jako skladiště, tedy můžeme ji nazvat sklepem. Většina aktivit pak probíhala v otevřeném dvoře. Vzhledem ke specifickému přírodnímu prostředí v této oblasti, se často setkáváme s tím, že jednotlivá patra byla často postupně zanášena pískem a tedy musela být opuštěna, a následně bylo přistavěno nahoru další patro. Z nalezených papyrů je známo, že dům nemusel patřit jedné rodině, tedy že části domu mohlo vlastnit a sdílet více lidí. Domy nebyly stavěny z kamene, přestože zde je jeho dostatek, ale z ekonomičtějšího materiálu, jímž jsou nepálené cihly a dřevem, hlavně akáciovým, palmovým a sykomorovým.&amp;lt;ref&amp;gt;GAZDA 1983: 20&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;== Papyry ==&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;== Papyry ==&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt;−&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #ffe49c; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;Počet zlomků papyrů nalezených či pocházejících z Karanis badatelé odhadují na tisíce. Důležité jsou však tři rodinné archívy. Nejranější z nich patřil rodině farmáře '''Aurelia Isidora''', který zemřel roku 324 po Kristu. O jedno až dvě desetiletí je mladší archív, kde jsou jako ústřední postavy zmiňovány''' Valerius syn Antiouria a Aion syn Sarapiona'''. Nejmenší a nejmenší skupinu papyrů tvoří šest dokumentů '''Aurelia Tetoueie''', datované do období mezi lety 372 – 374 po Kristu. Tyto papyrové archívy jsou stěžejním pramenem pro naše poznání každodenního života v této osadě. Zabývají se především administrativní a ekonomickou stránkou věci.&amp;lt;ref&amp;gt;LEWIS 1967: IX – X&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt;+&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #a3d3ff; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;Počet zlomků papyrů nalezených či pocházejících z Karanis badatelé odhadují na tisíce. Důležité jsou však tři rodinné archívy. Nejranější z nich patřil rodině farmáře '''Aurelia Isidora''', který zemřel roku 324 po Kristu. O jedno až dvě desetiletí je mladší archív, kde jsou jako ústřední postavy zmiňovány''' Valerius syn Antiouria a Aion syn Sarapiona'''. Nejmenší a nejmenší skupinu papyrů tvoří šest dokumentů '''Aurelia Tetoueie''', datované do období mezi lety 372 – 374 po Kristu. Tyto papyrové archívy jsou stěžejním pramenem pro naše poznání každodenního života v této osadě. Zabývají se především administrativní a ekonomickou stránkou věci.&amp;lt;ref&amp;gt;LEWIS 1967: IX – X&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;ins class=&quot;diffchange diffchange-inline&quot;&gt;Záležitosti týkající se daní, či potvrzení o půjčkách obilí, jsou v těchto archivech nejčastějšími. Dalším častým žánrem je korespondence, a to jak mezi pisateli samotné Karanis, tak i korespondence, která putovala po delších trasách. &lt;/ins&gt;&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td colspan=&quot;2&quot;&gt; &lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt;+&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #a3d3ff; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt; &lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td colspan=&quot;2&quot;&gt; &lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt;+&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #a3d3ff; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;&lt;ins class=&quot;diffchange diffchange-inline&quot;&gt;Příkladem dopisů, mezi rodinnými příslušníky může být dopis datovaný do 4. století po Kristu:&lt;/ins&gt;&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td colspan=&quot;2&quot;&gt; &lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt;+&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #a3d3ff; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt; &lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td colspan=&quot;2&quot;&gt; &lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt;+&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #a3d3ff; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;&lt;ins class=&quot;diffchange diffchange-inline&quot;&gt;'' Mému otci Heronovi, Kopres posílá pozdravy. Především se modlím k bohu, aby tě můj dopis zastihl ve zdraví a dobrém rozmaru. Jak jsi mi poslal 20. tého dne měsíce Choiak, přišel jsem výhradně kvůli směně. Proto prosím nesmýšlej o mě, že se zdržuji práce, ale epimeletes je ten, kdo ji zdržoval. Avšak ty by ses měl také snažit především poslat tvou směnu. Pokud však nepošleš směnu toho dne, jak jsi se se mnou domluvil, nejpozději toho dne kdy směna příjde, příjdu k tobě.  Pozdravy celé naší rodině.  Také pokud chceš poslat Alypise pro kameny, pošli ho. Shledal jsem, že jeden kámen je ceněn na 18 talentů. Modlím se, abys prosperoval ještě mnoho let.  Mému pánu, otci, Heronovi od Kopra.''&amp;lt;ref&amp;gt;LEWIS 1967: 56–57&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;/ins&gt;&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td colspan=&quot;2&quot;&gt; &lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt;+&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #a3d3ff; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt; &lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td colspan=&quot;2&quot;&gt; &lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt;+&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #a3d3ff; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;&lt;ins class=&quot;diffchange diffchange-inline&quot;&gt;Z jiných případů je patrné, že i v této vesnici, jak bylo v celém Egyptě již od faraónských dob běžné, pracovali písaři. Nezřídka se totiž u dopisů, ale také u účtů setkáváme se dvěma a více rukopisy. Ten úhlednější je použit na celý dopis, zatímco méně úhledný občas až velmi kostrbatý je použit v závěru dopisu u potvrzení a podpisu. Častá je také formulka za XY napsal YZ, protože XY není mocen písma.&lt;/ins&gt;&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;/table&gt;</summary>
		<author><name>Dana.Belohoubkova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Karanis&amp;diff=17646&amp;oldid=prev</id>
		<title>Dana.Belohoubkova: /* Papyry */</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Karanis&amp;diff=17646&amp;oldid=prev"/>
		<updated>2015-02-22T19:27:49Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;&lt;span dir=&quot;auto&quot;&gt;&lt;span class=&quot;autocomment&quot;&gt;Papyry&lt;/span&gt;&lt;/span&gt;&lt;/p&gt;
&lt;table class=&quot;diff diff-contentalign-left&quot; data-mw=&quot;interface&quot;&gt;
				&lt;col class=&quot;diff-marker&quot; /&gt;
				&lt;col class=&quot;diff-content&quot; /&gt;
				&lt;col class=&quot;diff-marker&quot; /&gt;
				&lt;col class=&quot;diff-content&quot; /&gt;
				&lt;tr class=&quot;diff-title&quot; lang=&quot;cs&quot;&gt;
				&lt;td colspan=&quot;2&quot; style=&quot;background-color: #fff; color: #222; text-align: center;&quot;&gt;← Starší verze&lt;/td&gt;
				&lt;td colspan=&quot;2&quot; style=&quot;background-color: #fff; color: #222; text-align: center;&quot;&gt;Verze z 22. 2. 2015, 19:27&lt;/td&gt;
				&lt;/tr&gt;&lt;tr&gt;&lt;td colspan=&quot;2&quot; class=&quot;diff-lineno&quot; id=&quot;mw-diff-left-l21&quot; &gt;Řádek 21:&lt;/td&gt;
&lt;td colspan=&quot;2&quot; class=&quot;diff-lineno&quot;&gt;Řádek 21:&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;== Osídlení ==&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;== Osídlení ==&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td colspan=&quot;2&quot;&gt; &lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt;+&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #a3d3ff; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;&lt;ins style=&quot;font-weight: bold; text-decoration: none;&quot;&gt;[[File:KaranisHouse.jpg|thumb|225x225px|Dům v Karanid]]&lt;/ins&gt;&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;Karanis jako i další římská města situovaná v oázách udivuje poměrně značným zachováním sídlištní architektury. Přestože část z ní byla spadená již v době opuštění lokality, část ji odnesli sabachínové aby jí zúrodnili svá políčka, i tak mohli výkopci ve dvacátých letem minulého století  obdivovat stěny dochované do výšky několika pater.&amp;lt;ref&amp;gt;DAVOLI 2012: 163&amp;lt;/ref&amp;gt;  Jako i v jiných místech Římské říše i zde byly domy uspořádány do insul. Ty jsou uspořádané podél již zmíněných dvou hlavních komunikací. Vedlejší ulice občas tvoří slepé uličky. Jednotlivé domy jsou uzpůsobeny životnímu stylu jejich uživatelů, tedy musely být co nejvíce funkční pro potřeby zemědělského obyvatelstva, které bylo do jisté míry schopno pokrýt své životní potřeby samo. Domy byly patrové s podzemní částí, která sloužila jako skladiště, tedy můžeme ji nazvat sklepem. Většina aktivit pak probíhala v otevřeném dvoře. Vzhledem ke specifickému přírodnímu prostředí v této oblasti, se často setkáváme s tím, že jednotlivá patra byla často postupně zanášena pískem a tedy musela být opuštěna, a následně bylo přistavěno nahoru další patro. Z nalezených papyrů je známo, že dům nemusel patřit jedné rodině, tedy že části domu mohlo vlastnit a sdílet více lidí. Domy nebyly stavěny z kamene, přestože zde je jeho dostatek, ale z ekonomičtějšího materiálu, jímž jsou nepálené cihly a dřevem, hlavně akáciovým, palmovým a sykomorovým.&amp;lt;ref&amp;gt;GAZDA 1983: 20&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;Karanis jako i další římská města situovaná v oázách udivuje poměrně značným zachováním sídlištní architektury. Přestože část z ní byla spadená již v době opuštění lokality, část ji odnesli sabachínové aby jí zúrodnili svá políčka, i tak mohli výkopci ve dvacátých letem minulého století  obdivovat stěny dochované do výšky několika pater.&amp;lt;ref&amp;gt;DAVOLI 2012: 163&amp;lt;/ref&amp;gt;  Jako i v jiných místech Římské říše i zde byly domy uspořádány do insul. Ty jsou uspořádané podél již zmíněných dvou hlavních komunikací. Vedlejší ulice občas tvoří slepé uličky. Jednotlivé domy jsou uzpůsobeny životnímu stylu jejich uživatelů, tedy musely být co nejvíce funkční pro potřeby zemědělského obyvatelstva, které bylo do jisté míry schopno pokrýt své životní potřeby samo. Domy byly patrové s podzemní částí, která sloužila jako skladiště, tedy můžeme ji nazvat sklepem. Většina aktivit pak probíhala v otevřeném dvoře. Vzhledem ke specifickému přírodnímu prostředí v této oblasti, se často setkáváme s tím, že jednotlivá patra byla často postupně zanášena pískem a tedy musela být opuštěna, a následně bylo přistavěno nahoru další patro. Z nalezených papyrů je známo, že dům nemusel patřit jedné rodině, tedy že části domu mohlo vlastnit a sdílet více lidí. Domy nebyly stavěny z kamene, přestože zde je jeho dostatek, ale z ekonomičtějšího materiálu, jímž jsou nepálené cihly a dřevem, hlavně akáciovým, palmovým a sykomorovým.&amp;lt;ref&amp;gt;GAZDA 1983: 20&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt;−&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #ffe49c; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;&lt;del style=&quot;font-weight: bold; text-decoration: none;&quot;&gt;&lt;/del&gt;&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;td colspan=&quot;2&quot;&gt; &lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt;−&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #ffe49c; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;&lt;del style=&quot;font-weight: bold; text-decoration: none;&quot;&gt;[[File:KaranisHouse.jpg|thumb|225x225px|Dům v Karanidě]]&lt;/del&gt;&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;td colspan=&quot;2&quot;&gt; &lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;== Papyry ==&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;== Papyry ==&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;Počet zlomků papyrů nalezených či pocházejících z Karanis badatelé odhadují na tisíce. Důležité jsou však tři rodinné archívy. Nejranější z nich patřil rodině farmáře '''Aurelia Isidora''', který zemřel roku 324 po Kristu. O jedno až dvě desetiletí je mladší archív, kde jsou jako ústřední postavy zmiňovány''' Valerius syn Antiouria a Aion syn Sarapiona'''. Nejmenší a nejmenší skupinu papyrů tvoří šest dokumentů '''Aurelia Tetoueie''', datované do období mezi lety 372 – 374 po Kristu. Tyto papyrové archívy jsou stěžejním pramenem pro naše poznání každodenního života v této osadě. Zabývají se především administrativní a ekonomickou stránkou věci.&amp;lt;ref&amp;gt;LEWIS 1967: IX – X&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;Počet zlomků papyrů nalezených či pocházejících z Karanis badatelé odhadují na tisíce. Důležité jsou však tři rodinné archívy. Nejranější z nich patřil rodině farmáře '''Aurelia Isidora''', který zemřel roku 324 po Kristu. O jedno až dvě desetiletí je mladší archív, kde jsou jako ústřední postavy zmiňovány''' Valerius syn Antiouria a Aion syn Sarapiona'''. Nejmenší a nejmenší skupinu papyrů tvoří šest dokumentů '''Aurelia Tetoueie''', datované do období mezi lety 372 – 374 po Kristu. Tyto papyrové archívy jsou stěžejním pramenem pro naše poznání každodenního života v této osadě. Zabývají se především administrativní a ekonomickou stránkou věci.&amp;lt;ref&amp;gt;LEWIS 1967: IX – X&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;/table&gt;</summary>
		<author><name>Dana.Belohoubkova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Karanis&amp;diff=17645&amp;oldid=prev</id>
		<title>Dana.Belohoubkova: /* Papyry */</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Karanis&amp;diff=17645&amp;oldid=prev"/>
		<updated>2015-02-22T19:25:25Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;&lt;span dir=&quot;auto&quot;&gt;&lt;span class=&quot;autocomment&quot;&gt;Papyry&lt;/span&gt;&lt;/span&gt;&lt;/p&gt;
&lt;table class=&quot;diff diff-contentalign-left&quot; data-mw=&quot;interface&quot;&gt;
				&lt;col class=&quot;diff-marker&quot; /&gt;
				&lt;col class=&quot;diff-content&quot; /&gt;
				&lt;col class=&quot;diff-marker&quot; /&gt;
				&lt;col class=&quot;diff-content&quot; /&gt;
				&lt;tr class=&quot;diff-title&quot; lang=&quot;cs&quot;&gt;
				&lt;td colspan=&quot;2&quot; style=&quot;background-color: #fff; color: #222; text-align: center;&quot;&gt;← Starší verze&lt;/td&gt;
				&lt;td colspan=&quot;2&quot; style=&quot;background-color: #fff; color: #222; text-align: center;&quot;&gt;Verze z 22. 2. 2015, 19:25&lt;/td&gt;
				&lt;/tr&gt;&lt;tr&gt;&lt;td colspan=&quot;2&quot; class=&quot;diff-lineno&quot; id=&quot;mw-diff-left-l26&quot; &gt;Řádek 26:&lt;/td&gt;
&lt;td colspan=&quot;2&quot; class=&quot;diff-lineno&quot;&gt;Řádek 26:&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;== Papyry ==&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;== Papyry ==&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt;−&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #ffe49c; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;Počet zlomků papyrů nalezených či pocházejících z Karanis badatelé odhadují na tisíce. Důležité jsou však tři rodinné archívy. Nejranější z nich patřil rodině farmáře Aurelia Isidora, který zemřel roku 324 po Kristu. O jedno až dvě desetiletí je mladší archív, kde jsou jako ústřední postavy zmiňovány Valerius syn Antiouria a Aion syn Sarapiona. Nejmenší a nejmenší skupinu papyrů tvoří šest dokumentů Aurelia Tetoueie, datované do období mezi lety 372 – 374 po Kristu. Tyto papyrové archívy jsou stěžejním pramenem pro naše poznání každodenního života v této osadě. Zabývají se především administrativní a ekonomickou stránkou věci.&amp;lt;ref&amp;gt;LEWIS 1967: IX – X&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt;+&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #a3d3ff; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;Počet zlomků papyrů nalezených či pocházejících z Karanis badatelé odhadují na tisíce. Důležité jsou však tři rodinné archívy. Nejranější z nich patřil rodině farmáře &lt;ins class=&quot;diffchange diffchange-inline&quot;&gt;'''&lt;/ins&gt;Aurelia Isidora&lt;ins class=&quot;diffchange diffchange-inline&quot;&gt;'''&lt;/ins&gt;, který zemřel roku 324 po Kristu. O jedno až dvě desetiletí je mladší archív, kde jsou jako ústřední postavy zmiňovány&lt;ins class=&quot;diffchange diffchange-inline&quot;&gt;''' &lt;/ins&gt;Valerius syn Antiouria a Aion syn Sarapiona&lt;ins class=&quot;diffchange diffchange-inline&quot;&gt;'''&lt;/ins&gt;. Nejmenší a nejmenší skupinu papyrů tvoří šest dokumentů &lt;ins class=&quot;diffchange diffchange-inline&quot;&gt;'''&lt;/ins&gt;Aurelia Tetoueie&lt;ins class=&quot;diffchange diffchange-inline&quot;&gt;'''&lt;/ins&gt;, datované do období mezi lety 372 – 374 po Kristu. Tyto papyrové archívy jsou stěžejním pramenem pro naše poznání každodenního života v této osadě. Zabývají se především administrativní a ekonomickou stránkou věci.&amp;lt;ref&amp;gt;LEWIS 1967: IX – X&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;/table&gt;</summary>
		<author><name>Dana.Belohoubkova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Karanis&amp;diff=17644&amp;oldid=prev</id>
		<title>Dana.Belohoubkova: /* Papyry */</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Karanis&amp;diff=17644&amp;oldid=prev"/>
		<updated>2015-02-22T19:22:56Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;&lt;span dir=&quot;auto&quot;&gt;&lt;span class=&quot;autocomment&quot;&gt;Papyry&lt;/span&gt;&lt;/span&gt;&lt;/p&gt;
&lt;table class=&quot;diff diff-contentalign-left&quot; data-mw=&quot;interface&quot;&gt;
				&lt;col class=&quot;diff-marker&quot; /&gt;
				&lt;col class=&quot;diff-content&quot; /&gt;
				&lt;col class=&quot;diff-marker&quot; /&gt;
				&lt;col class=&quot;diff-content&quot; /&gt;
				&lt;tr class=&quot;diff-title&quot; lang=&quot;cs&quot;&gt;
				&lt;td colspan=&quot;2&quot; style=&quot;background-color: #fff; color: #222; text-align: center;&quot;&gt;← Starší verze&lt;/td&gt;
				&lt;td colspan=&quot;2&quot; style=&quot;background-color: #fff; color: #222; text-align: center;&quot;&gt;Verze z 22. 2. 2015, 19:22&lt;/td&gt;
				&lt;/tr&gt;&lt;tr&gt;&lt;td colspan=&quot;2&quot; class=&quot;diff-lineno&quot; id=&quot;mw-diff-left-l26&quot; &gt;Řádek 26:&lt;/td&gt;
&lt;td colspan=&quot;2&quot; class=&quot;diff-lineno&quot;&gt;Řádek 26:&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;== Papyry ==&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;== Papyry ==&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td colspan=&quot;2&quot;&gt; &lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt;+&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #a3d3ff; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;&lt;ins style=&quot;font-weight: bold; text-decoration: none;&quot;&gt;Počet zlomků papyrů nalezených či pocházejících z Karanis badatelé odhadují na tisíce. Důležité jsou však tři rodinné archívy. Nejranější z nich patřil rodině farmáře Aurelia Isidora, který zemřel roku 324 po Kristu. O jedno až dvě desetiletí je mladší archív, kde jsou jako ústřední postavy zmiňovány Valerius syn Antiouria a Aion syn Sarapiona. Nejmenší a nejmenší skupinu papyrů tvoří šest dokumentů Aurelia Tetoueie, datované do období mezi lety 372 – 374 po Kristu. Tyto papyrové archívy jsou stěžejním pramenem pro naše poznání každodenního života v této osadě. Zabývají se především administrativní a ekonomickou stránkou věci.&amp;lt;ref&amp;gt;LEWIS 1967: IX – X&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;/ins&gt;&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;/table&gt;</summary>
		<author><name>Dana.Belohoubkova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Karanis&amp;diff=17643&amp;oldid=prev</id>
		<title>Dana.Belohoubkova v 22. 2. 2015, 19:21</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Karanis&amp;diff=17643&amp;oldid=prev"/>
		<updated>2015-02-22T19:21:33Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;&lt;/p&gt;
&lt;table class=&quot;diff diff-contentalign-left&quot; data-mw=&quot;interface&quot;&gt;
				&lt;col class=&quot;diff-marker&quot; /&gt;
				&lt;col class=&quot;diff-content&quot; /&gt;
				&lt;col class=&quot;diff-marker&quot; /&gt;
				&lt;col class=&quot;diff-content&quot; /&gt;
				&lt;tr class=&quot;diff-title&quot; lang=&quot;cs&quot;&gt;
				&lt;td colspan=&quot;2&quot; style=&quot;background-color: #fff; color: #222; text-align: center;&quot;&gt;← Starší verze&lt;/td&gt;
				&lt;td colspan=&quot;2&quot; style=&quot;background-color: #fff; color: #222; text-align: center;&quot;&gt;Verze z 22. 2. 2015, 19:21&lt;/td&gt;
				&lt;/tr&gt;&lt;tr&gt;&lt;td colspan=&quot;2&quot; class=&quot;diff-lineno&quot; id=&quot;mw-diff-left-l24&quot; &gt;Řádek 24:&lt;/td&gt;
&lt;td colspan=&quot;2&quot; class=&quot;diff-lineno&quot;&gt;Řádek 24:&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;[[File:KaranisHouse.jpg|thumb|225x225px|Dům v Karanidě]]&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;[[File:KaranisHouse.jpg|thumb|225x225px|Dům v Karanidě]]&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td colspan=&quot;2&quot;&gt; &lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt;+&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #a3d3ff; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;&lt;ins style=&quot;font-weight: bold; text-decoration: none;&quot;&gt;&lt;/ins&gt;&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td colspan=&quot;2&quot;&gt; &lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt;+&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #a3d3ff; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;&lt;ins style=&quot;font-weight: bold; text-decoration: none;&quot;&gt;== Papyry ==&lt;/ins&gt;&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;/table&gt;</summary>
		<author><name>Dana.Belohoubkova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Karanis&amp;diff=17642&amp;oldid=prev</id>
		<title>Dana.Belohoubkova: /* Chrámy a náboženské představy obyvatel */</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Karanis&amp;diff=17642&amp;oldid=prev"/>
		<updated>2015-02-22T19:20:26Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;&lt;span dir=&quot;auto&quot;&gt;&lt;span class=&quot;autocomment&quot;&gt;Chrámy a náboženské představy obyvatel&lt;/span&gt;&lt;/span&gt;&lt;/p&gt;
&lt;table class=&quot;diff diff-contentalign-left&quot; data-mw=&quot;interface&quot;&gt;
				&lt;col class=&quot;diff-marker&quot; /&gt;
				&lt;col class=&quot;diff-content&quot; /&gt;
				&lt;col class=&quot;diff-marker&quot; /&gt;
				&lt;col class=&quot;diff-content&quot; /&gt;
				&lt;tr class=&quot;diff-title&quot; lang=&quot;cs&quot;&gt;
				&lt;td colspan=&quot;2&quot; style=&quot;background-color: #fff; color: #222; text-align: center;&quot;&gt;← Starší verze&lt;/td&gt;
				&lt;td colspan=&quot;2&quot; style=&quot;background-color: #fff; color: #222; text-align: center;&quot;&gt;Verze z 22. 2. 2015, 19:20&lt;/td&gt;
				&lt;/tr&gt;&lt;tr&gt;&lt;td colspan=&quot;2&quot; class=&quot;diff-lineno&quot; id=&quot;mw-diff-left-l16&quot; &gt;Řádek 16:&lt;/td&gt;
&lt;td colspan=&quot;2&quot; class=&quot;diff-lineno&quot;&gt;Řádek 16:&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;V rovině osobní zbožnosti se setkáváme s větším množstvím terakotových sošek bůžka Harpokrata, který byl v Římské době velmi oblíbený, měl totiž zajišťovat plodnost,  a jakožto dětské božstvo byl spojený s ochranou dětí. Spolu s Harpokratem se v Karanis setkáváme také s kultem, který byl rozšířený po celé Římské říši, a to s kultem jeho matky Isidy.S ní se spojená zajímavá malba z domu B 50, kde je zobrazena [[Eset|Isis]] kojící malého Harpokrata (Isis lactans) a za ní je zobrazen Thrácký jezdec. Samozřejmě, že v nálezech terakot nechybí ani třetí postava z této prastaré triády, kterou je bůh Osiris, avšak jeho kult je zde doložen jen nálezy dvou sošek. Zajímavým fenoménem je míchání představ egyptských s představami řeckými,  jak je doloženo na další malbě v soukromém domě. Jedná se zobrazení Eleusijských božstev tedy Persephony, Deméter a Triptolema, kterak stojí před trůnem [[Eset|Isidy]] a [[Serapis|Serapida]] , kolem jsou zobrazeny další božstva, které se však nepovedlo identifikovat.Velké oblibě se také u obyvatel Karanis, soudě podle většího množství dochovaných sošek, těšila bohyně Afrodita.&amp;lt;ref&amp;gt;GAZDA 1983: 35–41&amp;lt;/ref&amp;gt;            &lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;V rovině osobní zbožnosti se setkáváme s větším množstvím terakotových sošek bůžka Harpokrata, který byl v Římské době velmi oblíbený, měl totiž zajišťovat plodnost,  a jakožto dětské božstvo byl spojený s ochranou dětí. Spolu s Harpokratem se v Karanis setkáváme také s kultem, který byl rozšířený po celé Římské říši, a to s kultem jeho matky Isidy.S ní se spojená zajímavá malba z domu B 50, kde je zobrazena [[Eset|Isis]] kojící malého Harpokrata (Isis lactans) a za ní je zobrazen Thrácký jezdec. Samozřejmě, že v nálezech terakot nechybí ani třetí postava z této prastaré triády, kterou je bůh Osiris, avšak jeho kult je zde doložen jen nálezy dvou sošek. Zajímavým fenoménem je míchání představ egyptských s představami řeckými,  jak je doloženo na další malbě v soukromém domě. Jedná se zobrazení Eleusijských božstev tedy Persephony, Deméter a Triptolema, kterak stojí před trůnem [[Eset|Isidy]] a [[Serapis|Serapida]] , kolem jsou zobrazeny další božstva, které se však nepovedlo identifikovat.Velké oblibě se také u obyvatel Karanis, soudě podle většího množství dochovaných sošek, těšila bohyně Afrodita.&amp;lt;ref&amp;gt;GAZDA 1983: 35–41&amp;lt;/ref&amp;gt;            &lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td colspan=&quot;2&quot;&gt; &lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt;+&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #a3d3ff; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;&lt;ins style=&quot;font-weight: bold; text-decoration: none;&quot;&gt;[[File:KM4.2990 isis.gif|thumb|164x164px|Isis Lactans]]&lt;/ins&gt;&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;=== Hospodářství osady ===&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;=== Hospodářství osady ===&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;O zemědělské povaze místního obyvatelstva nás informují jak papyry, tak i nálezy archeologické. Bylo zde nalezeno deset velkých a sedm menších sýpek. Ty velké mají stejnou strukturu jako skladiště v římské armádě.  V přední části budovy jsou umístěny obytné prostory, na něž navazuje centrální dvůr lemovaný ze tří stran skladištními prostory,  které byly rozdělené do menších jednotek. Nejčastěji měla tato skladiště strop ve tvaru valené klenby.&amp;lt;ref&amp;gt;GAZDA 1983: 11–12&amp;lt;/ref&amp;gt;Doložené jak z písemných pramenů tak i archeologicky jsou zde zahrady, sady a vinice. Časté bylo pěstování olivovníků a datlových palem. Zajímavých fenoménem je chování holubů, které dokládají nálezy holubníků, obvykle situovaných do blízkosti sýpek. Jednalo se o zeď z nepálených cihel, která byla plná děr, které složili jako hnízdiště. Dále byly samozřejmě kvůli masu, transportu a potahu chovány i jiné druhy zvířat. Archeologicky byly doloženy koně, muly, krávy, ovce, prasata, psy a gazely. Z písemných pramenů víme, že bychom se ve vesnici mohli potkat také s osly a velbloudy.  &lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;O zemědělské povaze místního obyvatelstva nás informují jak papyry, tak i nálezy archeologické. Bylo zde nalezeno deset velkých a sedm menších sýpek. Ty velké mají stejnou strukturu jako skladiště v římské armádě.  V přední části budovy jsou umístěny obytné prostory, na něž navazuje centrální dvůr lemovaný ze tří stran skladištními prostory,  které byly rozdělené do menších jednotek. Nejčastěji měla tato skladiště strop ve tvaru valené klenby.&amp;lt;ref&amp;gt;GAZDA 1983: 11–12&amp;lt;/ref&amp;gt;Doložené jak z písemných pramenů tak i archeologicky jsou zde zahrady, sady a vinice. Časté bylo pěstování olivovníků a datlových palem. Zajímavých fenoménem je chování holubů, které dokládají nálezy holubníků, obvykle situovaných do blízkosti sýpek. Jednalo se o zeď z nepálených cihel, která byla plná děr, které složili jako hnízdiště. Dále byly samozřejmě kvůli masu, transportu a potahu chovány i jiné druhy zvířat. Archeologicky byly doloženy koně, muly, krávy, ovce, prasata, psy a gazely. Z písemných pramenů víme, že bychom se ve vesnici mohli potkat také s osly a velbloudy.  &lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;/table&gt;</summary>
		<author><name>Dana.Belohoubkova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Karanis&amp;diff=17641&amp;oldid=prev</id>
		<title>Dana.Belohoubkova: /* Chrámy a náboženské představy obyvatel */</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Karanis&amp;diff=17641&amp;oldid=prev"/>
		<updated>2015-02-22T19:18:42Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;&lt;span dir=&quot;auto&quot;&gt;&lt;span class=&quot;autocomment&quot;&gt;Chrámy a náboženské představy obyvatel&lt;/span&gt;&lt;/span&gt;&lt;/p&gt;
&lt;table class=&quot;diff diff-contentalign-left&quot; data-mw=&quot;interface&quot;&gt;
				&lt;col class=&quot;diff-marker&quot; /&gt;
				&lt;col class=&quot;diff-content&quot; /&gt;
				&lt;col class=&quot;diff-marker&quot; /&gt;
				&lt;col class=&quot;diff-content&quot; /&gt;
				&lt;tr class=&quot;diff-title&quot; lang=&quot;cs&quot;&gt;
				&lt;td colspan=&quot;2&quot; style=&quot;background-color: #fff; color: #222; text-align: center;&quot;&gt;← Starší verze&lt;/td&gt;
				&lt;td colspan=&quot;2&quot; style=&quot;background-color: #fff; color: #222; text-align: center;&quot;&gt;Verze z 22. 2. 2015, 19:18&lt;/td&gt;
				&lt;/tr&gt;&lt;tr&gt;&lt;td colspan=&quot;2&quot; class=&quot;diff-lineno&quot; id=&quot;mw-diff-left-l15&quot; &gt;Řádek 15:&lt;/td&gt;
&lt;td colspan=&quot;2&quot; class=&quot;diff-lineno&quot;&gt;Řádek 15:&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;hypostylového dvoru, který měl symbolicky odkazovat k bažinám na počátku světa. Svatyně, která představovala počáteční prapahorek je umístěna na platformě.          &lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;hypostylového dvoru, který měl symbolicky odkazovat k bažinám na počátku světa. Svatyně, která představovala počáteční prapahorek je umístěna na platformě.          &lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt;−&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #ffe49c; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;V rovině osobní zbožnosti se setkáváme s větším množstvím terakotových sošek bůžka Harpokrata, který byl v Římské době velmi oblíbený, měl totiž zajišťovat plodnost,  a jakožto dětské božstvo byl spojený s ochranou dětí. Spolu s Harpokratem se v Karanis setkáváme také s kultem, který byl rozšířený po celé Římské říši, a to s kultem jeho matky Isidy.S ní se spojená zajímavá malba z domu B 50, kde je zobrazena Isis kojící malého Harpokrata (Isis lactans) a za ní je zobrazen Thrácký jezdec. Samozřejmě, že v nálezech terakot nechybí ani třetí postava z této prastaré triády, kterou je bůh Osiris, avšak jeho kult je zde doložen jen nálezy dvou sošek. Zajímavým fenoménem je míchání představ egyptských s představami řeckými,  jak je doloženo na další malbě v soukromém domě. Jedná se zobrazení Eleusijských božstev tedy Persephony, Deméter a Triptolema, kterak stojí před trůnem Isidy a Serapida , kolem jsou zobrazeny další božstva, které se však nepovedlo identifikovat. Velké oblibě se také u obyvatel Karanis, soudě podle většího množství dochovaných sošek, těšila bohyně Afrodita.&amp;lt;ref&amp;gt;GAZDA 1983: 35–41&amp;lt;/ref&amp;gt;            &lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt;+&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #a3d3ff; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;V rovině osobní zbožnosti se setkáváme s větším množstvím terakotových sošek bůžka Harpokrata, který byl v Římské době velmi oblíbený, měl totiž zajišťovat plodnost,  a jakožto dětské božstvo byl spojený s ochranou dětí. Spolu s Harpokratem se v Karanis setkáváme také s kultem, který byl rozšířený po celé Římské říši, a to s kultem jeho matky Isidy.S ní se spojená zajímavá malba z domu B 50, kde je zobrazena &lt;ins class=&quot;diffchange diffchange-inline&quot;&gt;[[Eset|&lt;/ins&gt;Isis&lt;ins class=&quot;diffchange diffchange-inline&quot;&gt;]] &lt;/ins&gt;kojící malého Harpokrata (Isis lactans) a za ní je zobrazen Thrácký jezdec. Samozřejmě, že v nálezech terakot nechybí ani třetí postava z této prastaré triády, kterou je bůh Osiris, avšak jeho kult je zde doložen jen nálezy dvou sošek. Zajímavým fenoménem je míchání představ egyptských s představami řeckými,  jak je doloženo na další malbě v soukromém domě. Jedná se zobrazení Eleusijských božstev tedy Persephony, Deméter a Triptolema, kterak stojí před trůnem &lt;ins class=&quot;diffchange diffchange-inline&quot;&gt;[[Eset|&lt;/ins&gt;Isidy&lt;ins class=&quot;diffchange diffchange-inline&quot;&gt;]] &lt;/ins&gt;a &lt;ins class=&quot;diffchange diffchange-inline&quot;&gt;[[Serapis|&lt;/ins&gt;Serapida&lt;ins class=&quot;diffchange diffchange-inline&quot;&gt;]] &lt;/ins&gt;, kolem jsou zobrazeny další božstva, které se však nepovedlo identifikovat.Velké oblibě se také u obyvatel Karanis, soudě podle většího množství dochovaných sošek, těšila bohyně Afrodita.&amp;lt;ref&amp;gt;GAZDA 1983: 35–41&amp;lt;/ref&amp;gt;            &lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;=== Hospodářství osady ===&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;=== Hospodářství osady ===&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;O zemědělské povaze místního obyvatelstva nás informují jak papyry, tak i nálezy archeologické. Bylo zde nalezeno deset velkých a sedm menších sýpek. Ty velké mají stejnou strukturu jako skladiště v římské armádě.  V přední části budovy jsou umístěny obytné prostory, na něž navazuje centrální dvůr lemovaný ze tří stran skladištními prostory,  které byly rozdělené do menších jednotek. Nejčastěji měla tato skladiště strop ve tvaru valené klenby.&amp;lt;ref&amp;gt;GAZDA 1983: 11–12&amp;lt;/ref&amp;gt;Doložené jak z písemných pramenů tak i archeologicky jsou zde zahrady, sady a vinice. Časté bylo pěstování olivovníků a datlových palem. Zajímavých fenoménem je chování holubů, které dokládají nálezy holubníků, obvykle situovaných do blízkosti sýpek. Jednalo se o zeď z nepálených cihel, která byla plná děr, které složili jako hnízdiště. Dále byly samozřejmě kvůli masu, transportu a potahu chovány i jiné druhy zvířat. Archeologicky byly doloženy koně, muly, krávy, ovce, prasata, psy a gazely. Z písemných pramenů víme, že bychom se ve vesnici mohli potkat také s osly a velbloudy.  &lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;O zemědělské povaze místního obyvatelstva nás informují jak papyry, tak i nálezy archeologické. Bylo zde nalezeno deset velkých a sedm menších sýpek. Ty velké mají stejnou strukturu jako skladiště v římské armádě.  V přední části budovy jsou umístěny obytné prostory, na něž navazuje centrální dvůr lemovaný ze tří stran skladištními prostory,  které byly rozdělené do menších jednotek. Nejčastěji měla tato skladiště strop ve tvaru valené klenby.&amp;lt;ref&amp;gt;GAZDA 1983: 11–12&amp;lt;/ref&amp;gt;Doložené jak z písemných pramenů tak i archeologicky jsou zde zahrady, sady a vinice. Časté bylo pěstování olivovníků a datlových palem. Zajímavých fenoménem je chování holubů, které dokládají nálezy holubníků, obvykle situovaných do blízkosti sýpek. Jednalo se o zeď z nepálených cihel, která byla plná děr, které složili jako hnízdiště. Dále byly samozřejmě kvůli masu, transportu a potahu chovány i jiné druhy zvířat. Archeologicky byly doloženy koně, muly, krávy, ovce, prasata, psy a gazely. Z písemných pramenů víme, že bychom se ve vesnici mohli potkat také s osly a velbloudy.  &lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;/table&gt;</summary>
		<author><name>Dana.Belohoubkova</name></author>
		
	</entry>
</feed>