<?xml version="1.0"?>
<feed xmlns="http://www.w3.org/2005/Atom" xml:lang="cs">
	<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?action=history&amp;feed=atom&amp;title=Leo_Szilard</id>
	<title>Leo Szilard - Historie editací</title>
	<link rel="self" type="application/atom+xml" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?action=history&amp;feed=atom&amp;title=Leo_Szilard"/>
	<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Leo_Szilard&amp;action=history"/>
	<updated>2026-05-03T00:14:45Z</updated>
	<subtitle>Historie editací této stránky</subtitle>
	<generator>MediaWiki 1.33.0</generator>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Leo_Szilard&amp;diff=32006&amp;oldid=prev</id>
		<title>Lenka.Pithova: /* Působení v Německu */</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Leo_Szilard&amp;diff=32006&amp;oldid=prev"/>
		<updated>2016-02-10T14:37:38Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;&lt;span dir=&quot;auto&quot;&gt;&lt;span class=&quot;autocomment&quot;&gt;Působení v Německu&lt;/span&gt;&lt;/span&gt;&lt;/p&gt;
&lt;table class=&quot;diff diff-contentalign-left&quot; data-mw=&quot;interface&quot;&gt;
				&lt;col class=&quot;diff-marker&quot; /&gt;
				&lt;col class=&quot;diff-content&quot; /&gt;
				&lt;col class=&quot;diff-marker&quot; /&gt;
				&lt;col class=&quot;diff-content&quot; /&gt;
				&lt;tr class=&quot;diff-title&quot; lang=&quot;cs&quot;&gt;
				&lt;td colspan=&quot;2&quot; style=&quot;background-color: #fff; color: #222; text-align: center;&quot;&gt;← Starší verze&lt;/td&gt;
				&lt;td colspan=&quot;2&quot; style=&quot;background-color: #fff; color: #222; text-align: center;&quot;&gt;Verze z 10. 2. 2016, 14:37&lt;/td&gt;
				&lt;/tr&gt;&lt;tr&gt;&lt;td colspan=&quot;2&quot; class=&quot;diff-lineno&quot; id=&quot;mw-diff-left-l8&quot; &gt;Řádek 8:&lt;/td&gt;
&lt;td colspan=&quot;2&quot; class=&quot;diff-lineno&quot;&gt;Řádek 8:&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;== Působení v Německu ==&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;== Působení v Německu ==&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt;−&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #ffe49c; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;Leo Szilard studoval v Berlíně na vysoké škole Technische Hochschule, vlivem A. Einsteina a dalších vyučujících se ale více zaměřil na studium fyziky. Po ukončení studia se zapsal na Berlínskou univerzitu a po jedné z přednášek ukázal svou práci Szilard A. Einsteinovi, který byl prací velmi zaujat a od té doby se začali více stýkat. Roku 1922 získal doktorát po předložení dizertační práce na téma &amp;quot; Pokles entropie v termodynamické soustavě vlivem inteligentní bytosti&amp;quot;, která probudila velký ohlas. V práci popisuje a zkoumá souvislost mezi [[informace|informací]]  a [[druhý termodynamický zákon|druhým termodynamickým zákonem]]. Druhý termodynamický zákon určuje přirozený směr, kterým přírodní procesy probíhají. Roku 1931 si nechal spolu s Einsteinem patentovat nový typ chladničky, který je stále využíván k chlazení atomových reaktorů. &amp;lt;ref&amp;gt;WIKIPEDIA. &amp;lt;i&amp;gt;Leó Szilárd&amp;lt;/i&amp;gt;. 2015. Dostupné také z: https://cs.wikipedia.org/wiki/Leó_Szilárd&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt;+&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #a3d3ff; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;Leo Szilard studoval v Berlíně na vysoké škole Technische Hochschule, vlivem A. Einsteina a dalších vyučujících se ale více zaměřil na studium fyziky. Po ukončení studia se zapsal na Berlínskou univerzitu a po jedné z přednášek ukázal svou práci Szilard A. Einsteinovi, který byl prací velmi zaujat a od té doby se začali více stýkat. Roku 1922 získal doktorát po předložení dizertační práce na téma &lt;ins class=&quot;diffchange diffchange-inline&quot;&gt;''&lt;/ins&gt;&amp;quot; Pokles entropie v termodynamické soustavě vlivem inteligentní bytosti&amp;quot;&lt;ins class=&quot;diffchange diffchange-inline&quot;&gt;''&lt;/ins&gt;, která probudila velký ohlas. V práci popisuje a zkoumá souvislost mezi [[informace|informací]]  a [[druhý termodynamický zákon|druhým termodynamickým zákonem]]. Druhý termodynamický zákon určuje přirozený směr, kterým přírodní procesy probíhají. Roku 1931 si nechal spolu s Einsteinem patentovat nový typ chladničky, který je stále využíván k chlazení atomových reaktorů. &amp;lt;ref&amp;gt;WIKIPEDIA. &amp;lt;i&amp;gt;Leó Szilárd&amp;lt;/i&amp;gt;. 2015. Dostupné také z: https://cs.wikipedia.org/wiki/Leó_Szilárd&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;== Působení v Anglii ==&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;== Působení v Anglii ==&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;/table&gt;</summary>
		<author><name>Lenka.Pithova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Leo_Szilard&amp;diff=32005&amp;oldid=prev</id>
		<title>Lenka.Pithova: /* USA */</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Leo_Szilard&amp;diff=32005&amp;oldid=prev"/>
		<updated>2016-02-10T14:37:01Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;&lt;span dir=&quot;auto&quot;&gt;&lt;span class=&quot;autocomment&quot;&gt;USA&lt;/span&gt;&lt;/span&gt;&lt;/p&gt;
&lt;table class=&quot;diff diff-contentalign-left&quot; data-mw=&quot;interface&quot;&gt;
				&lt;col class=&quot;diff-marker&quot; /&gt;
				&lt;col class=&quot;diff-content&quot; /&gt;
				&lt;col class=&quot;diff-marker&quot; /&gt;
				&lt;col class=&quot;diff-content&quot; /&gt;
				&lt;tr class=&quot;diff-title&quot; lang=&quot;cs&quot;&gt;
				&lt;td colspan=&quot;2&quot; style=&quot;background-color: #fff; color: #222; text-align: center;&quot;&gt;← Starší verze&lt;/td&gt;
				&lt;td colspan=&quot;2&quot; style=&quot;background-color: #fff; color: #222; text-align: center;&quot;&gt;Verze z 10. 2. 2016, 14:37&lt;/td&gt;
				&lt;/tr&gt;&lt;tr&gt;&lt;td colspan=&quot;2&quot; class=&quot;diff-lineno&quot; id=&quot;mw-diff-left-l16&quot; &gt;Řádek 16:&lt;/td&gt;
&lt;td colspan=&quot;2&quot; class=&quot;diff-lineno&quot;&gt;Řádek 16:&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;== USA ==&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;== USA ==&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt;−&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #ffe49c; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;S postupem války se Szilard zabýval více sestrojením atomové bomby. Szilard věděl, že Němci stále pokračují v atomovém výzkumu a proto sepsal společně s Einsteinem dopis prezidentu. V dopise vyjádřili možné využití atomové energie pro vojenské účely a zároveň tak upozornili na fakt, že by Němci mohli získat ničivou zbraň dříve. Prezident ustavil komisi a pozval Szilarda společně s dalšími dvěma vědci, aby vysvětlili více. Nakonec komise zainvestovala 6000 dolarů na výzkum a celý výzkum přerostl v '''projekt Manhattan'''.Na zkonstruování reaktoru pracoval Enrico Fermi spolu se Szilardem, chemické postupy měl na starosti Wigner a o výpočty z oblasti matematiky se postaral [[John von Neumann]]. Fermi a Szilard roku 1942 představili nukleární řetězovou reakci na Chicagské univerzitě v reaktoru postaveném v podzemí stadionu Stagg. Po kapitulaci Německa Szilard napsal další dopis Rooseveltovi v němž doporučil, jak používat atomové zbraně. Roosevelt však ale dříve zemřel, než byl dopis doručen. Později vláda USA patent odkoupila od Szilarda a Ferniho za 1 dolar. Roku 1950 navrhl kobaltovou bombu, který by podle něj mohla zničit veškerý život na planetě. &amp;lt;ref&amp;gt;WIKIPEDIA. &amp;lt;i&amp;gt;Leó Szilárd&amp;lt;/i&amp;gt;. 2015. Dostupné také z: https://cs.wikipedia.org/wiki/Leó_Szilárd&amp;lt;/ref&amp;gt; &amp;lt;ref&amp;gt;BIOGRAPHY.COM, Editors. &amp;lt;i&amp;gt;Leo Szilard Biography&amp;lt;/i&amp;gt;. n/a. Dostupné také z: http://www.biography.com/people/leo-szilard-9500919&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt;+&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #a3d3ff; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;S postupem války se Szilard zabýval více sestrojením atomové bomby. Szilard věděl, že Němci stále pokračují v atomovém výzkumu a proto sepsal společně s Einsteinem dopis prezidentu. V dopise vyjádřili možné využití atomové energie pro vojenské účely a zároveň tak upozornili na fakt, že by Němci mohli získat ničivou zbraň dříve. Prezident ustavil komisi a pozval Szilarda společně s dalšími dvěma vědci, aby vysvětlili více. Nakonec komise zainvestovala 6000 dolarů na výzkum a celý výzkum přerostl v '''projekt Manhattan'''.Na zkonstruování reaktoru pracoval Enrico Fermi spolu se Szilardem, chemické postupy měl na starosti Wigner a o výpočty z oblasti matematiky se postaral [[John von Neumann]]. Fermi a Szilard roku 1942 představili nukleární řetězovou reakci na Chicagské univerzitě v reaktoru postaveném v podzemí stadionu Stagg. Po kapitulaci Německa Szilard napsal další dopis Rooseveltovi v němž doporučil, jak používat atomové zbraně. Roosevelt však ale dříve zemřel, než byl dopis doručen. Později vláda USA patent odkoupila od Szilarda a Ferniho za &lt;ins class=&quot;diffchange diffchange-inline&quot;&gt;'''&lt;/ins&gt;1 dolar&lt;ins class=&quot;diffchange diffchange-inline&quot;&gt;'''&lt;/ins&gt;. Roku 1950 navrhl kobaltovou bombu, který by podle něj mohla zničit veškerý život na planetě. &amp;lt;ref&amp;gt;WIKIPEDIA. &amp;lt;i&amp;gt;Leó Szilárd&amp;lt;/i&amp;gt;. 2015. Dostupné také z: https://cs.wikipedia.org/wiki/Leó_Szilárd&amp;lt;/ref&amp;gt; &amp;lt;ref&amp;gt;BIOGRAPHY.COM, Editors. &amp;lt;i&amp;gt;Leo Szilard Biography&amp;lt;/i&amp;gt;. n/a. Dostupné také z: http://www.biography.com/people/leo-szilard-9500919&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;== Význam pro informační vědu ==&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;== Význam pro informační vědu ==&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;/table&gt;</summary>
		<author><name>Lenka.Pithova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Leo_Szilard&amp;diff=32004&amp;oldid=prev</id>
		<title>Lenka.Pithova: /* Význam pro informační vědu */</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Leo_Szilard&amp;diff=32004&amp;oldid=prev"/>
		<updated>2016-02-10T14:35:43Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;&lt;span dir=&quot;auto&quot;&gt;&lt;span class=&quot;autocomment&quot;&gt;Význam pro informační vědu&lt;/span&gt;&lt;/span&gt;&lt;/p&gt;
&lt;table class=&quot;diff diff-contentalign-left&quot; data-mw=&quot;interface&quot;&gt;
				&lt;col class=&quot;diff-marker&quot; /&gt;
				&lt;col class=&quot;diff-content&quot; /&gt;
				&lt;col class=&quot;diff-marker&quot; /&gt;
				&lt;col class=&quot;diff-content&quot; /&gt;
				&lt;tr class=&quot;diff-title&quot; lang=&quot;cs&quot;&gt;
				&lt;td colspan=&quot;2&quot; style=&quot;background-color: #fff; color: #222; text-align: center;&quot;&gt;← Starší verze&lt;/td&gt;
				&lt;td colspan=&quot;2&quot; style=&quot;background-color: #fff; color: #222; text-align: center;&quot;&gt;Verze z 10. 2. 2016, 14:35&lt;/td&gt;
				&lt;/tr&gt;&lt;tr&gt;&lt;td colspan=&quot;2&quot; class=&quot;diff-lineno&quot; id=&quot;mw-diff-left-l20&quot; &gt;Řádek 20:&lt;/td&gt;
&lt;td colspan=&quot;2&quot; class=&quot;diff-lineno&quot;&gt;Řádek 20:&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;== Význam pro informační vědu ==&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;== Význam pro informační vědu ==&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt;−&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #ffe49c; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;Tím největším přínosem pro [[informační věda|informační vědu]] se stala právě práce o negativní [[entropie|entropii]] a [[informace|informaci]]. Svou prací navázal navázal na práci J.C. Maxwella. Maxwell popisoval '''myšlenku tvorby energie jako rozdíl mezi rychlými a pomalými částicemi''', které jsou přes kontrolovanou přepážku rozděleny do dvou skupin a vzniklý rychlostní rozdíl částic dává za vznik tepla - energie. Podle něj je přepážka kontrolována tzv. ''&amp;quot;démonem&amp;quot;'', který určuje dle rychlosti částic, na kterou stranu dané částice patří. Szilard oponoval Maxwellovi s vyjádřením, že rozponání rychlosti částic vyžaduje, aby &amp;quot;démon&amp;quot; měl již znalost o částicích, informace. To by potřebovalo určitou energii, stejně jako přenos částic rozdílných vlastností a to je podle něj v rozporu s druhým termodynamickým zákonem. Vlivem své práce Szilard dokázal, že pojem informace má důležitou roli i na poli termodynamických systémů a fyziky. Také poukázal na fakt, že [[informace|informaci]] přiřazuje k binární soustavě. &amp;lt;ref&amp;gt;&amp;lt;i&amp;gt;Leo Szilard&amp;lt;/i&amp;gt; [online]. [cit. 2016-2-10]. Dostupné z: http://www.informationphilosopher.com/solutions/scientists/szilard/&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt;+&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #a3d3ff; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;Tím největším přínosem pro [[informační věda|informační vědu]] se stala právě práce o negativní [[entropie|entropii]] a [[informace|informaci]]. Svou prací navázal navázal na práci J.C. Maxwella. Maxwell popisoval '''myšlenku tvorby energie jako rozdíl mezi rychlými a pomalými částicemi''', které jsou přes kontrolovanou přepážku rozděleny do dvou skupin a vzniklý rychlostní rozdíl částic dává za vznik tepla - energie. Podle něj je přepážka kontrolována tzv. ''&amp;quot;démonem&amp;quot;'', který určuje dle rychlosti částic, na kterou stranu dané částice patří. Szilard oponoval Maxwellovi s vyjádřením, že rozponání rychlosti částic vyžaduje, aby &amp;quot;démon&amp;quot; měl již znalost o částicích, informace. To by potřebovalo určitou energii, stejně jako přenos částic rozdílných vlastností a to je podle něj v rozporu s druhým termodynamickým zákonem. Vlivem své práce Szilard &lt;ins class=&quot;diffchange diffchange-inline&quot;&gt;'''&lt;/ins&gt;dokázal, že pojem informace má důležitou roli&lt;ins class=&quot;diffchange diffchange-inline&quot;&gt;''' &lt;/ins&gt;i na &lt;ins class=&quot;diffchange diffchange-inline&quot;&gt;'''&lt;/ins&gt;poli termodynamických systémů a fyziky&lt;ins class=&quot;diffchange diffchange-inline&quot;&gt;'''&lt;/ins&gt;. Také poukázal na fakt, že [[informace|informaci]] přiřazuje k binární soustavě. &amp;lt;ref&amp;gt;&amp;lt;i&amp;gt;Leo Szilard&amp;lt;/i&amp;gt; [online]. [cit. 2016-2-10]. Dostupné z: http://www.informationphilosopher.com/solutions/scientists/szilard/&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;== Odkazy ==&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;== Odkazy ==&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;/table&gt;</summary>
		<author><name>Lenka.Pithova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Leo_Szilard&amp;diff=32003&amp;oldid=prev</id>
		<title>Lenka.Pithova: /* Význam pro informační vědu */</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Leo_Szilard&amp;diff=32003&amp;oldid=prev"/>
		<updated>2016-02-10T14:34:56Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;&lt;span dir=&quot;auto&quot;&gt;&lt;span class=&quot;autocomment&quot;&gt;Význam pro informační vědu&lt;/span&gt;&lt;/span&gt;&lt;/p&gt;
&lt;table class=&quot;diff diff-contentalign-left&quot; data-mw=&quot;interface&quot;&gt;
				&lt;col class=&quot;diff-marker&quot; /&gt;
				&lt;col class=&quot;diff-content&quot; /&gt;
				&lt;col class=&quot;diff-marker&quot; /&gt;
				&lt;col class=&quot;diff-content&quot; /&gt;
				&lt;tr class=&quot;diff-title&quot; lang=&quot;cs&quot;&gt;
				&lt;td colspan=&quot;2&quot; style=&quot;background-color: #fff; color: #222; text-align: center;&quot;&gt;← Starší verze&lt;/td&gt;
				&lt;td colspan=&quot;2&quot; style=&quot;background-color: #fff; color: #222; text-align: center;&quot;&gt;Verze z 10. 2. 2016, 14:34&lt;/td&gt;
				&lt;/tr&gt;&lt;tr&gt;&lt;td colspan=&quot;2&quot; class=&quot;diff-lineno&quot; id=&quot;mw-diff-left-l20&quot; &gt;Řádek 20:&lt;/td&gt;
&lt;td colspan=&quot;2&quot; class=&quot;diff-lineno&quot;&gt;Řádek 20:&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;== Význam pro informační vědu ==&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;== Význam pro informační vědu ==&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt;−&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #ffe49c; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;Tím největším přínosem pro [[informační věda|informační vědu]] se stala právě práce o negativní entropii a [[informace|informaci]]. Svou prací navázal navázal na práci J.C. Maxwella. Maxwell popisoval myšlenku tvorby energie jako rozdíl mezi rychlými a pomalými částicemi, které jsou přes kontrolovanou přepážku rozděleny do dvou skupin a vzniklý rychlostní rozdíl částic dává za vznik tepla - energie. Podle něj je přepážka kontrolována tzv. &amp;quot;démonem&amp;quot;, který určuje dle rychlosti částic, na kterou stranu dané částice patří. Szilard oponoval Maxwellovi s vyjádřením, že rozponání rychlosti částic vyžaduje, aby &amp;quot;démon&amp;quot; měl již znalost o částicích, informace. To by potřebovalo určitou energii, stejně jako přenos částic rozdílných vlastností a to je podle něj v rozporu s druhým termodynamickým zákonem. Vlivem své práce Szilard dokázal, že pojem informace má důležitou roli i na poli termodynamických systémů a fyziky. Také poukázal na fakt, že [[informace|informaci]] přiřazuje k binární soustavě. &amp;lt;ref&amp;gt;&amp;lt;i&amp;gt;Leo Szilard&amp;lt;/i&amp;gt; [online]. [cit. 2016-2-10]. Dostupné z: http://www.informationphilosopher.com/solutions/scientists/szilard/&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt;+&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #a3d3ff; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;Tím největším přínosem pro [[informační věda|informační vědu]] se stala právě práce o negativní &lt;ins class=&quot;diffchange diffchange-inline&quot;&gt;[[entropie|&lt;/ins&gt;entropii&lt;ins class=&quot;diffchange diffchange-inline&quot;&gt;]] &lt;/ins&gt;a [[informace|informaci]]. Svou prací navázal navázal na práci J.C. Maxwella. Maxwell popisoval &lt;ins class=&quot;diffchange diffchange-inline&quot;&gt;'''&lt;/ins&gt;myšlenku tvorby energie jako rozdíl mezi rychlými a pomalými částicemi&lt;ins class=&quot;diffchange diffchange-inline&quot;&gt;'''&lt;/ins&gt;, které jsou přes kontrolovanou přepážku rozděleny do dvou skupin a vzniklý rychlostní rozdíl částic dává za vznik tepla - energie. Podle něj je přepážka kontrolována tzv. &lt;ins class=&quot;diffchange diffchange-inline&quot;&gt;''&lt;/ins&gt;&amp;quot;démonem&amp;quot;&lt;ins class=&quot;diffchange diffchange-inline&quot;&gt;''&lt;/ins&gt;, který určuje dle rychlosti částic, na kterou stranu dané částice patří. Szilard oponoval Maxwellovi s vyjádřením, že rozponání rychlosti částic vyžaduje, aby &amp;quot;démon&amp;quot; měl již znalost o částicích, informace. To by potřebovalo určitou energii, stejně jako přenos částic rozdílných vlastností a to je podle něj v rozporu s druhým termodynamickým zákonem. Vlivem své práce Szilard dokázal, že pojem informace má důležitou roli i na poli termodynamických systémů a fyziky. Také poukázal na fakt, že [[informace|informaci]] přiřazuje k binární soustavě. &amp;lt;ref&amp;gt;&amp;lt;i&amp;gt;Leo Szilard&amp;lt;/i&amp;gt; [online]. [cit. 2016-2-10]. Dostupné z: http://www.informationphilosopher.com/solutions/scientists/szilard/&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;== Odkazy ==&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;== Odkazy ==&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;/table&gt;</summary>
		<author><name>Lenka.Pithova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Leo_Szilard&amp;diff=32002&amp;oldid=prev</id>
		<title>Lenka.Pithova: /* USA */</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Leo_Szilard&amp;diff=32002&amp;oldid=prev"/>
		<updated>2016-02-10T14:33:59Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;&lt;span dir=&quot;auto&quot;&gt;&lt;span class=&quot;autocomment&quot;&gt;USA&lt;/span&gt;&lt;/span&gt;&lt;/p&gt;
&lt;table class=&quot;diff diff-contentalign-left&quot; data-mw=&quot;interface&quot;&gt;
				&lt;col class=&quot;diff-marker&quot; /&gt;
				&lt;col class=&quot;diff-content&quot; /&gt;
				&lt;col class=&quot;diff-marker&quot; /&gt;
				&lt;col class=&quot;diff-content&quot; /&gt;
				&lt;tr class=&quot;diff-title&quot; lang=&quot;cs&quot;&gt;
				&lt;td colspan=&quot;2&quot; style=&quot;background-color: #fff; color: #222; text-align: center;&quot;&gt;← Starší verze&lt;/td&gt;
				&lt;td colspan=&quot;2&quot; style=&quot;background-color: #fff; color: #222; text-align: center;&quot;&gt;Verze z 10. 2. 2016, 14:33&lt;/td&gt;
				&lt;/tr&gt;&lt;tr&gt;&lt;td colspan=&quot;2&quot; class=&quot;diff-lineno&quot; id=&quot;mw-diff-left-l16&quot; &gt;Řádek 16:&lt;/td&gt;
&lt;td colspan=&quot;2&quot; class=&quot;diff-lineno&quot;&gt;Řádek 16:&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;== USA ==&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;== USA ==&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt;−&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #ffe49c; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;S postupem války se Szilard zabýval více sestrojením atomové bomby. Szilard věděl, že Němci stále pokračují v atomovém výzkumu a proto sepsal společně s Einsteinem dopis prezidentu. V dopise vyjádřili možné využití atomové energie pro vojenské účely a zároveň tak upozornili na fakt, že by Němci mohli získat ničivou zbraň dříve. Prezident ustavil komisi a pozval Szilarda společně s dalšími dvěma vědci, aby vysvětlili více. Nakonec komise zainvestovala 6000 dolarů na výzkum a celý výzkum přerostl v projekt Manhattan.Na zkonstruování reaktoru pracoval Enrico Fermi spolu se Szilardem, chemické postupy měl na starosti Wigner a o výpočty z oblasti matematiky se postaral [[John von Neumann]]. Fermi a Szilard roku 1942 představili nukleární řetězovou reakci na Chicagské univerzitě v reaktoru postaveném v podzemí stadionu Stagg. Po kapitulaci Německa Szilard napsal další dopis Rooseveltovi v němž doporučil, jak používat atomové zbraně. Roosevelt však ale dříve zemřel, než byl dopis doručen. Později vláda USA patent odkoupila od Szilarda a Ferniho za 1 dolar. Roku 1950 navrhl kobaltovou bombu, který by podle něj mohla zničit veškerý život na planetě. &amp;lt;ref&amp;gt;WIKIPEDIA. &amp;lt;i&amp;gt;Leó Szilárd&amp;lt;/i&amp;gt;. 2015. Dostupné také z: https://cs.wikipedia.org/wiki/Leó_Szilárd&amp;lt;/ref&amp;gt; &amp;lt;ref&amp;gt;BIOGRAPHY.COM, Editors. &amp;lt;i&amp;gt;Leo Szilard Biography&amp;lt;/i&amp;gt;. n/a. Dostupné také z: http://www.biography.com/people/leo-szilard-9500919&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt;+&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #a3d3ff; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;S postupem války se Szilard zabýval více sestrojením atomové bomby. Szilard věděl, že Němci stále pokračují v atomovém výzkumu a proto sepsal společně s Einsteinem dopis prezidentu. V dopise vyjádřili možné využití atomové energie pro vojenské účely a zároveň tak upozornili na fakt, že by Němci mohli získat ničivou zbraň dříve. Prezident ustavil komisi a pozval Szilarda společně s dalšími dvěma vědci, aby vysvětlili více. Nakonec komise zainvestovala 6000 dolarů na výzkum a celý výzkum přerostl v &lt;ins class=&quot;diffchange diffchange-inline&quot;&gt;'''&lt;/ins&gt;projekt Manhattan&lt;ins class=&quot;diffchange diffchange-inline&quot;&gt;'''&lt;/ins&gt;.Na zkonstruování reaktoru pracoval Enrico Fermi spolu se Szilardem, chemické postupy měl na starosti Wigner a o výpočty z oblasti matematiky se postaral [[John von Neumann]]. Fermi a Szilard roku 1942 představili nukleární řetězovou reakci na Chicagské univerzitě v reaktoru postaveném v podzemí stadionu Stagg. Po kapitulaci Německa Szilard napsal další dopis Rooseveltovi v němž doporučil, jak používat atomové zbraně. Roosevelt však ale dříve zemřel, než byl dopis doručen. Později vláda USA patent odkoupila od Szilarda a Ferniho za 1 dolar. Roku 1950 navrhl kobaltovou bombu, který by podle něj mohla zničit veškerý život na planetě. &amp;lt;ref&amp;gt;WIKIPEDIA. &amp;lt;i&amp;gt;Leó Szilárd&amp;lt;/i&amp;gt;. 2015. Dostupné také z: https://cs.wikipedia.org/wiki/Leó_Szilárd&amp;lt;/ref&amp;gt; &amp;lt;ref&amp;gt;BIOGRAPHY.COM, Editors. &amp;lt;i&amp;gt;Leo Szilard Biography&amp;lt;/i&amp;gt;. n/a. Dostupné také z: http://www.biography.com/people/leo-szilard-9500919&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;== Význam pro informační vědu ==&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;== Význam pro informační vědu ==&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;/table&gt;</summary>
		<author><name>Lenka.Pithova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Leo_Szilard&amp;diff=32001&amp;oldid=prev</id>
		<title>Lenka.Pithova: /* Význam pro informační vědu */</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Leo_Szilard&amp;diff=32001&amp;oldid=prev"/>
		<updated>2016-02-10T14:32:35Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;&lt;span dir=&quot;auto&quot;&gt;&lt;span class=&quot;autocomment&quot;&gt;Význam pro informační vědu&lt;/span&gt;&lt;/span&gt;&lt;/p&gt;
&lt;table class=&quot;diff diff-contentalign-left&quot; data-mw=&quot;interface&quot;&gt;
				&lt;col class=&quot;diff-marker&quot; /&gt;
				&lt;col class=&quot;diff-content&quot; /&gt;
				&lt;col class=&quot;diff-marker&quot; /&gt;
				&lt;col class=&quot;diff-content&quot; /&gt;
				&lt;tr class=&quot;diff-title&quot; lang=&quot;cs&quot;&gt;
				&lt;td colspan=&quot;2&quot; style=&quot;background-color: #fff; color: #222; text-align: center;&quot;&gt;← Starší verze&lt;/td&gt;
				&lt;td colspan=&quot;2&quot; style=&quot;background-color: #fff; color: #222; text-align: center;&quot;&gt;Verze z 10. 2. 2016, 14:32&lt;/td&gt;
				&lt;/tr&gt;&lt;tr&gt;&lt;td colspan=&quot;2&quot; class=&quot;diff-lineno&quot; id=&quot;mw-diff-left-l20&quot; &gt;Řádek 20:&lt;/td&gt;
&lt;td colspan=&quot;2&quot; class=&quot;diff-lineno&quot;&gt;Řádek 20:&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;== Význam pro informační vědu ==&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;== Význam pro informační vědu ==&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt;−&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #ffe49c; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;Tím největším přínosem pro [[informační věda|informační vědu]] se stala právě práce o negativní entropii a [[informace|informaci]]. Svou prací navázal navázal na práci J.C. Maxwella. Maxwell popisoval myšlenku tvorby energie jako rozdíl mezi rychlými a pomalými částicemi, které jsou přes kontrolovanou přepážku rozděleny do dvou skupin a vzniklý rychlostní rozdíl částic dává za vznik tepla - energie. Podle něj je přepážka kontrolována tzv. &amp;quot;démonem&amp;quot;, který určuje dle rychlosti částic, na kterou stranu dané částice patří. Szilard oponoval Maxwellovi s vyjádřením, že rozponání rychlosti částic vyžaduje, aby &amp;quot;démon&amp;quot; měl již znalost o částicích, informace. To by potřebovalo určitou energii, stejně jako přenos částic rozdílných vlastností a to je podle něj v rozporu s druhým termodynamickým zákonem. Vlivem své práce Szilard dokázal, že pojem informace má důležitou roli i na poli termodynamických systémů a fyziky. Také poukázal na fakt, že informaci přiřazuje k binární soustavě. &amp;lt;ref&amp;gt;&amp;lt;i&amp;gt;Leo Szilard&amp;lt;/i&amp;gt; [online]. [cit. 2016-2-10]. Dostupné z: http://www.informationphilosopher.com/solutions/scientists/szilard/&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt;+&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #a3d3ff; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;Tím největším přínosem pro [[informační věda|informační vědu]] se stala právě práce o negativní entropii a [[informace|informaci]]. Svou prací navázal navázal na práci J.C. Maxwella. Maxwell popisoval myšlenku tvorby energie jako rozdíl mezi rychlými a pomalými částicemi, které jsou přes kontrolovanou přepážku rozděleny do dvou skupin a vzniklý rychlostní rozdíl částic dává za vznik tepla - energie. Podle něj je přepážka kontrolována tzv. &amp;quot;démonem&amp;quot;, který určuje dle rychlosti částic, na kterou stranu dané částice patří. Szilard oponoval Maxwellovi s vyjádřením, že rozponání rychlosti částic vyžaduje, aby &amp;quot;démon&amp;quot; měl již znalost o částicích, informace. To by potřebovalo určitou energii, stejně jako přenos částic rozdílných vlastností a to je podle něj v rozporu s druhým termodynamickým zákonem. Vlivem své práce Szilard dokázal, že pojem informace má důležitou roli i na poli termodynamických systémů a fyziky. Také poukázal na fakt, že &lt;ins class=&quot;diffchange diffchange-inline&quot;&gt;[[informace|&lt;/ins&gt;informaci&lt;ins class=&quot;diffchange diffchange-inline&quot;&gt;]] &lt;/ins&gt;přiřazuje k binární soustavě. &amp;lt;ref&amp;gt;&amp;lt;i&amp;gt;Leo Szilard&amp;lt;/i&amp;gt; [online]. [cit. 2016-2-10]. Dostupné z: http://www.informationphilosopher.com/solutions/scientists/szilard/&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;== Odkazy ==&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;== Odkazy ==&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;/table&gt;</summary>
		<author><name>Lenka.Pithova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Leo_Szilard&amp;diff=31999&amp;oldid=prev</id>
		<title>Lenka.Pithova v 10. 2. 2016, 14:31</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Leo_Szilard&amp;diff=31999&amp;oldid=prev"/>
		<updated>2016-02-10T14:31:04Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;&lt;/p&gt;
&lt;table class=&quot;diff diff-contentalign-left&quot; data-mw=&quot;interface&quot;&gt;
				&lt;col class=&quot;diff-marker&quot; /&gt;
				&lt;col class=&quot;diff-content&quot; /&gt;
				&lt;col class=&quot;diff-marker&quot; /&gt;
				&lt;col class=&quot;diff-content&quot; /&gt;
				&lt;tr class=&quot;diff-title&quot; lang=&quot;cs&quot;&gt;
				&lt;td colspan=&quot;2&quot; style=&quot;background-color: #fff; color: #222; text-align: center;&quot;&gt;← Starší verze&lt;/td&gt;
				&lt;td colspan=&quot;2&quot; style=&quot;background-color: #fff; color: #222; text-align: center;&quot;&gt;Verze z 10. 2. 2016, 14:31&lt;/td&gt;
				&lt;/tr&gt;&lt;tr&gt;&lt;td colspan=&quot;2&quot; class=&quot;diff-lineno&quot; id=&quot;mw-diff-left-l4&quot; &gt;Řádek 4:&lt;/td&gt;
&lt;td colspan=&quot;2&quot; class=&quot;diff-lineno&quot;&gt;Řádek 4:&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;Projekt Manhattan neboli '''&amp;quot;Manhattan Engineering District&amp;quot;''' ve zkratce používáno jako '''&amp;quot;MED&amp;quot;''', byl krycí název pro utajený americký vývoj atomové bomby během 2. světové války. Na projekt se zainvestovalo přes 2 miliardy dolarů. Poznatky získané v Projektu byly použity na japonská města Hirošima a Nagasaki.&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;Projekt Manhattan neboli '''&amp;quot;Manhattan Engineering District&amp;quot;''' ve zkratce používáno jako '''&amp;quot;MED&amp;quot;''', byl krycí název pro utajený americký vývoj atomové bomby během 2. světové války. Na projekt se zainvestovalo přes 2 miliardy dolarů. Poznatky získané v Projektu byly použity na japonská města Hirošima a Nagasaki.&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt;−&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #ffe49c; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;Szilard je autorem mnoha významných [[patent|patentů]] např. elektronový mikroskop nebo urychlovač částic. Byl &lt;del class=&quot;diffchange diffchange-inline&quot;&gt;spolu &lt;/del&gt;s Enricem &lt;del class=&quot;diffchange diffchange-inline&quot;&gt;Fermimem konstruktér &lt;/del&gt;při tvorbě atomového reaktoru, který si nechali též patentovat.&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt;+&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #a3d3ff; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;Szilard je autorem mnoha významných [[patent|patentů]] např. elektronový mikroskop nebo urychlovač částic. Byl &lt;ins class=&quot;diffchange diffchange-inline&quot;&gt;spolukonstruktér  &lt;/ins&gt;s Enricem &lt;ins class=&quot;diffchange diffchange-inline&quot;&gt;Fermim &lt;/ins&gt;při tvorbě atomového reaktoru, který si nechali též patentovat.&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;== Působení v Německu ==&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;== Působení v Německu ==&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt;−&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #ffe49c; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;Leo Szilard studoval v Berlíně na vysoké škole Technische Hochschule, vlivem A. Einsteina a dalších vyučujících se ale více zaměřil na studium fyziky. Po ukončení studia se zapsal na Berlínskou univerzitu a po jedné z přednášek ukázal svou práci Szilard A. Einsteinovi, který byl prací velmi zaujat a od té doby se začali více stýkat. Roku 1922 získal doktorát po předložení dizertační práce na téma &amp;quot; Pokles entropie v termodynamické soustavě vlivem inteligentní bytosti&amp;quot;, která probudila velký ohlas. V práci popisuje a zkoumá souvislost mezi informací a druhým termodynamickým zákonem. Druhý termodynamický zákon určuje přirozený směr, kterým přírodní procesy probíhají. Roku 1931 si nechal spolu s Einsteinem patentovat nový typ chladničky, který je stále využíván k chlazení atomových reaktorů. &amp;lt;ref&amp;gt;WIKIPEDIA. &amp;lt;i&amp;gt;Leó Szilárd&amp;lt;/i&amp;gt;. 2015. Dostupné také z: https://cs.wikipedia.org/wiki/Leó_Szilárd&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt;+&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #a3d3ff; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;Leo Szilard studoval v Berlíně na vysoké škole Technische Hochschule, vlivem A. Einsteina a dalších vyučujících se ale více zaměřil na studium fyziky. Po ukončení studia se zapsal na Berlínskou univerzitu a po jedné z přednášek ukázal svou práci Szilard A. Einsteinovi, který byl prací velmi zaujat a od té doby se začali více stýkat. Roku 1922 získal doktorát po předložení dizertační práce na téma &amp;quot; Pokles entropie v termodynamické soustavě vlivem inteligentní bytosti&amp;quot;, která probudila velký ohlas. V práci popisuje a zkoumá souvislost mezi &lt;ins class=&quot;diffchange diffchange-inline&quot;&gt;[[informace|&lt;/ins&gt;informací&lt;ins class=&quot;diffchange diffchange-inline&quot;&gt;]]  &lt;/ins&gt;a &lt;ins class=&quot;diffchange diffchange-inline&quot;&gt;[[druhý termodynamický zákon|&lt;/ins&gt;druhým termodynamickým zákonem&lt;ins class=&quot;diffchange diffchange-inline&quot;&gt;]]&lt;/ins&gt;. Druhý termodynamický zákon určuje přirozený směr, kterým přírodní procesy probíhají. Roku 1931 si nechal spolu s Einsteinem patentovat nový typ chladničky, který je stále využíván k chlazení atomových reaktorů. &amp;lt;ref&amp;gt;WIKIPEDIA. &amp;lt;i&amp;gt;Leó Szilárd&amp;lt;/i&amp;gt;. 2015. Dostupné také z: https://cs.wikipedia.org/wiki/Leó_Szilárd&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;== Působení v Anglii ==&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;== Působení v Anglii ==&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;/table&gt;</summary>
		<author><name>Lenka.Pithova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Leo_Szilard&amp;diff=31996&amp;oldid=prev</id>
		<title>Lenka.Pithova v 10. 2. 2016, 14:25</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Leo_Szilard&amp;diff=31996&amp;oldid=prev"/>
		<updated>2016-02-10T14:25:35Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;&lt;/p&gt;
&lt;table class=&quot;diff diff-contentalign-left&quot; data-mw=&quot;interface&quot;&gt;
				&lt;col class=&quot;diff-marker&quot; /&gt;
				&lt;col class=&quot;diff-content&quot; /&gt;
				&lt;col class=&quot;diff-marker&quot; /&gt;
				&lt;col class=&quot;diff-content&quot; /&gt;
				&lt;tr class=&quot;diff-title&quot; lang=&quot;cs&quot;&gt;
				&lt;td colspan=&quot;2&quot; style=&quot;background-color: #fff; color: #222; text-align: center;&quot;&gt;← Starší verze&lt;/td&gt;
				&lt;td colspan=&quot;2&quot; style=&quot;background-color: #fff; color: #222; text-align: center;&quot;&gt;Verze z 10. 2. 2016, 14:25&lt;/td&gt;
				&lt;/tr&gt;&lt;tr&gt;&lt;td colspan=&quot;2&quot; class=&quot;diff-lineno&quot; id=&quot;mw-diff-left-l4&quot; &gt;Řádek 4:&lt;/td&gt;
&lt;td colspan=&quot;2&quot; class=&quot;diff-lineno&quot;&gt;Řádek 4:&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;Projekt Manhattan neboli '''&amp;quot;Manhattan Engineering District&amp;quot;''' ve zkratce používáno jako '''&amp;quot;MED&amp;quot;''', byl krycí název pro utajený americký vývoj atomové bomby během 2. světové války. Na projekt se zainvestovalo přes 2 miliardy dolarů. Poznatky získané v Projektu byly použity na japonská města Hirošima a Nagasaki.&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;Projekt Manhattan neboli '''&amp;quot;Manhattan Engineering District&amp;quot;''' ve zkratce používáno jako '''&amp;quot;MED&amp;quot;''', byl krycí název pro utajený americký vývoj atomové bomby během 2. světové války. Na projekt se zainvestovalo přes 2 miliardy dolarů. Poznatky získané v Projektu byly použity na japonská města Hirošima a Nagasaki.&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt;−&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #ffe49c; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;Szilard je autorem mnoha významných patentů např. elektronový mikroskop nebo urychlovač částic. Byl spolu s Enricem Fermimem konstruktér při tvorbě atomového reaktoru, který si nechali též patentovat.&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt;+&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #a3d3ff; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;Szilard je autorem mnoha významných &lt;ins class=&quot;diffchange diffchange-inline&quot;&gt;[[patent|&lt;/ins&gt;patentů&lt;ins class=&quot;diffchange diffchange-inline&quot;&gt;]] &lt;/ins&gt;např. elektronový mikroskop nebo urychlovač částic. Byl spolu s Enricem Fermimem konstruktér při tvorbě atomového reaktoru, který si nechali též patentovat.&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;== Působení v Německu ==&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;== Působení v Německu ==&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;/table&gt;</summary>
		<author><name>Lenka.Pithova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Leo_Szilard&amp;diff=31995&amp;oldid=prev</id>
		<title>Lenka.Pithova v 10. 2. 2016, 14:23</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Leo_Szilard&amp;diff=31995&amp;oldid=prev"/>
		<updated>2016-02-10T14:23:48Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;&lt;/p&gt;
&lt;table class=&quot;diff diff-contentalign-left&quot; data-mw=&quot;interface&quot;&gt;
				&lt;col class=&quot;diff-marker&quot; /&gt;
				&lt;col class=&quot;diff-content&quot; /&gt;
				&lt;col class=&quot;diff-marker&quot; /&gt;
				&lt;col class=&quot;diff-content&quot; /&gt;
				&lt;tr class=&quot;diff-title&quot; lang=&quot;cs&quot;&gt;
				&lt;td colspan=&quot;2&quot; style=&quot;background-color: #fff; color: #222; text-align: center;&quot;&gt;← Starší verze&lt;/td&gt;
				&lt;td colspan=&quot;2&quot; style=&quot;background-color: #fff; color: #222; text-align: center;&quot;&gt;Verze z 10. 2. 2016, 14:23&lt;/td&gt;
				&lt;/tr&gt;&lt;tr&gt;&lt;td colspan=&quot;2&quot; class=&quot;diff-lineno&quot; id=&quot;mw-diff-left-l2&quot; &gt;Řádek 2:&lt;/td&gt;
&lt;td colspan=&quot;2&quot; class=&quot;diff-lineno&quot;&gt;Řádek 2:&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;'''Leo Szilard''' (11.2. 1898 - 30.5. 1964) byl to americký fyzik židovského původu. Zjistil, jako první, že řetězová reakce včetně atomové bomby je uskutečnitelná. Obával se, že Němci brzy tuto reakci získají a tak spolu s Albertem Einsteinem napsal dopis Franklinovi D. Rooseveltovi, tehdejšímu prezidentovi USA a zúčastnil se tak projektu Manhattan. Szilard si nechal rozeznání řetězové reakce patentovat.&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;'''Leo Szilard''' (11.2. 1898 - 30.5. 1964) byl to americký fyzik židovského původu. Zjistil, jako první, že řetězová reakce včetně atomové bomby je uskutečnitelná. Obával se, že Němci brzy tuto reakci získají a tak spolu s Albertem Einsteinem napsal dopis Franklinovi D. Rooseveltovi, tehdejšímu prezidentovi USA a zúčastnil se tak projektu Manhattan. Szilard si nechal rozeznání řetězové reakce patentovat.&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt;−&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #ffe49c; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;Projekt Manhattan neboli &amp;quot;Manhattan Engineering District&amp;quot; ve zkratce používáno jako &amp;quot;MED&amp;quot;, byl krycí název pro utajený americký vývoj atomové bomby během 2. světové války. Na projekt se zainvestovalo přes 2 miliardy dolarů. Poznatky získané v Projektu byly použity na japonská města Hirošima a Nagasaki.&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt;+&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #a3d3ff; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;Projekt Manhattan neboli &lt;ins class=&quot;diffchange diffchange-inline&quot;&gt;'''&lt;/ins&gt;&amp;quot;Manhattan Engineering District&amp;quot;&lt;ins class=&quot;diffchange diffchange-inline&quot;&gt;''' &lt;/ins&gt;ve zkratce používáno jako &lt;ins class=&quot;diffchange diffchange-inline&quot;&gt;'''&lt;/ins&gt;&amp;quot;MED&amp;quot;&lt;ins class=&quot;diffchange diffchange-inline&quot;&gt;'''&lt;/ins&gt;, byl krycí název pro utajený americký vývoj atomové bomby během 2. světové války. Na projekt se zainvestovalo přes 2 miliardy dolarů. Poznatky získané v Projektu byly použity na japonská města Hirošima a Nagasaki.&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;Szilard je autorem mnoha významných patentů např. elektronový mikroskop nebo urychlovač částic. Byl spolu s Enricem Fermimem konstruktér při tvorbě atomového reaktoru, který si nechali též patentovat.&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;Szilard je autorem mnoha významných patentů např. elektronový mikroskop nebo urychlovač částic. Byl spolu s Enricem Fermimem konstruktér při tvorbě atomového reaktoru, který si nechali též patentovat.&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;/table&gt;</summary>
		<author><name>Lenka.Pithova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Leo_Szilard&amp;diff=31990&amp;oldid=prev</id>
		<title>Lenka.Pithova: /* Význam pro informační vědu */</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Leo_Szilard&amp;diff=31990&amp;oldid=prev"/>
		<updated>2016-02-10T14:01:43Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;&lt;span dir=&quot;auto&quot;&gt;&lt;span class=&quot;autocomment&quot;&gt;Význam pro informační vědu&lt;/span&gt;&lt;/span&gt;&lt;/p&gt;
&lt;table class=&quot;diff diff-contentalign-left&quot; data-mw=&quot;interface&quot;&gt;
				&lt;col class=&quot;diff-marker&quot; /&gt;
				&lt;col class=&quot;diff-content&quot; /&gt;
				&lt;col class=&quot;diff-marker&quot; /&gt;
				&lt;col class=&quot;diff-content&quot; /&gt;
				&lt;tr class=&quot;diff-title&quot; lang=&quot;cs&quot;&gt;
				&lt;td colspan=&quot;2&quot; style=&quot;background-color: #fff; color: #222; text-align: center;&quot;&gt;← Starší verze&lt;/td&gt;
				&lt;td colspan=&quot;2&quot; style=&quot;background-color: #fff; color: #222; text-align: center;&quot;&gt;Verze z 10. 2. 2016, 14:01&lt;/td&gt;
				&lt;/tr&gt;&lt;tr&gt;&lt;td colspan=&quot;2&quot; class=&quot;diff-lineno&quot; id=&quot;mw-diff-left-l20&quot; &gt;Řádek 20:&lt;/td&gt;
&lt;td colspan=&quot;2&quot; class=&quot;diff-lineno&quot;&gt;Řádek 20:&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;== Význam pro informační vědu ==&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;== Význam pro informační vědu ==&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt;−&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #ffe49c; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;Tím největším přínosem pro [[informační věda|informační vědu]] se stala právě práce o negativní entropii a [[informace|informaci]]. Svou prací navázal navázal na práci J.C. Maxwella. Maxwell popisoval myšlenku tvorby energie jako rozdíl mezi rychlými a pomalými částicemi, které jsou přes kontrolovanou přepážku rozděleny do dvou skupin a vzniklý rychlostní rozdíl částic dává za vznik tepla - energie. Podle něj je přepážka kontrolována tzv. &amp;quot;démonem&amp;quot;, který určuje dle rychlosti částic, na kterou stranu dané částice patří. Szilard oponoval Maxwellovi s vyjádřením, že rozponání rychlosti částic vyžaduje, aby &amp;quot;démon&amp;quot; měl již znalost o částicích, informace. To by potřebovalo určitou energii, stejně jako přenos částic rozdílných vlastností a to je podle něj v rozporu s druhým termodynamickým zákonem. Vlivem své práce Szilard dokázal, že pojem informace má důležitou roli i na poli termodynamických systémů a fyziky. Také poukázal na fakt, že informaci přiřazuje k binární soustavě.&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt;+&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #a3d3ff; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;Tím největším přínosem pro [[informační věda|informační vědu]] se stala právě práce o negativní entropii a [[informace|informaci]]. Svou prací navázal navázal na práci J.C. Maxwella. Maxwell popisoval myšlenku tvorby energie jako rozdíl mezi rychlými a pomalými částicemi, které jsou přes kontrolovanou přepážku rozděleny do dvou skupin a vzniklý rychlostní rozdíl částic dává za vznik tepla - energie. Podle něj je přepážka kontrolována tzv. &amp;quot;démonem&amp;quot;, který určuje dle rychlosti částic, na kterou stranu dané částice patří. Szilard oponoval Maxwellovi s vyjádřením, že rozponání rychlosti částic vyžaduje, aby &amp;quot;démon&amp;quot; měl již znalost o částicích, informace. To by potřebovalo určitou energii, stejně jako přenos částic rozdílných vlastností a to je podle něj v rozporu s druhým termodynamickým zákonem. Vlivem své práce Szilard dokázal, že pojem informace má důležitou roli i na poli termodynamických systémů a fyziky. Také poukázal na fakt, že informaci přiřazuje k binární soustavě. &lt;ins class=&quot;diffchange diffchange-inline&quot;&gt;&amp;lt;ref&amp;gt;&amp;lt;i&amp;gt;Leo Szilard&amp;lt;/i&amp;gt; [online]. [cit. 2016-2-10]. Dostupné z: http://www.informationphilosopher.com/solutions/scientists/szilard/&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;/ins&gt;&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;== Odkazy ==&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;== Odkazy ==&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;/table&gt;</summary>
		<author><name>Lenka.Pithova</name></author>
		
	</entry>
</feed>