<?xml version="1.0"?>
<feed xmlns="http://www.w3.org/2005/Atom" xml:lang="cs">
	<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?action=history&amp;feed=atom&amp;title=Mennofersk%C3%A1_teologie</id>
	<title>Mennoferská teologie - Historie editací</title>
	<link rel="self" type="application/atom+xml" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?action=history&amp;feed=atom&amp;title=Mennofersk%C3%A1_teologie"/>
	<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Mennofersk%C3%A1_teologie&amp;action=history"/>
	<updated>2026-04-22T08:18:22Z</updated>
	<subtitle>Historie editací této stránky</subtitle>
	<generator>MediaWiki 1.33.0</generator>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Mennofersk%C3%A1_teologie&amp;diff=17662&amp;oldid=prev</id>
		<title>Diana.Mickova v 23. 2. 2015, 07:17</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Mennofersk%C3%A1_teologie&amp;diff=17662&amp;oldid=prev"/>
		<updated>2015-02-23T07:17:51Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;&lt;/p&gt;
&lt;table class=&quot;diff diff-contentalign-left&quot; data-mw=&quot;interface&quot;&gt;
				&lt;col class=&quot;diff-marker&quot; /&gt;
				&lt;col class=&quot;diff-content&quot; /&gt;
				&lt;col class=&quot;diff-marker&quot; /&gt;
				&lt;col class=&quot;diff-content&quot; /&gt;
				&lt;tr class=&quot;diff-title&quot; lang=&quot;cs&quot;&gt;
				&lt;td colspan=&quot;2&quot; style=&quot;background-color: #fff; color: #222; text-align: center;&quot;&gt;← Starší verze&lt;/td&gt;
				&lt;td colspan=&quot;2&quot; style=&quot;background-color: #fff; color: #222; text-align: center;&quot;&gt;Verze z 23. 2. 2015, 07:17&lt;/td&gt;
				&lt;/tr&gt;&lt;tr&gt;&lt;td colspan=&quot;2&quot; class=&quot;diff-lineno&quot; id=&quot;mw-diff-left-l3&quot; &gt;Řádek 3:&lt;/td&gt;
&lt;td colspan=&quot;2&quot; class=&quot;diff-lineno&quot;&gt;Řádek 3:&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;== Šabakova deska ==&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;== Šabakova deska ==&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;[[File:British Museum (2931858531).jpg|thumb|267x267px|Šabakova deska, na níž je zaznamenána mennoferská teologie]]&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;[[File:British Museum (2931858531).jpg|thumb|267x267px|Šabakova deska, na níž je zaznamenána mennoferská teologie]]&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt;−&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #ffe49c; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;Samotný text mennoferské teologie se nachází na tzv. Šabakově desce (British museum No.498), pocházející z období [[25.dynastie]]. Na mnoha  je ovšem poškozen, jelikož samotná deska v pozdějších obdobích sloužila jako kámen k mletí obilí.&amp;lt;ref&amp;gt;Breasted&lt;del class=&quot;diffchange diffchange-inline&quot;&gt;, James H. &lt;/del&gt;: &lt;del class=&quot;diffchange diffchange-inline&quot;&gt;1901 „The philosophy of a Memphite priest“, Zeitschrift für ägyptische Sprache und Altertumskunde 39, s. &lt;/del&gt;39 -54.&amp;lt;/ref&amp;gt; O samotném stáří textu odborníci stále vedou spory. Na počátku celého textu totiž faraon [[Šabaka]] prohlašuje, že se jedná o text, který byl nalezen na starých poničených svitcích, a on jej nechal přepsat a vytesat do kamene, přičemž text je napsán v archaickém či záměrně archaizujícím jazyce. Může se jednat o propagandu a záměrný odkaz na starší období egyptských dějin, což nebylo v období 25.dynastie nic neobvyklého, nicméně některé koncepty a představy, které mennoferská teologie obsahuje, jako například mýtus o [[Spor Hora se Sutechem|sporu Hora se Sutechem]]  nebo představy o vzniku světa pomocí magické moci slova, se objevují např. už v [[Texty pyramid|Textech pyramid]] nebo [[Tety rakví|Textech rakví]]. Objevují se zde ovšem také synkretismy a náboženské představy, typické spíše pro pozdější období, někteří badatelé se tak kloní spíše k tomu, že text byl sepsán v časech [[Nová říše|Nové říše]], a to konkrétně [[19.dynastie]]. Je ovšem také možné, že se jedná o dílo mennoferských kněží, Šabakových současníků, kteří s využitím starších textů a představ text sami vytvořili a panovník jej následně použil jako politickou propagandu.&amp;lt;ref&amp;gt;Janák&lt;del class=&quot;diffchange diffchange-inline&quot;&gt;, J.: &lt;/del&gt;2009 &lt;del class=&quot;diffchange diffchange-inline&quot;&gt;Staroegyptské náboženství I: Bohové na zemi a v nebesích&amp;quot;, Praha &lt;/del&gt;: &lt;del class=&quot;diffchange diffchange-inline&quot;&gt;Oikoymenh, s. &lt;/del&gt;105 - 108.&amp;lt;/ref&amp;gt;  &lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt;+&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #a3d3ff; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;Samotný text mennoferské teologie se nachází na tzv. Šabakově desce (British museum No.498), pocházející z období [[25.dynastie]]. Na mnoha  je ovšem poškozen, jelikož samotná deska v pozdějších obdobích sloužila jako kámen k mletí obilí.&amp;lt;ref&amp;gt;Breasted &lt;ins class=&quot;diffchange diffchange-inline&quot;&gt;1901 &lt;/ins&gt;: 39 -54.&amp;lt;/ref&amp;gt; O samotném stáří textu odborníci stále vedou spory. Na počátku celého textu totiž faraon [[Šabaka]] prohlašuje, že se jedná o text, který byl nalezen na starých poničených svitcích, a on jej nechal přepsat a vytesat do kamene, přičemž text je napsán v archaickém či záměrně archaizujícím jazyce. Může se jednat o propagandu a záměrný odkaz na starší období egyptských dějin, což nebylo v období 25.dynastie nic neobvyklého, nicméně některé koncepty a představy, které mennoferská teologie obsahuje, jako například mýtus o [[Spor Hora se Sutechem|sporu Hora se Sutechem]]  nebo představy o vzniku světa pomocí magické moci slova, se objevují např. už v [[Texty pyramid|Textech pyramid]] nebo [[Tety rakví|Textech rakví]]. Objevují se zde ovšem také synkretismy a náboženské představy, typické spíše pro pozdější období, někteří badatelé se tak kloní spíše k tomu, že text byl sepsán v časech [[Nová říše|Nové říše]], a to konkrétně [[19.dynastie]]. Je ovšem také možné, že se jedná o dílo mennoferských kněží, Šabakových současníků, kteří s využitím starších textů a představ text sami vytvořili a panovník jej následně použil jako politickou propagandu.&amp;lt;ref&amp;gt;Janák 2009:105 - 108.&amp;lt;/ref&amp;gt;  &lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;== Obsah ==&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;== Obsah ==&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td colspan=&quot;2&quot; class=&quot;diff-lineno&quot; id=&quot;mw-diff-left-l9&quot; &gt;Řádek 9:&lt;/td&gt;
&lt;td colspan=&quot;2&quot; class=&quot;diff-lineno&quot;&gt;Řádek 9:&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;Následuje 61 sloupců, popisujících místní náboženské představy.&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;Následuje 61 sloupců, popisujících místní náboženské představy.&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt;−&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #ffe49c; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;V první části samotného náboženského textu se pojednává o sporu [[Hor|Hora]] se [[Sutech|Sutechem]], jejich rozsouzení a rozdělení vlády nad Egyptem mezi ně, a následně ustanovení Hora vládcem nad celou zemí. Už zde je ovšem zdůrazňována role  Memfidy a jejího hlavního boha, [[Ptah|Ptaha]], na kterého je v celém textu kladen důraz, a který zde vystupuje  rovněž jako stvořitel. Podle první části textu se toto rozsouzení mělo odehrát právě v Ptahově chrámu v Mennoferu, a na mennoferské pohřebiště je zde umisťován i hrob boha [[Usir|Usira]]. Hor jako vládce Egypta je zde také spojován s Ptahem Tatenenem.&amp;lt;ref&amp;gt;Mennoferská teologie 1 - 53 &lt;del class=&quot;diffchange diffchange-inline&quot;&gt;(Breasted, James H. : 1901 „The philosophy of a Memphite priest“, Zeitschrift für ägyptische Sprache und Altertumskunde 39)&lt;/del&gt;.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt;+&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #a3d3ff; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;V první části samotného náboženského textu se pojednává o sporu [[Hor|Hora]] se [[Sutech|Sutechem]], jejich rozsouzení a rozdělení vlády nad Egyptem mezi ně, a následně ustanovení Hora vládcem nad celou zemí. Už zde je ovšem zdůrazňována role  Memfidy a jejího hlavního boha, [[Ptah|Ptaha]], na kterého je v celém textu kladen důraz, a který zde vystupuje  rovněž jako stvořitel. Podle první části textu se toto rozsouzení mělo odehrát právě v Ptahově chrámu v Mennoferu, a na mennoferské pohřebiště je zde umisťován i hrob boha [[Usir|Usira]]. Hor jako vládce Egypta je zde také spojován s Ptahem Tatenenem.&amp;lt;ref&amp;gt;Mennoferská teologie 1 - 53. &amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt;−&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #ffe49c; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;V druhé části je popisováno stvoření světa bohem Ptahem. Svět je zde stvořen pomocí Ptahova srdce a jazyka, zastupujícími zde myšlení (Egypťané věřili, že myšlení, svědomí a paměť sídlí v srdci) a slovo. Celý svět tak vzniká pomocí myšlenky, přenesené do slov. Na magickou moc slov je zde kladen zvláštní důraz, a je spojována také se stvořením hieroglyfů, které byly považovány za mocné magické nástroje. Po samotném stvoření světa jej Ptah také organizuje a uspořádává. V samotném textu tedy čteme: ''„Vidění očí, slyšení uší a dýchání vzduchu nosem jsou přítomny v srdci. On(o)'' (tj. buď Ptah, nebo srdce, text je zřejmě záměrně dvojznačný) ''je to, co je zdrojem všeho vědění a jazyk opakuje to, co srdce vymyslí / o čem srdce přemýšlí. On stvořil všechny bohy, a to i Atuma a jeho Devatero. Všechna slova bohů /každý hieroglyf vznikl z toho, co vymyslelo / o čem přemýšlelo srdce a co přikázal jazyk. (…)Pohyb každého údu je podle jeho rozkazu, toho, co je vysloveno / podle rozkazu jeho slov, toho, co vymyslelo srdce a co vyšlo z jazyka.“'' &amp;lt;ref&amp;gt;Mennoferská teologie 53 - 57 &lt;del class=&quot;diffchange diffchange-inline&quot;&gt;(Breasted, James H. : 1901 „The philosophy of a Memphite priest“, Zeitschrift für ägyptische Sprache und Altertumskunde 39)&lt;/del&gt;.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt;+&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #a3d3ff; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;V druhé části je popisováno stvoření světa bohem Ptahem. Svět je zde stvořen pomocí Ptahova srdce a jazyka, zastupujícími zde myšlení (Egypťané věřili, že myšlení, svědomí a paměť sídlí v srdci) a slovo. Celý svět tak vzniká pomocí myšlenky, přenesené do slov. Na magickou moc slov je zde kladen zvláštní důraz, a je spojována také se stvořením hieroglyfů, které byly považovány za mocné magické nástroje. Po samotném stvoření světa jej Ptah také organizuje a uspořádává. V samotném textu tedy čteme: ''„Vidění očí, slyšení uší a dýchání vzduchu nosem jsou přítomny v srdci. On(o)'' (tj. buď Ptah, nebo srdce, text je zřejmě záměrně dvojznačný) ''je to, co je zdrojem všeho vědění a jazyk opakuje to, co srdce vymyslí / o čem srdce přemýšlí. On stvořil všechny bohy, a to i Atuma a jeho Devatero. Všechna slova bohů /každý hieroglyf vznikl z toho, co vymyslelo / o čem přemýšlelo srdce a co přikázal jazyk. (…)Pohyb každého údu je podle jeho rozkazu, toho, co je vysloveno / podle rozkazu jeho slov, toho, co vymyslelo srdce a co vyšlo z jazyka.“'' &amp;lt;ref&amp;gt;Mennoferská teologie 53 - 57.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt;−&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #ffe49c; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;Bohové, známí jako stvořitelé z jiných kosmogonií, zde vystupují pouze jako Ptahovy nástroje nebo projevy , např. o hélipolském Devateru se zde můžeme dočíst : ''„Devatero jsou tedy jeho zuby a jeho rty v tom výroku, kterým vyhlásil všechny věci a ze kterého vzešli Šu a Tefnut, a který zrodil Devatero.“ ''&amp;lt;ref&amp;gt;Mennoferská teologie 55 - 56 &lt;del class=&quot;diffchange diffchange-inline&quot;&gt;(Breasted, James H. : 1901 „The philosophy of a Memphite priest“, Zeitschrift für ägyptische Sprache und Altertumskunde 39)&lt;/del&gt;.&amp;lt;/ref&amp;gt; Co se týče hermopolské kosmogonie, Ptah je zde identifikován s bohem Thovtem, který zde vystupuje ve spojistosti se svým patronátem nad (magickými) slovy a písmem : ''„On je Thovt, který je moudrý, jehož moc je větší než bohové / než (moc ostatních) bohů. Tak byl Ptah spokojen, poté, co vytvořil všechny věci a všechna božská slova / hieroglyfy.“''&amp;lt;ref&amp;gt;Mennoferská teologie 58 &lt;del class=&quot;diffchange diffchange-inline&quot;&gt;(Breasted, James H. : 1901 „The philosophy of a Memphite priest“, Zeitschrift für ägyptische Sprache und Altertumskunde 39)&lt;/del&gt;.&amp;lt;/ref&amp;gt; Tak je Ptah spojen s ostatními významnými kultovními centry a dalšími bohy stvořiteli, kteří ovšem vždy fungují jako jeho součást nebo projev, a mennoferští kněží tak vyjadřují nadřazní své představy o stvoření světa nad ostatními.&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt;+&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #a3d3ff; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;Bohové, známí jako stvořitelé z jiných kosmogonií, zde vystupují pouze jako Ptahovy nástroje nebo projevy , např. o hélipolském Devateru se zde můžeme dočíst : ''„Devatero jsou tedy jeho zuby a jeho rty v tom výroku, kterým vyhlásil všechny věci a ze kterého vzešli Šu a Tefnut, a který zrodil Devatero.“ ''&amp;lt;ref&amp;gt;Mennoferská teologie 55 - 56. &amp;lt;/ref&amp;gt; Co se týče hermopolské kosmogonie, Ptah je zde identifikován s bohem Thovtem, který zde vystupuje ve spojistosti se svým patronátem nad (magickými) slovy a písmem : ''„On je Thovt, který je moudrý, jehož moc je větší než bohové / než (moc ostatních) bohů. Tak byl Ptah spokojen, poté, co vytvořil všechny věci a všechna božská slova / hieroglyfy.“''&amp;lt;ref&amp;gt;Mennoferská teologie 58.&amp;lt;/ref&amp;gt; Tak je Ptah spojen s ostatními významnými kultovními centry a dalšími bohy stvořiteli, kteří ovšem vždy fungují jako jeho součást nebo projev, a mennoferští kněží tak vyjadřují nadřazní své představy o stvoření světa nad ostatními.&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;=== Reference ===&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;=== Reference ===&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;&amp;lt;references/&amp;gt;&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;&amp;lt;references/&amp;gt;&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;/table&gt;</summary>
		<author><name>Diana.Mickova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Mennofersk%C3%A1_teologie&amp;diff=17577&amp;oldid=prev</id>
		<title>Diana.Mickova v 22. 2. 2015, 15:22</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Mennofersk%C3%A1_teologie&amp;diff=17577&amp;oldid=prev"/>
		<updated>2015-02-22T15:22:54Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;&lt;/p&gt;
&lt;table class=&quot;diff diff-contentalign-left&quot; data-mw=&quot;interface&quot;&gt;
				&lt;col class=&quot;diff-marker&quot; /&gt;
				&lt;col class=&quot;diff-content&quot; /&gt;
				&lt;col class=&quot;diff-marker&quot; /&gt;
				&lt;col class=&quot;diff-content&quot; /&gt;
				&lt;tr class=&quot;diff-title&quot; lang=&quot;cs&quot;&gt;
				&lt;td colspan=&quot;2&quot; style=&quot;background-color: #fff; color: #222; text-align: center;&quot;&gt;← Starší verze&lt;/td&gt;
				&lt;td colspan=&quot;2&quot; style=&quot;background-color: #fff; color: #222; text-align: center;&quot;&gt;Verze z 22. 2. 2015, 15:22&lt;/td&gt;
				&lt;/tr&gt;&lt;tr&gt;&lt;td colspan=&quot;2&quot; class=&quot;diff-lineno&quot; id=&quot;mw-diff-left-l2&quot; &gt;Řádek 2:&lt;/td&gt;
&lt;td colspan=&quot;2&quot; class=&quot;diff-lineno&quot;&gt;Řádek 2:&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;== Šabakova deska ==&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;== Šabakova deska ==&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td colspan=&quot;2&quot;&gt; &lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt;+&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #a3d3ff; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;&lt;ins style=&quot;font-weight: bold; text-decoration: none;&quot;&gt;[[File:British Museum (2931858531).jpg|thumb|267x267px|Šabakova deska, na níž je zaznamenána mennoferská teologie]]&lt;/ins&gt;&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;Samotný text mennoferské teologie se nachází na tzv. Šabakově desce (British museum No.498), pocházející z období [[25.dynastie]]. Na mnoha  je ovšem poškozen, jelikož samotná deska v pozdějších obdobích sloužila jako kámen k mletí obilí.&amp;lt;ref&amp;gt;Breasted, James H. : 1901 „The philosophy of a Memphite priest“, Zeitschrift für ägyptische Sprache und Altertumskunde 39, s. 39 -54.&amp;lt;/ref&amp;gt; O samotném stáří textu odborníci stále vedou spory. Na počátku celého textu totiž faraon [[Šabaka]] prohlašuje, že se jedná o text, který byl nalezen na starých poničených svitcích, a on jej nechal přepsat a vytesat do kamene, přičemž text je napsán v archaickém či záměrně archaizujícím jazyce. Může se jednat o propagandu a záměrný odkaz na starší období egyptských dějin, což nebylo v období 25.dynastie nic neobvyklého, nicméně některé koncepty a představy, které mennoferská teologie obsahuje, jako například mýtus o [[Spor Hora se Sutechem|sporu Hora se Sutechem]]  nebo představy o vzniku světa pomocí magické moci slova, se objevují např. už v [[Texty pyramid|Textech pyramid]] nebo [[Tety rakví|Textech rakví]]. Objevují se zde ovšem také synkretismy a náboženské představy, typické spíše pro pozdější období, někteří badatelé se tak kloní spíše k tomu, že text byl sepsán v časech [[Nová říše|Nové říše]], a to konkrétně [[19.dynastie]]. Je ovšem také možné, že se jedná o dílo mennoferských kněží, Šabakových současníků, kteří s využitím starších textů a představ text sami vytvořili a panovník jej následně použil jako politickou propagandu.&amp;lt;ref&amp;gt;Janák, J.: 2009 Staroegyptské náboženství I: Bohové na zemi a v nebesích&amp;quot;, Praha : Oikoymenh, s. 105 - 108.&amp;lt;/ref&amp;gt;  &lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;Samotný text mennoferské teologie se nachází na tzv. Šabakově desce (British museum No.498), pocházející z období [[25.dynastie]]. Na mnoha  je ovšem poškozen, jelikož samotná deska v pozdějších obdobích sloužila jako kámen k mletí obilí.&amp;lt;ref&amp;gt;Breasted, James H. : 1901 „The philosophy of a Memphite priest“, Zeitschrift für ägyptische Sprache und Altertumskunde 39, s. 39 -54.&amp;lt;/ref&amp;gt; O samotném stáří textu odborníci stále vedou spory. Na počátku celého textu totiž faraon [[Šabaka]] prohlašuje, že se jedná o text, který byl nalezen na starých poničených svitcích, a on jej nechal přepsat a vytesat do kamene, přičemž text je napsán v archaickém či záměrně archaizujícím jazyce. Může se jednat o propagandu a záměrný odkaz na starší období egyptských dějin, což nebylo v období 25.dynastie nic neobvyklého, nicméně některé koncepty a představy, které mennoferská teologie obsahuje, jako například mýtus o [[Spor Hora se Sutechem|sporu Hora se Sutechem]]  nebo představy o vzniku světa pomocí magické moci slova, se objevují např. už v [[Texty pyramid|Textech pyramid]] nebo [[Tety rakví|Textech rakví]]. Objevují se zde ovšem také synkretismy a náboženské představy, typické spíše pro pozdější období, někteří badatelé se tak kloní spíše k tomu, že text byl sepsán v časech [[Nová říše|Nové říše]], a to konkrétně [[19.dynastie]]. Je ovšem také možné, že se jedná o dílo mennoferských kněží, Šabakových současníků, kteří s využitím starších textů a představ text sami vytvořili a panovník jej následně použil jako politickou propagandu.&amp;lt;ref&amp;gt;Janák, J.: 2009 Staroegyptské náboženství I: Bohové na zemi a v nebesích&amp;quot;, Praha : Oikoymenh, s. 105 - 108.&amp;lt;/ref&amp;gt;  &lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;/table&gt;</summary>
		<author><name>Diana.Mickova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Mennofersk%C3%A1_teologie&amp;diff=17574&amp;oldid=prev</id>
		<title>Diana.Mickova v 22. 2. 2015, 15:17</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Mennofersk%C3%A1_teologie&amp;diff=17574&amp;oldid=prev"/>
		<updated>2015-02-22T15:17:30Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;&lt;/p&gt;
&lt;table class=&quot;diff diff-contentalign-left&quot; data-mw=&quot;interface&quot;&gt;
				&lt;col class=&quot;diff-marker&quot; /&gt;
				&lt;col class=&quot;diff-content&quot; /&gt;
				&lt;col class=&quot;diff-marker&quot; /&gt;
				&lt;col class=&quot;diff-content&quot; /&gt;
				&lt;tr class=&quot;diff-title&quot; lang=&quot;cs&quot;&gt;
				&lt;td colspan=&quot;2&quot; style=&quot;background-color: #fff; color: #222; text-align: center;&quot;&gt;← Starší verze&lt;/td&gt;
				&lt;td colspan=&quot;2&quot; style=&quot;background-color: #fff; color: #222; text-align: center;&quot;&gt;Verze z 22. 2. 2015, 15:17&lt;/td&gt;
				&lt;/tr&gt;&lt;tr&gt;&lt;td colspan=&quot;2&quot; class=&quot;diff-lineno&quot; id=&quot;mw-diff-left-l1&quot; &gt;Řádek 1:&lt;/td&gt;
&lt;td colspan=&quot;2&quot; class=&quot;diff-lineno&quot;&gt;Řádek 1:&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;'''Mennoferská teologie''' se nazývá podle města [[Mennofer|Mennoferu]], dnešní Memfidy, jednoho z nejvýznamnějších center starověkého Egypta.  &lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;'''Mennoferská teologie''' se nazývá podle města [[Mennofer|Mennoferu]], dnešní Memfidy, jednoho z nejvýznamnějších center starověkého Egypta.  &lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt;−&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #ffe49c; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;&lt;del class=&quot;diffchange diffchange-inline&quot;&gt;=&lt;/del&gt;==Šabakova deska==&lt;del class=&quot;diffchange diffchange-inline&quot;&gt;=&lt;/del&gt;&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt;+&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #a3d3ff; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;== Šabakova deska ==&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt;−&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #ffe49c; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt; &lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;td colspan=&quot;2&quot;&gt; &lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;Samotný text mennoferské teologie se nachází na tzv. Šabakově desce (British museum No.498), pocházející z období [[25.dynastie]]. Na mnoha  je ovšem poškozen, jelikož samotná deska v pozdějších obdobích sloužila jako kámen k mletí obilí.&amp;lt;ref&amp;gt;Breasted, James H. : 1901 „The philosophy of a Memphite priest“, Zeitschrift für ägyptische Sprache und Altertumskunde 39, s. 39 -54.&amp;lt;/ref&amp;gt; O samotném stáří textu odborníci stále vedou spory. Na počátku celého textu totiž faraon [[Šabaka]] prohlašuje, že se jedná o text, který byl nalezen na starých poničených svitcích, a on jej nechal přepsat a vytesat do kamene, přičemž text je napsán v archaickém či záměrně archaizujícím jazyce. Může se jednat o propagandu a záměrný odkaz na starší období egyptských dějin, což nebylo v období 25.dynastie nic neobvyklého, nicméně některé koncepty a představy, které mennoferská teologie obsahuje, jako například mýtus o [[Spor Hora se Sutechem|sporu Hora se Sutechem]]  nebo představy o vzniku světa pomocí magické moci slova, se objevují např. už v [[Texty pyramid|Textech pyramid]] nebo [[Tety rakví|Textech rakví]]. Objevují se zde ovšem také synkretismy a náboženské představy, typické spíše pro pozdější období, někteří badatelé se tak kloní spíše k tomu, že text byl sepsán v časech [[Nová říše|Nové říše]], a to konkrétně [[19.dynastie]]. Je ovšem také možné, že se jedná o dílo mennoferských kněží, Šabakových současníků, kteří s využitím starších textů a představ text sami vytvořili a panovník jej následně použil jako politickou propagandu.&amp;lt;ref&amp;gt;Janák, J.: 2009 Staroegyptské náboženství I: Bohové na zemi a v nebesích&amp;quot;, Praha : Oikoymenh, s. 105 - 108.&amp;lt;/ref&amp;gt;  &lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;Samotný text mennoferské teologie se nachází na tzv. Šabakově desce (British museum No.498), pocházející z období [[25.dynastie]]. Na mnoha  je ovšem poškozen, jelikož samotná deska v pozdějších obdobích sloužila jako kámen k mletí obilí.&amp;lt;ref&amp;gt;Breasted, James H. : 1901 „The philosophy of a Memphite priest“, Zeitschrift für ägyptische Sprache und Altertumskunde 39, s. 39 -54.&amp;lt;/ref&amp;gt; O samotném stáří textu odborníci stále vedou spory. Na počátku celého textu totiž faraon [[Šabaka]] prohlašuje, že se jedná o text, který byl nalezen na starých poničených svitcích, a on jej nechal přepsat a vytesat do kamene, přičemž text je napsán v archaickém či záměrně archaizujícím jazyce. Může se jednat o propagandu a záměrný odkaz na starší období egyptských dějin, což nebylo v období 25.dynastie nic neobvyklého, nicméně některé koncepty a představy, které mennoferská teologie obsahuje, jako například mýtus o [[Spor Hora se Sutechem|sporu Hora se Sutechem]]  nebo představy o vzniku světa pomocí magické moci slova, se objevují např. už v [[Texty pyramid|Textech pyramid]] nebo [[Tety rakví|Textech rakví]]. Objevují se zde ovšem také synkretismy a náboženské představy, typické spíše pro pozdější období, někteří badatelé se tak kloní spíše k tomu, že text byl sepsán v časech [[Nová říše|Nové říše]], a to konkrétně [[19.dynastie]]. Je ovšem také možné, že se jedná o dílo mennoferských kněží, Šabakových současníků, kteří s využitím starších textů a představ text sami vytvořili a panovník jej následně použil jako politickou propagandu.&amp;lt;ref&amp;gt;Janák, J.: 2009 Staroegyptské náboženství I: Bohové na zemi a v nebesích&amp;quot;, Praha : Oikoymenh, s. 105 - 108.&amp;lt;/ref&amp;gt;  &lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt;−&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #ffe49c; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;&lt;del class=&quot;diffchange diffchange-inline&quot;&gt;=&lt;/del&gt;==Obsah==&lt;del class=&quot;diffchange diffchange-inline&quot;&gt;=&lt;/del&gt;&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt;+&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #a3d3ff; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;== Obsah ==&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt;−&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #ffe49c; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt; &lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;td colspan=&quot;2&quot;&gt; &lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;Text mennoferské teologie lez rozdělit do několika tematických částí. V úvodní části, jak již bylo řečeno, promlouvá panovník Šabaka, který se zmiňuje o tom, jak byl původní text nalezen a opsán. Tyto informace se nacházejí ve dvou horizontálních řádcích na vrchu desky.&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;Text mennoferské teologie lez rozdělit do několika tematických částí. V úvodní části, jak již bylo řečeno, promlouvá panovník Šabaka, který se zmiňuje o tom, jak byl původní text nalezen a opsán. Tyto informace se nacházejí ve dvou horizontálních řádcích na vrchu desky.&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td colspan=&quot;2&quot; class=&quot;diff-lineno&quot; id=&quot;mw-diff-left-l15&quot; &gt;Řádek 15:&lt;/td&gt;
&lt;td colspan=&quot;2&quot; class=&quot;diff-lineno&quot;&gt;Řádek 13:&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;Bohové, známí jako stvořitelé z jiných kosmogonií, zde vystupují pouze jako Ptahovy nástroje nebo projevy , např. o hélipolském Devateru se zde můžeme dočíst : ''„Devatero jsou tedy jeho zuby a jeho rty v tom výroku, kterým vyhlásil všechny věci a ze kterého vzešli Šu a Tefnut, a který zrodil Devatero.“ ''&amp;lt;ref&amp;gt;Mennoferská teologie 55 - 56 (Breasted, James H. : 1901 „The philosophy of a Memphite priest“, Zeitschrift für ägyptische Sprache und Altertumskunde 39).&amp;lt;/ref&amp;gt; Co se týče hermopolské kosmogonie, Ptah je zde identifikován s bohem Thovtem, který zde vystupuje ve spojistosti se svým patronátem nad (magickými) slovy a písmem : ''„On je Thovt, který je moudrý, jehož moc je větší než bohové / než (moc ostatních) bohů. Tak byl Ptah spokojen, poté, co vytvořil všechny věci a všechna božská slova / hieroglyfy.“''&amp;lt;ref&amp;gt;Mennoferská teologie 58 (Breasted, James H. : 1901 „The philosophy of a Memphite priest“, Zeitschrift für ägyptische Sprache und Altertumskunde 39).&amp;lt;/ref&amp;gt; Tak je Ptah spojen s ostatními významnými kultovními centry a dalšími bohy stvořiteli, kteří ovšem vždy fungují jako jeho součást nebo projev, a mennoferští kněží tak vyjadřují nadřazní své představy o stvoření světa nad ostatními.&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;Bohové, známí jako stvořitelé z jiných kosmogonií, zde vystupují pouze jako Ptahovy nástroje nebo projevy , např. o hélipolském Devateru se zde můžeme dočíst : ''„Devatero jsou tedy jeho zuby a jeho rty v tom výroku, kterým vyhlásil všechny věci a ze kterého vzešli Šu a Tefnut, a který zrodil Devatero.“ ''&amp;lt;ref&amp;gt;Mennoferská teologie 55 - 56 (Breasted, James H. : 1901 „The philosophy of a Memphite priest“, Zeitschrift für ägyptische Sprache und Altertumskunde 39).&amp;lt;/ref&amp;gt; Co se týče hermopolské kosmogonie, Ptah je zde identifikován s bohem Thovtem, který zde vystupuje ve spojistosti se svým patronátem nad (magickými) slovy a písmem : ''„On je Thovt, který je moudrý, jehož moc je větší než bohové / než (moc ostatních) bohů. Tak byl Ptah spokojen, poté, co vytvořil všechny věci a všechna božská slova / hieroglyfy.“''&amp;lt;ref&amp;gt;Mennoferská teologie 58 (Breasted, James H. : 1901 „The philosophy of a Memphite priest“, Zeitschrift für ägyptische Sprache und Altertumskunde 39).&amp;lt;/ref&amp;gt; Tak je Ptah spojen s ostatními významnými kultovními centry a dalšími bohy stvořiteli, kteří ovšem vždy fungují jako jeho součást nebo projev, a mennoferští kněží tak vyjadřují nadřazní své představy o stvoření světa nad ostatními.&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt;−&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #ffe49c; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;&lt;del style=&quot;font-weight: bold; text-decoration: none;&quot;&gt;&lt;/del&gt;&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;td colspan=&quot;2&quot;&gt; &lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt;−&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #ffe49c; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;&lt;del style=&quot;font-weight: bold; text-decoration: none;&quot;&gt;&lt;/del&gt;&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;td colspan=&quot;2&quot;&gt; &lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;=== Reference ===&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;=== Reference ===&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;&amp;lt;references/&amp;gt;&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;&amp;lt;references/&amp;gt;&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt;−&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #ffe49c; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;&lt;del class=&quot;diffchange diffchange-inline&quot;&gt;=&lt;/del&gt;== Literatura ==&lt;del class=&quot;diffchange diffchange-inline&quot;&gt;=&lt;/del&gt;&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt;+&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #a3d3ff; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;== Literatura ==&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt;−&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #ffe49c; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt; &lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt;+&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #a3d3ff; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;&lt;ins class=&quot;diffchange diffchange-inline&quot;&gt;'''&lt;/ins&gt;Překresba originálního textu:&lt;ins class=&quot;diffchange diffchange-inline&quot;&gt;'''&lt;/ins&gt;&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt;−&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #ffe49c; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;Překresba originálního textu:&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;td colspan=&quot;2&quot;&gt; &lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;Mennoferská teologie 1 - 53 (Breasted, James H. : 1901 „The philosophy of a Memphite priest“, Zeitschrift für ägyptische Sprache und Altertumskunde 39).&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;Mennoferská teologie 1 - 53 (Breasted, James H. : 1901 „The philosophy of a Memphite priest“, Zeitschrift für ägyptische Sprache und Altertumskunde 39).&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt;−&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #ffe49c; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;Literatura:  &lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt;+&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #a3d3ff; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;&lt;ins class=&quot;diffchange diffchange-inline&quot;&gt;'''&lt;/ins&gt;Literatura:&lt;ins class=&quot;diffchange diffchange-inline&quot;&gt;''' &lt;/ins&gt;&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;Allen, James P. 1988. Genesis in Egypt: the philosophy of ancient Egyptian creation accounts. Yale Egyptological studies. New Haven: Yale Egyptological Seminar, Department of Near Eastern Languages and Civilizations.&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;Allen, James P. 1988. Genesis in Egypt: the philosophy of ancient Egyptian creation accounts. Yale Egyptological studies. New Haven: Yale Egyptological Seminar, Department of Near Eastern Languages and Civilizations.&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td colspan=&quot;2&quot; class=&quot;diff-lineno&quot; id=&quot;mw-diff-left-l39&quot; &gt;Řádek 39:&lt;/td&gt;
&lt;td colspan=&quot;2&quot; class=&quot;diff-lineno&quot;&gt;Řádek 34:&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;Ockinga, Boyo G. 2010. The Memphite Theology - its purpose and date. In Woods, Alexandra, Ann McFarlane, and Susanne Binder (eds), Egyptian culture and society: studies in honour of Naguib Kanawati 2, 99-117. [Le Caire]: Conseil Suprême des Antiquités.&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;Ockinga, Boyo G. 2010. The Memphite Theology - its purpose and date. In Woods, Alexandra, Ann McFarlane, and Susanne Binder (eds), Egyptian culture and society: studies in honour of Naguib Kanawati 2, 99-117. [Le Caire]: Conseil Suprême des Antiquités.&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt;−&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #ffe49c; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;&lt;del style=&quot;font-weight: bold; text-decoration: none;&quot;&gt;&lt;/del&gt;&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;td colspan=&quot;2&quot;&gt; &lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;[[Kategorie:Stvoření světa (Egypt)]]&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;[[Kategorie:Stvoření světa (Egypt)]]&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;/table&gt;</summary>
		<author><name>Diana.Mickova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Mennofersk%C3%A1_teologie&amp;diff=17573&amp;oldid=prev</id>
		<title>Diana.Mickova v 22. 2. 2015, 15:16</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Mennofersk%C3%A1_teologie&amp;diff=17573&amp;oldid=prev"/>
		<updated>2015-02-22T15:16:51Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;&lt;/p&gt;
&lt;table class=&quot;diff diff-contentalign-left&quot; data-mw=&quot;interface&quot;&gt;
				&lt;col class=&quot;diff-marker&quot; /&gt;
				&lt;col class=&quot;diff-content&quot; /&gt;
				&lt;col class=&quot;diff-marker&quot; /&gt;
				&lt;col class=&quot;diff-content&quot; /&gt;
				&lt;tr class=&quot;diff-title&quot; lang=&quot;cs&quot;&gt;
				&lt;td colspan=&quot;2&quot; style=&quot;background-color: #fff; color: #222; text-align: center;&quot;&gt;← Starší verze&lt;/td&gt;
				&lt;td colspan=&quot;2&quot; style=&quot;background-color: #fff; color: #222; text-align: center;&quot;&gt;Verze z 22. 2. 2015, 15:16&lt;/td&gt;
				&lt;/tr&gt;&lt;tr&gt;&lt;td colspan=&quot;2&quot; class=&quot;diff-lineno&quot; id=&quot;mw-diff-left-l3&quot; &gt;Řádek 3:&lt;/td&gt;
&lt;td colspan=&quot;2&quot; class=&quot;diff-lineno&quot;&gt;Řádek 3:&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;===Šabakova deska===&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;===Šabakova deska===&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt;−&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #ffe49c; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;Samotný text mennoferské teologie se nachází na tzv. Šabakově desce (British museum No.498), pocházející z období [[25.dynastie]]. Na mnoha  je ovšem poškozen, jelikož samotná deska v pozdějších obdobích sloužila jako kámen k mletí obilí.&amp;lt;ref&amp;gt;Breasted, James H. : 1901 „The philosophy of a Memphite priest“, Zeitschrift für ägyptische Sprache und Altertumskunde 39, s. 39 -54.&amp;lt;/ref&amp;gt; O samotném stáří textu odborníci stále vedou spory. Na počátku celého textu totiž faraon [[Šabaka]] prohlašuje, že se jedná o text, který byl nalezen na starých poničených svitcích, a on jej nechal přepsat a vytesat do kamene, přičemž text je napsán v archaickém či záměrně archaizujícím jazyce. Může se jednat o propagandu a záměrný odkaz na starší období egyptských dějin, což nebylo v období 25.dynastie nic neobvyklého, nicméně některé koncepty a představy, které mennoferská teologie obsahuje, jako například mýtus o [[Spor Hora se Sutechem|sporu Hora se Sutechem]]  nebo představy o vzniku světa pomocí magické moci slova, se objevují např. už v [[Texty pyramid|Textech pyramid]] nebo [[Tety rakví|Textech rakví]]. Objevují se zde ovšem také synkretismy a náboženské představy, typické spíše pro pozdější období, někteří badatelé se tak kloní spíše k tomu, že text byl sepsán v časech [[Nová říše|Nové říše]], a to konkrétně [[19.dynastie]]. Je ovšem také možné, že se jedná o dílo mennoferských kněží, Šabakových současníků, kteří s využitím starších textů a představ text sami vytvořili a panovník jej následně použil jako politickou propagandu.&amp;lt;ref&amp;gt;Janák, J.: 2009 Staroegyptské náboženství I: Bohové na zemi a v nebesích&amp;quot;, Praha : Oikoymenh.&amp;lt;/ref&amp;gt;  &lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt;+&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #a3d3ff; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;Samotný text mennoferské teologie se nachází na tzv. Šabakově desce (British museum No.498), pocházející z období [[25.dynastie]]. Na mnoha  je ovšem poškozen, jelikož samotná deska v pozdějších obdobích sloužila jako kámen k mletí obilí.&amp;lt;ref&amp;gt;Breasted, James H. : 1901 „The philosophy of a Memphite priest“, Zeitschrift für ägyptische Sprache und Altertumskunde 39, s. 39 -54.&amp;lt;/ref&amp;gt; O samotném stáří textu odborníci stále vedou spory. Na počátku celého textu totiž faraon [[Šabaka]] prohlašuje, že se jedná o text, který byl nalezen na starých poničených svitcích, a on jej nechal přepsat a vytesat do kamene, přičemž text je napsán v archaickém či záměrně archaizujícím jazyce. Může se jednat o propagandu a záměrný odkaz na starší období egyptských dějin, což nebylo v období 25.dynastie nic neobvyklého, nicméně některé koncepty a představy, které mennoferská teologie obsahuje, jako například mýtus o [[Spor Hora se Sutechem|sporu Hora se Sutechem]]  nebo představy o vzniku světa pomocí magické moci slova, se objevují např. už v [[Texty pyramid|Textech pyramid]] nebo [[Tety rakví|Textech rakví]]. Objevují se zde ovšem také synkretismy a náboženské představy, typické spíše pro pozdější období, někteří badatelé se tak kloní spíše k tomu, že text byl sepsán v časech [[Nová říše|Nové říše]], a to konkrétně [[19.dynastie]]. Je ovšem také možné, že se jedná o dílo mennoferských kněží, Šabakových současníků, kteří s využitím starších textů a představ text sami vytvořili a panovník jej následně použil jako politickou propagandu.&amp;lt;ref&amp;gt;Janák, J.: 2009 Staroegyptské náboženství I: Bohové na zemi a v nebesích&amp;quot;, Praha : Oikoymenh&lt;ins class=&quot;diffchange diffchange-inline&quot;&gt;, s. 105 - 108&lt;/ins&gt;.&amp;lt;/ref&amp;gt;  &lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;===Obsah===&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;===Obsah===&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td colspan=&quot;2&quot; class=&quot;diff-lineno&quot; id=&quot;mw-diff-left-l20&quot; &gt;Řádek 20:&lt;/td&gt;
&lt;td colspan=&quot;2&quot; class=&quot;diff-lineno&quot;&gt;Řádek 20:&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;&amp;lt;references/&amp;gt;&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;&amp;lt;references/&amp;gt;&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt;−&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #ffe49c; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;=== &lt;del class=&quot;diffchange diffchange-inline&quot;&gt;Další literatura &lt;/del&gt;===&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt;+&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #a3d3ff; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;=== &lt;ins class=&quot;diffchange diffchange-inline&quot;&gt;Literatura &lt;/ins&gt;===&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td colspan=&quot;2&quot;&gt; &lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt;+&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #a3d3ff; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt; &lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td colspan=&quot;2&quot;&gt; &lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt;+&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #a3d3ff; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;&lt;ins class=&quot;diffchange diffchange-inline&quot;&gt;Překresba originálního textu:&lt;/ins&gt;&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td colspan=&quot;2&quot;&gt; &lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt;+&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #a3d3ff; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt; &lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td colspan=&quot;2&quot;&gt; &lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt;+&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #a3d3ff; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;&lt;ins class=&quot;diffchange diffchange-inline&quot;&gt;Mennoferská teologie 1 - 53 (Breasted, James H. : 1901 „The philosophy of a Memphite priest“, Zeitschrift für ägyptische Sprache und Altertumskunde 39).&lt;/ins&gt;&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td colspan=&quot;2&quot;&gt; &lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt;+&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #a3d3ff; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt; &lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td colspan=&quot;2&quot;&gt; &lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt;+&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #a3d3ff; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;&lt;ins class=&quot;diffchange diffchange-inline&quot;&gt;Literatura: &lt;/ins&gt;&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td colspan=&quot;2&quot;&gt; &lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt;+&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #a3d3ff; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt; &lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;Allen, James P. 1988. Genesis in Egypt: the philosophy of ancient Egyptian creation accounts. Yale Egyptological studies. New Haven: Yale Egyptological Seminar, Department of Near Eastern Languages and Civilizations.&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;Allen, James P. 1988. Genesis in Egypt: the philosophy of ancient Egyptian creation accounts. Yale Egyptological studies. New Haven: Yale Egyptological Seminar, Department of Near Eastern Languages and Civilizations.&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td colspan=&quot;2&quot;&gt; &lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt;+&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #a3d3ff; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;&lt;ins style=&quot;font-weight: bold; text-decoration: none;&quot;&gt;&lt;/ins&gt;&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td colspan=&quot;2&quot;&gt; &lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt;+&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #a3d3ff; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;&lt;ins style=&quot;font-weight: bold; text-decoration: none;&quot;&gt;Breasted, James H. : 1901 „The philosophy of a Memphite priest“, Zeitschrift für ägyptische Sprache und Altertumskunde 39, s. 39 -54.&lt;/ins&gt;&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td colspan=&quot;2&quot;&gt; &lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt;+&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #a3d3ff; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;&lt;ins style=&quot;font-weight: bold; text-decoration: none;&quot;&gt;&lt;/ins&gt;&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td colspan=&quot;2&quot;&gt; &lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt;+&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #a3d3ff; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;&lt;ins style=&quot;font-weight: bold; text-decoration: none;&quot;&gt;Janák, J.: 2009 Staroegyptské náboženství I: Bohové na zemi a v nebesích&amp;quot;, Praha : Oikoymenh, s. 105 - 108.&lt;/ins&gt;&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td colspan=&quot;2&quot;&gt; &lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt;+&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #a3d3ff; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;&lt;ins style=&quot;font-weight: bold; text-decoration: none;&quot;&gt;&lt;/ins&gt;&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td colspan=&quot;2&quot;&gt; &lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt;+&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #a3d3ff; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;&lt;ins style=&quot;font-weight: bold; text-decoration: none;&quot;&gt;Krauss, R. 1999 : Wie jung ist die memphitische Philosophie auf dem Shabaqo-Stein? In Teeter, Emily and John A. Larson (eds), Gold of praise: studies on ancient Egypt in honor of Edward F. Wente, 239-246. Chicago: Oriental Institute of the University of Chicago.&lt;/ins&gt;&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td colspan=&quot;2&quot;&gt; &lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt;+&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #a3d3ff; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;&lt;ins style=&quot;font-weight: bold; text-decoration: none;&quot;&gt;&lt;/ins&gt;&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td colspan=&quot;2&quot;&gt; &lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt;+&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #a3d3ff; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;&lt;ins style=&quot;font-weight: bold; text-decoration: none;&quot;&gt;Lichtheim, M. 1975 : Ancient Egyptian literature: a book of readings. Berkeley: University of California Press, 51-56.&lt;/ins&gt;&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;Ockinga, Boyo G. 2010. The Memphite Theology - its purpose and date. In Woods, Alexandra, Ann McFarlane, and Susanne Binder (eds), Egyptian culture and society: studies in honour of Naguib Kanawati 2, 99-117. [Le Caire]: Conseil Suprême des Antiquités.&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;Ockinga, Boyo G. 2010. The Memphite Theology - its purpose and date. In Woods, Alexandra, Ann McFarlane, and Susanne Binder (eds), Egyptian culture and society: studies in honour of Naguib Kanawati 2, 99-117. [Le Caire]: Conseil Suprême des Antiquités.&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;/table&gt;</summary>
		<author><name>Diana.Mickova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Mennofersk%C3%A1_teologie&amp;diff=17367&amp;oldid=prev</id>
		<title>Dorotea.Wollnerova v 18. 2. 2015, 21:59</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Mennofersk%C3%A1_teologie&amp;diff=17367&amp;oldid=prev"/>
		<updated>2015-02-18T21:59:12Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;&lt;/p&gt;
&lt;table class=&quot;diff diff-contentalign-left&quot; data-mw=&quot;interface&quot;&gt;
				&lt;col class=&quot;diff-marker&quot; /&gt;
				&lt;col class=&quot;diff-content&quot; /&gt;
				&lt;col class=&quot;diff-marker&quot; /&gt;
				&lt;col class=&quot;diff-content&quot; /&gt;
				&lt;tr class=&quot;diff-title&quot; lang=&quot;cs&quot;&gt;
				&lt;td colspan=&quot;2&quot; style=&quot;background-color: #fff; color: #222; text-align: center;&quot;&gt;← Starší verze&lt;/td&gt;
				&lt;td colspan=&quot;2&quot; style=&quot;background-color: #fff; color: #222; text-align: center;&quot;&gt;Verze z 18. 2. 2015, 21:59&lt;/td&gt;
				&lt;/tr&gt;&lt;tr&gt;&lt;td colspan=&quot;2&quot; class=&quot;diff-lineno&quot; id=&quot;mw-diff-left-l26&quot; &gt;Řádek 26:&lt;/td&gt;
&lt;td colspan=&quot;2&quot; class=&quot;diff-lineno&quot;&gt;Řádek 26:&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt;−&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #ffe49c; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;[[Kategorie:&lt;del class=&quot;diffchange diffchange-inline&quot;&gt;Egyptské mýty a teologie&lt;/del&gt;]]&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt;+&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #a3d3ff; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;[[Kategorie:&lt;ins class=&quot;diffchange diffchange-inline&quot;&gt;Stvoření světa (Egypt)&lt;/ins&gt;]]&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;/table&gt;</summary>
		<author><name>Dorotea.Wollnerova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Mennofersk%C3%A1_teologie&amp;diff=14927&amp;oldid=prev</id>
		<title>Dorotea.Wollnerova v 21. 1. 2015, 14:11</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Mennofersk%C3%A1_teologie&amp;diff=14927&amp;oldid=prev"/>
		<updated>2015-01-21T14:11:10Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;&lt;/p&gt;
&lt;table class=&quot;diff diff-contentalign-left&quot; data-mw=&quot;interface&quot;&gt;
				&lt;col class=&quot;diff-marker&quot; /&gt;
				&lt;col class=&quot;diff-content&quot; /&gt;
				&lt;col class=&quot;diff-marker&quot; /&gt;
				&lt;col class=&quot;diff-content&quot; /&gt;
				&lt;tr class=&quot;diff-title&quot; lang=&quot;cs&quot;&gt;
				&lt;td colspan=&quot;2&quot; style=&quot;background-color: #fff; color: #222; text-align: center;&quot;&gt;← Starší verze&lt;/td&gt;
				&lt;td colspan=&quot;2&quot; style=&quot;background-color: #fff; color: #222; text-align: center;&quot;&gt;Verze z 21. 1. 2015, 14:11&lt;/td&gt;
				&lt;/tr&gt;&lt;tr&gt;&lt;td colspan=&quot;2&quot; class=&quot;diff-lineno&quot; id=&quot;mw-diff-left-l26&quot; &gt;Řádek 26:&lt;/td&gt;
&lt;td colspan=&quot;2&quot; class=&quot;diff-lineno&quot;&gt;Řádek 26:&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt;−&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #ffe49c; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;[[Kategorie: &lt;del class=&quot;diffchange diffchange-inline&quot;&gt;Egyptologie|Náboženství&lt;/del&gt;]]&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt;+&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #a3d3ff; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;[[Kategorie:&lt;ins class=&quot;diffchange diffchange-inline&quot;&gt;Egyptské mýty a teologie&lt;/ins&gt;]]&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;/table&gt;</summary>
		<author><name>Dorotea.Wollnerova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Mennofersk%C3%A1_teologie&amp;diff=14799&amp;oldid=prev</id>
		<title>Dorotea.Wollnerova v 21. 1. 2015, 02:01</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Mennofersk%C3%A1_teologie&amp;diff=14799&amp;oldid=prev"/>
		<updated>2015-01-21T02:01:54Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;&lt;/p&gt;
&lt;table class=&quot;diff diff-contentalign-left&quot; data-mw=&quot;interface&quot;&gt;
				&lt;col class=&quot;diff-marker&quot; /&gt;
				&lt;col class=&quot;diff-content&quot; /&gt;
				&lt;col class=&quot;diff-marker&quot; /&gt;
				&lt;col class=&quot;diff-content&quot; /&gt;
				&lt;tr class=&quot;diff-title&quot; lang=&quot;cs&quot;&gt;
				&lt;td colspan=&quot;2&quot; style=&quot;background-color: #fff; color: #222; text-align: center;&quot;&gt;← Starší verze&lt;/td&gt;
				&lt;td colspan=&quot;2&quot; style=&quot;background-color: #fff; color: #222; text-align: center;&quot;&gt;Verze z 21. 1. 2015, 02:01&lt;/td&gt;
				&lt;/tr&gt;&lt;tr&gt;&lt;td colspan=&quot;2&quot; class=&quot;diff-lineno&quot; id=&quot;mw-diff-left-l26&quot; &gt;Řádek 26:&lt;/td&gt;
&lt;td colspan=&quot;2&quot; class=&quot;diff-lineno&quot;&gt;Řádek 26:&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt;−&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #ffe49c; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;[[Kategorie: Egyptologie|&lt;del class=&quot;diffchange diffchange-inline&quot;&gt;*&lt;/del&gt;]]&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt;+&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #a3d3ff; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;[[Kategorie: Egyptologie|&lt;ins class=&quot;diffchange diffchange-inline&quot;&gt;Náboženství&lt;/ins&gt;]]&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;/table&gt;</summary>
		<author><name>Dorotea.Wollnerova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Mennofersk%C3%A1_teologie&amp;diff=12619&amp;oldid=prev</id>
		<title>Diana.Mickova v 18. 12. 2014, 11:48</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Mennofersk%C3%A1_teologie&amp;diff=12619&amp;oldid=prev"/>
		<updated>2014-12-18T11:48:24Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;&lt;/p&gt;
&lt;table class=&quot;diff diff-contentalign-left&quot; data-mw=&quot;interface&quot;&gt;
				&lt;col class=&quot;diff-marker&quot; /&gt;
				&lt;col class=&quot;diff-content&quot; /&gt;
				&lt;col class=&quot;diff-marker&quot; /&gt;
				&lt;col class=&quot;diff-content&quot; /&gt;
				&lt;tr class=&quot;diff-title&quot; lang=&quot;cs&quot;&gt;
				&lt;td colspan=&quot;2&quot; style=&quot;background-color: #fff; color: #222; text-align: center;&quot;&gt;← Starší verze&lt;/td&gt;
				&lt;td colspan=&quot;2&quot; style=&quot;background-color: #fff; color: #222; text-align: center;&quot;&gt;Verze z 18. 12. 2014, 11:48&lt;/td&gt;
				&lt;/tr&gt;&lt;tr&gt;&lt;td colspan=&quot;2&quot; class=&quot;diff-lineno&quot; id=&quot;mw-diff-left-l3&quot; &gt;Řádek 3:&lt;/td&gt;
&lt;td colspan=&quot;2&quot; class=&quot;diff-lineno&quot;&gt;Řádek 3:&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;===Šabakova deska===&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;===Šabakova deska===&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt;−&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #ffe49c; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;Samotný text mennoferské teologie se nachází na tzv. Šabakově desce (British museum No.498), pocházející z období [[25.dynastie]]. Na mnoha  je ovšem poškozen, jelikož samotná deska v pozdějších obdobích sloužila jako kámen k mletí obilí.&amp;lt;ref&amp;gt;Breasted, James H. : 1901 „The philosophy of a Memphite priest“, Zeitschrift für ägyptische Sprache und Altertumskunde 39, s. 39 -54.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt;+&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #a3d3ff; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;Samotný text mennoferské teologie se nachází na tzv. Šabakově desce (British museum No.498), pocházející z období [[25.dynastie]]. Na mnoha  je ovšem poškozen, jelikož samotná deska v pozdějších obdobích sloužila jako kámen k mletí obilí.&amp;lt;ref&amp;gt;Breasted, James H. : 1901 „The philosophy of a Memphite priest“, Zeitschrift für ägyptische Sprache und Altertumskunde 39, s. 39 -54.&amp;lt;/ref&amp;gt; O samotném stáří textu odborníci stále vedou spory. Na počátku celého textu totiž faraon [[Šabaka]] prohlašuje, že se jedná o text, který byl nalezen na starých poničených svitcích, a on jej nechal přepsat a vytesat do kamene, přičemž text je napsán v archaickém či záměrně archaizujícím jazyce. Může se jednat o propagandu a záměrný odkaz na starší období egyptských dějin, což nebylo v období 25.dynastie nic neobvyklého, nicméně některé koncepty a představy, které mennoferská teologie obsahuje, jako například mýtus o [[Spor Hora se Sutechem|sporu Hora se Sutechem]]  nebo představy o vzniku světa pomocí magické moci slova, se objevují např. už v [[Texty pyramid|Textech pyramid]] nebo [[Tety rakví|Textech rakví]]. Objevují se zde ovšem také synkretismy a náboženské představy, typické spíše pro pozdější období, někteří badatelé se tak kloní spíše k tomu, že text byl sepsán v časech [[Nová říše|Nové říše]], a to konkrétně [[19.dynastie]]. Je ovšem také možné, že se jedná o dílo mennoferských kněží, Šabakových současníků, kteří s využitím starších textů a představ text sami vytvořili a panovník jej následně použil jako politickou propagandu.&amp;lt;ref&amp;gt;Janák, J.: 2009 Staroegyptské náboženství I: Bohové na zemi a v nebesích&amp;quot;, Praha : Oikoymenh.&amp;lt;/ref&amp;gt;  &lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt;−&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #ffe49c; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;O samotném stáří textu odborníci stále vedou spory. Na počátku celého textu totiž faraon [[Šabaka]] prohlašuje, že se jedná o text, který byl nalezen na starých poničených svitcích, a on jej nechal přepsat a vytesat do kamene, přičemž text je napsán v archaickém či záměrně archaizujícím jazyce. Může se jednat o propagandu a záměrný odkaz na starší období egyptských dějin, což nebylo v období 25.dynastie nic neobvyklého, nicméně některé koncepty a představy, které mennoferská teologie obsahuje, jako například mýtus o [[Spor Hora se Sutechem|sporu Hora se Sutechem]]  nebo představy o vzniku světa pomocí magické moci slova, se objevují např. už v [[Texty pyramid|Textech pyramid]] nebo [[Tety rakví|Textech rakví]]. Objevují se zde ovšem také synkretismy a náboženské představy, typické spíše pro pozdější období, někteří badatelé se tak kloní spíše k tomu, že text byl sepsán v časech [[Nová říše|Nové říše]], a to konkrétně [[19.dynastie]]. Je ovšem také možné, že se jedná o dílo mennoferských kněží, Šabakových současníků, kteří s využitím starších textů a představ text sami vytvořili a panovník jej následně použil jako politickou propagandu.&amp;lt;ref&amp;gt;Janák, J.: 2009 Staroegyptské náboženství I: Bohové na zemi a v nebesích&amp;quot;, Praha : Oikoymenh.&amp;lt;/ref&amp;gt;  &lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;td colspan=&quot;2&quot;&gt; &lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;===Obsah===&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;===Obsah===&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt;−&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #ffe49c; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;Text mennoferské teologie lez rozdělit do několika tematických částí. V úvodní části, jak již bylo řečeno, promlouvá panovník Šabaka, který se zmiňuje o tom, jak byl původní text nalezen a opsán. Tyto informace se nacházejí ve dvou horizontálních řádcích na vrchu desky. &lt;del class=&quot;diffchange diffchange-inline&quot;&gt;Následně pokračuje &lt;/del&gt;61 sloupců, popisujících místní náboženské představy.&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt;+&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #a3d3ff; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;Text mennoferské teologie lez rozdělit do několika tematických částí. V úvodní části, jak již bylo řečeno, promlouvá panovník Šabaka, který se zmiňuje o tom, jak byl původní text nalezen a opsán. Tyto informace se nacházejí ve dvou horizontálních řádcích na vrchu desky.&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td colspan=&quot;2&quot;&gt; &lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt;+&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #a3d3ff; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt; &lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td colspan=&quot;2&quot;&gt; &lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt;+&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #a3d3ff; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;&lt;ins class=&quot;diffchange diffchange-inline&quot;&gt;Následuje &lt;/ins&gt;61 sloupců, popisujících místní náboženské představy.&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;V první části samotného náboženského textu se pojednává o sporu [[Hor|Hora]] se [[Sutech|Sutechem]], jejich rozsouzení a rozdělení vlády nad Egyptem mezi ně, a následně ustanovení Hora vládcem nad celou zemí. Už zde je ovšem zdůrazňována role  Memfidy a jejího hlavního boha, [[Ptah|Ptaha]], na kterého je v celém textu kladen důraz, a který zde vystupuje  rovněž jako stvořitel. Podle první části textu se toto rozsouzení mělo odehrát právě v Ptahově chrámu v Mennoferu, a na mennoferské pohřebiště je zde umisťován i hrob boha [[Usir|Usira]]. Hor jako vládce Egypta je zde také spojován s Ptahem Tatenenem.&amp;lt;ref&amp;gt;Mennoferská teologie 1 - 53 (Breasted, James H. : 1901 „The philosophy of a Memphite priest“, Zeitschrift für ägyptische Sprache und Altertumskunde 39).&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;V první části samotného náboženského textu se pojednává o sporu [[Hor|Hora]] se [[Sutech|Sutechem]], jejich rozsouzení a rozdělení vlády nad Egyptem mezi ně, a následně ustanovení Hora vládcem nad celou zemí. Už zde je ovšem zdůrazňována role  Memfidy a jejího hlavního boha, [[Ptah|Ptaha]], na kterého je v celém textu kladen důraz, a který zde vystupuje  rovněž jako stvořitel. Podle první části textu se toto rozsouzení mělo odehrát právě v Ptahově chrámu v Mennoferu, a na mennoferské pohřebiště je zde umisťován i hrob boha [[Usir|Usira]]. Hor jako vládce Egypta je zde také spojován s Ptahem Tatenenem.&amp;lt;ref&amp;gt;Mennoferská teologie 1 - 53 (Breasted, James H. : 1901 „The philosophy of a Memphite priest“, Zeitschrift für ägyptische Sprache und Altertumskunde 39).&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td colspan=&quot;2&quot;&gt; &lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt;+&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #a3d3ff; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;&lt;ins style=&quot;font-weight: bold; text-decoration: none;&quot;&gt;&lt;/ins&gt;&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;V druhé části je popisováno stvoření světa bohem Ptahem. Svět je zde stvořen pomocí Ptahova srdce a jazyka, zastupujícími zde myšlení (Egypťané věřili, že myšlení, svědomí a paměť sídlí v srdci) a slovo. Celý svět tak vzniká pomocí myšlenky, přenesené do slov. Na magickou moc slov je zde kladen zvláštní důraz, a je spojována také se stvořením hieroglyfů, které byly považovány za mocné magické nástroje. Po samotném stvoření světa jej Ptah také organizuje a uspořádává. V samotném textu tedy čteme: ''„Vidění očí, slyšení uší a dýchání vzduchu nosem jsou přítomny v srdci. On(o)'' (tj. buď Ptah, nebo srdce, text je zřejmě záměrně dvojznačný) ''je to, co je zdrojem všeho vědění a jazyk opakuje to, co srdce vymyslí / o čem srdce přemýšlí. On stvořil všechny bohy, a to i Atuma a jeho Devatero. Všechna slova bohů /každý hieroglyf vznikl z toho, co vymyslelo / o čem přemýšlelo srdce a co přikázal jazyk. (…)Pohyb každého údu je podle jeho rozkazu, toho, co je vysloveno / podle rozkazu jeho slov, toho, co vymyslelo srdce a co vyšlo z jazyka.“'' &amp;lt;ref&amp;gt;Mennoferská teologie 53 - 57 (Breasted, James H. : 1901 „The philosophy of a Memphite priest“, Zeitschrift für ägyptische Sprache und Altertumskunde 39).&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;V druhé části je popisováno stvoření světa bohem Ptahem. Svět je zde stvořen pomocí Ptahova srdce a jazyka, zastupujícími zde myšlení (Egypťané věřili, že myšlení, svědomí a paměť sídlí v srdci) a slovo. Celý svět tak vzniká pomocí myšlenky, přenesené do slov. Na magickou moc slov je zde kladen zvláštní důraz, a je spojována také se stvořením hieroglyfů, které byly považovány za mocné magické nástroje. Po samotném stvoření světa jej Ptah také organizuje a uspořádává. V samotném textu tedy čteme: ''„Vidění očí, slyšení uší a dýchání vzduchu nosem jsou přítomny v srdci. On(o)'' (tj. buď Ptah, nebo srdce, text je zřejmě záměrně dvojznačný) ''je to, co je zdrojem všeho vědění a jazyk opakuje to, co srdce vymyslí / o čem srdce přemýšlí. On stvořil všechny bohy, a to i Atuma a jeho Devatero. Všechna slova bohů /každý hieroglyf vznikl z toho, co vymyslelo / o čem přemýšlelo srdce a co přikázal jazyk. (…)Pohyb každého údu je podle jeho rozkazu, toho, co je vysloveno / podle rozkazu jeho slov, toho, co vymyslelo srdce a co vyšlo z jazyka.“'' &amp;lt;ref&amp;gt;Mennoferská teologie 53 - 57 (Breasted, James H. : 1901 „The philosophy of a Memphite priest“, Zeitschrift für ägyptische Sprache und Altertumskunde 39).&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td colspan=&quot;2&quot;&gt; &lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt;+&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #a3d3ff; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;&lt;ins style=&quot;font-weight: bold; text-decoration: none;&quot;&gt;&lt;/ins&gt;&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;Bohové, známí jako stvořitelé z jiných kosmogonií, zde vystupují pouze jako Ptahovy nástroje nebo projevy , např. o hélipolském Devateru se zde můžeme dočíst : ''„Devatero jsou tedy jeho zuby a jeho rty v tom výroku, kterým vyhlásil všechny věci a ze kterého vzešli Šu a Tefnut, a který zrodil Devatero.“ ''&amp;lt;ref&amp;gt;Mennoferská teologie 55 - 56 (Breasted, James H. : 1901 „The philosophy of a Memphite priest“, Zeitschrift für ägyptische Sprache und Altertumskunde 39).&amp;lt;/ref&amp;gt; Co se týče hermopolské kosmogonie, Ptah je zde identifikován s bohem Thovtem, který zde vystupuje ve spojistosti se svým patronátem nad (magickými) slovy a písmem : ''„On je Thovt, který je moudrý, jehož moc je větší než bohové / než (moc ostatních) bohů. Tak byl Ptah spokojen, poté, co vytvořil všechny věci a všechna božská slova / hieroglyfy.“''&amp;lt;ref&amp;gt;Mennoferská teologie 58 (Breasted, James H. : 1901 „The philosophy of a Memphite priest“, Zeitschrift für ägyptische Sprache und Altertumskunde 39).&amp;lt;/ref&amp;gt; Tak je Ptah spojen s ostatními významnými kultovními centry a dalšími bohy stvořiteli, kteří ovšem vždy fungují jako jeho součást nebo projev, a mennoferští kněží tak vyjadřují nadřazní své představy o stvoření světa nad ostatními.&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;Bohové, známí jako stvořitelé z jiných kosmogonií, zde vystupují pouze jako Ptahovy nástroje nebo projevy , např. o hélipolském Devateru se zde můžeme dočíst : ''„Devatero jsou tedy jeho zuby a jeho rty v tom výroku, kterým vyhlásil všechny věci a ze kterého vzešli Šu a Tefnut, a který zrodil Devatero.“ ''&amp;lt;ref&amp;gt;Mennoferská teologie 55 - 56 (Breasted, James H. : 1901 „The philosophy of a Memphite priest“, Zeitschrift für ägyptische Sprache und Altertumskunde 39).&amp;lt;/ref&amp;gt; Co se týče hermopolské kosmogonie, Ptah je zde identifikován s bohem Thovtem, který zde vystupuje ve spojistosti se svým patronátem nad (magickými) slovy a písmem : ''„On je Thovt, který je moudrý, jehož moc je větší než bohové / než (moc ostatních) bohů. Tak byl Ptah spokojen, poté, co vytvořil všechny věci a všechna božská slova / hieroglyfy.“''&amp;lt;ref&amp;gt;Mennoferská teologie 58 (Breasted, James H. : 1901 „The philosophy of a Memphite priest“, Zeitschrift für ägyptische Sprache und Altertumskunde 39).&amp;lt;/ref&amp;gt; Tak je Ptah spojen s ostatními významnými kultovními centry a dalšími bohy stvořiteli, kteří ovšem vždy fungují jako jeho součást nebo projev, a mennoferští kněží tak vyjadřují nadřazní své představy o stvoření světa nad ostatními.&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td colspan=&quot;2&quot; class=&quot;diff-lineno&quot; id=&quot;mw-diff-left-l19&quot; &gt;Řádek 19:&lt;/td&gt;
&lt;td colspan=&quot;2&quot; class=&quot;diff-lineno&quot;&gt;Řádek 22:&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;=== Další literatura ===&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;=== Další literatura ===&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;Allen, James P. 1988. Genesis in Egypt: the philosophy of ancient Egyptian creation accounts. Yale Egyptological studies. New Haven: Yale Egyptological Seminar, Department of Near Eastern Languages and Civilizations.&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;Allen, James P. 1988. Genesis in Egypt: the philosophy of ancient Egyptian creation accounts. Yale Egyptological studies. New Haven: Yale Egyptological Seminar, Department of Near Eastern Languages and Civilizations.&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt;−&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #ffe49c; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;&lt;del style=&quot;font-weight: bold; text-decoration: none;&quot;&gt;&lt;/del&gt;&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;td colspan=&quot;2&quot;&gt; &lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt;−&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #ffe49c; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;&lt;del style=&quot;font-weight: bold; text-decoration: none;&quot;&gt;&lt;/del&gt;&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;td colspan=&quot;2&quot;&gt; &lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;Ockinga, Boyo G. 2010. The Memphite Theology - its purpose and date. In Woods, Alexandra, Ann McFarlane, and Susanne Binder (eds), Egyptian culture and society: studies in honour of Naguib Kanawati 2, 99-117. [Le Caire]: Conseil Suprême des Antiquités.&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;Ockinga, Boyo G. 2010. The Memphite Theology - its purpose and date. In Woods, Alexandra, Ann McFarlane, and Susanne Binder (eds), Egyptian culture and society: studies in honour of Naguib Kanawati 2, 99-117. [Le Caire]: Conseil Suprême des Antiquités.&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;/table&gt;</summary>
		<author><name>Diana.Mickova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Mennofersk%C3%A1_teologie&amp;diff=12618&amp;oldid=prev</id>
		<title>Diana.Mickova v 18. 12. 2014, 11:47</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Mennofersk%C3%A1_teologie&amp;diff=12618&amp;oldid=prev"/>
		<updated>2014-12-18T11:47:07Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;&lt;/p&gt;
&lt;table class=&quot;diff diff-contentalign-left&quot; data-mw=&quot;interface&quot;&gt;
				&lt;col class=&quot;diff-marker&quot; /&gt;
				&lt;col class=&quot;diff-content&quot; /&gt;
				&lt;col class=&quot;diff-marker&quot; /&gt;
				&lt;col class=&quot;diff-content&quot; /&gt;
				&lt;tr class=&quot;diff-title&quot; lang=&quot;cs&quot;&gt;
				&lt;td colspan=&quot;2&quot; style=&quot;background-color: #fff; color: #222; text-align: center;&quot;&gt;← Starší verze&lt;/td&gt;
				&lt;td colspan=&quot;2&quot; style=&quot;background-color: #fff; color: #222; text-align: center;&quot;&gt;Verze z 18. 12. 2014, 11:47&lt;/td&gt;
				&lt;/tr&gt;&lt;tr&gt;&lt;td colspan=&quot;2&quot; class=&quot;diff-lineno&quot; id=&quot;mw-diff-left-l3&quot; &gt;Řádek 3:&lt;/td&gt;
&lt;td colspan=&quot;2&quot; class=&quot;diff-lineno&quot;&gt;Řádek 3:&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;===Šabakova deska===&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;===Šabakova deska===&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt;−&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #ffe49c; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;Samotný text mennoferské teologie se nachází na tzv. Šabakově desce (British museum No.498), pocházející z období [[25.dynastie]]. Na mnoha  je ovšem poškozen, jelikož samotná deska v pozdějších obdobích sloužila jako kámen k mletí obilí.&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt;+&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #a3d3ff; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;Samotný text mennoferské teologie se nachází na tzv. Šabakově desce (British museum No.498), pocházející z období [[25.dynastie]]. Na mnoha  je ovšem poškozen, jelikož samotná deska v pozdějších obdobích sloužila jako kámen k mletí obilí.&lt;ins class=&quot;diffchange diffchange-inline&quot;&gt;&amp;lt;ref&amp;gt;Breasted, James H. : 1901 „The philosophy of a Memphite priest“, Zeitschrift für ägyptische Sprache und Altertumskunde 39, s. 39 -54.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;/ins&gt;&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt;−&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #ffe49c; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;O samotném stáří textu odborníci stále vedou spory. Na počátku celého textu totiž faraon [[Šabaka]] prohlašuje, že se jedná o text, který byl nalezen na starých poničených svitcích, a on jej nechal přepsat a vytesat do kamene, přičemž text je napsán v archaickém či záměrně archaizujícím jazyce. Může se jednat o propagandu a záměrný odkaz na starší období egyptských dějin, což nebylo v období 25.dynastie nic neobvyklého, nicméně některé koncepty a představy, které mennoferská teologie obsahuje, jako například mýtus o [[Spor Hora se Sutechem|sporu Hora se Sutechem]]  nebo představy o vzniku světa pomocí magické moci slova, se objevují např. už v [[Texty pyramid|Textech pyramid]] nebo [[Tety rakví|Textech rakví]]. Objevují se zde ovšem také synkretismy a náboženské představy, typické spíše pro pozdější období, někteří badatelé se tak kloní spíše k tomu, že text byl sepsán v časech [[Nová říše|Nové říše]], a to konkrétně [[19.dynastie]]. Je ovšem také možné, že se jedná o dílo mennoferských kněží, Šabakových současníků, kteří s využitím starších textů a představ text sami vytvořili a panovník jej následně použil jako politickou propagandu.  &lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt;+&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #a3d3ff; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;O samotném stáří textu odborníci stále vedou spory. Na počátku celého textu totiž faraon [[Šabaka]] prohlašuje, že se jedná o text, který byl nalezen na starých poničených svitcích, a on jej nechal přepsat a vytesat do kamene, přičemž text je napsán v archaickém či záměrně archaizujícím jazyce. Může se jednat o propagandu a záměrný odkaz na starší období egyptských dějin, což nebylo v období 25.dynastie nic neobvyklého, nicméně některé koncepty a představy, které mennoferská teologie obsahuje, jako například mýtus o [[Spor Hora se Sutechem|sporu Hora se Sutechem]]  nebo představy o vzniku světa pomocí magické moci slova, se objevují např. už v [[Texty pyramid|Textech pyramid]] nebo [[Tety rakví|Textech rakví]]. Objevují se zde ovšem také synkretismy a náboženské představy, typické spíše pro pozdější období, někteří badatelé se tak kloní spíše k tomu, že text byl sepsán v časech [[Nová říše|Nové říše]], a to konkrétně [[19.dynastie]]. Je ovšem také možné, že se jedná o dílo mennoferských kněží, Šabakových současníků, kteří s využitím starších textů a představ text sami vytvořili a panovník jej následně použil jako politickou propagandu.&lt;ins class=&quot;diffchange diffchange-inline&quot;&gt;&amp;lt;ref&amp;gt;Janák, J.: 2009 Staroegyptské náboženství I: Bohové na zemi a v nebesích&amp;quot;, Praha : Oikoymenh.&amp;lt;/ref&amp;gt; &lt;/ins&gt;&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;===Obsah===&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;===Obsah===&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt;−&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #ffe49c; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;Text mennoferské teologie lez rozdělit do několika tematických částí. V úvodní části, jak již bylo řečeno, promlouvá panovník Šabaka, který se zmiňuje o tom, jak byl původní text nalezen a opsán. Tyto informace se nacházejí ve dvou horizontálních řádcích na vrchu desky. Následně pokračuje &lt;del class=&quot;diffchange diffchange-inline&quot;&gt;62 &lt;/del&gt;sloupců, popisujících místní náboženské představy.&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt;+&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #a3d3ff; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;Text mennoferské teologie lez rozdělit do několika tematických částí. V úvodní části, jak již bylo řečeno, promlouvá panovník Šabaka, který se zmiňuje o tom, jak byl původní text nalezen a opsán. Tyto informace se nacházejí ve dvou horizontálních řádcích na vrchu desky. Následně pokračuje &lt;ins class=&quot;diffchange diffchange-inline&quot;&gt;61 &lt;/ins&gt;sloupců, popisujících místní náboženské představy.&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt;−&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #ffe49c; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;V první části samotného náboženského textu se pojednává o sporu [[Hor|Hora]] se [[Sutech|Sutechem]], jejich rozsouzení a rozdělení vlády nad Egyptem mezi ně, a následně ustanovení Hora vládcem nad celou zemí. Už zde je ovšem zdůrazňována role  Memfidy a jejího hlavního boha, [[Ptah|Ptaha]], na kterého je v celém textu kladen důraz, a který zde vystupuje  rovněž jako stvořitel. Podle první části textu se toto rozsouzení mělo odehrát právě v Ptahově chrámu v Mennoferu, a na mennoferské pohřebiště je zde umisťován i hrob boha [[Usir|Usira]]. Hor jako vládce Egypta je zde také spojován s Ptahem Tatenenem.&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt;+&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #a3d3ff; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;V první části samotného náboženského textu se pojednává o sporu [[Hor|Hora]] se [[Sutech|Sutechem]], jejich rozsouzení a rozdělení vlády nad Egyptem mezi ně, a následně ustanovení Hora vládcem nad celou zemí. Už zde je ovšem zdůrazňována role  Memfidy a jejího hlavního boha, [[Ptah|Ptaha]], na kterého je v celém textu kladen důraz, a který zde vystupuje  rovněž jako stvořitel. Podle první části textu se toto rozsouzení mělo odehrát právě v Ptahově chrámu v Mennoferu, a na mennoferské pohřebiště je zde umisťován i hrob boha [[Usir|Usira]]. Hor jako vládce Egypta je zde také spojován s Ptahem Tatenenem.&lt;ins class=&quot;diffchange diffchange-inline&quot;&gt;&amp;lt;ref&amp;gt;Mennoferská teologie 1 - 53 (Breasted, James H. : 1901 „The philosophy of a Memphite priest“, Zeitschrift für ägyptische Sprache und Altertumskunde 39).&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;/ins&gt;&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt;−&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #ffe49c; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;V druhé části je popisováno stvoření světa bohem Ptahem. Svět je zde stvořen pomocí Ptahova srdce a jazyka, zastupujícími zde myšlení (Egypťané věřili, že myšlení, svědomí a paměť sídlí v srdci) a slovo. Celý svět tak vzniká pomocí myšlenky, přenesené do slov. Na magickou moc slov je zde kladen zvláštní důraz, a je spojována také se stvořením hieroglyfů, které byly považovány za mocné magické nástroje. Po samotném stvoření světa jej Ptah také organizuje a uspořádává. V samotném textu tedy čteme: ''„Vidění očí, slyšení uší a dýchání vzduchu nosem jsou přítomny v srdci. On(o)'' (tj. buď Ptah, nebo srdce, text je zřejmě záměrně dvojznačný) ''je to, co je zdrojem všeho vědění a jazyk opakuje to, co srdce vymyslí / o čem srdce přemýšlí. On stvořil všechny bohy, a to i Atuma a jeho Devatero. Všechna slova bohů /každý hieroglyf vznikl z toho, co vymyslelo / o čem přemýšlelo srdce a co přikázal jazyk. (…)Pohyb každého údu je podle jeho rozkazu, toho, co je vysloveno / podle rozkazu jeho slov, toho, co vymyslelo srdce a co vyšlo z jazyka.“''  &lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt;+&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #a3d3ff; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;V druhé části je popisováno stvoření světa bohem Ptahem. Svět je zde stvořen pomocí Ptahova srdce a jazyka, zastupujícími zde myšlení (Egypťané věřili, že myšlení, svědomí a paměť sídlí v srdci) a slovo. Celý svět tak vzniká pomocí myšlenky, přenesené do slov. Na magickou moc slov je zde kladen zvláštní důraz, a je spojována také se stvořením hieroglyfů, které byly považovány za mocné magické nástroje. Po samotném stvoření světa jej Ptah také organizuje a uspořádává. V samotném textu tedy čteme: ''„Vidění očí, slyšení uší a dýchání vzduchu nosem jsou přítomny v srdci. On(o)'' (tj. buď Ptah, nebo srdce, text je zřejmě záměrně dvojznačný) ''je to, co je zdrojem všeho vědění a jazyk opakuje to, co srdce vymyslí / o čem srdce přemýšlí. On stvořil všechny bohy, a to i Atuma a jeho Devatero. Všechna slova bohů /každý hieroglyf vznikl z toho, co vymyslelo / o čem přemýšlelo srdce a co přikázal jazyk. (…)Pohyb každého údu je podle jeho rozkazu, toho, co je vysloveno / podle rozkazu jeho slov, toho, co vymyslelo srdce a co vyšlo z jazyka.“'' &lt;ins class=&quot;diffchange diffchange-inline&quot;&gt;&amp;lt;ref&amp;gt;Mennoferská teologie 53 - 57 (Breasted, James H. : 1901 „The philosophy of a Memphite priest“, Zeitschrift für ägyptische Sprache und Altertumskunde 39).&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;/ins&gt;&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt;−&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #ffe49c; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;Bohové, známí jako stvořitelé z jiných kosmogonií, zde vystupují pouze jako Ptahovy nástroje nebo projevy , např. o hélipolském Devateru se zde můžeme dočíst : ''„Devatero jsou tedy jeho zuby a jeho rty v tom výroku, kterým vyhlásil všechny věci a ze kterého vzešli Šu a Tefnut, a který zrodil Devatero.“ '' Co se týče hermopolské kosmogonie, Ptah je zde identifikován s bohem Thovtem, který zde vystupuje ve spojistosti se svým patronátem nad (magickými) slovy a písmem : ''„On je Thovt, který je moudrý, jehož moc je větší než bohové / než (moc ostatních) bohů. Tak byl Ptah spokojen, poté, co vytvořil všechny věci a všechna božská slova / hieroglyfy.“'' Tak je Ptah spojen s ostatními významnými kultovními centry a dalšími bohy stvořiteli, kteří ovšem vždy fungují jako jeho součást nebo projev, a mennoferští kněží tak vyjadřují nadřazní své představy o stvoření světa nad ostatními.&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt;+&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #a3d3ff; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;Bohové, známí jako stvořitelé z jiných kosmogonií, zde vystupují pouze jako Ptahovy nástroje nebo projevy , např. o hélipolském Devateru se zde můžeme dočíst : ''„Devatero jsou tedy jeho zuby a jeho rty v tom výroku, kterým vyhlásil všechny věci a ze kterého vzešli Šu a Tefnut, a který zrodil Devatero.“ ''&lt;ins class=&quot;diffchange diffchange-inline&quot;&gt;&amp;lt;ref&amp;gt;Mennoferská teologie 55 - 56 (Breasted, James H. : 1901 „The philosophy of a Memphite priest“, Zeitschrift für ägyptische Sprache und Altertumskunde 39).&amp;lt;/ref&amp;gt; &lt;/ins&gt;Co se týče hermopolské kosmogonie, Ptah je zde identifikován s bohem Thovtem, který zde vystupuje ve spojistosti se svým patronátem nad (magickými) slovy a písmem : ''„On je Thovt, který je moudrý, jehož moc je větší než bohové / než (moc ostatních) bohů. Tak byl Ptah spokojen, poté, co vytvořil všechny věci a všechna božská slova / hieroglyfy.“''&lt;ins class=&quot;diffchange diffchange-inline&quot;&gt;&amp;lt;ref&amp;gt;Mennoferská teologie 58 (Breasted, James H. : 1901 „The philosophy of a Memphite priest“, Zeitschrift für ägyptische Sprache und Altertumskunde 39).&amp;lt;/ref&amp;gt; &lt;/ins&gt;Tak je Ptah spojen s ostatními významnými kultovními centry a dalšími bohy stvořiteli, kteří ovšem vždy fungují jako jeho součást nebo projev, a mennoferští kněží tak vyjadřují nadřazní své představy o stvoření světa nad ostatními.&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td colspan=&quot;2&quot;&gt; &lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt;+&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #a3d3ff; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt; &lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td colspan=&quot;2&quot;&gt; &lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt;+&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #a3d3ff; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt; &lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td colspan=&quot;2&quot;&gt; &lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt;+&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #a3d3ff; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;&lt;ins class=&quot;diffchange diffchange-inline&quot;&gt;=== Reference ===&lt;/ins&gt;&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td colspan=&quot;2&quot;&gt; &lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt;+&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #a3d3ff; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;&lt;ins class=&quot;diffchange diffchange-inline&quot;&gt;&amp;lt;references/&amp;gt;&lt;/ins&gt;&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td colspan=&quot;2&quot;&gt; &lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt;+&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #a3d3ff; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt; &lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td colspan=&quot;2&quot;&gt; &lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt;+&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #a3d3ff; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;&lt;ins class=&quot;diffchange diffchange-inline&quot;&gt;=== Další literatura ===&lt;/ins&gt;&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td colspan=&quot;2&quot;&gt; &lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt;+&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #a3d3ff; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;&lt;ins class=&quot;diffchange diffchange-inline&quot;&gt;Allen, James P. 1988. Genesis in Egypt: the philosophy of ancient Egyptian creation accounts. Yale Egyptological studies. New Haven: Yale Egyptological Seminar, Department of Near Eastern Languages and Civilizations.&lt;/ins&gt;&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td colspan=&quot;2&quot;&gt; &lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt;+&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #a3d3ff; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt; &lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td colspan=&quot;2&quot;&gt; &lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt;+&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #a3d3ff; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt; &lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td colspan=&quot;2&quot;&gt; &lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt;+&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #a3d3ff; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt; &lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td colspan=&quot;2&quot;&gt; &lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt;+&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #a3d3ff; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;&lt;ins class=&quot;diffchange diffchange-inline&quot;&gt;Ockinga, Boyo G. 2010. The Memphite Theology - its purpose and date. In Woods, Alexandra, Ann McFarlane, and Susanne Binder (eds), Egyptian culture and society: studies in honour of Naguib Kanawati 2, 99-117. [Le Caire]: Conseil Suprême des Antiquités.&lt;/ins&gt;&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td colspan=&quot;2&quot;&gt; &lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt;+&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #a3d3ff; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt; &lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td colspan=&quot;2&quot;&gt; &lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt;+&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #a3d3ff; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt; &lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td colspan=&quot;2&quot;&gt; &lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt;+&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #a3d3ff; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;&lt;ins class=&quot;diffchange diffchange-inline&quot;&gt;[[Kategorie: Egyptologie|*]]&lt;/ins&gt;&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;/table&gt;</summary>
		<author><name>Diana.Mickova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Mennofersk%C3%A1_teologie&amp;diff=12616&amp;oldid=prev</id>
		<title>Diana.Mickova: Založena nová stránka s textem „'''Mennoferská teologie''' se nazývá podle města Mennoferu, dnešní Memfidy, jednoho z nejvýznamnějších center starověkého Egypta. …“</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Mennofersk%C3%A1_teologie&amp;diff=12616&amp;oldid=prev"/>
		<updated>2014-12-18T11:32:21Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Založena nová stránka s textem „&amp;#039;&amp;#039;&amp;#039;Mennoferská teologie&amp;#039;&amp;#039;&amp;#039; se nazývá podle města &lt;a href=&quot;/w/index.php?title=Mennofer&amp;amp;action=edit&amp;amp;redlink=1&quot; class=&quot;new&quot; title=&quot;Mennofer (stránka neexistuje)&quot;&gt;Mennoferu&lt;/a&gt;, dnešní Memfidy, jednoho z nejvýznamnějších center starověkého Egypta. …“&lt;/p&gt;
&lt;p&gt;&lt;b&gt;Nová stránka&lt;/b&gt;&lt;/p&gt;&lt;div&gt;'''Mennoferská teologie''' se nazývá podle města [[Mennofer|Mennoferu]], dnešní Memfidy, jednoho z nejvýznamnějších center starověkého Egypta. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Šabakova deska===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Samotný text mennoferské teologie se nachází na tzv. Šabakově desce (British museum No.498), pocházející z období [[25.dynastie]]. Na mnoha  je ovšem poškozen, jelikož samotná deska v pozdějších obdobích sloužila jako kámen k mletí obilí.&lt;br /&gt;
O samotném stáří textu odborníci stále vedou spory. Na počátku celého textu totiž faraon [[Šabaka]] prohlašuje, že se jedná o text, který byl nalezen na starých poničených svitcích, a on jej nechal přepsat a vytesat do kamene, přičemž text je napsán v archaickém či záměrně archaizujícím jazyce. Může se jednat o propagandu a záměrný odkaz na starší období egyptských dějin, což nebylo v období 25.dynastie nic neobvyklého, nicméně některé koncepty a představy, které mennoferská teologie obsahuje, jako například mýtus o [[Spor Hora se Sutechem|sporu Hora se Sutechem]]  nebo představy o vzniku světa pomocí magické moci slova, se objevují např. už v [[Texty pyramid|Textech pyramid]] nebo [[Tety rakví|Textech rakví]]. Objevují se zde ovšem také synkretismy a náboženské představy, typické spíše pro pozdější období, někteří badatelé se tak kloní spíše k tomu, že text byl sepsán v časech [[Nová říše|Nové říše]], a to konkrétně [[19.dynastie]]. Je ovšem také možné, že se jedná o dílo mennoferských kněží, Šabakových současníků, kteří s využitím starších textů a představ text sami vytvořili a panovník jej následně použil jako politickou propagandu. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Obsah===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Text mennoferské teologie lez rozdělit do několika tematických částí. V úvodní části, jak již bylo řečeno, promlouvá panovník Šabaka, který se zmiňuje o tom, jak byl původní text nalezen a opsán. Tyto informace se nacházejí ve dvou horizontálních řádcích na vrchu desky. Následně pokračuje 62 sloupců, popisujících místní náboženské představy.&lt;br /&gt;
V první části samotného náboženského textu se pojednává o sporu [[Hor|Hora]] se [[Sutech|Sutechem]], jejich rozsouzení a rozdělení vlády nad Egyptem mezi ně, a následně ustanovení Hora vládcem nad celou zemí. Už zde je ovšem zdůrazňována role  Memfidy a jejího hlavního boha, [[Ptah|Ptaha]], na kterého je v celém textu kladen důraz, a který zde vystupuje  rovněž jako stvořitel. Podle první části textu se toto rozsouzení mělo odehrát právě v Ptahově chrámu v Mennoferu, a na mennoferské pohřebiště je zde umisťován i hrob boha [[Usir|Usira]]. Hor jako vládce Egypta je zde také spojován s Ptahem Tatenenem.&lt;br /&gt;
V druhé části je popisováno stvoření světa bohem Ptahem. Svět je zde stvořen pomocí Ptahova srdce a jazyka, zastupujícími zde myšlení (Egypťané věřili, že myšlení, svědomí a paměť sídlí v srdci) a slovo. Celý svět tak vzniká pomocí myšlenky, přenesené do slov. Na magickou moc slov je zde kladen zvláštní důraz, a je spojována také se stvořením hieroglyfů, které byly považovány za mocné magické nástroje. Po samotném stvoření světa jej Ptah také organizuje a uspořádává. V samotném textu tedy čteme: ''„Vidění očí, slyšení uší a dýchání vzduchu nosem jsou přítomny v srdci. On(o)'' (tj. buď Ptah, nebo srdce, text je zřejmě záměrně dvojznačný) ''je to, co je zdrojem všeho vědění a jazyk opakuje to, co srdce vymyslí / o čem srdce přemýšlí. On stvořil všechny bohy, a to i Atuma a jeho Devatero. Všechna slova bohů /každý hieroglyf vznikl z toho, co vymyslelo / o čem přemýšlelo srdce a co přikázal jazyk. (…)Pohyb každého údu je podle jeho rozkazu, toho, co je vysloveno / podle rozkazu jeho slov, toho, co vymyslelo srdce a co vyšlo z jazyka.“'' &lt;br /&gt;
Bohové, známí jako stvořitelé z jiných kosmogonií, zde vystupují pouze jako Ptahovy nástroje nebo projevy , např. o hélipolském Devateru se zde můžeme dočíst : ''„Devatero jsou tedy jeho zuby a jeho rty v tom výroku, kterým vyhlásil všechny věci a ze kterého vzešli Šu a Tefnut, a který zrodil Devatero.“ '' Co se týče hermopolské kosmogonie, Ptah je zde identifikován s bohem Thovtem, který zde vystupuje ve spojistosti se svým patronátem nad (magickými) slovy a písmem : ''„On je Thovt, který je moudrý, jehož moc je větší než bohové / než (moc ostatních) bohů. Tak byl Ptah spokojen, poté, co vytvořil všechny věci a všechna božská slova / hieroglyfy.“'' Tak je Ptah spojen s ostatními významnými kultovními centry a dalšími bohy stvořiteli, kteří ovšem vždy fungují jako jeho součást nebo projev, a mennoferští kněží tak vyjadřují nadřazní své představy o stvoření světa nad ostatními.&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Diana.Mickova</name></author>
		
	</entry>
</feed>