<?xml version="1.0"?>
<feed xmlns="http://www.w3.org/2005/Atom" xml:lang="cs">
	<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?action=history&amp;feed=atom&amp;title=Ml%C3%A9ko_a_ml%C3%A9%C4%8Dn%C3%A9_v%C3%BDrobky</id>
	<title>Mléko a mléčné výrobky - Historie editací</title>
	<link rel="self" type="application/atom+xml" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?action=history&amp;feed=atom&amp;title=Ml%C3%A9ko_a_ml%C3%A9%C4%8Dn%C3%A9_v%C3%BDrobky"/>
	<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Ml%C3%A9ko_a_ml%C3%A9%C4%8Dn%C3%A9_v%C3%BDrobky&amp;action=history"/>
	<updated>2026-05-14T11:33:55Z</updated>
	<subtitle>Historie editací této stránky</subtitle>
	<generator>MediaWiki 1.33.0</generator>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Ml%C3%A9ko_a_ml%C3%A9%C4%8Dn%C3%A9_v%C3%BDrobky&amp;diff=16368&amp;oldid=prev</id>
		<title>Vera.Okenkova v 1. 2. 2015, 17:19</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Ml%C3%A9ko_a_ml%C3%A9%C4%8Dn%C3%A9_v%C3%BDrobky&amp;diff=16368&amp;oldid=prev"/>
		<updated>2015-02-01T17:19:38Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;&lt;/p&gt;
&lt;table class=&quot;diff diff-contentalign-left&quot; data-mw=&quot;interface&quot;&gt;
				&lt;col class=&quot;diff-marker&quot; /&gt;
				&lt;col class=&quot;diff-content&quot; /&gt;
				&lt;col class=&quot;diff-marker&quot; /&gt;
				&lt;col class=&quot;diff-content&quot; /&gt;
				&lt;tr class=&quot;diff-title&quot; lang=&quot;cs&quot;&gt;
				&lt;td colspan=&quot;2&quot; style=&quot;background-color: #fff; color: #222; text-align: center;&quot;&gt;← Starší verze&lt;/td&gt;
				&lt;td colspan=&quot;2&quot; style=&quot;background-color: #fff; color: #222; text-align: center;&quot;&gt;Verze z 1. 2. 2015, 17:19&lt;/td&gt;
				&lt;/tr&gt;&lt;tr&gt;&lt;td colspan=&quot;2&quot; class=&quot;diff-lineno&quot; id=&quot;mw-diff-left-l13&quot; &gt;Řádek 13:&lt;/td&gt;
&lt;td colspan=&quot;2&quot; class=&quot;diff-lineno&quot;&gt;Řádek 13:&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;V [[lid|lidové]] kuchyni se máslo konzumovalo pouze zřídka, přestože produkce byla velká, ale většina byla určena pro trh. Jeho příprava byla ryze ženskou záležitostí. Proto ho i ženy prodávaly a peníze z toho jim patřily, ale očekávalo se, že je uloží na věno dcerám.  &lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;V [[lid|lidové]] kuchyni se máslo konzumovalo pouze zřídka, přestože produkce byla velká, ale většina byla určena pro trh. Jeho příprava byla ryze ženskou záležitostí. Proto ho i ženy prodávaly a peníze z toho jim patřily, ale očekávalo se, že je uloží na věno dcerám.  &lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt;−&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #ffe49c; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;Máslo se stlouká ze smetany - z kyselé, případně i ze sladké, pak se mu ovšem říká čajové. Pracovní postup se dodnes prakticky nezměnil. Mléko se uložilo na chladné a suché místo v nádobě zvané hrnec slivák, tam se mléko nechalo, dokud nezkyslo, mezitím hospodyně sbírala smetanu, kterou přendávala do máselnice a stloukala ji. Potom se máslo vypralo, a pokud bylo určené pro trh, tak se nahrnulo do formičky, druhý den se ozdobilo něčím zeleným a poslalo na trh. Někdy se „uplácal“ bochánek a ten se přejel ozdobným válečkem.  &lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt;+&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #a3d3ff; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;Máslo se &lt;ins class=&quot;diffchange diffchange-inline&quot;&gt;'''&lt;/ins&gt;stlouká ze smetany&lt;ins class=&quot;diffchange diffchange-inline&quot;&gt;''' &lt;/ins&gt;- z kyselé, případně i ze sladké, pak se mu ovšem říká čajové. Pracovní postup se dodnes prakticky nezměnil. Mléko se uložilo na chladné a suché místo v nádobě zvané hrnec slivák, tam se mléko nechalo, dokud nezkyslo, mezitím hospodyně sbírala smetanu, kterou přendávala do máselnice a stloukala ji. Potom se máslo vypralo, a pokud bylo určené pro trh, tak se nahrnulo do formičky, druhý den se ozdobilo něčím zeleným a poslalo na trh. Někdy se „uplácal“ bochánek a ten se přejel ozdobným válečkem.  &lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;K procesu výroby se vázala řada [[magie|magických]] praktik, např. se přidalo pár kapek svěcené vody, nebo když to neprobíhalo optimálně, tak se máselnice podložila hřebenem - jedná se o klasickou podobnostní magii, čarodějnice, které škodí výrobě másla, musí nejprve spočítat všechny zuby hřebenu. Výroba másla byla považována za [[rituál|rituální]] úkon, při každém kroku bylo třeba přežehnání.&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;K procesu výroby se vázala řada [[magie|magických]] praktik, např. se přidalo pár kapek svěcené vody, nebo když to neprobíhalo optimálně, tak se máselnice podložila hřebenem - jedná se o klasickou podobnostní magii, čarodějnice, které škodí výrobě másla, musí nejprve spočítat všechny zuby hřebenu. Výroba másla byla považována za [[rituál|rituální]] úkon, při každém kroku bylo třeba přežehnání.&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td colspan=&quot;2&quot; class=&quot;diff-lineno&quot; id=&quot;mw-diff-left-l19&quot; &gt;Řádek 19:&lt;/td&gt;
&lt;td colspan=&quot;2&quot; class=&quot;diff-lineno&quot;&gt;Řádek 19:&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;Existovala spousta typů máselnic. Smyslem bylo, aby se změnila konzistence tekutiny.  &lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;Existovala spousta typů máselnic. Smyslem bylo, aby se změnila konzistence tekutiny.  &lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt;−&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #ffe49c; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;V době renesance se čerstvé máslo nekonzumovalo, bylo pouze pro zdravotní a kosmetické účely (třeba aby se člověk neopálil- samozřejmě šlo o praktiky vyšších vrstev; nebo se tělo a vlasy pomazaly jako ochrana proti hmyzu). Máslo určené ke konzumaci se konzervovalo - především solí. Nejběžnější součástí spíže bylo právě solené máslo. Solené se mohlo dále převařovat, šlo o tzv. přepouštění, na másle při zahřátí vzniká pěna (krajové názvy- čmerka, rantos, rankaš). Ta se sbírala a dávala se do samostatné nádoby. Takovéto máslo se pak mazalo na chleba nebo se dávalo slepicím.   &lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt;+&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #a3d3ff; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;V době renesance se čerstvé máslo nekonzumovalo, bylo pouze pro &lt;ins class=&quot;diffchange diffchange-inline&quot;&gt;'''&lt;/ins&gt;zdravotní a kosmetické účely&lt;ins class=&quot;diffchange diffchange-inline&quot;&gt;''' &lt;/ins&gt;(třeba aby se člověk neopálil- samozřejmě šlo o praktiky vyšších vrstev; nebo se tělo a vlasy pomazaly jako ochrana proti hmyzu). Máslo určené ke konzumaci se konzervovalo - především solí. Nejběžnější součástí spíže bylo právě solené máslo. Solené se mohlo dále převařovat, šlo o tzv. přepouštění, na másle při zahřátí vzniká pěna (krajové názvy- čmerka, rantos, rankaš). Ta se sbírala a dávala se do samostatné nádoby. Takovéto máslo se pak mazalo na chleba nebo se dávalo slepicím.   &lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;=== Sýr ===&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;=== Sýr ===&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td colspan=&quot;2&quot; class=&quot;diff-lineno&quot; id=&quot;mw-diff-left-l27&quot; &gt;Řádek 27:&lt;/td&gt;
&lt;td colspan=&quot;2&quot; class=&quot;diff-lineno&quot;&gt;Řádek 27:&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;==== Kyselý sýr ====  &lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;==== Kyselý sýr ====  &lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt;−&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #ffe49c; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;Jde o starší, archaickou záležitost. Základem při jeho výrobě je tvaroh, ten se vyrábí z kyselého mléka (to je hustší a sladké). Kyselé mléko se pak dalo do hustého plátěného pytle (tvarožník). Ten se zavěsil a pod něj se umístila nádoba, do níž se chytala syrovátka, která z toho vykapávala. Tento krok se někdy urychloval na lisu na tvaroh (také krajové názvy- např. tužák). Vlastní tvaroh se prodal nebo se spotřeboval v domácnosti - připravovaly se z něj nejčastěji různé pomazánky (eliška, brián, toleranc, ...) nebo se nastrouhal jako nádivka do pečiva či byl doplňkem jako posypka na slaná i sladká jídla.  &lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt;+&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #a3d3ff; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;Jde o &lt;ins class=&quot;diffchange diffchange-inline&quot;&gt;'''&lt;/ins&gt;starší&lt;ins class=&quot;diffchange diffchange-inline&quot;&gt;'''&lt;/ins&gt;, archaickou záležitost. Základem při jeho výrobě je tvaroh, ten se vyrábí &lt;ins class=&quot;diffchange diffchange-inline&quot;&gt;'''&lt;/ins&gt;z kyselého mléka&lt;ins class=&quot;diffchange diffchange-inline&quot;&gt;''' &lt;/ins&gt;(to je hustší a sladké). Kyselé mléko se pak dalo do hustého plátěného pytle (tvarožník). Ten se zavěsil a pod něj se umístila nádoba, do níž se chytala syrovátka, která z toho vykapávala. Tento krok se někdy urychloval na lisu na tvaroh (také krajové názvy- např. tužák). Vlastní tvaroh se prodal nebo se spotřeboval v domácnosti - připravovaly se z něj nejčastěji různé pomazánky (eliška, brián, toleranc, ...) nebo se nastrouhal jako nádivka do pečiva či byl doplňkem jako posypka na slaná i sladká jídla.  &lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;Když se tvaroh dál zpracovává, tak vzniká sýr. Ve staré češtině byla dokonce slova tvaroh a sýr synonymy - relikt nalezneme dnes v označení klasické lahůdky z Loštic - olomoucké tvarůžky či syrečky.  &lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;Když se tvaroh dál zpracovává, tak vzniká sýr. Ve staré češtině byla dokonce slova tvaroh a sýr synonymy - relikt nalezneme dnes v označení klasické lahůdky z Loštic - olomoucké tvarůžky či syrečky.  &lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td colspan=&quot;2&quot; class=&quot;diff-lineno&quot; id=&quot;mw-diff-left-l33&quot; &gt;Řádek 33:&lt;/td&gt;
&lt;td colspan=&quot;2&quot; class=&quot;diff-lineno&quot;&gt;Řádek 33:&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;Tvaroh se nasolil, přidal se kmín nebo další ingredience. Hmota se pak přendala do plátna a do hrnce, kde se nechala zrát. Takto vzniklý sýr se mazal na chleba. Někdy se z něj vařila i polévka, které se říkalo syrnice či syrňačka. Tento sýr se mohl i svařit, tak vznikaly základy pro tavené sýry, ale pro lidovou kuchyni to nebylo příliš typické.  &lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;Tvaroh se nasolil, přidal se kmín nebo další ingredience. Hmota se pak přendala do plátna a do hrnce, kde se nechala zrát. Takto vzniklý sýr se mazal na chleba. Někdy se z něj vařila i polévka, které se říkalo syrnice či syrňačka. Tento sýr se mohl i svařit, tak vznikaly základy pro tavené sýry, ale pro lidovou kuchyni to nebylo příliš typické.  &lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt;−&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #ffe49c; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;Nejčastěji se ze sýra vytvarovaly homolky (nepostradatelná součást lidové kuchyně), které se pak nechaly uschnout. Pro tento účel měly v domácnostech hospodyně speciální klícky nebo poklopy. Takto se sýr uskladnil na suchém místě, v případě potřeby se sýr nastrouhal (např. na zahuštění polévek). Někdy se sýr smíchal ještě s tvarohem a tak se uskladnil. Avšak existovaly regionální odchylky - např. moravský spížkový sýr, kde se místo homolek tvarovaly válečky, ty se prokládaly tvarohem a celé se to nechalo zrát na seníku, kde byla stabilní teplota a vlhkost. Nebo zmiňované (olomoucké) tvarůžky ty se připravují z odtučněného mléka, smetana už je sebraná. Jejich základem je tvaroh, z něho se ručně vytvarují části, které se suší, obracejí se a pak se omývají v syrovátce, uloží se do černého hliněného hrnce. Nakonec se zalijí slanou vodou, zakryjí se ořechovým listím a nechají se zrát - do sklepa, předtím se na to dá dýnko (poklička). Tvarůžky byly žádaným produktem již za 30- leté války. 	&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt;+&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #a3d3ff; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;Nejčastěji se ze sýra &lt;ins class=&quot;diffchange diffchange-inline&quot;&gt;'''&lt;/ins&gt;vytvarovaly homolky&lt;ins class=&quot;diffchange diffchange-inline&quot;&gt;''' &lt;/ins&gt;(nepostradatelná součást lidové kuchyně), které se pak nechaly uschnout. Pro tento účel měly v domácnostech hospodyně speciální klícky nebo poklopy. Takto se sýr uskladnil na suchém místě, v případě potřeby se sýr nastrouhal (např. na zahuštění polévek). Někdy se sýr smíchal ještě s tvarohem a tak se uskladnil. Avšak existovaly regionální odchylky - např. moravský spížkový sýr, kde se místo homolek tvarovaly válečky, ty se prokládaly tvarohem a celé se to nechalo zrát na seníku, kde byla stabilní teplota a vlhkost. Nebo zmiňované (olomoucké) tvarůžky ty se připravují z odtučněného mléka, smetana už je sebraná. Jejich základem je tvaroh, z něho se ručně vytvarují části, které se suší, obracejí se a pak se omývají v syrovátce, uloží se do černého hliněného hrnce. Nakonec se zalijí slanou vodou, zakryjí se ořechovým listím a nechají se zrát - do sklepa, předtím se na to dá dýnko (poklička). Tvarůžky byly žádaným produktem již za 30- leté války. 	&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;==== Sladký sýr ====&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;==== Sladký sýr ====&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt;−&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #ffe49c; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;Vyrábí se přímo z mléka (tučného), které se po nadojení sráželo pomocí syřidla a tím došlo k okamžité reakci. Syřidla se používala rostlinná i živočišná - např. šťáva z fíkovníku (st. Řekové), u nás třeba šťovík, kopřiva, moruše; ale i žaludeční šťávy zvířat.  &lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt;+&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #a3d3ff; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;Vyrábí se &lt;ins class=&quot;diffchange diffchange-inline&quot;&gt;'''&lt;/ins&gt;přímo z mléka (tučného)&lt;ins class=&quot;diffchange diffchange-inline&quot;&gt;'''&lt;/ins&gt;, které se po nadojení sráželo pomocí syřidla a tím došlo k okamžité reakci. Syřidla se používala rostlinná i živočišná - např. šťáva z fíkovníku (st. Řekové), u nás třeba šťovík, kopřiva, moruše; ale i žaludeční šťávy zvířat.  &lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;Z vysrážené hmoty se pak vyrábí sladké sýry - ve střední Evropě jde třeba o brynzu (z ovčího mléka), románské národy pak vyrábí sladké sýry také z ovčího ale i z kravského mléka. Sladké sýry se dají i napařovat. Postupy jsou různé, dnes jsou vesměs chráněny patenty.&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;Z vysrážené hmoty se pak vyrábí sladké sýry - ve střední Evropě jde třeba o brynzu (z ovčího mléka), románské národy pak vyrábí sladké sýry také z ovčího ale i z kravského mléka. Sladké sýry se dají i napařovat. Postupy jsou různé, dnes jsou vesměs chráněny patenty.&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;V renesanční městské kuchyni byly oblíbené tzv. maldříky. Lékaři před nimi však varovali. Ovčí sýr a žinčica (syrovátka z ovčího mléka) pak ještě v meziválečné době léčily tuberkulózu.&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;V renesanční městské kuchyni byly oblíbené tzv. maldříky. Lékaři před nimi však varovali. Ovčí sýr a žinčica (syrovátka z ovčího mléka) pak ještě v meziválečné době léčily tuberkulózu.&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td colspan=&quot;2&quot;&gt; &lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt;+&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #a3d3ff; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;&lt;ins style=&quot;font-weight: bold; text-decoration: none;&quot;&gt;&lt;/ins&gt;&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td colspan=&quot;2&quot;&gt; &lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt;+&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #a3d3ff; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;&lt;ins style=&quot;font-weight: bold; text-decoration: none;&quot;&gt;== Zdroje==&lt;/ins&gt;&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td colspan=&quot;2&quot;&gt; &lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt;+&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #a3d3ff; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;&lt;ins style=&quot;font-weight: bold; text-decoration: none;&quot;&gt;=== Zdroj ===&lt;/ins&gt;&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td colspan=&quot;2&quot;&gt; &lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt;+&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #a3d3ff; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;&lt;ins style=&quot;font-weight: bold; text-decoration: none;&quot;&gt;ŠTĚPÁNOVÁ, Irena. ''Lidová strava v kulturněhistorickém kontextu''. Přednášky Ústavu etnologie FF UK, LS 2011/2012&lt;/ins&gt;&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td colspan=&quot;2&quot;&gt; &lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt;+&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #a3d3ff; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;&lt;ins style=&quot;font-weight: bold; text-decoration: none;&quot;&gt;&lt;/ins&gt;&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td colspan=&quot;2&quot;&gt; &lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt;+&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #a3d3ff; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;&lt;ins style=&quot;font-weight: bold; text-decoration: none;&quot;&gt;=== Doporučená literatura a další zdroje ===&lt;/ins&gt;&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td colspan=&quot;2&quot;&gt; &lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt;+&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #a3d3ff; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;&lt;ins style=&quot;font-weight: bold; text-decoration: none;&quot;&gt;* ''Antropology of Food and Habits'', Paris 1975&lt;/ins&gt;&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td colspan=&quot;2&quot;&gt; &lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt;+&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #a3d3ff; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;&lt;ins style=&quot;font-weight: bold; text-decoration: none;&quot;&gt;* ''Food in Perspective'', Edinburg 1981&lt;/ins&gt;&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td colspan=&quot;2&quot;&gt; &lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt;+&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #a3d3ff; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;&lt;ins style=&quot;font-weight: bold; text-decoration: none;&quot;&gt;* ''European Food History'', New York 1992&lt;/ins&gt;&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td colspan=&quot;2&quot;&gt; &lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt;+&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #a3d3ff; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;&lt;ins style=&quot;font-weight: bold; text-decoration: none;&quot;&gt;* Beranová M., ''Chléb a sýr u českých Slovanů''. Archeologické rozhledy 1990, r.42, s. 398-401&lt;/ins&gt;&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td colspan=&quot;2&quot;&gt; &lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt;+&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #a3d3ff; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;&lt;ins style=&quot;font-weight: bold; text-decoration: none;&quot;&gt;* Beranová M., ''Jídlo a pití za Rudolfa II''., Praha 1997&lt;/ins&gt;&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td colspan=&quot;2&quot;&gt; &lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt;+&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #a3d3ff; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;&lt;ins style=&quot;font-weight: bold; text-decoration: none;&quot;&gt;* Douglas M., ''Complexité culturelle: cuisin et société.'' Paris, Sociétés, 1988, č. 19&lt;/ins&gt;&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td colspan=&quot;2&quot;&gt; &lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt;+&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #a3d3ff; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;&lt;ins style=&quot;font-weight: bold; text-decoration: none;&quot;&gt;* Stoličná R., ''Jedlá a nápoje našich predkov'', Bratislava 1991&lt;/ins&gt;&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td colspan=&quot;2&quot;&gt; &lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt;+&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #a3d3ff; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;&lt;ins style=&quot;font-weight: bold; text-decoration: none;&quot;&gt;* Štěpánová, Irena. ''Lidová strava v kulturněhistorickém kontextu''. Přednášky Ústavu etnologie FF UK, LS 2011/2012&lt;/ins&gt;&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td colspan=&quot;2&quot;&gt; &lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt;+&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #a3d3ff; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;&lt;ins style=&quot;font-weight: bold; text-decoration: none;&quot;&gt;* Úlehlová-Tilschová M., ''Česká strava lidová'', Praha 2011&lt;/ins&gt;&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td colspan=&quot;2&quot;&gt; &lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt;+&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #a3d3ff; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;&lt;ins style=&quot;font-weight: bold; text-decoration: none;&quot;&gt;&lt;/ins&gt;&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td colspan=&quot;2&quot;&gt; &lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt;+&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #a3d3ff; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;&lt;ins style=&quot;font-weight: bold; text-decoration: none;&quot;&gt;[[Kategorie:Etnologie]]&lt;/ins&gt;&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;/table&gt;</summary>
		<author><name>Vera.Okenkova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Ml%C3%A9ko_a_ml%C3%A9%C4%8Dn%C3%A9_v%C3%BDrobky&amp;diff=16367&amp;oldid=prev</id>
		<title>Vera.Okenkova v 1. 2. 2015, 17:16</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Ml%C3%A9ko_a_ml%C3%A9%C4%8Dn%C3%A9_v%C3%BDrobky&amp;diff=16367&amp;oldid=prev"/>
		<updated>2015-02-01T17:16:08Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;&lt;/p&gt;
&lt;table class=&quot;diff diff-contentalign-left&quot; data-mw=&quot;interface&quot;&gt;
				&lt;col class=&quot;diff-marker&quot; /&gt;
				&lt;col class=&quot;diff-content&quot; /&gt;
				&lt;col class=&quot;diff-marker&quot; /&gt;
				&lt;col class=&quot;diff-content&quot; /&gt;
				&lt;tr class=&quot;diff-title&quot; lang=&quot;cs&quot;&gt;
				&lt;td colspan=&quot;2&quot; style=&quot;background-color: #fff; color: #222; text-align: center;&quot;&gt;← Starší verze&lt;/td&gt;
				&lt;td colspan=&quot;2&quot; style=&quot;background-color: #fff; color: #222; text-align: center;&quot;&gt;Verze z 1. 2. 2015, 17:16&lt;/td&gt;
				&lt;/tr&gt;&lt;tr&gt;&lt;td colspan=&quot;2&quot; class=&quot;diff-lineno&quot; id=&quot;mw-diff-left-l21&quot; &gt;Řádek 21:&lt;/td&gt;
&lt;td colspan=&quot;2&quot; class=&quot;diff-lineno&quot;&gt;Řádek 21:&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;V době renesance se čerstvé máslo nekonzumovalo, bylo pouze pro zdravotní a kosmetické účely (třeba aby se člověk neopálil- samozřejmě šlo o praktiky vyšších vrstev; nebo se tělo a vlasy pomazaly jako ochrana proti hmyzu). Máslo určené ke konzumaci se konzervovalo - především solí. Nejběžnější součástí spíže bylo právě solené máslo. Solené se mohlo dále převařovat, šlo o tzv. přepouštění, na másle při zahřátí vzniká pěna (krajové názvy- čmerka, rantos, rankaš). Ta se sbírala a dávala se do samostatné nádoby. Takovéto máslo se pak mazalo na chleba nebo se dávalo slepicím.   &lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;V době renesance se čerstvé máslo nekonzumovalo, bylo pouze pro zdravotní a kosmetické účely (třeba aby se člověk neopálil- samozřejmě šlo o praktiky vyšších vrstev; nebo se tělo a vlasy pomazaly jako ochrana proti hmyzu). Máslo určené ke konzumaci se konzervovalo - především solí. Nejběžnější součástí spíže bylo právě solené máslo. Solené se mohlo dále převařovat, šlo o tzv. přepouštění, na másle při zahřátí vzniká pěna (krajové názvy- čmerka, rantos, rankaš). Ta se sbírala a dávala se do samostatné nádoby. Takovéto máslo se pak mazalo na chleba nebo se dávalo slepicím.   &lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt;−&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #ffe49c; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;&lt;del class=&quot;diffchange diffchange-inline&quot;&gt;2&lt;/del&gt;) &lt;del class=&quot;diffchange diffchange-inline&quot;&gt;SÝR&lt;/del&gt;&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt;+&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #a3d3ff; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;&lt;ins class=&quot;diffchange diffchange-inline&quot;&gt;=== Sýr ===&lt;/ins&gt;&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td colspan=&quot;2&quot;&gt; &lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt;+&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #a3d3ff; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;&lt;ins class=&quot;diffchange diffchange-inline&quot;&gt;Slovo sýr má indoevropský původ, odvozuje se od slova &amp;quot;sur&amp;quot;, který znamená kyselý. Sýr je pak i rituální jídlem - např. svatební syrná kaše. Sýr patřil i k poddanským dávkám. Býval symbolickým darem nevěsty matce ženicha - jako symbol ženské práce.&lt;/ins&gt;&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td colspan=&quot;2&quot;&gt; &lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt;+&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #a3d3ff; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;&lt;ins class=&quot;diffchange diffchange-inline&quot;&gt; &lt;/ins&gt;&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td colspan=&quot;2&quot;&gt; &lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt;+&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #a3d3ff; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;&lt;ins class=&quot;diffchange diffchange-inline&quot;&gt;Sýr figuruje i v městské kuchyni. Zde je neodmyslitelnou součástí jídla ve formě tzv. popojídky, tedy něco jako dezert (což se objevuje i v lidové kuchyni&lt;/ins&gt;)&lt;ins class=&quot;diffchange diffchange-inline&quot;&gt;. V tradiční společnosti se vyráběly '''dva základní druhy sýrů''' - kyselý a sladký.&lt;/ins&gt;&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td colspan=&quot;2&quot;&gt; &lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt;+&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #a3d3ff; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt; &lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td colspan=&quot;2&quot;&gt; &lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt;+&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #a3d3ff; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;&lt;ins class=&quot;diffchange diffchange-inline&quot;&gt;==== Kyselý sýr ==== &lt;/ins&gt;&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td colspan=&quot;2&quot;&gt; &lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt;+&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #a3d3ff; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;&lt;ins class=&quot;diffchange diffchange-inline&quot;&gt;Jde o starší, archaickou záležitost. Základem při jeho výrobě je tvaroh, ten se vyrábí z kyselého mléka (to je hustší a sladké). Kyselé mléko se pak dalo do hustého plátěného pytle (tvarožník). Ten se zavěsil a pod něj se umístila nádoba, do níž se chytala syrovátka, která z toho vykapávala. Tento krok se někdy urychloval na lisu na tvaroh (také krajové názvy- např. tužák). Vlastní tvaroh se prodal nebo se spotřeboval v domácnosti - připravovaly se z něj nejčastěji různé pomazánky (eliška, brián, toleranc, ...) nebo se nastrouhal jako nádivka do pečiva či byl doplňkem jako posypka na slaná i sladká jídla. &lt;/ins&gt;&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td colspan=&quot;2&quot;&gt; &lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt;+&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #a3d3ff; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt; &lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td colspan=&quot;2&quot;&gt; &lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt;+&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #a3d3ff; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;&lt;ins class=&quot;diffchange diffchange-inline&quot;&gt;Když se tvaroh dál zpracovává, tak vzniká sýr. Ve staré češtině byla dokonce slova tvaroh a sýr synonymy - relikt nalezneme dnes v označení klasické lahůdky z Loštic - olomoucké tvarůžky či syrečky. &lt;/ins&gt;&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt;−&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #ffe49c; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;&lt;del class=&quot;diffchange diffchange-inline&quot;&gt;Slovo sýr má indoevropský základ&lt;/del&gt;, &lt;del class=&quot;diffchange diffchange-inline&quot;&gt;od slova SUR, který znamená kyselý&lt;/del&gt;. &lt;del class=&quot;diffchange diffchange-inline&quot;&gt;Sýr je &lt;/del&gt;pak &lt;del class=&quot;diffchange diffchange-inline&quot;&gt;i rituální jídlem - např&lt;/del&gt;. &lt;del class=&quot;diffchange diffchange-inline&quot;&gt;svatební syrná kaše&lt;/del&gt;. &lt;del class=&quot;diffchange diffchange-inline&quot;&gt;Sýr patřil &lt;/del&gt;i &lt;del class=&quot;diffchange diffchange-inline&quot;&gt;k poddanským dávkám&lt;/del&gt;. &lt;del class=&quot;diffchange diffchange-inline&quot;&gt;Býval symbolickým darem nevěsty matce ženicha - jako symbol ženské práce. &lt;/del&gt;&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt;+&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #a3d3ff; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;&lt;ins class=&quot;diffchange diffchange-inline&quot;&gt;Tvaroh se nasolil&lt;/ins&gt;, &lt;ins class=&quot;diffchange diffchange-inline&quot;&gt;přidal se kmín nebo další ingredience&lt;/ins&gt;. &lt;ins class=&quot;diffchange diffchange-inline&quot;&gt;Hmota se &lt;/ins&gt;pak &lt;ins class=&quot;diffchange diffchange-inline&quot;&gt;přendala do plátna a do hrnce, kde se nechala zrát&lt;/ins&gt;. &lt;ins class=&quot;diffchange diffchange-inline&quot;&gt;Takto vzniklý sýr se mazal na chleba&lt;/ins&gt;. &lt;ins class=&quot;diffchange diffchange-inline&quot;&gt;Někdy se z něj vařila &lt;/ins&gt;i &lt;ins class=&quot;diffchange diffchange-inline&quot;&gt;polévka, které se říkalo syrnice či syrňačka&lt;/ins&gt;. &lt;ins class=&quot;diffchange diffchange-inline&quot;&gt;Tento sýr se mohl &lt;/ins&gt;i &lt;ins class=&quot;diffchange diffchange-inline&quot;&gt;svařit, tak vznikaly základy pro tavené sýry&lt;/ins&gt;, &lt;ins class=&quot;diffchange diffchange-inline&quot;&gt;ale pro lidovou &lt;/ins&gt;kuchyni &lt;ins class=&quot;diffchange diffchange-inline&quot;&gt;to nebylo příliš typické&lt;/ins&gt;.  &lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt;−&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #ffe49c; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;&lt;del class=&quot;diffchange diffchange-inline&quot;&gt;Sýr figuruje &lt;/del&gt;i &lt;del class=&quot;diffchange diffchange-inline&quot;&gt;v městské kuchyni. Zde je neodmyslitelnou součástí jídla ve formě tzv. popojídky&lt;/del&gt;, &lt;del class=&quot;diffchange diffchange-inline&quot;&gt;tedy něco jako dezert (což se objevuje i v lidové &lt;/del&gt;kuchyni&lt;del class=&quot;diffchange diffchange-inline&quot;&gt;). V tradiční společnosti se vyráběly dva základní druhy sýrů- kyselý a sladký&lt;/del&gt;.&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;td colspan=&quot;2&quot;&gt; &lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt;−&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #ffe49c; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;&lt;del class=&quot;diffchange diffchange-inline&quot;&gt;a) kyselý - jde o starší, archaickou záležitost. Základem při jeho výrobě je tvaroh, ten se vyrábí z kyselého mléka (to je hustší a sladké), to se dalo do hustého plátěného pytle (tvarožník). Ten se zavěsil někam a pod něj se umístila nádoba, do níž se chytala syrovátka, která z toho vykapávala. Tento krok se někdy urychloval na lisu na tvaroh (také krajové názvy- např. tužák). Vlastní tvaroh se prodal nebo se spotřeboval v domácnosti - připravovaly se z něj nejčastěji různé pomazánky (eliška, brián, toleranc, …) nebo se nastrouhal jako nádivka do pečiva, nebo byl i doplňkem jako posypka na slané i sladké jídlo. &lt;/del&gt;&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt;+&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #a3d3ff; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;Nejčastěji se ze sýra vytvarovaly homolky (nepostradatelná součást lidové kuchyně), které se pak nechaly uschnout&lt;ins class=&quot;diffchange diffchange-inline&quot;&gt;. Pro &lt;/ins&gt;tento účel měly v domácnostech hospodyně speciální klícky nebo poklopy. Takto se sýr uskladnil na suchém místě, v případě potřeby se sýr nastrouhal (např. na zahuštění polévek). Někdy se sýr smíchal ještě s tvarohem a tak se uskladnil. Avšak existovaly regionální odchylky - např. moravský spížkový sýr&lt;ins class=&quot;diffchange diffchange-inline&quot;&gt;, kde se &lt;/ins&gt;místo homolek tvarovaly válečky, ty se prokládaly tvarohem a celé se to nechalo zrát na seníku, kde byla stabilní teplota a vlhkost. Nebo zmiňované (olomoucké) tvarůžky ty se připravují z odtučněného mléka, smetana už je sebraná. Jejich základem je tvaroh, z něho se ručně &lt;ins class=&quot;diffchange diffchange-inline&quot;&gt;vytvarují části&lt;/ins&gt;, &lt;ins class=&quot;diffchange diffchange-inline&quot;&gt;které &lt;/ins&gt;se suší, obracejí se a pak se omývají v syrovátce, uloží se do černého hliněného hrnce&lt;ins class=&quot;diffchange diffchange-inline&quot;&gt;. Nakonec &lt;/ins&gt;se &lt;ins class=&quot;diffchange diffchange-inline&quot;&gt;zalijí &lt;/ins&gt;slanou vodou, &lt;ins class=&quot;diffchange diffchange-inline&quot;&gt;zakryjí &lt;/ins&gt;se ořechovým listím a &lt;ins class=&quot;diffchange diffchange-inline&quot;&gt;nechají &lt;/ins&gt;se zrát - do sklepa, předtím se na to dá dýnko (poklička). Tvarůžky byly žádaným produktem již za 30- leté války. 	&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt;−&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #ffe49c; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;&lt;del class=&quot;diffchange diffchange-inline&quot;&gt;	       Když se tvaroh dál zpracovává, tak vzniká sýr. Ve staré češtině byla dokonce slova tvaroh a sýr synonyma- relikt nalezneme dnes v označení klasické lahůdky z Loštic- olomoucké tvarůžky či syrečky. &lt;/del&gt;&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt;+&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #a3d3ff; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt; &lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt;−&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #ffe49c; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;&lt;del class=&quot;diffchange diffchange-inline&quot;&gt;		Tvaroh se nasolil, přidal se kmín nebo další ingredience, to se přendalo do plátna a do hrnce, kde se to nechalo zrát. Takto vzniklý sýr se pak mazal na chleba. Někdy se z něj vařila i polévka, které se říkalo syrnice či syrňačka. Tento sýr se mohl i svařit, tak vznikaly základy pro tavené sýry, ale pro lidovou kuchyni to nebylo příliš typické. &lt;/del&gt;&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt;+&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #a3d3ff; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;&lt;ins class=&quot;diffchange diffchange-inline&quot;&gt;==== Sladký sýr ====&lt;/ins&gt;&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt;−&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #ffe49c; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;&lt;del class=&quot;diffchange diffchange-inline&quot;&gt;		&lt;/del&gt;Nejčastěji se ze sýra vytvarovaly homolky (nepostradatelná součást lidové kuchyně), které se pak nechaly uschnout&lt;del class=&quot;diffchange diffchange-inline&quot;&gt;, pro &lt;/del&gt;tento účel měly v domácnostech hospodyně speciální klícky nebo poklopy. Takto se sýr uskladnil na suchém místě, v případě potřeby se sýr nastrouhal (např. na zahuštění polévek). Někdy se sýr smíchal ještě s tvarohem a tak se uskladnil. Avšak existovaly regionální odchylky- např. moravský spížkový sýr&lt;del class=&quot;diffchange diffchange-inline&quot;&gt;- &lt;/del&gt;místo homolek &lt;del class=&quot;diffchange diffchange-inline&quot;&gt;se &lt;/del&gt;tvarovaly válečky, ty se prokládaly tvarohem a celé se to nechalo zrát na seníku, kde byla stabilní teplota a vlhkost. Nebo zmiňované (olomoucké) tvarůžky ty se připravují z odtučněného mléka, smetana už je sebraná. Jejich základem je tvaroh, z něho se ručně &lt;del class=&quot;diffchange diffchange-inline&quot;&gt;upleskají tvary&lt;/del&gt;, &lt;del class=&quot;diffchange diffchange-inline&quot;&gt;ty &lt;/del&gt;se suší, obracejí se a pak se omývají v syrovátce, uloží se do černého hliněného hrnce&lt;del class=&quot;diffchange diffchange-inline&quot;&gt;, to &lt;/del&gt;se &lt;del class=&quot;diffchange diffchange-inline&quot;&gt;zalije &lt;/del&gt;slanou vodou, &lt;del class=&quot;diffchange diffchange-inline&quot;&gt;zakryje &lt;/del&gt;se &lt;del class=&quot;diffchange diffchange-inline&quot;&gt;to &lt;/del&gt;ořechovým listím a &lt;del class=&quot;diffchange diffchange-inline&quot;&gt;nechá &lt;/del&gt;se zrát - do sklepa, předtím se na to dá dýnko (poklička). Tvarůžky byly žádaným produktem již za 30- leté války. 	&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt;+&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #a3d3ff; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;&lt;ins class=&quot;diffchange diffchange-inline&quot;&gt;Vyrábí &lt;/ins&gt;se přímo z mléka (tučného), &lt;ins class=&quot;diffchange diffchange-inline&quot;&gt;které se &lt;/ins&gt;po nadojení sráželo pomocí syřidla &lt;ins class=&quot;diffchange diffchange-inline&quot;&gt;a tím &lt;/ins&gt;došlo k okamžité reakci. Syřidla se používala rostlinná i živočišná - např. šťáva z fíkovníku (st. Řekové), u nás třeba šťovík, kopřiva, moruše; ale i žaludeční šťávy zvířat.  &lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt;−&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #ffe49c; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;&lt;del class=&quot;diffchange diffchange-inline&quot;&gt; &lt;/del&gt;&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt;+&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #a3d3ff; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt; &lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt;−&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #ffe49c; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;&lt;del class=&quot;diffchange diffchange-inline&quot;&gt;b) sladký- vyrábí &lt;/del&gt;se přímo z mléka (tučného), po nadojení &lt;del class=&quot;diffchange diffchange-inline&quot;&gt;se &lt;/del&gt;sráželo pomocí syřidla&lt;del class=&quot;diffchange diffchange-inline&quot;&gt;, &lt;/del&gt;došlo k okamžité reakci. Syřidla se používala rostlinná i živočišná - např. šťáva z fíkovníku (st. Řekové), u nás třeba šťovík, kopřiva, moruše; ale i žaludeční šťávy zvířat.  &lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt;+&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #a3d3ff; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;Z vysrážené hmoty se pak vyrábí sladké sýry - ve střední Evropě jde třeba o &lt;ins class=&quot;diffchange diffchange-inline&quot;&gt;brynzu &lt;/ins&gt;(z ovčího mléka), románské národy pak vyrábí sladké sýry také z ovčího ale i z kravského mléka. Sladké sýry se dají i napařovat. Postupy jsou různé, dnes jsou vesměs chráněny patenty.&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt;−&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #ffe49c; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;&lt;del class=&quot;diffchange diffchange-inline&quot;&gt;		&lt;/del&gt;Z vysrážené hmoty se pak vyrábí sladké sýry- ve střední Evropě jde třeba o &lt;del class=&quot;diffchange diffchange-inline&quot;&gt;bryndzu &lt;/del&gt;(z ovčího mléka), románské národy pak vyrábí sladké sýry také z ovčího ale i z kravského mléka. Sladké sýry se dají i napařovat. Postupy jsou různé, dnes jsou vesměs chráněny patenty.&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt;+&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #a3d3ff; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt; &lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt;−&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #ffe49c; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;&lt;del class=&quot;diffchange diffchange-inline&quot;&gt;		&lt;/del&gt;V renesanční městské kuchyni byly oblíbené tzv. maldříky. Lékaři před nimi však varovali. Ovčí sýr a žinčica (syrovátka z ovčího mléka) pak ještě v meziválečné době léčily tuberkulózu.&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt;+&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #a3d3ff; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;V renesanční městské kuchyni byly oblíbené tzv. maldříky. Lékaři před nimi však varovali. Ovčí sýr a žinčica (syrovátka z ovčího mléka) pak ještě v meziválečné době léčily tuberkulózu.&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;/table&gt;</summary>
		<author><name>Vera.Okenkova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Ml%C3%A9ko_a_ml%C3%A9%C4%8Dn%C3%A9_v%C3%BDrobky&amp;diff=16366&amp;oldid=prev</id>
		<title>Vera.Okenkova: Založena nová stránka s textem „'''Dobytkářství''' je doloženo již od neolitu, v té době se však jednalo především o chov koz a ovcí, teprve později o hovězí dobytek. Ovce …“</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Ml%C3%A9ko_a_ml%C3%A9%C4%8Dn%C3%A9_v%C3%BDrobky&amp;diff=16366&amp;oldid=prev"/>
		<updated>2015-02-01T17:01:47Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Založena nová stránka s textem „&amp;#039;&amp;#039;&amp;#039;Dobytkářství&amp;#039;&amp;#039;&amp;#039; je doloženo již od neolitu, v té době se však jednalo především o chov koz a ovcí, teprve později o hovězí dobytek. Ovce …“&lt;/p&gt;
&lt;p&gt;&lt;b&gt;Nová stránka&lt;/b&gt;&lt;/p&gt;&lt;div&gt;'''Dobytkářství''' je doloženo již od neolitu, v té době se však jednalo především o chov koz a ovcí, teprve později o hovězí dobytek. Ovce zároveň poskytovaly i textilní surovinu. S dobytkářstvím je nerozlučně spjato zemědělství. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Historie používání mléka ==&lt;br /&gt;
Mléko se objevuje i '''v mytologii všude na světě''' - např. posvátnost skotu je doložena ve všech velkých světových [[mytologie|mytologiích]] (př. Minotaurus, egyptský posvátný býk Apis, ...). U Slovanů pak údajně figuroval bůh Veles - bůh skotu. U nás se pak motiv posvátnosti dobytka objevuje i v báji o Přemyslu Čechovi - jeho volci. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Po celý středověk se hovězí dobytek choval i ve městech. To zaniká v renesanci. Např. Rokycan se ve své ''Postile'' věnoval stravě dětí ve městech, jsou podle něj hloupější a bledší než na venkově právě kvůli omezenější konzumaci mléka. Doktor Kopp pak ve svém ''Regimentu zdraví'' vypočítává trojí užitek mléka - sýření, mastnost a vodnatost (syrovátka). &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Od renesance je mléko považováno za nezbytnou složku stravy (především dětské). Od nepaměti se pak rozeznávají různé druhy mléka. Májové mléko a čerstvě nadojené jsou údajně nejlepší. Ale kyselé a zkvašené mléko patří k nejarchaičtějším pokrmům, hlavně na jihu. Jsou navíc zdravější a lépe stravitelné, navíc mají čistící účinky. &lt;br /&gt;
Pro vaření se používá jak mléko kyselé, tak sladké a i syrovátka. Syrovátka má navíc dietické a čistící účinky. V lidové kuchyni se mlékem mnohdy nahrazuje i omastek. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Základní způsoby zpracování mléka ==&lt;br /&gt;
=== Máslo ===&lt;br /&gt;
V [[lid|lidové]] kuchyni se máslo konzumovalo pouze zřídka, přestože produkce byla velká, ale většina byla určena pro trh. Jeho příprava byla ryze ženskou záležitostí. Proto ho i ženy prodávaly a peníze z toho jim patřily, ale očekávalo se, že je uloží na věno dcerám. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Máslo se stlouká ze smetany - z kyselé, případně i ze sladké, pak se mu ovšem říká čajové. Pracovní postup se dodnes prakticky nezměnil. Mléko se uložilo na chladné a suché místo v nádobě zvané hrnec slivák, tam se mléko nechalo, dokud nezkyslo, mezitím hospodyně sbírala smetanu, kterou přendávala do máselnice a stloukala ji. Potom se máslo vypralo, a pokud bylo určené pro trh, tak se nahrnulo do formičky, druhý den se ozdobilo něčím zeleným a poslalo na trh. Někdy se „uplácal“ bochánek a ten se přejel ozdobným válečkem. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
K procesu výroby se vázala řada [[magie|magických]] praktik, např. se přidalo pár kapek svěcené vody, nebo když to neprobíhalo optimálně, tak se máselnice podložila hřebenem - jedná se o klasickou podobnostní magii, čarodějnice, které škodí výrobě másla, musí nejprve spočítat všechny zuby hřebenu. Výroba másla byla považována za [[rituál|rituální]] úkon, při každém kroku bylo třeba přežehnání.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Existovala spousta typů máselnic. Smyslem bylo, aby se změnila konzistence tekutiny. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
V době renesance se čerstvé máslo nekonzumovalo, bylo pouze pro zdravotní a kosmetické účely (třeba aby se člověk neopálil- samozřejmě šlo o praktiky vyšších vrstev; nebo se tělo a vlasy pomazaly jako ochrana proti hmyzu). Máslo určené ke konzumaci se konzervovalo - především solí. Nejběžnější součástí spíže bylo právě solené máslo. Solené se mohlo dále převařovat, šlo o tzv. přepouštění, na másle při zahřátí vzniká pěna (krajové názvy- čmerka, rantos, rankaš). Ta se sbírala a dávala se do samostatné nádoby. Takovéto máslo se pak mazalo na chleba nebo se dávalo slepicím.  &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
2) SÝR&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Slovo sýr má indoevropský základ, od slova SUR, který znamená kyselý. Sýr je pak i rituální jídlem - např. svatební syrná kaše. Sýr patřil i k poddanským dávkám. Býval symbolickým darem nevěsty matce ženicha - jako symbol ženské práce. &lt;br /&gt;
Sýr figuruje i v městské kuchyni. Zde je neodmyslitelnou součástí jídla ve formě tzv. popojídky, tedy něco jako dezert (což se objevuje i v lidové kuchyni). V tradiční společnosti se vyráběly dva základní druhy sýrů- kyselý a sladký.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
a) kyselý - jde o starší, archaickou záležitost. Základem při jeho výrobě je tvaroh, ten se vyrábí z kyselého mléka (to je hustší a sladké), to se dalo do hustého plátěného pytle (tvarožník). Ten se zavěsil někam a pod něj se umístila nádoba, do níž se chytala syrovátka, která z toho vykapávala. Tento krok se někdy urychloval na lisu na tvaroh (také krajové názvy- např. tužák). Vlastní tvaroh se prodal nebo se spotřeboval v domácnosti - připravovaly se z něj nejčastěji různé pomazánky (eliška, brián, toleranc, …) nebo se nastrouhal jako nádivka do pečiva, nebo byl i doplňkem jako posypka na slané i sladké jídlo. &lt;br /&gt;
	       Když se tvaroh dál zpracovává, tak vzniká sýr. Ve staré češtině byla dokonce slova tvaroh a sýr synonyma- relikt nalezneme dnes v označení klasické lahůdky z Loštic- olomoucké tvarůžky či syrečky. &lt;br /&gt;
		Tvaroh se nasolil, přidal se kmín nebo další ingredience, to se přendalo do plátna a do hrnce, kde se to nechalo zrát. Takto vzniklý sýr se pak mazal na chleba. Někdy se z něj vařila i polévka, které se říkalo syrnice či syrňačka. Tento sýr se mohl i svařit, tak vznikaly základy pro tavené sýry, ale pro lidovou kuchyni to nebylo příliš typické. &lt;br /&gt;
		Nejčastěji se ze sýra vytvarovaly homolky (nepostradatelná součást lidové kuchyně), které se pak nechaly uschnout, pro tento účel měly v domácnostech hospodyně speciální klícky nebo poklopy. Takto se sýr uskladnil na suchém místě, v případě potřeby se sýr nastrouhal (např. na zahuštění polévek). Někdy se sýr smíchal ještě s tvarohem a tak se uskladnil. Avšak existovaly regionální odchylky- např. moravský spížkový sýr- místo homolek se tvarovaly válečky, ty se prokládaly tvarohem a celé se to nechalo zrát na seníku, kde byla stabilní teplota a vlhkost. Nebo zmiňované (olomoucké) tvarůžky ty se připravují z odtučněného mléka, smetana už je sebraná. Jejich základem je tvaroh, z něho se ručně upleskají tvary, ty se suší, obracejí se a pak se omývají v syrovátce, uloží se do černého hliněného hrnce, to se zalije slanou vodou, zakryje se to ořechovým listím a nechá se zrát - do sklepa, předtím se na to dá dýnko (poklička). Tvarůžky byly žádaným produktem již za 30- leté války. 	&lt;br /&gt;
 &lt;br /&gt;
b) sladký- vyrábí se přímo z mléka (tučného), po nadojení se sráželo pomocí syřidla, došlo k okamžité reakci. Syřidla se používala rostlinná i živočišná - např. šťáva z fíkovníku (st. Řekové), u nás třeba šťovík, kopřiva, moruše; ale i žaludeční šťávy zvířat. &lt;br /&gt;
		Z vysrážené hmoty se pak vyrábí sladké sýry- ve střední Evropě jde třeba o bryndzu (z ovčího mléka), románské národy pak vyrábí sladké sýry také z ovčího ale i z kravského mléka. Sladké sýry se dají i napařovat. Postupy jsou různé, dnes jsou vesměs chráněny patenty.&lt;br /&gt;
		V renesanční městské kuchyni byly oblíbené tzv. maldříky. Lékaři před nimi však varovali. Ovčí sýr a žinčica (syrovátka z ovčího mléka) pak ještě v meziválečné době léčily tuberkulózu.&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Vera.Okenkova</name></author>
		
	</entry>
</feed>