<?xml version="1.0"?>
<feed xmlns="http://www.w3.org/2005/Atom" xml:lang="cs">
	<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?action=history&amp;feed=atom&amp;title=Neurologick%C3%A9_zobrazov%C3%A1n%C3%AD_mozku</id>
	<title>Neurologické zobrazování mozku - Historie editací</title>
	<link rel="self" type="application/atom+xml" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?action=history&amp;feed=atom&amp;title=Neurologick%C3%A9_zobrazov%C3%A1n%C3%AD_mozku"/>
	<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Neurologick%C3%A9_zobrazov%C3%A1n%C3%AD_mozku&amp;action=history"/>
	<updated>2026-04-05T22:32:41Z</updated>
	<subtitle>Historie editací této stránky</subtitle>
	<generator>MediaWiki 1.33.0</generator>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Neurologick%C3%A9_zobrazov%C3%A1n%C3%AD_mozku&amp;diff=5891&amp;oldid=prev</id>
		<title>Dita Lazárková (lazarkovadita@gmail.com): Založena nová stránka s textem „* neinvazivní nebo převážně neinvazivní * dříve se zkoumalo jen na mrtvých mozcích * nerozlišují se '''excitační''' a '''inhibiční podněty…“</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Neurologick%C3%A9_zobrazov%C3%A1n%C3%AD_mozku&amp;diff=5891&amp;oldid=prev"/>
		<updated>2014-09-06T12:10:51Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Založena nová stránka s textem „* neinvazivní nebo převážně neinvazivní * dříve se zkoumalo jen na mrtvých mozcích * nerozlišují se &amp;#039;&amp;#039;&amp;#039;excitační&amp;#039;&amp;#039;&amp;#039; a &amp;#039;&amp;#039;&amp;#039;inhibiční podněty…“&lt;/p&gt;
&lt;p&gt;&lt;b&gt;Nová stránka&lt;/b&gt;&lt;/p&gt;&lt;div&gt;* neinvazivní nebo převážně neinvazivní&lt;br /&gt;
* dříve se zkoumalo jen na mrtvých mozcích&lt;br /&gt;
* nerozlišují se '''excitační''' a '''inhibiční podněty'''&lt;br /&gt;
* metody zkoumající vztahy mezi strukturou mozku a jeho funkcí&lt;br /&gt;
* určují '''aktivaci mozkových oblastí''' při provádění úkolu nebo vnímání podnětu&lt;br /&gt;
* typ zadání – experimentální zadání se porovnává s neutrálním zadáním (důležité je správné vymezení)&lt;br /&gt;
* povaha úkolu – sledované úkoly by tedy měly zdůrazňovat kognitivní aspekt (uvědomované procesy)&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Elektroencefalografie (EEG) ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* zkoumá mozkové vlny na základě elektrické činnosti mozku&lt;br /&gt;
* pomocí '''elektrod''' snímá elektropotenciály mozku&lt;br /&gt;
* zaznamenává okamžitou reakci na podněty (dobré časové rozlišení), prostorové rozlišení je horší&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Magnetoencefalografie (EMG) ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* '''magnetická pole''', která vznikají jako důsledek elektrické aktivity mozku&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Počítačová tomografie (CT) ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* '''svazek rentgenových paprsků''' je namířen skrz lebku v různých úhlech&lt;br /&gt;
* senzory rentgenu na druhé straně snímají, kolik radioaktivního záření různé tkáně pohltily&lt;br /&gt;
* → měří ztráty signálu v závislosti na tom, jakou tkání paprsky procházejí, pak se vytvářejí příčné řezy&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Metoda vjemově vázaných potenciálů (ERP) ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* (evoked responses, event-related potentials)&lt;br /&gt;
* měří (pasivní) '''elektrofyziologické reakce''' nervového systému na podněty (funkčnost nervových drah)&lt;br /&gt;
* do jednoho ucha opakovaný impuls (10 Hz), do druhého ucha maskovací šum s nižší intenzitou&lt;br /&gt;
* '''elektrody''' snímají potenciály ve sluchové kůže, ve sluchovém mozkovém kmeni a osmém hlavovém nervu&lt;br /&gt;
* různé potenciály pro začátek vjemu, jeho periodické složky (f0), náhlé změny apod.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Pozitronová emisní tomografie (PET) ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* zkoumá '''metabolismus''' určitých látek v mozku&lt;br /&gt;
* mozek je náročný na metabolismus (v klidu spotřebovává 20% krve)&lt;br /&gt;
* PET zobrazuje mozek pomocí sledování radioaktivně modifikovaných molekul v krvi&lt;br /&gt;
* bombardováním daného atomu (většinou O) v cyklotronu se získají '''nestabilní radioaktivní izotopy'''&lt;br /&gt;
* izotopy se „pověsí“ na glukózu, jejíž metabolismus pak v mozku sledujeme&lt;br /&gt;
* radioaktivní izotopy se rozpadnou (poločas rozpadu) na stabilnější formy&lt;br /&gt;
* → jeden z protonů se rozpadne na neutron a vyzáří / emituje pozitron a neutrino (neutrino je zanedbatelné)&lt;br /&gt;
* pozitron je „anti-elektron“ (pozitivní náboj), nakonec dojde ke vzájemnému zničení s elektronem&lt;br /&gt;
* všechna hmota se převede na záření ve formě dvou '''fotonů''', které kamera PET sleduje&lt;br /&gt;
* následně se zjistí místo, kde se pozitron střetnul s elektronem a kde se jádro nacházelo v době rozpadu&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Fukční magnetická rezonance (fMRI) ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* mozek je tvořen zejména vodou, každý atom vodíku funguje jako magnet&lt;br /&gt;
* pokud magnety umístíme do silného magnetického pole, zarovnají se podle něj&lt;br /&gt;
* impuls vysokofrekvenční energie atomy na chvíli „vyruší“ z jejich nastavení&lt;br /&gt;
* vodíková jádra se a) zarovnají podle nového magnetického pole, b) budou rotovat ve fázi&lt;br /&gt;
* pak se vracejí do původního stavu → T1 (zarovnání podle původního pole) a T2 (fáze rotace)&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* přenos signálu mezi neurony vyžaduje v daném místě energii → hemodynamická reakce (lokální potřeba okysličené krve)&lt;br /&gt;
* '''hemoglobin a deoxyhemoglobin mají odlišné magnetické vlastnosti''' (T2)&lt;br /&gt;
* '''BOLD signál''' (Blood-Oxygen Level Dependent signal)&lt;br /&gt;
* opět se odečítají oblasti mozku (voxely), které byly aktivovány při neutrálním zadání&lt;br /&gt;
* problémy – pohyb vzduchu v dutinách při řeči, hlučnost scanneru → využívá se latenční doba hemodynamické rekace&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Porovnání PET a fMRI ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* '''fMRI''' je rychlejší, zcela neinvazivní × '''PET''' vyžaduje injekci, zahrnuje stopové množství radioaktivity&lt;br /&gt;
* '''fMRI''' může být provedena pouze radiologem × '''PET''' je dražší a personálně náročnější&lt;br /&gt;
* signál u '''fMRI''' je slabší než u '''PET''' a někdy se žádný signál neukáže (dochází ke ztrátám)&lt;br /&gt;
* '''fMRI''' má mnohem lepší prostorové rozlišení, je schopná zobrazit i struktury v mozkovém kmeni&lt;br /&gt;
* obě fungují na základě '''měření průtoku krve v různých částech mozku'''&lt;br /&gt;
* obě '''lepší než CT'''&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== NIRS (near-infrared spectroscopy) ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* '''optická''' neinvazivní metoda zkoumající mozkovou kůru&lt;br /&gt;
* založena na různém pohlcování světla&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Reference ==&lt;br /&gt;
&amp;lt;references /&amp;gt;&lt;br /&gt;
* Janota, P. - Ptáček, M. (1997): Technika fonetické práce. Praha: Fonetický ústav FF UK. &lt;br /&gt;
* Ladefoged, P. (2003): Phonetic data analysis. Oxford: Blackwell Publishing. &lt;br /&gt;
* Ball, M. J. - Code, C. (1997): Instrumental clinical phonetics. London: Whurr Publishers. &lt;br /&gt;
* Painter, C. (1979): An introduction to instrumental phonetics. Baltimore: University Park Press. &lt;br /&gt;
* Borden, G. J. - Harris, K. S. (1984): Speech science primer. Baltimore: Williams &amp;amp; Wilkins. (6. kapitola) &lt;br /&gt;
* Scott, S. K. - Wise, R. J. S. (2003): Functional imaging and language: A critical guide to methodology and analysis. Speech Communication, roč. 41, s. 7-21.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Zpět na rozcestník: [[Metody_fonetické_práce|Metody fonetické práce]] | [[Portál:Fonetika|Fonetika]]&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Dita Lazárková (lazarkovadita@gmail.com)</name></author>
		
	</entry>
</feed>