Periodizace lidského vývoje (Margaret Mahlerová) - Historie editací

Ondrej.Novak v 4. 10. 2014, 15:08

2014-10-04T15:08:07Z

Ondrej.Novak: Ondřej Novák (mellorian@inmail.cz) přesunul stránku Periodizace lidského vývoje - Margaret Mahlerová na Periodizace lidského vývoje (Margaret Mahlerová)

2014-10-04T14:45:51Z

Ondřej Novák (mellorian@inmail.cz) přesunul stránku Periodizace lidského vývoje - Margaret Mahlerová na Periodizace lidského vývoje (Margaret Mahlerová)

Kristina.Sarisova: Založena nová stránka: * symbiotické psychózy u dětí, začala s infantilními psychózami, později se zaměřila na menší děti * prováděla výzkumy s minimálním zásahem pozorovate…

2014-06-26T08:47:44Z

Založena nová stránka: * symbiotické psychózy u dětí, začala s infantilními psychózami, později se zaměřila na menší děti * prováděla výzkumy s minimálním zásahem pozorovate…

Nová stránka

* symbiotické psychózy u dětí, začala s infantilními psychózami, později se zaměřila na menší děti
* prováděla výzkumy s minimálním zásahem pozorovatele (jednosměrné zrcadlo), navázala na Freuda, ale jeho normy nadala větším obsahem, výzkum – déle než 25 let 
* „Psychologické zrození lidského dítěte“ 1975 (+ F.Pine, A.Bergman)
* zabývá se procesem separace – individuace, psychické „já“ dítěte se postupně rodí v rámci interakcí hlavně s matkou,
* vývoj sebepojetí je závislý na utváření vztahu s matkou
* '''separace''' – psychické oddělení se dítěte od matky
* '''individuace''' – vznik jedince jako unikátního
* obojí nelze oddělit
== Stádia vývoje ==
=== Normální autistická fáze ===
* narození – 1.–2. měsíc, kryje se jí do značné míry s Freudovým obdobím ochranné skořápky
* zabývá se zejména samo sebou, zůstává v autistickém orbitu - souvisí to se zráním smyslů a nervové soustavy, dítě se uchyluje k halucinatornímu splnění svých potřeb (z Freuda: sny: kdo má žízeň, zdá se mu, že pije, ve spánku uspokojuje halucinatorně žízeň = toto je ale spekulace)
* převažuje hlavně spánek, dítě je zaměřeno na redukci tenze a uspokojování svých potřeb v rámci autistického světa, nerozlišuje sebe, ani matku od okolí
=== Normální symbiotická fáze ===
* do 3. – 4. měsíce
* pocit splynutí, neoddělitelnosti od matky
* dítě + matka = symbióza = jeden omnipotentní systém, ohraničený od okolního světa
* neodlišuje sebe a matku, ale již odlišuje okolí
* nerozpoznává, co je jeho funkce a co funkce matky
* dítě to musí dostatečně zažít (že je ředitel světa)
* zabývá se existencí matky jedině v kontextu svých potřeb (malé děti nereagují na odchod matky, jen na neuspokojení potřeb)
* dítě jakoby mělo „představu“, že s matkou může nakládat jako se součástí svého těla. Dává možnost zažít si dobrou symbiózu – matka reaguje dost dobře, neproběhne-li dobře dochází k infantilním symbiotickým psychózám – nerozlišuje mezi sebou a matkou – popření traumatu, že matka existuje o svojí vlastní vůli (dítě zjistí, že matka není jeho součástí v době, kdy na to není připraveno)
* adultomorfní – připisování dospělých znaků dětem
=== Separačně – individuační fáze ===
* od 5. měsíce (přelom 4. – 5. měsíce)
* Mahlerová operuje s konceptem „dosti dobré matky“ – za optimálních podmínek schopná adekvátně reagovat na potřeby dítěte zjistila, že u některých dosti dobrých matek se dítě vyvíjí neadekvátně a u horších matek dobře
* usoudila z toho, že jde o setkání „dvou hráčů“, matky a dítěte, záleží tedy i na vybavenosti dítěte
* tato fáze má čtyři subfáze:
==== Diferenciační subfáze ====
* 5. – 9. měsíc (konec 8.); odlišuje matku od druhých lidí
* dítě na klíně = lapbaby
* dítě se začíná zabývat fyzickým druhým  hl. tím, kdo ho drží na klíně, v náručí
* odtlačování se, vzpírání rukama proti tělu toho, kdo ho drží
* postupně se reakce stávají selektivní – reagují méně na masky a více na známé obličeje
* aktivita pohybu je odkázána na rodiče
* postupně stále více interferuje s činnostmi matky (vyrážení lžíce s kaší, apod.). Ke konci fáze začíná být více mobilní
* končí objevením úzkosti z cizích
==== Praktikující subfáze ====
* 9. – 18. měsíc
* slezení z klína, všude vleze …
* období zamilovanosti do světa
* též = procvičovací fáze
* aktivitu provozují sami, trvají na tom, že sami, vzdálí-li se matka – řev, samo se ale vzdálit může
* 2 části:
# '''separační úzkost''' – když se matka vzdálí, 9. – 14. měsíc, úzkost je zmírnitelná známým prostředím, „'''načerpávání se'''“ (reefueling) – dítě šmejdí, pak jde k mámě, načerpá se, pak zase šmejdí
# '''rozvoj motorických schopností''' - 14. – 18. měsíc, hlavně chůze, všude se motají, '''odbíhání''' (Darting away) – dítě vezme směr a běží tím směrem, potřeba vzdálit se k mámě, potřeba být chycen '''low keyedness''' (zákon zaklínění) - projev, kdy dítě reaguje na oddálení matky – ztuhne, vypadá zamyšleně, na hranici pláče (pocit: jen se rozplakat, neutěšovat – dítě se snaží udržet obraz matky v mysli
==== Znovusbližovací subfáze ====
* do 2. roku
* dítěti dojde, že jsou s mámou fakt odděleni  vyděsí se tím  šup k mámě, ocásek (shadowing – stínování)
* riziko: máma si už zvykla, že si dítě vystačí, má více volno  dítě zase klade nároky
* zároveň: dítě nestojí o to, aby o tu separovanost přišlo  matka to nemusí řešit, ale musí to vydržet (dobré)
* dítě neví co chce, ale nepřestane dokud to nedostane
* stále low keyedness + odbíhání
==== Vlastní separace – individuace ====
* období objektní stálosti
* od 2. roku stále
* projevuje se neklid v reakci na separaci – na přelomu 3.–4. roku
* v období dospívání – separace – individuace na psychické úrovni, ale i faktické
* vznik „'''psychického já'''“ – psychické oddělení (v dospívání i fyzické)
== Zdroje ==
[[Kategorie: Vývojová psychologie|*]]

@@ Řádek 1: / Řádek 1: @@
 * symbiotické psychózy u dětí, začala s infantilními psychózami, později se zaměřila na menší děti
-* prováděla výzkumy s minimálním zásahem pozorovatele (jednosměrné zrcadlo), navázala na Freuda, ale jeho normy nadala větším obsahem, výzkum – déle než 25 let 
+* prováděla výzkumy s minimálním zásahem pozorovatele (jednosměrné zrcadlo), navázala na Freuda, ale jeho normy nadala větším obsahem, výzkum – déle než 25 let
 * „Psychologické zrození lidského dítěte“ 1975 (+ F.Pine, A.Bergman)
-* zabývá se procesem separace – individuace, psychické „já“ dítěte se postupně rodí v rámci interakcí hlavně s matkou,
+* zabývá se procesem separace – individuace, psychické „já“ dítěte se postupně rodí v rámci interakcí hlavně s matkou, vývoj sebepojetí je závislý na utváření vztahu s matkou
 * '''separace''' – psychické oddělení se dítěte od matky
 * '''individuace''' – vznik jedince jako unikátního
@@ Řádek 36: / Řádek 35: @@
 * postupně stále více interferuje s činnostmi matky (vyrážení lžíce s kaší, apod.). Ke konci fáze začíná být více mobilní
 * končí objevením úzkosti z cizích
 ==== Praktikující subfáze ====
 * 9. – 18. měsíc
 * slezení z klína, všude vleze …
@@ Řádek 45: / Řádek 46: @@
 # '''separační úzkost''' – když se matka vzdálí, 9. – 14. měsíc, úzkost je zmírnitelná známým prostředím, „'''načerpávání se'''“ (reefueling) – dítě šmejdí, pak jde k mámě, načerpá se, pak zase šmejdí
 # '''rozvoj motorických schopností''' - 14. – 18. měsíc, hlavně chůze, všude se motají, '''odbíhání''' (Darting away) – dítě vezme směr a běží tím směrem, potřeba vzdálit se k mámě, potřeba být chycen '''low keyedness'''  (zákon zaklínění) - projev, kdy dítě reaguje na oddálení matky – ztuhne, vypadá zamyšleně, na hranici pláče (pocit: jen se rozplakat, neutěšovat – dítě se snaží udržet obraz matky v mysli
 ==== Znovusbližovací subfáze ====
 * do 2. roku
 * dítěti dojde, že jsou s mámou fakt odděleni  vyděsí se tím  šup k mámě, ocásek (shadowing – stínování)
@@ Řádek 52: / Řádek 55: @@
 * dítě neví co chce, ale nepřestane dokud to nedostane
 * stále low keyedness + odbíhání
 ==== Vlastní separace – individuace ====
 * období objektní stálosti
 * od 2. roku stále

← Starší verze	Verze z 4. 10. 2014, 14:45
(Žádný rozdíl)