<?xml version="1.0"?>
<feed xmlns="http://www.w3.org/2005/Atom" xml:lang="cs">
	<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?action=history&amp;feed=atom&amp;title=Po%C4%8D%C3%ADta%C4%8Dov%C3%A1_tomografie</id>
	<title>Počítačová tomografie - Historie editací</title>
	<link rel="self" type="application/atom+xml" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?action=history&amp;feed=atom&amp;title=Po%C4%8D%C3%ADta%C4%8Dov%C3%A1_tomografie"/>
	<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Po%C4%8D%C3%ADta%C4%8Dov%C3%A1_tomografie&amp;action=history"/>
	<updated>2026-04-21T20:49:08Z</updated>
	<subtitle>Historie editací této stránky</subtitle>
	<generator>MediaWiki 1.33.0</generator>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Po%C4%8D%C3%ADta%C4%8Dov%C3%A1_tomografie&amp;diff=46875&amp;oldid=prev</id>
		<title>Karolina.Slezakova v 3. 4. 2017, 15:41</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Po%C4%8D%C3%ADta%C4%8Dov%C3%A1_tomografie&amp;diff=46875&amp;oldid=prev"/>
		<updated>2017-04-03T15:41:53Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;&lt;/p&gt;
&lt;table class=&quot;diff diff-contentalign-left&quot; data-mw=&quot;interface&quot;&gt;
				&lt;col class=&quot;diff-marker&quot; /&gt;
				&lt;col class=&quot;diff-content&quot; /&gt;
				&lt;col class=&quot;diff-marker&quot; /&gt;
				&lt;col class=&quot;diff-content&quot; /&gt;
				&lt;tr class=&quot;diff-title&quot; lang=&quot;cs&quot;&gt;
				&lt;td colspan=&quot;2&quot; style=&quot;background-color: #fff; color: #222; text-align: center;&quot;&gt;← Starší verze&lt;/td&gt;
				&lt;td colspan=&quot;2&quot; style=&quot;background-color: #fff; color: #222; text-align: center;&quot;&gt;Verze z 3. 4. 2017, 15:41&lt;/td&gt;
				&lt;/tr&gt;&lt;tr&gt;&lt;td colspan=&quot;2&quot; class=&quot;diff-lineno&quot; id=&quot;mw-diff-left-l5&quot; &gt;Řádek 5:&lt;/td&gt;
&lt;td colspan=&quot;2&quot; class=&quot;diff-lineno&quot;&gt;Řádek 5:&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;Tuto metodu zobrazování můžeme zařadit mezi tzv. strukturální zobrazovací metody, kam patří společně s magnetickou rezonancí (MR). (Rozlišujeme dále tzv. funkční zobrazovací metody jako např.: EEG, PET, fMR aj.)&amp;lt;ref name=&amp;quot;PSYCHIATRIE&amp;quot;&amp;gt;editoři, C. H., Libiger, J., &amp;amp; Švestka, J. (2004). Psychiatrie (2., dopl. a opr. vyd.). Praha: Tigis.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;Tuto metodu zobrazování můžeme zařadit mezi tzv. strukturální zobrazovací metody, kam patří společně s magnetickou rezonancí (MR). (Rozlišujeme dále tzv. funkční zobrazovací metody jako např.: EEG, PET, fMR aj.)&amp;lt;ref name=&amp;quot;PSYCHIATRIE&amp;quot;&amp;gt;editoři, C. H., Libiger, J., &amp;amp; Švestka, J. (2004). Psychiatrie (2., dopl. a opr. vyd.). Praha: Tigis.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt;−&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #ffe49c; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;První přístroj výpočetní tomografie &lt;del class=&quot;diffchange diffchange-inline&quot;&gt;(CT)&lt;/del&gt;byl vyvinut G. N. Hounsfieldem v r. 1971. &amp;lt;ref name=&amp;quot;MUDR&amp;quot;/&amp;gt;  &lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt;+&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #a3d3ff; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;První přístroj výpočetní tomografie byl vyvinut G. N. Hounsfieldem v r. 1971. &amp;lt;ref name=&amp;quot;MUDR&amp;quot;/&amp;gt;  &lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;== PRINCIP FUNGOVÁNÍ CT ==  &lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;== PRINCIP FUNGOVÁNÍ CT ==  &lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt;−&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #ffe49c; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;Počítačová tomografie funguje na stejném principu jako rentgen (RTG).Pomocí výpočetní tomografie pořizujeme u ležícího pacienta transverzální řezy. Pacient je fixován na posuvném lůžku, které postupně prochází snímacím (skenovacím) stojanem. V něm je na jedné straně štěrbinový zdroj rentgenového záření (rentgenka) a na opačné straně sada detektorů. U některých tomografů jsou detektory umístěny proti rentgence a pohybují se souhlasně s ní. U nejmodernějších tomografů vytvářejí detektory kolem pacienta úplný prstenec, který se nepohybuje.&amp;lt;ref&amp;gt;Výukový portál 1.LF UK v Praze: Katalog metod v biofyzice [Online]. Retrieved 2017-4-3, from http://portal.lf1.cuni.cz/clanek-793-katalog-metod-v-biofyzice&amp;lt;/ref&amp;gt; Během vyšetření je gama paprsek vysílán pod různými úhly, přičemž zdroj gama záření postupně opíše kružnici kolem hlavy/těla pacienta (obrázek níže). Detektory zaznamenávají informace o poloze a intenzitě gama záření dopadající na detektor a jsou ukládány do počítače. Digitální zpracování informací umožňuje kvantifikovat a následně počítačově rekonstruovat obraz. Jednotlivé měkké tkáně jsou CT vyšetřením rozlišitelné jen částečně, protože mezi nimi dochází jen k malému rozdílu v absorpci gama záření. Kostěné struktury jsou bílé, struktury obsahující vzduch nebo tekutinu jsou černé měkké tkáně jsou znázorněny různou intenzitou šedi (viz obrázek níže). Při vyšetření mozkových &lt;del class=&quot;diffchange diffchange-inline&quot;&gt;sktruktur &lt;/del&gt;to znamená, že není možné přesně rozlišit mezi šedou a bílou hmotou. Použití vysoce absorpční kontrastní látky (např.: jód), může po injekci ukázat tkáňové postižení způsobené krvácením, infekcí nebo tumorem.&amp;lt;ref name=&amp;quot;PSYCHIATRIE&amp;quot;/&amp;gt;&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt;+&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #a3d3ff; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;Počítačová tomografie funguje na stejném principu jako rentgen (RTG).Pomocí výpočetní tomografie pořizujeme u ležícího pacienta transverzální řezy. Pacient je fixován na posuvném lůžku, které postupně prochází snímacím (skenovacím) stojanem. V něm je na jedné straně štěrbinový zdroj rentgenového záření (rentgenka) a na opačné straně sada detektorů. U některých tomografů jsou detektory umístěny proti rentgence a pohybují se souhlasně s ní. U nejmodernějších tomografů vytvářejí detektory kolem pacienta úplný prstenec, který se nepohybuje.&amp;lt;ref&amp;gt;Výukový portál 1.LF UK v Praze: Katalog metod v biofyzice [Online]. Retrieved 2017-4-3, from http://portal.lf1.cuni.cz/clanek-793-katalog-metod-v-biofyzice&amp;lt;/ref&amp;gt; Během vyšetření je gama paprsek vysílán pod různými úhly, přičemž zdroj gama záření postupně opíše kružnici kolem hlavy/těla pacienta (obrázek níže). Detektory zaznamenávají informace o poloze a intenzitě gama záření dopadající na detektor a jsou ukládány do počítače. Digitální zpracování informací umožňuje kvantifikovat a následně počítačově rekonstruovat obraz. Jednotlivé měkké tkáně jsou CT vyšetřením rozlišitelné jen částečně, protože mezi nimi dochází jen k malému rozdílu v absorpci gama záření. Kostěné struktury jsou bílé, struktury obsahující vzduch nebo tekutinu jsou černé měkké tkáně jsou znázorněny různou intenzitou šedi (viz obrázek níže). Při vyšetření mozkových &lt;ins class=&quot;diffchange diffchange-inline&quot;&gt;struktur &lt;/ins&gt;to znamená, že není možné přesně rozlišit mezi šedou a bílou hmotou. Použití vysoce absorpční kontrastní látky (např.: jód), může po injekci ukázat tkáňové postižení způsobené krvácením, infekcí nebo tumorem.&amp;lt;ref name=&amp;quot;PSYCHIATRIE&amp;quot;/&amp;gt;&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;[[File:CT.png|400px]][[File:exploring_the_brain_CT.jpg|400px]]&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;[[File:CT.png|400px]][[File:exploring_the_brain_CT.jpg|400px]]&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td colspan=&quot;2&quot; class=&quot;diff-lineno&quot; id=&quot;mw-diff-left-l39&quot; &gt;Řádek 39:&lt;/td&gt;
&lt;td colspan=&quot;2&quot; class=&quot;diff-lineno&quot;&gt;Řádek 39:&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;=== REFERENCE ===&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;=== REFERENCE ===&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt;−&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #ffe49c; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;&lt;del class=&quot;diffchange diffchange-inline&quot;&gt; &lt;/del&gt;&amp;lt;references/&amp;gt;&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt;+&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #a3d3ff; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;&amp;lt;references/&amp;gt;&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;ZDROJE OBRÁZKŮ:&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;ZDROJE OBRÁZKŮ:&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;/table&gt;</summary>
		<author><name>Karolina.Slezakova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Po%C4%8D%C3%ADta%C4%8Dov%C3%A1_tomografie&amp;diff=46874&amp;oldid=prev</id>
		<title>Karolina.Slezakova: Založena nová stránka s textem „400px  Počítačová tomografie (neboli správně výpočetní tomografie, Computed Tomography – z toho zkratk…“</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Po%C4%8D%C3%ADta%C4%8Dov%C3%A1_tomografie&amp;diff=46874&amp;oldid=prev"/>
		<updated>2017-04-03T15:34:44Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Založena nová stránka s textem „&lt;a href=&quot;/wiki/Soubor:Ct-scan-illustration-article.jpg&quot; title=&quot;Soubor:Ct-scan-illustration-article.jpg&quot;&gt;400px&lt;/a&gt;  Počítačová tomografie (neboli správně výpočetní tomografie, Computed Tomography – z toho zkratk…“&lt;/p&gt;
&lt;p&gt;&lt;b&gt;Nová stránka&lt;/b&gt;&lt;/p&gt;&lt;div&gt;[[File:ct-scan-illustration-article.jpg|400px]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Počítačová tomografie (neboli správně výpočetní tomografie, Computed Tomography – z toho zkratka CT) je jednou ze základních zobrazovacích metod, které nám poskytují vizuální informace o morfologii a struktuře měkkých tkání. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Tuto metodu zobrazování můžeme zařadit mezi tzv. strukturální zobrazovací metody, kam patří společně s magnetickou rezonancí (MR). (Rozlišujeme dále tzv. funkční zobrazovací metody jako např.: EEG, PET, fMR aj.)&amp;lt;ref name=&amp;quot;PSYCHIATRIE&amp;quot;&amp;gt;editoři, C. H., Libiger, J., &amp;amp; Švestka, J. (2004). Psychiatrie (2., dopl. a opr. vyd.). Praha: Tigis.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
První přístroj výpočetní tomografie (CT)byl vyvinut G. N. Hounsfieldem v r. 1971. &amp;lt;ref name=&amp;quot;MUDR&amp;quot;/&amp;gt; &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== PRINCIP FUNGOVÁNÍ CT == &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Počítačová tomografie funguje na stejném principu jako rentgen (RTG).Pomocí výpočetní tomografie pořizujeme u ležícího pacienta transverzální řezy. Pacient je fixován na posuvném lůžku, které postupně prochází snímacím (skenovacím) stojanem. V něm je na jedné straně štěrbinový zdroj rentgenového záření (rentgenka) a na opačné straně sada detektorů. U některých tomografů jsou detektory umístěny proti rentgence a pohybují se souhlasně s ní. U nejmodernějších tomografů vytvářejí detektory kolem pacienta úplný prstenec, který se nepohybuje.&amp;lt;ref&amp;gt;Výukový portál 1.LF UK v Praze: Katalog metod v biofyzice [Online]. Retrieved 2017-4-3, from http://portal.lf1.cuni.cz/clanek-793-katalog-metod-v-biofyzice&amp;lt;/ref&amp;gt; Během vyšetření je gama paprsek vysílán pod různými úhly, přičemž zdroj gama záření postupně opíše kružnici kolem hlavy/těla pacienta (obrázek níže). Detektory zaznamenávají informace o poloze a intenzitě gama záření dopadající na detektor a jsou ukládány do počítače. Digitální zpracování informací umožňuje kvantifikovat a následně počítačově rekonstruovat obraz. Jednotlivé měkké tkáně jsou CT vyšetřením rozlišitelné jen částečně, protože mezi nimi dochází jen k malému rozdílu v absorpci gama záření. Kostěné struktury jsou bílé, struktury obsahující vzduch nebo tekutinu jsou černé měkké tkáně jsou znázorněny různou intenzitou šedi (viz obrázek níže). Při vyšetření mozkových sktruktur to znamená, že není možné přesně rozlišit mezi šedou a bílou hmotou. Použití vysoce absorpční kontrastní látky (např.: jód), může po injekci ukázat tkáňové postižení způsobené krvácením, infekcí nebo tumorem.&amp;lt;ref name=&amp;quot;PSYCHIATRIE&amp;quot;/&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[File:CT.png|400px]][[File:exploring_the_brain_CT.jpg|400px]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== DRUHY PŘÍSTROJŮ ===&lt;br /&gt;
 &lt;br /&gt;
==== Konvenční (sekvenční) CT (též krokové, inkrementové CT): ====&lt;br /&gt;
Podle topogramu se plánují prováděné řezy – transverzální, každá vrstva je měřenazvlášť. Vrstvy na sebe navazují nebo je mezi nimi mezera. 3D rekonstrukce nejsou kvalitní.(Obr. A)&amp;lt;ref name=&amp;quot;MUDR&amp;quot;&amp;gt;MUDr. Věra Peterová, C. S. (2007). CT – základy vyšetření, indikace, kontraindikace, možnosti, praktické zkušenosti. Retrieved from http://www.medicinapropraxi.cz/pdfs/med/2010/02/12.pdf&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==== Helikální (spirální) CT: ====&lt;br /&gt;
U spirálního CT se během krátkého času získá značný objem dat, z nichž lze pomocí rekonstrukcí a výběrem vhodných parametrů vytvořit libovolný počet obrazů, lze jím zobrazit velké oblasti těla. Průměrná délka vyšetření je 5–10 minut. Ve srovnání s klasickým CT zkracuje spirální CT dobu vyšetření, umožňuje získání velkého počtu vrstev s možností následných rekonstrukcí a redukuje pohybovou činnost, což vede ke zlepšení detekce drobných ložisek. Vyžaduje však vyšší dávku záření proti konvenčnímu CT vyšetření. (Obr. B) &amp;lt;ref name=&amp;quot;MUDR&amp;quot;/&amp;gt; &lt;br /&gt;
[[File:cttypes2.gif|400px]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== DYNAMICKÉ CT (Xe/CT) ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Dynamická počítačová tomografie využívá klasických CT přístrojů společně s inhalací stabilního xenonu. &lt;br /&gt;
 	&lt;br /&gt;
==== Vyšetření dynamickým CT ====&lt;br /&gt;
Po klasickém CT vyšetření inhaluje pacient po dobu 3-5 minut speciální směs xenonu s kyslíkem pomocí masky, která je napojena na inhalační zařízení. Díky inhalaci se xenon dostává do krve a postupuje mozkovou tkání v závislosti na prokrvení. Standartní CT vyhotoví 3-4 řezy během jednoho vyšetření, dynamické CT je schopné vytvořit 8-10 řezů. &amp;lt;ref name=&amp;quot;PSYCHIATRIE&amp;quot;/&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== POUŽITÍ CT V RÁMCI PSYCHIATRIE/ PSYCHOLOGIE ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
CT (a MR) informují o poměrech jednotlivých mozkových oblastí a přinášejí informace o umístění a charakteru možných patologických ložisek (nádor, krvácení, otok apod.), které mohou být příčinou psychické poruchy. &lt;br /&gt;
V psychiatrii se nejčastěji používá pro vyloučení organické příčiny narušeného psychického stavu. &lt;br /&gt;
Každopádně bezprostřední diagnostická nebo prediktivní hodnota CT je nízká a využívá se především v rámci klinického výzkumu.&amp;lt;ref name=&amp;quot;PSYCHIATRIE&amp;quot;/&amp;gt; &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== REFERENCE ===&lt;br /&gt;
 &amp;lt;references/&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
ZDROJE OBRÁZKŮ:&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
1. Terese Winslow, https://www.nibib.nih.gov/science-education/science-topics/computed-tomography-ct&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
2. Machová, V. (2012), Výpočetní tomografie - CT, http://www.wikiskripta.eu/index.php/Soubor:CT.png&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
3. UCSF, Exploring the Brain: How Are Brain Images Made with CT?https://radiology.ucsf.edu/sites/radiology.ucsf.edu/files/blog/2012/03/exploring_the_brain_CT.jpg&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
4. NIH, CT scans, https://imaging.cancer.gov/imaging_basics/cancer_imaging/ct_scans.htm &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
 --[[Uživatel:Karolina.Slezakova|Karolina.Slezakova]] ([[Diskuse s uživatelem:Karolina.Slezakova|diskuse]]) 3. 4. 2017, 17:34 (CEST)&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Karolina.Slezakova</name></author>
		
	</entry>
</feed>