<?xml version="1.0"?>
<feed xmlns="http://www.w3.org/2005/Atom" xml:lang="cs">
	<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?action=history&amp;feed=atom&amp;title=Pojet%C3%AD_my%C5%A1len%C3%AD_v_psychologii._Teorie_my%C5%A1len%C3%AD.</id>
	<title>Pojetí myšlení v psychologii. Teorie myšlení. - Historie editací</title>
	<link rel="self" type="application/atom+xml" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?action=history&amp;feed=atom&amp;title=Pojet%C3%AD_my%C5%A1len%C3%AD_v_psychologii._Teorie_my%C5%A1len%C3%AD."/>
	<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Pojet%C3%AD_my%C5%A1len%C3%AD_v_psychologii._Teorie_my%C5%A1len%C3%AD.&amp;action=history"/>
	<updated>2026-04-22T22:19:24Z</updated>
	<subtitle>Historie editací této stránky</subtitle>
	<generator>MediaWiki 1.33.0</generator>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Pojet%C3%AD_my%C5%A1len%C3%AD_v_psychologii._Teorie_my%C5%A1len%C3%AD.&amp;diff=71193&amp;oldid=prev</id>
		<title>Lucie.Kalenska.14: /* Myšlení a vnitřní řeč */</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Pojet%C3%AD_my%C5%A1len%C3%AD_v_psychologii._Teorie_my%C5%A1len%C3%AD.&amp;diff=71193&amp;oldid=prev"/>
		<updated>2022-07-26T08:57:50Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;&lt;span dir=&quot;auto&quot;&gt;&lt;span class=&quot;autocomment&quot;&gt;Myšlení a vnitřní řeč&lt;/span&gt;&lt;/span&gt;&lt;/p&gt;
&lt;table class=&quot;diff diff-contentalign-left&quot; data-mw=&quot;interface&quot;&gt;
				&lt;col class=&quot;diff-marker&quot; /&gt;
				&lt;col class=&quot;diff-content&quot; /&gt;
				&lt;col class=&quot;diff-marker&quot; /&gt;
				&lt;col class=&quot;diff-content&quot; /&gt;
				&lt;tr class=&quot;diff-title&quot; lang=&quot;cs&quot;&gt;
				&lt;td colspan=&quot;2&quot; style=&quot;background-color: #fff; color: #222; text-align: center;&quot;&gt;← Starší verze&lt;/td&gt;
				&lt;td colspan=&quot;2&quot; style=&quot;background-color: #fff; color: #222; text-align: center;&quot;&gt;Verze z 26. 7. 2022, 08:57&lt;/td&gt;
				&lt;/tr&gt;&lt;tr&gt;&lt;td colspan=&quot;2&quot; class=&quot;diff-lineno&quot; id=&quot;mw-diff-left-l1&quot; &gt;Řádek 1:&lt;/td&gt;
&lt;td colspan=&quot;2&quot; class=&quot;diff-lineno&quot;&gt;Řádek 1:&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt;−&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #ffe49c; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;Myšlení je zřejmě nejsložitější '''kognitivní proces'''. Jedná se o mentální děj, při kterém dochází ke zpracování a využívání informací. Úzce souvisí s [[Inteligence|inteligencí]], která určuje úroveň a kvalitu myšlení jedince.&amp;lt;ref name=&amp;quot;:0&amp;quot;&amp;gt;Plháková, A. (2004). ''Učebnice obecné psychologie.'' Academia.&amp;lt;/ref&amp;gt; Subjekt díky němu může &lt;del class=&quot;diffchange diffchange-inline&quot;&gt;subjekt &lt;/del&gt;chápat a řešit problémy a situace a uspořádávat vztahy mezi předměty a jejich [[Mentální reprezentace.|mentálními reprezentacemi]].&amp;lt;ref&amp;gt;Nakonečný, M. (1997). ''Encyklopedie obecné psychologie'' (2. rozš. vyd.). Academia.&amp;lt;/ref&amp;gt; Interindividuální rozdíly v myšlení jsou patrné především v míře abstraktnosti řešených problémů.&amp;lt;ref name=&amp;quot;:0&amp;quot; /&amp;gt;  &lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt;+&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #a3d3ff; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;Myšlení je zřejmě nejsložitější '''kognitivní proces'''. Jedná se o mentální děj, při kterém dochází ke zpracování a využívání informací. Úzce souvisí s [[Inteligence|inteligencí]], která určuje úroveň a kvalitu myšlení jedince.&amp;lt;ref name=&amp;quot;:0&amp;quot;&amp;gt;Plháková, A. (2004). ''Učebnice obecné psychologie.'' Academia.&amp;lt;/ref&amp;gt; Subjekt díky němu může chápat a řešit problémy a situace a uspořádávat vztahy mezi předměty a jejich [[Mentální reprezentace.|mentálními reprezentacemi]].&amp;lt;ref&amp;gt;Nakonečný, M. (1997). ''Encyklopedie obecné psychologie'' (2. rozš. vyd.). Academia.&amp;lt;/ref&amp;gt; Interindividuální rozdíly v myšlení jsou patrné především v míře abstraktnosti řešených problémů.&amp;lt;ref name=&amp;quot;:0&amp;quot; /&amp;gt;  &lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;Základními procesy myšlení jsou&amp;lt;ref name=&amp;quot;:0&amp;quot; /&amp;gt;:&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;Základními procesy myšlení jsou&amp;lt;ref name=&amp;quot;:0&amp;quot; /&amp;gt;:&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td colspan=&quot;2&quot; class=&quot;diff-lineno&quot; id=&quot;mw-diff-left-l18&quot; &gt;Řádek 18:&lt;/td&gt;
&lt;td colspan=&quot;2&quot; class=&quot;diff-lineno&quot;&gt;Řádek 18:&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;Vyšší úrovně myšlení jsou úzce spjaty s jazykem. Některé formy myšlení u lidí probíhají formou '''vnitřní [[Řeč|řeči]]'''. Ta není pro okolí slyšitelná, jelikož operuje s představami slov, ale mluvidla při ní mohou vykazovat určitou míru aktivity. Podle [[Jean Piaget|J. Piageta]] znásobuje rozsah a rychlost myšlení.&amp;lt;ref name=&amp;quot;:2&amp;quot;&amp;gt;Piaget, J. &amp;amp; Inhelderová, B. (2001). ''Psychologie dítěte.'' Portál. &amp;lt;/ref&amp;gt; Rozdíl mezi vnitřní a vnější řečí spočívá v tom, že při vnitřní řeči se myšlení (tedy práce s významy) odehrává s řečí simultánně, zatímco vnější řeč je až zvukovým výsledkem této součinnosti. Obor, který se zabývá vztahem jazyka a vědomí, potažmo myšlení, se nazývá psycholingvistika.&amp;lt;ref name=&amp;quot;:1&amp;quot;&amp;gt;Vygotskij, L. S. (2004). ''Psychologie myšlení a řeči.'' Portál. &amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;Vyšší úrovně myšlení jsou úzce spjaty s jazykem. Některé formy myšlení u lidí probíhají formou '''vnitřní [[Řeč|řeči]]'''. Ta není pro okolí slyšitelná, jelikož operuje s představami slov, ale mluvidla při ní mohou vykazovat určitou míru aktivity. Podle [[Jean Piaget|J. Piageta]] znásobuje rozsah a rychlost myšlení.&amp;lt;ref name=&amp;quot;:2&amp;quot;&amp;gt;Piaget, J. &amp;amp; Inhelderová, B. (2001). ''Psychologie dítěte.'' Portál. &amp;lt;/ref&amp;gt; Rozdíl mezi vnitřní a vnější řečí spočívá v tom, že při vnitřní řeči se myšlení (tedy práce s významy) odehrává s řečí simultánně, zatímco vnější řeč je až zvukovým výsledkem této součinnosti. Obor, který se zabývá vztahem jazyka a vědomí, potažmo myšlení, se nazývá psycholingvistika.&amp;lt;ref name=&amp;quot;:1&amp;quot;&amp;gt;Vygotskij, L. S. (2004). ''Psychologie myšlení a řeči.'' Portál. &amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt;−&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #ffe49c; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;Vnitřní řeč je tedy velmi významným prvkem procesu myšlení (někdy bývá dokonce s myšlením ztotožňována). Není jisté, kdy ve vývoji dítěte se vnější řeč mění ve vnitřní a je využívána k myšlení. Nelze zároveň říci, že by vznikala pouhým snižováním hlasitosti vnější řeči, nebo že by měla shodné rysy s šepotem. Lze však bezpochyby říci, že vzniku vnitřní řeči předchází vnější řečové projevy a že např. ovládnutí gramatických struktur předchází osvojení logických struktur a operací (např. dítě používá např. vedlejší věty podmínkové dříve než ovládne podmíněné vztahy).&amp;lt;ref name=&amp;quot;:1&amp;quot; /&amp;gt;&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt;+&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #a3d3ff; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;Vnitřní řeč je tedy velmi významným prvkem procesu myšlení (někdy bývá dokonce s myšlením ztotožňována). Není jisté, kdy ve vývoji dítěte se vnější řeč mění ve vnitřní a je využívána k myšlení. Nelze zároveň říci, že by vznikala pouhým snižováním hlasitosti vnější řeči, nebo že by měla shodné rysy s šepotem. Lze však bezpochyby říci, že vzniku vnitřní řeči předchází vnější řečové projevy a že např. ovládnutí gramatických struktur předchází osvojení logických struktur a operací (např. dítě používá např. vedlejší věty podmínkové dříve&lt;ins class=&quot;diffchange diffchange-inline&quot;&gt;, &lt;/ins&gt;než ovládne podmíněné vztahy).&amp;lt;ref name=&amp;quot;:1&amp;quot; /&amp;gt;&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;==Dělení myšlení==&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;==Dělení myšlení==&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td colspan=&quot;2&quot; class=&quot;diff-lineno&quot; id=&quot;mw-diff-left-l90&quot; &gt;Řádek 90:&lt;/td&gt;
&lt;td colspan=&quot;2&quot; class=&quot;diff-lineno&quot;&gt;Řádek 90:&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;Kognitivní omyly můžeme dělit na ty, které se týkají '''chování a rozhodování''', mezi které můžeme zařadit efekt kotvy (anchoring), rámování (framing) či konfirmační zkreslení (confirmation bias), dále '''sociální''' kognitivní omyly, například atribuční chyba (attribution bias), konformita (conformity) nebo Pygmalion efekt (Pygmalion effect) a '''paměťové''' kognitivní omyly jako je efekt dostupnosti (availability bias) nebo iluzorní korelace (Illusory correlation)'''.''' (Vobořil, přednášky) Přehled kognitivních omylů je zpracován v článku [[Přehled kognitivních zkreslení]].&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;Kognitivní omyly můžeme dělit na ty, které se týkají '''chování a rozhodování''', mezi které můžeme zařadit efekt kotvy (anchoring), rámování (framing) či konfirmační zkreslení (confirmation bias), dále '''sociální''' kognitivní omyly, například atribuční chyba (attribution bias), konformita (conformity) nebo Pygmalion efekt (Pygmalion effect) a '''paměťové''' kognitivní omyly jako je efekt dostupnosti (availability bias) nebo iluzorní korelace (Illusory correlation)'''.''' (Vobořil, přednášky) Přehled kognitivních omylů je zpracován v článku [[Přehled kognitivních zkreslení]].&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt;−&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #ffe49c; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;Kognitivní omyly mohou mít několik příčin. Každodenní posuzování, usuzování, rozhodování a řešení problémů se významně liší od toho, které provádíme v laboratorních podmínkách. V každodenním životě se lidé často rozhodují na základě neúplných informací, a také bývají zahlceni množstvím informací, které nejsou pro daný problém relevantní, což je významný rozdíl oproti laboratorním podmínkám. Dá se tedy předpokládat, že lidé si vyvinuli strategie myšlení, které dobře fungují v reálném životě, ale nejsou přizpůsobené podmínkám laboratoře. Mají vlastní pravděpodobnostní strategie. Heuristiky v běžném životě zajišťují efektivitu, přestože někdy mohou vést k chybám. Další možnou příčinou kognitivních omylů je, že se díváme na omyly z hlediska jednoduché analýzy problému, ale ne z hlediska zisků a ztrát pro konkrétního jedince. To co se tedy může zdát z hlediska statistické úvahy jako kognitivní omyl může být důsledku pro konkrétního jedince užitečné. Jedince při myšlení ovlivňují také externí faktory, například faktory sociální nebo ekonomické.&amp;lt;ref name=&amp;quot;:3&amp;quot;&amp;gt;Eysenck, M. W., &amp;amp; Keane, M. T. (2008). ''Kognitivní psychologie.'' Academia.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt;+&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #a3d3ff; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;Kognitivní omyly mohou mít několik příčin. Každodenní posuzování, usuzování, rozhodování a řešení problémů se významně liší od toho, které provádíme v laboratorních podmínkách. V každodenním životě se lidé často rozhodují na základě neúplných informací, a také bývají zahlceni množstvím informací, které nejsou pro daný problém relevantní, což je významný rozdíl oproti laboratorním podmínkám. Dá se tedy předpokládat, že lidé si vyvinuli strategie myšlení, které dobře fungují v reálném životě, ale nejsou přizpůsobené podmínkám laboratoře. Mají vlastní pravděpodobnostní strategie. Heuristiky v běžném životě zajišťují efektivitu, přestože někdy mohou vést k chybám. Další možnou příčinou kognitivních omylů je, že se díváme na omyly z hlediska jednoduché analýzy problému, ale ne z hlediska zisků a ztrát pro konkrétního jedince. To&lt;ins class=&quot;diffchange diffchange-inline&quot;&gt;, &lt;/ins&gt;co se tedy může zdát z hlediska statistické úvahy jako kognitivní omyl&lt;ins class=&quot;diffchange diffchange-inline&quot;&gt;, &lt;/ins&gt;může být &lt;ins class=&quot;diffchange diffchange-inline&quot;&gt;v &lt;/ins&gt;důsledku pro konkrétního jedince užitečné. Jedince při myšlení ovlivňují také externí faktory, například faktory sociální nebo ekonomické.&amp;lt;ref name=&amp;quot;:3&amp;quot;&amp;gt;Eysenck, M. W., &amp;amp; Keane, M. T. (2008). ''Kognitivní psychologie.'' Academia.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;==Různé pohledy na myšlení z hlediska jeho racionality==&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;==Různé pohledy na myšlení z hlediska jeho racionality==&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt;−&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #ffe49c; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;Vědci přistupují k otázkám racionality lidského myšlení různým způsobem. Například Stanovich rozlišuje 2 typy lidí podle toho, jak přistupují k lidské &lt;del class=&quot;diffchange diffchange-inline&quot;&gt;rracionalitě&lt;/del&gt;. Jako &lt;del class=&quot;diffchange diffchange-inline&quot;&gt;panglosariány &lt;/del&gt;označuje osoby, které předpokládají, že lidé jsou nutně racionální a případné deficity v lidském myšlení jsou pouze zdánlivé, jelikož jsou vysvětlované špatným normativním modelem. Jako melioristy označuje osoby přesvědčené, že lidé jsou iracionální, ale v jejich iracionalitě je nějaký systém. Pro zvýšení lidské racionality je potřeba kultivovat dispozice pro kritické myšlení a &lt;del class=&quot;diffchange diffchange-inline&quot;&gt;algorytmy &lt;/del&gt;učení.&amp;lt;ref&amp;gt;Stanovich, K. E. (1999). ''Who is rational?: Studies of individual differences in reasoning.'' Psychology Press&amp;lt;/ref&amp;gt;   &lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt;+&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #a3d3ff; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;Vědci přistupují k otázkám racionality lidského myšlení různým způsobem. Například Stanovich rozlišuje 2 typy lidí podle toho, jak přistupují k lidské &lt;ins class=&quot;diffchange diffchange-inline&quot;&gt;racionalitě&lt;/ins&gt;. Jako &lt;ins class=&quot;diffchange diffchange-inline&quot;&gt;panglossiány &lt;/ins&gt;označuje osoby, které předpokládají, že lidé jsou nutně racionální a případné deficity v lidském myšlení jsou pouze zdánlivé, jelikož jsou vysvětlované špatným normativním modelem. Jako melioristy označuje osoby přesvědčené, že lidé jsou iracionální, ale v jejich iracionalitě je nějaký systém. Pro zvýšení lidské racionality je potřeba kultivovat dispozice pro kritické myšlení a &lt;ins class=&quot;diffchange diffchange-inline&quot;&gt;algoritmy &lt;/ins&gt;učení.&amp;lt;ref&amp;gt;Stanovich, K. E. (1999). ''Who is rational?: Studies of individual differences in reasoning.'' Psychology Press&amp;lt;/ref&amp;gt;   &lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;Různě ale můžeme přistupovat i k definici racionality. Jedním z možných dělení racionality je dělení na '''epistemickou''' racionalitu a '''instrumentální''' racionalitu. Epistemická racionalita je schopnost formulovat zdůvodněná přesvědčení, která jsou pravdivá, zatímco instrumentální racionalita je schopnost jednat v souladu s vlastními zájmy. Jedná se tedy o chování vedoucí k nejefektivnějšímu dosažení cílů.&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;Různě ale můžeme přistupovat i k definici racionality. Jedním z možných dělení racionality je dělení na '''epistemickou''' racionalitu a '''instrumentální''' racionalitu. Epistemická racionalita je schopnost formulovat zdůvodněná přesvědčení, která jsou pravdivá, zatímco instrumentální racionalita je schopnost jednat v souladu s vlastními zájmy. Jedná se tedy o chování vedoucí k nejefektivnějšímu dosažení cílů.&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td colspan=&quot;2&quot; class=&quot;diff-lineno&quot; id=&quot;mw-diff-left-l99&quot; &gt;Řádek 99:&lt;/td&gt;
&lt;td colspan=&quot;2&quot; class=&quot;diff-lineno&quot;&gt;Řádek 99:&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;Napříč zkoumáním racionality lidského myšlení se vyvinula 3 různá hlediska:&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;Napříč zkoumáním racionality lidského myšlení se vyvinula 3 různá hlediska:&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt;−&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #ffe49c; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;A) '''Lidské myšlení je racionální''' &lt;del class=&quot;diffchange diffchange-inline&quot;&gt;- &lt;/del&gt;předpoklad, že lidé operují ve shodě s racionálním principem odvozeným z logiky a pokoušejí se dedukovat platné závěry z premis argumentu. Iracionální odpovědi mohou být dány omezením kapacity pozornosti nebo jejím selháním. Toto hledisko zastávají nejstarší teorie v oblasti usuzování je to například teorie mentálních modelů, a v oblasti rozhodování se jedná o klasické teorie rozhodování.&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt;+&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #a3d3ff; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;A) '''Lidské myšlení je racionální''' &lt;ins class=&quot;diffchange diffchange-inline&quot;&gt;– &lt;/ins&gt;předpoklad, že lidé operují ve shodě s racionálním principem odvozeným z logiky a pokoušejí se dedukovat platné závěry z premis argumentu. Iracionální odpovědi mohou být dány omezením kapacity pozornosti nebo jejím selháním. Toto hledisko zastávají nejstarší teorie&lt;ins class=&quot;diffchange diffchange-inline&quot;&gt;, &lt;/ins&gt;v oblasti usuzování je to například teorie mentálních modelů, a v oblasti rozhodování se jedná o klasické teorie rozhodování.&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt;−&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #ffe49c; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;B) '''Lidské myšlení je adaptivní''' &lt;del class=&quot;diffchange diffchange-inline&quot;&gt;- &lt;/del&gt;předpoklad, že lidé se primárně přizpůsobují svému prostředí. Jejich cílem je maximalizace úspěchu při dosahování cílů nebo maximalizace informačního zisku a redukce neurčitosti než být ve shodě s pravidly formální logiky.  Lidské myšlení je za některých okolností racionální a za některých okolností racionální není. Jedná se o současnější hledisko, které je podkladem pro pravděpodobnostní teorie a teorie doménově specifických pravidel.  &lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt;+&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #a3d3ff; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;B) '''Lidské myšlení je adaptivní''' &lt;ins class=&quot;diffchange diffchange-inline&quot;&gt;– &lt;/ins&gt;předpoklad, že lidé se primárně přizpůsobují svému prostředí. Jejich cílem je maximalizace úspěchu při dosahování cílů nebo maximalizace informačního zisku a redukce neurčitosti než být ve shodě s pravidly formální logiky.  Lidské myšlení je za některých okolností racionální a za některých okolností racionální není. Jedná se o současnější hledisko, které je podkladem pro pravděpodobnostní teorie a teorie doménově specifických pravidel.  &lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt;−&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #ffe49c; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;C) '''Lidé disponují různými druhy racionality''' &lt;del class=&quot;diffchange diffchange-inline&quot;&gt;- &lt;/del&gt;Evans a Over rozdělují 2 systémy racionality&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt;+&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #a3d3ff; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;C) '''Lidé disponují různými druhy racionality''' &lt;ins class=&quot;diffchange diffchange-inline&quot;&gt;– &lt;/ins&gt;Evans a Over rozdělují 2 systémy racionality&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt;−&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #ffe49c; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;*racionalita 1 &lt;del class=&quot;diffchange diffchange-inline&quot;&gt;- &lt;/del&gt;adaptivní, na cíl zaměřená forma rozhodování a řešení problémů, která nám pomáhá v dosahování určitých cílů ve světě&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt;+&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #a3d3ff; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;*racionalita 1 &lt;ins class=&quot;diffchange diffchange-inline&quot;&gt;– &lt;/ins&gt;adaptivní, na cíl zaměřená forma rozhodování a řešení problémů, která nám pomáhá v dosahování určitých cílů ve světě&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt;−&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #ffe49c; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;*racionalita 2 &lt;del class=&quot;diffchange diffchange-inline&quot;&gt;- &lt;/del&gt;reflektivní forma usuzování, která je konzistentní s normativními logickými modely.&amp;lt;ref name=&amp;quot;:3&amp;quot; /&amp;gt;&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt;+&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #a3d3ff; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;*racionalita 2 &lt;ins class=&quot;diffchange diffchange-inline&quot;&gt;– &lt;/ins&gt;reflektivní forma usuzování, která je konzistentní s normativními logickými modely.&amp;lt;ref name=&amp;quot;:3&amp;quot; /&amp;gt;&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt;−&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #ffe49c; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;== Závěr ==&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt;+&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #a3d3ff; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;==Závěr==&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt;−&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #ffe49c; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;Myšlení je v psychologii pojímáno jako nejsložitější kognitivní proces, díky kterému můžeme chápat vztahy mezi předměty a pracovat s jejich mentálními reprezentacemi. Myšlení &lt;del class=&quot;diffchange diffchange-inline&quot;&gt;tvoří několik procesů&lt;/del&gt;, jedná se o usuzování, posuzování, rozhodování, řešení problémů, tvořivost a tvorbu pojmů a kategorií. Existuje mnoho různých dělení myšlení, ať už z hlediska jeho obsahů, z hlediska myšlenkových operací, postupu myšlení nebo hlediska vývoje myšlení. Lidské myšlení je zatíženo určitými kognitivními omyly, které ale mohou být v běžném životě adaptivní a nemusejí vždy vést k chybám. S tím souvisí i pohled na racionalitu lidského myšlení, ve kterém se názory vědců různí.    &lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt;+&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #a3d3ff; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;Myšlení je v psychologii pojímáno jako nejsložitější kognitivní proces, díky kterému můžeme chápat vztahy mezi předměty a pracovat s jejich mentálními reprezentacemi. Myšlení &lt;ins class=&quot;diffchange diffchange-inline&quot;&gt;je tvořeno několika procesy&lt;/ins&gt;, jedná se o usuzování, posuzování, rozhodování, řešení problémů, tvořivost a tvorbu pojmů a kategorií. Existuje mnoho různých dělení myšlení, ať už z hlediska jeho obsahů, z hlediska myšlenkových operací, postupu myšlení nebo hlediska vývoje myšlení. Lidské myšlení je zatíženo určitými kognitivními omyly, které ale mohou být v běžném životě adaptivní a nemusejí vždy vést k chybám. S tím souvisí i pohled na racionalitu lidského myšlení, ve kterém se názory vědců různí.    &lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;==Externí nepublikované zdroje==&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;==Externí nepublikované zdroje==&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;/table&gt;</summary>
		<author><name>Lucie.Kalenska.14</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Pojet%C3%AD_my%C5%A1len%C3%AD_v_psychologii._Teorie_my%C5%A1len%C3%AD.&amp;diff=71160&amp;oldid=prev</id>
		<title>Lucie.Kalenska.14: /* Různé pohledy na myšlení z hlediska jeho racionality */</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Pojet%C3%AD_my%C5%A1len%C3%AD_v_psychologii._Teorie_my%C5%A1len%C3%AD.&amp;diff=71160&amp;oldid=prev"/>
		<updated>2022-07-07T11:40:02Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;&lt;span dir=&quot;auto&quot;&gt;&lt;span class=&quot;autocomment&quot;&gt;Různé pohledy na myšlení z hlediska jeho racionality&lt;/span&gt;&lt;/span&gt;&lt;/p&gt;
&lt;table class=&quot;diff diff-contentalign-left&quot; data-mw=&quot;interface&quot;&gt;
				&lt;col class=&quot;diff-marker&quot; /&gt;
				&lt;col class=&quot;diff-content&quot; /&gt;
				&lt;col class=&quot;diff-marker&quot; /&gt;
				&lt;col class=&quot;diff-content&quot; /&gt;
				&lt;tr class=&quot;diff-title&quot; lang=&quot;cs&quot;&gt;
				&lt;td colspan=&quot;2&quot; style=&quot;background-color: #fff; color: #222; text-align: center;&quot;&gt;← Starší verze&lt;/td&gt;
				&lt;td colspan=&quot;2&quot; style=&quot;background-color: #fff; color: #222; text-align: center;&quot;&gt;Verze z 7. 7. 2022, 11:40&lt;/td&gt;
				&lt;/tr&gt;&lt;tr&gt;&lt;td colspan=&quot;2&quot; class=&quot;diff-lineno&quot; id=&quot;mw-diff-left-l91&quot; &gt;Řádek 91:&lt;/td&gt;
&lt;td colspan=&quot;2&quot; class=&quot;diff-lineno&quot;&gt;Řádek 91:&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;Kognitivní omyly mohou mít několik příčin. Každodenní posuzování, usuzování, rozhodování a řešení problémů se významně liší od toho, které provádíme v laboratorních podmínkách. V každodenním životě se lidé často rozhodují na základě neúplných informací, a také bývají zahlceni množstvím informací, které nejsou pro daný problém relevantní, což je významný rozdíl oproti laboratorním podmínkám. Dá se tedy předpokládat, že lidé si vyvinuli strategie myšlení, které dobře fungují v reálném životě, ale nejsou přizpůsobené podmínkám laboratoře. Mají vlastní pravděpodobnostní strategie. Heuristiky v běžném životě zajišťují efektivitu, přestože někdy mohou vést k chybám. Další možnou příčinou kognitivních omylů je, že se díváme na omyly z hlediska jednoduché analýzy problému, ale ne z hlediska zisků a ztrát pro konkrétního jedince. To co se tedy může zdát z hlediska statistické úvahy jako kognitivní omyl může být důsledku pro konkrétního jedince užitečné. Jedince při myšlení ovlivňují také externí faktory, například faktory sociální nebo ekonomické.&amp;lt;ref name=&amp;quot;:3&amp;quot;&amp;gt;Eysenck, M. W., &amp;amp; Keane, M. T. (2008). ''Kognitivní psychologie.'' Academia.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;Kognitivní omyly mohou mít několik příčin. Každodenní posuzování, usuzování, rozhodování a řešení problémů se významně liší od toho, které provádíme v laboratorních podmínkách. V každodenním životě se lidé často rozhodují na základě neúplných informací, a také bývají zahlceni množstvím informací, které nejsou pro daný problém relevantní, což je významný rozdíl oproti laboratorním podmínkám. Dá se tedy předpokládat, že lidé si vyvinuli strategie myšlení, které dobře fungují v reálném životě, ale nejsou přizpůsobené podmínkám laboratoře. Mají vlastní pravděpodobnostní strategie. Heuristiky v běžném životě zajišťují efektivitu, přestože někdy mohou vést k chybám. Další možnou příčinou kognitivních omylů je, že se díváme na omyly z hlediska jednoduché analýzy problému, ale ne z hlediska zisků a ztrát pro konkrétního jedince. To co se tedy může zdát z hlediska statistické úvahy jako kognitivní omyl může být důsledku pro konkrétního jedince užitečné. Jedince při myšlení ovlivňují také externí faktory, například faktory sociální nebo ekonomické.&amp;lt;ref name=&amp;quot;:3&amp;quot;&amp;gt;Eysenck, M. W., &amp;amp; Keane, M. T. (2008). ''Kognitivní psychologie.'' Academia.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt;−&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #ffe49c; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;&lt;del style=&quot;font-weight: bold; text-decoration: none;&quot;&gt;&lt;/del&gt;&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;td colspan=&quot;2&quot;&gt; &lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt;−&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #ffe49c; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;&lt;del style=&quot;font-weight: bold; text-decoration: none;&quot;&gt;&amp;lt;br /&amp;gt;    &lt;/del&gt;&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;td colspan=&quot;2&quot;&gt; &lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt;−&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #ffe49c; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;&lt;del style=&quot;font-weight: bold; text-decoration: none;&quot;&gt;&lt;/del&gt;&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;td colspan=&quot;2&quot;&gt; &lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;==Různé pohledy na myšlení z hlediska jeho racionality==&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;==Různé pohledy na myšlení z hlediska jeho racionality==&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td colspan=&quot;2&quot;&gt; &lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt;+&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #a3d3ff; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;&lt;ins style=&quot;font-weight: bold; text-decoration: none;&quot;&gt;Vědci přistupují k otázkám racionality lidského myšlení různým způsobem. Například Stanovich rozlišuje 2 typy lidí podle toho, jak přistupují k lidské rracionalitě. Jako panglosariány označuje osoby, které předpokládají, že lidé jsou nutně racionální a případné deficity v lidském myšlení jsou pouze zdánlivé, jelikož jsou vysvětlované špatným normativním modelem. Jako melioristy označuje osoby přesvědčené, že lidé jsou iracionální, ale v jejich iracionalitě je nějaký systém. Pro zvýšení lidské racionality je potřeba kultivovat dispozice pro kritické myšlení a algorytmy učení.&amp;lt;ref&amp;gt;Stanovich, K. E. (1999). ''Who is rational?: Studies of individual differences in reasoning.'' Psychology Press&amp;lt;/ref&amp;gt;  &lt;/ins&gt;&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt;−&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #ffe49c; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;&lt;del class=&quot;diffchange diffchange-inline&quot;&gt;Racionalitu &lt;/del&gt;můžeme &lt;del class=&quot;diffchange diffchange-inline&quot;&gt;dělit &lt;/del&gt;na '''epistemickou''' a '''instrumentální'''. Epistemická racionalita je schopnost formulovat zdůvodněná přesvědčení, která jsou pravdivá, zatímco instrumentální racionalita je schopnost jednat v souladu s vlastními zájmy. Jedná se tedy o chování vedoucí k nejefektivnějšímu dosažení cílů.  &lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt;+&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #a3d3ff; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;&lt;ins class=&quot;diffchange diffchange-inline&quot;&gt;Různě ale &lt;/ins&gt;můžeme &lt;ins class=&quot;diffchange diffchange-inline&quot;&gt;přistupovat i k definici racionality. Jedním z možných dělení racionality je dělení &lt;/ins&gt;na '''epistemickou''' &lt;ins class=&quot;diffchange diffchange-inline&quot;&gt;racionalitu &lt;/ins&gt;a '''instrumentální''' &lt;ins class=&quot;diffchange diffchange-inline&quot;&gt;racionalitu&lt;/ins&gt;. Epistemická racionalita je schopnost formulovat zdůvodněná přesvědčení, která jsou pravdivá, zatímco instrumentální racionalita je schopnost jednat v souladu s vlastními zájmy. Jedná se tedy o chování vedoucí k nejefektivnějšímu dosažení cílů.&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt;−&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #ffe49c; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;&lt;del class=&quot;diffchange diffchange-inline&quot;&gt;Na lidské &lt;/del&gt;myšlení se &lt;del class=&quot;diffchange diffchange-inline&quot;&gt;z &lt;/del&gt;hlediska &lt;del class=&quot;diffchange diffchange-inline&quot;&gt;racionality můžeme dívat 3 způsoby&lt;/del&gt;:&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt;+&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #a3d3ff; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;&lt;ins class=&quot;diffchange diffchange-inline&quot;&gt;Napříč zkoumáním racionality lidského &lt;/ins&gt;myšlení se &lt;ins class=&quot;diffchange diffchange-inline&quot;&gt;vyvinula 3 různá &lt;/ins&gt;hlediska:&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;A) '''Lidské myšlení je racionální''' - předpoklad, že lidé operují ve shodě s racionálním principem odvozeným z logiky a pokoušejí se dedukovat platné závěry z premis argumentu. Iracionální odpovědi mohou být dány omezením kapacity pozornosti nebo jejím selháním. Toto hledisko zastávají nejstarší teorie v oblasti usuzování je to například teorie mentálních modelů, a v oblasti rozhodování se jedná o klasické teorie rozhodování.&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;A) '''Lidské myšlení je racionální''' - předpoklad, že lidé operují ve shodě s racionálním principem odvozeným z logiky a pokoušejí se dedukovat platné závěry z premis argumentu. Iracionální odpovědi mohou být dány omezením kapacity pozornosti nebo jejím selháním. Toto hledisko zastávají nejstarší teorie v oblasti usuzování je to například teorie mentálních modelů, a v oblasti rozhodování se jedná o klasické teorie rozhodování.&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td colspan=&quot;2&quot; class=&quot;diff-lineno&quot; id=&quot;mw-diff-left-l107&quot; &gt;Řádek 107:&lt;/td&gt;
&lt;td colspan=&quot;2&quot; class=&quot;diff-lineno&quot;&gt;Řádek 105:&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;C) '''Lidé disponují různými druhy racionality''' - Evans a Over rozdělují 2 systémy racionality&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;C) '''Lidé disponují různými druhy racionality''' - Evans a Over rozdělují 2 systémy racionality&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt;−&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #ffe49c; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;* racionalita 1 - adaptivní, na cíl zaměřená forma rozhodování a řešení problémů, která nám pomáhá v dosahování určitých cílů ve světě&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt;+&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #a3d3ff; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;*racionalita 1 - adaptivní, na cíl zaměřená forma rozhodování a řešení problémů, která nám pomáhá v dosahování určitých cílů ve světě&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt;−&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #ffe49c; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;* racionalita 2 - reflektivní forma usuzování, která je konzistentní s normativními logickými modely.&amp;lt;ref name=&amp;quot;:3&amp;quot; /&amp;gt;&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt;+&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #a3d3ff; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;*racionalita 2 - reflektivní forma usuzování, která je konzistentní s normativními logickými modely.&amp;lt;ref name=&amp;quot;:3&amp;quot; /&amp;gt;&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td colspan=&quot;2&quot;&gt; &lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt;+&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #a3d3ff; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt; &lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td colspan=&quot;2&quot;&gt; &lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt;+&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #a3d3ff; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;&lt;ins class=&quot;diffchange diffchange-inline&quot;&gt;== Závěr ==&lt;/ins&gt;&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td colspan=&quot;2&quot;&gt; &lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt;+&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #a3d3ff; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;&lt;ins class=&quot;diffchange diffchange-inline&quot;&gt;Myšlení je v psychologii pojímáno jako nejsložitější kognitivní proces, díky kterému můžeme chápat vztahy mezi předměty a pracovat s jejich mentálními reprezentacemi. Myšlení tvoří několik procesů, jedná se o usuzování, posuzování, rozhodování, řešení problémů, tvořivost a tvorbu pojmů a kategorií. Existuje mnoho různých dělení myšlení, ať už z hlediska jeho obsahů, z hlediska myšlenkových operací, postupu myšlení nebo hlediska vývoje myšlení. Lidské myšlení je zatíženo určitými kognitivními omyly, které ale mohou být v běžném životě adaptivní a nemusejí vždy vést k chybám. S tím souvisí i pohled na racionalitu lidského myšlení, ve kterém se názory vědců různí.   &lt;/ins&gt;&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;==Externí nepublikované zdroje==&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;==Externí nepublikované zdroje==&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;/table&gt;</summary>
		<author><name>Lucie.Kalenska.14</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Pojet%C3%AD_my%C5%A1len%C3%AD_v_psychologii._Teorie_my%C5%A1len%C3%AD.&amp;diff=71159&amp;oldid=prev</id>
		<title>Lucie.Kalenska.14: /* Různé pohledy na myšlení z hlediska jeho racionality */</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Pojet%C3%AD_my%C5%A1len%C3%AD_v_psychologii._Teorie_my%C5%A1len%C3%AD.&amp;diff=71159&amp;oldid=prev"/>
		<updated>2022-07-07T11:02:54Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;&lt;span dir=&quot;auto&quot;&gt;&lt;span class=&quot;autocomment&quot;&gt;Různé pohledy na myšlení z hlediska jeho racionality&lt;/span&gt;&lt;/span&gt;&lt;/p&gt;
&lt;table class=&quot;diff diff-contentalign-left&quot; data-mw=&quot;interface&quot;&gt;
				&lt;col class=&quot;diff-marker&quot; /&gt;
				&lt;col class=&quot;diff-content&quot; /&gt;
				&lt;col class=&quot;diff-marker&quot; /&gt;
				&lt;col class=&quot;diff-content&quot; /&gt;
				&lt;tr class=&quot;diff-title&quot; lang=&quot;cs&quot;&gt;
				&lt;td colspan=&quot;2&quot; style=&quot;background-color: #fff; color: #222; text-align: center;&quot;&gt;← Starší verze&lt;/td&gt;
				&lt;td colspan=&quot;2&quot; style=&quot;background-color: #fff; color: #222; text-align: center;&quot;&gt;Verze z 7. 7. 2022, 11:02&lt;/td&gt;
				&lt;/tr&gt;&lt;tr&gt;&lt;td colspan=&quot;2&quot; class=&quot;diff-lineno&quot; id=&quot;mw-diff-left-l90&quot; &gt;Řádek 90:&lt;/td&gt;
&lt;td colspan=&quot;2&quot; class=&quot;diff-lineno&quot;&gt;Řádek 90:&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;Kognitivní omyly můžeme dělit na ty, které se týkají '''chování a rozhodování''', mezi které můžeme zařadit efekt kotvy (anchoring), rámování (framing) či konfirmační zkreslení (confirmation bias), dále '''sociální''' kognitivní omyly, například atribuční chyba (attribution bias), konformita (conformity) nebo Pygmalion efekt (Pygmalion effect) a '''paměťové''' kognitivní omyly jako je efekt dostupnosti (availability bias) nebo iluzorní korelace (Illusory correlation)'''.''' (Vobořil, přednášky) Přehled kognitivních omylů je zpracován v článku [[Přehled kognitivních zkreslení]].&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;Kognitivní omyly můžeme dělit na ty, které se týkají '''chování a rozhodování''', mezi které můžeme zařadit efekt kotvy (anchoring), rámování (framing) či konfirmační zkreslení (confirmation bias), dále '''sociální''' kognitivní omyly, například atribuční chyba (attribution bias), konformita (conformity) nebo Pygmalion efekt (Pygmalion effect) a '''paměťové''' kognitivní omyly jako je efekt dostupnosti (availability bias) nebo iluzorní korelace (Illusory correlation)'''.''' (Vobořil, přednášky) Přehled kognitivních omylů je zpracován v článku [[Přehled kognitivních zkreslení]].&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt;−&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #ffe49c; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;Kognitivní omyly mohou mít několik příčin. Každodenní posuzování, usuzování, rozhodování a řešení problémů se významně liší od toho, které provádíme v laboratorních podmínkách. V každodenním životě se lidé často rozhodují na základě neúplných informací, a také bývají zahlceni množstvím informací, které nejsou pro daný problém relevantní, což je významný rozdíl oproti laboratorním podmínkám. Dá se tedy předpokládat, že lidé si vyvinuli strategie myšlení, které dobře fungují v reálném životě, ale nejsou přizpůsobené podmínkám laboratoře. Mají vlastní pravděpodobnostní strategie. Heuristiky v běžném životě zajišťují efektivitu, přestože někdy mohou vést k chybám. Další možnou příčinou kognitivních omylů je, že se díváme na omyly z hlediska jednoduché analýzy problému, ale ne z hlediska zisků a ztrát pro konkrétního jedince. To co se tedy může zdát z hlediska statistické úvahy jako kognitivní omyl může být důsledku pro konkrétního jedince užitečné. Jedince při myšlení ovlivňují také externí faktory, například faktory sociální nebo ekonomické.&amp;lt;ref&amp;gt;Eysenck, M. W., &amp;amp; Keane, M. T. (2008). ''Kognitivní psychologie.'' Academia.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt;+&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #a3d3ff; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;Kognitivní omyly mohou mít několik příčin. Každodenní posuzování, usuzování, rozhodování a řešení problémů se významně liší od toho, které provádíme v laboratorních podmínkách. V každodenním životě se lidé často rozhodují na základě neúplných informací, a také bývají zahlceni množstvím informací, které nejsou pro daný problém relevantní, což je významný rozdíl oproti laboratorním podmínkám. Dá se tedy předpokládat, že lidé si vyvinuli strategie myšlení, které dobře fungují v reálném životě, ale nejsou přizpůsobené podmínkám laboratoře. Mají vlastní pravděpodobnostní strategie. Heuristiky v běžném životě zajišťují efektivitu, přestože někdy mohou vést k chybám. Další možnou příčinou kognitivních omylů je, že se díváme na omyly z hlediska jednoduché analýzy problému, ale ne z hlediska zisků a ztrát pro konkrétního jedince. To co se tedy může zdát z hlediska statistické úvahy jako kognitivní omyl může být důsledku pro konkrétního jedince užitečné. Jedince při myšlení ovlivňují také externí faktory, například faktory sociální nebo ekonomické.&amp;lt;ref &lt;ins class=&quot;diffchange diffchange-inline&quot;&gt;name=&amp;quot;:3&amp;quot;&lt;/ins&gt;&amp;gt;Eysenck, M. W., &amp;amp; Keane, M. T. (2008). ''Kognitivní psychologie.'' Academia.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;&amp;lt;br /&amp;gt;     &lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;&amp;lt;br /&amp;gt;     &lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;==Různé pohledy na myšlení z hlediska jeho racionality==&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;==Různé pohledy na myšlení z hlediska jeho racionality==&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt;−&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #ffe49c; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;&lt;del class=&quot;diffchange diffchange-inline&quot;&gt;Dokončím po zpracování článků &lt;/del&gt;usuzování a &lt;del class=&quot;diffchange diffchange-inline&quot;&gt;posuzování&lt;/del&gt;&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt;+&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #a3d3ff; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt; &lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td colspan=&quot;2&quot;&gt; &lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt;+&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #a3d3ff; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt; &lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td colspan=&quot;2&quot;&gt; &lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt;+&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #a3d3ff; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;&lt;ins class=&quot;diffchange diffchange-inline&quot;&gt;Racionalitu můžeme dělit na '''epistemickou''' a '''instrumentální'''. Epistemická racionalita je schopnost formulovat zdůvodněná přesvědčení, která jsou pravdivá, zatímco instrumentální racionalita je schopnost jednat v souladu s vlastními zájmy. Jedná se tedy o chování vedoucí k nejefektivnějšímu dosažení cílů. &lt;/ins&gt;&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td colspan=&quot;2&quot;&gt; &lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt;+&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #a3d3ff; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt; &lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td colspan=&quot;2&quot;&gt; &lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt;+&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #a3d3ff; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;&lt;ins class=&quot;diffchange diffchange-inline&quot;&gt;Na lidské myšlení se z hlediska racionality můžeme dívat 3 způsoby:&lt;/ins&gt;&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td colspan=&quot;2&quot;&gt; &lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt;+&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #a3d3ff; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt; &lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td colspan=&quot;2&quot;&gt; &lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt;+&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #a3d3ff; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;&lt;ins class=&quot;diffchange diffchange-inline&quot;&gt;A) '''Lidské myšlení je racionální''' - předpoklad, že lidé operují ve shodě s racionálním principem odvozeným z logiky a pokoušejí se dedukovat platné závěry z premis argumentu. Iracionální odpovědi mohou být dány omezením kapacity pozornosti nebo jejím selháním. Toto hledisko zastávají nejstarší teorie v oblasti &lt;/ins&gt;usuzování &lt;ins class=&quot;diffchange diffchange-inline&quot;&gt;je to například teorie mentálních modelů, a v oblasti rozhodování se jedná o klasické teorie rozhodování.&lt;/ins&gt;&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td colspan=&quot;2&quot;&gt; &lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt;+&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #a3d3ff; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt; &lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td colspan=&quot;2&quot;&gt; &lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt;+&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #a3d3ff; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;&lt;ins class=&quot;diffchange diffchange-inline&quot;&gt;B) '''Lidské myšlení je adaptivní''' - předpoklad, že lidé se primárně přizpůsobují svému prostředí. Jejich cílem je maximalizace úspěchu při dosahování cílů nebo maximalizace informačního zisku a redukce neurčitosti než být ve shodě s pravidly formální logiky.  Lidské myšlení je za některých okolností racionální a za některých okolností racionální není. Jedná se o současnější hledisko, které je podkladem pro pravděpodobnostní teorie a teorie doménově specifických pravidel. &lt;/ins&gt;&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td colspan=&quot;2&quot;&gt; &lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt;+&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #a3d3ff; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt; &lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td colspan=&quot;2&quot;&gt; &lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt;+&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #a3d3ff; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;&lt;ins class=&quot;diffchange diffchange-inline&quot;&gt;C) '''Lidé disponují různými druhy racionality''' - Evans a Over rozdělují 2 systémy racionality&lt;/ins&gt;&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td colspan=&quot;2&quot;&gt; &lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt;+&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #a3d3ff; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt; &lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td colspan=&quot;2&quot;&gt; &lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt;+&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #a3d3ff; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;&lt;ins class=&quot;diffchange diffchange-inline&quot;&gt;* racionalita 1 - adaptivní, na cíl zaměřená forma rozhodování &lt;/ins&gt;a &lt;ins class=&quot;diffchange diffchange-inline&quot;&gt;řešení problémů, která nám pomáhá v dosahování určitých cílů ve světě&lt;/ins&gt;&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td colspan=&quot;2&quot;&gt; &lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt;+&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #a3d3ff; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;&lt;ins class=&quot;diffchange diffchange-inline&quot;&gt;* racionalita 2 - reflektivní forma usuzování, která je konzistentní s normativními logickými modely.&amp;lt;ref name=&amp;quot;:3&amp;quot; /&amp;gt;&lt;/ins&gt;&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;==Externí nepublikované zdroje==&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;==Externí nepublikované zdroje==&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td colspan=&quot;2&quot; class=&quot;diff-lineno&quot; id=&quot;mw-diff-left-l108&quot; &gt;Řádek 108:&lt;/td&gt;
&lt;td colspan=&quot;2&quot; class=&quot;diff-lineno&quot;&gt;Řádek 121:&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;===Další doporučená literatura===&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;===Další doporučená literatura===&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt;−&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #ffe49c; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;*List of cognitive biases. (2001-). &amp;lt;nowiki&amp;gt;https://en.wikipedia.org/wiki/List_of_cognitive_biases&amp;lt;/nowiki&amp;gt; - přehledový článek wikipedii o kognitivních zkresleních.  &lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt;+&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #a3d3ff; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;*List of cognitive biases. (2001-). &amp;lt;nowiki&amp;gt;https://en.wikipedia.org/wiki/List_of_cognitive_biases&amp;lt;/nowiki&amp;gt; - přehledový článek wikipedii o kognitivních zkresleních.&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;===Odkazy na související články===&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;===Odkazy na související články===&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;/table&gt;</summary>
		<author><name>Lucie.Kalenska.14</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Pojet%C3%AD_my%C5%A1len%C3%AD_v_psychologii._Teorie_my%C5%A1len%C3%AD.&amp;diff=71158&amp;oldid=prev</id>
		<title>Lucie.Kalenska.14: /* Kognitivní omyly */</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Pojet%C3%AD_my%C5%A1len%C3%AD_v_psychologii._Teorie_my%C5%A1len%C3%AD.&amp;diff=71158&amp;oldid=prev"/>
		<updated>2022-07-07T09:35:41Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;&lt;span dir=&quot;auto&quot;&gt;&lt;span class=&quot;autocomment&quot;&gt;Kognitivní omyly&lt;/span&gt;&lt;/span&gt;&lt;/p&gt;
&lt;table class=&quot;diff diff-contentalign-left&quot; data-mw=&quot;interface&quot;&gt;
				&lt;col class=&quot;diff-marker&quot; /&gt;
				&lt;col class=&quot;diff-content&quot; /&gt;
				&lt;col class=&quot;diff-marker&quot; /&gt;
				&lt;col class=&quot;diff-content&quot; /&gt;
				&lt;tr class=&quot;diff-title&quot; lang=&quot;cs&quot;&gt;
				&lt;td colspan=&quot;2&quot; style=&quot;background-color: #fff; color: #222; text-align: center;&quot;&gt;← Starší verze&lt;/td&gt;
				&lt;td colspan=&quot;2&quot; style=&quot;background-color: #fff; color: #222; text-align: center;&quot;&gt;Verze z 7. 7. 2022, 09:35&lt;/td&gt;
				&lt;/tr&gt;&lt;tr&gt;&lt;td colspan=&quot;2&quot; class=&quot;diff-lineno&quot; id=&quot;mw-diff-left-l88&quot; &gt;Řádek 88:&lt;/td&gt;
&lt;td colspan=&quot;2&quot; class=&quot;diff-lineno&quot;&gt;Řádek 88:&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;Kognitivní omyly (cognitive biases) jsou neuvědomované, opakované chyby v myšlení, které se objevují při zpracování a interpretaci informací. Kognitivní omyly ovlivňují rozhodování a úsudky, které děláme. Mohou tedy  vést k nepřesným úsudkům, nelogickým intepretacím či iracionalitě. Některé kognitivní omyly jsou adaptivní, to znamená, že mohou za daných okolností vést k efektivnějšímu jednání. Kognitivními omyly je nazýváme proto, že se odlišují od teorie racionální volby. (Vobořil, přednášky)  &lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;Kognitivní omyly (cognitive biases) jsou neuvědomované, opakované chyby v myšlení, které se objevují při zpracování a interpretaci informací. Kognitivní omyly ovlivňují rozhodování a úsudky, které děláme. Mohou tedy  vést k nepřesným úsudkům, nelogickým intepretacím či iracionalitě. Některé kognitivní omyly jsou adaptivní, to znamená, že mohou za daných okolností vést k efektivnějšímu jednání. Kognitivními omyly je nazýváme proto, že se odlišují od teorie racionální volby. (Vobořil, přednášky)  &lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt;−&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #ffe49c; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;Kognitivní omyly můžeme dělit na ty, které se týkají '''chování a rozhodování''', mezi které můžeme zařadit efekt kotvy (anchoring), rámování (framing) či konfirmační zkreslení (confirmation bias), dále '''sociální''' kognitivní omyly, například atribuční chyba (attribution bias), konformita (conformity) nebo Pygmalion efekt (Pygmalion effect) a '''paměťové''' kognitivní omyly jako je efekt dostupnosti (availability bias) nebo iluzorní korelace (Illusory correlation)'''.''' (Vobořil, přednášky) Přehled kognitivních omylů je zpracován v článku [[Přehled kognitivních zkreslení&lt;del class=&quot;diffchange diffchange-inline&quot;&gt;|Přehled &lt;/del&gt;kognitivních &lt;del class=&quot;diffchange diffchange-inline&quot;&gt;zkreslení&lt;/del&gt;.&lt;del class=&quot;diffchange diffchange-inline&quot;&gt;]] &lt;/del&gt;    &lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt;+&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #a3d3ff; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;Kognitivní omyly můžeme dělit na ty, které se týkají '''chování a rozhodování''', mezi které můžeme zařadit efekt kotvy (anchoring), rámování (framing) či konfirmační zkreslení (confirmation bias), dále '''sociální''' kognitivní omyly, například atribuční chyba (attribution bias), konformita (conformity) nebo Pygmalion efekt (Pygmalion effect) a '''paměťové''' kognitivní omyly jako je efekt dostupnosti (availability bias) nebo iluzorní korelace (Illusory correlation)'''.''' (Vobořil, přednášky) Přehled kognitivních omylů je zpracován v článku [[Přehled kognitivních zkreslení&lt;ins class=&quot;diffchange diffchange-inline&quot;&gt;]].&lt;/ins&gt;&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td colspan=&quot;2&quot;&gt; &lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt;+&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #a3d3ff; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt; &lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td colspan=&quot;2&quot;&gt; &lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt;+&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #a3d3ff; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;&lt;ins class=&quot;diffchange diffchange-inline&quot;&gt;Kognitivní omyly mohou mít několik příčin. Každodenní posuzování, usuzování, rozhodování a řešení problémů se významně liší od toho, které provádíme v laboratorních podmínkách. V každodenním životě se lidé často rozhodují na základě neúplných informací, a také bývají zahlceni množstvím informací, které nejsou pro daný problém relevantní, což je významný rozdíl oproti laboratorním podmínkám. Dá se tedy předpokládat, že lidé si vyvinuli strategie myšlení, které dobře fungují v reálném životě, ale nejsou přizpůsobené podmínkám laboratoře. Mají vlastní pravděpodobnostní strategie. Heuristiky v běžném životě zajišťují efektivitu, přestože někdy mohou vést k chybám. Další možnou příčinou &lt;/ins&gt;kognitivních &lt;ins class=&quot;diffchange diffchange-inline&quot;&gt;omylů je, že se díváme na omyly z hlediska jednoduché analýzy problému, ale ne z hlediska zisků a ztrát pro konkrétního jedince. To co se tedy může zdát z hlediska statistické úvahy jako kognitivní omyl může být důsledku pro konkrétního jedince užitečné. Jedince při myšlení ovlivňují také externí faktory, například faktory sociální nebo ekonomické.&amp;lt;ref&amp;gt;Eysenck, M. W., &amp;amp; Keane, M. T. (2008)&lt;/ins&gt;. &lt;ins class=&quot;diffchange diffchange-inline&quot;&gt;''Kognitivní psychologie.'' Academia.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;/ins&gt;&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td colspan=&quot;2&quot;&gt; &lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt;+&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #a3d3ff; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt; &lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td colspan=&quot;2&quot;&gt; &lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt;+&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #a3d3ff; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;&lt;ins class=&quot;diffchange diffchange-inline&quot;&gt;&amp;lt;br /&amp;gt; &lt;/ins&gt;    &lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;==Různé pohledy na myšlení z hlediska jeho racionality==&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;==Různé pohledy na myšlení z hlediska jeho racionality==&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td colspan=&quot;2&quot; class=&quot;diff-lineno&quot; id=&quot;mw-diff-left-l104&quot; &gt;Řádek 104:&lt;/td&gt;
&lt;td colspan=&quot;2&quot; class=&quot;diff-lineno&quot;&gt;Řádek 108:&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;===Další doporučená literatura===&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;===Další doporučená literatura===&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt;−&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #ffe49c; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;*&lt;del class=&quot;diffchange diffchange-inline&quot;&gt;Eysenck, M. W., &amp;amp; Keane, M. T&lt;/del&gt;. (&lt;del class=&quot;diffchange diffchange-inline&quot;&gt;2008&lt;/del&gt;). &lt;del class=&quot;diffchange diffchange-inline&quot;&gt;''Kognitivní psychologie''&lt;/del&gt;. &lt;del class=&quot;diffchange diffchange-inline&quot;&gt;Academia&lt;/del&gt;.&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt;+&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #a3d3ff; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;*&lt;ins class=&quot;diffchange diffchange-inline&quot;&gt;List of cognitive biases&lt;/ins&gt;. (&lt;ins class=&quot;diffchange diffchange-inline&quot;&gt;2001-&lt;/ins&gt;). &lt;ins class=&quot;diffchange diffchange-inline&quot;&gt;&amp;lt;nowiki&amp;gt;https://en.wikipedia&lt;/ins&gt;.&lt;ins class=&quot;diffchange diffchange-inline&quot;&gt;org/wiki/List_of_cognitive_biases&amp;lt;/nowiki&amp;gt; - přehledový článek wikipedii o kognitivních zkresleních&lt;/ins&gt;.  &lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt;−&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #ffe49c; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;&lt;del class=&quot;diffchange diffchange-inline&quot;&gt;*&lt;/del&gt;&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;td colspan=&quot;2&quot;&gt; &lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;===Odkazy na související články===&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;===Odkazy na související články===&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;/table&gt;</summary>
		<author><name>Lucie.Kalenska.14</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Pojet%C3%AD_my%C5%A1len%C3%AD_v_psychologii._Teorie_my%C5%A1len%C3%AD.&amp;diff=71147&amp;oldid=prev</id>
		<title>Lucie.Kalenska.14: /* Kognitivní omyly */</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Pojet%C3%AD_my%C5%A1len%C3%AD_v_psychologii._Teorie_my%C5%A1len%C3%AD.&amp;diff=71147&amp;oldid=prev"/>
		<updated>2022-07-04T04:32:21Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;&lt;span dir=&quot;auto&quot;&gt;&lt;span class=&quot;autocomment&quot;&gt;Kognitivní omyly&lt;/span&gt;&lt;/span&gt;&lt;/p&gt;
&lt;table class=&quot;diff diff-contentalign-left&quot; data-mw=&quot;interface&quot;&gt;
				&lt;col class=&quot;diff-marker&quot; /&gt;
				&lt;col class=&quot;diff-content&quot; /&gt;
				&lt;col class=&quot;diff-marker&quot; /&gt;
				&lt;col class=&quot;diff-content&quot; /&gt;
				&lt;tr class=&quot;diff-title&quot; lang=&quot;cs&quot;&gt;
				&lt;td colspan=&quot;2&quot; style=&quot;background-color: #fff; color: #222; text-align: center;&quot;&gt;← Starší verze&lt;/td&gt;
				&lt;td colspan=&quot;2&quot; style=&quot;background-color: #fff; color: #222; text-align: center;&quot;&gt;Verze z 4. 7. 2022, 04:32&lt;/td&gt;
				&lt;/tr&gt;&lt;tr&gt;&lt;td colspan=&quot;2&quot; class=&quot;diff-lineno&quot; id=&quot;mw-diff-left-l86&quot; &gt;Řádek 86:&lt;/td&gt;
&lt;td colspan=&quot;2&quot; class=&quot;diff-lineno&quot;&gt;Řádek 86:&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;==Kognitivní omyly==&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;==Kognitivní omyly==&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt;−&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #ffe49c; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;Kognitivní omyly (cognitive biases) jsou neuvědomované, opakované chyby v myšlení, které se objevují při zpracování a interpretaci informací. Kognitivní omyly ovlivňují rozhodování a úsudky, které děláme. Mohou tedy  vést k nepřesným úsudkům, nelogickým intepretacím či iracionalitě. Některé kognitivní omyly jsou adaptivní, to znamená, že mohou za daných okolností vést k efektivnějšímu jednání. Kognitivními omyly je nazýváme proto, že se odlišují od teorie racionální volby.  &lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt;+&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #a3d3ff; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;Kognitivní omyly (cognitive biases) jsou neuvědomované, opakované chyby v myšlení, které se objevují při zpracování a interpretaci informací. Kognitivní omyly ovlivňují rozhodování a úsudky, které děláme. Mohou tedy  vést k nepřesným úsudkům, nelogickým intepretacím či iracionalitě. Některé kognitivní omyly jsou adaptivní, to znamená, že mohou za daných okolností vést k efektivnějšímu jednání. Kognitivními omyly je nazýváme proto, že se odlišují od teorie racionální volby. &lt;ins class=&quot;diffchange diffchange-inline&quot;&gt;(Vobořil, přednášky) &lt;/ins&gt;&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt;−&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #ffe49c; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;Kognitivní omyly můžeme dělit na ty, které se týkají '''chování a rozhodování''', mezi které můžeme zařadit efekt kotvy (anchoring), rámování (framing) či konfirmační zkreslení (confirmation bias), dále '''sociální''' kognitivní omyly, například atribuční chyba (attribution bias), konformita (conformity) nebo Pygmalion efekt (Pygmalion effect) a '''paměťové.''' Přehled kognitivních omylů &lt;del class=&quot;diffchange diffchange-inline&quot;&gt; &lt;/del&gt;&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt;+&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #a3d3ff; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;Kognitivní omyly můžeme dělit na ty, které se týkají '''chování a rozhodování''', mezi které můžeme zařadit efekt kotvy (anchoring), rámování (framing) či konfirmační zkreslení (confirmation bias), dále '''sociální''' kognitivní omyly, například atribuční chyba (attribution bias), konformita (conformity) nebo Pygmalion efekt (Pygmalion effect) a '''paměťové&lt;ins class=&quot;diffchange diffchange-inline&quot;&gt;''' kognitivní omyly jako je efekt dostupnosti (availability bias) nebo iluzorní korelace (Illusory correlation)'''&lt;/ins&gt;.''' &lt;ins class=&quot;diffchange diffchange-inline&quot;&gt;(Vobořil, přednášky) &lt;/ins&gt;Přehled kognitivních omylů &lt;ins class=&quot;diffchange diffchange-inline&quot;&gt;je zpracován v článku [[Přehled kognitivních zkreslení|Přehled kognitivních zkreslení.]]    &lt;/ins&gt;&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;==Různé pohledy na myšlení z hlediska jeho racionality==&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;==Různé pohledy na myšlení z hlediska jeho racionality==&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td colspan=&quot;2&quot; class=&quot;diff-lineno&quot; id=&quot;mw-diff-left-l105&quot; &gt;Řádek 105:&lt;/td&gt;
&lt;td colspan=&quot;2&quot; class=&quot;diff-lineno&quot;&gt;Řádek 105:&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;*Eysenck, M. W., &amp;amp; Keane, M. T. (2008). ''Kognitivní psychologie''. Academia.&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;*Eysenck, M. W., &amp;amp; Keane, M. T. (2008). ''Kognitivní psychologie''. Academia.&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td colspan=&quot;2&quot;&gt; &lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt;+&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #a3d3ff; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;&lt;ins style=&quot;font-weight: bold; text-decoration: none;&quot;&gt;*&lt;/ins&gt;&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;===Odkazy na související články===&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;===Odkazy na související články===&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;/table&gt;</summary>
		<author><name>Lucie.Kalenska.14</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Pojet%C3%AD_my%C5%A1len%C3%AD_v_psychologii._Teorie_my%C5%A1len%C3%AD.&amp;diff=71146&amp;oldid=prev</id>
		<title>Lucie.Kalenska.14: /* Kognitivní omyly */</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Pojet%C3%AD_my%C5%A1len%C3%AD_v_psychologii._Teorie_my%C5%A1len%C3%AD.&amp;diff=71146&amp;oldid=prev"/>
		<updated>2022-07-04T04:12:01Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;&lt;span dir=&quot;auto&quot;&gt;&lt;span class=&quot;autocomment&quot;&gt;Kognitivní omyly&lt;/span&gt;&lt;/span&gt;&lt;/p&gt;
&lt;table class=&quot;diff diff-contentalign-left&quot; data-mw=&quot;interface&quot;&gt;
				&lt;col class=&quot;diff-marker&quot; /&gt;
				&lt;col class=&quot;diff-content&quot; /&gt;
				&lt;col class=&quot;diff-marker&quot; /&gt;
				&lt;col class=&quot;diff-content&quot; /&gt;
				&lt;tr class=&quot;diff-title&quot; lang=&quot;cs&quot;&gt;
				&lt;td colspan=&quot;2&quot; style=&quot;background-color: #fff; color: #222; text-align: center;&quot;&gt;← Starší verze&lt;/td&gt;
				&lt;td colspan=&quot;2&quot; style=&quot;background-color: #fff; color: #222; text-align: center;&quot;&gt;Verze z 4. 7. 2022, 04:12&lt;/td&gt;
				&lt;/tr&gt;&lt;tr&gt;&lt;td colspan=&quot;2&quot; class=&quot;diff-lineno&quot; id=&quot;mw-diff-left-l88&quot; &gt;Řádek 88:&lt;/td&gt;
&lt;td colspan=&quot;2&quot; class=&quot;diff-lineno&quot;&gt;Řádek 88:&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;Kognitivní omyly (cognitive biases) jsou neuvědomované, opakované chyby v myšlení, které se objevují při zpracování a interpretaci informací. Kognitivní omyly ovlivňují rozhodování a úsudky, které děláme. Mohou tedy  vést k nepřesným úsudkům, nelogickým intepretacím či iracionalitě. Některé kognitivní omyly jsou adaptivní, to znamená, že mohou za daných okolností vést k efektivnějšímu jednání. Kognitivními omyly je nazýváme proto, že se odlišují od teorie racionální volby.  &lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;Kognitivní omyly (cognitive biases) jsou neuvědomované, opakované chyby v myšlení, které se objevují při zpracování a interpretaci informací. Kognitivní omyly ovlivňují rozhodování a úsudky, které děláme. Mohou tedy  vést k nepřesným úsudkům, nelogickým intepretacím či iracionalitě. Některé kognitivní omyly jsou adaptivní, to znamená, že mohou za daných okolností vést k efektivnějšímu jednání. Kognitivními omyly je nazýváme proto, že se odlišují od teorie racionální volby.  &lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt;−&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #ffe49c; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;Kognitivní omyly můžeme dělit na  &lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt;+&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #a3d3ff; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;Kognitivní omyly můžeme dělit na &lt;ins class=&quot;diffchange diffchange-inline&quot;&gt;ty, které se týkají '''chování a rozhodování''', mezi které můžeme zařadit efekt kotvy (anchoring), rámování (framing) či konfirmační zkreslení (confirmation bias), dále '''sociální''' kognitivní omyly, například atribuční chyba (attribution bias), konformita (conformity) nebo Pygmalion efekt (Pygmalion effect) a '''paměťové.''' Přehled kognitivních omylů  &lt;/ins&gt;&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;==Různé pohledy na myšlení z hlediska jeho racionality==&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;==Různé pohledy na myšlení z hlediska jeho racionality==&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;/table&gt;</summary>
		<author><name>Lucie.Kalenska.14</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Pojet%C3%AD_my%C5%A1len%C3%AD_v_psychologii._Teorie_my%C5%A1len%C3%AD.&amp;diff=71145&amp;oldid=prev</id>
		<title>Lucie.Kalenska.14: /* Kognitivní omyly */</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Pojet%C3%AD_my%C5%A1len%C3%AD_v_psychologii._Teorie_my%C5%A1len%C3%AD.&amp;diff=71145&amp;oldid=prev"/>
		<updated>2022-07-03T16:46:15Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;&lt;span dir=&quot;auto&quot;&gt;&lt;span class=&quot;autocomment&quot;&gt;Kognitivní omyly&lt;/span&gt;&lt;/span&gt;&lt;/p&gt;
&lt;table class=&quot;diff diff-contentalign-left&quot; data-mw=&quot;interface&quot;&gt;
				&lt;col class=&quot;diff-marker&quot; /&gt;
				&lt;col class=&quot;diff-content&quot; /&gt;
				&lt;col class=&quot;diff-marker&quot; /&gt;
				&lt;col class=&quot;diff-content&quot; /&gt;
				&lt;tr class=&quot;diff-title&quot; lang=&quot;cs&quot;&gt;
				&lt;td colspan=&quot;2&quot; style=&quot;background-color: #fff; color: #222; text-align: center;&quot;&gt;← Starší verze&lt;/td&gt;
				&lt;td colspan=&quot;2&quot; style=&quot;background-color: #fff; color: #222; text-align: center;&quot;&gt;Verze z 3. 7. 2022, 16:46&lt;/td&gt;
				&lt;/tr&gt;&lt;tr&gt;&lt;td colspan=&quot;2&quot; class=&quot;diff-lineno&quot; id=&quot;mw-diff-left-l86&quot; &gt;Řádek 86:&lt;/td&gt;
&lt;td colspan=&quot;2&quot; class=&quot;diff-lineno&quot;&gt;Řádek 86:&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;==Kognitivní omyly==&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;==Kognitivní omyly==&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt;−&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #ffe49c; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;&lt;del class=&quot;diffchange diffchange-inline&quot;&gt;Dokončím po &lt;/del&gt;zpracování &lt;del class=&quot;diffchange diffchange-inline&quot;&gt;článků usuzování &lt;/del&gt;a &lt;del class=&quot;diffchange diffchange-inline&quot;&gt;posuzování&lt;/del&gt;&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt;+&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #a3d3ff; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;&lt;ins class=&quot;diffchange diffchange-inline&quot;&gt;Kognitivní omyly (cognitive biases) jsou neuvědomované, opakované chyby v myšlení, které se objevují při &lt;/ins&gt;zpracování a &lt;ins class=&quot;diffchange diffchange-inline&quot;&gt;interpretaci informací. Kognitivní omyly ovlivňují rozhodování a úsudky, které děláme. Mohou tedy  vést k nepřesným úsudkům, nelogickým intepretacím či iracionalitě. Některé kognitivní omyly jsou adaptivní, to znamená, že mohou za daných okolností vést k efektivnějšímu jednání. Kognitivními omyly je nazýváme proto, že se odlišují od teorie racionální volby. &lt;/ins&gt;&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td colspan=&quot;2&quot;&gt; &lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt;+&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #a3d3ff; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt; &lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td colspan=&quot;2&quot;&gt; &lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt;+&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #a3d3ff; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;&lt;ins class=&quot;diffchange diffchange-inline&quot;&gt;Kognitivní omyly můžeme dělit na &lt;/ins&gt;&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;==Různé pohledy na myšlení z hlediska jeho racionality==&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;==Různé pohledy na myšlení z hlediska jeho racionality==&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;/table&gt;</summary>
		<author><name>Lucie.Kalenska.14</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Pojet%C3%AD_my%C5%A1len%C3%AD_v_psychologii._Teorie_my%C5%A1len%C3%AD.&amp;diff=70856&amp;oldid=prev</id>
		<title>Lucie.Kalenska.14: /* Z hlediska použitých myšlenkových operací */</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Pojet%C3%AD_my%C5%A1len%C3%AD_v_psychologii._Teorie_my%C5%A1len%C3%AD.&amp;diff=70856&amp;oldid=prev"/>
		<updated>2022-03-20T13:17:20Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;&lt;span dir=&quot;auto&quot;&gt;&lt;span class=&quot;autocomment&quot;&gt;Z hlediska použitých myšlenkových operací&lt;/span&gt;&lt;/span&gt;&lt;/p&gt;
&lt;table class=&quot;diff diff-contentalign-left&quot; data-mw=&quot;interface&quot;&gt;
				&lt;col class=&quot;diff-marker&quot; /&gt;
				&lt;col class=&quot;diff-content&quot; /&gt;
				&lt;col class=&quot;diff-marker&quot; /&gt;
				&lt;col class=&quot;diff-content&quot; /&gt;
				&lt;tr class=&quot;diff-title&quot; lang=&quot;cs&quot;&gt;
				&lt;td colspan=&quot;2&quot; style=&quot;background-color: #fff; color: #222; text-align: center;&quot;&gt;← Starší verze&lt;/td&gt;
				&lt;td colspan=&quot;2&quot; style=&quot;background-color: #fff; color: #222; text-align: center;&quot;&gt;Verze z 20. 3. 2022, 13:17&lt;/td&gt;
				&lt;/tr&gt;&lt;tr&gt;&lt;td colspan=&quot;2&quot; class=&quot;diff-lineno&quot; id=&quot;mw-diff-left-l42&quot; &gt;Řádek 42:&lt;/td&gt;
&lt;td colspan=&quot;2&quot; class=&quot;diff-lineno&quot;&gt;Řádek 42:&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;===Z hlediska použitých myšlenkových operací===&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;===Z hlediska použitých myšlenkových operací===&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt;−&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #ffe49c; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;Z hlediska myšlenkových operací s nimiž pracujeme můžeme myšlení dělit na '''analytické''' vs. '''syntetické''', '''analytické''' vs. '''intuitivní''', '''induktivní''' vs. '''deduktivní''' a nebo '''analogické''' myšlení.  &lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt;+&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #a3d3ff; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;Z hlediska myšlenkových operací&lt;ins class=&quot;diffchange diffchange-inline&quot;&gt;, &lt;/ins&gt;s nimiž pracujeme&lt;ins class=&quot;diffchange diffchange-inline&quot;&gt;, &lt;/ins&gt;můžeme myšlení dělit na '''analytické''' vs. '''syntetické''', '''analytické''' vs. '''intuitivní''', '''induktivní''' vs. '''deduktivní''' a nebo '''analogické''' myšlení.  &lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;V dělení  na analytické vs. syntetické chápeme jako analytické takové myšlení, při kterém v závěru není obsaženo nic, co by nebylo ve výchozích předpokladech (vybavuji si, jakou barvu má střecha mého domu), jedná se o popis částí určitého celku. Proti němu stoji myšlení syntetické, při kterém závěr není obsažen ve výchozích údajích a výsledkem je tedy něco skutečně nového (přemýšlím, jak lze dosáhnout míru na Blízkém východě). Autorem tohoto dělení je [[Gestaltismus|gestalt]] psycholog Karl Duncker.&amp;lt;ref name=&amp;quot;:0&amp;quot; /&amp;gt;&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;V dělení  na analytické vs. syntetické chápeme jako analytické takové myšlení, při kterém v závěru není obsaženo nic, co by nebylo ve výchozích předpokladech (vybavuji si, jakou barvu má střecha mého domu), jedná se o popis částí určitého celku. Proti němu stoji myšlení syntetické, při kterém závěr není obsažen ve výchozích údajích a výsledkem je tedy něco skutečně nového (přemýšlím, jak lze dosáhnout míru na Blízkém východě). Autorem tohoto dělení je [[Gestaltismus|gestalt]] psycholog Karl Duncker.&amp;lt;ref name=&amp;quot;:0&amp;quot; /&amp;gt;&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td colspan=&quot;2&quot; class=&quot;diff-lineno&quot; id=&quot;mw-diff-left-l59&quot; &gt;Řádek 59:&lt;/td&gt;
&lt;td colspan=&quot;2&quot; class=&quot;diff-lineno&quot;&gt;Řádek 59:&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;'''Stadium konkrétních operací''' je období od 7 do zhruba 11 let. Dítě v tomto věku nabude schopnosti mentálně manipulovat s vnitřními reprezentacemi objektů, ale pouze těch konkrétních (může manipulovat s myšlenkami na auta, jídlo, hračky). Posun v myšlení se také projevuje v pochopení principu '''zachování množstv'''í a schopnosti '''reverzibility''', dítě umí odhadnou jaké množství tekutiny je shodné, i když je v různých nádobách, a že pokud tekutinu přelijeme z jedné nádoby do druhé, můžeme ji přelít i zpět a množství se nezmění.&amp;lt;ref name=&amp;quot;:2&amp;quot; /&amp;gt;&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;'''Stadium konkrétních operací''' je období od 7 do zhruba 11 let. Dítě v tomto věku nabude schopnosti mentálně manipulovat s vnitřními reprezentacemi objektů, ale pouze těch konkrétních (může manipulovat s myšlenkami na auta, jídlo, hračky). Posun v myšlení se také projevuje v pochopení principu '''zachování množstv'''í a schopnosti '''reverzibility''', dítě umí odhadnou jaké množství tekutiny je shodné, i když je v různých nádobách, a že pokud tekutinu přelijeme z jedné nádoby do druhé, můžeme ji přelít i zpět a množství se nezmění.&amp;lt;ref name=&amp;quot;:2&amp;quot; /&amp;gt;&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt;−&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #ffe49c; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;Ve '''Stadiu formálních operací''', které se rozvíjí od zhruba 11 let, už dítě zvládá mentálně operovat i s abstraktními pojmy, také už chápe věci, které si samo nezkoušelo. Odpoutává se od bezprostředně vnímaného. Také je schopné zaujmout jiné hledisko než vlastní a to i pokud nepracuje s konkrétními objekty nebo situacemi.&amp;lt;ref name=&amp;quot;:2&amp;quot; /&amp;gt;&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt;+&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #a3d3ff; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;Ve '''Stadiu formálních operací''', které se rozvíjí od zhruba 11 let, už dítě zvládá mentálně operovat i s abstraktními pojmy, také už chápe věci, které si samo nezkoušelo. Odpoutává se od bezprostředně vnímaného. Také je schopné zaujmout jiné hledisko než vlastní&lt;ins class=&quot;diffchange diffchange-inline&quot;&gt;, &lt;/ins&gt;a to i pokud nepracuje s konkrétními objekty nebo situacemi.&amp;lt;ref name=&amp;quot;:2&amp;quot; /&amp;gt;&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;==Myšlenkové operace==&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;==Myšlenkové operace==&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt;−&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #ffe49c; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;Myšlenkové operace jsou manipulace s mentálními obsahy za účelem řešení praktických a teoretických problémů. Z hlediska přesnosti můžeme myšlenkové operace rozdělit na '''algoritmy''' a '''heuristiky'''.  &lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt;+&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #a3d3ff; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;Myšlenkové operace jsou &lt;ins class=&quot;diffchange diffchange-inline&quot;&gt;účelné &lt;/ins&gt;manipulace s mentálními&lt;ins class=&quot;diffchange diffchange-inline&quot;&gt;/psychickými &lt;/ins&gt;obsahy za účelem řešení praktických a teoretických problémů. Z hlediska přesnosti můžeme myšlenkové operace rozdělit na '''algoritmy''' a '''heuristiky'''.  &lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;Algoritmy jsou logické myšlenkové operace řídící se přesnými postupy, které se uplatňují především v matematice, logice a přírodních vědách. Jsou tvořeny sériemi kroků. Pokud kroky dodržíme, dospějeme ke správnému závěru. Příkladem situace využívající algoritmus může být aplikace Pythagorovy věty, ale také odeslání emailu. Obojí vyžaduje dodržení „návodu“. Výsledky lze hodnotit jako pravdivé nebo nepravdivé.&amp;lt;ref name=&amp;quot;:0&amp;quot; /&amp;gt; Algoritmy jsou časově i kognitivně náročné, proto lidé při rychlém rozhodování používají spíše heuristiky. (Vobořil, přednášky)&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;Algoritmy jsou logické myšlenkové operace řídící se přesnými postupy, které se uplatňují především v matematice, logice a přírodních vědách. Jsou tvořeny sériemi kroků. Pokud kroky dodržíme, dospějeme ke správnému závěru. Příkladem situace využívající algoritmus může být aplikace Pythagorovy věty, ale také odeslání emailu. Obojí vyžaduje dodržení „návodu“. Výsledky lze hodnotit jako pravdivé nebo nepravdivé.&amp;lt;ref name=&amp;quot;:0&amp;quot; /&amp;gt; Algoritmy jsou časově i kognitivně náročné, proto lidé při rychlém rozhodování používají spíše heuristiky. (Vobořil, přednášky)&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td colspan=&quot;2&quot; class=&quot;diff-lineno&quot; id=&quot;mw-diff-left-l83&quot; &gt;Řádek 83:&lt;/td&gt;
&lt;td colspan=&quot;2&quot; class=&quot;diff-lineno&quot;&gt;Řádek 83:&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;-       '''Kritičnost''' – schopnost podrobit vlastní názory i názory druhých kritické analýze, posuzovat je nestranně a pronikavě&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;-       '''Kritičnost''' – schopnost podrobit vlastní názory i názory druhých kritické analýze, posuzovat je nestranně a pronikavě&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt;−&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #ffe49c; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;-       '''Tvořivost''' – originálnost a nezávislost, pružnost tvorby a myšlenkových obsahů  &lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt;+&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #a3d3ff; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;-       '''Tvořivost''' – originálnost a nezávislost, pružnost tvorby a myšlenkových obsahů &lt;ins class=&quot;diffchange diffchange-inline&quot;&gt;(Vobořil, přednášky) &lt;/ins&gt;&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;==Kognitivní omyly==&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;==Kognitivní omyly==&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td colspan=&quot;2&quot; class=&quot;diff-lineno&quot; id=&quot;mw-diff-left-l102&quot; &gt;Řádek 102:&lt;/td&gt;
&lt;td colspan=&quot;2&quot; class=&quot;diff-lineno&quot;&gt;Řádek 102:&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;===Další doporučená literatura===&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;===Další doporučená literatura===&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt;−&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #ffe49c; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;*&lt;del class=&quot;diffchange diffchange-inline&quot;&gt;Sternberg&lt;/del&gt;, &lt;del class=&quot;diffchange diffchange-inline&quot;&gt;R&lt;/del&gt;. &lt;del class=&quot;diffchange diffchange-inline&quot;&gt;J&lt;/del&gt;. (&lt;del class=&quot;diffchange diffchange-inline&quot;&gt;2009&lt;/del&gt;). ''Kognitivní psychologie'' &lt;del class=&quot;diffchange diffchange-inline&quot;&gt;(Vyd. 2, přeložil František KOUKOLÍK)&lt;/del&gt;. &lt;del class=&quot;diffchange diffchange-inline&quot;&gt;Portál&lt;/del&gt;.&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt;+&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #a3d3ff; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;*&lt;ins class=&quot;diffchange diffchange-inline&quot;&gt;Eysenck&lt;/ins&gt;, &lt;ins class=&quot;diffchange diffchange-inline&quot;&gt;M&lt;/ins&gt;. &lt;ins class=&quot;diffchange diffchange-inline&quot;&gt;W., &amp;amp; Keane, M. T&lt;/ins&gt;. (&lt;ins class=&quot;diffchange diffchange-inline&quot;&gt;2008&lt;/ins&gt;). ''Kognitivní psychologie''. &lt;ins class=&quot;diffchange diffchange-inline&quot;&gt;Academia&lt;/ins&gt;.&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;===Odkazy na související články===&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;===Odkazy na související články===&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;/table&gt;</summary>
		<author><name>Lucie.Kalenska.14</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Pojet%C3%AD_my%C5%A1len%C3%AD_v_psychologii._Teorie_my%C5%A1len%C3%AD.&amp;diff=70855&amp;oldid=prev</id>
		<title>Lucie.Kalenska.14: /* Z hlediska obsahů */</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Pojet%C3%AD_my%C5%A1len%C3%AD_v_psychologii._Teorie_my%C5%A1len%C3%AD.&amp;diff=70855&amp;oldid=prev"/>
		<updated>2022-03-20T13:14:16Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;&lt;span dir=&quot;auto&quot;&gt;&lt;span class=&quot;autocomment&quot;&gt;Z hlediska obsahů&lt;/span&gt;&lt;/span&gt;&lt;/p&gt;
&lt;table class=&quot;diff diff-contentalign-left&quot; data-mw=&quot;interface&quot;&gt;
				&lt;col class=&quot;diff-marker&quot; /&gt;
				&lt;col class=&quot;diff-content&quot; /&gt;
				&lt;col class=&quot;diff-marker&quot; /&gt;
				&lt;col class=&quot;diff-content&quot; /&gt;
				&lt;tr class=&quot;diff-title&quot; lang=&quot;cs&quot;&gt;
				&lt;td colspan=&quot;2&quot; style=&quot;background-color: #fff; color: #222; text-align: center;&quot;&gt;← Starší verze&lt;/td&gt;
				&lt;td colspan=&quot;2&quot; style=&quot;background-color: #fff; color: #222; text-align: center;&quot;&gt;Verze z 20. 3. 2022, 13:14&lt;/td&gt;
				&lt;/tr&gt;&lt;tr&gt;&lt;td colspan=&quot;2&quot; class=&quot;diff-lineno&quot; id=&quot;mw-diff-left-l28&quot; &gt;Řádek 28:&lt;/td&gt;
&lt;td colspan=&quot;2&quot; class=&quot;diff-lineno&quot;&gt;Řádek 28:&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;Propoziční a imaginativní myšlení je rozdělené podle druhu mentálních reprezentací, s nimiž operujeme. '''Propoziční myšlení''' je mentální manipulace s propozicemi (výroky) zpravidla vyjádřenými ve verbálním kódu&amp;lt;ref name=&amp;quot;:0&amp;quot; /&amp;gt;, zatímco '''imaginativní myšlení''' je mentální manipulace s nejčastěji zrakovými představami, může se ale jednat i o představy sluchové, se kterými běžně operují například hudební skladatelé (Vobořil, přednášky).  &lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;Propoziční a imaginativní myšlení je rozdělené podle druhu mentálních reprezentací, s nimiž operujeme. '''Propoziční myšlení''' je mentální manipulace s propozicemi (výroky) zpravidla vyjádřenými ve verbálním kódu&amp;lt;ref name=&amp;quot;:0&amp;quot; /&amp;gt;, zatímco '''imaginativní myšlení''' je mentální manipulace s nejčastěji zrakovými představami, může se ale jednat i o představy sluchové, se kterými běžně operují například hudební skladatelé (Vobořil, přednášky).  &lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt;−&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #ffe49c; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;Rozdělení myšlení na konkrétní, názorné a abstraktní je dáno podle míry abstrakce objektu, se kterým v myšlení pracujeme. '''Konkrétní myšlení''' je manipulace s aktuálně registrovanými senzomotorickými vjemy během senzomotorické činnosti, jako je vaření nebo stavění nábytku. '''Názorné myšlení''' pracuje s představami objektů, které nemusíme aktuálně vnímat a využíváme ho např. při plánování přestavby bytu nebo řešení geometrických úloh. Nakonec '''Abstraktní myšlení''' operuje se znaky a symboly, &lt;del class=&quot;diffchange diffchange-inline&quot;&gt;což &lt;/del&gt;umožňuje &lt;del class=&quot;diffchange diffchange-inline&quot;&gt;i &lt;/del&gt;řešení teoretických problémů a úloh.&amp;lt;ref name=&amp;quot;:0&amp;quot; /&amp;gt;&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt;+&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #a3d3ff; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;Rozdělení myšlení na konkrétní, názorné a abstraktní je dáno podle míry abstrakce objektu, se kterým v myšlení pracujeme. '''Konkrétní myšlení''' je manipulace s aktuálně registrovanými senzomotorickými vjemy během senzomotorické činnosti, jako je vaření nebo stavění nábytku. '''Názorné myšlení''' pracuje s představami objektů, které nemusíme aktuálně vnímat a využíváme ho např. při plánování přestavby bytu nebo řešení geometrických úloh. Nakonec '''Abstraktní myšlení''' operuje se znaky a symboly, &lt;ins class=&quot;diffchange diffchange-inline&quot;&gt;které odkazují k objektům nebo jevům, které nemají ve vnějších světě hmatatelnou podobu a neodkazují k nějaké názorné představě. To &lt;/ins&gt;umožňuje řešení teoretických problémů a úloh.&amp;lt;ref name=&amp;quot;:0&amp;quot; /&amp;gt;&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;Ačkoliv jsou kritéria pro rozdělení těchto kategorií jiná, v důsledku je názorné myšlení totožné s myšlením imaginativním, jelikož oba druhy pracují s představami.  &lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;Ačkoliv jsou kritéria pro rozdělení těchto kategorií jiná, v důsledku je názorné myšlení totožné s myšlením imaginativním, jelikož oba druhy pracují s představami.  &lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;/table&gt;</summary>
		<author><name>Lucie.Kalenska.14</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Pojet%C3%AD_my%C5%A1len%C3%AD_v_psychologii._Teorie_my%C5%A1len%C3%AD.&amp;diff=70851&amp;oldid=prev</id>
		<title>Lucie.Kalenska.14 v 20. 3. 2022, 09:06</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Pojet%C3%AD_my%C5%A1len%C3%AD_v_psychologii._Teorie_my%C5%A1len%C3%AD.&amp;diff=70851&amp;oldid=prev"/>
		<updated>2022-03-20T09:06:55Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;&lt;/p&gt;
&lt;table class=&quot;diff diff-contentalign-left&quot; data-mw=&quot;interface&quot;&gt;
				&lt;col class=&quot;diff-marker&quot; /&gt;
				&lt;col class=&quot;diff-content&quot; /&gt;
				&lt;col class=&quot;diff-marker&quot; /&gt;
				&lt;col class=&quot;diff-content&quot; /&gt;
				&lt;tr class=&quot;diff-title&quot; lang=&quot;cs&quot;&gt;
				&lt;td colspan=&quot;2&quot; style=&quot;background-color: #fff; color: #222; text-align: center;&quot;&gt;← Starší verze&lt;/td&gt;
				&lt;td colspan=&quot;2&quot; style=&quot;background-color: #fff; color: #222; text-align: center;&quot;&gt;Verze z 20. 3. 2022, 09:06&lt;/td&gt;
				&lt;/tr&gt;&lt;tr&gt;&lt;td colspan=&quot;2&quot; class=&quot;diff-lineno&quot; id=&quot;mw-diff-left-l1&quot; &gt;Řádek 1:&lt;/td&gt;
&lt;td colspan=&quot;2&quot; class=&quot;diff-lineno&quot;&gt;Řádek 1:&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt;−&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #ffe49c; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;Myšlení je nejsložitější '''kognitivní proces'''. Jedná se o mentální děj, při kterém dochází ke zpracování a využívání informací. Úzce souvisí s [[Inteligence|inteligencí]], která určuje úroveň a kvalitu myšlení jedince.&amp;lt;ref name=&amp;quot;:0&amp;quot;&amp;gt;Plháková, A. (2004). ''Učebnice obecné psychologie.'' Academia.&amp;lt;/ref&amp;gt; Subjekt díky němu může subjekt chápat a řešit problémy a situace a uspořádávat vztahy mezi předměty a jejich [[Mentální reprezentace.|mentálními reprezentacemi]].&amp;lt;ref&amp;gt;Nakonečný, M. (1997). ''Encyklopedie obecné psychologie'' (2. rozš. vyd.). Academia.&amp;lt;/ref&amp;gt; Interindividuální rozdíly v myšlení jsou patrné především v míře abstraktnosti řešených problémů.&amp;lt;ref name=&amp;quot;:0&amp;quot; /&amp;gt;  &lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt;+&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #a3d3ff; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;Myšlení je &lt;ins class=&quot;diffchange diffchange-inline&quot;&gt;zřejmě &lt;/ins&gt;nejsložitější '''kognitivní proces'''. Jedná se o mentální děj, při kterém dochází ke zpracování a využívání informací. Úzce souvisí s [[Inteligence|inteligencí]], která určuje úroveň a kvalitu myšlení jedince.&amp;lt;ref name=&amp;quot;:0&amp;quot;&amp;gt;Plháková, A. (2004). ''Učebnice obecné psychologie.'' Academia.&amp;lt;/ref&amp;gt; Subjekt díky němu může subjekt chápat a řešit problémy a situace a uspořádávat vztahy mezi předměty a jejich [[Mentální reprezentace.|mentálními reprezentacemi]].&amp;lt;ref&amp;gt;Nakonečný, M. (1997). ''Encyklopedie obecné psychologie'' (2. rozš. vyd.). Academia.&amp;lt;/ref&amp;gt; Interindividuální rozdíly v myšlení jsou patrné především v míře abstraktnosti řešených problémů.&amp;lt;ref name=&amp;quot;:0&amp;quot; /&amp;gt;  &lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt;−&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #ffe49c; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;Základními procesy myšlení jsou:&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt;+&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #a3d3ff; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;Základními procesy myšlení jsou&lt;ins class=&quot;diffchange diffchange-inline&quot;&gt;&amp;lt;ref name=&amp;quot;:0&amp;quot; /&amp;gt;&lt;/ins&gt;:&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt;−&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #ffe49c; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;-       '''[[Usuzování]]''' (reasoning) - vytváření logických úsudků&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt;+&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #a3d3ff; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;-       '''[[Usuzování]]''' (reasoning) - vytváření logických úsudků&lt;ins class=&quot;diffchange diffchange-inline&quot;&gt;, vyvozování závěrů z výchozích předpokladů&lt;/ins&gt;&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;-       '''[[Posuzování]]''' (judgement) – vytváření statistických úsudků v situacích neurčitosti   &lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;-       '''[[Posuzování]]''' (judgement) – vytváření statistických úsudků v situacích neurčitosti   &lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td colspan=&quot;2&quot; class=&quot;diff-lineno&quot; id=&quot;mw-diff-left-l24&quot; &gt;Řádek 24:&lt;/td&gt;
&lt;td colspan=&quot;2&quot; class=&quot;diff-lineno&quot;&gt;Řádek 24:&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;===Z hlediska obsahů===&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;===Z hlediska obsahů===&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt;−&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #ffe49c; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;Pro dělení myšlení podle obsahů s nimiž pracujeme existuje dvojí dělení, a to buď na '''propoziční''' a '''imaginativní''' myšlení nebo na '''konkrétní''', '''názorné''' a '''abstraktní''' myšlení.  &lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt;+&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #a3d3ff; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;Pro dělení myšlení podle obsahů&lt;ins class=&quot;diffchange diffchange-inline&quot;&gt;, &lt;/ins&gt;s nimiž pracujeme&lt;ins class=&quot;diffchange diffchange-inline&quot;&gt;, &lt;/ins&gt;existuje dvojí dělení, a to buď na '''propoziční''' a '''imaginativní''' myšlení nebo na '''konkrétní''', '''názorné''' a '''abstraktní''' myšlení.  &lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt;−&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #ffe49c; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;Propoziční a imaginativní myšlení je rozdělené podle druhu mentálních reprezentací, s nimiž operujeme. Propoziční myšlení je mentální manipulace s propozicemi (výroky) zpravidla vyjádřenými ve verbálním kódu&amp;lt;ref name=&amp;quot;:0&amp;quot; /&amp;gt;, zatímco imaginativní myšlení je mentální manipulace s nejčastěji zrakovými představami, může se ale jednat i o představy sluchové, se kterými běžně operují například hudební skladatelé (Vobořil, přednášky).  &lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt;+&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #a3d3ff; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;Propoziční a imaginativní myšlení je rozdělené podle druhu mentálních reprezentací, s nimiž operujeme. &lt;ins class=&quot;diffchange diffchange-inline&quot;&gt;'''&lt;/ins&gt;Propoziční myšlení&lt;ins class=&quot;diffchange diffchange-inline&quot;&gt;''' &lt;/ins&gt;je mentální manipulace s propozicemi (výroky) zpravidla vyjádřenými ve verbálním kódu&amp;lt;ref name=&amp;quot;:0&amp;quot; /&amp;gt;, zatímco &lt;ins class=&quot;diffchange diffchange-inline&quot;&gt;'''&lt;/ins&gt;imaginativní myšlení&lt;ins class=&quot;diffchange diffchange-inline&quot;&gt;''' &lt;/ins&gt;je mentální manipulace s nejčastěji zrakovými představami, může se ale jednat i o představy sluchové, se kterými běžně operují například hudební skladatelé (Vobořil, přednášky).  &lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt;−&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #ffe49c; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;Rozdělení myšlení na konkrétní, názorné a abstraktní je dáno podle míry abstrakce objektu, se kterým v myšlení pracujeme. Konkrétní myšlení je manipulace s aktuálně registrovanými senzomotorickými vjemy během senzomotorické činnosti, jako je vaření nebo stavění nábytku. Názorné myšlení pracuje s představami objektů, které nemusíme aktuálně vnímat a využíváme ho např. při plánování přestavby bytu nebo řešení geometrických úloh. Nakonec Abstraktní myšlení operuje se znaky a symboly, což umožňuje i řešení teoretických problémů a úloh.&amp;lt;ref name=&amp;quot;:0&amp;quot; /&amp;gt;&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt;+&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #a3d3ff; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;Rozdělení myšlení na konkrétní, názorné a abstraktní je dáno podle míry abstrakce objektu, se kterým v myšlení pracujeme. &lt;ins class=&quot;diffchange diffchange-inline&quot;&gt;'''&lt;/ins&gt;Konkrétní myšlení&lt;ins class=&quot;diffchange diffchange-inline&quot;&gt;''' &lt;/ins&gt;je manipulace s aktuálně registrovanými senzomotorickými vjemy během senzomotorické činnosti, jako je vaření nebo stavění nábytku. &lt;ins class=&quot;diffchange diffchange-inline&quot;&gt;'''&lt;/ins&gt;Názorné myšlení&lt;ins class=&quot;diffchange diffchange-inline&quot;&gt;''' &lt;/ins&gt;pracuje s představami objektů, které nemusíme aktuálně vnímat a využíváme ho např. při plánování přestavby bytu nebo řešení geometrických úloh. Nakonec &lt;ins class=&quot;diffchange diffchange-inline&quot;&gt;'''&lt;/ins&gt;Abstraktní myšlení&lt;ins class=&quot;diffchange diffchange-inline&quot;&gt;''' &lt;/ins&gt;operuje se znaky a symboly, což umožňuje i řešení teoretických problémů a úloh.&amp;lt;ref name=&amp;quot;:0&amp;quot; /&amp;gt;&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;Ačkoliv jsou kritéria pro rozdělení těchto kategorií jiná, v důsledku je názorné myšlení totožné s myšlením imaginativním, jelikož oba druhy pracují s představami.  &lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;Ačkoliv jsou kritéria pro rozdělení těchto kategorií jiná, v důsledku je názorné myšlení totožné s myšlením imaginativním, jelikož oba druhy pracují s představami.  &lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;/table&gt;</summary>
		<author><name>Lucie.Kalenska.14</name></author>
		
	</entry>
</feed>