<?xml version="1.0"?>
<feed xmlns="http://www.w3.org/2005/Atom" xml:lang="cs">
	<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?action=history&amp;feed=atom&amp;title=Psac%C3%AD_stroj</id>
	<title>Psací stroj - Historie editací</title>
	<link rel="self" type="application/atom+xml" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?action=history&amp;feed=atom&amp;title=Psac%C3%AD_stroj"/>
	<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Psac%C3%AD_stroj&amp;action=history"/>
	<updated>2026-04-27T23:22:06Z</updated>
	<subtitle>Historie editací této stránky</subtitle>
	<generator>MediaWiki 1.33.0</generator>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Psac%C3%AD_stroj&amp;diff=47046&amp;oldid=prev</id>
		<title>Tereza.Hrychová v 5. 4. 2017, 12:10</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Psac%C3%AD_stroj&amp;diff=47046&amp;oldid=prev"/>
		<updated>2017-04-05T12:10:41Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;&lt;/p&gt;
&lt;table class=&quot;diff diff-contentalign-left&quot; data-mw=&quot;interface&quot;&gt;
				&lt;col class=&quot;diff-marker&quot; /&gt;
				&lt;col class=&quot;diff-content&quot; /&gt;
				&lt;col class=&quot;diff-marker&quot; /&gt;
				&lt;col class=&quot;diff-content&quot; /&gt;
				&lt;tr class=&quot;diff-title&quot; lang=&quot;cs&quot;&gt;
				&lt;td colspan=&quot;2&quot; style=&quot;background-color: #fff; color: #222; text-align: center;&quot;&gt;← Starší verze&lt;/td&gt;
				&lt;td colspan=&quot;2&quot; style=&quot;background-color: #fff; color: #222; text-align: center;&quot;&gt;Verze z 5. 4. 2017, 12:10&lt;/td&gt;
				&lt;/tr&gt;&lt;tr&gt;&lt;td colspan=&quot;2&quot; class=&quot;diff-lineno&quot; id=&quot;mw-diff-left-l37&quot; &gt;Řádek 37:&lt;/td&gt;
&lt;td colspan=&quot;2&quot; class=&quot;diff-lineno&quot;&gt;Řádek 37:&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;[[Kategorie:Informační studia a knihovnictví]]&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;[[Kategorie:Informační studia a knihovnictví]]&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td colspan=&quot;2&quot;&gt; &lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt;+&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #a3d3ff; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;&lt;ins style=&quot;font-weight: bold; text-decoration: none;&quot;&gt;[[Kategorie:Teoretické a obecné aspekty knihovnictví a informací]]&lt;/ins&gt;&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td colspan=&quot;2&quot;&gt; &lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt;+&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #a3d3ff; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;&lt;ins style=&quot;font-weight: bold; text-decoration: none;&quot;&gt;[[Kategorie:Články k ověření učitelem Marek]]&lt;/ins&gt;&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;/table&gt;</summary>
		<author><name>Tereza.Hrychová</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Psac%C3%AD_stroj&amp;diff=43365&amp;oldid=prev</id>
		<title>Tomas.Elias v 27. 1. 2017, 12:50</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Psac%C3%AD_stroj&amp;diff=43365&amp;oldid=prev"/>
		<updated>2017-01-27T12:50:07Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;&lt;/p&gt;
&lt;table class=&quot;diff diff-contentalign-left&quot; data-mw=&quot;interface&quot;&gt;
				&lt;col class=&quot;diff-marker&quot; /&gt;
				&lt;col class=&quot;diff-content&quot; /&gt;
				&lt;col class=&quot;diff-marker&quot; /&gt;
				&lt;col class=&quot;diff-content&quot; /&gt;
				&lt;tr class=&quot;diff-title&quot; lang=&quot;cs&quot;&gt;
				&lt;td colspan=&quot;2&quot; style=&quot;background-color: #fff; color: #222; text-align: center;&quot;&gt;← Starší verze&lt;/td&gt;
				&lt;td colspan=&quot;2&quot; style=&quot;background-color: #fff; color: #222; text-align: center;&quot;&gt;Verze z 27. 1. 2017, 12:50&lt;/td&gt;
				&lt;/tr&gt;&lt;tr&gt;&lt;td colspan=&quot;2&quot; class=&quot;diff-lineno&quot; id=&quot;mw-diff-left-l2&quot; &gt;Řádek 2:&lt;/td&gt;
&lt;td colspan=&quot;2&quot; class=&quot;diff-lineno&quot;&gt;Řádek 2:&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;'''Psací stroj''' je vynález z 18. století, který se rozšířil až ke konci 19. století. Byl to mechanický nástroj, který, vedle tiskařských zařízení, pomohl lidstvu k rychlejšímu a praktičtějšímu zaznamenávání psaného textu na papír. Předtím se pro osobní i pracovní potřeby psalo pouze ručně. Mechanické psací stroje se časem vylepšovaly a vznikly tak elektronické či elektromechanické psací stroje.&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;'''Psací stroj''' je vynález z 18. století, který se rozšířil až ke konci 19. století. Byl to mechanický nástroj, který, vedle tiskařských zařízení, pomohl lidstvu k rychlejšímu a praktičtějšímu zaznamenávání psaného textu na papír. Předtím se pro osobní i pracovní potřeby psalo pouze ručně. Mechanické psací stroje se časem vylepšovaly a vznikly tak elektronické či elektromechanické psací stroje.&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt;−&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #ffe49c; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;&lt;del class=&quot;diffchange diffchange-inline&quot;&gt;=&lt;/del&gt;== Součástky psacího stroje a jejich funkce &lt;del class=&quot;diffchange diffchange-inline&quot;&gt;=&lt;/del&gt;==&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt;+&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #a3d3ff; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;== Součástky psacího stroje a jejich funkce ==&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;V průběhu posledních dvou staletí bylo vytvořeno velké množství druhů psacích strojů. Jejich součástky se samozřejmě často liší. Základní součástí všech psacích strojů je klávesnice, jejíž nejběžnější rozložení je [[QWERTY]] nebo QWERTZ. Dále se psací stroj skládá z mechanického nebo elektrického zařízení, které umožňuje převod textu. Text se tiskne na papír, který se posouvá po válci. Po každém úhozu se vytiskne jeden znak a zároveň s tím se buď posune válec s papírem o nastavitelný kus doleva, nebo se pousává psací zařízené doprava.&amp;lt;ref name=d&amp;gt; Psací stroj. ''Wikipedie, Otevřená encyklopedie'' [online]. poslední editace stránky 2015-10-14, [cit. 2015-12-28]. Dostupné z: https://cs.wikipedia.org/wiki/Psac%C3%AD_stroj &amp;lt;/ref&amp;gt; &amp;lt;br/&amp;gt;&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;V průběhu posledních dvou staletí bylo vytvořeno velké množství druhů psacích strojů. Jejich součástky se samozřejmě často liší. Základní součástí všech psacích strojů je klávesnice, jejíž nejběžnější rozložení je [[QWERTY]] nebo QWERTZ. Dále se psací stroj skládá z mechanického nebo elektrického zařízení, které umožňuje převod textu. Text se tiskne na papír, který se posouvá po válci. Po každém úhozu se vytiskne jeden znak a zároveň s tím se buď posune válec s papírem o nastavitelný kus doleva, nebo se pousává psací zařízené doprava.&amp;lt;ref name=d&amp;gt; Psací stroj. ''Wikipedie, Otevřená encyklopedie'' [online]. poslední editace stránky 2015-10-14, [cit. 2015-12-28]. Dostupné z: https://cs.wikipedia.org/wiki/Psac%C3%AD_stroj &amp;lt;/ref&amp;gt; &amp;lt;br/&amp;gt;&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt;−&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #ffe49c; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;&lt;del class=&quot;diffchange diffchange-inline&quot;&gt;=&lt;/del&gt;== Historie psacího stroje &lt;del class=&quot;diffchange diffchange-inline&quot;&gt;=&lt;/del&gt;==&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt;+&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #a3d3ff; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;== Historie psacího stroje ==&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt;−&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #ffe49c; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;&lt;del class=&quot;diffchange diffchange-inline&quot;&gt;=&lt;/del&gt;=== Počátky psacího stroje &lt;del class=&quot;diffchange diffchange-inline&quot;&gt;=&lt;/del&gt;===&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt;+&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #a3d3ff; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;=== Počátky psacího stroje ===&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;Koncept psacího stroje se datuje minimálně do roku 1714, jehož autorem byl Angličan [[Henry Mill]]. První prokázaně fungující psací stroj sestrojil Ital Pallegrino Turri v roce 1808. Přístroj vytvořil pro svoji slepou přítelkyni hraběnku Carolinu Fantoni da Fivizzano. Není známo, jak Turriho psací stroj vypadal, ale dodnes se dochovaly exempláře dopisů hraběnky Caroliny, které na přístroji napsala.&amp;lt;ref name=a&amp;gt;&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;Koncept psacího stroje se datuje minimálně do roku 1714, jehož autorem byl Angličan [[Henry Mill]]. První prokázaně fungující psací stroj sestrojil Ital Pallegrino Turri v roce 1808. Přístroj vytvořil pro svoji slepou přítelkyni hraběnku Carolinu Fantoni da Fivizzano. Není známo, jak Turriho psací stroj vypadal, ale dodnes se dochovaly exempláře dopisů hraběnky Caroliny, které na přístroji napsala.&amp;lt;ref name=a&amp;gt;&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;POLT, Richard. A Brief History of Typewriters. In: ''The Classic Typewriter Page'' [online]. [cit. 2015-12-28]. Dostupné z:&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;POLT, Richard. A Brief History of Typewriters. In: ''The Classic Typewriter Page'' [online]. [cit. 2015-12-28]. Dostupné z:&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td colspan=&quot;2&quot; class=&quot;diff-lineno&quot; id=&quot;mw-diff-left-l12&quot; &gt;Řádek 12:&lt;/td&gt;
&lt;td colspan=&quot;2&quot; class=&quot;diff-lineno&quot;&gt;Řádek 12:&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;POLT, Richard. A Brief History of Typewriters. In: ''The Classic Typewriter Page'' [online]. [cit. 2015-12-28]. Dostupné z:&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;POLT, Richard. A Brief History of Typewriters. In: ''The Classic Typewriter Page'' [online]. [cit. 2015-12-28]. Dostupné z:&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;http://site.xavier.edu/polt/typewriters/tw-history.html&amp;lt;/ref&amp;gt; &amp;lt;br/&amp;gt;&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;http://site.xavier.edu/polt/typewriters/tw-history.html&amp;lt;/ref&amp;gt; &amp;lt;br/&amp;gt;&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt;−&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #ffe49c; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;&lt;del class=&quot;diffchange diffchange-inline&quot;&gt;=&lt;/del&gt;=== První velké úspěchy &lt;del class=&quot;diffchange diffchange-inline&quot;&gt;=&lt;/del&gt;===&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt;+&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #a3d3ff; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;=== První velké úspěchy ===&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;O něco úspěšnější byl Američan Christopher Latham Sholes, wisconsiský novinář, básník a občasný vynálezce. Sholes si svůj vynález nechal patentovat v červenci roku 1868, ale s výrobou Sholes &amp;amp; Glidden Type Writer se začalo až pozdě roku 1873. Na americký trh se tento psací stroj dostal o rok později. Sholes &amp;amp; Glidden Type Wrtiter umožňoval psát pouze velkými písmeny a měl QWERTY klávesnici. S&amp;amp;G se také lišil svým vzhledem, neboť byl dekorativně vyzdoben květinovým vzorem. Vzhledově se tento psací stroj podobal šicímu stroji, a to protože byl vyráběn v oddělení pro výrobu právě šicích strojů zbrojní společnosti Remington. Stejně jako většina prvních psacích strojů i tento byl zařízen tak, že pisatel nemohl při psaní vidět svou práci. Jednotlivé &amp;lt;ref name=a&amp;gt;&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;O něco úspěšnější byl Američan Christopher Latham Sholes, wisconsiský novinář, básník a občasný vynálezce. Sholes si svůj vynález nechal patentovat v červenci roku 1868, ale s výrobou Sholes &amp;amp; Glidden Type Writer se začalo až pozdě roku 1873. Na americký trh se tento psací stroj dostal o rok později. Sholes &amp;amp; Glidden Type Wrtiter umožňoval psát pouze velkými písmeny a měl QWERTY klávesnici. S&amp;amp;G se také lišil svým vzhledem, neboť byl dekorativně vyzdoben květinovým vzorem. Vzhledově se tento psací stroj podobal šicímu stroji, a to protože byl vyráběn v oddělení pro výrobu právě šicích strojů zbrojní společnosti Remington. Stejně jako většina prvních psacích strojů i tento byl zařízen tak, že pisatel nemohl při psaní vidět svou práci. Jednotlivé &amp;lt;ref name=a&amp;gt;&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;POLT, Richard. A Brief History of Typewriters. In: ''The Classic Typewriter Page'' [online]. [cit. 2015-12-28]. Dostupné z:&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;POLT, Richard. A Brief History of Typewriters. In: ''The Classic Typewriter Page'' [online]. [cit. 2015-12-28]. Dostupné z:&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td colspan=&quot;2&quot; class=&quot;diff-lineno&quot; id=&quot;mw-diff-left-l18&quot; &gt;Řádek 18:&lt;/td&gt;
&lt;td colspan=&quot;2&quot; class=&quot;diff-lineno&quot;&gt;Řádek 18:&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;Nicméně ani tento psací stroj se nedokázal prodávat masově. Mezi lety 1874 a 1878 se jich prodalo jen necelé čtyři tisíce. Většina lidí v té době neviděla v používání psacího přístroje velké výhody. Psací stroje měly poměrně velkou poruchovost a byly i poměrně drahé. V roce 1873 přišla recese, která mnohé od investice do psacích strojů odradila. Nejhorším problém ale nebyla technické nedostatky nebo ekonomika. Byla to sociální rezistence a všeobecná nechuť opustit staré zvyky a tradice. Psaní dopisů se jak v osobní, společenské i podnikatelské sféře stalo téměř uměním. Existovala zde přísná pravidla pro formu a styl písma pro jakýkoli druh dopisů. Zejména v 70. a 80. letech 19. století bylo běžné, aby mladí ambiciozní muži navštěvovali lekce krasopisu a dívky se cvičili v módní kaligrafii. Přesto se našly výjimky. Například i Mark Twain si jeden pořídil ještě v době, kdy pro spisovatele nebylo psaní na psacím stroji běžné.&amp;lt;ref name=b&amp;gt; MONACO, Cynthia. The Difficult Birth of Typewriter. ''Harvard Business Review'' [online]. March/April 1989, ''67''(2), p214-215 [cit. 2015-12-28]. ISSN 0017-8012. Dostupné prostřednictvím EBSCOhost z: http://web.b.ebscohost.com.ezproxy.is.cuni.cz/ehost/search/basic?sid=fcfdae0b-2787-4784-8da2-b5ad69f03189%40sessionmgr113&amp;amp;vid=7&amp;amp;hid=102&amp;lt;/ref&amp;gt; &amp;lt;br/&amp;gt;&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;Nicméně ani tento psací stroj se nedokázal prodávat masově. Mezi lety 1874 a 1878 se jich prodalo jen necelé čtyři tisíce. Většina lidí v té době neviděla v používání psacího přístroje velké výhody. Psací stroje měly poměrně velkou poruchovost a byly i poměrně drahé. V roce 1873 přišla recese, která mnohé od investice do psacích strojů odradila. Nejhorším problém ale nebyla technické nedostatky nebo ekonomika. Byla to sociální rezistence a všeobecná nechuť opustit staré zvyky a tradice. Psaní dopisů se jak v osobní, společenské i podnikatelské sféře stalo téměř uměním. Existovala zde přísná pravidla pro formu a styl písma pro jakýkoli druh dopisů. Zejména v 70. a 80. letech 19. století bylo běžné, aby mladí ambiciozní muži navštěvovali lekce krasopisu a dívky se cvičili v módní kaligrafii. Přesto se našly výjimky. Například i Mark Twain si jeden pořídil ještě v době, kdy pro spisovatele nebylo psaní na psacím stroji běžné.&amp;lt;ref name=b&amp;gt; MONACO, Cynthia. The Difficult Birth of Typewriter. ''Harvard Business Review'' [online]. March/April 1989, ''67''(2), p214-215 [cit. 2015-12-28]. ISSN 0017-8012. Dostupné prostřednictvím EBSCOhost z: http://web.b.ebscohost.com.ezproxy.is.cuni.cz/ehost/search/basic?sid=fcfdae0b-2787-4784-8da2-b5ad69f03189%40sessionmgr113&amp;amp;vid=7&amp;amp;hid=102&amp;lt;/ref&amp;gt; &amp;lt;br/&amp;gt;&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;Psací stroj S&amp;amp;G skončil a jeho nástupcem se stal model [[Remington]], který se zpočátku potýkal s různými problémy. Nakonec se ale dočkal éry vzestupu psacích strojů a stal se jedním z nejdominantnějších produktů na trhu. V roce 1888 prodala Remington Standard Typewriter Company 18 000 strojů. &amp;lt;ref name=b&amp;gt; MONACO, Cynthia. The Difficult Birth of Typewriter. ''Harvard Business Review'' [online]. March/April 1989, ''67''(2), p214-215 [cit. 2015-12-28]. ISSN 0017-8012. Dostupné prostřednictvím EBSCOhost z: http://web.b.ebscohost.com.ezproxy.is.cuni.cz/ehost/search/basic?sid=fcfdae0b-2787-4784-8da2-b5ad69f03189%40sessionmgr113&amp;amp;vid=7&amp;amp;hid=102&amp;lt;/ref&amp;gt; &amp;lt;br/&amp;gt;&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;Psací stroj S&amp;amp;G skončil a jeho nástupcem se stal model [[Remington]], který se zpočátku potýkal s různými problémy. Nakonec se ale dočkal éry vzestupu psacích strojů a stal se jedním z nejdominantnějších produktů na trhu. V roce 1888 prodala Remington Standard Typewriter Company 18 000 strojů. &amp;lt;ref name=b&amp;gt; MONACO, Cynthia. The Difficult Birth of Typewriter. ''Harvard Business Review'' [online]. March/April 1989, ''67''(2), p214-215 [cit. 2015-12-28]. ISSN 0017-8012. Dostupné prostřednictvím EBSCOhost z: http://web.b.ebscohost.com.ezproxy.is.cuni.cz/ehost/search/basic?sid=fcfdae0b-2787-4784-8da2-b5ad69f03189%40sessionmgr113&amp;amp;vid=7&amp;amp;hid=102&amp;lt;/ref&amp;gt; &amp;lt;br/&amp;gt;&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt;−&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #ffe49c; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;&lt;del class=&quot;diffchange diffchange-inline&quot;&gt;==&lt;/del&gt;== Éra elektrických a elektronických psacích strojů &lt;del class=&quot;diffchange diffchange-inline&quot;&gt;==&lt;/del&gt;==&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt;+&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #a3d3ff; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;== Éra elektrických a elektronických psacích strojů ==&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;Základy pro vznik elektrického psacího stroje položil Thomas Alva Edison svým vynálezem univerzálního tiskacího telegrafu pro burzu v New Yorku v roce 1870. První elektrické psací stroje vyráběla v Americe Blickensderf Manufactoring Company od roku 1902. Neměly ale komerční úspěch, protože elektřina ještě nebyla standardizovaná a napětí bylo v každém městě různé. Postupem vznikaly nové elektronické psací stroje, které vyráběly firmy z celého světa. Velmi oblíbenou značkou se stala Olympia. Tyto psací stroje měly největší úspěch v Německu. Zajímavé bylo, že firma vyráběla i model pro hendikepované, který se mohl ovládat jednou rukou. Elektrické psací stroje obsahovaly jedinečnou elektrickou součástku - motor. Velká éra elektrických psacích strojů přišla se zahájením výzkumu a výroby v IBM. Jejich modely byly například Electromatic Model 04 z roku 1941, nebo IBM Selectric psací stroje, které byly představeny v roce 1961. &amp;lt;ref name=c&amp;gt; Typewriter. ''Wikipedia, The Free Encyklopedia'' [online]. poslední modifikace stránky 2015-12-24, [cit. 2015-12-28]. Dostupné z: https://en.wikipedia.org/wiki/Typewriter &amp;lt;/ref&amp;gt; &amp;lt;br/&amp;gt;&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;Základy pro vznik elektrického psacího stroje položil Thomas Alva Edison svým vynálezem univerzálního tiskacího telegrafu pro burzu v New Yorku v roce 1870. První elektrické psací stroje vyráběla v Americe Blickensderf Manufactoring Company od roku 1902. Neměly ale komerční úspěch, protože elektřina ještě nebyla standardizovaná a napětí bylo v každém městě různé. Postupem vznikaly nové elektronické psací stroje, které vyráběly firmy z celého světa. Velmi oblíbenou značkou se stala Olympia. Tyto psací stroje měly největší úspěch v Německu. Zajímavé bylo, že firma vyráběla i model pro hendikepované, který se mohl ovládat jednou rukou. Elektrické psací stroje obsahovaly jedinečnou elektrickou součástku - motor. Velká éra elektrických psacích strojů přišla se zahájením výzkumu a výroby v IBM. Jejich modely byly například Electromatic Model 04 z roku 1941, nebo IBM Selectric psací stroje, které byly představeny v roce 1961. &amp;lt;ref name=c&amp;gt; Typewriter. ''Wikipedia, The Free Encyklopedia'' [online]. poslední modifikace stránky 2015-12-24, [cit. 2015-12-28]. Dostupné z: https://en.wikipedia.org/wiki/Typewriter &amp;lt;/ref&amp;gt; &amp;lt;br/&amp;gt;&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;Konečnou fází vývoje psacích strojů byl rozvoj elektronických psacích strojů. Xerox Corporation poprvé představila svoji řadu elektronických psacích strojů v roce 1989. Po nějakou dobu měly jejich produkty velký úspěch. Měly elektronickou paměť a displej, který umožňoval vidět chyby ještě před tím, než byly vytištěny. Tyto a podobné elektronické psací stroje měly zabudované kontroly gramatiky, magnetickou kartu nebo disketu pro ukládání textů. Používání psacích strojů bylo postupně vytlačeno vzrůstající dostupností osobních počítačů.&amp;lt;ref name=c&amp;gt; Typewriter. ''Wikipedia, The Free Encyklopedia'' [online]. poslední modifikace stránky 2015-12-24, [cit. 2015-12-28]. Dostupné z: https://en.wikipedia.org/wiki/Typewriter &amp;lt;/ref&amp;gt; &amp;lt;br/&amp;gt;&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;Konečnou fází vývoje psacích strojů byl rozvoj elektronických psacích strojů. Xerox Corporation poprvé představila svoji řadu elektronických psacích strojů v roce 1989. Po nějakou dobu měly jejich produkty velký úspěch. Měly elektronickou paměť a displej, který umožňoval vidět chyby ještě před tím, než byly vytištěny. Tyto a podobné elektronické psací stroje měly zabudované kontroly gramatiky, magnetickou kartu nebo disketu pro ukládání textů. Používání psacích strojů bylo postupně vytlačeno vzrůstající dostupností osobních počítačů.&amp;lt;ref name=c&amp;gt; Typewriter. ''Wikipedia, The Free Encyklopedia'' [online]. poslední modifikace stránky 2015-12-24, [cit. 2015-12-28]. Dostupné z: https://en.wikipedia.org/wiki/Typewriter &amp;lt;/ref&amp;gt; &amp;lt;br/&amp;gt;&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt;−&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #ffe49c; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;&lt;del class=&quot;diffchange diffchange-inline&quot;&gt;=&lt;/del&gt;== Psací stroje v současnosti &lt;del class=&quot;diffchange diffchange-inline&quot;&gt;=&lt;/del&gt;==&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt;+&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #a3d3ff; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;== Psací stroje v současnosti ==&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;Psací stroje tvořily v jedné éře nepostradatelnou součást života některých spisovatelů. Ačkoli je tato éra dávno pryč, v posledních několika letech vytvořilo několik designérů různé zařízení a softwary, které znovu oživují zapomenuté výhody psacího stroje. Například [[Jack Zylkin]] je výrobcem zařízení The USB Typewriter. Je to souprava elektroniky, která se instaluje na psací stroj a pošle vše co napíšete do připojeného digitálního zařízení (počítače, tabletu, chytrého telefonu). Designér Adam Leeb a vývojář Patrick Paul uvedli minulý rok na trh své zařízení Hemingwrite. Je to v podstatě nástupce elektronických psacích strojů. Toto přenosné digitální zařízení obsahuje kromě klávesnice obrazovky, baterii s šestiměsíční životností a paměť pro jeden milion stránek. Důvodem těchto inovátorů pro modernizaci psacích strojů je možnost oddělit psaní od úpravy textu. Spisovatelé se tak nesoustředí jen na neustálou či ukvapenou korekcí všeho, co napíší. Mnohé autory tento způsob láká, protože je nutí více přemýšlet a rozvíjet svůj styl psaní. &amp;lt;ref&amp;gt; LIEFF AXELBAN, Rachel. Typewriters in the 21st Century. ''Poets &amp;amp; Writers'' [online]. January/February 2015, ''43''(1), p12-15, [cit. 2015-12-28]. ISSN 0891-6136. Dostupné prostřednictvím ProQuest z: http://search.proquest.com.ezproxy.is.cuni.cz/docview/1668186484?accountid=15618 &amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;Psací stroje tvořily v jedné éře nepostradatelnou součást života některých spisovatelů. Ačkoli je tato éra dávno pryč, v posledních několika letech vytvořilo několik designérů různé zařízení a softwary, které znovu oživují zapomenuté výhody psacího stroje. Například [[Jack Zylkin]] je výrobcem zařízení The USB Typewriter. Je to souprava elektroniky, která se instaluje na psací stroj a pošle vše co napíšete do připojeného digitálního zařízení (počítače, tabletu, chytrého telefonu). Designér Adam Leeb a vývojář Patrick Paul uvedli minulý rok na trh své zařízení Hemingwrite. Je to v podstatě nástupce elektronických psacích strojů. Toto přenosné digitální zařízení obsahuje kromě klávesnice obrazovky, baterii s šestiměsíční životností a paměť pro jeden milion stránek. Důvodem těchto inovátorů pro modernizaci psacích strojů je možnost oddělit psaní od úpravy textu. Spisovatelé se tak nesoustředí jen na neustálou či ukvapenou korekcí všeho, co napíší. Mnohé autory tento způsob láká, protože je nutí více přemýšlet a rozvíjet svůj styl psaní. &amp;lt;ref&amp;gt; LIEFF AXELBAN, Rachel. Typewriters in the 21st Century. ''Poets &amp;amp; Writers'' [online]. January/February 2015, ''43''(1), p12-15, [cit. 2015-12-28]. ISSN 0891-6136. Dostupné prostřednictvím ProQuest z: http://search.proquest.com.ezproxy.is.cuni.cz/docview/1668186484?accountid=15618 &amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;== Odkazy ==&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;== Odkazy ==&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;/table&gt;</summary>
		<author><name>Tomas.Elias</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Psac%C3%AD_stroj&amp;diff=28302&amp;oldid=prev</id>
		<title>Zuzana.Lazanska v 30. 12. 2015, 17:59</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Psac%C3%AD_stroj&amp;diff=28302&amp;oldid=prev"/>
		<updated>2015-12-30T17:59:06Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;&lt;/p&gt;
&lt;table class=&quot;diff diff-contentalign-left&quot; data-mw=&quot;interface&quot;&gt;
				&lt;col class=&quot;diff-marker&quot; /&gt;
				&lt;col class=&quot;diff-content&quot; /&gt;
				&lt;col class=&quot;diff-marker&quot; /&gt;
				&lt;col class=&quot;diff-content&quot; /&gt;
				&lt;tr class=&quot;diff-title&quot; lang=&quot;cs&quot;&gt;
				&lt;td colspan=&quot;2&quot; style=&quot;background-color: #fff; color: #222; text-align: center;&quot;&gt;← Starší verze&lt;/td&gt;
				&lt;td colspan=&quot;2&quot; style=&quot;background-color: #fff; color: #222; text-align: center;&quot;&gt;Verze z 30. 12. 2015, 17:59&lt;/td&gt;
				&lt;/tr&gt;&lt;tr&gt;&lt;td colspan=&quot;2&quot; class=&quot;diff-lineno&quot; id=&quot;mw-diff-left-l1&quot; &gt;Řádek 1:&lt;/td&gt;
&lt;td colspan=&quot;2&quot; class=&quot;diff-lineno&quot;&gt;Řádek 1:&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt;−&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #ffe49c; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;'''Psací stroj''' je vynález z 18. století, který se rozšířil až ke konci 19. století. Byl to mechanický nástroj, který, vedle tiskařských zařízení, pomohl lidstvu k rychlejšímu a praktičtějšímu zaznamenávání psaného textu na papír. Předtím se pro osobní i pracovní potřeby psalo pouze ručně. Mechanické psací stroje se časem &lt;del class=&quot;diffchange diffchange-inline&quot;&gt;vylepšovali &lt;/del&gt;a &lt;del class=&quot;diffchange diffchange-inline&quot;&gt;vznikli &lt;/del&gt;tak elektronické či elektromechanické psací stroje.&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt;+&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #a3d3ff; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;'''Psací stroj''' je vynález z 18. století, který se rozšířil až ke konci 19. století. Byl to mechanický nástroj, který, vedle tiskařských zařízení, pomohl lidstvu k rychlejšímu a praktičtějšímu zaznamenávání psaného textu na papír. Předtím se pro osobní i pracovní potřeby psalo pouze ručně. Mechanické psací stroje se časem &lt;ins class=&quot;diffchange diffchange-inline&quot;&gt;vylepšovaly &lt;/ins&gt;a &lt;ins class=&quot;diffchange diffchange-inline&quot;&gt;vznikly &lt;/ins&gt;tak elektronické či elektromechanické psací stroje.&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;=== Součástky psacího stroje a jejich funkce ===&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;=== Součástky psacího stroje a jejich funkce ===&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td colspan=&quot;2&quot; class=&quot;diff-lineno&quot; id=&quot;mw-diff-left-l6&quot; &gt;Řádek 6:&lt;/td&gt;
&lt;td colspan=&quot;2&quot; class=&quot;diff-lineno&quot;&gt;Řádek 6:&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;=== Historie psacího stroje ===&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;=== Historie psacího stroje ===&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;==== Počátky psacího stroje ====&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;==== Počátky psacího stroje ====&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt;−&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #ffe49c; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;Koncept psacího stroje se datuje minimálně do roku 1714, &lt;del class=&quot;diffchange diffchange-inline&quot;&gt;kdy &lt;/del&gt;Angličan [[Henry Mill]] &lt;del class=&quot;diffchange diffchange-inline&quot;&gt;zhotovil nejasně formulovaný patent na vlastnoručně vyrobený přístroj na vtisk nebo transkripce písmen&lt;/del&gt;. První prokázaně fungující psací stroj sestrojil Ital Pallegrino Turri v roce 1808. Přístroj vytvořil pro svoji slepou přítelkyni hraběnku Carolinu Fantoni da Fivizzano. Není známo, jak Turriho psací stroj vypadal, ale dodnes se dochovaly exempláře dopisů hraběnky Caroliny, které na přístroji napsala.&amp;lt;ref name=a&amp;gt;&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt;+&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #a3d3ff; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;Koncept psacího stroje se datuje minimálně do roku 1714, &lt;ins class=&quot;diffchange diffchange-inline&quot;&gt;jehož autorem byl &lt;/ins&gt;Angličan [[Henry Mill]]. První prokázaně fungující psací stroj sestrojil Ital Pallegrino Turri v roce 1808. Přístroj vytvořil pro svoji slepou přítelkyni hraběnku Carolinu Fantoni da Fivizzano. Není známo, jak Turriho psací stroj vypadal, ale dodnes se dochovaly exempláře dopisů hraběnky Caroliny, které na přístroji napsala.&amp;lt;ref name=a&amp;gt;&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;POLT, Richard. A Brief History of Typewriters. In: ''The Classic Typewriter Page'' [online]. [cit. 2015-12-28]. Dostupné z:&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;POLT, Richard. A Brief History of Typewriters. In: ''The Classic Typewriter Page'' [online]. [cit. 2015-12-28]. Dostupné z:&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;http://site.xavier.edu/polt/typewriters/tw-history.html&amp;lt;/ref&amp;gt;&amp;lt;br/&amp;gt;&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;http://site.xavier.edu/polt/typewriters/tw-history.html&amp;lt;/ref&amp;gt;&amp;lt;br/&amp;gt;&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt;−&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #ffe49c; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;V průběhu 19. století se o vytváření psacích strojů zajímalo několik vynálezců v Evropě a ve Spojených státech. Žádný z jejich přístrojů nicméně neměl až do konce 19.století velké komerční úspěchy. I přesto existovalo několik strojů, které zaznamenalo zájem společnosti. Jedním z nich byl například přístroj dánského pastora Rasmuse Mallinga-Hansena, který mohl připomínat mnohokrát větší jehelníček. Jeho přístroj &lt;del class=&quot;diffchange diffchange-inline&quot;&gt;dokonce zakoupili &lt;/del&gt;Fridrichu Nietzschemu &lt;del class=&quot;diffchange diffchange-inline&quot;&gt;jeho matka a sestra&lt;/del&gt;. Stejně jako většina lidstva &lt;del class=&quot;diffchange diffchange-inline&quot;&gt; &lt;/del&gt;ani on však nedokázal psací stroj prozatím ocenit. &amp;lt;ref name=a&amp;gt;&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt;+&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #a3d3ff; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;V průběhu 19. století se o vytváření psacích strojů zajímalo několik vynálezců v Evropě a ve Spojených státech. Žádný z jejich přístrojů nicméně neměl až do konce 19.století velké komerční úspěchy. I přesto existovalo několik strojů, které zaznamenalo zájem společnosti. Jedním z nich byl například přístroj dánského pastora Rasmuse Mallinga-Hansena, který mohl připomínat mnohokrát větší jehelníček. Jeho přístroj &lt;ins class=&quot;diffchange diffchange-inline&quot;&gt;byl jako dar zakoupen &lt;/ins&gt;Fridrichu Nietzschemu. Stejně jako většina lidstva&lt;ins class=&quot;diffchange diffchange-inline&quot;&gt;, &lt;/ins&gt;ani on však nedokázal psací stroj prozatím ocenit. &amp;lt;ref name=a&amp;gt;&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;POLT, Richard. A Brief History of Typewriters. In: ''The Classic Typewriter Page'' [online]. [cit. 2015-12-28]. Dostupné z:&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;POLT, Richard. A Brief History of Typewriters. In: ''The Classic Typewriter Page'' [online]. [cit. 2015-12-28]. Dostupné z:&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;http://site.xavier.edu/polt/typewriters/tw-history.html&amp;lt;/ref&amp;gt; &amp;lt;br/&amp;gt;&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;http://site.xavier.edu/polt/typewriters/tw-history.html&amp;lt;/ref&amp;gt; &amp;lt;br/&amp;gt;&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td colspan=&quot;2&quot; class=&quot;diff-lineno&quot; id=&quot;mw-diff-left-l16&quot; &gt;Řádek 16:&lt;/td&gt;
&lt;td colspan=&quot;2&quot; class=&quot;diff-lineno&quot;&gt;Řádek 16:&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;POLT, Richard. A Brief History of Typewriters. In: ''The Classic Typewriter Page'' [online]. [cit. 2015-12-28]. Dostupné z:&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;POLT, Richard. A Brief History of Typewriters. In: ''The Classic Typewriter Page'' [online]. [cit. 2015-12-28]. Dostupné z:&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;http://site.xavier.edu/polt/typewriters/tw-history.html&amp;lt;/ref&amp;gt; &amp;lt;br/&amp;gt;&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;http://site.xavier.edu/polt/typewriters/tw-history.html&amp;lt;/ref&amp;gt; &amp;lt;br/&amp;gt;&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt;−&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #ffe49c; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;Nicméně ani tento psací stroj se nedokázal prodávat masově. Mezi lety 1874 a 1878 se jich prodalo jen &lt;del class=&quot;diffchange diffchange-inline&quot;&gt;neclé &lt;/del&gt;čtyři tisíce. Většina lidí v té době neviděla v používání psacího přístroje velké výhody. Psací stroje &lt;del class=&quot;diffchange diffchange-inline&quot;&gt;měli &lt;/del&gt;poměrně velkou poruchovost a &lt;del class=&quot;diffchange diffchange-inline&quot;&gt;byli &lt;/del&gt;i poměrně drahé. &lt;del class=&quot;diffchange diffchange-inline&quot;&gt;v &lt;/del&gt;roce 1873 přišla recese, která mnohé od investice do psacích strojů odradila. Nejhorším problém ale nebyla technické nedostatky nebo ekonomika. Byla to sociální rezistence a všeobecná nechuť opustit staré zvyky a tradice. Psaní dopisů se jak v osobní, společenské i podnikatelské sféře stalo téměř uměním. Existovala zde přísná pravidla pro formu a styl písma pro jakýkoli druh dopisů. Zejména v 70. a 80. letech 19. století bylo běžné, aby mladí ambiciozní muži navštěvovali lekce krasopisu a dívky se cvičili v módní kaligrafii. Přesto se &lt;del class=&quot;diffchange diffchange-inline&quot;&gt;našli &lt;/del&gt;výjimky. Například i Mark Twain si jeden pořídil ještě v době, kdy pro spisovatele nebylo psaní na psacím stroji běžné.&amp;lt;ref name=b&amp;gt; MONACO, Cynthia. The Difficult Birth of Typewriter. ''Harvard Business Review'' [online]. March/April 1989, ''67''(2), p214-215 [cit. 2015-12-28]. ISSN 0017-8012. Dostupné prostřednictvím EBSCOhost z: http://web.b.ebscohost.com.ezproxy.is.cuni.cz/ehost/search/basic?sid=fcfdae0b-2787-4784-8da2-b5ad69f03189%40sessionmgr113&amp;amp;vid=7&amp;amp;hid=102&amp;lt;/ref&amp;gt; &amp;lt;br/&amp;gt;&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt;+&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #a3d3ff; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;Nicméně ani tento psací stroj se nedokázal prodávat masově. Mezi lety 1874 a 1878 se jich prodalo jen &lt;ins class=&quot;diffchange diffchange-inline&quot;&gt;necelé &lt;/ins&gt;čtyři tisíce. Většina lidí v té době neviděla v používání psacího přístroje velké výhody. Psací stroje &lt;ins class=&quot;diffchange diffchange-inline&quot;&gt;měly &lt;/ins&gt;poměrně velkou poruchovost a &lt;ins class=&quot;diffchange diffchange-inline&quot;&gt;byly &lt;/ins&gt;i poměrně drahé. &lt;ins class=&quot;diffchange diffchange-inline&quot;&gt;V &lt;/ins&gt;roce 1873 přišla recese, která mnohé od investice do psacích strojů odradila. Nejhorším problém ale nebyla technické nedostatky nebo ekonomika. Byla to sociální rezistence a všeobecná nechuť opustit staré zvyky a tradice. Psaní dopisů se jak v osobní, společenské i podnikatelské sféře stalo téměř uměním. Existovala zde přísná pravidla pro formu a styl písma pro jakýkoli druh dopisů. Zejména v 70. a 80. letech 19. století bylo běžné, aby mladí ambiciozní muži navštěvovali lekce krasopisu a dívky se cvičili v módní kaligrafii. Přesto se &lt;ins class=&quot;diffchange diffchange-inline&quot;&gt;našly &lt;/ins&gt;výjimky. Například i Mark Twain si jeden pořídil ještě v době, kdy pro spisovatele nebylo psaní na psacím stroji běžné.&amp;lt;ref name=b&amp;gt; MONACO, Cynthia. The Difficult Birth of Typewriter. ''Harvard Business Review'' [online]. March/April 1989, ''67''(2), p214-215 [cit. 2015-12-28]. ISSN 0017-8012. Dostupné prostřednictvím EBSCOhost z: http://web.b.ebscohost.com.ezproxy.is.cuni.cz/ehost/search/basic?sid=fcfdae0b-2787-4784-8da2-b5ad69f03189%40sessionmgr113&amp;amp;vid=7&amp;amp;hid=102&amp;lt;/ref&amp;gt; &amp;lt;br/&amp;gt;&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt;−&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #ffe49c; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;Psací stroj S&amp;amp;G skončil a jeho nástupcem se stal model [[Remington]], který se zpočátku potýkal s různými problémy. Nakonec se ale dočkal éry vzestupu psacích strojů a stal se jedním z nejdominantnějších produktů na trhu. V roce 1888 prodala Remington Standard Typewriter Company 18 000 strojů&lt;del class=&quot;diffchange diffchange-inline&quot;&gt;. Důvodem změny postoje společnosti vůči psacím strojů bylo rozrůstání komercionalismu na konci 19. století&lt;/del&gt;. &amp;lt;ref name=b&amp;gt; MONACO, Cynthia. The Difficult Birth of Typewriter. ''Harvard Business Review'' [online]. March/April 1989, ''67''(2), p214-215 [cit. 2015-12-28]. ISSN 0017-8012. Dostupné prostřednictvím EBSCOhost z: http://web.b.ebscohost.com.ezproxy.is.cuni.cz/ehost/search/basic?sid=fcfdae0b-2787-4784-8da2-b5ad69f03189%40sessionmgr113&amp;amp;vid=7&amp;amp;hid=102&amp;lt;/ref&amp;gt; &amp;lt;br/&amp;gt;&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt;+&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #a3d3ff; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;Psací stroj S&amp;amp;G skončil a jeho nástupcem se stal model [[Remington]], který se zpočátku potýkal s různými problémy. Nakonec se ale dočkal éry vzestupu psacích strojů a stal se jedním z nejdominantnějších produktů na trhu. V roce 1888 prodala Remington Standard Typewriter Company 18 000 strojů. &amp;lt;ref name=b&amp;gt; MONACO, Cynthia. The Difficult Birth of Typewriter. ''Harvard Business Review'' [online]. March/April 1989, ''67''(2), p214-215 [cit. 2015-12-28]. ISSN 0017-8012. Dostupné prostřednictvím EBSCOhost z: http://web.b.ebscohost.com.ezproxy.is.cuni.cz/ehost/search/basic?sid=fcfdae0b-2787-4784-8da2-b5ad69f03189%40sessionmgr113&amp;amp;vid=7&amp;amp;hid=102&amp;lt;/ref&amp;gt; &amp;lt;br/&amp;gt;&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;==== Éra elektrických a elektronických psacích strojů ====&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;==== Éra elektrických a elektronických psacích strojů ====&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt;−&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #ffe49c; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;Základy pro vznik elektrického psacího stroje položil Thomas Alva Edison svým vynálezem &lt;del class=&quot;diffchange diffchange-inline&quot;&gt;univerzálním tiskacím telegrafem &lt;/del&gt;pro burzu v New Yorku v roce 1870. První elektrické psací stroje vyráběla v Americe Blickensderf Manufactoring Company od roku 1902. &lt;del class=&quot;diffchange diffchange-inline&quot;&gt;Neměli &lt;/del&gt;ale komerční úspěch, protože elektřina ještě nebyla standardizovaná a napětí bylo v každém městě různé. Postupem vznikaly nové elektronické psací stroje, které &lt;del class=&quot;diffchange diffchange-inline&quot;&gt;vyráběli &lt;/del&gt;firmy z celého světa. Velmi oblíbenou značkou se stala Olympia. &lt;del class=&quot;diffchange diffchange-inline&quot;&gt;Jejich &lt;/del&gt;psací stroje &lt;del class=&quot;diffchange diffchange-inline&quot;&gt;měli &lt;/del&gt;největší úspěch v Německu. Zajímavé bylo, že firma vyráběla i model pro hendikepované, který se mohl ovládat jednou rukou. Elektrické psací stroje obsahovaly jedinečnou elektrickou součástku - motor. Velká éra elektrických psacích strojů přišla se zahájením výzkumu a výroby v IBM. Jejich modely byly například Electromatic Model 04 z roku 1941, nebo IBM Selectric psací stroje, které &lt;del class=&quot;diffchange diffchange-inline&quot;&gt;představili &lt;/del&gt;v roce 1961. &amp;lt;ref name=c&amp;gt; Typewriter. ''Wikipedia, The Free Encyklopedia'' [online]. poslední modifikace stránky 2015-12-24, [cit. 2015-12-28]. Dostupné z: https://en.wikipedia.org/wiki/Typewriter &amp;lt;/ref&amp;gt; &amp;lt;br/&amp;gt;&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt;+&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #a3d3ff; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;Základy pro vznik elektrického psacího stroje položil Thomas Alva Edison svým vynálezem &lt;ins class=&quot;diffchange diffchange-inline&quot;&gt;univerzálního tiskacího telegrafu &lt;/ins&gt;pro burzu v New Yorku v roce 1870. První elektrické psací stroje vyráběla v Americe Blickensderf Manufactoring Company od roku 1902. &lt;ins class=&quot;diffchange diffchange-inline&quot;&gt;Neměly &lt;/ins&gt;ale komerční úspěch, protože elektřina ještě nebyla standardizovaná a napětí bylo v každém městě různé. Postupem vznikaly nové elektronické psací stroje, které &lt;ins class=&quot;diffchange diffchange-inline&quot;&gt;vyráběly &lt;/ins&gt;firmy z celého světa. Velmi oblíbenou značkou se stala Olympia. &lt;ins class=&quot;diffchange diffchange-inline&quot;&gt;Tyto &lt;/ins&gt;psací stroje &lt;ins class=&quot;diffchange diffchange-inline&quot;&gt;měly &lt;/ins&gt;největší úspěch v Německu. Zajímavé bylo, že firma vyráběla i model pro hendikepované, který se mohl ovládat jednou rukou. Elektrické psací stroje obsahovaly jedinečnou elektrickou součástku - motor. Velká éra elektrických psacích strojů přišla se zahájením výzkumu a výroby v IBM. Jejich modely byly například Electromatic Model 04 z roku 1941, nebo IBM Selectric psací stroje, které &lt;ins class=&quot;diffchange diffchange-inline&quot;&gt;byly představeny &lt;/ins&gt;v roce 1961. &amp;lt;ref name=c&amp;gt; Typewriter. ''Wikipedia, The Free Encyklopedia'' [online]. poslední modifikace stránky 2015-12-24, [cit. 2015-12-28]. Dostupné z: https://en.wikipedia.org/wiki/Typewriter &amp;lt;/ref&amp;gt; &amp;lt;br/&amp;gt;&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt;−&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #ffe49c; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;Konečnou fází vývoje psacích strojů byl &lt;del class=&quot;diffchange diffchange-inline&quot;&gt;vznik &lt;/del&gt;elektronických psacích strojů. Xerox Corporation poprvé představila svoji řadu elektronických psacích strojů v roce 1989. Po nějakou dobu měly jejich produkty velký úspěch. &lt;del class=&quot;diffchange diffchange-inline&quot;&gt;Mely &lt;/del&gt;elektronickou paměť a displej, který umožňoval vidět chyby ještě před tím než byly vytištěny. Tyto a podobné elektronické psací stroje měly zabudované &lt;del class=&quot;diffchange diffchange-inline&quot;&gt;kontrolory &lt;/del&gt;gramatiky, magnetickou kartu nebo disketu pro ukládání textů. Používání psacích strojů bylo postupně vytlačeno vzrůstající dostupností osobních počítačů.&amp;lt;ref name=c&amp;gt; Typewriter. ''Wikipedia, The Free Encyklopedia'' [online]. poslední modifikace stránky 2015-12-24, [cit. 2015-12-28]. Dostupné z: https://en.wikipedia.org/wiki/Typewriter &amp;lt;/ref&amp;gt; &amp;lt;br/&amp;gt;&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt;+&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #a3d3ff; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;Konečnou fází vývoje psacích strojů byl &lt;ins class=&quot;diffchange diffchange-inline&quot;&gt;rozvoj &lt;/ins&gt;elektronických psacích strojů. Xerox Corporation poprvé představila svoji řadu elektronických psacích strojů v roce 1989. Po nějakou dobu měly jejich produkty velký úspěch. &lt;ins class=&quot;diffchange diffchange-inline&quot;&gt;Měly &lt;/ins&gt;elektronickou paměť a displej, který umožňoval vidět chyby ještě před tím&lt;ins class=&quot;diffchange diffchange-inline&quot;&gt;, &lt;/ins&gt;než byly vytištěny. Tyto a podobné elektronické psací stroje měly zabudované &lt;ins class=&quot;diffchange diffchange-inline&quot;&gt;kontroly &lt;/ins&gt;gramatiky, magnetickou kartu nebo disketu pro ukládání textů. Používání psacích strojů bylo postupně vytlačeno vzrůstající dostupností osobních počítačů.&amp;lt;ref name=c&amp;gt; Typewriter. ''Wikipedia, The Free Encyklopedia'' [online]. poslední modifikace stránky 2015-12-24, [cit. 2015-12-28]. Dostupné z: https://en.wikipedia.org/wiki/Typewriter &amp;lt;/ref&amp;gt; &amp;lt;br/&amp;gt;&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;=== Psací stroje v současnosti ===&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;=== Psací stroje v současnosti ===&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;/table&gt;</summary>
		<author><name>Zuzana.Lazanska</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Psac%C3%AD_stroj&amp;diff=28089&amp;oldid=prev</id>
		<title>Tereza.Hrychová: kategorizace</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Psac%C3%AD_stroj&amp;diff=28089&amp;oldid=prev"/>
		<updated>2015-12-29T08:07:36Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;kategorizace&lt;/p&gt;
&lt;table class=&quot;diff diff-contentalign-left&quot; data-mw=&quot;interface&quot;&gt;
				&lt;col class=&quot;diff-marker&quot; /&gt;
				&lt;col class=&quot;diff-content&quot; /&gt;
				&lt;col class=&quot;diff-marker&quot; /&gt;
				&lt;col class=&quot;diff-content&quot; /&gt;
				&lt;tr class=&quot;diff-title&quot; lang=&quot;cs&quot;&gt;
				&lt;td colspan=&quot;2&quot; style=&quot;background-color: #fff; color: #222; text-align: center;&quot;&gt;← Starší verze&lt;/td&gt;
				&lt;td colspan=&quot;2&quot; style=&quot;background-color: #fff; color: #222; text-align: center;&quot;&gt;Verze z 29. 12. 2015, 08:07&lt;/td&gt;
				&lt;/tr&gt;&lt;tr&gt;&lt;td colspan=&quot;2&quot; class=&quot;diff-lineno&quot; id=&quot;mw-diff-left-l1&quot; &gt;Řádek 1:&lt;/td&gt;
&lt;td colspan=&quot;2&quot; class=&quot;diff-lineno&quot;&gt;Řádek 1:&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt;−&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #ffe49c; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;&lt;del class=&quot;diffchange diffchange-inline&quot;&gt;== Psací stroj ==&lt;/del&gt;&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt;+&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #a3d3ff; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt; &lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;'''Psací stroj''' je vynález z 18. století, který se rozšířil až ke konci 19. století. Byl to mechanický nástroj, který, vedle tiskařských zařízení, pomohl lidstvu k rychlejšímu a praktičtějšímu zaznamenávání psaného textu na papír. Předtím se pro osobní i pracovní potřeby psalo pouze ručně. Mechanické psací stroje se časem vylepšovali a vznikli tak elektronické či elektromechanické psací stroje.&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;'''Psací stroj''' je vynález z 18. století, který se rozšířil až ke konci 19. století. Byl to mechanický nástroj, který, vedle tiskařských zařízení, pomohl lidstvu k rychlejšímu a praktičtějšímu zaznamenávání psaného textu na papír. Předtím se pro osobní i pracovní potřeby psalo pouze ručně. Mechanické psací stroje se časem vylepšovali a vznikli tak elektronické či elektromechanické psací stroje.&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td colspan=&quot;2&quot; class=&quot;diff-lineno&quot; id=&quot;mw-diff-left-l35&quot; &gt;Řádek 35:&lt;/td&gt;
&lt;td colspan=&quot;2&quot; class=&quot;diff-lineno&quot;&gt;Řádek 35:&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;=== Klíčová slova ===&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;=== Klíčová slova ===&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;psací stroj, historie psacího stroje, vynálezy&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;psací stroj, historie psacího stroje, vynálezy&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td colspan=&quot;2&quot;&gt; &lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt;+&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #a3d3ff; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;&lt;ins style=&quot;font-weight: bold; text-decoration: none;&quot;&gt;&lt;/ins&gt;&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td colspan=&quot;2&quot;&gt; &lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt;+&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #a3d3ff; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;&lt;ins style=&quot;font-weight: bold; text-decoration: none;&quot;&gt;[[Kategorie:Informační studia a knihovnictví]]&lt;/ins&gt;&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;/table&gt;</summary>
		<author><name>Tereza.Hrychová</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Psac%C3%AD_stroj&amp;diff=28083&amp;oldid=prev</id>
		<title>Zuzana.Lazanska v 29. 12. 2015, 00:24</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Psac%C3%AD_stroj&amp;diff=28083&amp;oldid=prev"/>
		<updated>2015-12-29T00:24:26Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;&lt;/p&gt;
&lt;table class=&quot;diff diff-contentalign-left&quot; data-mw=&quot;interface&quot;&gt;
				&lt;col class=&quot;diff-marker&quot; /&gt;
				&lt;col class=&quot;diff-content&quot; /&gt;
				&lt;col class=&quot;diff-marker&quot; /&gt;
				&lt;col class=&quot;diff-content&quot; /&gt;
				&lt;tr class=&quot;diff-title&quot; lang=&quot;cs&quot;&gt;
				&lt;td colspan=&quot;2&quot; style=&quot;background-color: #fff; color: #222; text-align: center;&quot;&gt;← Starší verze&lt;/td&gt;
				&lt;td colspan=&quot;2&quot; style=&quot;background-color: #fff; color: #222; text-align: center;&quot;&gt;Verze z 29. 12. 2015, 00:24&lt;/td&gt;
				&lt;/tr&gt;&lt;tr&gt;&lt;td colspan=&quot;2&quot; class=&quot;diff-lineno&quot; id=&quot;mw-diff-left-l24&quot; &gt;Řádek 24:&lt;/td&gt;
&lt;td colspan=&quot;2&quot; class=&quot;diff-lineno&quot;&gt;Řádek 24:&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;=== Psací stroje v současnosti ===&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;=== Psací stroje v současnosti ===&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;Psací stroje tvořily v jedné éře nepostradatelnou součást života některých spisovatelů. Ačkoli je tato éra dávno pryč, v posledních několika letech vytvořilo několik designérů různé zařízení a softwary, které znovu oživují zapomenuté výhody psacího stroje. Například [[Jack Zylkin]] je výrobcem zařízení The USB Typewriter. Je to souprava elektroniky, která se instaluje na psací stroj a pošle vše co napíšete do připojeného digitálního zařízení (počítače, tabletu, chytrého telefonu). Designér Adam Leeb a vývojář Patrick Paul uvedli minulý rok na trh své zařízení Hemingwrite. Je to v podstatě nástupce elektronických psacích strojů. Toto přenosné digitální zařízení obsahuje kromě klávesnice obrazovky, baterii s šestiměsíční životností a paměť pro jeden milion stránek. Důvodem těchto inovátorů pro modernizaci psacích strojů je možnost oddělit psaní od úpravy textu. Spisovatelé se tak nesoustředí jen na neustálou či ukvapenou korekcí všeho, co napíší. Mnohé autory tento způsob láká, protože je nutí více přemýšlet a rozvíjet svůj styl psaní. &amp;lt;ref&amp;gt; LIEFF AXELBAN, Rachel. Typewriters in the 21st Century. ''Poets &amp;amp; Writers'' [online]. January/February 2015, ''43''(1), p12-15, [cit. 2015-12-28]. ISSN 0891-6136. Dostupné prostřednictvím ProQuest z: http://search.proquest.com.ezproxy.is.cuni.cz/docview/1668186484?accountid=15618 &amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;Psací stroje tvořily v jedné éře nepostradatelnou součást života některých spisovatelů. Ačkoli je tato éra dávno pryč, v posledních několika letech vytvořilo několik designérů různé zařízení a softwary, které znovu oživují zapomenuté výhody psacího stroje. Například [[Jack Zylkin]] je výrobcem zařízení The USB Typewriter. Je to souprava elektroniky, která se instaluje na psací stroj a pošle vše co napíšete do připojeného digitálního zařízení (počítače, tabletu, chytrého telefonu). Designér Adam Leeb a vývojář Patrick Paul uvedli minulý rok na trh své zařízení Hemingwrite. Je to v podstatě nástupce elektronických psacích strojů. Toto přenosné digitální zařízení obsahuje kromě klávesnice obrazovky, baterii s šestiměsíční životností a paměť pro jeden milion stránek. Důvodem těchto inovátorů pro modernizaci psacích strojů je možnost oddělit psaní od úpravy textu. Spisovatelé se tak nesoustředí jen na neustálou či ukvapenou korekcí všeho, co napíší. Mnohé autory tento způsob láká, protože je nutí více přemýšlet a rozvíjet svůj styl psaní. &amp;lt;ref&amp;gt; LIEFF AXELBAN, Rachel. Typewriters in the 21st Century. ''Poets &amp;amp; Writers'' [online]. January/February 2015, ''43''(1), p12-15, [cit. 2015-12-28]. ISSN 0891-6136. Dostupné prostřednictvím ProQuest z: http://search.proquest.com.ezproxy.is.cuni.cz/docview/1668186484?accountid=15618 &amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt;−&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #ffe49c; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;&lt;del class=&quot;diffchange diffchange-inline&quot;&gt;=&lt;/del&gt;== Odkazy &lt;del class=&quot;diffchange diffchange-inline&quot;&gt;=&lt;/del&gt;==&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt;+&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #a3d3ff; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;== Odkazy ==&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;   &lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;   &lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;   &lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;   &lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt;−&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #ffe49c; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;&lt;del class=&quot;diffchange diffchange-inline&quot;&gt;=&lt;/del&gt;=== Reference &lt;del class=&quot;diffchange diffchange-inline&quot;&gt;=&lt;/del&gt;===&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt;+&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #a3d3ff; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;=== Reference ===&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;&amp;lt;references/&amp;gt;&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;&amp;lt;references/&amp;gt;&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt;−&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #ffe49c; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;&lt;del class=&quot;diffchange diffchange-inline&quot;&gt;=&lt;/del&gt;=== Externí odkazy &lt;del class=&quot;diffchange diffchange-inline&quot;&gt;=&lt;/del&gt;===&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt;+&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #a3d3ff; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;=== Externí odkazy ===&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;*http://site.xavier.edu/polt/typewriters/index.html&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;*http://site.xavier.edu/polt/typewriters/index.html&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt;−&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #ffe49c; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;&lt;del class=&quot;diffchange diffchange-inline&quot;&gt;=&lt;/del&gt;=== Klíčová slova &lt;del class=&quot;diffchange diffchange-inline&quot;&gt;=&lt;/del&gt;===&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt;+&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #a3d3ff; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;=== Klíčová slova ===&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;psací stroj, historie psacího stroje, vynálezy&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;psací stroj, historie psacího stroje, vynálezy&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;/table&gt;</summary>
		<author><name>Zuzana.Lazanska</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Psac%C3%AD_stroj&amp;diff=28081&amp;oldid=prev</id>
		<title>Zuzana.Lazanska v 29. 12. 2015, 00:03</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Psac%C3%AD_stroj&amp;diff=28081&amp;oldid=prev"/>
		<updated>2015-12-29T00:03:31Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;&lt;/p&gt;
&lt;table class=&quot;diff diff-contentalign-left&quot; data-mw=&quot;interface&quot;&gt;
				&lt;col class=&quot;diff-marker&quot; /&gt;
				&lt;col class=&quot;diff-content&quot; /&gt;
				&lt;col class=&quot;diff-marker&quot; /&gt;
				&lt;col class=&quot;diff-content&quot; /&gt;
				&lt;tr class=&quot;diff-title&quot; lang=&quot;cs&quot;&gt;
				&lt;td colspan=&quot;2&quot; style=&quot;background-color: #fff; color: #222; text-align: center;&quot;&gt;← Starší verze&lt;/td&gt;
				&lt;td colspan=&quot;2&quot; style=&quot;background-color: #fff; color: #222; text-align: center;&quot;&gt;Verze z 29. 12. 2015, 00:03&lt;/td&gt;
				&lt;/tr&gt;&lt;tr&gt;&lt;td colspan=&quot;2&quot; class=&quot;diff-lineno&quot; id=&quot;mw-diff-left-l2&quot; &gt;Řádek 2:&lt;/td&gt;
&lt;td colspan=&quot;2&quot; class=&quot;diff-lineno&quot;&gt;Řádek 2:&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;'''Psací stroj''' je vynález z 18. století, který se rozšířil až ke konci 19. století. Byl to mechanický nástroj, který, vedle tiskařských zařízení, pomohl lidstvu k rychlejšímu a praktičtějšímu zaznamenávání psaného textu na papír. Předtím se pro osobní i pracovní potřeby psalo pouze ručně. Mechanické psací stroje se časem vylepšovali a vznikli tak elektronické či elektromechanické psací stroje.&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;'''Psací stroj''' je vynález z 18. století, který se rozšířil až ke konci 19. století. Byl to mechanický nástroj, který, vedle tiskařských zařízení, pomohl lidstvu k rychlejšímu a praktičtějšímu zaznamenávání psaného textu na papír. Předtím se pro osobní i pracovní potřeby psalo pouze ručně. Mechanické psací stroje se časem vylepšovali a vznikli tak elektronické či elektromechanické psací stroje.&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td colspan=&quot;2&quot;&gt; &lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt;+&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #a3d3ff; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;&lt;ins style=&quot;font-weight: bold; text-decoration: none;&quot;&gt;=== Součástky psacího stroje a jejich funkce ===&lt;/ins&gt;&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td colspan=&quot;2&quot;&gt; &lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt;+&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #a3d3ff; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;&lt;ins style=&quot;font-weight: bold; text-decoration: none;&quot;&gt;V průběhu posledních dvou staletí bylo vytvořeno velké množství druhů psacích strojů. Jejich součástky se samozřejmě často liší. Základní součástí všech psacích strojů je klávesnice, jejíž nejběžnější rozložení je [[QWERTY]] nebo QWERTZ. Dále se psací stroj skládá z mechanického nebo elektrického zařízení, které umožňuje převod textu. Text se tiskne na papír, který se posouvá po válci. Po každém úhozu se vytiskne jeden znak a zároveň s tím se buď posune válec s papírem o nastavitelný kus doleva, nebo se pousává psací zařízené doprava.&amp;lt;ref name=d&amp;gt; Psací stroj. ''Wikipedie, Otevřená encyklopedie'' [online]. poslední editace stránky 2015-10-14, [cit. 2015-12-28]. Dostupné z: https://cs.wikipedia.org/wiki/Psac%C3%AD_stroj &amp;lt;/ref&amp;gt; &amp;lt;br/&amp;gt;&lt;/ins&gt;&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;=== Historie psacího stroje ===&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;=== Historie psacího stroje ===&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt;−&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #ffe49c; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;==== &lt;del class=&quot;diffchange diffchange-inline&quot;&gt;Mill, Turri a Malling-Hansen &lt;/del&gt;====&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt;+&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #a3d3ff; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;==== &lt;ins class=&quot;diffchange diffchange-inline&quot;&gt;Počátky psacího stroje &lt;/ins&gt;====&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt;−&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #ffe49c; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;Koncept psacího stroje se datuje minimálně do roku 1714, kdy Angličan Henry Mill zhotovil nejasně formulovaný patent na vlastnoručně vyrobený přístroj na vtisk nebo transkripce písmen. První prokázaně fungující psací stroj sestrojil Ital Pallegrino Turri v roce 1808. Přístroj vytvořil pro svoji slepou přítelkyni hraběnku Carolinu Fantoni da Fivizzano. Není známo, jak Turriho psací stroj vypadal, ale dodnes se dochovaly exempláře dopisů hraběnky Caroliny, které na přístroji napsala.&amp;lt;ref name=a&amp;gt;&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt;+&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #a3d3ff; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;Koncept psacího stroje se datuje minimálně do roku 1714, kdy Angličan &lt;ins class=&quot;diffchange diffchange-inline&quot;&gt;[[&lt;/ins&gt;Henry Mill&lt;ins class=&quot;diffchange diffchange-inline&quot;&gt;]] &lt;/ins&gt;zhotovil nejasně formulovaný patent na vlastnoručně vyrobený přístroj na vtisk nebo transkripce písmen. První prokázaně fungující psací stroj sestrojil Ital Pallegrino Turri v roce 1808. Přístroj vytvořil pro svoji slepou přítelkyni hraběnku Carolinu Fantoni da Fivizzano. Není známo, jak Turriho psací stroj vypadal, ale dodnes se dochovaly exempláře dopisů hraběnky Caroliny, které na přístroji napsala.&amp;lt;ref name=a&amp;gt;&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;POLT, Richard. A Brief History of Typewriters. In: ''The Classic Typewriter Page'' [online]. [cit. 2015-12-28]. Dostupné z:&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;POLT, Richard. A Brief History of Typewriters. In: ''The Classic Typewriter Page'' [online]. [cit. 2015-12-28]. Dostupné z:&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;http://site.xavier.edu/polt/typewriters/tw-history.html&amp;lt;/ref&amp;gt;&amp;lt;br/&amp;gt;&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;http://site.xavier.edu/polt/typewriters/tw-history.html&amp;lt;/ref&amp;gt;&amp;lt;br/&amp;gt;&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td colspan=&quot;2&quot; class=&quot;diff-lineno&quot; id=&quot;mw-diff-left-l10&quot; &gt;Řádek 10:&lt;/td&gt;
&lt;td colspan=&quot;2&quot; class=&quot;diff-lineno&quot;&gt;Řádek 12:&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;POLT, Richard. A Brief History of Typewriters. In: ''The Classic Typewriter Page'' [online]. [cit. 2015-12-28]. Dostupné z:&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;POLT, Richard. A Brief History of Typewriters. In: ''The Classic Typewriter Page'' [online]. [cit. 2015-12-28]. Dostupné z:&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;http://site.xavier.edu/polt/typewriters/tw-history.html&amp;lt;/ref&amp;gt; &amp;lt;br/&amp;gt;&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;http://site.xavier.edu/polt/typewriters/tw-history.html&amp;lt;/ref&amp;gt; &amp;lt;br/&amp;gt;&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt;−&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #ffe49c; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;==== &lt;del class=&quot;diffchange diffchange-inline&quot;&gt;Sholes &amp;amp; Glidden Tzpe Writer a Remington &lt;/del&gt;====&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt;+&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #a3d3ff; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;==== &lt;ins class=&quot;diffchange diffchange-inline&quot;&gt;První velké úspěchy &lt;/ins&gt;====&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;O něco úspěšnější byl Američan Christopher Latham Sholes, wisconsiský novinář, básník a občasný vynálezce. Sholes si svůj vynález nechal patentovat v červenci roku 1868, ale s výrobou Sholes &amp;amp; Glidden Type Writer se začalo až pozdě roku 1873. Na americký trh se tento psací stroj dostal o rok později. Sholes &amp;amp; Glidden Type Wrtiter umožňoval psát pouze velkými písmeny a měl QWERTY klávesnici. S&amp;amp;G se také lišil svým vzhledem, neboť byl dekorativně vyzdoben květinovým vzorem. Vzhledově se tento psací stroj podobal šicímu stroji, a to protože byl vyráběn v oddělení pro výrobu právě šicích strojů zbrojní společnosti Remington. Stejně jako většina prvních psacích strojů i tento byl zařízen tak, že pisatel nemohl při psaní vidět svou práci. Jednotlivé &amp;lt;ref name=a&amp;gt;&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;O něco úspěšnější byl Američan Christopher Latham Sholes, wisconsiský novinář, básník a občasný vynálezce. Sholes si svůj vynález nechal patentovat v červenci roku 1868, ale s výrobou Sholes &amp;amp; Glidden Type Writer se začalo až pozdě roku 1873. Na americký trh se tento psací stroj dostal o rok později. Sholes &amp;amp; Glidden Type Wrtiter umožňoval psát pouze velkými písmeny a měl QWERTY klávesnici. S&amp;amp;G se také lišil svým vzhledem, neboť byl dekorativně vyzdoben květinovým vzorem. Vzhledově se tento psací stroj podobal šicímu stroji, a to protože byl vyráběn v oddělení pro výrobu právě šicích strojů zbrojní společnosti Remington. Stejně jako většina prvních psacích strojů i tento byl zařízen tak, že pisatel nemohl při psaní vidět svou práci. Jednotlivé &amp;lt;ref name=a&amp;gt;&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;POLT, Richard. A Brief History of Typewriters. In: ''The Classic Typewriter Page'' [online]. [cit. 2015-12-28]. Dostupné z:&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;POLT, Richard. A Brief History of Typewriters. In: ''The Classic Typewriter Page'' [online]. [cit. 2015-12-28]. Dostupné z:&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;http://site.xavier.edu/polt/typewriters/tw-history.html&amp;lt;/ref&amp;gt; &amp;lt;br/&amp;gt;&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;http://site.xavier.edu/polt/typewriters/tw-history.html&amp;lt;/ref&amp;gt; &amp;lt;br/&amp;gt;&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;Nicméně ani tento psací stroj se nedokázal prodávat masově. Mezi lety 1874 a 1878 se jich prodalo jen neclé čtyři tisíce. Většina lidí v té době neviděla v používání psacího přístroje velké výhody. Psací stroje měli poměrně velkou poruchovost a byli i poměrně drahé. v roce 1873 přišla recese, která mnohé od investice do psacích strojů odradila. Nejhorším problém ale nebyla technické nedostatky nebo ekonomika. Byla to sociální rezistence a všeobecná nechuť opustit staré zvyky a tradice. Psaní dopisů se jak v osobní, společenské i podnikatelské sféře stalo téměř uměním. Existovala zde přísná pravidla pro formu a styl písma pro jakýkoli druh dopisů. Zejména v 70. a 80. letech 19. století bylo běžné, aby mladí ambiciozní muži navštěvovali lekce krasopisu a dívky se cvičili v módní kaligrafii. Přesto se našli výjimky. Například i Mark Twain si jeden pořídil ještě v době, kdy pro spisovatele nebylo psaní na psacím stroji běžné.&amp;lt;ref name=b&amp;gt; MONACO, Cynthia. The Difficult Birth of Typewriter. ''Harvard Business Review'' [online]. March/April 1989, ''67''(2), p214-215 [cit. 2015-12-28]. ISSN 0017-8012. Dostupné prostřednictvím EBSCOhost z: http://web.b.ebscohost.com.ezproxy.is.cuni.cz/ehost/search/basic?sid=fcfdae0b-2787-4784-8da2-b5ad69f03189%40sessionmgr113&amp;amp;vid=7&amp;amp;hid=102&amp;lt;/ref&amp;gt; &amp;lt;br/&amp;gt;&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;Nicméně ani tento psací stroj se nedokázal prodávat masově. Mezi lety 1874 a 1878 se jich prodalo jen neclé čtyři tisíce. Většina lidí v té době neviděla v používání psacího přístroje velké výhody. Psací stroje měli poměrně velkou poruchovost a byli i poměrně drahé. v roce 1873 přišla recese, která mnohé od investice do psacích strojů odradila. Nejhorším problém ale nebyla technické nedostatky nebo ekonomika. Byla to sociální rezistence a všeobecná nechuť opustit staré zvyky a tradice. Psaní dopisů se jak v osobní, společenské i podnikatelské sféře stalo téměř uměním. Existovala zde přísná pravidla pro formu a styl písma pro jakýkoli druh dopisů. Zejména v 70. a 80. letech 19. století bylo běžné, aby mladí ambiciozní muži navštěvovali lekce krasopisu a dívky se cvičili v módní kaligrafii. Přesto se našli výjimky. Například i Mark Twain si jeden pořídil ještě v době, kdy pro spisovatele nebylo psaní na psacím stroji běžné.&amp;lt;ref name=b&amp;gt; MONACO, Cynthia. The Difficult Birth of Typewriter. ''Harvard Business Review'' [online]. March/April 1989, ''67''(2), p214-215 [cit. 2015-12-28]. ISSN 0017-8012. Dostupné prostřednictvím EBSCOhost z: http://web.b.ebscohost.com.ezproxy.is.cuni.cz/ehost/search/basic?sid=fcfdae0b-2787-4784-8da2-b5ad69f03189%40sessionmgr113&amp;amp;vid=7&amp;amp;hid=102&amp;lt;/ref&amp;gt; &amp;lt;br/&amp;gt;&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt;−&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #ffe49c; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;Psací stroj S&amp;amp;G skončil a jeho nástupcem se stal model Remington, který se zpočátku potýkal s různými problémy. Nakonec se ale dočkal éry vzestupu psacích strojů a stal se jedním z nejdominantnějších produktů na trhu. V roce 1888 prodala Remington Standard Typewriter Company 18 000 strojů. Důvodem změny postoje společnosti vůči psacím strojů bylo rozrůstání komercionalismu na konci 19. století. &amp;lt;ref name=b&amp;gt; MONACO, Cynthia. The Difficult Birth of Typewriter. ''Harvard Business Review'' [online]. March/April 1989, ''67''(2), p214-215 [cit. 2015-12-28]. ISSN 0017-8012. Dostupné prostřednictvím EBSCOhost z: http://web.b.ebscohost.com.ezproxy.is.cuni.cz/ehost/search/basic?sid=fcfdae0b-2787-4784-8da2-b5ad69f03189%40sessionmgr113&amp;amp;vid=7&amp;amp;hid=102&amp;lt;/ref&amp;gt; &amp;lt;br/&amp;gt;&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt;+&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #a3d3ff; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;Psací stroj S&amp;amp;G skončil a jeho nástupcem se stal model &lt;ins class=&quot;diffchange diffchange-inline&quot;&gt;[[&lt;/ins&gt;Remington&lt;ins class=&quot;diffchange diffchange-inline&quot;&gt;]]&lt;/ins&gt;, který se zpočátku potýkal s různými problémy. Nakonec se ale dočkal éry vzestupu psacích strojů a stal se jedním z nejdominantnějších produktů na trhu. V roce 1888 prodala Remington Standard Typewriter Company 18 000 strojů. Důvodem změny postoje společnosti vůči psacím strojů bylo rozrůstání komercionalismu na konci 19. století. &amp;lt;ref name=b&amp;gt; MONACO, Cynthia. The Difficult Birth of Typewriter. ''Harvard Business Review'' [online]. March/April 1989, ''67''(2), p214-215 [cit. 2015-12-28]. ISSN 0017-8012. Dostupné prostřednictvím EBSCOhost z: http://web.b.ebscohost.com.ezproxy.is.cuni.cz/ehost/search/basic?sid=fcfdae0b-2787-4784-8da2-b5ad69f03189%40sessionmgr113&amp;amp;vid=7&amp;amp;hid=102&amp;lt;/ref&amp;gt; &amp;lt;br/&amp;gt;&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt;−&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #ffe49c; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;==== &lt;del class=&quot;diffchange diffchange-inline&quot;&gt;Elektronické psací stroje &lt;/del&gt;====&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt;+&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #a3d3ff; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;==== &lt;ins class=&quot;diffchange diffchange-inline&quot;&gt;Éra elektrických a elektronických psacích strojů &lt;/ins&gt;====&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt;−&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #ffe49c; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;Základy pro vznik elektrického psacího stroje položil Thomas Alva Edison svým vynálezem univerzálním tiskacím telegrafem pro burzu v New Yorku v roce 1870. První &lt;del class=&quot;diffchange diffchange-inline&quot;&gt;elektronické &lt;/del&gt;psací stroje vyráběla v Americe Blickensderf Manufactoring Company od roku 1902   &lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt;+&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #a3d3ff; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;Základy pro vznik elektrického psacího stroje položil Thomas Alva Edison svým vynálezem univerzálním tiskacím telegrafem pro burzu v New Yorku v roce 1870. První &lt;ins class=&quot;diffchange diffchange-inline&quot;&gt;elektrické &lt;/ins&gt;psací stroje vyráběla v Americe Blickensderf Manufactoring Company od roku 1902&lt;ins class=&quot;diffchange diffchange-inline&quot;&gt;. Neměli ale komerční úspěch, protože elektřina ještě nebyla standardizovaná a napětí bylo v každém městě různé. Postupem vznikaly nové elektronické psací stroje, které vyráběli firmy z celého světa. Velmi oblíbenou značkou se stala Olympia. Jejich psací stroje měli největší úspěch v Německu. Zajímavé bylo, že firma vyráběla i model pro hendikepované, který se mohl ovládat jednou rukou. Elektrické psací stroje obsahovaly jedinečnou elektrickou součástku - motor. Velká éra elektrických psacích strojů přišla se zahájením výzkumu a výroby v IBM. Jejich modely byly například Electromatic Model 04 z roku 1941, nebo IBM Selectric psací stroje, které představili v roce 1961. &amp;lt;ref name=c&amp;gt; Typewriter. ''Wikipedia, The Free Encyklopedia'' [online]. poslední modifikace stránky 2015-12-24, [cit. 2015-12-28]. Dostupné z: https://en.wikipedia.org/wiki/Typewriter &amp;lt;/ref&amp;gt; &amp;lt;br/&amp;gt;&lt;/ins&gt;&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt;−&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #ffe49c; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;== Reference ==&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt;+&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #a3d3ff; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;&lt;ins class=&quot;diffchange diffchange-inline&quot;&gt;Konečnou fází vývoje psacích strojů byl vznik elektronických psacích strojů. Xerox Corporation poprvé představila svoji řadu elektronických psacích strojů v roce 1989. Po nějakou dobu měly jejich produkty velký úspěch. Mely elektronickou paměť a displej, který umožňoval vidět chyby ještě před tím než byly vytištěny. Tyto a podobné elektronické psací stroje měly zabudované kontrolory gramatiky, magnetickou kartu nebo disketu pro ukládání textů. Používání psacích strojů bylo postupně vytlačeno vzrůstající dostupností osobních počítačů.&amp;lt;ref name=c&amp;gt; Typewriter. ''Wikipedia, The Free Encyklopedia'' [online]. poslední modifikace stránky 2015-12-24, [cit. 2015-12-28]. Dostupné z: https://en.wikipedia.org/wiki/Typewriter &amp;lt;/ref&amp;gt; &amp;lt;br/&amp;gt;&lt;/ins&gt;&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td colspan=&quot;2&quot;&gt; &lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt;+&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #a3d3ff; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt; &lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td colspan=&quot;2&quot;&gt; &lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt;+&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #a3d3ff; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;&lt;ins class=&quot;diffchange diffchange-inline&quot;&gt;=== Psací stroje v současnosti ===&lt;/ins&gt;&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td colspan=&quot;2&quot;&gt; &lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt;+&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #a3d3ff; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;&lt;ins class=&quot;diffchange diffchange-inline&quot;&gt;Psací stroje tvořily v jedné éře nepostradatelnou součást života některých spisovatelů. Ačkoli je tato éra dávno pryč, v posledních několika letech vytvořilo několik designérů různé zařízení a softwary, které znovu oživují zapomenuté výhody psacího stroje. Například [[Jack Zylkin]] je výrobcem zařízení The USB Typewriter. Je to souprava elektroniky, která se instaluje na psací stroj a pošle vše co napíšete do připojeného digitálního zařízení (počítače, tabletu, chytrého telefonu). Designér Adam Leeb a vývojář Patrick Paul uvedli minulý rok na trh své zařízení Hemingwrite. Je to v podstatě nástupce elektronických psacích strojů. Toto přenosné digitální zařízení obsahuje kromě klávesnice obrazovky, baterii s šestiměsíční životností a paměť pro jeden milion stránek. Důvodem těchto inovátorů pro modernizaci psacích strojů je možnost oddělit psaní od úpravy textu. Spisovatelé se tak nesoustředí jen na neustálou či ukvapenou korekcí všeho, co napíší. Mnohé autory tento způsob láká, protože je nutí více přemýšlet a rozvíjet svůj styl psaní. &amp;lt;ref&amp;gt; LIEFF AXELBAN, Rachel. Typewriters in the 21st Century. ''Poets &amp;amp; Writers'' [online]. January/February 2015, ''43''(1), p12-15, [cit. 2015-12-28]. ISSN 0891-6136. Dostupné prostřednictvím ProQuest z: http://search.proquest.com.ezproxy.is.cuni.cz/docview/1668186484?accountid=15618 &amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;/ins&gt;&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td colspan=&quot;2&quot;&gt; &lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt;+&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #a3d3ff; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;&lt;ins class=&quot;diffchange diffchange-inline&quot;&gt;=== Odkazy ===&lt;/ins&gt;&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td colspan=&quot;2&quot;&gt; &lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt;+&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #a3d3ff; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;&lt;ins class=&quot;diffchange diffchange-inline&quot;&gt; &lt;/ins&gt;&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td colspan=&quot;2&quot;&gt; &lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt;+&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #a3d3ff; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;   &lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td colspan=&quot;2&quot;&gt; &lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt;+&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #a3d3ff; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;&lt;ins class=&quot;diffchange diffchange-inline&quot;&gt;==&lt;/ins&gt;== Reference &lt;ins class=&quot;diffchange diffchange-inline&quot;&gt;==&lt;/ins&gt;==&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;&amp;lt;references/&amp;gt;&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;&amp;lt;references/&amp;gt;&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td colspan=&quot;2&quot;&gt; &lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt;+&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #a3d3ff; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;&lt;ins style=&quot;font-weight: bold; text-decoration: none;&quot;&gt;&lt;/ins&gt;&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td colspan=&quot;2&quot;&gt; &lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt;+&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #a3d3ff; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;&lt;ins style=&quot;font-weight: bold; text-decoration: none;&quot;&gt;==== Externí odkazy ====&lt;/ins&gt;&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td colspan=&quot;2&quot;&gt; &lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt;+&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #a3d3ff; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;&lt;ins style=&quot;font-weight: bold; text-decoration: none;&quot;&gt;*http://site.xavier.edu/polt/typewriters/index.html&lt;/ins&gt;&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td colspan=&quot;2&quot;&gt; &lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt;+&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #a3d3ff; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;&lt;ins style=&quot;font-weight: bold; text-decoration: none;&quot;&gt;&lt;/ins&gt;&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td colspan=&quot;2&quot;&gt; &lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt;+&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #a3d3ff; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;&lt;ins style=&quot;font-weight: bold; text-decoration: none;&quot;&gt;==== Klíčová slova ====&lt;/ins&gt;&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td colspan=&quot;2&quot;&gt; &lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt;+&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #a3d3ff; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;&lt;ins style=&quot;font-weight: bold; text-decoration: none;&quot;&gt;psací stroj, historie psacího stroje, vynálezy&lt;/ins&gt;&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;/table&gt;</summary>
		<author><name>Zuzana.Lazanska</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Psac%C3%AD_stroj&amp;diff=28044&amp;oldid=prev</id>
		<title>Zuzana.Lazanska v 28. 12. 2015, 20:09</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Psac%C3%AD_stroj&amp;diff=28044&amp;oldid=prev"/>
		<updated>2015-12-28T20:09:42Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;&lt;/p&gt;
&lt;table class=&quot;diff diff-contentalign-left&quot; data-mw=&quot;interface&quot;&gt;
				&lt;col class=&quot;diff-marker&quot; /&gt;
				&lt;col class=&quot;diff-content&quot; /&gt;
				&lt;col class=&quot;diff-marker&quot; /&gt;
				&lt;col class=&quot;diff-content&quot; /&gt;
				&lt;tr class=&quot;diff-title&quot; lang=&quot;cs&quot;&gt;
				&lt;td colspan=&quot;2&quot; style=&quot;background-color: #fff; color: #222; text-align: center;&quot;&gt;← Starší verze&lt;/td&gt;
				&lt;td colspan=&quot;2&quot; style=&quot;background-color: #fff; color: #222; text-align: center;&quot;&gt;Verze z 28. 12. 2015, 20:09&lt;/td&gt;
				&lt;/tr&gt;&lt;tr&gt;&lt;td colspan=&quot;2&quot; class=&quot;diff-lineno&quot; id=&quot;mw-diff-left-l1&quot; &gt;Řádek 1:&lt;/td&gt;
&lt;td colspan=&quot;2&quot; class=&quot;diff-lineno&quot;&gt;Řádek 1:&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;== Psací stroj ==&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;== Psací stroj ==&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt;−&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #ffe49c; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;'''Psací stroj''' je vynález z 18. století, který se rozšířil až ke konci 19. století. &lt;del class=&quot;diffchange diffchange-inline&quot;&gt;Je &lt;/del&gt;to mechanický nástroj, který, vedle tiskařských zařízení, pomohl lidstvu k rychlejšímu a praktičtějšímu zaznamenávání psaného textu na papír. Předtím se pro osobní i pracovní potřeby psalo pouze ručně.  &lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt;+&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #a3d3ff; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;'''Psací stroj''' je vynález z 18. století, který se rozšířil až ke konci 19. století. &lt;ins class=&quot;diffchange diffchange-inline&quot;&gt;Byl &lt;/ins&gt;to mechanický nástroj, který, vedle tiskařských zařízení, pomohl lidstvu k rychlejšímu a praktičtějšímu zaznamenávání psaného textu na papír. Předtím se pro osobní i pracovní potřeby psalo pouze ručně&lt;ins class=&quot;diffchange diffchange-inline&quot;&gt;. Mechanické psací stroje se časem vylepšovali a vznikli tak elektronické či elektromechanické psací stroje&lt;/ins&gt;.&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;=== Historie psacího stroje ===&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;=== Historie psacího stroje ===&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt;−&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #ffe49c; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;Koncept psacího stroje se datuje minimálně do roku 1714, kdy Angličan Henry Mill zhotovil nejasně formulovaný patent na vlastnoručně vyrobený přístroj &lt;del class=&quot;diffchange diffchange-inline&quot;&gt;nebo metodu &lt;/del&gt;na vtisk nebo transkripce písmen. První prokázaně fungující psací stroj sestrojil Ital Pallegrino Turri v roce 1808. Přístroj vytvořil pro svoji slepou přítelkyni hraběnku Carolinu Fantoni da Fivizzano. Není známo, jak Turriho psací stroj vypadal, ale dodnes se dochovaly exempláře dopisů hraběnky Caroliny, které na přístroji napsala.  &lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt;+&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #a3d3ff; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;&lt;ins class=&quot;diffchange diffchange-inline&quot;&gt;==== Mill, Turri a Malling-Hansen ====&lt;/ins&gt;&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt;−&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #ffe49c; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;V průběhu 19. století se o vytváření psacích strojů zajímalo několik vynálezců v Evropě a ve Spojených státech. Žádný z jejich přístrojů nicméně neměl až do konce 19.století velké komerční úspěchy. I přesto existovalo několik strojů, které &lt;del class=&quot;diffchange diffchange-inline&quot;&gt;zaznamenali alespoň nepatrný &lt;/del&gt;zájem. Jedním z nich byl například přístroj dánského pastora Rasmuse Mallinga-Hansena. Jeho přístroj dokonce zakoupili Fridrichu Nietzschemu jeho matka a sestra. Stejně jako většina lidstva  ani on však nedokázal psací stroj ocenit.&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt;+&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #a3d3ff; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;Koncept psacího stroje se datuje minimálně do roku 1714, kdy Angličan Henry Mill zhotovil nejasně formulovaný patent na vlastnoručně vyrobený přístroj na vtisk nebo transkripce písmen. První prokázaně fungující psací stroj sestrojil Ital Pallegrino Turri v roce 1808. Přístroj vytvořil pro svoji slepou přítelkyni hraběnku Carolinu Fantoni da Fivizzano. Není známo, jak Turriho psací stroj vypadal, ale dodnes se dochovaly exempláře dopisů hraběnky Caroliny, které na přístroji napsala.&lt;ins class=&quot;diffchange diffchange-inline&quot;&gt;&amp;lt;ref name=a&amp;gt;&lt;/ins&gt;&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td colspan=&quot;2&quot;&gt; &lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt;+&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #a3d3ff; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;&lt;ins class=&quot;diffchange diffchange-inline&quot;&gt;POLT, Richard. A Brief History of Typewriters. In: ''The Classic Typewriter Page'' [online]. [cit. 2015-12-28]. Dostupné z:&lt;/ins&gt;&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td colspan=&quot;2&quot;&gt; &lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt;+&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #a3d3ff; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;&lt;ins class=&quot;diffchange diffchange-inline&quot;&gt;http://site.xavier.edu/polt/typewriters/tw-history.html&amp;lt;/ref&amp;gt;&amp;lt;br/&amp;gt;&lt;/ins&gt;&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td colspan=&quot;2&quot;&gt; &lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt;+&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #a3d3ff; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;V průběhu 19. století se o vytváření psacích strojů zajímalo několik vynálezců v Evropě a ve Spojených státech. Žádný z jejich přístrojů nicméně neměl až do konce 19.století velké komerční úspěchy. I přesto existovalo několik strojů, které &lt;ins class=&quot;diffchange diffchange-inline&quot;&gt;zaznamenalo &lt;/ins&gt;zájem &lt;ins class=&quot;diffchange diffchange-inline&quot;&gt;společnosti&lt;/ins&gt;. Jedním z nich byl například přístroj dánského pastora Rasmuse Mallinga-Hansena&lt;ins class=&quot;diffchange diffchange-inline&quot;&gt;, který mohl připomínat mnohokrát větší jehelníček&lt;/ins&gt;. Jeho přístroj dokonce zakoupili Fridrichu Nietzschemu jeho matka a sestra. Stejně jako většina lidstva  ani on však nedokázal psací stroj &lt;ins class=&quot;diffchange diffchange-inline&quot;&gt;prozatím &lt;/ins&gt;ocenit. &lt;ins class=&quot;diffchange diffchange-inline&quot;&gt;&amp;lt;ref name=a&amp;gt;&lt;/ins&gt;&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td colspan=&quot;2&quot;&gt; &lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt;+&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #a3d3ff; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;&lt;ins class=&quot;diffchange diffchange-inline&quot;&gt;POLT, Richard. A Brief History of Typewriters. In: ''The Classic Typewriter Page'' [online]. [cit. 2015-12-28]. Dostupné z:&lt;/ins&gt;&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td colspan=&quot;2&quot;&gt; &lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt;+&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #a3d3ff; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;&lt;ins class=&quot;diffchange diffchange-inline&quot;&gt;http://site.xavier.edu/polt/typewriters/tw-history.html&amp;lt;/ref&amp;gt; &amp;lt;br/&amp;gt;&lt;/ins&gt;&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td colspan=&quot;2&quot;&gt; &lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt;+&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #a3d3ff; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;&lt;ins class=&quot;diffchange diffchange-inline&quot;&gt;==== Sholes &amp;amp; Glidden Tzpe Writer a Remington ====&lt;/ins&gt;&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td colspan=&quot;2&quot;&gt; &lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt;+&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #a3d3ff; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;&lt;ins class=&quot;diffchange diffchange-inline&quot;&gt;O něco úspěšnější byl Američan Christopher Latham Sholes, wisconsiský novinář, básník a občasný vynálezce. Sholes si svůj vynález nechal patentovat v červenci roku 1868, ale s výrobou Sholes &amp;amp; Glidden Type Writer se začalo až pozdě roku 1873. Na americký trh se tento psací stroj dostal o rok později. Sholes &amp;amp; Glidden Type Wrtiter umožňoval psát pouze velkými písmeny a měl QWERTY klávesnici. S&amp;amp;G se také lišil svým vzhledem, neboť byl dekorativně vyzdoben květinovým vzorem. Vzhledově se tento psací stroj podobal šicímu stroji, a to protože byl vyráběn v oddělení pro výrobu právě šicích strojů zbrojní společnosti Remington. Stejně jako většina prvních psacích strojů i tento byl zařízen tak, že pisatel nemohl při psaní vidět svou práci. Jednotlivé &amp;lt;ref name=a&amp;gt;&lt;/ins&gt;&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td colspan=&quot;2&quot;&gt; &lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt;+&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #a3d3ff; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;&lt;ins class=&quot;diffchange diffchange-inline&quot;&gt;POLT, Richard. A Brief History of Typewriters. In: ''The Classic Typewriter Page'' [online]. [cit. 2015-12-28]. Dostupné z:&lt;/ins&gt;&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td colspan=&quot;2&quot;&gt; &lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt;+&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #a3d3ff; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;&lt;ins class=&quot;diffchange diffchange-inline&quot;&gt;http://site.xavier.edu/polt/typewriters/tw-history.html&amp;lt;/ref&amp;gt; &amp;lt;br/&amp;gt;&lt;/ins&gt;&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td colspan=&quot;2&quot;&gt; &lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt;+&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #a3d3ff; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;&lt;ins class=&quot;diffchange diffchange-inline&quot;&gt;Nicméně ani tento psací stroj se nedokázal prodávat masově. Mezi lety 1874 a 1878 se jich prodalo jen neclé čtyři tisíce. Většina lidí v té době neviděla v používání psacího přístroje velké výhody. Psací stroje měli poměrně velkou poruchovost a byli i poměrně drahé. v roce 1873 přišla recese, která mnohé od investice do psacích strojů odradila. Nejhorším problém ale nebyla technické nedostatky nebo ekonomika. Byla to sociální rezistence a všeobecná nechuť opustit staré zvyky a tradice. Psaní dopisů se jak v osobní, společenské i podnikatelské sféře stalo téměř uměním. Existovala zde přísná pravidla pro formu a styl písma pro jakýkoli druh dopisů. Zejména v 70. a 80. letech 19. století bylo běžné, aby mladí ambiciozní muži navštěvovali lekce krasopisu a dívky se cvičili v módní kaligrafii. Přesto se našli výjimky. Například i Mark Twain si jeden pořídil ještě v době, kdy pro spisovatele nebylo psaní na psacím stroji běžné.&amp;lt;ref name=b&amp;gt; MONACO, Cynthia. The Difficult Birth of Typewriter. ''Harvard Business Review'' [online]. March/April 1989, ''67''(2), p214-215 [cit. 2015-12-28]. ISSN 0017-8012. Dostupné prostřednictvím EBSCOhost z: http://web.b.ebscohost.com.ezproxy.is.cuni.cz/ehost/search/basic?sid=fcfdae0b-2787-4784-8da2-b5ad69f03189%40sessionmgr113&amp;amp;vid=7&amp;amp;hid=102&amp;lt;/ref&amp;gt; &amp;lt;br/&amp;gt;&lt;/ins&gt;&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td colspan=&quot;2&quot;&gt; &lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt;+&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #a3d3ff; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;&lt;ins class=&quot;diffchange diffchange-inline&quot;&gt;Psací stroj S&amp;amp;G skončil a jeho nástupcem se stal model Remington, který se zpočátku potýkal s různými problémy. Nakonec se ale dočkal éry vzestupu psacích strojů a stal se jedním z nejdominantnějších produktů na trhu. V roce 1888 prodala Remington Standard Typewriter Company 18 000 strojů. Důvodem změny postoje společnosti vůči psacím strojů bylo rozrůstání komercionalismu na konci 19. století. &amp;lt;ref name=b&amp;gt; MONACO, Cynthia. The Difficult Birth of Typewriter. ''Harvard Business Review'' [online]. March/April 1989, ''67''(2), p214-215 [cit. 2015-12-28]. ISSN 0017-8012. Dostupné prostřednictvím EBSCOhost z: http://web.b.ebscohost.com.ezproxy.is.cuni.cz/ehost/search/basic?sid=fcfdae0b-2787-4784-8da2-b5ad69f03189%40sessionmgr113&amp;amp;vid=7&amp;amp;hid=102&amp;lt;/ref&amp;gt; &amp;lt;br/&amp;gt;&lt;/ins&gt;&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td colspan=&quot;2&quot;&gt; &lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt;+&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #a3d3ff; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;&lt;ins class=&quot;diffchange diffchange-inline&quot;&gt;==== Elektronické psací stroje ====&lt;/ins&gt;&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td colspan=&quot;2&quot;&gt; &lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt;+&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #a3d3ff; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;&lt;ins class=&quot;diffchange diffchange-inline&quot;&gt;Základy pro vznik elektrického psacího stroje položil Thomas Alva Edison svým vynálezem univerzálním tiskacím telegrafem pro burzu v New Yorku v roce 1870. První elektronické psací stroje vyráběla v Americe Blickensderf Manufactoring Company od roku 1902  &lt;/ins&gt;&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td colspan=&quot;2&quot;&gt; &lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt;+&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #a3d3ff; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;&lt;ins class=&quot;diffchange diffchange-inline&quot;&gt;== Reference ==&lt;/ins&gt;&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td colspan=&quot;2&quot;&gt; &lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt;+&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #a3d3ff; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;&lt;ins class=&quot;diffchange diffchange-inline&quot;&gt;&amp;lt;references/&amp;gt;&lt;/ins&gt;&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;/table&gt;</summary>
		<author><name>Zuzana.Lazanska</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Psac%C3%AD_stroj&amp;diff=27906&amp;oldid=prev</id>
		<title>Zuzana.Lazanska: Založena nová stránka s textem „== Psací stroj == '''Psací stroj''' je vynález z 18. století, který se rozšířil až ke konci 19. století. Je to mechanický nástroj, který, vedl…“</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Psac%C3%AD_stroj&amp;diff=27906&amp;oldid=prev"/>
		<updated>2015-12-28T11:48:59Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Založena nová stránka s textem „== Psací stroj == &amp;#039;&amp;#039;&amp;#039;Psací stroj&amp;#039;&amp;#039;&amp;#039; je vynález z 18. století, který se rozšířil až ke konci 19. století. Je to mechanický nástroj, který, vedl…“&lt;/p&gt;
&lt;p&gt;&lt;b&gt;Nová stránka&lt;/b&gt;&lt;/p&gt;&lt;div&gt;== Psací stroj ==&lt;br /&gt;
'''Psací stroj''' je vynález z 18. století, který se rozšířil až ke konci 19. století. Je to mechanický nástroj, který, vedle tiskařských zařízení, pomohl lidstvu k rychlejšímu a praktičtějšímu zaznamenávání psaného textu na papír. Předtím se pro osobní i pracovní potřeby psalo pouze ručně. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Historie psacího stroje ===&lt;br /&gt;
Koncept psacího stroje se datuje minimálně do roku 1714, kdy Angličan Henry Mill zhotovil nejasně formulovaný patent na vlastnoručně vyrobený přístroj nebo metodu na vtisk nebo transkripce písmen. První prokázaně fungující psací stroj sestrojil Ital Pallegrino Turri v roce 1808. Přístroj vytvořil pro svoji slepou přítelkyni hraběnku Carolinu Fantoni da Fivizzano. Není známo, jak Turriho psací stroj vypadal, ale dodnes se dochovaly exempláře dopisů hraběnky Caroliny, které na přístroji napsala. &lt;br /&gt;
V průběhu 19. století se o vytváření psacích strojů zajímalo několik vynálezců v Evropě a ve Spojených státech. Žádný z jejich přístrojů nicméně neměl až do konce 19.století velké komerční úspěchy. I přesto existovalo několik strojů, které zaznamenali alespoň nepatrný zájem. Jedním z nich byl například přístroj dánského pastora Rasmuse Mallinga-Hansena. Jeho přístroj dokonce zakoupili Fridrichu Nietzschemu jeho matka a sestra. Stejně jako většina lidstva  ani on však nedokázal psací stroj ocenit.&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Zuzana.Lazanska</name></author>
		
	</entry>
</feed>