<?xml version="1.0"?>
<feed xmlns="http://www.w3.org/2005/Atom" xml:lang="cs">
	<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?action=history&amp;feed=atom&amp;title=Psychick%C3%A9_z%C3%A1konitosti_a_jejich_charakter</id>
	<title>Psychické zákonitosti a jejich charakter - Historie editací</title>
	<link rel="self" type="application/atom+xml" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?action=history&amp;feed=atom&amp;title=Psychick%C3%A9_z%C3%A1konitosti_a_jejich_charakter"/>
	<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Psychick%C3%A9_z%C3%A1konitosti_a_jejich_charakter&amp;action=history"/>
	<updated>2026-04-07T08:53:38Z</updated>
	<subtitle>Historie editací této stránky</subtitle>
	<generator>MediaWiki 1.33.0</generator>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Psychick%C3%A9_z%C3%A1konitosti_a_jejich_charakter&amp;diff=68426&amp;oldid=prev</id>
		<title>Monika.Krejci v 23. 11. 2021, 18:32</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Psychick%C3%A9_z%C3%A1konitosti_a_jejich_charakter&amp;diff=68426&amp;oldid=prev"/>
		<updated>2021-11-23T18:32:12Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;&lt;/p&gt;
&lt;table class=&quot;diff diff-contentalign-left&quot; data-mw=&quot;interface&quot;&gt;
				&lt;col class=&quot;diff-marker&quot; /&gt;
				&lt;col class=&quot;diff-content&quot; /&gt;
				&lt;col class=&quot;diff-marker&quot; /&gt;
				&lt;col class=&quot;diff-content&quot; /&gt;
				&lt;tr class=&quot;diff-title&quot; lang=&quot;cs&quot;&gt;
				&lt;td colspan=&quot;2&quot; style=&quot;background-color: #fff; color: #222; text-align: center;&quot;&gt;← Starší verze&lt;/td&gt;
				&lt;td colspan=&quot;2&quot; style=&quot;background-color: #fff; color: #222; text-align: center;&quot;&gt;Verze z 23. 11. 2021, 18:32&lt;/td&gt;
				&lt;/tr&gt;&lt;tr&gt;&lt;td colspan=&quot;2&quot; class=&quot;diff-lineno&quot; id=&quot;mw-diff-left-l1&quot; &gt;Řádek 1:&lt;/td&gt;
&lt;td colspan=&quot;2&quot; class=&quot;diff-lineno&quot;&gt;Řádek 1:&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;Hledáním '''zákonitostí v psychologii''' se zabývá [[31. Idiografické a nomotetické aspekty psychologie|'''nomotetický přístup''']], jak ostatně vyplývá už z jeho názvu (nomos = zákon, zákonitost). Výzkumníci s tímto přístupem se snaží nalézat '''obecně platné principy a zákonitosti''', které jsou společné většímu množství lidí, snaží se své poznatky s pomocí [[Statistika|statistických metod]] kvantifikovat (proto se také jinak nazývá kvantitativní). Tento přístup je protipólem přístupu [[31. Idiografické a nomotetické aspekty psychologie|idiografického]] (či kvalitativního), který naopak zjišťuje, co je pro člověka jedinečné, a poznává konkrétní osobu více do hloubky. (přednášky Mgr. Jiřího Lukavského, Ph.D. a PhDr. Luďka Stehlíka, Ph.D.)&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;Hledáním '''zákonitostí v psychologii''' se zabývá [[31. Idiografické a nomotetické aspekty psychologie|'''nomotetický přístup''']], jak ostatně vyplývá už z jeho názvu (nomos = zákon, zákonitost). Výzkumníci s tímto přístupem se snaží nalézat '''obecně platné principy a zákonitosti''', které jsou společné většímu množství lidí, snaží se své poznatky s pomocí [[Statistika|statistických metod]] kvantifikovat (proto se také jinak nazývá kvantitativní). Tento přístup je protipólem přístupu [[31. Idiografické a nomotetické aspekty psychologie|idiografického]] (či kvalitativního), který naopak zjišťuje, co je pro člověka jedinečné, a poznává konkrétní osobu více do hloubky. (přednášky Mgr. Jiřího Lukavského, Ph.D. a PhDr. Luďka Stehlíka, Ph.D.)&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt;−&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #ffe49c; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;Pojem „zákonitost“ v psychologii je však potřeba chápat s určitou rezervou. Psychologické poznatky mají totiž ze své podstaty '''pravděpodobnostní''' povahu&lt;del class=&quot;diffchange diffchange-inline&quot;&gt;. Psychologie není [https://cs.wikipedia.org/wiki/Exaktn%C3%AD_v%C4%9Bda exaktní vědou]&lt;/del&gt;, často není možné proměnné exaktně měřit. Můžeme sice měřit např. reakční čas či délku spánku, složitější je to ale už s vnímáním bolesti či emocí, což jsou subjektivní prožitky. V psychologii také často působí '''velké množství faktorů''', které jsou velmi '''variabilní''' – každý člověk je determinován biologickými predispozicemi i psychosociálním vývojem, na momentální chování působí dispozice i situace (viz např. [[Albert Bandura|reciproční determinismus]]), roli hraje také například kultura. Je proto velmi obtížné hledat kauzální vztahy mezi proměnnými v psychologii. Dalším důvodem pravděpodobnostní povahy psychologických poznatků je fakt, že pro vyhodnocování a interpretaci dat se většinou jako pomocná metoda používá '''statistika'''. Zde jako vodítko užíváme hladinu významnosti, což je jen množství chyb, které jsme ochotni tolerovat – výsledek je tedy založen na pravděpodobnosti. (přednášky Mgr. Jiřího Lukavského, Ph.D. a PhDr. Luďka Stehlíka, Ph.D.)&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt;+&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #a3d3ff; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;Pojem „zákonitost“ v psychologii je však potřeba chápat s určitou rezervou. Psychologické poznatky mají totiž ze své podstaty &lt;ins class=&quot;diffchange diffchange-inline&quot;&gt;většinou &lt;/ins&gt;'''pravděpodobnostní''' povahu, &lt;ins class=&quot;diffchange diffchange-inline&quot;&gt;v psychologii &lt;/ins&gt;často není možné proměnné exaktně měřit. Můžeme sice měřit např. reakční čas či délku spánku, složitější je to ale už s vnímáním bolesti či emocí, což jsou subjektivní prožitky. V psychologii také často působí '''velké množství faktorů''', které jsou velmi '''variabilní''' – každý člověk je determinován biologickými predispozicemi i psychosociálním vývojem, na momentální chování působí dispozice i situace (viz např. [[Albert Bandura|reciproční determinismus]]), roli hraje také například kultura. Je proto velmi obtížné hledat kauzální vztahy mezi proměnnými v psychologii. Dalším důvodem pravděpodobnostní povahy psychologických poznatků je fakt, že pro vyhodnocování a interpretaci dat se většinou jako pomocná metoda používá '''statistika'''. Zde jako vodítko užíváme hladinu významnosti, což je jen množství chyb, které jsme ochotni tolerovat – výsledek je tedy založen na pravděpodobnosti. (přednášky Mgr. Jiřího Lukavského, Ph.D. a PhDr. Luďka Stehlíka, Ph.D.)&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;Přesto však můžeme jmenovat některé efekty a poznatky, které by bylo možné označit jako „zákonitosti“. Následující výčet jistě není kompletní, jsou zde však uvedeny některé důležité psychologické efekty a principy rozdělené do jednotlivých oblastí psychologie.&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;Přesto však můžeme jmenovat některé efekty a poznatky, které by bylo možné označit jako „zákonitosti“. Následující výčet jistě není kompletní, jsou zde však uvedeny některé důležité psychologické efekty a principy rozdělené do jednotlivých oblastí psychologie.&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;/table&gt;</summary>
		<author><name>Monika.Krejci</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Psychick%C3%A9_z%C3%A1konitosti_a_jejich_charakter&amp;diff=68425&amp;oldid=prev</id>
		<title>Monika.Krejci v 23. 11. 2021, 18:24</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Psychick%C3%A9_z%C3%A1konitosti_a_jejich_charakter&amp;diff=68425&amp;oldid=prev"/>
		<updated>2021-11-23T18:24:32Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;&lt;/p&gt;
&lt;table class=&quot;diff diff-contentalign-left&quot; data-mw=&quot;interface&quot;&gt;
				&lt;col class=&quot;diff-marker&quot; /&gt;
				&lt;col class=&quot;diff-content&quot; /&gt;
				&lt;col class=&quot;diff-marker&quot; /&gt;
				&lt;col class=&quot;diff-content&quot; /&gt;
				&lt;tr class=&quot;diff-title&quot; lang=&quot;cs&quot;&gt;
				&lt;td colspan=&quot;2&quot; style=&quot;background-color: #fff; color: #222; text-align: center;&quot;&gt;← Starší verze&lt;/td&gt;
				&lt;td colspan=&quot;2&quot; style=&quot;background-color: #fff; color: #222; text-align: center;&quot;&gt;Verze z 23. 11. 2021, 18:24&lt;/td&gt;
				&lt;/tr&gt;&lt;tr&gt;&lt;td colspan=&quot;2&quot; class=&quot;diff-lineno&quot; id=&quot;mw-diff-left-l98&quot; &gt;Řádek 98:&lt;/td&gt;
&lt;td colspan=&quot;2&quot; class=&quot;diff-lineno&quot;&gt;Řádek 98:&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;Dalším významným a častým zkreslením je '''[[konfirmační zkreslení]]'''. Máme tendenci více důvěřovat argumentům a důkazům, které jsou v souladu s naším předchozím přesvědčením a také si je lépe pamatujeme. Naopak informace, které nejsou v souladu s našimi názory, máme tendenci ignorovat a podceňovat, případně si nejednoznačné informace interpretujeme tak, aby v souladu s naším přesvědčením byly. Snažíme se tedy spíše své hypotézy potvrzovat než vyvracet, což však často vede k chybným úsudkům a rozhodnutím. Projevuje se to například i ve '''Wasonově úloze výběru''', kde mají lidé rozhodnout, zda platí určité pravidlo na základě otočení dvou karet. Ve většině případů však otočí právě takové karty, které by pouze potvrdily dané pravidlo, což neříká nic o tom, že by jinou kartou nemohlo být porušeno.&amp;lt;ref name=&amp;quot;:1&amp;quot; /&amp;gt;&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;Dalším významným a častým zkreslením je '''[[konfirmační zkreslení]]'''. Máme tendenci více důvěřovat argumentům a důkazům, které jsou v souladu s naším předchozím přesvědčením a také si je lépe pamatujeme. Naopak informace, které nejsou v souladu s našimi názory, máme tendenci ignorovat a podceňovat, případně si nejednoznačné informace interpretujeme tak, aby v souladu s naším přesvědčením byly. Snažíme se tedy spíše své hypotézy potvrzovat než vyvracet, což však často vede k chybným úsudkům a rozhodnutím. Projevuje se to například i ve '''Wasonově úloze výběru''', kde mají lidé rozhodnout, zda platí určité pravidlo na základě otočení dvou karet. Ve většině případů však otočí právě takové karty, které by pouze potvrdily dané pravidlo, což neříká nic o tom, že by jinou kartou nemohlo být porušeno.&amp;lt;ref name=&amp;quot;:1&amp;quot; /&amp;gt;&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt;−&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #ffe49c; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;'''[[Dunning-Krugerův efekt]]''' je dalším příkladem kognitivního zkreslení a omezené lidské racionality. &lt;del class=&quot;diffchange diffchange-inline&quot;&gt;Jedinci&lt;/del&gt;, kteří vědí relativně málo a spíše nejsou kompetentní, mají tendenci své vědomosti a kompetence přeceňovat&lt;del class=&quot;diffchange diffchange-inline&quot;&gt;. Naopak &lt;/del&gt;lidé kompetentní se spíše podceňují. Když jsou potom konfrontováni se svým skutečným výsledkem v porovnání s ostatními, kompetentní lidé svůj odhad posunou k více realistickému, ovšem nekompetentní se stejným způsobem přeceňují i nadále. Vysvětlením tohoto efektu může být, že lidé, kteří mají málo znalostí, jich nemají dost na to, aby dokázali posoudit vlastní (ne)správnost.&amp;lt;ref name=&amp;quot;:1&amp;quot; /&amp;gt;&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt;+&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #a3d3ff; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;'''[[Dunning-Krugerův efekt]]''' je dalším příkladem kognitivního zkreslení a omezené lidské racionality. &lt;ins class=&quot;diffchange diffchange-inline&quot;&gt;Tento efekt vyjadřuje, že jedinci&lt;/ins&gt;, kteří vědí relativně málo a spíše nejsou kompetentní, mají tendenci své vědomosti a kompetence přeceňovat&lt;ins class=&quot;diffchange diffchange-inline&quot;&gt;, naopak &lt;/ins&gt;lidé kompetentní se spíše podceňují. Když jsou potom konfrontováni se svým skutečným výsledkem v porovnání s ostatními, kompetentní lidé svůj odhad posunou k více realistickému, ovšem nekompetentní se stejným způsobem přeceňují i nadále. Vysvětlením tohoto efektu může být, že lidé, kteří mají málo znalostí, jich nemají dost na to, aby dokázali posoudit vlastní (ne)správnost.&amp;lt;ref name=&amp;quot;:1&amp;quot; /&lt;ins class=&quot;diffchange diffchange-inline&quot;&gt;&amp;gt; Tento efekt a především jeho interpretace byly však v poslední době podrobeny kritice. Ukazuje se, že efekt zřejmě není tak silný a že může být nejspíše vysvětlen pouze statistickou chybou. Z dalších studií totiž vyplývá, že tendenci nadhodnocovat své kompetence mají všichni – ti méně kompetentní, ale i ti více kompetentní ('''iluze nadřazenosti'''). Dalším z možných vysvětlení je také například [[Regrese k průměru|'''regrese k průměru''']].&amp;lt;ref&amp;gt;Gignac, G. E., &amp;amp; Zajenkowski, M. (2020). The Dunning-Kruger effect is (mostly) a statistical artefact: Valid approaches to testing the hypothesis with individual differences data. ''Intelligence 80''.&amp;lt;/ref&lt;/ins&gt;&amp;gt;&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;Posledním zde zmíněným kognitivním zkreslením je [[Forerův efekt|'''Forerův''' či '''Barnumův efekt''']]. Ten označuje jev, kdy lidé považují za přesný popis své osoby jakékoli obecné a vágní popisy, které by ve skutečnosti mohly popisovat kohokoli. Barnumův se nazývá podle majitele cirkusu '''P. T. Barnuma''', který byl mistrem v psychické manipulaci, Forerův dle '''B. R. Forera''', psychologa, který efekt popsal. Tento fenomén využívají především různí astrologové a věštci. Vysvětlením jeho fungování může být snaha nacházet v informacích smysl, selektivní myšlení či subjektivní validace.&amp;lt;ref&amp;gt;Hartl, P., &amp;amp; Hartlová, H. (2009). ''Psychologický slovník''. Portál.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;Posledním zde zmíněným kognitivním zkreslením je [[Forerův efekt|'''Forerův''' či '''Barnumův efekt''']]. Ten označuje jev, kdy lidé považují za přesný popis své osoby jakékoli obecné a vágní popisy, které by ve skutečnosti mohly popisovat kohokoli. Barnumův se nazývá podle majitele cirkusu '''P. T. Barnuma''', který byl mistrem v psychické manipulaci, Forerův dle '''B. R. Forera''', psychologa, který efekt popsal. Tento fenomén využívají především různí astrologové a věštci. Vysvětlením jeho fungování může být snaha nacházet v informacích smysl, selektivní myšlení či subjektivní validace.&amp;lt;ref&amp;gt;Hartl, P., &amp;amp; Hartlová, H. (2009). ''Psychologický slovník''. Portál.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;/table&gt;</summary>
		<author><name>Monika.Krejci</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Psychick%C3%A9_z%C3%A1konitosti_a_jejich_charakter&amp;diff=68421&amp;oldid=prev</id>
		<title>Monika.Krejci v 23. 11. 2021, 16:46</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Psychick%C3%A9_z%C3%A1konitosti_a_jejich_charakter&amp;diff=68421&amp;oldid=prev"/>
		<updated>2021-11-23T16:46:27Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;&lt;/p&gt;
&lt;table class=&quot;diff diff-contentalign-left&quot; data-mw=&quot;interface&quot;&gt;
				&lt;col class=&quot;diff-marker&quot; /&gt;
				&lt;col class=&quot;diff-content&quot; /&gt;
				&lt;col class=&quot;diff-marker&quot; /&gt;
				&lt;col class=&quot;diff-content&quot; /&gt;
				&lt;tr class=&quot;diff-title&quot; lang=&quot;cs&quot;&gt;
				&lt;td colspan=&quot;2&quot; style=&quot;background-color: #fff; color: #222; text-align: center;&quot;&gt;← Starší verze&lt;/td&gt;
				&lt;td colspan=&quot;2&quot; style=&quot;background-color: #fff; color: #222; text-align: center;&quot;&gt;Verze z 23. 11. 2021, 16:46&lt;/td&gt;
				&lt;/tr&gt;&lt;tr&gt;&lt;td colspan=&quot;2&quot; class=&quot;diff-lineno&quot; id=&quot;mw-diff-left-l203&quot; &gt;Řádek 203:&lt;/td&gt;
&lt;td colspan=&quot;2&quot; class=&quot;diff-lineno&quot;&gt;Řádek 203:&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;'''[[Francis Galton]]''' byl vědec, který přispěl svými poznatky v mnoha oborech. Po vzoru svého bratrance '''[[Charles Darwin|Charlese Darwina]]''' se zajímal o lidskou dědičnost, především v oblasti mentálních znaků. Jako jeden z prvních tak formuloval základní spor '''nature vs. nurture''' (tedy dědičnost vs. prostředí). Zkoumal metodou '''historiometrie''' souvislost mezi nadanými rodiči a jejich potomky, chtěl zjistit dědičnost nadání k určité profesi. Byl však kritizován, jelikož ve svých výzkumech nezohlednil možnost, že k volbě stejné profese u potomků nemusí vést dědičnost, ale také výchova. Na tuto kritiku zareagoval a jako první tedy začal studovat dvojčata, což je metoda užívaná dodnes.&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;'''[[Francis Galton]]''' byl vědec, který přispěl svými poznatky v mnoha oborech. Po vzoru svého bratrance '''[[Charles Darwin|Charlese Darwina]]''' se zajímal o lidskou dědičnost, především v oblasti mentálních znaků. Jako jeden z prvních tak formuloval základní spor '''nature vs. nurture''' (tedy dědičnost vs. prostředí). Zkoumal metodou '''historiometrie''' souvislost mezi nadanými rodiči a jejich potomky, chtěl zjistit dědičnost nadání k určité profesi. Byl však kritizován, jelikož ve svých výzkumech nezohlednil možnost, že k volbě stejné profese u potomků nemusí vést dědičnost, ale také výchova. Na tuto kritiku zareagoval a jako první tedy začal studovat dvojčata, což je metoda užívaná dodnes.&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt;−&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #ffe49c; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;Do vývojové psychologie Galton přispěl formulováním dvou zákonů vycházejících z jeho výzkumů dědičnosti. '''Zákon zvratu''' popisuje, že když mají rodiče nějaký znak ve velké míře, tak potomci se zase vracejí do průměru (např. nadprůměrná výška rodičů se v dalších generacích postupně vytrácí). '''Zákon podílu po předcích''' pak říká, že potomek sice získává nejvíce znaků po rodičích, ale i vzdálenější předkové mu své znaky předávají, tím méně, čím vzdálenější je předek.&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt;+&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #a3d3ff; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;Do vývojové psychologie Galton přispěl formulováním dvou zákonů vycházejících z jeho výzkumů dědičnosti. '''Zákon zvratu''' popisuje, že když mají rodiče nějaký znak ve velké míře, tak potomci se zase vracejí do průměru (např. nadprůměrná výška rodičů se v dalších generacích postupně vytrácí). '''Zákon podílu po předcích''' pak říká, že potomek sice získává nejvíce znaků po rodičích, ale i vzdálenější předkové mu své znaky předávají, tím méně, čím vzdálenější je předek. &lt;ins class=&quot;diffchange diffchange-inline&quot;&gt;(přednášky prof. PhDr. Lenky Šulové, CSc.)&lt;/ins&gt;&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;==Psychologie práce==&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;==Psychologie práce==&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;/table&gt;</summary>
		<author><name>Monika.Krejci</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Psychick%C3%A9_z%C3%A1konitosti_a_jejich_charakter&amp;diff=68420&amp;oldid=prev</id>
		<title>Monika.Krejci v 23. 11. 2021, 16:45</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Psychick%C3%A9_z%C3%A1konitosti_a_jejich_charakter&amp;diff=68420&amp;oldid=prev"/>
		<updated>2021-11-23T16:45:21Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;&lt;/p&gt;
&lt;table class=&quot;diff diff-contentalign-left&quot; data-mw=&quot;interface&quot;&gt;
				&lt;col class=&quot;diff-marker&quot; /&gt;
				&lt;col class=&quot;diff-content&quot; /&gt;
				&lt;col class=&quot;diff-marker&quot; /&gt;
				&lt;col class=&quot;diff-content&quot; /&gt;
				&lt;tr class=&quot;diff-title&quot; lang=&quot;cs&quot;&gt;
				&lt;td colspan=&quot;2&quot; style=&quot;background-color: #fff; color: #222; text-align: center;&quot;&gt;← Starší verze&lt;/td&gt;
				&lt;td colspan=&quot;2&quot; style=&quot;background-color: #fff; color: #222; text-align: center;&quot;&gt;Verze z 23. 11. 2021, 16:45&lt;/td&gt;
				&lt;/tr&gt;&lt;tr&gt;&lt;td colspan=&quot;2&quot; class=&quot;diff-lineno&quot; id=&quot;mw-diff-left-l169&quot; &gt;Řádek 169:&lt;/td&gt;
&lt;td colspan=&quot;2&quot; class=&quot;diff-lineno&quot;&gt;Řádek 169:&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;[[Sociální percepce, poznávání a interpretace (atribuce)|Sociální percepce]] je proces, během kterého poznáváme druhé lidi a v rámci interakce s nimi si utváříme dojem o jejich vlastnostech, motivech, stavech či postojích, utváříme si mentální reprezentace o sociálním světě. I zde ovšem dochází k mnoha zkreslením v důsledku potřeby úspory energie a času při poznávání druhých lidí, abychom mohli snadno predikovat jejich chování a svět pro nás zůstal srozumitelný. Jedním z těchto zkreslení je '''[[haló efekt]]''' (termín zavedl '''[[Edward Thorndike|Edward Lee Thorndike]]'''), který se projevuje hned v prvních vteřinách seznámení se s novým člověkem. Haló efekt je vyjádřením toho, že některé vlastnosti jsou pro člověka na první dojem důležitější a výraznější než jiné, a podle nich potom hodnotí druhého jako celek. '''[[Solomon Asch]]''' v této souvislosti popsal '''centrální rysy''', které jsou pro formování dojmu nejvýznamnější (např. vřelý, chladný), a '''periferní rysy''', které celkový dojem tolik neovlivňují (např. slušný, nezdvořilý).&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;[[Sociální percepce, poznávání a interpretace (atribuce)|Sociální percepce]] je proces, během kterého poznáváme druhé lidi a v rámci interakce s nimi si utváříme dojem o jejich vlastnostech, motivech, stavech či postojích, utváříme si mentální reprezentace o sociálním světě. I zde ovšem dochází k mnoha zkreslením v důsledku potřeby úspory energie a času při poznávání druhých lidí, abychom mohli snadno predikovat jejich chování a svět pro nás zůstal srozumitelný. Jedním z těchto zkreslení je '''[[haló efekt]]''' (termín zavedl '''[[Edward Thorndike|Edward Lee Thorndike]]'''), který se projevuje hned v prvních vteřinách seznámení se s novým člověkem. Haló efekt je vyjádřením toho, že některé vlastnosti jsou pro člověka na první dojem důležitější a výraznější než jiné, a podle nich potom hodnotí druhého jako celek. '''[[Solomon Asch]]''' v této souvislosti popsal '''centrální rysy''', které jsou pro formování dojmu nejvýznamnější (např. vřelý, chladný), a '''periferní rysy''', které celkový dojem tolik neovlivňují (např. slušný, nezdvořilý).&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt;−&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #ffe49c; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;Dalším zkreslujícím faktorem je '''efekt primárnosti''', který velmi úzce souvisí s haló efektem. Vyjadřuje, že charakteristiky zaznamenané jako první ovlivňují celkový dojem, který si o člověku vytvoříme. Ve světle těchto prvních charakteristik pak interpretujeme i všechny další. '''Efekt novosti''' naopak popisuje, že větší význam na utváření dojmu mají charakteristiky, které jsou nové, &lt;del class=&quot;diffchange diffchange-inline&quot;&gt;posledně &lt;/del&gt;zaznamenané. Tento efekt ale není příliš častý. V rámci utváření prvního dojmu a hodnocení atraktivity druhého člověka existuje také tendence hodnotit druhého jako atraktivnějšího, pokud je nám podobný ('''efekt podobnosti sobě''').&amp;lt;ref name=&amp;quot;:4&amp;quot; /&amp;gt;&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt;+&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #a3d3ff; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;Dalším zkreslujícím faktorem je '''efekt primárnosti''', který velmi úzce souvisí s haló efektem. Vyjadřuje, že charakteristiky zaznamenané jako první ovlivňují celkový dojem, který si o člověku vytvoříme. Ve světle těchto prvních charakteristik pak interpretujeme i všechny další. '''Efekt novosti''' naopak popisuje, že větší význam na utváření dojmu mají charakteristiky, které jsou nové, zaznamenané &lt;ins class=&quot;diffchange diffchange-inline&quot;&gt;jako poslední&lt;/ins&gt;. Tento efekt ale není příliš častý. V rámci utváření prvního dojmu a hodnocení atraktivity druhého člověka existuje také tendence hodnotit druhého jako atraktivnějšího, pokud je nám podobný ('''efekt podobnosti sobě''').&amp;lt;ref name=&amp;quot;:4&amp;quot; /&amp;gt;&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;===Franklinův efekt===&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;===Franklinův efekt===&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td colspan=&quot;2&quot; class=&quot;diff-lineno&quot; id=&quot;mw-diff-left-l181&quot; &gt;Řádek 181:&lt;/td&gt;
&lt;td colspan=&quot;2&quot; class=&quot;diff-lineno&quot;&gt;Řádek 181:&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;===Hegelovy vývojové zákony===&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;===Hegelovy vývojové zákony===&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt;−&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #ffe49c; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;Hegel formuloval tři obecné vývojové zákony. Prvním je '''rozpor''', tedy zákon jednoty a boje protikladů, který považuje za základní předpoklad vývoje, jelikož konflikt posouvá člověka dopředu. Druhým je '''zákon přechodu kvantitativních změn v kvalitativní''', tedy že v určitém bodě kvantitativního nárůstu dojde ke zlomu do jiné kvality. Například dítě se v osvojování řeči nejdříve učí nová a nová slova, až s nimi po určité době začne pracovat gramaticky. Třetím zákonem je pak '''zákon negace negace'''. Hegel popisuje, že člověk má nějakou základní myšlenku (teze), proti které působí nějaký nesouhlas (antiteze) a nakonec je myšlenka nahrazena myšlenkou třetí, vyšší, která je obohacena o obě předchozí myšlenky (synteze). Například dítě v předškolním období je egocentrické (teze), ale je v kontaktu s vrstevníky (antiteze), což nakonec vede k decentraci dítěte (synteze).&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt;+&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #a3d3ff; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;Hegel formuloval tři obecné vývojové zákony. Prvním je '''rozpor''', tedy zákon jednoty a boje protikladů, který považuje za základní předpoklad vývoje, jelikož konflikt posouvá člověka dopředu. Druhým je '''zákon přechodu kvantitativních změn v kvalitativní''', tedy že v určitém bodě kvantitativního nárůstu dojde ke zlomu do jiné kvality. Například dítě se v osvojování řeči nejdříve učí nová a nová slova, až s nimi po určité době začne pracovat gramaticky. Třetím zákonem je pak '''zákon negace negace'''. Hegel popisuje, že člověk má nějakou základní myšlenku (teze), proti které působí nějaký nesouhlas (antiteze) a nakonec je myšlenka nahrazena myšlenkou třetí, vyšší, která je obohacena o obě předchozí myšlenky (synteze). Například dítě v předškolním období je egocentrické (teze), ale je v kontaktu s vrstevníky (antiteze), což nakonec vede k decentraci dítěte (synteze). &lt;ins class=&quot;diffchange diffchange-inline&quot;&gt;(přednášky prof. PhDr. Lenky Šulové, CSc.)&lt;/ins&gt;&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;===Gesellovy vývojové zákonitosti===&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;===Gesellovy vývojové zákonitosti===&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;/table&gt;</summary>
		<author><name>Monika.Krejci</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Psychick%C3%A9_z%C3%A1konitosti_a_jejich_charakter&amp;diff=68419&amp;oldid=prev</id>
		<title>Monika.Krejci v 23. 11. 2021, 16:42</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Psychick%C3%A9_z%C3%A1konitosti_a_jejich_charakter&amp;diff=68419&amp;oldid=prev"/>
		<updated>2021-11-23T16:42:52Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;&lt;/p&gt;
&lt;table class=&quot;diff diff-contentalign-left&quot; data-mw=&quot;interface&quot;&gt;
				&lt;col class=&quot;diff-marker&quot; /&gt;
				&lt;col class=&quot;diff-content&quot; /&gt;
				&lt;col class=&quot;diff-marker&quot; /&gt;
				&lt;col class=&quot;diff-content&quot; /&gt;
				&lt;tr class=&quot;diff-title&quot; lang=&quot;cs&quot;&gt;
				&lt;td colspan=&quot;2&quot; style=&quot;background-color: #fff; color: #222; text-align: center;&quot;&gt;← Starší verze&lt;/td&gt;
				&lt;td colspan=&quot;2&quot; style=&quot;background-color: #fff; color: #222; text-align: center;&quot;&gt;Verze z 23. 11. 2021, 16:42&lt;/td&gt;
				&lt;/tr&gt;&lt;tr&gt;&lt;td colspan=&quot;2&quot; class=&quot;diff-lineno&quot; id=&quot;mw-diff-left-l139&quot; &gt;Řádek 139:&lt;/td&gt;
&lt;td colspan=&quot;2&quot; class=&quot;diff-lineno&quot;&gt;Řádek 139:&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;===Sociální konformita===&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;===Sociální konformita===&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt;−&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #ffe49c; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;[[Konformita]] je označením situace, kdy jedinec změní své chování nebo názor v důsledku působení '''skutečného nebo domnělého tlaku''' ze strany druhého jedince, skupiny či společnosti. Člověk tak pod vlivem ostatních dělá něco, co by sám nedělal. Konformní chování může (ale nemusí) být prožíváno jako vnitřní '''konflikt''' mezi tím, jak se chce chovat jedinec a co vyžaduje okolí. Pokud člověk konflikt neprožívá a požadované chování či názor vnitřně přijme, jde o '''akceptaci'''. Když člověk prožívá pouze mírný konflikt a vnější tlak je spíše přáním druhého, jde o '''vyhovění'''. Když se však jedná o změnu chování v důsledku přímého rozkazu, který může být až v rozporu s jedincovým svědomím, jde o '''poslušnost'''. Takové situace už jsou méně běžné, ale zato silně negativně prožívané. Mezi klasické výzkumníky zabývajícími se konformitou patří '''[[Muzafer Sherif]]''', '''[[Solomon Asch]]''' či '''[[Richard Crutchfield]]'''.&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt;+&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #a3d3ff; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;[[Konformita]] je označením situace, kdy jedinec změní své chování nebo názor v důsledku působení '''skutečného nebo domnělého tlaku''' ze strany druhého jedince, skupiny či společnosti. Člověk tak pod vlivem ostatních dělá něco, co by sám nedělal. Konformní chování může (ale nemusí) být prožíváno jako vnitřní '''konflikt''' mezi tím, jak se chce chovat jedinec a co vyžaduje okolí. Pokud člověk konflikt neprožívá a požadované chování či názor vnitřně přijme, jde o '''akceptaci'''. Když člověk prožívá pouze mírný konflikt a vnější tlak je spíše přáním druhého, jde o '''vyhovění'''. Když se však jedná o změnu chování v důsledku přímého rozkazu, který může být až v rozporu s jedincovým svědomím, jde o '''poslušnost'''. Takové situace už jsou méně běžné, ale zato silně negativně prožívané. Mezi klasické výzkumníky zabývajícími se konformitou patří '''[[Muzafer Sherif]]''', '''[[Solomon Asch]]''' či '''[[Richard Crutchfield]]'''.&lt;ins class=&quot;diffchange diffchange-inline&quot;&gt;&amp;lt;ref name=&amp;quot;:4&amp;quot; /&amp;gt;&lt;/ins&gt;&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt;−&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #ffe49c; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;V tématu sociální konformity můžeme spatřovat zákonitosti v činitelích, které přispívají k výskytu konformního chování. Jedním z významných činitelů je '''velikost skupiny'''. Nejvíce tlak narůstá při zvýšení počtu členů na tři až pět, další nárůst počtu osob již tlak na konformitu nezvyšuje. Dalším činitelem je '''jednomyslnost''' skupiny. I v Aschových experimentech se ukázalo, že jakmile pouze jeden ze spolupracovníků narušil jednomyslnost skupiny správnou odpovědí, tak se konformita jedinců velmi snížila (z 37 % na 6 %). Dalším činitelem je pak '''skupinová koheze''', kdy v silně soudržných skupinách je těžší odolat tlaku na konformitu, ať už z respektu vůči skupině či ze &lt;del class=&quot;diffchange diffchange-inline&quot;&gt;strach &lt;/del&gt;z odmítnutí skupinou.&amp;lt;ref name=&amp;quot;:4&amp;quot; /&amp;gt;&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt;+&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #a3d3ff; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;V tématu sociální konformity můžeme spatřovat zákonitosti v činitelích, které přispívají k výskytu konformního chování. Jedním z významných činitelů je '''velikost skupiny'''. Nejvíce tlak narůstá při zvýšení počtu členů na tři až pět, další nárůst počtu osob již tlak na konformitu nezvyšuje. Dalším činitelem je '''jednomyslnost''' skupiny. I v Aschových experimentech se ukázalo, že jakmile pouze jeden ze spolupracovníků narušil jednomyslnost skupiny správnou odpovědí, tak se konformita jedinců velmi snížila (z 37 % na 6 %). Dalším činitelem je pak '''skupinová koheze''', kdy v silně soudržných skupinách je těžší odolat tlaku na konformitu, ať už z respektu vůči skupině či ze &lt;ins class=&quot;diffchange diffchange-inline&quot;&gt;strachu &lt;/ins&gt;z odmítnutí skupinou.&amp;lt;ref name=&amp;quot;:4&amp;quot; /&amp;gt;&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;===Poslušnost vůči autoritě===&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;===Poslušnost vůči autoritě===&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td colspan=&quot;2&quot; class=&quot;diff-lineno&quot; id=&quot;mw-diff-left-l151&quot; &gt;Řádek 151:&lt;/td&gt;
&lt;td colspan=&quot;2&quot; class=&quot;diff-lineno&quot;&gt;Řádek 151:&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;'''[[John Darley]]''' a '''[[Bib Latané]]''' zkoumali situační okolnosti, za jakých se zachováme prosociálně a kdy naopak pouze přihlížíme a řešení situace se nechopíme. Impulzem k těmto výzkumům byla vražda '''Kitty Genovese''', kdy se zjistilo, že jí přihlíželo téměř 40 sousedů, avšak nikdo nezasáhl ani nezavolal policii. Darley a Latané v různých výzkumech zjistili, že když narůstá počet přihlížejících, snižuje se pravděpodobnost, že někdo zasáhne. Tento jev se nazývá '''[[Efekt přihlížejících|efekt přihlížejících.]]'''&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;'''[[John Darley]]''' a '''[[Bib Latané]]''' zkoumali situační okolnosti, za jakých se zachováme prosociálně a kdy naopak pouze přihlížíme a řešení situace se nechopíme. Impulzem k těmto výzkumům byla vražda '''Kitty Genovese''', kdy se zjistilo, že jí přihlíželo téměř 40 sousedů, avšak nikdo nezasáhl ani nezavolal policii. Darley a Latané v různých výzkumech zjistili, že když narůstá počet přihlížejících, snižuje se pravděpodobnost, že někdo zasáhne. Tento jev se nazývá '''[[Efekt přihlížejících|efekt přihlížejících.]]'''&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt;−&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #ffe49c; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;Základním vysvětlením efektu přihlížejících mohou být dvě skutečnosti. První je, že situace může být '''nejednoznačná''' a tedy je těžké vyhodnotit její nebezpečnost. Například když se někdo zhroutí, jako laici nevíme, zda je to kvůli mozkové příhodě, nízkému tlaku či pod vlivem drogy. Pokud je pozorovatelů více, lidé v nejednoznačné situaci sledují a čekají, jak zareagují ostatní. Jelikož to však dělají všichni, nikdo nereaguje a všichni vypadají klidně, takže si každý pro sebe vyhodnotí, že není potřeba zasahovat. Tento jev se nazývá '''pluralitní ignorance'''. Dalšími jevy, které mohou v nejednoznačné situaci bránit zásahu, jsou '''strach z nevhodného zásahu''' a '''strach ze sociálního omylu'''. Druhou skutečností vysvětlující efekt přihlížejících je '''rozptýlená odpovědnost'''. Když je situaci přítomna pouze jedna osoba, je odpovědnost pouze na ní, když je však přítomno více osob, odpovědnost se rozptýlí mezi ně a každý očekává, že zasáhnou ostatní.&amp;lt;ref name=&amp;quot;:4&amp;quot; /&amp;gt;&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt;+&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #a3d3ff; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;Základním vysvětlením efektu přihlížejících mohou být dvě skutečnosti. První je, že situace může být '''nejednoznačná'''&lt;ins class=&quot;diffchange diffchange-inline&quot;&gt;, &lt;/ins&gt;a tedy je těžké vyhodnotit její nebezpečnost. Například když se někdo zhroutí, jako laici nevíme, zda je to kvůli mozkové příhodě, nízkému tlaku či pod vlivem drogy. Pokud je pozorovatelů více, lidé v nejednoznačné situaci sledují a čekají, jak zareagují ostatní. Jelikož to však dělají všichni, nikdo nereaguje a všichni vypadají klidně, takže si každý pro sebe vyhodnotí, že není potřeba zasahovat. Tento jev se nazývá '''pluralitní ignorance'''. Dalšími jevy, které mohou v nejednoznačné situaci bránit zásahu, jsou '''strach z nevhodného zásahu''' a '''strach ze sociálního omylu'''. Druhou skutečností vysvětlující efekt přihlížejících je '''rozptýlená odpovědnost'''. Když je situaci přítomna pouze jedna osoba, je odpovědnost pouze na ní, když je však přítomno více osob, odpovědnost se rozptýlí mezi ně a každý očekává, že zasáhnou ostatní.&amp;lt;ref name=&amp;quot;:4&amp;quot; /&amp;gt;&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;===Změna postojů===&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;===Změna postojů===&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td colspan=&quot;2&quot; class=&quot;diff-lineno&quot; id=&quot;mw-diff-left-l161&quot; &gt;Řádek 161:&lt;/td&gt;
&lt;td colspan=&quot;2&quot; class=&quot;diff-lineno&quot;&gt;Řádek 161:&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;===Atribuční tendence===&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;===Atribuční tendence===&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt;−&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #ffe49c; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;Člověk má tendenci vidět události kolem sebe jako smysluplné, snaží se událostem porozumět, určitým způsobem je vysvětlit a predikovat, díky čemuž může svět chápat jako stabilní a předvídatelný. Tento proces přisuzování příčin chování &lt;del class=&quot;diffchange diffchange-inline&quot;&gt;vlastnímu &lt;/del&gt;i druhých lidí a hledání (subjektivních) spojitostí mezi příčinou a následkem v sociálních situacích se nazývá '''[[atribuce]]'''. Jako jeden z prvních se tomuto tématu výrazněji věnoval '''[[Fritz Heider]]''', poté vznikly dvě hlavní teorie: '''teorie odpovídajících závěrů''' (neboli korespondujících inferencí), jejímiž autory jsou '''Edward Jones a Keith Davis''', a '''kovariační teorie''' od '''[[Harold Kelley|Harolda Kelleyho]]'''.&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt;+&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #a3d3ff; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;Člověk má tendenci vidět události kolem sebe jako smysluplné, snaží se událostem porozumět, určitým způsobem je vysvětlit a predikovat, díky čemuž může svět chápat jako stabilní a předvídatelný. Tento proces přisuzování příčin &lt;ins class=&quot;diffchange diffchange-inline&quot;&gt;vlastnímu &lt;/ins&gt;chování i &lt;ins class=&quot;diffchange diffchange-inline&quot;&gt;chování &lt;/ins&gt;druhých lidí a hledání (subjektivních) spojitostí mezi příčinou a následkem v sociálních situacích se nazývá '''[[atribuce]]'''. Jako jeden z prvních se tomuto tématu výrazněji věnoval '''[[Fritz Heider]]''', poté vznikly dvě hlavní teorie: '''teorie odpovídajících závěrů''' (neboli korespondujících inferencí), jejímiž autory jsou '''Edward Jones a Keith Davis''', a '''kovariační teorie''' od '''[[Harold Kelley|Harolda Kelleyho]]'''.&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;Při atribučním procesu však vzniká také mnoho omylů a zkreslení, které souhrnně označujeme jako '''[[Atribuční tendence a chyby v atribučních procesech|atribuční tendence]]'''. '''Lee Ross''' zavedl termín '''základní atribuční chyba''', který označuje tendenci přeceňovat '''dispoziční''' vysvětlení chování. Například když je někdo v určité situaci nepříjemný, máme tendenci si to vysvětlit jako jeho vlastnost, přestože to může být ve skutečnosti způsobeno danou situací. Tento způsob uvažování člověku šetří energii a umožňuje mu předvídat své prostředí, i když je často toto uvažování nesprávné. '''Nisbett''' potom tuto atribuční chybu rozšířil o '''efekt aktér-pozorovatel''', který říká, že z hlediska pozorovatele máme větší tendenci přeceňovat dispozice, než z hlediska aktéra. Říká, že u sebe samých máme tendenci přeceňovat spíše situační faktory. Další upřesnění přinesli '''Miller a Ross''', když přišli s pojmem '''egocentrická atribuční chyba''' (neboli self-serving bias). Ta popisuje, že příčiny událostem přisuzujeme podle toho, jak je to pro nás příjemné. Tedy náš úspěch přisuzujeme našim dispozicím a neúspěch situaci, naopak u druhého člověka přisuzujeme úspěch situaci a neúspěch dispozicím. Tímto si chráníme svůj sebeobraz a sebevědomí. V případě lidí s depresivními sklony však tento model neplatí – mají tendenci atribuovat přesně naopak (tedy neúspěch sobě, úspěch druhým).&amp;lt;ref name=&amp;quot;:4&amp;quot; /&amp;gt;&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;Při atribučním procesu však vzniká také mnoho omylů a zkreslení, které souhrnně označujeme jako '''[[Atribuční tendence a chyby v atribučních procesech|atribuční tendence]]'''. '''Lee Ross''' zavedl termín '''základní atribuční chyba''', který označuje tendenci přeceňovat '''dispoziční''' vysvětlení chování. Například když je někdo v určité situaci nepříjemný, máme tendenci si to vysvětlit jako jeho vlastnost, přestože to může být ve skutečnosti způsobeno danou situací. Tento způsob uvažování člověku šetří energii a umožňuje mu předvídat své prostředí, i když je často toto uvažování nesprávné. '''Nisbett''' potom tuto atribuční chybu rozšířil o '''efekt aktér-pozorovatel''', který říká, že z hlediska pozorovatele máme větší tendenci přeceňovat dispozice, než z hlediska aktéra. Říká, že u sebe samých máme tendenci přeceňovat spíše situační faktory. Další upřesnění přinesli '''Miller a Ross''', když přišli s pojmem '''egocentrická atribuční chyba''' (neboli self-serving bias). Ta popisuje, že příčiny událostem přisuzujeme podle toho, jak je to pro nás příjemné. Tedy náš úspěch přisuzujeme našim dispozicím a neúspěch situaci, naopak u druhého člověka přisuzujeme úspěch situaci a neúspěch dispozicím. Tímto si chráníme svůj sebeobraz a sebevědomí. V případě lidí s depresivními sklony však tento model neplatí – mají tendenci atribuovat přesně naopak (tedy neúspěch sobě, úspěch druhým).&amp;lt;ref name=&amp;quot;:4&amp;quot; /&amp;gt;&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;/table&gt;</summary>
		<author><name>Monika.Krejci</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Psychick%C3%A9_z%C3%A1konitosti_a_jejich_charakter&amp;diff=68255&amp;oldid=prev</id>
		<title>Monika.Krejci v 16. 11. 2021, 15:10</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Psychick%C3%A9_z%C3%A1konitosti_a_jejich_charakter&amp;diff=68255&amp;oldid=prev"/>
		<updated>2021-11-16T15:10:21Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;&lt;/p&gt;
&lt;table class=&quot;diff diff-contentalign-left&quot; data-mw=&quot;interface&quot;&gt;
				&lt;col class=&quot;diff-marker&quot; /&gt;
				&lt;col class=&quot;diff-content&quot; /&gt;
				&lt;col class=&quot;diff-marker&quot; /&gt;
				&lt;col class=&quot;diff-content&quot; /&gt;
				&lt;tr class=&quot;diff-title&quot; lang=&quot;cs&quot;&gt;
				&lt;td colspan=&quot;2&quot; style=&quot;background-color: #fff; color: #222; text-align: center;&quot;&gt;← Starší verze&lt;/td&gt;
				&lt;td colspan=&quot;2&quot; style=&quot;background-color: #fff; color: #222; text-align: center;&quot;&gt;Verze z 16. 11. 2021, 15:10&lt;/td&gt;
				&lt;/tr&gt;&lt;tr&gt;&lt;td colspan=&quot;2&quot; class=&quot;diff-lineno&quot; id=&quot;mw-diff-left-l105&quot; &gt;Řádek 105:&lt;/td&gt;
&lt;td colspan=&quot;2&quot; class=&quot;diff-lineno&quot;&gt;Řádek 105:&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;V rámci [[psychologie osobnosti]] můžeme jmenovat několik vzájemně úzce souvisejících efektů (některé z nich můžeme chápat i jako synonyma), které popisují, že chování člověka může být ovlivněno tím, jak druzí (či on sám) předpokládají, že se bude chovat. Jedním z prvních výzkumníků, kdo tento jev popsal, byl '''[[Robert Rosenthal]] –''' dle něj se jev nazývá '''[[Rosenthalův efekt]]''' – spolu s '''[[Lenore Jacobsonová|Lenore Jacobsonovou]]'''. Provedli výzkum, ve kterém zdánlivě na základě testů rozdělili třídu žáků na nadané a méně nadané, což sdělili učitelům. Přestože ve skutečnosti byly obě skupiny vyrovnané, na konci experimentu bylo zjištěno, že skupina „nadaných“ měla opravdu lepší výsledky, než skupina „nenadaných“. Vysvětlením bylo, že učitelé svým přístupem k žákům ovlivnili jejich rozvoj, např. věnovali více pozornosti nadaným žákům, více je podporovali apod. Tomuto efektu se říká také '''[[Pygmalion efekt|Pygmalionův efekt]]''' (dle známého díla Bernarda Shaw) nebo '''[[efekt sebenaplňujícího se proroctví]]'''. Pokud jsou očekávání negativní, pak se tento jev nazývá '''[[Golemův efekt]]'''.&amp;lt;ref name=&amp;quot;:3&amp;quot;&amp;gt;Thorová, K. (2015). ''Vývojová psychologie''. Portál.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;V rámci [[psychologie osobnosti]] můžeme jmenovat několik vzájemně úzce souvisejících efektů (některé z nich můžeme chápat i jako synonyma), které popisují, že chování člověka může být ovlivněno tím, jak druzí (či on sám) předpokládají, že se bude chovat. Jedním z prvních výzkumníků, kdo tento jev popsal, byl '''[[Robert Rosenthal]] –''' dle něj se jev nazývá '''[[Rosenthalův efekt]]''' – spolu s '''[[Lenore Jacobsonová|Lenore Jacobsonovou]]'''. Provedli výzkum, ve kterém zdánlivě na základě testů rozdělili třídu žáků na nadané a méně nadané, což sdělili učitelům. Přestože ve skutečnosti byly obě skupiny vyrovnané, na konci experimentu bylo zjištěno, že skupina „nadaných“ měla opravdu lepší výsledky, než skupina „nenadaných“. Vysvětlením bylo, že učitelé svým přístupem k žákům ovlivnili jejich rozvoj, např. věnovali více pozornosti nadaným žákům, více je podporovali apod. Tomuto efektu se říká také '''[[Pygmalion efekt|Pygmalionův efekt]]''' (dle známého díla Bernarda Shaw) nebo '''[[efekt sebenaplňujícího se proroctví]]'''. Pokud jsou očekávání negativní, pak se tento jev nazývá '''[[Golemův efekt]]'''.&amp;lt;ref name=&amp;quot;:3&amp;quot;&amp;gt;Thorová, K. (2015). ''Vývojová psychologie''. Portál.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt;−&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #ffe49c; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;Tento efekt očekávání je možné zařadit pod teorii '''[[nálepkování]]''' (labelling), kterou popsal '''[[Howard Becker]]'''. Lidé odchylující se od norem jsou často označováni různými negativními nálepkami (např. „zlobidlo“, „nezbeda“, „nemotora“,…). Pokud jsou často opakovány, člověk se s nálepkou identifikuje, přijme ji do své identity a nakonec se podle této nálepky i chová, jelikož je od něj takové chování vlastně očekáváno.&amp;lt;ref name=&amp;quot;:3&amp;quot; /&amp;gt; '''[[Carol Dweck]]''' pak zdůraznila, že tímto stigmatizujícím dojmem nepůsobí jen negativní, ale i pozitivní nálepky. Když tedy dítě chválíme, že je „šikulka“, „chytré“ apod., můžeme tím na něj klást tlak, že když se mu něco nepovede, už šikovné není. Dweck tak navrhuje, aby nebyly používány tyto nálepkující popisy podstatnými a přídavnými jmény, které hodnotí daného člověka jako celek a spojují úspěch či neúspěch s jeho identitou. Místo toho je vhodnější užívat hodnocení dané situace (např. „to se ti povedlo“).&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt;+&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #a3d3ff; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;Tento efekt očekávání je možné zařadit pod teorii '''[[nálepkování]]''' (labelling), kterou popsal '''[[Howard Becker]]'''. Lidé odchylující se od norem jsou často označováni různými negativními nálepkami (např. „zlobidlo“, „nezbeda“, „nemotora“,…). Pokud jsou často opakovány, člověk se s nálepkou identifikuje, přijme ji do své identity a nakonec se podle této nálepky i chová, jelikož je od něj takové chování vlastně očekáváno.&amp;lt;ref name=&amp;quot;:3&amp;quot; /&amp;gt; '''[[Carol Dweck]]''' pak zdůraznila, že tímto stigmatizujícím dojmem nepůsobí jen negativní, ale i pozitivní nálepky. Když tedy dítě chválíme, že je „šikulka“, „chytré“ apod., můžeme tím na něj klást tlak, že když se mu něco nepovede, už šikovné není. Dweck tak navrhuje, aby nebyly používány tyto nálepkující popisy podstatnými a přídavnými jmény, které hodnotí daného člověka jako celek a spojují úspěch či neúspěch s jeho identitou. Místo toho je &lt;ins class=&quot;diffchange diffchange-inline&quot;&gt;dle Dweckové &lt;/ins&gt;vhodnější užívat hodnocení dané situace (např. „to se ti povedlo“).&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;==Sociální psychologie==&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;==Sociální psychologie==&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td colspan=&quot;2&quot; class=&quot;diff-lineno&quot; id=&quot;mw-diff-left-l120&quot; &gt;Řádek 120:&lt;/td&gt;
&lt;td colspan=&quot;2&quot; class=&quot;diff-lineno&quot;&gt;Řádek 120:&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;===Skupinová polarizace===&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;===Skupinová polarizace===&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt;−&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #ffe49c; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;[[Skupinová polarizace]] označuje jev, kdy lidé mají tendenci mít po diskuzi ve skupině o určitém tématu '''extrémnější''' (tedy více polarizovaný) '''názor''' než předtím. Dříve se tento jev nazýval '''„risky shift“ fenomén''', odkazující k tomu, že skupiny mají tendenci při rozhodování volit riskantnější možnost než jedinci. Později však bylo zjištěno, že tento posun nemusí být pouze směrem k více riskantnímu rozhodnutí, ale i směrem k opatrnějšímu. Jde tedy obecně o posun do extrému v jakémkoli směru a to nejen při rozhodování, ale i v postojích, názorech či hodnotách. Proto se ujal obecnější pojem skupinová polarizace.  &lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt;+&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #a3d3ff; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;[[Skupinová polarizace]] označuje jev, kdy lidé mají tendenci mít po diskuzi ve skupině o určitém tématu '''extrémnější''' (tedy více polarizovaný) '''názor''' než předtím. Dříve se tento jev nazýval '''„risky shift“ fenomén''', odkazující k tomu, že skupiny mají tendenci při rozhodování volit riskantnější možnost než jedinci. Později však bylo zjištěno, že tento posun nemusí být pouze směrem k více riskantnímu rozhodnutí, ale i směrem k opatrnějšímu. Jde tedy obecně o posun do extrému v jakémkoli směru&lt;ins class=&quot;diffchange diffchange-inline&quot;&gt;, &lt;/ins&gt;a to nejen při rozhodování, ale i v postojích, názorech či hodnotách. Proto se ujal obecnější pojem skupinová polarizace.  &lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;U risky shift fenoménu byla polarizace vysvětlována '''rozptýlením odpovědnosti''' za konečné rozhodnutí skupiny, ovšem to pravděpodobně neplatí u opatrnějších rozhodnutí. Dalším vysvětlením může být '''teorie sociálního srovnávání''', kdy každý ze skupiny se snaží před ostatními prezentovat v nejlepším světle, čímž může dojít k posunu stanoviska skupiny k extrémnějšímu pólu. Další vysvětlení říká, že při skupinové diskuzi jedinec získá od ostatních '''další argumenty''' pro nebo proti jeho vlastnímu názoru, čímž se může ve svém názoru utvrdit a polarizovat (podobně jako [[konfirmační zkreslení]]).&amp;lt;ref name=&amp;quot;:4&amp;quot; /&amp;gt;  &lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;U risky shift fenoménu byla polarizace vysvětlována '''rozptýlením odpovědnosti''' za konečné rozhodnutí skupiny, ovšem to pravděpodobně neplatí u opatrnějších rozhodnutí. Dalším vysvětlením může být '''teorie sociálního srovnávání''', kdy každý ze skupiny se snaží před ostatními prezentovat v nejlepším světle, čímž může dojít k posunu stanoviska skupiny k extrémnějšímu pólu. Další vysvětlení říká, že při skupinové diskuzi jedinec získá od ostatních '''další argumenty''' pro nebo proti jeho vlastnímu názoru, čímž se může ve svém názoru utvrdit a polarizovat (podobně jako [[konfirmační zkreslení]]).&amp;lt;ref name=&amp;quot;:4&amp;quot; /&amp;gt;  &lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td colspan=&quot;2&quot; class=&quot;diff-lineno&quot; id=&quot;mw-diff-left-l132&quot; &gt;Řádek 132:&lt;/td&gt;
&lt;td colspan=&quot;2&quot; class=&quot;diff-lineno&quot;&gt;Řádek 132:&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;Ve '''vývoji skupiny''' bylo na základě výzkumů zjištěno několik typických fází, které se v různých skupinách opakují a je možné je tedy považovat za určitou zákonitost. Nejčastěji se používá model '''[[Bruce Tuckman|Bruce Tuckmana]]'''. Ten popsal fáze vývoje skupin na základě vývoje dvou oblastí: '''sociálně-emocionální''' (vzájemné vztahy členů skupiny) a '''úkolové''' (interakce týkající se úkolů skupiny). Sociálně-emocionální složka dle Tuckmana prochází ve skupině následujícími fázemi: testování a závislost, vnitroskupinový konflikt, vývoj skupinové soudržnosti a funkční role vztahů. Úkolová složka pak prochází těmito fázemi: orientace a testování, emocionální reakce na požadavky úkolu, otevřená diskuze a objevy řešení. Obě popsané složky dohromady tvoří následujících pět fází vývoje skupiny:&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;Ve '''vývoji skupiny''' bylo na základě výzkumů zjištěno několik typických fází, které se v různých skupinách opakují a je možné je tedy považovat za určitou zákonitost. Nejčastěji se používá model '''[[Bruce Tuckman|Bruce Tuckmana]]'''. Ten popsal fáze vývoje skupin na základě vývoje dvou oblastí: '''sociálně-emocionální''' (vzájemné vztahy členů skupiny) a '''úkolové''' (interakce týkající se úkolů skupiny). Sociálně-emocionální složka dle Tuckmana prochází ve skupině následujícími fázemi: testování a závislost, vnitroskupinový konflikt, vývoj skupinové soudržnosti a funkční role vztahů. Úkolová složka pak prochází těmito fázemi: orientace a testování, emocionální reakce na požadavky úkolu, otevřená diskuze a objevy řešení. Obě popsané složky dohromady tvoří následujících pět fází vývoje skupiny:&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt;−&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #ffe49c; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;*'''Formování&lt;del class=&quot;diffchange diffchange-inline&quot;&gt;:&lt;/del&gt;''' Lidé se seznamují se členy skupiny i s úkolem a převládá zde nejistota a úzkost.&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt;+&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #a3d3ff; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;*'''Formování &lt;ins class=&quot;diffchange diffchange-inline&quot;&gt;(forming)&lt;/ins&gt;'''&lt;ins class=&quot;diffchange diffchange-inline&quot;&gt;: &lt;/ins&gt;Lidé se seznamují se členy skupiny i s úkolem a převládá zde nejistota a úzkost.&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt;−&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #ffe49c; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;*'''Bouření''': Členové skupiny se snaží prosadit, vznikají konflikty, nepřátelské chování, každý chce dosáhnout toho, aby skupina uspokojovala jeho potřeby.&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt;+&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #a3d3ff; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;*'''Bouření &lt;ins class=&quot;diffchange diffchange-inline&quot;&gt;(storming)&lt;/ins&gt;''': Členové skupiny se snaží prosadit, vznikají konflikty, nepřátelské chování, každý chce dosáhnout toho, aby skupina uspokojovala jeho potřeby.&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt;−&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #ffe49c; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;*'''Normování''': Dochází k překonání konfliktů, vytváří se dohoda o pravidlech, společné postoje, hodnoty, rolová očekávání, nastává skupinová soudržnost.&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt;+&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #a3d3ff; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;*'''Normování &lt;ins class=&quot;diffchange diffchange-inline&quot;&gt;(norming)&lt;/ins&gt;''': Dochází k překonání konfliktů, vytváří se dohoda o pravidlech, společné postoje, hodnoty, rolová očekávání, nastává skupinová soudržnost.&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt;−&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #ffe49c; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;*'''Optimální výkon''': Skupina je stabilizovaná, může produktivně a efektivně pracovat, členové se chování v souladu se svými rolemi, plní se skupinové úkoly, probíhá kooperace mezi členy.&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt;+&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #a3d3ff; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;*'''Optimální výkon&lt;ins class=&quot;diffchange diffchange-inline&quot;&gt;''' '''(performing)&lt;/ins&gt;''': Skupina je stabilizovaná, může produktivně a efektivně pracovat, členové se chování v souladu se svými rolemi, plní se skupinové úkoly, probíhá kooperace mezi členy.&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt;−&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #ffe49c; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;*'''Ukončení''': Skupina se rozpouští, členové odcházejí z emocionálních skupinových vztahů a aktivit zaměřených na úkoly skupiny.&amp;lt;ref name=&amp;quot;:4&amp;quot; /&amp;gt;&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt;+&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #a3d3ff; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;*'''Ukončení &lt;ins class=&quot;diffchange diffchange-inline&quot;&gt;(ending)&lt;/ins&gt;''': Skupina se rozpouští, členové odcházejí z emocionálních skupinových vztahů a aktivit zaměřených na úkoly skupiny.&amp;lt;ref name=&amp;quot;:4&amp;quot; /&amp;gt;&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;===Sociální konformita===&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;===Sociální konformita===&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;/table&gt;</summary>
		<author><name>Monika.Krejci</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Psychick%C3%A9_z%C3%A1konitosti_a_jejich_charakter&amp;diff=68254&amp;oldid=prev</id>
		<title>Monika.Krejci v 16. 11. 2021, 15:05</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Psychick%C3%A9_z%C3%A1konitosti_a_jejich_charakter&amp;diff=68254&amp;oldid=prev"/>
		<updated>2021-11-16T15:05:18Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;&lt;/p&gt;
&lt;table class=&quot;diff diff-contentalign-left&quot; data-mw=&quot;interface&quot;&gt;
				&lt;col class=&quot;diff-marker&quot; /&gt;
				&lt;col class=&quot;diff-content&quot; /&gt;
				&lt;col class=&quot;diff-marker&quot; /&gt;
				&lt;col class=&quot;diff-content&quot; /&gt;
				&lt;tr class=&quot;diff-title&quot; lang=&quot;cs&quot;&gt;
				&lt;td colspan=&quot;2&quot; style=&quot;background-color: #fff; color: #222; text-align: center;&quot;&gt;← Starší verze&lt;/td&gt;
				&lt;td colspan=&quot;2&quot; style=&quot;background-color: #fff; color: #222; text-align: center;&quot;&gt;Verze z 16. 11. 2021, 15:05&lt;/td&gt;
				&lt;/tr&gt;&lt;tr&gt;&lt;td colspan=&quot;2&quot; class=&quot;diff-lineno&quot; id=&quot;mw-diff-left-l44&quot; &gt;Řádek 44:&lt;/td&gt;
&lt;td colspan=&quot;2&quot; class=&quot;diff-lineno&quot;&gt;Řádek 44:&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;===Pozornost===&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;===Pozornost===&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt;−&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #ffe49c; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;Jednou z vlastností [[Pozornost, její druhy a vlastnosti|pozornosti]] je '''selektivita'''. Díky této vlastnosti se do našeho vědomí dostanou pouze určité informace z vnějšího (či vnitřního) světa a ostatních podnětů si vědomi nejsme. Selektivita pozornosti tedy umožňuje vybrat jen ty podněty, které si člověk v daném okamžiku přeje nebo potřebuje uvědomit. To se obvykle děje automaticky ('''bezděčná pozornost'''), ale zaměření pozornosti může být ovlivněné naší vůlí, pak se jedná o '''pozornost záměrnou'''. Bezděčná pozornost je nejspíše založena na orientačně pátracím reflexu, jde tedy o vrozený vzorec chování. Naši pozornost automaticky upoutají podněty nové, asociované s nebezpečím, proměnlivé a neobvyklé, ale i spojené s osobním či sociálním významem (např. naše jméno či atraktivní osoba). Na udržení zaměřené pozornosti je naopak potřeba vynaložit úsilí, je řízena úmyslem, záměrem, cílem. Příkladem aktivit uplatňujících zaměřenou pozornost může být ostražitost, kdy dáváme pozor na to, co by se mohlo stát (např. plavčík na koupališti), či pátrání, při kterém aktivně vyhledáváme např. konkrétní osobu v davu. Pozornost bezděčná a záměrná se obvykle prolínají &lt;del class=&quot;diffchange diffchange-inline&quot;&gt;a &lt;/del&gt;podnět, který byl zpočátku obsahem bezděčné pozornosti může přejít do pozornosti záměrné a naopak.&amp;lt;ref name=&amp;quot;:0&amp;quot; /&amp;gt;&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt;+&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #a3d3ff; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;Jednou z vlastností [[Pozornost, její druhy a vlastnosti|pozornosti]] je '''selektivita'''. Díky této vlastnosti se do našeho vědomí dostanou pouze určité informace z vnějšího (či vnitřního) světa a ostatních podnětů si vědomi nejsme. Selektivita pozornosti tedy umožňuje vybrat jen ty podněty, které si člověk v daném okamžiku přeje nebo potřebuje uvědomit. To se obvykle děje automaticky ('''bezděčná pozornost'''), ale zaměření pozornosti může být ovlivněné naší vůlí, pak se jedná o '''pozornost záměrnou'''. Bezděčná pozornost je nejspíše založena na orientačně pátracím reflexu, jde tedy o vrozený vzorec chování. Naši pozornost automaticky upoutají podněty nové, asociované s nebezpečím, proměnlivé a neobvyklé, ale i spojené s osobním či sociálním významem (např. naše jméno či atraktivní osoba). Na udržení zaměřené pozornosti je naopak potřeba vynaložit úsilí, je řízena úmyslem, záměrem, cílem. Příkladem aktivit uplatňujících zaměřenou pozornost může být ostražitost, kdy dáváme pozor na to, co by se mohlo stát (např. plavčík na koupališti), či pátrání, při kterém aktivně vyhledáváme např. konkrétní osobu v davu. Pozornost bezděčná a záměrná se obvykle prolínají&lt;ins class=&quot;diffchange diffchange-inline&quot;&gt;, takže &lt;/ins&gt;podnět, který byl zpočátku obsahem bezděčné pozornosti&lt;ins class=&quot;diffchange diffchange-inline&quot;&gt;, &lt;/ins&gt;může přejít do pozornosti záměrné a naopak.&amp;lt;ref name=&amp;quot;:0&amp;quot; /&amp;gt;&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;Průkopníkem ve zkoumání selektivní pozornosti byl '''[[Edward Colin Cherry|Edward C. Cherry]]''', který poukázal na '''[[fenomén koktejlové party]]''' (coctail party phenomenon). Ten popisuje situaci, kdy na hlučném večírku dokážeme sledovat konverzaci s druhým člověkem a odstínit ji tak od okolního hluku. Když však uslyšíme někde v okolí např. naše jméno, zpozorníme a zaznamenáme to, přestože jsme danou konverzaci předtím ignorovali, dojde k tzv. '''průlomu'''. Jsme také schopni si nějakou pro nás zajímavou konverzaci z okolí vybrat a soustředit svou pozornost na ni, přestože pořád zdánlivě nasloucháme našemu původnímu konverzačnímu partnerovi. Cherry tento jev zkoumal metodou '''stínění''' (shadowing) a metodou '''dichotic listening'''.&amp;lt;ref name=&amp;quot;:0&amp;quot; /&amp;gt;&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;Průkopníkem ve zkoumání selektivní pozornosti byl '''[[Edward Colin Cherry|Edward C. Cherry]]''', který poukázal na '''[[fenomén koktejlové party]]''' (coctail party phenomenon). Ten popisuje situaci, kdy na hlučném večírku dokážeme sledovat konverzaci s druhým člověkem a odstínit ji tak od okolního hluku. Když však uslyšíme někde v okolí např. naše jméno, zpozorníme a zaznamenáme to, přestože jsme danou konverzaci předtím ignorovali, dojde k tzv. '''průlomu'''. Jsme také schopni si nějakou pro nás zajímavou konverzaci z okolí vybrat a soustředit svou pozornost na ni, přestože pořád zdánlivě nasloucháme našemu původnímu konverzačnímu partnerovi. Cherry tento jev zkoumal metodou '''stínění''' (shadowing) a metodou '''dichotic listening'''.&amp;lt;ref name=&amp;quot;:0&amp;quot; /&amp;gt;&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td colspan=&quot;2&quot; class=&quot;diff-lineno&quot; id=&quot;mw-diff-left-l92&quot; &gt;Řádek 92:&lt;/td&gt;
&lt;td colspan=&quot;2&quot; class=&quot;diff-lineno&quot;&gt;Řádek 92:&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;S heuristikou reprezentativnosti souvisí také '''[[ignorování informace o základním poměru]]'''. Když například máme rozhodnout, jaké ze dvou povolání člověk pravděpodobněji vykonává a dostaneme přitom informaci o základním poměru obou povolání v populaci a popis daného člověka, máme tendenci rozhodnout se spíše podle reprezentativnosti daného popisu pro určité povolání, než racionálně podle základního poměru.&amp;lt;ref name=&amp;quot;:0&amp;quot; /&amp;gt; Podobně funguje také '''[[ignorování pravidla konjunkce]]'''. To popisuje zkreslení, kdy považujeme za pravděpodobnější spojení dvou jevů než výskyt jednoho z nich samostatně. Opět tedy při popisu určitého člověka dáme spíše na náš dojem reprezentativnosti popisu a řekneme například, že pravděpodobnější je, že určitá osoba je feministická úřednice než pouze úřednice, přestože statisticky je pravděpodobnější méně omezená možnost (úřednice) bez ohledu na popis dané osoby.&amp;lt;ref name=&amp;quot;:1&amp;quot; /&amp;gt;&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;S heuristikou reprezentativnosti souvisí také '''[[ignorování informace o základním poměru]]'''. Když například máme rozhodnout, jaké ze dvou povolání člověk pravděpodobněji vykonává a dostaneme přitom informaci o základním poměru obou povolání v populaci a popis daného člověka, máme tendenci rozhodnout se spíše podle reprezentativnosti daného popisu pro určité povolání, než racionálně podle základního poměru.&amp;lt;ref name=&amp;quot;:0&amp;quot; /&amp;gt; Podobně funguje také '''[[ignorování pravidla konjunkce]]'''. To popisuje zkreslení, kdy považujeme za pravděpodobnější spojení dvou jevů než výskyt jednoho z nich samostatně. Opět tedy při popisu určitého člověka dáme spíše na náš dojem reprezentativnosti popisu a řekneme například, že pravděpodobnější je, že určitá osoba je feministická úřednice než pouze úřednice, přestože statisticky je pravděpodobnější méně omezená možnost (úřednice) bez ohledu na popis dané osoby.&amp;lt;ref name=&amp;quot;:1&amp;quot; /&amp;gt;&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt;−&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #ffe49c; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;'''[[Heuristika dostupnosti]]''' popisuje jev, kdy považujeme za pravděpodobnější to, u čeho si snáze vybavíme z paměti relevantní příklady. S touto heuristikou se ve svém každodenním životě můžeme často setkávat, přičemž může být efektivní (co si snáze vybavíme, je běžnější a tedy i pravděpodobnější), ale může také vést k přecenění pravděpodobnosti určitých jevů. Média nás často informují o různých dopravních nehodách, kriminálních zločinech či výhrách v loterii, takže lidé často četnost těchto jevů nadhodnocují, jelikož si je snadno vybaví z paměti.&amp;lt;ref name=&amp;quot;:0&amp;quot; /&amp;gt;&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt;+&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #a3d3ff; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;'''[[Heuristika dostupnosti]]''' popisuje jev, kdy považujeme za pravděpodobnější to, u čeho si snáze vybavíme z paměti relevantní příklady. S touto heuristikou se ve svém každodenním životě můžeme často setkávat, přičemž může být efektivní (co si snáze vybavíme, je běžnější&lt;ins class=&quot;diffchange diffchange-inline&quot;&gt;, &lt;/ins&gt;a tedy i pravděpodobnější), ale může také vést k přecenění pravděpodobnosti určitých jevů. Média nás často informují o různých dopravních nehodách, kriminálních zločinech či výhrách v loterii, takže lidé často četnost těchto jevů nadhodnocují, jelikož si je snadno vybaví z paměti.&amp;lt;ref name=&amp;quot;:0&amp;quot; /&amp;gt;&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;'''[[Efekt ztracených investic]]''' je kognitivním omylem, se kterým se v běžném životě také můžeme často setkat. Týká se situace, kdy pokračujeme v činnosti pouze kvůli ospravedlnění již vynaloženého úsilí a financí, přestože to vede k dalšímu investování do dané činnosti a ztráta tedy ještě narůstá. Když si například člověk koupí lístek do kina a v průběhu filmu zjistí, že se mu vůbec nelíbí, často raději zůstane až do konce, aby neměl pocit, že jsou to vyhozené peníze, když z kina odejde. Přitom však utrácí svůj další čas a nejspíše bude mít i horší psychické rozpoložení.&amp;lt;ref name=&amp;quot;:1&amp;quot; /&amp;gt;&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;'''[[Efekt ztracených investic]]''' je kognitivním omylem, se kterým se v běžném životě také můžeme často setkat. Týká se situace, kdy pokračujeme v činnosti pouze kvůli ospravedlnění již vynaloženého úsilí a financí, přestože to vede k dalšímu investování do dané činnosti a ztráta tedy ještě narůstá. Když si například člověk koupí lístek do kina a v průběhu filmu zjistí, že se mu vůbec nelíbí, často raději zůstane až do konce, aby neměl pocit, že jsou to vyhozené peníze, když z kina odejde. Přitom však utrácí svůj další čas a nejspíše bude mít i horší psychické rozpoložení.&amp;lt;ref name=&amp;quot;:1&amp;quot; /&amp;gt;&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;/table&gt;</summary>
		<author><name>Monika.Krejci</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Psychick%C3%A9_z%C3%A1konitosti_a_jejich_charakter&amp;diff=68253&amp;oldid=prev</id>
		<title>Monika.Krejci v 16. 11. 2021, 15:02</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Psychick%C3%A9_z%C3%A1konitosti_a_jejich_charakter&amp;diff=68253&amp;oldid=prev"/>
		<updated>2021-11-16T15:02:19Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;&lt;/p&gt;
&lt;table class=&quot;diff diff-contentalign-left&quot; data-mw=&quot;interface&quot;&gt;
				&lt;col class=&quot;diff-marker&quot; /&gt;
				&lt;col class=&quot;diff-content&quot; /&gt;
				&lt;col class=&quot;diff-marker&quot; /&gt;
				&lt;col class=&quot;diff-content&quot; /&gt;
				&lt;tr class=&quot;diff-title&quot; lang=&quot;cs&quot;&gt;
				&lt;td colspan=&quot;2&quot; style=&quot;background-color: #fff; color: #222; text-align: center;&quot;&gt;← Starší verze&lt;/td&gt;
				&lt;td colspan=&quot;2&quot; style=&quot;background-color: #fff; color: #222; text-align: center;&quot;&gt;Verze z 16. 11. 2021, 15:02&lt;/td&gt;
				&lt;/tr&gt;&lt;tr&gt;&lt;td colspan=&quot;2&quot; class=&quot;diff-lineno&quot; id=&quot;mw-diff-left-l44&quot; &gt;Řádek 44:&lt;/td&gt;
&lt;td colspan=&quot;2&quot; class=&quot;diff-lineno&quot;&gt;Řádek 44:&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;===Pozornost===&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;===Pozornost===&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt;−&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #ffe49c; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;Jednou z vlastností [[Pozornost, její druhy a vlastnosti|pozornosti]] je '''selektivita'''. Díky této vlastnosti se do našeho vědomí dostanou pouze určité informace z vnějšího (či vnitřního) světa a ostatních podnětů si vědomi nejsme. Selektivita pozornosti tedy umožňuje vybrat jen ty podněty, které si člověk v daném okamžiku přeje nebo potřebuje uvědomit. To se obvykle děje automaticky ('''bezděčná pozornost'''), ale zaměření pozornosti může být ovlivněné naší vůlí, pak se jedná o '''pozornost záměrnou'''. Bezděčná pozornost je nejspíše založena na orientačně pátracím reflexu, jde tedy o vrozený vzorec chování. Naši pozornost automaticky upoutají podněty nové, asociované s nebezpečím, proměnlivé a neobvyklé, ale i spojené s osobním či sociálním významem (např. naše jméno či atraktivní osoba).&amp;lt;ref name=&amp;quot;:0&amp;quot; /&amp;gt;&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt;+&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #a3d3ff; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;Jednou z vlastností [[Pozornost, její druhy a vlastnosti|pozornosti]] je '''selektivita'''. Díky této vlastnosti se do našeho vědomí dostanou pouze určité informace z vnějšího (či vnitřního) světa a ostatních podnětů si vědomi nejsme. Selektivita pozornosti tedy umožňuje vybrat jen ty podněty, které si člověk v daném okamžiku přeje nebo potřebuje uvědomit. To se obvykle děje automaticky ('''bezděčná pozornost'''), ale zaměření pozornosti může být ovlivněné naší vůlí, pak se jedná o '''pozornost záměrnou'''. Bezděčná pozornost je nejspíše založena na orientačně pátracím reflexu, jde tedy o vrozený vzorec chování. Naši pozornost automaticky upoutají podněty nové, asociované s nebezpečím, proměnlivé a neobvyklé, ale i spojené s osobním či sociálním významem (např. naše jméno či atraktivní osoba)&lt;ins class=&quot;diffchange diffchange-inline&quot;&gt;. Na udržení zaměřené pozornosti je naopak potřeba vynaložit úsilí, je řízena úmyslem, záměrem, cílem. Příkladem aktivit uplatňujících zaměřenou pozornost může být ostražitost, kdy dáváme pozor na to, co by se mohlo stát (např. plavčík na koupališti), či pátrání, při kterém aktivně vyhledáváme např. konkrétní osobu v davu. Pozornost bezděčná a záměrná se obvykle prolínají a podnět, který byl zpočátku obsahem bezděčné pozornosti může přejít do pozornosti záměrné a naopak&lt;/ins&gt;.&amp;lt;ref name=&amp;quot;:0&amp;quot; /&amp;gt;&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;Průkopníkem ve zkoumání selektivní pozornosti byl '''[[Edward Colin Cherry|Edward C. Cherry]]''', který poukázal na '''[[fenomén koktejlové party]]''' (coctail party phenomenon). Ten popisuje situaci, kdy na hlučném večírku dokážeme sledovat konverzaci s druhým člověkem a odstínit ji tak od okolního hluku. Když však uslyšíme někde v okolí např. naše jméno, zpozorníme a zaznamenáme to, přestože jsme danou konverzaci předtím ignorovali, dojde k tzv. '''průlomu'''. Jsme také schopni si nějakou pro nás zajímavou konverzaci z okolí vybrat a soustředit svou pozornost na ni, přestože pořád zdánlivě nasloucháme našemu původnímu konverzačnímu partnerovi. Cherry tento jev zkoumal metodou '''stínění''' (shadowing) a metodou '''dichotic listening'''.&amp;lt;ref name=&amp;quot;:0&amp;quot; /&amp;gt;&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;Průkopníkem ve zkoumání selektivní pozornosti byl '''[[Edward Colin Cherry|Edward C. Cherry]]''', který poukázal na '''[[fenomén koktejlové party]]''' (coctail party phenomenon). Ten popisuje situaci, kdy na hlučném večírku dokážeme sledovat konverzaci s druhým člověkem a odstínit ji tak od okolního hluku. Když však uslyšíme někde v okolí např. naše jméno, zpozorníme a zaznamenáme to, přestože jsme danou konverzaci předtím ignorovali, dojde k tzv. '''průlomu'''. Jsme také schopni si nějakou pro nás zajímavou konverzaci z okolí vybrat a soustředit svou pozornost na ni, přestože pořád zdánlivě nasloucháme našemu původnímu konverzačnímu partnerovi. Cherry tento jev zkoumal metodou '''stínění''' (shadowing) a metodou '''dichotic listening'''.&amp;lt;ref name=&amp;quot;:0&amp;quot; /&amp;gt;&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;/table&gt;</summary>
		<author><name>Monika.Krejci</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Psychick%C3%A9_z%C3%A1konitosti_a_jejich_charakter&amp;diff=68250&amp;oldid=prev</id>
		<title>Monika.Krejci v 16. 11. 2021, 14:50</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Psychick%C3%A9_z%C3%A1konitosti_a_jejich_charakter&amp;diff=68250&amp;oldid=prev"/>
		<updated>2021-11-16T14:50:47Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;&lt;/p&gt;
&lt;table class=&quot;diff diff-contentalign-left&quot; data-mw=&quot;interface&quot;&gt;
				&lt;col class=&quot;diff-marker&quot; /&gt;
				&lt;col class=&quot;diff-content&quot; /&gt;
				&lt;col class=&quot;diff-marker&quot; /&gt;
				&lt;col class=&quot;diff-content&quot; /&gt;
				&lt;tr class=&quot;diff-title&quot; lang=&quot;cs&quot;&gt;
				&lt;td colspan=&quot;2&quot; style=&quot;background-color: #fff; color: #222; text-align: center;&quot;&gt;← Starší verze&lt;/td&gt;
				&lt;td colspan=&quot;2&quot; style=&quot;background-color: #fff; color: #222; text-align: center;&quot;&gt;Verze z 16. 11. 2021, 14:50&lt;/td&gt;
				&lt;/tr&gt;&lt;tr&gt;&lt;td colspan=&quot;2&quot; class=&quot;diff-lineno&quot; id=&quot;mw-diff-left-l44&quot; &gt;Řádek 44:&lt;/td&gt;
&lt;td colspan=&quot;2&quot; class=&quot;diff-lineno&quot;&gt;Řádek 44:&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;===Pozornost===&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;===Pozornost===&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt;−&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #ffe49c; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;Jednou z vlastností [[Pozornost, její druhy a vlastnosti|pozornosti]] je '''selektivita'''. Díky této vlastnosti se do našeho vědomí dostanou pouze určité informace z vnějšího (či vnitřního) světa a &lt;del class=&quot;diffchange diffchange-inline&quot;&gt;ostatní dokážeme ignorovat&lt;/del&gt;. Průkopníkem ve zkoumání selektivní pozornosti byl '''[[Edward Colin Cherry|Edward C. Cherry]]''', který poukázal na '''[[fenomén koktejlové party]]''' (coctail party phenomenon). Ten popisuje situaci, kdy na hlučném večírku dokážeme sledovat konverzaci s druhým člověkem a odstínit ji tak od okolního hluku. Když však uslyšíme někde v okolí např. naše jméno, zpozorníme a zaznamenáme to, přestože jsme danou konverzaci předtím ignorovali, dojde k tzv. '''průlomu'''. Jsme také schopni si nějakou pro nás zajímavou konverzaci z okolí vybrat a soustředit svou pozornost na ni, přestože pořád zdánlivě nasloucháme našemu původnímu konverzačnímu partnerovi. Cherry tento jev zkoumal metodou '''stínění''' (shadowing) a metodou '''dichotic listening'''.&amp;lt;ref name=&amp;quot;:0&amp;quot; /&amp;gt;&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt;+&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #a3d3ff; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;Jednou z vlastností [[Pozornost, její druhy a vlastnosti|pozornosti]] je '''selektivita'''. Díky této vlastnosti se do našeho vědomí dostanou pouze určité informace z vnějšího (či vnitřního) světa a &lt;ins class=&quot;diffchange diffchange-inline&quot;&gt;ostatních podnětů si vědomi nejsme&lt;/ins&gt;. &lt;ins class=&quot;diffchange diffchange-inline&quot;&gt;Selektivita pozornosti tedy umožňuje vybrat jen ty podněty, které si člověk v daném okamžiku přeje nebo potřebuje uvědomit. To se obvykle děje automaticky ('''bezděčná pozornost'''), ale zaměření pozornosti může být ovlivněné naší vůlí, pak se jedná o '''pozornost záměrnou'''. Bezděčná pozornost je nejspíše založena na orientačně pátracím reflexu, jde tedy o vrozený vzorec chování. Naši pozornost automaticky upoutají podněty nové, asociované s nebezpečím, proměnlivé a neobvyklé, ale i spojené s osobním či sociálním významem (např. naše jméno či atraktivní osoba).&amp;lt;ref name=&amp;quot;:0&amp;quot; /&amp;gt;&lt;/ins&gt;&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td colspan=&quot;2&quot;&gt; &lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt;+&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #a3d3ff; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt; &lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td colspan=&quot;2&quot;&gt; &lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt;+&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #a3d3ff; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;Průkopníkem ve zkoumání selektivní pozornosti byl '''[[Edward Colin Cherry|Edward C. Cherry]]''', který poukázal na '''[[fenomén koktejlové party]]''' (coctail party phenomenon). Ten popisuje situaci, kdy na hlučném večírku dokážeme sledovat konverzaci s druhým člověkem a odstínit ji tak od okolního hluku. Když však uslyšíme někde v okolí např. naše jméno, zpozorníme a zaznamenáme to, přestože jsme danou konverzaci předtím ignorovali, dojde k tzv. '''průlomu'''. Jsme také schopni si nějakou pro nás zajímavou konverzaci z okolí vybrat a soustředit svou pozornost na ni, přestože pořád zdánlivě nasloucháme našemu původnímu konverzačnímu partnerovi. Cherry tento jev zkoumal metodou '''stínění''' (shadowing) a metodou '''dichotic listening'''.&amp;lt;ref name=&amp;quot;:0&amp;quot; /&amp;gt;&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;O vysvětlení selektivní pozornosti se následně snažilo mnoho výzkumníků. Příkladem může být '''[[Donald E. Broadbent]]''' a jeho '''teorie časného filtru''', '''[[Anna Treismanová]]''' a '''teorie oslabení''' nebo '''teorie pozdního filtru''' od '''Deutsche a Deutschové'''. Obecně experimentální důkazy existují pro časnou i pozdní selekci, záleží pravděpodobně na typu podnětu. '''[[Daniel Kahneman]]''' pak přišel s '''kapacitním modelem''', který nepopisuje pozornost jako filtr, ale jako celkovou kapacitu, kterou rozdělujeme mezi různé činnosti na základě našich intencí, dispozic, arousalu a zpětné vazby, jak se nám činnost (ne)daří. Zde se při výzkumu užívá '''dual-task metoda''', přičemž ne všechny činnosti jsou aditivní – např. hrát na klavír a uklízet není fyzicky možné. Kahneman také hovoří o tom, že celkovou kapacitu je možné změnit např. tréninkem činností. Jiní autoři (např. '''Wickens''' či '''Hirst a Kalmar''') hovoří o tom, že pozornost není závislá pouze na jednom centrálním zdroji, ale je několik druhů či modulů pozornosti, které můžeme paralelně přiřazovat různým podnětům, přičemž jednodušší je to u činností, které nezaměstnávají stejné kognitivní procesy.&amp;lt;ref name=&amp;quot;:0&amp;quot; /&amp;gt;&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;O vysvětlení selektivní pozornosti se následně snažilo mnoho výzkumníků. Příkladem může být '''[[Donald E. Broadbent]]''' a jeho '''teorie časného filtru''', '''[[Anna Treismanová]]''' a '''teorie oslabení''' nebo '''teorie pozdního filtru''' od '''Deutsche a Deutschové'''. Obecně experimentální důkazy existují pro časnou i pozdní selekci, záleží pravděpodobně na typu podnětu. '''[[Daniel Kahneman]]''' pak přišel s '''kapacitním modelem''', který nepopisuje pozornost jako filtr, ale jako celkovou kapacitu, kterou rozdělujeme mezi různé činnosti na základě našich intencí, dispozic, arousalu a zpětné vazby, jak se nám činnost (ne)daří. Zde se při výzkumu užívá '''dual-task metoda''', přičemž ne všechny činnosti jsou aditivní – např. hrát na klavír a uklízet není fyzicky možné. Kahneman také hovoří o tom, že celkovou kapacitu je možné změnit např. tréninkem činností. Jiní autoři (např. '''Wickens''' či '''Hirst a Kalmar''') hovoří o tom, že pozornost není závislá pouze na jednom centrálním zdroji, ale je několik druhů či modulů pozornosti, které můžeme paralelně přiřazovat různým podnětům, přičemž jednodušší je to u činností, které nezaměstnávají stejné kognitivní procesy.&amp;lt;ref name=&amp;quot;:0&amp;quot; /&amp;gt;&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;/table&gt;</summary>
		<author><name>Monika.Krejci</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Psychick%C3%A9_z%C3%A1konitosti_a_jejich_charakter&amp;diff=68235&amp;oldid=prev</id>
		<title>Monika.Krejci v 16. 11. 2021, 10:05</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Psychick%C3%A9_z%C3%A1konitosti_a_jejich_charakter&amp;diff=68235&amp;oldid=prev"/>
		<updated>2021-11-16T10:05:48Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;&lt;/p&gt;
&lt;table class=&quot;diff diff-contentalign-left&quot; data-mw=&quot;interface&quot;&gt;
				&lt;col class=&quot;diff-marker&quot; /&gt;
				&lt;col class=&quot;diff-content&quot; /&gt;
				&lt;col class=&quot;diff-marker&quot; /&gt;
				&lt;col class=&quot;diff-content&quot; /&gt;
				&lt;tr class=&quot;diff-title&quot; lang=&quot;cs&quot;&gt;
				&lt;td colspan=&quot;2&quot; style=&quot;background-color: #fff; color: #222; text-align: center;&quot;&gt;← Starší verze&lt;/td&gt;
				&lt;td colspan=&quot;2&quot; style=&quot;background-color: #fff; color: #222; text-align: center;&quot;&gt;Verze z 16. 11. 2021, 10:05&lt;/td&gt;
				&lt;/tr&gt;&lt;tr&gt;&lt;td colspan=&quot;2&quot; class=&quot;diff-lineno&quot; id=&quot;mw-diff-left-l1&quot; &gt;Řádek 1:&lt;/td&gt;
&lt;td colspan=&quot;2&quot; class=&quot;diff-lineno&quot;&gt;Řádek 1:&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt;−&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #ffe49c; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;Hledáním '''zákonitostí v psychologii''' se zabývá [[31. Idiografické a nomotetické aspekty psychologie|'''nomotetický přístup''']], jak ostatně vyplývá už z jeho názvu (nomos = zákon, zákonitost). Výzkumníci s tímto přístupem se snaží nalézat '''obecně platné principy a zákonitosti''', které jsou společné většímu množství lidí, snaží se své poznatky s pomocí [[Statistika|statistických metod]] kvantifikovat (proto se také jinak nazývá kvantitativní). Tento přístup je protipólem přístupu [[31. Idiografické a nomotetické aspekty psychologie|idiografického]] (či kvalitativního), který naopak zjišťuje, co je pro člověka jedinečné, a poznává konkrétní osobu více do hloubky.&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt;+&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #a3d3ff; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;Hledáním '''zákonitostí v psychologii''' se zabývá [[31. Idiografické a nomotetické aspekty psychologie|'''nomotetický přístup''']], jak ostatně vyplývá už z jeho názvu (nomos = zákon, zákonitost). Výzkumníci s tímto přístupem se snaží nalézat '''obecně platné principy a zákonitosti''', které jsou společné většímu množství lidí, snaží se své poznatky s pomocí [[Statistika|statistických metod]] kvantifikovat (proto se také jinak nazývá kvantitativní). Tento přístup je protipólem přístupu [[31. Idiografické a nomotetické aspekty psychologie|idiografického]] (či kvalitativního), který naopak zjišťuje, co je pro člověka jedinečné, a poznává konkrétní osobu více do hloubky. &lt;ins class=&quot;diffchange diffchange-inline&quot;&gt;(přednášky Mgr. Jiřího Lukavského, Ph.D. a PhDr. Luďka Stehlíka, Ph.D.)&lt;/ins&gt;&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt;−&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #ffe49c; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;Pojem „zákonitost“ v psychologii je však potřeba chápat s určitou rezervou. Psychologické poznatky mají totiž ze své podstaty '''pravděpodobnostní''' povahu. Psychologie není [https://cs.wikipedia.org/wiki/Exaktn%C3%AD_v%C4%9Bda exaktní vědou], často není možné proměnné exaktně měřit. Můžeme sice měřit např. reakční čas či délku spánku, složitější je to ale už s vnímáním bolesti či emocí, což jsou subjektivní prožitky. V psychologii také často působí '''velké množství faktorů''', které jsou velmi '''variabilní''' – každý člověk je determinován biologickými predispozicemi i psychosociálním vývojem, na momentální chování působí dispozice i situace (viz např. [[Albert Bandura|reciproční determinismus]]), roli hraje také například kultura. Je proto velmi obtížné hledat kauzální vztahy mezi proměnnými v psychologii. Dalším důvodem pravděpodobnostní povahy psychologických poznatků je fakt, že pro vyhodnocování a interpretaci dat se většinou jako pomocná metoda používá '''statistika'''. Zde jako vodítko užíváme hladinu významnosti, což je jen množství chyb, které jsme ochotni tolerovat – výsledek je tedy založen na pravděpodobnosti.&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt;+&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #a3d3ff; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;Pojem „zákonitost“ v psychologii je však potřeba chápat s určitou rezervou. Psychologické poznatky mají totiž ze své podstaty '''pravděpodobnostní''' povahu. Psychologie není [https://cs.wikipedia.org/wiki/Exaktn%C3%AD_v%C4%9Bda exaktní vědou], často není možné proměnné exaktně měřit. Můžeme sice měřit např. reakční čas či délku spánku, složitější je to ale už s vnímáním bolesti či emocí, což jsou subjektivní prožitky. V psychologii také často působí '''velké množství faktorů''', které jsou velmi '''variabilní''' – každý člověk je determinován biologickými predispozicemi i psychosociálním vývojem, na momentální chování působí dispozice i situace (viz např. [[Albert Bandura|reciproční determinismus]]), roli hraje také například kultura. Je proto velmi obtížné hledat kauzální vztahy mezi proměnnými v psychologii. Dalším důvodem pravděpodobnostní povahy psychologických poznatků je fakt, že pro vyhodnocování a interpretaci dat se většinou jako pomocná metoda používá '''statistika'''. Zde jako vodítko užíváme hladinu významnosti, což je jen množství chyb, které jsme ochotni tolerovat – výsledek je tedy založen na pravděpodobnosti. &lt;ins class=&quot;diffchange diffchange-inline&quot;&gt;(přednášky Mgr. Jiřího Lukavského, Ph.D. a PhDr. Luďka Stehlíka, Ph.D.)&lt;/ins&gt;&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;Přesto však můžeme jmenovat některé efekty a poznatky, které by bylo možné označit jako „zákonitosti“. Následující výčet jistě není kompletní, jsou zde však uvedeny některé důležité psychologické efekty a principy rozdělené do jednotlivých oblastí psychologie.&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;Přesto však můžeme jmenovat některé efekty a poznatky, které by bylo možné označit jako „zákonitosti“. Následující výčet jistě není kompletní, jsou zde však uvedeny některé důležité psychologické efekty a principy rozdělené do jednotlivých oblastí psychologie.&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td colspan=&quot;2&quot; class=&quot;diff-lineno&quot; id=&quot;mw-diff-left-l9&quot; &gt;Řádek 9:&lt;/td&gt;
&lt;td colspan=&quot;2&quot; class=&quot;diff-lineno&quot;&gt;Řádek 9:&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;===Čití===&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;===Čití===&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt;−&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #ffe49c; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;Proces [[Čivost, počitkové prahy|'''čití''']], tedy získávání jednoduchých senzorických informací z okolního prostředí, byl v 19. století hlavní oblastí zájmu '''[[Psychofyzika|psychofyziky]]'''. V rámci této disciplíny byly formulovány a kvantifikovány některé zákonitosti překlápění fyzikálních vlastností světa do vnitřní reprezentace.&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt;+&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #a3d3ff; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;Proces [[Čivost, počitkové prahy|'''čití''']], tedy získávání jednoduchých senzorických informací z okolního prostředí, byl v 19. století hlavní oblastí zájmu '''[[Psychofyzika|psychofyziky]]'''. V rámci této disciplíny byly formulovány a kvantifikovány některé zákonitosti překlápění fyzikálních vlastností světa do vnitřní reprezentace. &lt;ins class=&quot;diffchange diffchange-inline&quot;&gt;(přednášky Mgr. Jiřího Lukavského, Ph.D. a PhDr. Luďka Stehlíka, Ph.D.)&lt;/ins&gt;&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;[[Soubor:Ernst Heinrich Weber.jpg|náhled|Ernst H. Weber]]&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;[[Soubor:Ernst Heinrich Weber.jpg|náhled|Ernst H. Weber]]&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;Při zaznamenávání senzorických informací se uplatňují '''[[Čivost, počitkové prahy|počitkové prahy]]'''. Dolní neboli '''absolutní počitkový práh''' (pojem zavedl '''[[Gustav Theodor Fechner|Gustav T. Fechner]]''') označuje minimální velikost podnětu, při které dokážeme podnět zaregistrovat, resp. kdy jej zaregistrujeme v 50 % případů. Níže jsou uvedeny minimální počitkové prahy pro jednotlivé smyslové modality:&amp;lt;ref name=&amp;quot;:0&amp;quot;&amp;gt;Plháková, A. (2008). ''Učebnice obecné psychologie''. Academia.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;Při zaznamenávání senzorických informací se uplatňují '''[[Čivost, počitkové prahy|počitkové prahy]]'''. Dolní neboli '''absolutní počitkový práh''' (pojem zavedl '''[[Gustav Theodor Fechner|Gustav T. Fechner]]''') označuje minimální velikost podnětu, při které dokážeme podnět zaregistrovat, resp. kdy jej zaregistrujeme v 50 % případů. Níže jsou uvedeny minimální počitkové prahy pro jednotlivé smyslové modality:&amp;lt;ref name=&amp;quot;:0&amp;quot;&amp;gt;Plháková, A. (2008). ''Učebnice obecné psychologie''. Academia.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;*'''zrak''': plamen svíčky za jasné tmavé noci až na 50 km&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;*'''zrak''': plamen svíčky za jasné tmavé noci až na 50 km&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt;−&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #ffe49c; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;*'''sluch''': tikot hodinek ze vzdálenosti &lt;del class=&quot;diffchange diffchange-inline&quot;&gt;6m &lt;/del&gt;v tichém prostředí&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt;+&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #a3d3ff; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;*'''sluch''': tikot hodinek ze vzdálenosti &lt;ins class=&quot;diffchange diffchange-inline&quot;&gt;6 m &lt;/ins&gt;v tichém prostředí&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt;−&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #ffe49c; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;*'''chuť''': čajová lžička cukru rozpuštěná v &lt;del class=&quot;diffchange diffchange-inline&quot;&gt;10l &lt;/del&gt;vody (gram soli v &lt;del class=&quot;diffchange diffchange-inline&quot;&gt;500l&lt;/del&gt;)&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt;+&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #a3d3ff; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;*'''chuť''': čajová lžička cukru rozpuštěná v &lt;ins class=&quot;diffchange diffchange-inline&quot;&gt;10 l &lt;/ins&gt;vody (gram soli v &lt;ins class=&quot;diffchange diffchange-inline&quot;&gt;500 l&lt;/ins&gt;)&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;*'''čich''': kapka parfému rozptýlená do prostoru třípokojového bytu&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;*'''čich''': kapka parfému rozptýlená do prostoru třípokojového bytu&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt;−&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #ffe49c; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;*'''hmat''': pád včelího křídla na tvář z výšky &lt;del class=&quot;diffchange diffchange-inline&quot;&gt;1cm&lt;/del&gt;&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt;+&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #a3d3ff; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;*'''hmat''': pád včelího křídla na tvář z výšky &lt;ins class=&quot;diffchange diffchange-inline&quot;&gt;1 cm&lt;/ins&gt;&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt;−&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #ffe49c; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;Dalším důležitým pojmem je '''rozdílový práh'''. Ten označuje '''nejmenší rozlišitelný rozdíl''' mezi dvěma podněty (v angličtině just noticeable difference, JND), které vedou ke vzniku dvou samostatných počitků. Svými experimenty zde přispěl především '''[[Ernst Heinrich Weber|Ernst H. Weber]]''', na základě jehož zjištění byl formulován '''[[Psychofyzika|Weberův zákon]]'''. Ten popisuje, že rozdílový práh se mění v závislosti na velikosti počátečního podnětu. Když tedy Weber dával lidem porovnávat váhu závaží, u lehkého závaží byli participanti schopni rozlišit mnohem menší rozdíl mezi závažími než u těžších (např. rozdíl &lt;del class=&quot;diffchange diffchange-inline&quot;&gt;1g &lt;/del&gt;mezi 1g a 2g závažími postřehneme, kdežto mezi 100g a 101g nikoli). Tento zákon následně matematicky formalizoval '''Fechner''', který vyjádřil, že intenzita počitku je přímo úměrná logaritmu intenzity podnětu, neboli abychom vnímali rostoucí intenzitu lineárně, musí růst objektivní intenzita podnětu exponenciálně. Dále tento zákon rozpracoval '''[[Stanley Smith Stevens|Stanley S. Stevens]]''', který použil '''metodu přímého odhadu''', při níž pozorovatel připisuje podnětům svůj '''subjektivní odhad intenzity'''. Na základě toho Stevens zjistil, že Weberův zákon neplatí pro všechny druhy podnětů. Při vnímání intenzity elektrického šoku platí opačná závislost, tedy participanti vnímají i malý nárůst intenzity jako mnohonásobně větší. Při vnímání délky úsečky na intenzitě počátečního podnětu nezáleží a subjektivně vnímaný nárůst délky odpovídá objektivnímu (čím delší je úsečka, tím je odhad větší). Pro hodnocení intenzity světla pak Stevens zjistil platnost závislosti popsané Weberem. Tyto rozdíly ve vnímání mají pravděpodobně význam pro ochranu organismu: vysokou intenzitu světla vnímáme méně citlivě, což chrání náš zrak, naopak intenzitu elektrických šoků vnímáme intenzivněji, abychom byli upozorněni na jejich nebezpečnost.&amp;lt;ref name=&amp;quot;:0&amp;quot; /&amp;gt;&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt;+&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #a3d3ff; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;Dalším důležitým pojmem je '''rozdílový práh'''. Ten označuje '''nejmenší rozlišitelný rozdíl''' mezi dvěma podněty (v angličtině just noticeable difference, JND), které vedou ke vzniku dvou samostatných počitků. Svými experimenty zde přispěl především '''[[Ernst Heinrich Weber|Ernst H. Weber]]''', na základě jehož zjištění byl formulován '''[[Psychofyzika|Weberův zákon]]'''. Ten popisuje, že rozdílový práh se mění v závislosti na velikosti počátečního podnětu. Když tedy Weber dával lidem porovnávat váhu závaží, u lehkého závaží byli participanti schopni rozlišit mnohem menší rozdíl mezi závažími než u těžších (např. rozdíl &lt;ins class=&quot;diffchange diffchange-inline&quot;&gt;1 g &lt;/ins&gt;mezi 1g a 2g závažími postřehneme, kdežto mezi 100g a 101g nikoli). Tento zákon následně matematicky formalizoval '''Fechner''', který vyjádřil, že intenzita počitku je přímo úměrná logaritmu intenzity podnětu, neboli abychom vnímali rostoucí intenzitu lineárně, musí růst objektivní intenzita podnětu exponenciálně. Dále tento zákon rozpracoval '''[[Stanley Smith Stevens|Stanley S. Stevens]]''', který použil '''metodu přímého odhadu''', při níž pozorovatel připisuje podnětům svůj '''subjektivní odhad intenzity'''. Na základě toho Stevens zjistil, že Weberův zákon neplatí pro všechny druhy podnětů. Při vnímání intenzity elektrického šoku platí opačná závislost, tedy participanti vnímají i malý nárůst intenzity jako mnohonásobně větší. Při vnímání délky úsečky na intenzitě počátečního podnětu nezáleží a subjektivně vnímaný nárůst délky odpovídá objektivnímu (čím delší je úsečka, tím je odhad větší). Pro hodnocení intenzity světla pak Stevens zjistil platnost závislosti popsané Weberem. Tyto rozdíly ve vnímání mají pravděpodobně význam pro ochranu organismu: vysokou intenzitu světla vnímáme méně citlivě, což chrání náš zrak, naopak intenzitu elektrických šoků vnímáme intenzivněji, abychom byli upozorněni na jejich nebezpečnost.&amp;lt;ref name=&amp;quot;:0&amp;quot; /&amp;gt;&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt;−&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #ffe49c; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;Jako další zákonitost spojenou s čitím můžeme jmenovat '''[[Purkyňův efekt]]''', který se týká '''adaptace oka na tmu''' a s tím související '''změny vidění barev'''. Při denním světle ('''fotopické vidění''') zajišťují vidění především '''čípky''', které jsou citlivé na vlnové délky &lt;del class=&quot;diffchange diffchange-inline&quot;&gt;400-750 &lt;/del&gt;nm a díky nimž jsme tedy schopni vnímat barvy. Ve tmě ('''skotopické vidění''') zajišťují vidění pouze '''tyčinky''', které jsou citlivé maximálně na vlnovou délku 500 nm a díky nim tedy vnímáme spíše jen změny jasu. Když za soumraku dochází k přechodu mezi těmito dvěma stavy ('''mezopické vidění'''), jsou postupně více využívány tyčinky a vnímáme tedy výrazněji kratší vlnové délky (např. modrá barva), naopak barvy delších vlnových délek (např. červená) přestáváme rozlišovat. Celkově v důsledku toho barvy za šera rozeznáváme poměrně špatně a vše se nám může zdát laděné do modra.&amp;lt;ref name=&amp;quot;:0&amp;quot; /&amp;gt;&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt;+&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #a3d3ff; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;Jako další zákonitost spojenou s čitím můžeme jmenovat '''[[Purkyňův efekt]]''', který se týká '''adaptace oka na tmu''' a s tím související '''změny vidění barev'''. Při denním světle ('''fotopické vidění''') zajišťují vidění především '''čípky''', které jsou citlivé na vlnové délky &lt;ins class=&quot;diffchange diffchange-inline&quot;&gt;400–750 &lt;/ins&gt;nm a díky nimž jsme tedy schopni vnímat barvy. Ve tmě ('''skotopické vidění''') zajišťují vidění pouze '''tyčinky''', které jsou citlivé maximálně na vlnovou délku 500 nm a díky nim tedy vnímáme spíše jen změny jasu. Když za soumraku dochází k přechodu mezi těmito dvěma stavy ('''mezopické vidění'''), jsou postupně více využívány tyčinky a vnímáme tedy výrazněji kratší vlnové délky (např. modrá barva), naopak barvy delších vlnových délek (např. červená) přestáváme rozlišovat. Celkově v důsledku toho barvy za šera rozeznáváme poměrně špatně a vše se nám může zdát laděné do modra.&amp;lt;ref name=&amp;quot;:0&amp;quot; /&amp;gt;&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;===Vnímání===&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;===Vnímání===&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td colspan=&quot;2&quot; class=&quot;diff-lineno&quot; id=&quot;mw-diff-left-l37&quot; &gt;Řádek 37:&lt;/td&gt;
&lt;td colspan=&quot;2&quot; class=&quot;diff-lineno&quot;&gt;Řádek 37:&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;V souvislosti s gestalt zákony vnímání byl také popsán '''[[efekt Zeigarnikové]]''', který se týká paměti. '''[[Bljuma Zeigarniková]]''', doktorandka '''[[Kurt Lewin|Kurta Lewina]]''', popsala na základě experimentu v roce 1927 jev, kdy si snadněji pamatujeme nedokončené úkoly než dokončené. Způsobeno je to nejspíše tenzí, která nemůže být kvůli nedokončení úkolu uvolněna.&amp;lt;ref name=&amp;quot;:2&amp;quot;&amp;gt;Plháková, A. (2006). ''Dějiny psychologie''. Grada.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;V souvislosti s gestalt zákony vnímání byl také popsán '''[[efekt Zeigarnikové]]''', který se týká paměti. '''[[Bljuma Zeigarniková]]''', doktorandka '''[[Kurt Lewin|Kurta Lewina]]''', popsala na základě experimentu v roce 1927 jev, kdy si snadněji pamatujeme nedokončené úkoly než dokončené. Způsobeno je to nejspíše tenzí, která nemůže být kvůli nedokončení úkolu uvolněna.&amp;lt;ref name=&amp;quot;:2&amp;quot;&amp;gt;Plháková, A. (2006). ''Dějiny psychologie''. Grada.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt;−&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #ffe49c; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;V tématu '''[[vnímání pohybu]]''' je předmětem výzkumu mimo jiné '''vnímání zdánlivého pohybu'''. V této oblasti '''Wertheimer''' objevil v roce 1910 zákonitost, kterou označil jako '''fí-fenomén''' – jinak také '''[https://cs.wikipedia.org/wiki/Stroboskopick%C3%BD_jev stroboskopický efekt]''' dle přístroje stroboskop, s jehož pomocí Wertheimer fenomén demonstroval. Vypadá tak, že při prezentaci dvou vizuálních podnětů s krátkou časovou frekvencí za sebou je nevnímáme jako dva nezávislé a oddělené podněty, ale vnímáme, že se jeden podnět přesouvá z místa na místo. Tento jev vzniká, pokud je časový interval mezi podněty &lt;del class=&quot;diffchange diffchange-inline&quot;&gt;30-200ms&lt;/del&gt;. Vysvětlením je fyziologie (konkrétně setrvačnost) lidského oka. Tento jev umožňuje např. vnímat sérii nespojitých obrazů (např. promítání filmu) jako souvislý pohyb.&amp;lt;ref name=&amp;quot;:0&amp;quot; /&amp;gt;&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt;+&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #a3d3ff; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;V tématu '''[[vnímání pohybu]]''' je předmětem výzkumu mimo jiné '''vnímání zdánlivého pohybu'''. V této oblasti '''Wertheimer''' objevil v roce 1910 zákonitost, kterou označil jako '''fí-fenomén''' – jinak také '''[https://cs.wikipedia.org/wiki/Stroboskopick%C3%BD_jev stroboskopický efekt]''' dle přístroje stroboskop, s jehož pomocí Wertheimer fenomén demonstroval. Vypadá tak, že při prezentaci dvou vizuálních podnětů s krátkou časovou frekvencí za sebou je nevnímáme jako dva nezávislé a oddělené podněty, ale vnímáme, že se jeden podnět přesouvá z místa na místo. Tento jev vzniká, pokud je časový interval mezi podněty &lt;ins class=&quot;diffchange diffchange-inline&quot;&gt;30–200 ms&lt;/ins&gt;. Vysvětlením je fyziologie (konkrétně setrvačnost) lidského oka. Tento jev umožňuje např. vnímat sérii nespojitých obrazů (např. promítání filmu) jako souvislý pohyb.&amp;lt;ref name=&amp;quot;:0&amp;quot; /&amp;gt;&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;[[Soubor:Porträtt, Rudolf II som Vertumnus. Guiseppe Arcimboldo - Skoklosters slott - 87582.jpg|náhled|Giuseppe Arcimboldo: ''Rudolf II. jako Vertumnus'']]&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;[[Soubor:Porträtt, Rudolf II som Vertumnus. Guiseppe Arcimboldo - Skoklosters slott - 87582.jpg|náhled|Giuseppe Arcimboldo: ''Rudolf II. jako Vertumnus'']]&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;'''[[Percepční konstanty|Percepční stálost]]''' je možné zmínit jako další zákonitost související s vnímáním. Je to vlastnost, díky které vnímáme '''tvar, barvu, jas či velikost objektů''' jako konstantní, přestože se mění podmínky jako osvětlení, vzdálenost, úhel pohledu apod. U tvaru a barvy je možné tento jev vysvětlit především jako výsledek učení, kdy si na základě zkušenosti vytváříme [[mentální reprezentace]] objektů, které díky tomu následně dokážeme rozeznat ve všech možných světelných podmínkách i ze všech úhlů (např. trávu vnímáme jako zelenou i při východu a západu slunce). To neplatí, pokud objekt vidíme poprvé – např. v obchodě se nám může barva oblečení jevit jako jiná než následně na denním světle. U velikosti pak jde částečně také o vrozený nervový proces týkající se přenosu obrazu na sítnici. Percepční stálost nám velmi usnadňuje vnímání okolního světa, zároveň však díky ní můžeme podlehnout různým zrakovým iluzím.&amp;lt;ref name=&amp;quot;:0&amp;quot; /&amp;gt;&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;'''[[Percepční konstanty|Percepční stálost]]''' je možné zmínit jako další zákonitost související s vnímáním. Je to vlastnost, díky které vnímáme '''tvar, barvu, jas či velikost objektů''' jako konstantní, přestože se mění podmínky jako osvětlení, vzdálenost, úhel pohledu apod. U tvaru a barvy je možné tento jev vysvětlit především jako výsledek učení, kdy si na základě zkušenosti vytváříme [[mentální reprezentace]] objektů, které díky tomu následně dokážeme rozeznat ve všech možných světelných podmínkách i ze všech úhlů (např. trávu vnímáme jako zelenou i při východu a západu slunce). To neplatí, pokud objekt vidíme poprvé – např. v obchodě se nám může barva oblečení jevit jako jiná než následně na denním světle. U velikosti pak jde částečně také o vrozený nervový proces týkající se přenosu obrazu na sítnici. Percepční stálost nám velmi usnadňuje vnímání okolního světa, zároveň však díky ní můžeme podlehnout různým zrakovým iluzím.&amp;lt;ref name=&amp;quot;:0&amp;quot; /&amp;gt;&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;/table&gt;</summary>
		<author><name>Monika.Krejci</name></author>
		
	</entry>
</feed>