<?xml version="1.0"?>
<feed xmlns="http://www.w3.org/2005/Atom" xml:lang="cs">
	<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?action=history&amp;feed=atom&amp;title=Psychologie_metafory</id>
	<title>Psychologie metafory - Historie editací</title>
	<link rel="self" type="application/atom+xml" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?action=history&amp;feed=atom&amp;title=Psychologie_metafory"/>
	<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Psychologie_metafory&amp;action=history"/>
	<updated>2026-04-20T02:28:56Z</updated>
	<subtitle>Historie editací této stránky</subtitle>
	<generator>MediaWiki 1.33.0</generator>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Psychologie_metafory&amp;diff=71092&amp;oldid=prev</id>
		<title>Monika.Krejci: /* Druhy a pojetí metafory */</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Psychologie_metafory&amp;diff=71092&amp;oldid=prev"/>
		<updated>2022-05-23T13:23:16Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;&lt;span dir=&quot;auto&quot;&gt;&lt;span class=&quot;autocomment&quot;&gt;Druhy a pojetí metafory&lt;/span&gt;&lt;/span&gt;&lt;/p&gt;
&lt;a href=&quot;https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Psychologie_metafory&amp;amp;diff=71092&amp;amp;oldid=71091&quot;&gt;Ukázat změny&lt;/a&gt;</summary>
		<author><name>Monika.Krejci</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Psychologie_metafory&amp;diff=71091&amp;oldid=prev</id>
		<title>Monika.Krejci v 12. 5. 2022, 20:14</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Psychologie_metafory&amp;diff=71091&amp;oldid=prev"/>
		<updated>2022-05-12T20:14:02Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;&lt;/p&gt;
&lt;table class=&quot;diff diff-contentalign-left&quot; data-mw=&quot;interface&quot;&gt;
				&lt;col class=&quot;diff-marker&quot; /&gt;
				&lt;col class=&quot;diff-content&quot; /&gt;
				&lt;col class=&quot;diff-marker&quot; /&gt;
				&lt;col class=&quot;diff-content&quot; /&gt;
				&lt;tr class=&quot;diff-title&quot; lang=&quot;cs&quot;&gt;
				&lt;td colspan=&quot;2&quot; style=&quot;background-color: #fff; color: #222; text-align: center;&quot;&gt;← Starší verze&lt;/td&gt;
				&lt;td colspan=&quot;2&quot; style=&quot;background-color: #fff; color: #222; text-align: center;&quot;&gt;Verze z 12. 5. 2022, 20:14&lt;/td&gt;
				&lt;/tr&gt;&lt;tr&gt;&lt;td colspan=&quot;2&quot; class=&quot;diff-lineno&quot; id=&quot;mw-diff-left-l114&quot; &gt;Řádek 114:&lt;/td&gt;
&lt;td colspan=&quot;2&quot; class=&quot;diff-lineno&quot;&gt;Řádek 114:&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;[[Kategorie:Obecná psychologie|*]]&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;[[Kategorie:Obecná psychologie|*]]&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;[[Kategorie:Psychologie osobnosti|*]]&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;[[Kategorie:Psychologie osobnosti|*]]&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt;−&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #ffe49c; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;[[Kategorie:&lt;del class=&quot;diffchange diffchange-inline&quot;&gt;Vývojová &lt;/del&gt;psychologie|*]]&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt;+&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #a3d3ff; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;[[Kategorie:&lt;ins class=&quot;diffchange diffchange-inline&quot;&gt;Klinická &lt;/ins&gt;psychologie|*]]&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;metafora, psycholingvistika, psychoterapie&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;metafora, psycholingvistika, psychoterapie&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;/table&gt;</summary>
		<author><name>Monika.Krejci</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Psychologie_metafory&amp;diff=71090&amp;oldid=prev</id>
		<title>Monika.Krejci: /* Další doporučená literatura */</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Psychologie_metafory&amp;diff=71090&amp;oldid=prev"/>
		<updated>2022-05-12T20:13:32Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;&lt;span dir=&quot;auto&quot;&gt;&lt;span class=&quot;autocomment&quot;&gt;Další doporučená literatura&lt;/span&gt;&lt;/span&gt;&lt;/p&gt;
&lt;table class=&quot;diff diff-contentalign-left&quot; data-mw=&quot;interface&quot;&gt;
				&lt;col class=&quot;diff-marker&quot; /&gt;
				&lt;col class=&quot;diff-content&quot; /&gt;
				&lt;col class=&quot;diff-marker&quot; /&gt;
				&lt;col class=&quot;diff-content&quot; /&gt;
				&lt;tr class=&quot;diff-title&quot; lang=&quot;cs&quot;&gt;
				&lt;td colspan=&quot;2&quot; style=&quot;background-color: #fff; color: #222; text-align: center;&quot;&gt;← Starší verze&lt;/td&gt;
				&lt;td colspan=&quot;2&quot; style=&quot;background-color: #fff; color: #222; text-align: center;&quot;&gt;Verze z 12. 5. 2022, 20:13&lt;/td&gt;
				&lt;/tr&gt;&lt;tr&gt;&lt;td colspan=&quot;2&quot; class=&quot;diff-lineno&quot; id=&quot;mw-diff-left-l12&quot; &gt;Řádek 12:&lt;/td&gt;
&lt;td colspan=&quot;2&quot; class=&quot;diff-lineno&quot;&gt;Řádek 12:&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;Podobnost vnímá Black jako podstatnou součást metafory, jelikož každá metafora zprostředkovává nějakou analogii mezi objekty, implikuje srovnání. Někdy je však pomocí metafory vytvořena podobnost, která by byla jiným způsobem těžko zachytitelná. V metafoře jde tedy o objevování i tvoření podobnosti. Dle Blacka se tak jedná o kreativní a aktivní proces na straně mluvčího i příjemce, který metaforu pomocí své vlastní invence dekóduje. Tímto kreativním procesem a kognitivní aktivitou se také metafora odlišuje od pouhého přirovnání. Čím méně je v metafoře zapotřebí této aktivity a tvořivosti, tím je dle Blacka metafora slabší, snadněji nahraditelná doslovným výrokem a tedy také zbytečnější.&amp;lt;ref name=&amp;quot;:0&amp;quot; /&amp;gt;&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;Podobnost vnímá Black jako podstatnou součást metafory, jelikož každá metafora zprostředkovává nějakou analogii mezi objekty, implikuje srovnání. Někdy je však pomocí metafory vytvořena podobnost, která by byla jiným způsobem těžko zachytitelná. V metafoře jde tedy o objevování i tvoření podobnosti. Dle Blacka se tak jedná o kreativní a aktivní proces na straně mluvčího i příjemce, který metaforu pomocí své vlastní invence dekóduje. Tímto kreativním procesem a kognitivní aktivitou se také metafora odlišuje od pouhého přirovnání. Čím méně je v metafoře zapotřebí této aktivity a tvořivosti, tím je dle Blacka metafora slabší, snadněji nahraditelná doslovným výrokem a tedy také zbytečnější.&amp;lt;ref name=&amp;quot;:0&amp;quot; /&amp;gt;&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt;−&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #ffe49c; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;Americký filosof '''John R. &lt;del class=&quot;diffchange diffchange-inline&quot;&gt;Searl&lt;/del&gt;''' kritizuje Blackovu interakční teorii metafory. Tvrdí, že v metaforickém výroku nemusí být vždy přítomny metaforické i doslovné výrazy, mezi kterými by mohlo docházet k interakci a k významovému posunu, a že mezi čistě metaforickými výrazy interakce nedává smysl. Odmítá také pojetí metafory založené na podobnosti a říká, že existují i metaforické výroky, které nemohou být srovnány s žádným objektem, a přesto jsou pravdivé (dle Searla např. „čas letí“, „hodiny utíkají“). Dále argumentuje tím, že i když se podobnost užitá v rámci nějaké metafory ukáže jako nepravdivá, výrok zůstává pravdivý, jelikož daný objekt slouží pouze jako nositel významu. Například když řekneme, že Richard je gorila a budeme tím myslet, že je zuřivý, agresivní a násilný, ale výzkumníci zjistí, že gorily jsou ve skutečnosti plaché a citlivé, pravdivost našeho výroku to nijak neovlivní, protože se týká Richarda, nikoli goril, které jsou jen nositelem připsaného významu.&amp;lt;ref name=&amp;quot;:1&amp;quot;&amp;gt;Stachová, J. (1992). Metafora podle J. R. Searla a Maxe Blacka. ''Slovo a slovesnost 53''(4), s. 283–292.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt;+&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #a3d3ff; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;Americký filosof '''John R. &lt;ins class=&quot;diffchange diffchange-inline&quot;&gt;Searle&lt;/ins&gt;''' kritizuje Blackovu interakční teorii metafory. Tvrdí, že v metaforickém výroku nemusí být vždy přítomny metaforické i doslovné výrazy, mezi kterými by mohlo docházet k interakci a k významovému posunu, a že mezi čistě metaforickými výrazy interakce nedává smysl. Odmítá také pojetí metafory založené na podobnosti a říká, že existují i metaforické výroky, které nemohou být srovnány s žádným objektem, a přesto jsou pravdivé (dle Searla např. „čas letí“, „hodiny utíkají“). Dále argumentuje tím, že i když se podobnost užitá v rámci nějaké metafory ukáže jako nepravdivá, výrok zůstává pravdivý, jelikož daný objekt slouží pouze jako nositel významu. Například když řekneme, že Richard je gorila a budeme tím myslet, že je zuřivý, agresivní a násilný, ale výzkumníci zjistí, že gorily jsou ve skutečnosti plaché a citlivé, pravdivost našeho výroku to nijak neovlivní, protože se týká Richarda, nikoli goril, které jsou jen nositelem připsaného významu.&amp;lt;ref name=&amp;quot;:1&amp;quot;&amp;gt;Stachová, J. (1992). Metafora podle J. R. Searla a Maxe Blacka. ''Slovo a slovesnost 53''(4), s. 283–292.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt;−&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #ffe49c; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;&lt;del class=&quot;diffchange diffchange-inline&quot;&gt;Searl &lt;/del&gt;kritizuje také srovnávací teorii metafory, jelikož dle něj není možné metaforický výraz vždy srovnat s doslovným objektem, převést ho na přirovnání v doslovném významu. Takové srovnání má neurčité podmínky, jelikož vybíráme z objektu pouze určité vlastnosti, které často ani nejsou srovnatelné, jelikož metaforický a doslovný výrok má odlišné podmínky pravdivosti. Například ve výroku „člověk je vlk“ jde pouze o vybrané vlastnosti vlka, které převádíme na člověka, a i tak tyto vlastnosti nejsou doslovně zcela totožné či srovnatelné. Nevíme také, jaké podobnosti měl řečník v metafoře na mysli. Nakonec připisování pravdivosti či nepravdivosti metaforickým výrokům zase odmítá Black, jelikož metafory nejsou verifikovatelné (a přesto dle něj mají hodnotu)&lt;del class=&quot;diffchange diffchange-inline&quot;&gt;.&amp;lt;ref name=&amp;quot;:1&amp;quot; /&amp;gt;&lt;/del&gt;&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt;+&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #a3d3ff; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;&lt;ins class=&quot;diffchange diffchange-inline&quot;&gt;Searle &lt;/ins&gt;kritizuje také srovnávací teorii metafory, jelikož dle něj není možné metaforický výraz vždy srovnat s doslovným objektem, převést ho na přirovnání v doslovném významu. Takové srovnání má neurčité podmínky, jelikož vybíráme z objektu pouze určité vlastnosti, které často ani nejsou srovnatelné, jelikož metaforický a doslovný výrok má odlišné podmínky pravdivosti. Například ve výroku „člověk je vlk“ jde pouze o vybrané vlastnosti vlka, které převádíme na člověka, a i tak tyto vlastnosti nejsou doslovně zcela totožné či srovnatelné. Nevíme také, jaké podobnosti měl řečník v metafoře na mysli. Nakonec připisování pravdivosti či nepravdivosti metaforickým výrokům zase odmítá Black, jelikož metafory nejsou verifikovatelné (a přesto dle něj mají hodnotu).&amp;lt;ref name=&amp;quot;:1&amp;quot; /&amp;gt;&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt;−&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #ffe49c; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt; &lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;td colspan=&quot;2&quot;&gt; &lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt;−&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #ffe49c; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;&lt;del class=&quot;diffchange diffchange-inline&quot;&gt;Black i Searl se shodují na tom, že metaforu není možné zcela přímo převést na doslovné přirovnání, s doslovným významem. Například u výroku „Terry je kus ledu“ nelze bez další specifikace říci, že Terry je jako kus ledu, protože led jako takový není např. bezcitný. Jde zde o asociaci mezi chladností a bezcitností, která se v dané kultuře postupně zažila, avšak není zde doslovná podobnost. Také se shodují, že nelze určit jasné kritérium pro odlišení metaforického a doslovného výroku, Black hovoří o tom, že každý výrok je částečně doslovný a částečně metaforický, jen v různém poměru&lt;/del&gt;.&amp;lt;ref name=&amp;quot;:1&amp;quot; /&amp;gt;&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;td colspan=&quot;2&quot;&gt; &lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td colspan=&quot;2&quot;&gt; &lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt;+&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #a3d3ff; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;&lt;ins style=&quot;font-weight: bold; text-decoration: none;&quot;&gt;Black i Searle se shodují na tom, že metaforu není možné zcela přímo převést na doslovné přirovnání, s doslovným významem. Například u výroku „Terry je kus ledu“ nelze bez další specifikace říci, že Terry je jako kus ledu, protože led jako takový není např. bezcitný. Jde zde o asociaci mezi chladností a bezcitností, která se v dané kultuře postupně zažila, avšak není zde doslovná podobnost. Také se shodují, že nelze určit jasné kritérium pro odlišení metaforického a doslovného výroku, Black hovoří o tom, že každý výrok je částečně doslovný a částečně metaforický, jen v různém poměru.&amp;lt;ref name=&amp;quot;:1&amp;quot; /&amp;gt;&lt;/ins&gt;&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td colspan=&quot;2&quot;&gt; &lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt;+&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #a3d3ff; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;&lt;ins style=&quot;font-weight: bold; text-decoration: none;&quot;&gt;[[Soubor:George Lakoff (cropped).jpg|náhled|260x260pixelů|George Lakoff]]&lt;/ins&gt;&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;Lidé často metaforu chápou jako okrajový prvek jazyka, který slouží jen k ozvláštnění mluvy či textu. V moderních pojetích metafory se však klade důraz na to, že metafora není jen jazykovým ozvláštněním, nýbrž důležitým prvkem pro zkoumání významu a zásadním prostředkem veškeré mezilidské komunikace a myšlení. Jedni z hlavních představitelů tohoto pojetí jsou '''George Lakoff''' a '''Mark Johnson''', jejichž teorie bude představena dále. Tito autoři popisují tři druhy metafor: strukturní, orientační a ontologické.&amp;lt;ref name=&amp;quot;:2&amp;quot;&amp;gt;Lakoff, G., &amp;amp; Johnson, M. (2002). ''Metafory, kterými žijeme.'' Host.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;Lidé často metaforu chápou jako okrajový prvek jazyka, který slouží jen k ozvláštnění mluvy či textu. V moderních pojetích metafory se však klade důraz na to, že metafora není jen jazykovým ozvláštněním, nýbrž důležitým prvkem pro zkoumání významu a zásadním prostředkem veškeré mezilidské komunikace a myšlení. Jedni z hlavních představitelů tohoto pojetí jsou '''George Lakoff''' a '''Mark Johnson''', jejichž teorie bude představena dále. Tito autoři popisují tři druhy metafor: strukturní, orientační a ontologické.&amp;lt;ref name=&amp;quot;:2&amp;quot;&amp;gt;Lakoff, G., &amp;amp; Johnson, M. (2002). ''Metafory, kterými žijeme.'' Host.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td colspan=&quot;2&quot; class=&quot;diff-lineno&quot; id=&quot;mw-diff-left-l45&quot; &gt;Řádek 45:&lt;/td&gt;
&lt;td colspan=&quot;2&quot; class=&quot;diff-lineno&quot;&gt;Řádek 45:&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;===[[Gestaltismus|Neogestaltismus]]===&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;===[[Gestaltismus|Neogestaltismus]]===&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td colspan=&quot;2&quot;&gt; &lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt;+&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #a3d3ff; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;&lt;ins style=&quot;font-weight: bold; text-decoration: none;&quot;&gt;[[Soubor:Solomon Asch .jpg|náhled|Solomon Asch]]&lt;/ins&gt;&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;V rámci neogestaltismu je metafora chápána komplexněji než v behaviorismu, jako více než pouhé asociování stimulu a odpovědi. Jedním z neogestaltistů, kteří se zabývali metaforou, je '''[[Solomon E. Asch]]'''. Ten zkoumal metaforu v souvislosti se [[Sociální percepce|sociální percepcí]]. Ve svých experimentech zjišťoval vliv různých popisných charakteristik na hodnocení dané osoby druhými lidmi. Dvě skupiny participantů dostaly seznam rysů popisující určitou osobu, který se mezi skupinami lišil pouze v jednom rysu, např. vřelý – chladný. Tento jediný metaforický výraz způsobil zásadní rozdíl v celkovém vnímání popsané osoby participanty. Takovéto vlivné výrazy pak Asch označil za '''centrální rysy''', které jsou důležité pro utváření celkového dojmu (dále např. inteligentní – neinteligentní). Méně vlivné výrazy (např. slušný – přímočarý) označil jako '''periferní rysy'''. Vnímání druhé osoby tedy dle tohoto přístupu funguje na principu vnímání celkového tvaru, gestaltu, nikoli jako pouhý součet nebo průměr uvedených rysů.&amp;lt;ref name=&amp;quot;:3&amp;quot;&amp;gt;Billow, R. M. (1977). Metaphor: A review of the psychological literature. ''Psychological Bulletin 84''(1), 81–92.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;V rámci neogestaltismu je metafora chápána komplexněji než v behaviorismu, jako více než pouhé asociování stimulu a odpovědi. Jedním z neogestaltistů, kteří se zabývali metaforou, je '''[[Solomon E. Asch]]'''. Ten zkoumal metaforu v souvislosti se [[Sociální percepce|sociální percepcí]]. Ve svých experimentech zjišťoval vliv různých popisných charakteristik na hodnocení dané osoby druhými lidmi. Dvě skupiny participantů dostaly seznam rysů popisující určitou osobu, který se mezi skupinami lišil pouze v jednom rysu, např. vřelý – chladný. Tento jediný metaforický výraz způsobil zásadní rozdíl v celkovém vnímání popsané osoby participanty. Takovéto vlivné výrazy pak Asch označil za '''centrální rysy''', které jsou důležité pro utváření celkového dojmu (dále např. inteligentní – neinteligentní). Méně vlivné výrazy (např. slušný – přímočarý) označil jako '''periferní rysy'''. Vnímání druhé osoby tedy dle tohoto přístupu funguje na principu vnímání celkového tvaru, gestaltu, nikoli jako pouhý součet nebo průměr uvedených rysů.&amp;lt;ref name=&amp;quot;:3&amp;quot;&amp;gt;Billow, R. M. (1977). Metaphor: A review of the psychological literature. ''Psychological Bulletin 84''(1), 81–92.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td colspan=&quot;2&quot; class=&quot;diff-lineno&quot; id=&quot;mw-diff-left-l69&quot; &gt;Řádek 69:&lt;/td&gt;
&lt;td colspan=&quot;2&quot; class=&quot;diff-lineno&quot;&gt;Řádek 70:&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;===Využití metafory v psychoterapii===&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;===Využití metafory v psychoterapii===&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;V [[Psychoterapie|psychoterapii]] jsou metafory často užívány, a to jak ze strany terapeuta, tak ze strany klienta. Metafora pomáhá vyslovit latentní významy, které se těžko popisují přímo, umožňuje také klientovi získat určitý odstup při popisu náročných témat a jejich snazší sdílení. Terapeut může pomocí metafory shrnout, jak rozumí tomu, co klient říká, může mu v metafoře nabídnout novou perspektivu. Metafora usnadňuje porozumění a umožňuje hlubší pochopení toho, o čem se hovoří. Zároveň může sloužit jako určitý projektivní test, jelikož klient může její význam vnímat odlišně než terapeut. Společně pak mohou hledat její význam pro klienta. Metafora přitom může být užívána v podobě jednoduchého symbolu, ale i celistvého příběhu.&amp;lt;ref name=&amp;quot;:5&amp;quot;&amp;gt;Zatloukal, L., &amp;amp; Žákovský, D. (2016). Dvě lekce ze zahradnického umění – využití metafor v terapii zaměřené na řešení. ''Psychoterapie 10''(1), 51–63.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;V [[Psychoterapie|psychoterapii]] jsou metafory často užívány, a to jak ze strany terapeuta, tak ze strany klienta. Metafora pomáhá vyslovit latentní významy, které se těžko popisují přímo, umožňuje také klientovi získat určitý odstup při popisu náročných témat a jejich snazší sdílení. Terapeut může pomocí metafory shrnout, jak rozumí tomu, co klient říká, může mu v metafoře nabídnout novou perspektivu. Metafora usnadňuje porozumění a umožňuje hlubší pochopení toho, o čem se hovoří. Zároveň může sloužit jako určitý projektivní test, jelikož klient může její význam vnímat odlišně než terapeut. Společně pak mohou hledat její význam pro klienta. Metafora přitom může být užívána v podobě jednoduchého symbolu, ale i celistvého příběhu.&amp;lt;ref name=&amp;quot;:5&amp;quot;&amp;gt;Zatloukal, L., &amp;amp; Žákovský, D. (2016). Dvě lekce ze zahradnického umění – využití metafor v terapii zaměřené na řešení. ''Psychoterapie 10''(1), 51–63.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt;−&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #ffe49c; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt; &lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt;+&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #a3d3ff; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;&lt;ins class=&quot;diffchange diffchange-inline&quot;&gt;[[Soubor:Psychotherapy icon.png|náhled|187x187pixelů|Psychoterapie]]&lt;/ins&gt;&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;Jedním z účelů užití metafory v terapii je '''[[přerámování]]''' situace klienta. Metaforické vyjádření umožní klientovi všimnout si nových souvislostí a vidět svou situaci z jiné perspektivy. Přitom umožňuje, aby si klient toto spojení domyslel sám, což má větší dopad, než kdyby mu terapeut novou perspektivu předkládal přímo. Díky nevědomému zpracování nového vzorce poskytnutého metaforou může dojít k trvalým změnám v pohledu na danou situaci. Větší dopad má také užívání metafor, které užívá sám klient, či jejich přizpůsobení oblastem, kterým se klient věnuje (např. z oblasti sportu či počítačů). Příkladem metaforického přerámování v terapii může být užití metafory rozbitého alarmu ve vztahu k panickým atakám klienta. Dostane tak perspektivu, ve které je úzkost užitečný nástroj (stejně jako alarm), který je však potřeba přenastavit tak, aby se spustil jen v odpovídající situaci přiměřeným způsobem.&amp;lt;ref&amp;gt;Tyrell, M. (2014). ''Přerámování v terapii: Umění vidět jinak.'' Portál.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;Jedním z účelů užití metafory v terapii je '''[[přerámování]]''' situace klienta. Metaforické vyjádření umožní klientovi všimnout si nových souvislostí a vidět svou situaci z jiné perspektivy. Přitom umožňuje, aby si klient toto spojení domyslel sám, což má větší dopad, než kdyby mu terapeut novou perspektivu předkládal přímo. Díky nevědomému zpracování nového vzorce poskytnutého metaforou může dojít k trvalým změnám v pohledu na danou situaci. Větší dopad má také užívání metafor, které užívá sám klient, či jejich přizpůsobení oblastem, kterým se klient věnuje (např. z oblasti sportu či počítačů). Příkladem metaforického přerámování v terapii může být užití metafory rozbitého alarmu ve vztahu k panickým atakám klienta. Dostane tak perspektivu, ve které je úzkost užitečný nástroj (stejně jako alarm), který je však potřeba přenastavit tak, aby se spustil jen v odpovídající situaci přiměřeným způsobem.&amp;lt;ref&amp;gt;Tyrell, M. (2014). ''Přerámování v terapii: Umění vidět jinak.'' Portál.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td colspan=&quot;2&quot; class=&quot;diff-lineno&quot; id=&quot;mw-diff-left-l84&quot; &gt;Řádek 84:&lt;/td&gt;
&lt;td colspan=&quot;2&quot; class=&quot;diff-lineno&quot;&gt;Řádek 85:&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;===Další doporučená literatura===&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;===Další doporučená literatura===&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td colspan=&quot;2&quot;&gt; &lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt;+&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #a3d3ff; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;&lt;ins style=&quot;font-weight: bold; text-decoration: none;&quot;&gt;* Leary, D. E. (Ed., 1995). ''Metaphors in the History of Psychology''. Cambridge University Press.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;/ins&gt;&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;===Zdroje obrázků===&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;===Zdroje obrázků===&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td colspan=&quot;2&quot;&gt; &lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt;+&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #a3d3ff; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;&lt;ins style=&quot;font-weight: bold; text-decoration: none;&quot;&gt;* George Lakoff: https://commons.wikimedia.org/wiki/File:George_Lakoff_(cropped).jpg&lt;/ins&gt;&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td colspan=&quot;2&quot;&gt; &lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt;+&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #a3d3ff; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;&lt;ins style=&quot;font-weight: bold; text-decoration: none;&quot;&gt;* Solomon Asch: https://commons.wikimedia.org/wiki/File:Solomon_Asch_.jpg&lt;/ins&gt;&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td colspan=&quot;2&quot;&gt; &lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt;+&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #a3d3ff; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;&lt;ins style=&quot;font-weight: bold; text-decoration: none;&quot;&gt;* Psychoterapie: https://commons.wikimedia.org/wiki/File:Psychotherapy_icon.png&lt;/ins&gt;&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;===Externí odkazy===&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;===Externí odkazy===&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td colspan=&quot;2&quot;&gt; &lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt;+&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #a3d3ff; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;&lt;ins style=&quot;font-weight: bold; text-decoration: none;&quot;&gt;* Metafora - anglický článek na Wiki: https://en.wikipedia.org/wiki/Metaphor&lt;/ins&gt;&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;===Odkazy na související články===&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;===Odkazy na související články===&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td colspan=&quot;2&quot;&gt; &lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt;+&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #a3d3ff; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;&lt;ins style=&quot;font-weight: bold; text-decoration: none;&quot;&gt;[[Psychologie řeči. Psycholingvistika|Psycholingvistika]]&lt;/ins&gt;&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td colspan=&quot;2&quot;&gt; &lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt;+&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #a3d3ff; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;&lt;ins style=&quot;font-weight: bold; text-decoration: none;&quot;&gt;&lt;/ins&gt;&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td colspan=&quot;2&quot;&gt; &lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt;+&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #a3d3ff; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;&lt;ins style=&quot;font-weight: bold; text-decoration: none;&quot;&gt;[[Kognitivní psychologie]]&lt;/ins&gt;&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td colspan=&quot;2&quot;&gt; &lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt;+&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #a3d3ff; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;&lt;ins style=&quot;font-weight: bold; text-decoration: none;&quot;&gt;&lt;/ins&gt;&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td colspan=&quot;2&quot;&gt; &lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt;+&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #a3d3ff; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;&lt;ins style=&quot;font-weight: bold; text-decoration: none;&quot;&gt;[[Gestaltismus]]&lt;/ins&gt;&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td colspan=&quot;2&quot;&gt; &lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt;+&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #a3d3ff; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;&lt;ins style=&quot;font-weight: bold; text-decoration: none;&quot;&gt;&lt;/ins&gt;&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td colspan=&quot;2&quot;&gt; &lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt;+&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #a3d3ff; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;&lt;ins style=&quot;font-weight: bold; text-decoration: none;&quot;&gt;[[Neobehaviorismus a operacionalismus|Neobehaviorismus]]&lt;/ins&gt;&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td colspan=&quot;2&quot;&gt; &lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt;+&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #a3d3ff; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;&lt;ins style=&quot;font-weight: bold; text-decoration: none;&quot;&gt;&lt;/ins&gt;&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td colspan=&quot;2&quot;&gt; &lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt;+&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #a3d3ff; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;&lt;ins style=&quot;font-weight: bold; text-decoration: none;&quot;&gt;[[Schizofrenie]]&lt;/ins&gt;&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td colspan=&quot;2&quot;&gt; &lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt;+&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #a3d3ff; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;&lt;ins style=&quot;font-weight: bold; text-decoration: none;&quot;&gt;[[Poruchy autistického spektra]]&lt;/ins&gt;&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;===Klíčová slova===&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;===Klíčová slova===&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td colspan=&quot;2&quot; class=&quot;diff-lineno&quot; id=&quot;mw-diff-left-l100&quot; &gt;Řádek 100:&lt;/td&gt;
&lt;td colspan=&quot;2&quot; class=&quot;diff-lineno&quot;&gt;Řádek 116:&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;[[Kategorie:Vývojová psychologie|*]]&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;[[Kategorie:Vývojová psychologie|*]]&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt;−&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #ffe49c; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;metafora, psycholingvistika&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt;+&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #a3d3ff; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;metafora, psycholingvistika&lt;ins class=&quot;diffchange diffchange-inline&quot;&gt;, psychoterapie&lt;/ins&gt;&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;/table&gt;</summary>
		<author><name>Monika.Krejci</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Psychologie_metafory&amp;diff=71089&amp;oldid=prev</id>
		<title>Monika.Krejci: /* Druhy a pojetí metafory */</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Psychologie_metafory&amp;diff=71089&amp;oldid=prev"/>
		<updated>2022-05-12T19:48:24Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;&lt;span dir=&quot;auto&quot;&gt;&lt;span class=&quot;autocomment&quot;&gt;Druhy a pojetí metafory&lt;/span&gt;&lt;/span&gt;&lt;/p&gt;
&lt;a href=&quot;https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Psychologie_metafory&amp;amp;diff=71089&amp;amp;oldid=71088&quot;&gt;Ukázat změny&lt;/a&gt;</summary>
		<author><name>Monika.Krejci</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Psychologie_metafory&amp;diff=71088&amp;oldid=prev</id>
		<title>Monika.Krejci v 11. 5. 2022, 20:44</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Psychologie_metafory&amp;diff=71088&amp;oldid=prev"/>
		<updated>2022-05-11T20:44:16Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;&lt;/p&gt;
&lt;table class=&quot;diff diff-contentalign-left&quot; data-mw=&quot;interface&quot;&gt;
				&lt;col class=&quot;diff-marker&quot; /&gt;
				&lt;col class=&quot;diff-content&quot; /&gt;
				&lt;col class=&quot;diff-marker&quot; /&gt;
				&lt;col class=&quot;diff-content&quot; /&gt;
				&lt;tr class=&quot;diff-title&quot; lang=&quot;cs&quot;&gt;
				&lt;td colspan=&quot;2&quot; style=&quot;background-color: #fff; color: #222; text-align: center;&quot;&gt;← Starší verze&lt;/td&gt;
				&lt;td colspan=&quot;2&quot; style=&quot;background-color: #fff; color: #222; text-align: center;&quot;&gt;Verze z 11. 5. 2022, 20:44&lt;/td&gt;
				&lt;/tr&gt;&lt;tr&gt;&lt;td colspan=&quot;2&quot; class=&quot;diff-lineno&quot; id=&quot;mw-diff-left-l59&quot; &gt;Řádek 59:&lt;/td&gt;
&lt;td colspan=&quot;2&quot; class=&quot;diff-lineno&quot;&gt;Řádek 59:&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;===Metafory pohledem psychopatologie===&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;===Metafory pohledem psychopatologie===&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt;−&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #ffe49c; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;Ruský lingvista '''Roman Jakobson''' na základě ne/narušení schopnosti tvořit a chápat metafory analyzuje a klasifikuje afázie. Metaforu chápe jako základní mechanismus konceptualizace v jazyce, přičemž pokud jsou narušeny odpovídající kognitivní struktury, na kterých tato konceptualizace závisí, tak dochází k poruše řeči. Jakobson dělí afázie na poruchy v oblasti podobnosti a poruchy v oblasti soumeznosti. U poruch podobnosti je dle něj postižena schopnost selekce a substituce slov, tedy i schopnost užívat metafory. Člověk s touto poruchou je závislý na kontextu, když tedy dostane k dispozici útržek slova, věty nebo promluvy, dokáže slova doplnit nebo reagovat a pokračovat v rozhovoru. Nedokáže však rozhovor začít, nedokáže vytvořit a pochopit monolog, potřebuje vždy určitý kontext. Stejně tak ve větě užívá pouze slova odkazující ke kontextu jako zájmena či spojky, ale slova počáteční nebo rozpoznatelná z kontextu (jako podmět) vynechává. Nedokáže také pojmenovat předmět, pojmenuje pouze kontext, např. jak se předmět používá (např. místo „tužka“ řekne „na psaní“). Tito pacienti chápou slova v doslovném významu a nedokážou pochopit či užít metaforu. Naopak metonymii užít dokážou, jelikož je opřená o kontext, o soumeznost mezi slovy či předměty (např. vidlička místo nůž, protože se obvykle užívají společně; kouřit místo dýmka).&amp;lt;ref name=&amp;quot;:4&amp;quot;&amp;gt;Jakobson, R. (1995). Dva aspekty jazyka a dva typy afatických poruch. In R. Jakobson, ''Poetická funkce'' (s. 55–74). H&amp;amp;H.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt;+&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #a3d3ff; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;Ruský lingvista '''Roman Jakobson''' na základě ne/narušení schopnosti tvořit a chápat metafory analyzuje a klasifikuje afázie. Metaforu chápe jako základní mechanismus konceptualizace v jazyce, přičemž pokud jsou narušeny odpovídající kognitivní struktury, na kterých tato konceptualizace závisí, tak dochází k poruše řeči. Jakobson dělí afázie na poruchy v oblasti podobnosti a poruchy v oblasti soumeznosti. U poruch &lt;ins class=&quot;diffchange diffchange-inline&quot;&gt;'''&lt;/ins&gt;podobnosti&lt;ins class=&quot;diffchange diffchange-inline&quot;&gt;''' &lt;/ins&gt;je dle něj postižena schopnost selekce a substituce slov, tedy i schopnost užívat metafory. Člověk s touto poruchou je závislý na kontextu, když tedy dostane k dispozici útržek slova, věty nebo promluvy, dokáže slova doplnit nebo reagovat a pokračovat v rozhovoru. Nedokáže však rozhovor začít, nedokáže vytvořit a pochopit monolog, potřebuje vždy určitý kontext. Stejně tak ve větě užívá pouze slova odkazující ke kontextu jako zájmena či spojky, ale slova počáteční nebo rozpoznatelná z kontextu (jako podmět) vynechává. Nedokáže také pojmenovat předmět, pojmenuje pouze kontext, např. jak se předmět používá (např. místo „tužka“ řekne „na psaní“). Tito pacienti chápou slova v doslovném významu a nedokážou pochopit či užít metaforu. Naopak metonymii užít dokážou, jelikož je opřená o kontext, o soumeznost mezi slovy či předměty (např. vidlička místo nůž, protože se obvykle užívají společně; kouřit místo dýmka).&amp;lt;ref name=&amp;quot;:4&amp;quot;&amp;gt;Jakobson, R. (1995). Dva aspekty jazyka a dva typy afatických poruch. In R. Jakobson, ''Poetická funkce'' (s. 55–74). H&amp;amp;H.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt;−&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #ffe49c; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;U druhého typu afázie, poruchy v oblasti soumeznosti, dle Jakobsona dochází naopak k postižení schopnosti kombinace a kontextuace, přičemž selekce a substituce jsou zachovány. Poškozena je schopnost kombinovat slova do vět, kdy se nejedná o nedostatek slov, ale o neschopnost dát slova do kontextu. Věty jsou agramatické, chybí pravidla organizující slova do vět, je přítomna jen chaotická „hromada slov“. Pacient neužívá spojky, předložky, zájmena, členy, často užívá jen jednoslovné promluvy. Záměny slov u těchto pacientů mají metaforický charakter založený na podobnosti – např. dalekohled místo mikroskop. Naopak zde není zachována schopnost tvořit a chápat metonymii.&amp;lt;ref name=&amp;quot;:4&amp;quot; /&amp;gt;&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt;+&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #a3d3ff; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;U druhého typu afázie, poruchy v oblasti &lt;ins class=&quot;diffchange diffchange-inline&quot;&gt;'''&lt;/ins&gt;soumeznosti&lt;ins class=&quot;diffchange diffchange-inline&quot;&gt;'''&lt;/ins&gt;, dle Jakobsona dochází naopak k postižení schopnosti kombinace a kontextuace, přičemž selekce a substituce jsou zachovány. Poškozena je schopnost kombinovat slova do vět, kdy se nejedná o nedostatek slov, ale o neschopnost dát slova do kontextu. Věty jsou agramatické, chybí pravidla organizující slova do vět, je přítomna jen chaotická „hromada slov“. Pacient neužívá spojky, předložky, zájmena, členy, často užívá jen jednoslovné promluvy. Záměny slov u těchto pacientů mají metaforický charakter založený na podobnosti – např. dalekohled místo mikroskop. Naopak zde není zachována schopnost tvořit a chápat metonymii.&amp;lt;ref name=&amp;quot;:4&amp;quot; /&amp;gt;&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt;−&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #ffe49c; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;Výrazné narušení chápání a užívání metafor je přítomno u schizofrenie. Pacienti se schizofrenií nedokážou používat metafory tak, jak jsou běžně užívány, nechápou jejich přenesený význam. Mají konkrétní myšlení a metaforické významy chápou a používají doslovně. Dochází u nich k určitému „propletení“ konkrétního a metaforického významu, znamená to pro ně totéž. Zároveň mají ale tendenci tyto (doslovně chápané) metaforické výrazy ve svých asociacích používat častěji než běžná populace, převažujícím způsobem uvažování či odpovídání v projektivních testech je pro ně právě kombinace abstraktního a konkrétního. Doslovné chápání a užívání metafor souvisí také se ztrátou kontaktu s realitou u lidí se schizofrenií, jelikož podle toho také často jednají. Jejich svět je zároveň velmi osobní, protože nejsou schopni používat neutrální abstraktní pojmy. Vše mají asociováno s konkrétními věcmi z jejich vlastní zkušenosti, např. pojem „stůl“ asociují s konkrétním stolem, který mají např. doma. To je také jeden z faktorů, který vede k jejich vztahovačnosti a pocitu ohrožení. Jelikož schopnost chápat přenesené významy se plně rozvíjí až v adolescenci, tak schizofrenii můžeme pozorovat zpravidla až od tohoto období, kdy si můžeme všimnout právě těchto nápadností v řeči (vážně míněné proplétání konkrétního a abstraktního). (přednášky Jiřího Michalce)&amp;lt;&lt;del class=&quot;diffchange diffchange-inline&quot;&gt;br &lt;/del&gt;/&amp;gt;&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt;+&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #a3d3ff; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;Výrazné narušení chápání a užívání metafor je přítomno u &lt;ins class=&quot;diffchange diffchange-inline&quot;&gt;'''&lt;/ins&gt;schizofrenie&lt;ins class=&quot;diffchange diffchange-inline&quot;&gt;'''&lt;/ins&gt;. Pacienti se schizofrenií nedokážou používat metafory tak, jak jsou běžně užívány, nechápou jejich přenesený význam. Mají konkrétní myšlení a metaforické významy chápou a používají doslovně. Dochází u nich k určitému „propletení“ konkrétního a metaforického významu, znamená to pro ně totéž. Zároveň mají ale tendenci tyto (doslovně chápané) metaforické výrazy ve svých asociacích používat častěji než běžná populace, převažujícím způsobem uvažování či odpovídání v projektivních testech je pro ně právě kombinace abstraktního a konkrétního. Doslovné chápání a užívání metafor souvisí také se ztrátou kontaktu s realitou u lidí se schizofrenií, jelikož podle toho také často jednají. Jejich svět je zároveň velmi osobní, protože nejsou schopni používat neutrální abstraktní pojmy. Vše mají asociováno s konkrétními věcmi z jejich vlastní zkušenosti, např. pojem „stůl“ asociují s konkrétním stolem, který mají např. doma. To je také jeden z faktorů, který vede k jejich vztahovačnosti a pocitu ohrožení. Jelikož schopnost chápat přenesené významy se plně rozvíjí až v adolescenci, tak schizofrenii můžeme pozorovat zpravidla až od tohoto období, kdy si můžeme všimnout právě těchto nápadností v řeči (vážně míněné proplétání konkrétního a abstraktního). (přednášky Jiřího Michalce)&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td colspan=&quot;2&quot;&gt; &lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt;+&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #a3d3ff; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt; &lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td colspan=&quot;2&quot;&gt; &lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt;+&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #a3d3ff; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;&lt;ins class=&quot;diffchange diffchange-inline&quot;&gt;Další duševní nemocí, u které je narušeno užívání a chápání metafor, jsou '''poruchy autistického spektra'''. Člověk s autismem, pokud užívá jazyk, tak užívá a chápe pouze doslovné významy slov. Nerozumí metaforickému významu či ironii. Dle Happé to může souviset s narušením sociální kognice, resp. metakognice či teorie mysli u poruch autistického spektra. Pro porozumění metafoře či ironii je totiž potřeba rozumět komunikačním záměrům mluvčího, což souvisí s teorií mysli. Tato schopnost je však u autismu narušena.&amp;lt;ref&amp;gt;Happé, F. G. E. (1995). Understanding minds and metaphors: Insights from the study of figurative language in autism. ''Metaphor and Symbolic Activity 10''(4), 275–295. &amp;lt;nowiki&amp;gt;https://doi.org/10.1207/s15327868ms1004_3&amp;lt;/nowiki&amp;gt;&amp;lt;/ref&amp;gt; Ukazuje se však, že důležitým faktorem v neschopnosti porozumět metafoře je obecné omezení jazykových schopností, které je u autismu také přítomno.&amp;lt;ref&amp;gt;Morsanyi, K., Stamenković, D., &amp;amp; Holyoak, K. J. (2020). Metaphor processing in autism: A systematic review and meta-analysis. ''Developmental Review 57'', 1–18. &amp;lt;nowiki&amp;gt;https://doi.org/10.1016/j.dr.2020.100925&amp;lt;/nowiki&amp;gt;&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;/ins&gt;&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td colspan=&quot;2&quot;&gt; &lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt;+&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #a3d3ff; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt; &lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td colspan=&quot;2&quot;&gt; &lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt;+&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #a3d3ff; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;&lt;ins class=&quot;diffchange diffchange-inline&quot;&gt;=== Využití metafory v psychoterapii ===&lt;/ins&gt;&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td colspan=&quot;2&quot;&gt; &lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt;+&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #a3d3ff; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;&lt;ins class=&quot;diffchange diffchange-inline&quot;&gt;V psychoterapii jsou metafory často užívány, a to jak ze strany terapeuta, tak ze strany klienta. Metafora pomáhá vyslovit latentní významy, které se těžko popisují přímo, umožňuje také klientovi získat určitý odstup při popisu náročných témat a jejich snazší sdílení. Terapeut může pomocí metafory shrnout, jak rozumí tomu, co klient říká, může mu v metafoře nabídnout novou perspektivu. Metafora usnadňuje porozumění a umožňuje hlubší pochopení toho, o čem se hovoří. Zároveň může sloužit jako určitý projektivní test, jelikož klient může její význam vnímat odlišně než terapeut. Společně pak mohou hledat její význam pro klienta. Metafora přitom může být užívána v podobě jednoduchého symbolu, ale i celistvého příběhu.&amp;lt;ref name=&amp;quot;:5&amp;quot;&amp;gt;Zatloukal, L., &amp;amp; Žákovský, D. (2016). Dvě lekce ze zahradnického umění – využití metafor v terapii zaměřené na řešení. ''Psychoterapie 10''(1), 51–63.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;/ins&gt;&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td colspan=&quot;2&quot;&gt; &lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt;+&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #a3d3ff; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt; &lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td colspan=&quot;2&quot;&gt; &lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt;+&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #a3d3ff; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;&lt;ins class=&quot;diffchange diffchange-inline&quot;&gt;Jedním z účelů užití metafory v terapii je '''přerámování''' situace klienta. Metaforické vyjádření umožní klientovi všimnout si nových souvislostí a vidět svou situaci z jiné perspektivy. Přitom umožňuje, aby si klient toto spojení domyslel sám, což má větší dopad, než kdyby mu terapeut novou perspektivu předkládal přímo. Díky nevědomému zpracování nového vzorce poskytnutého metaforou může dojít k trvalým změnám v pohledu na danou situaci. Větší dopad má také užívání metafor, které užívá sám klient, či jejich přizpůsobení oblastem, kterým se klient věnuje (např. z oblasti sportu či počítačů). Příkladem metaforického přerámování v terapii může být užití metafory rozbitého alarmu ve vztahu k panickým atakám klienta. Dostane tak perspektivu, ve které je úzkost užitečný nástroj (stejně jako alarm), který je však potřeba přenastavit tak, aby se spustil jen v odpovídající situaci přiměřeným způsobem.&amp;lt;ref&amp;gt;Tyrell, M. (2014). ''Přerámování v terapii: Umění vidět jinak.'' Portál.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;/ins&gt;&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td colspan=&quot;2&quot;&gt; &lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt;+&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #a3d3ff; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt; &lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td colspan=&quot;2&quot;&gt; &lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt;+&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #a3d3ff; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;&lt;ins class=&quot;diffchange diffchange-inline&quot;&gt;Práce s metaforou v terapii spočívá i v zachycení metafor užívaných přímo klientem samotným či jeho podpoření k metaforickému vyjádření. Terapeut se může klienta například zeptat, kdyby měl dané téma připodobnit ke zvířeti (či počasí/pohádce/hudbě,…), jaké by to bylo. Umožní tím přechod od logického myšlení k symbolickému, kreativnímu. Následně je možné metaforu prozkoumat, jak konkrétně vypadá, jaké s ní má klient spojené pocity a myšlenky. Pak je možné s metaforou pracovat dále a rozvíjet ji např. při představě budoucnosti či zdrojů (např. zda by si klient přál zmenšit sílu „výbuchu“; kdy se mu podařilo „uhasit roznětku“ apod.). Nakonec je užitečné metaforu propojit s životem klienta a ukotvit ji. To je možné udělat pomocí konkretizace metafory, co konkrétně daná metafora v životě klienta znamená, jaké tam jsou paralely, a jaké nové možnosti metaforický pohled nabízí v životě klienta. Také je možné metaforu použít pro experiment, který může klient vyzkoušet a pozorovat změnu. Třetí možností ukotvení metafory je zaměření se na nevědomé učení, kdy terapeut nechá metaforu působit ve formě sugesce, bez dalšího vysvětlování a vědomého porozumění metafoře klientem, např. prostřednictvím hypnózy.&lt;/ins&gt;&amp;lt;&lt;ins class=&quot;diffchange diffchange-inline&quot;&gt;ref name=&amp;quot;:5&amp;quot; &lt;/ins&gt;/&amp;gt;&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;==Externí nepublikované zdroje==&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;==Externí nepublikované zdroje==&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;Ke zpracování článku byly uplatněny také poznámky z přednášek PhDr. Jiřího Michalce, Ph.D., získané v rámci kurzu Diagnostika dospělých vyučovaného na Katedře psychologie FF UK. Dále byla použita prezentace z přednášek Daniela Hellera dle Vladimíra Kebzy z kurzu Psychologie osobnosti vyučovaného v předchozích letech na Katedře psychologie FF UK. Také byly využity prezentace z kurzu Mgr. Ondřeje Švece, Phd. Klíčové metafory evropské modernity vyučovaného na Ústavu filosofie a religionistiky FF UK.&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;Ke zpracování článku byly uplatněny také poznámky z přednášek PhDr. Jiřího Michalce, Ph.D., získané v rámci kurzu Diagnostika dospělých vyučovaného na Katedře psychologie FF UK. Dále byla použita prezentace z přednášek Daniela Hellera dle Vladimíra Kebzy z kurzu Psychologie osobnosti vyučovaného v předchozích letech na Katedře psychologie FF UK. Také byly využity prezentace z kurzu Mgr. Ondřeje Švece, Phd. Klíčové metafory evropské modernity vyučovaného na Ústavu filosofie a religionistiky FF UK.&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;/table&gt;</summary>
		<author><name>Monika.Krejci</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Psychologie_metafory&amp;diff=71087&amp;oldid=prev</id>
		<title>Monika.Krejci v 11. 5. 2022, 20:00</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Psychologie_metafory&amp;diff=71087&amp;oldid=prev"/>
		<updated>2022-05-11T20:00:23Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;&lt;/p&gt;
&lt;a href=&quot;https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Psychologie_metafory&amp;amp;diff=71087&amp;amp;oldid=71085&quot;&gt;Ukázat změny&lt;/a&gt;</summary>
		<author><name>Monika.Krejci</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Psychologie_metafory&amp;diff=71085&amp;oldid=prev</id>
		<title>Monika.Krejci v 4. 5. 2022, 20:50</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Psychologie_metafory&amp;diff=71085&amp;oldid=prev"/>
		<updated>2022-05-04T20:50:31Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;&lt;/p&gt;
&lt;a href=&quot;https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Psychologie_metafory&amp;amp;diff=71085&amp;amp;oldid=71083&quot;&gt;Ukázat změny&lt;/a&gt;</summary>
		<author><name>Monika.Krejci</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Psychologie_metafory&amp;diff=71083&amp;oldid=prev</id>
		<title>Monika.Krejci v 3. 5. 2022, 20:46</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Psychologie_metafory&amp;diff=71083&amp;oldid=prev"/>
		<updated>2022-05-03T20:46:11Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;&lt;/p&gt;
&lt;table class=&quot;diff diff-contentalign-left&quot; data-mw=&quot;interface&quot;&gt;
				&lt;col class=&quot;diff-marker&quot; /&gt;
				&lt;col class=&quot;diff-content&quot; /&gt;
				&lt;col class=&quot;diff-marker&quot; /&gt;
				&lt;col class=&quot;diff-content&quot; /&gt;
				&lt;tr class=&quot;diff-title&quot; lang=&quot;cs&quot;&gt;
				&lt;td colspan=&quot;2&quot; style=&quot;background-color: #fff; color: #222; text-align: center;&quot;&gt;← Starší verze&lt;/td&gt;
				&lt;td colspan=&quot;2&quot; style=&quot;background-color: #fff; color: #222; text-align: center;&quot;&gt;Verze z 3. 5. 2022, 20:46&lt;/td&gt;
				&lt;/tr&gt;&lt;tr&gt;&lt;td colspan=&quot;2&quot; class=&quot;diff-lineno&quot; id=&quot;mw-diff-left-l1&quot; &gt;Řádek 1:&lt;/td&gt;
&lt;td colspan=&quot;2&quot; class=&quot;diff-lineno&quot;&gt;Řádek 1:&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td colspan=&quot;2&quot;&gt; &lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt;+&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #a3d3ff; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;&lt;ins style=&quot;font-weight: bold; text-decoration: none;&quot;&gt;'''Metafora''' (ze starořeckého ''μεταφορά'' – „přenesení“) je jazykový prostředek, pomocí kterého převádíme význam jednoho objektu na jiný na základě jejich vnější podobnosti. Předkládáme tak obrazovou představu o určitém objektu pomocí připodobnění k jinému, vytvořením určité analogie. Tím můžeme v promluvě usnadnit i prohloubit pochopení, rozvinout představivost či oživit promluvu vytvořením neočekávaných asociací. Jedná se o významný prvek v poezii, avšak metafory užíváme i v běžném jazyce. Příkladem takového užití je např. sousloví „podzim života“, které je metaforickým označením stáří.&amp;lt;ref&amp;gt;Müller, L. &amp;amp; Müller, A. (Eds., 2006). ''Slovník analytické psychologie.'' Portál.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;/ins&gt;&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td colspan=&quot;2&quot;&gt; &lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt;+&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #a3d3ff; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;&lt;ins style=&quot;font-weight: bold; text-decoration: none;&quot;&gt;&lt;/ins&gt;&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td colspan=&quot;2&quot;&gt; &lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt;+&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #a3d3ff; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;&lt;ins style=&quot;font-weight: bold; text-decoration: none;&quot;&gt;Metafora je využívána i v jazyce vědeckém, obzvláště u nových či abstraktních témat, kde umožňuje abstraktní pojmy připodobnit k lépe uchopitelným smyslovým skutečnostem a tím usnadnit porozumění (např. metoda CRISPR je metaforicky popisována jako molekulární nůžky pro editaci genů). Jako metaforu lze chápat i veškeré vědecké vytváření modelů reality. Humanitní vědy, včetně psychologie, jsou pak z velké části metaforické, jelikož zkoumají oblast nepřístupnou přímo našim smyslům. Například pojem paměť vysvětlujeme metaforicky jako skladiště s omezeným prostorem. (přednášky Daniela Hellera dle Vladimíra Kebzy)&lt;/ins&gt;&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td colspan=&quot;2&quot;&gt; &lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt;+&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #a3d3ff; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;&lt;ins style=&quot;font-weight: bold; text-decoration: none;&quot;&gt;&lt;/ins&gt;&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td colspan=&quot;2&quot;&gt; &lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt;+&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #a3d3ff; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;&lt;ins style=&quot;font-weight: bold; text-decoration: none;&quot;&gt;Metaforu je také možné chápat jako zkrácené přirovnání, přičemž v metafoře se na rozdíl od přirovnání podobnost mezi objekty nevyjadřuje explicitně (např. přirovnání „Petr je rychlý jako vítr“ vs. metafora „Petr je vítr“). Podobnosti, na základě kterých je metafora vytvořena, mohou být různého druhu – podobnost tvaru (např. perla rosy), funkce (např. hlava rodiny), množství (např. moře problémů), umístění (např. čelo postele) či vlastnosti (např. sametový hlas). Metafora je někdy obtížně odlišitelná od symbolu či alegorie, někdy je chápána jako nadřazený pojem či synonymum.&amp;lt;ref&amp;gt;Nekula, M. (2017). Metafora. In P. Karlík, M. Nekula, &amp;amp; J. Pleskalová (eds.), ''CzechEncy – Nový encyklopedický slovník češtiny.'' &amp;lt;nowiki&amp;gt;https://www.czechency.org/slovnik/METAFORA&amp;lt;/nowiki&amp;gt;&amp;lt;/ref&amp;gt; Od metafory pak odlišujeme metonymii, která je přenesením významu na základě vnitřní podobnosti (např. vypít sklenici místo vypít vodu ve sklenici).&amp;lt;ref&amp;gt;Jelínek, M., &amp;amp; Vepřek, J. (2017). Metonymie. In P. Karlík, M. Nekula, &amp;amp; J. Pleskalová (eds.), ''CzechEncy – Nový encyklopedický slovník češtiny.'' &amp;lt;nowiki&amp;gt;https://www.czechency.org/slovnik/METONYMIE&amp;lt;/nowiki&amp;gt;&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;/ins&gt;&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td colspan=&quot;2&quot;&gt; &lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt;+&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #a3d3ff; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;&lt;ins style=&quot;font-weight: bold; text-decoration: none;&quot;&gt;&lt;/ins&gt;&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td colspan=&quot;2&quot;&gt; &lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt;+&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #a3d3ff; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;&lt;ins style=&quot;font-weight: bold; text-decoration: none;&quot;&gt;== Druhy a pojetí metafory ==&lt;/ins&gt;&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td colspan=&quot;2&quot;&gt; &lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt;+&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #a3d3ff; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;&lt;ins style=&quot;font-weight: bold; text-decoration: none;&quot;&gt;Mezi hlavní druhy pojetí metafory patří teorie substituční, komparační a interakční. V '''substitučním''' pojetí metafora slouží jako náhrada doslovného významu. V tomto pojetí je metafora přímo převoditelná na doslovný výraz (např. „Patrik je lev“ by bylo převoditelné na „Patrik je statečný“). V '''komparačním''' pojetí metafora konstatuje podobnost mezi objekty, funguje jako přirovnání. Tím dochází opět pouze k přímému nahrazení doslovného významu (např. „Patrik je jako lev“). Metaforické vyjádření tak v těchto případech funguje spíše jako synonymum pro vyjádření doslovné.&amp;lt;ref name=&amp;quot;:0&amp;quot;&amp;gt;Black, M. (1955). Metaphor. ''Proceedings of the Aristotelian Society 55''(1), 273–294. &amp;lt;nowiki&amp;gt;https://doi.org/10.1093/aristotelian/55.1.273&amp;lt;/nowiki&amp;gt;&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;/ins&gt;&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td colspan=&quot;2&quot;&gt; &lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt;+&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #a3d3ff; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;&lt;ins style=&quot;font-weight: bold; text-decoration: none;&quot;&gt;&lt;/ins&gt;&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td colspan=&quot;2&quot;&gt; &lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt;+&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #a3d3ff; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;&lt;ins style=&quot;font-weight: bold; text-decoration: none;&quot;&gt;Obě zmíněná pojetí kritizuje americký filosof '''Max Black''', který navázal na poznatky Ivora A. Richardse a představil '''interakční teorii''' metafory. Dle Blacka v metafoře dochází k transformaci doslovného významu, nejde o pouhou přímočarou náhradu doslovného významu metaforou. Zároveň dle něj metaforický význam přesahuje význam doslovný, nejde tedy metaforické vyjádření shrnout pouze jako seznam podobností. V interakční teorii Black reflektuje, že někdy metafora není vytvářena na základě apriorní podobnosti mezi objekty, ale naopak tato podobnost je spíše výsledkem utvořené metafory. Black hovoří o tom, že v rámci metafory vstupují do interakce dvě rozdílné myšlenky či představy, které se vzájemně ovlivňují a dávají tak vzniknout novým významům. Dochází tak k posunu významu obou objektů. Například v metafoře „člověk je vlk“ se na člověka promítají vlastnosti patřící vlkovi, přičemž jde pouze o určitý výběr vlastností, které mluvčí člověku připisuje. U objektu vlka pak také dochází k posunu významu, kdy vlk se zase svými vybranými vlastnostmi přibližuje člověku. Tato interakce a posun významu se odehrává v myslích řečníka a posluchače, kteří vybírají a aplikují významy na dané objekty. Díky metafoře můžeme vnímat aspekty skutečnosti, kterých si jinak nejsme vědomi.&amp;lt;ref name=&amp;quot;:0&amp;quot; /&amp;gt;&lt;/ins&gt;&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td colspan=&quot;2&quot;&gt; &lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt;+&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #a3d3ff; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;&lt;ins style=&quot;font-weight: bold; text-decoration: none;&quot;&gt;&lt;/ins&gt;&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td colspan=&quot;2&quot;&gt; &lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt;+&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #a3d3ff; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;&lt;ins style=&quot;font-weight: bold; text-decoration: none;&quot;&gt;Podobnost vnímá Black jako podstatnou součást metafory, jelikož každá metafora zprostředkovává nějakou analogii mezi objekty, implikuje srovnání. Někdy je však pomocí metafory vytvořena podobnost, která by byla jiným způsobem těžko zachytitelná. V metafoře jde tedy o objevování i tvoření podobnosti. Dle Blacka se tak jedná o kreativní a aktivní proces na straně mluvčího i příjemce, který metaforu pomocí své vlastní invence dekóduje. Tímto kreativním procesem a kognitivní aktivitou se také metafora odlišuje od pouhého přirovnání. Čím méně je v metafoře zapotřebí této aktivity a tvořivosti, tím je dle Blacka metafora slabší, snadněji nahraditelná doslovným výrokem a tedy také zbytečnější.&amp;lt;ref name=&amp;quot;:0&amp;quot; /&amp;gt;&lt;/ins&gt;&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td colspan=&quot;2&quot;&gt; &lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt;+&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #a3d3ff; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;&lt;ins style=&quot;font-weight: bold; text-decoration: none;&quot;&gt;&lt;/ins&gt;&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td colspan=&quot;2&quot;&gt; &lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt;+&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #a3d3ff; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;&lt;ins style=&quot;font-weight: bold; text-decoration: none;&quot;&gt;Americký filosof '''John R. Searl''' kritizuje Blackovu interakční teorii metafory. Tvrdí, že v metaforickém výroku nemusí být vždy přítomny metaforické i doslovné výrazy, mezi kterými by mohlo docházet k interakci a k významovému posunu, a že mezi čistě metaforickými výrazy interakce nedává smysl. Odmítá také pojetí metafory založené na podobnosti a říká, že existují i metaforické výroky, které nemohou být srovnány s žádným objektem, a přesto jsou pravdivé (dle Searla např. „čas letí“, „hodiny utíkají“). Dále argumentuje tím, že i když se podobnost užitá v rámci nějaké metafory ukáže jako nepravdivá, výrok zůstává pravdivý, jelikož daný objekt slouží pouze jako nositel významu. Například když řekneme, že Richard je gorila a budeme tím myslet, že je zuřivý, agresivní a násilný, ale výzkumníci zjistí, že gorily jsou ve skutečnosti plaché a citlivé, pravdivost našeho výroku to nijak neovlivní, protože se týká Richarda, nikoli goril, které jsou jen nositelem připsaného významu.&amp;lt;ref name=&amp;quot;:1&amp;quot;&amp;gt;Stachová, J. (1992). Metafora podle J. R. Searla a Maxe Blacka. ''Slovo a slovesnost 53''(4), s. 283–292.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;/ins&gt;&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td colspan=&quot;2&quot;&gt; &lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt;+&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #a3d3ff; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;&lt;ins style=&quot;font-weight: bold; text-decoration: none;&quot;&gt;&lt;/ins&gt;&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td colspan=&quot;2&quot;&gt; &lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt;+&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #a3d3ff; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;&lt;ins style=&quot;font-weight: bold; text-decoration: none;&quot;&gt;Searl kritizuje také srovnávací teorii metafory, jelikož dle něj není možné metaforický výraz vždy srovnat s doslovným objektem, převést ho na přirovnání v doslovném významu. Takové srovnání má neurčité podmínky, jelikož vybíráme z objektu pouze určité vlastnosti, které často ani nejsou srovnatelné, jelikož metaforický a doslovný výrok má odlišné podmínky pravdivosti. Například ve výroku „člověk je vlk“ jde pouze o vybrané vlastnosti vlka, které převádíme na člověka, a i tak tyto vlastnosti nejsou doslovně zcela totožné či srovnatelné. Nevíme také, jaké podobnosti měl řečník v metafoře na mysli. Nakonec připisování pravdivosti či nepravdivosti metaforickým výrokům zase odmítá Black, jelikož metafory nejsou verifikovatelné (a přesto dle něj mají hodnotu).&amp;lt;ref name=&amp;quot;:1&amp;quot; /&amp;gt;&lt;/ins&gt;&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td colspan=&quot;2&quot;&gt; &lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt;+&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #a3d3ff; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;&lt;ins style=&quot;font-weight: bold; text-decoration: none;&quot;&gt;&lt;/ins&gt;&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td colspan=&quot;2&quot;&gt; &lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt;+&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #a3d3ff; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;&lt;ins style=&quot;font-weight: bold; text-decoration: none;&quot;&gt;Black i Searl se shodují na tom, že metaforu není možné zcela přímo převést na doslovné přirovnání, s doslovným významem. Například u výroku „Terry je kus ledu“ nelze bez další specifikace říci, že Terry je jako kus ledu, protože led jako takový není např. bezcitný. Jde zde o asociaci mezi chladností a bezcitností, která se v dané kultuře postupně zažila, avšak není zde doslovná podobnost. Také se shodují, že nelze určit jasné kritérium pro odlišení metaforického a doslovného výroku, Black hovoří o tom, že každý výrok je částečně doslovný a částečně metaforický, jen v různém poměru.&amp;lt;ref name=&amp;quot;:1&amp;quot; /&amp;gt;&lt;/ins&gt;&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td colspan=&quot;2&quot;&gt; &lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt;+&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #a3d3ff; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;&lt;ins style=&quot;font-weight: bold; text-decoration: none;&quot;&gt;&lt;/ins&gt;&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td colspan=&quot;2&quot;&gt; &lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt;+&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #a3d3ff; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;&lt;ins style=&quot;font-weight: bold; text-decoration: none;&quot;&gt;Lidé často metaforu chápou jako okrajový prvek jazyka, který slouží jen k ozvláštnění mluvy či textu. V moderních pojetích metafory se však klade důraz na to, že metafora není jen jazykovým ozvláštněním, nýbrž důležitým prvkem pro zkoumání významu a zásadním prostředkem veškeré mezilidské komunikace a myšlení. Jedni z hlavních představitelů tohoto pojetí jsou '''Lakoff a Johnson''', jejichž teorie bude představena dále. Tito autoři popisují tři druhy metafor: strukturní, orientační a ontologické.&amp;lt;ref&amp;gt;Lakoff, G., &amp;amp; Johnson, M. (2002). ''Metafory, kterými žijeme.'' Host.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;/ins&gt;&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td colspan=&quot;2&quot;&gt; &lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt;+&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #a3d3ff; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;&lt;ins style=&quot;font-weight: bold; text-decoration: none;&quot;&gt;&lt;/ins&gt;&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td colspan=&quot;2&quot;&gt; &lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt;+&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #a3d3ff; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;&lt;ins style=&quot;font-weight: bold; text-decoration: none;&quot;&gt;'''Strukturní metafora''' dle Lakoffa a Johnsona strukturuje náš každodenní život a naše jednání, v rámci strukturní metafory je jeden pojem metaforicky strukturován na základě druhého pojmu. Například metafora „čas jsou peníze“ souvisí s tím, jak o čase přemýšlíme, hovoříme a jak s ním zacházíme (např. výroky „plýtvat časem“, „ušetřit čas“, „věnovat svůj čas někomu“, „naložit s časem“). Tento přístup k času je typický pro moderní západní kulturu, kde s časem zacházíme jako s cenným zbožím, jako s omezeným zdrojem. Existují ale kultury (především některé přírodní národy), které k času takto nepřistupují.&lt;/ins&gt;&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td colspan=&quot;2&quot;&gt; &lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt;+&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #a3d3ff; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;&lt;ins style=&quot;font-weight: bold; text-decoration: none;&quot;&gt;&lt;/ins&gt;&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td colspan=&quot;2&quot;&gt; &lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt;+&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #a3d3ff; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;&lt;ins style=&quot;font-weight: bold; text-decoration: none;&quot;&gt;'''Orientační metafora''' organizuje celý systém pojmů vůči sobě navzájem, přičemž většinou souvisí s orientací v prostoru (např. nahoře/dole, vpředu/vzadu, hluboký/mělký). Takto například štěstí orientujeme směrem nahoru, od čehož se opět odvíjí mnoho výroků (např. „nálada se mi zvedla“, „mám povznesenou náladu“ a naopak „cítím se skleslý“, „jsem na dně“). Tyto metafory vznikají na základě naší fyzické a kulturní zkušenosti, v různých kulturách se tedy mohou lišit. Například u zmíněného metaforického popisu štěstí mohla metafora vzniknout na základě toho, že když je člověk šťastný, má vzpřímený postoj, a naopak když je smutný, je spíše fyzicky pokleslý, schoulený.&lt;/ins&gt;&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td colspan=&quot;2&quot;&gt; &lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt;+&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #a3d3ff; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;&lt;ins style=&quot;font-weight: bold; text-decoration: none;&quot;&gt;&lt;/ins&gt;&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td colspan=&quot;2&quot;&gt; &lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt;+&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #a3d3ff; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;&lt;ins style=&quot;font-weight: bold; text-decoration: none;&quot;&gt;'''Ontologické metafory''' jsou založené na zkušenosti s různými fyzikálními objekty a látkami přesahující pouhou orientaci. Pomocí těchto metafor pohlížíme na události, činnosti či myšlenky jako na entity či substance. Příkladem může být vyjádření „bude potřeba velké množství trpělivosti“ či „moje hlava dnes nefunguje“. Také sem spadá chápání některých jevů pomocí metafory nádoby, která má určité hranice – např. „být ponořen do úkolu“, „být v rozpacích“. Dále do této kategorie metafor Lakoff a Johnson zahrnují také personifikaci, kdy o objektech hovoříme jako o živých bytostech (např. „inflace zaútočila“).&lt;/ins&gt;&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td colspan=&quot;2&quot;&gt; &lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt;+&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #a3d3ff; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;&lt;ins style=&quot;font-weight: bold; text-decoration: none;&quot;&gt;&lt;/ins&gt;&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;==Externí nepublikované zdroje==&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;==Externí nepublikované zdroje==&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;/table&gt;</summary>
		<author><name>Monika.Krejci</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Psychologie_metafory&amp;diff=71082&amp;oldid=prev</id>
		<title>Monika.Krejci: Založena nová stránka s textem „ ==Externí nepublikované zdroje== Ke zpracování článku byly uplatněny také poznámky z přednášek doc. PhDr. MUDr. Mgr. Radvana Bahbouha, Ph.D.,…“</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Psychologie_metafory&amp;diff=71082&amp;oldid=prev"/>
		<updated>2022-05-03T20:10:39Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Založena nová stránka s textem „ ==Externí nepublikované zdroje== Ke zpracování článku byly uplatněny také poznámky z přednášek doc. PhDr. MUDr. Mgr. Radvana Bahbouha, Ph.D.,…“&lt;/p&gt;
&lt;p&gt;&lt;b&gt;Nová stránka&lt;/b&gt;&lt;/p&gt;&lt;div&gt;&lt;br /&gt;
==Externí nepublikované zdroje==&lt;br /&gt;
Ke zpracování článku byly uplatněny také poznámky z přednášek doc. PhDr. MUDr. Mgr. Radvana Bahbouha, Ph.D., získané v rámci kurzu Psychologie osobnosti vyučovaného na Katedře psychologie (KPS) FF UK. Dále byla použita prezentace z přednášek Daniela Hellera dle Vladimíra Kebzy z kurzu Psychologie osobnosti vyučovaného v předchozích letech na Katedře psychologie FF UK.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Odkazy==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Reference===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&amp;lt;references /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Další doporučená literatura===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Zdroje obrázků===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Externí odkazy===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Odkazy na související články===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Klíčová slova===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[Kategorie:Obecná psychologie|*]]&lt;br /&gt;
[[Kategorie:Psychologie osobnosti|*]]&lt;br /&gt;
[[Kategorie:Vývojová psychologie|*]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
metafora, psycholingvistika&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Monika.Krejci</name></author>
		
	</entry>
</feed>