<?xml version="1.0"?>
<feed xmlns="http://www.w3.org/2005/Atom" xml:lang="cs">
	<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?action=history&amp;feed=atom&amp;title=Sou%C4%8Dasn%C3%A9_trendy_v_oblasti_klinick%C3%A9_psychologie</id>
	<title>Současné trendy v oblasti klinické psychologie - Historie editací</title>
	<link rel="self" type="application/atom+xml" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?action=history&amp;feed=atom&amp;title=Sou%C4%8Dasn%C3%A9_trendy_v_oblasti_klinick%C3%A9_psychologie"/>
	<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Sou%C4%8Dasn%C3%A9_trendy_v_oblasti_klinick%C3%A9_psychologie&amp;action=history"/>
	<updated>2026-04-24T04:51:08Z</updated>
	<subtitle>Historie editací této stránky</subtitle>
	<generator>MediaWiki 1.33.0</generator>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Sou%C4%8Dasn%C3%A9_trendy_v_oblasti_klinick%C3%A9_psychologie&amp;diff=71274&amp;oldid=prev</id>
		<title>Eliska.Slajsova.126: /* jak vytisknout vlastní dětskou knihu?Další doporučená literatura */</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Sou%C4%8Dasn%C3%A9_trendy_v_oblasti_klinick%C3%A9_psychologie&amp;diff=71274&amp;oldid=prev"/>
		<updated>2022-11-05T17:10:47Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;&lt;span dir=&quot;auto&quot;&gt;&lt;span class=&quot;autocomment&quot;&gt;jak vytisknout vlastní dětskou knihu?Další doporučená literatura&lt;/span&gt;&lt;/span&gt;&lt;/p&gt;
&lt;table class=&quot;diff diff-contentalign-left&quot; data-mw=&quot;interface&quot;&gt;
				&lt;col class=&quot;diff-marker&quot; /&gt;
				&lt;col class=&quot;diff-content&quot; /&gt;
				&lt;col class=&quot;diff-marker&quot; /&gt;
				&lt;col class=&quot;diff-content&quot; /&gt;
				&lt;tr class=&quot;diff-title&quot; lang=&quot;cs&quot;&gt;
				&lt;td colspan=&quot;2&quot; style=&quot;background-color: #fff; color: #222; text-align: center;&quot;&gt;← Starší verze&lt;/td&gt;
				&lt;td colspan=&quot;2&quot; style=&quot;background-color: #fff; color: #222; text-align: center;&quot;&gt;Verze z 5. 11. 2022, 17:10&lt;/td&gt;
				&lt;/tr&gt;&lt;tr&gt;&lt;td colspan=&quot;2&quot; class=&quot;diff-lineno&quot; id=&quot;mw-diff-left-l544&quot; &gt;Řádek 544:&lt;/td&gt;
&lt;td colspan=&quot;2&quot; class=&quot;diff-lineno&quot;&gt;Řádek 544:&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;&amp;lt;references /&amp;gt;&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;&amp;lt;references /&amp;gt;&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt;−&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #ffe49c; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;===&lt;del class=&quot;diffchange diffchange-inline&quot;&gt;jak vytisknout vlastní dětskou knihu?&lt;/del&gt;Další doporučená literatura===&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt;+&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #a3d3ff; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;===Další doporučená literatura===&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;*Timuľák, L. (2020). ''Transformace emoční bolesti v psychoterapii. Terapie zaměřená na emoce.'' Praha: Portál&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;*Timuľák, L. (2020). ''Transformace emoční bolesti v psychoterapii. Terapie zaměřená na emoce.'' Praha: Portál&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;/table&gt;</summary>
		<author><name>Eliska.Slajsova.126</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Sou%C4%8Dasn%C3%A9_trendy_v_oblasti_klinick%C3%A9_psychologie&amp;diff=71249&amp;oldid=prev</id>
		<title>Susus: /* Odkazy */</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Sou%C4%8Dasn%C3%A9_trendy_v_oblasti_klinick%C3%A9_psychologie&amp;diff=71249&amp;oldid=prev"/>
		<updated>2022-09-19T10:17:04Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;&lt;span dir=&quot;auto&quot;&gt;&lt;span class=&quot;autocomment&quot;&gt;Odkazy&lt;/span&gt;&lt;/span&gt;&lt;/p&gt;
&lt;table class=&quot;diff diff-contentalign-left&quot; data-mw=&quot;interface&quot;&gt;
				&lt;col class=&quot;diff-marker&quot; /&gt;
				&lt;col class=&quot;diff-content&quot; /&gt;
				&lt;col class=&quot;diff-marker&quot; /&gt;
				&lt;col class=&quot;diff-content&quot; /&gt;
				&lt;tr class=&quot;diff-title&quot; lang=&quot;cs&quot;&gt;
				&lt;td colspan=&quot;2&quot; style=&quot;background-color: #fff; color: #222; text-align: center;&quot;&gt;← Starší verze&lt;/td&gt;
				&lt;td colspan=&quot;2&quot; style=&quot;background-color: #fff; color: #222; text-align: center;&quot;&gt;Verze z 19. 9. 2022, 10:17&lt;/td&gt;
				&lt;/tr&gt;&lt;tr&gt;&lt;td colspan=&quot;2&quot; class=&quot;diff-lineno&quot; id=&quot;mw-diff-left-l535&quot; &gt;Řádek 535:&lt;/td&gt;
&lt;td colspan=&quot;2&quot; class=&quot;diff-lineno&quot;&gt;Řádek 535:&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;==Externí nepublikované zdroje==&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;==Externí nepublikované zdroje==&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;Ke zpracování článku byly uplatněny také poznámky a interní výukové materiály z kurzu speciální psychopatologie a z kurzu Integrativní psychoterapie na FFUK, výukové materiály z kurzu Základy psychoterapie Mgr. Petra Odstrčila a dále byly využity poznámky ze školení o DBT s Mudr. Zuzanou Špačkovou.&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;Ke zpracování článku byly uplatněny také poznámky a interní výukové materiály z kurzu speciální psychopatologie a z kurzu Integrativní psychoterapie na FFUK, výukové materiály z kurzu Základy psychoterapie Mgr. Petra Odstrčila a dále byly využity poznámky ze školení o DBT s Mudr. Zuzanou Špačkovou.&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td colspan=&quot;2&quot;&gt; &lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt;+&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #a3d3ff; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;&lt;ins style=&quot;font-weight: bold; text-decoration: none;&quot;&gt;&lt;/ins&gt;&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td colspan=&quot;2&quot;&gt; &lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt;+&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #a3d3ff; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;&lt;ins style=&quot;font-weight: bold; text-decoration: none;&quot;&gt;[https://www.bookprintingchina.com/Children-book-printing jak vytisknout vlastní dětskou knihu?]&lt;/ins&gt;&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;==Odkazy==&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;==Odkazy==&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td colspan=&quot;2&quot; class=&quot;diff-lineno&quot; id=&quot;mw-diff-left-l542&quot; &gt;Řádek 542:&lt;/td&gt;
&lt;td colspan=&quot;2&quot; class=&quot;diff-lineno&quot;&gt;Řádek 544:&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;&amp;lt;references /&amp;gt;&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;&amp;lt;references /&amp;gt;&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt;−&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #ffe49c; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;===Další doporučená literatura===&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt;+&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #a3d3ff; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;===&lt;ins class=&quot;diffchange diffchange-inline&quot;&gt;jak vytisknout vlastní dětskou knihu?&lt;/ins&gt;Další doporučená literatura===&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;*Timuľák, L. (2020). ''Transformace emoční bolesti v psychoterapii. Terapie zaměřená na emoce.'' Praha: Portál&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;*Timuľák, L. (2020). ''Transformace emoční bolesti v psychoterapii. Terapie zaměřená na emoce.'' Praha: Portál&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;/table&gt;</summary>
		<author><name>Susus</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Sou%C4%8Dasn%C3%A9_trendy_v_oblasti_klinick%C3%A9_psychologie&amp;diff=71219&amp;oldid=prev</id>
		<title>Eliska.Slajsova.124: /* Nové pojetí či vnitřní reorganizace určitých původních poruch (koncepční změny): */</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Sou%C4%8Dasn%C3%A9_trendy_v_oblasti_klinick%C3%A9_psychologie&amp;diff=71219&amp;oldid=prev"/>
		<updated>2022-08-25T13:32:43Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;&lt;span dir=&quot;auto&quot;&gt;&lt;span class=&quot;autocomment&quot;&gt;Nové pojetí či vnitřní reorganizace určitých původních poruch (koncepční změny):&lt;/span&gt;&lt;/span&gt;&lt;/p&gt;
&lt;table class=&quot;diff diff-contentalign-left&quot; data-mw=&quot;interface&quot;&gt;
				&lt;col class=&quot;diff-marker&quot; /&gt;
				&lt;col class=&quot;diff-content&quot; /&gt;
				&lt;col class=&quot;diff-marker&quot; /&gt;
				&lt;col class=&quot;diff-content&quot; /&gt;
				&lt;tr class=&quot;diff-title&quot; lang=&quot;cs&quot;&gt;
				&lt;td colspan=&quot;2&quot; style=&quot;background-color: #fff; color: #222; text-align: center;&quot;&gt;← Starší verze&lt;/td&gt;
				&lt;td colspan=&quot;2&quot; style=&quot;background-color: #fff; color: #222; text-align: center;&quot;&gt;Verze z 25. 8. 2022, 13:32&lt;/td&gt;
				&lt;/tr&gt;&lt;tr&gt;&lt;td colspan=&quot;2&quot; class=&quot;diff-lineno&quot; id=&quot;mw-diff-left-l134&quot; &gt;Řádek 134:&lt;/td&gt;
&lt;td colspan=&quot;2&quot; class=&quot;diff-lineno&quot;&gt;Řádek 134:&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;*'''Neurovývojové poruchy'''&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;*'''Neurovývojové poruchy'''&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;**''Autism spectrum disorders'' (Poruchy autistického spektra) budou nyní rozlišovány jen z hlediska eventuálně navíc přítomné či naopak nepřítomné poruchy intelektu a poruchy řeči. Nadále již nebude rozlišován Aspergerův syndrom, atypický autismus ani dětský autismus a pouze Rettův syndrom se nově objeví v kapitole Developmental anomalies (vývojové anomality). Důvodem sdružení dětského autismu, atypického autismu a Aspergerova syndromu do jedné diagnózy je dle Szatmariho&amp;lt;ref name=&amp;quot;:2&amp;quot; /&amp;gt; to, že podle několika systematických přehledů výzkumů se rozdíly mezi jednotlivými podtypy poruch v kategorii pervazivních vývojových poruch zdají být pochybné diagnostické validity nebo představují spíše kvantitativní než kvalitativní variaci. Seskupení těchto dosavadních diagnostických jednotek dohromady bude doprovázeno přidáním různých „specifikátorů“ k diagnóze poruch autistického spektra ve snaze zohlednit enormní heterogenitu projevů této poruchy. Mezi tyto specifikátory patří výše zmíněná úroveň intelektu, zároveň také jazyková úroveň, lékařské nebo genetické komorbidity a komorbidity jiných duševních poruch.&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;**''Autism spectrum disorders'' (Poruchy autistického spektra) budou nyní rozlišovány jen z hlediska eventuálně navíc přítomné či naopak nepřítomné poruchy intelektu a poruchy řeči. Nadále již nebude rozlišován Aspergerův syndrom, atypický autismus ani dětský autismus a pouze Rettův syndrom se nově objeví v kapitole Developmental anomalies (vývojové anomality). Důvodem sdružení dětského autismu, atypického autismu a Aspergerova syndromu do jedné diagnózy je dle Szatmariho&amp;lt;ref name=&amp;quot;:2&amp;quot; /&amp;gt; to, že podle několika systematických přehledů výzkumů se rozdíly mezi jednotlivými podtypy poruch v kategorii pervazivních vývojových poruch zdají být pochybné diagnostické validity nebo představují spíše kvantitativní než kvalitativní variaci. Seskupení těchto dosavadních diagnostických jednotek dohromady bude doprovázeno přidáním různých „specifikátorů“ k diagnóze poruch autistického spektra ve snaze zohlednit enormní heterogenitu projevů této poruchy. Mezi tyto specifikátory patří výše zmíněná úroveň intelektu, zároveň také jazyková úroveň, lékařské nebo genetické komorbidity a komorbidity jiných duševních poruch.&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt;−&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #ffe49c; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;**Attention deficit hyperactivity &lt;del class=&quot;diffchange diffchange-inline&quot;&gt;disorder &lt;/del&gt;(ADHD, porucha pozornosti s hyperaktivitou) je samostatnou entitou a má tři subkategorie určené dominantní prezentací poruchy, tedy buď prezentací poruchy pozornosti, prezentací hyperaktivity a impulzivity nebo kombinací obojího.&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt;+&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #a3d3ff; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;**&lt;ins class=&quot;diffchange diffchange-inline&quot;&gt;''&lt;/ins&gt;Attention deficit hyperactivity &lt;ins class=&quot;diffchange diffchange-inline&quot;&gt;disorde''r &lt;/ins&gt;(ADHD, porucha pozornosti s hyperaktivitou) je samostatnou entitou a má tři subkategorie určené dominantní prezentací poruchy, tedy buď prezentací poruchy pozornosti, prezentací hyperaktivity a impulzivity nebo kombinací obojího.&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;*'''Schizofrenie a další primární psychotické poruchy''' – upouští se od jednotlivých subtypů schizofrenie coby jedné z primárních psychotických poruch (dosavadní paranoidní, hebefrenní, simplexní a katatonní schizofrenie) a to z důvodu jejich longitudinální nestability a nedostatku prognostické validity. Zároveň se bude nově u jednotné diagnózy schizofrenie přídatnými kódy rozlišovat, zda jde o první či druhou epizodu nebo o kontinuálně probíhající formu, dále se bude přidávat kód klinického obrazu (zda je symptomatická, v částečné či úplné remisi apod.) a přídatný kód klinické manifestace (zda jsou přítomny příznaky pozitivní, negativní, depresivní, manické, psychomotorické, kognitivní). Počet epizod či kontinuální průběh se bude rozlišovat i u schizoafektivních poruch a u akutní a přechodné psychotické poruchy. Ačkoli bude mírně snížen důraz na příznaky prvního řádu, diagnóza schizofrenie vyžaduje přítomnost alespoň dvou ze sedmi kategorií symptomů, včetně alespoň jednoho „jádrového“ symptomu (což jsou buď přetrvávající bludy či halucinace, dezorganizované myšlení nebo prožitky, že je jedinec pod kontrolou druhých, např. že mu vkládají do mysli myšlenky a pocity.&amp;lt;ref name=&amp;quot;:2&amp;quot; /&amp;gt;&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;*'''Schizofrenie a další primární psychotické poruchy''' – upouští se od jednotlivých subtypů schizofrenie coby jedné z primárních psychotických poruch (dosavadní paranoidní, hebefrenní, simplexní a katatonní schizofrenie) a to z důvodu jejich longitudinální nestability a nedostatku prognostické validity. Zároveň se bude nově u jednotné diagnózy schizofrenie přídatnými kódy rozlišovat, zda jde o první či druhou epizodu nebo o kontinuálně probíhající formu, dále se bude přidávat kód klinického obrazu (zda je symptomatická, v částečné či úplné remisi apod.) a přídatný kód klinické manifestace (zda jsou přítomny příznaky pozitivní, negativní, depresivní, manické, psychomotorické, kognitivní). Počet epizod či kontinuální průběh se bude rozlišovat i u schizoafektivních poruch a u akutní a přechodné psychotické poruchy. Ačkoli bude mírně snížen důraz na příznaky prvního řádu, diagnóza schizofrenie vyžaduje přítomnost alespoň dvou ze sedmi kategorií symptomů, včetně alespoň jednoho „jádrového“ symptomu (což jsou buď přetrvávající bludy či halucinace, dezorganizované myšlení nebo prožitky, že je jedinec pod kontrolou druhých, např. že mu vkládají do mysli myšlenky a pocity.&amp;lt;ref name=&amp;quot;:2&amp;quot; /&amp;gt;&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;/table&gt;</summary>
		<author><name>Eliska.Slajsova.124</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Sou%C4%8Dasn%C3%A9_trendy_v_oblasti_klinick%C3%A9_psychologie&amp;diff=71218&amp;oldid=prev</id>
		<title>Eliska.Slajsova.124: /* Nové pojetí či vnitřní reorganizace určitých původních poruch (koncepční změny): */</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Sou%C4%8Dasn%C3%A9_trendy_v_oblasti_klinick%C3%A9_psychologie&amp;diff=71218&amp;oldid=prev"/>
		<updated>2022-08-25T13:20:57Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;&lt;span dir=&quot;auto&quot;&gt;&lt;span class=&quot;autocomment&quot;&gt;Nové pojetí či vnitřní reorganizace určitých původních poruch (koncepční změny):&lt;/span&gt;&lt;/span&gt;&lt;/p&gt;
&lt;table class=&quot;diff diff-contentalign-left&quot; data-mw=&quot;interface&quot;&gt;
				&lt;col class=&quot;diff-marker&quot; /&gt;
				&lt;col class=&quot;diff-content&quot; /&gt;
				&lt;col class=&quot;diff-marker&quot; /&gt;
				&lt;col class=&quot;diff-content&quot; /&gt;
				&lt;tr class=&quot;diff-title&quot; lang=&quot;cs&quot;&gt;
				&lt;td colspan=&quot;2&quot; style=&quot;background-color: #fff; color: #222; text-align: center;&quot;&gt;← Starší verze&lt;/td&gt;
				&lt;td colspan=&quot;2&quot; style=&quot;background-color: #fff; color: #222; text-align: center;&quot;&gt;Verze z 25. 8. 2022, 13:20&lt;/td&gt;
				&lt;/tr&gt;&lt;tr&gt;&lt;td colspan=&quot;2&quot; class=&quot;diff-lineno&quot; id=&quot;mw-diff-left-l135&quot; &gt;Řádek 135:&lt;/td&gt;
&lt;td colspan=&quot;2&quot; class=&quot;diff-lineno&quot;&gt;Řádek 135:&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;**''Autism spectrum disorders'' (Poruchy autistického spektra) budou nyní rozlišovány jen z hlediska eventuálně navíc přítomné či naopak nepřítomné poruchy intelektu a poruchy řeči. Nadále již nebude rozlišován Aspergerův syndrom, atypický autismus ani dětský autismus a pouze Rettův syndrom se nově objeví v kapitole Developmental anomalies (vývojové anomality). Důvodem sdružení dětského autismu, atypického autismu a Aspergerova syndromu do jedné diagnózy je dle Szatmariho&amp;lt;ref name=&amp;quot;:2&amp;quot; /&amp;gt; to, že podle několika systematických přehledů výzkumů se rozdíly mezi jednotlivými podtypy poruch v kategorii pervazivních vývojových poruch zdají být pochybné diagnostické validity nebo představují spíše kvantitativní než kvalitativní variaci. Seskupení těchto dosavadních diagnostických jednotek dohromady bude doprovázeno přidáním různých „specifikátorů“ k diagnóze poruch autistického spektra ve snaze zohlednit enormní heterogenitu projevů této poruchy. Mezi tyto specifikátory patří výše zmíněná úroveň intelektu, zároveň také jazyková úroveň, lékařské nebo genetické komorbidity a komorbidity jiných duševních poruch.&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;**''Autism spectrum disorders'' (Poruchy autistického spektra) budou nyní rozlišovány jen z hlediska eventuálně navíc přítomné či naopak nepřítomné poruchy intelektu a poruchy řeči. Nadále již nebude rozlišován Aspergerův syndrom, atypický autismus ani dětský autismus a pouze Rettův syndrom se nově objeví v kapitole Developmental anomalies (vývojové anomality). Důvodem sdružení dětského autismu, atypického autismu a Aspergerova syndromu do jedné diagnózy je dle Szatmariho&amp;lt;ref name=&amp;quot;:2&amp;quot; /&amp;gt; to, že podle několika systematických přehledů výzkumů se rozdíly mezi jednotlivými podtypy poruch v kategorii pervazivních vývojových poruch zdají být pochybné diagnostické validity nebo představují spíše kvantitativní než kvalitativní variaci. Seskupení těchto dosavadních diagnostických jednotek dohromady bude doprovázeno přidáním různých „specifikátorů“ k diagnóze poruch autistického spektra ve snaze zohlednit enormní heterogenitu projevů této poruchy. Mezi tyto specifikátory patří výše zmíněná úroveň intelektu, zároveň také jazyková úroveň, lékařské nebo genetické komorbidity a komorbidity jiných duševních poruch.&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;**Attention deficit hyperactivity disorder (ADHD, porucha pozornosti s hyperaktivitou) je samostatnou entitou a má tři subkategorie určené dominantní prezentací poruchy, tedy buď prezentací poruchy pozornosti, prezentací hyperaktivity a impulzivity nebo kombinací obojího.&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;**Attention deficit hyperactivity disorder (ADHD, porucha pozornosti s hyperaktivitou) je samostatnou entitou a má tři subkategorie určené dominantní prezentací poruchy, tedy buď prezentací poruchy pozornosti, prezentací hyperaktivity a impulzivity nebo kombinací obojího.&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt;−&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #ffe49c; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;*''Schizofrenie a další primární psychotické poruchy'' – upouští se od jednotlivých subtypů schizofrenie coby jedné z primárních psychotických poruch (dosavadní paranoidní, hebefrenní, simplexní a katatonní schizofrenie) a to z důvodu jejich longitudinální nestability a nedostatku prognostické validity. Zároveň se bude nově u jednotné diagnózy schizofrenie přídatnými kódy rozlišovat, zda jde o první či druhou epizodu nebo o kontinuálně probíhající formu, dále se bude přidávat kód klinického obrazu (zda je symptomatická, v částečné či úplné remisi apod.) a přídatný kód klinické manifestace (zda jsou přítomny příznaky pozitivní, negativní, depresivní, manické, psychomotorické, kognitivní). Počet epizod či kontinuální průběh se bude rozlišovat i u schizoafektivních poruch a u akutní a přechodné psychotické poruchy. Ačkoli bude mírně snížen důraz na příznaky prvního řádu, diagnóza schizofrenie vyžaduje přítomnost alespoň dvou ze sedmi kategorií symptomů, včetně alespoň jednoho „jádrového“ symptomu (což jsou buď přetrvávající bludy či halucinace, dezorganizované myšlení nebo prožitky, že je jedinec pod kontrolou druhých, např. že mu vkládají do mysli myšlenky a pocity.&amp;lt;ref name=&amp;quot;:2&amp;quot; /&amp;gt;&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt;+&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #a3d3ff; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;*&lt;ins class=&quot;diffchange diffchange-inline&quot;&gt;'&lt;/ins&gt;''Schizofrenie a další primární psychotické poruchy&lt;ins class=&quot;diffchange diffchange-inline&quot;&gt;'&lt;/ins&gt;'' – upouští se od jednotlivých subtypů schizofrenie coby jedné z primárních psychotických poruch (dosavadní paranoidní, hebefrenní, simplexní a katatonní schizofrenie) a to z důvodu jejich longitudinální nestability a nedostatku prognostické validity. Zároveň se bude nově u jednotné diagnózy schizofrenie přídatnými kódy rozlišovat, zda jde o první či druhou epizodu nebo o kontinuálně probíhající formu, dále se bude přidávat kód klinického obrazu (zda je symptomatická, v částečné či úplné remisi apod.) a přídatný kód klinické manifestace (zda jsou přítomny příznaky pozitivní, negativní, depresivní, manické, psychomotorické, kognitivní). Počet epizod či kontinuální průběh se bude rozlišovat i u schizoafektivních poruch a u akutní a přechodné psychotické poruchy. Ačkoli bude mírně snížen důraz na příznaky prvního řádu, diagnóza schizofrenie vyžaduje přítomnost alespoň dvou ze sedmi kategorií symptomů, včetně alespoň jednoho „jádrového“ symptomu (což jsou buď přetrvávající bludy či halucinace, dezorganizované myšlení nebo prožitky, že je jedinec pod kontrolou druhých, např. že mu vkládají do mysli myšlenky a pocity.&amp;lt;ref name=&amp;quot;:2&amp;quot; /&amp;gt;&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;*'''Obsedantně kompulzivní a související poruchy'''. Tato nová kategorie obsahuje následující diagnostické jednotky:&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;*'''Obsedantně kompulzivní a související poruchy'''. Tato nová kategorie obsahuje následující diagnostické jednotky:&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td colspan=&quot;2&quot; class=&quot;diff-lineno&quot; id=&quot;mw-diff-left-l194&quot; &gt;Řádek 194:&lt;/td&gt;
&lt;td colspan=&quot;2&quot; class=&quot;diff-lineno&quot;&gt;Řádek 194:&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;***''Ejaculatory dysfunctions'' (poruchy ejakulace) – zde najdeme časnou a také zpožděnou ejakulaci u mužů.&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;***''Ejaculatory dysfunctions'' (poruchy ejakulace) – zde najdeme časnou a také zpožděnou ejakulaci u mužů.&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;**'''''Sexual pain disorders''''' (poruchy bolestivosti při sexu)&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;**'''''Sexual pain disorders''''' (poruchy bolestivosti při sexu)&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt;−&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #ffe49c; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;**'''''Gender incongruence''''' (genderová inkongruence) – dochází k vytvoření nové subkategorie genderových inkongruencí namísto dosavadních poruch pohlavní identity a &lt;del class=&quot;diffchange diffchange-inline&quot;&gt;záároveň &lt;/del&gt;dochází k přesunutí z kapitoly duševních poruch (06) do kapitoly &amp;quot;Conditions Related to Sexual Health&amp;quot;. V MKN-11 dochází k opuštění binárního myšlení, které zahrnovalo koncepty jako „muž a žena“ nebo „transsexuál a ne-transsexuál“ a místo toho MKN-11 reflektuje evidenci značné variability genderu a genderové identity.&amp;lt;ref name=&amp;quot;:2&amp;quot; /&amp;gt; Diskuze byla vedena nad otázkou, zda by měly různé varianty genderové identity patřit pod duševní poruchy či ne. Genderová inkongruence může a nemusí být spojena s distresem. Pokud není přítomen distres, nemůže být dle MKN-10 genderová inkongruence konceptualizována jako duševní porucha, ačkoli daní jedinci mohou potřebovat léčbu (např. hormonální či operativní). Diagnóza z okruhu duševních poruch může navíc přispívat k další stigmatizaci osob s genderovou inkongruencí. Z těchto důvodů byla genderová inkongruence přesunuta do kapitoly poruch souvisejících se sexuálním zdravím. To umožní přístup k léčbě a zároveň může odstranit určité stigma pojící se s diagnózou duševní poruchy.&amp;lt;ref name=&amp;quot;:2&amp;quot; /&amp;gt; V MKN-11 najdeme diagnózy „''gender incongruence of childhood''“ pro děti před pubertou a „''gender incongruence of adolescence and adulthood''“ pro jedince po skončení období puberty. Tyto názvy zdůrazňují podstatu daného stavu nesouladu (inkongruence) mezi genderovou identitou tak, jak ji prožívá jedinec a tím, jaká genderová identita a pohlaví bylo tomuto jedinci přisouzeno (obvykle) v dětství.&amp;lt;ref name=&amp;quot;:2&amp;quot; /&amp;gt;&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt;+&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #a3d3ff; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;**'''''Gender incongruence''''' (genderová inkongruence) – dochází k vytvoření nové subkategorie genderových inkongruencí namísto dosavadních poruch pohlavní identity a &lt;ins class=&quot;diffchange diffchange-inline&quot;&gt;zároveň &lt;/ins&gt;dochází k přesunutí z kapitoly duševních poruch (06) do kapitoly &amp;quot;Conditions Related to Sexual Health&amp;quot;. V MKN-11 dochází k opuštění binárního myšlení, které zahrnovalo koncepty jako „muž a žena“ nebo „transsexuál a ne-transsexuál“ a místo toho MKN-11 reflektuje evidenci značné variability genderu a genderové identity.&amp;lt;ref name=&amp;quot;:2&amp;quot; /&amp;gt; Diskuze byla vedena nad otázkou, zda by měly různé varianty genderové identity patřit pod duševní poruchy či ne. Genderová inkongruence může a nemusí být spojena s distresem. Pokud není přítomen distres, nemůže být dle MKN-10 genderová inkongruence konceptualizována jako duševní porucha, ačkoli daní jedinci mohou potřebovat léčbu (např. hormonální či operativní). Diagnóza z okruhu duševních poruch může navíc přispívat k další stigmatizaci osob s genderovou inkongruencí. Z těchto důvodů byla genderová inkongruence přesunuta do kapitoly poruch souvisejících se sexuálním zdravím. To umožní přístup k léčbě a zároveň může odstranit určité stigma pojící se s diagnózou duševní poruchy.&amp;lt;ref name=&amp;quot;:2&amp;quot; /&amp;gt; V MKN-11 najdeme diagnózy „''gender incongruence of childhood''“ pro děti před pubertou a „''gender incongruence of adolescence and adulthood''“ pro jedince po skončení období puberty. Tyto názvy zdůrazňují podstatu daného stavu nesouladu (inkongruence) mezi genderovou identitou tak, jak ji prožívá jedinec a tím, jaká genderová identita a pohlaví bylo tomuto jedinci přisouzeno (obvykle) v dětství.&amp;lt;ref name=&amp;quot;:2&amp;quot; /&amp;gt;&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;===Novinky z hlediska přístupů k psychodiagnostice===&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;===Novinky z hlediska přístupů k psychodiagnostice===&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;/table&gt;</summary>
		<author><name>Eliska.Slajsova.124</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Sou%C4%8Dasn%C3%A9_trendy_v_oblasti_klinick%C3%A9_psychologie&amp;diff=71217&amp;oldid=prev</id>
		<title>Eliska.Slajsova.123: /* Trendy v diagnostice */</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Sou%C4%8Dasn%C3%A9_trendy_v_oblasti_klinick%C3%A9_psychologie&amp;diff=71217&amp;oldid=prev"/>
		<updated>2022-08-25T12:18:26Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;&lt;span dir=&quot;auto&quot;&gt;&lt;span class=&quot;autocomment&quot;&gt;Trendy v diagnostice&lt;/span&gt;&lt;/span&gt;&lt;/p&gt;
&lt;table class=&quot;diff diff-contentalign-left&quot; data-mw=&quot;interface&quot;&gt;
				&lt;col class=&quot;diff-marker&quot; /&gt;
				&lt;col class=&quot;diff-content&quot; /&gt;
				&lt;col class=&quot;diff-marker&quot; /&gt;
				&lt;col class=&quot;diff-content&quot; /&gt;
				&lt;tr class=&quot;diff-title&quot; lang=&quot;cs&quot;&gt;
				&lt;td colspan=&quot;2&quot; style=&quot;background-color: #fff; color: #222; text-align: center;&quot;&gt;← Starší verze&lt;/td&gt;
				&lt;td colspan=&quot;2&quot; style=&quot;background-color: #fff; color: #222; text-align: center;&quot;&gt;Verze z 25. 8. 2022, 12:18&lt;/td&gt;
				&lt;/tr&gt;&lt;tr&gt;&lt;td colspan=&quot;2&quot; class=&quot;diff-lineno&quot; id=&quot;mw-diff-left-l7&quot; &gt;Řádek 7:&lt;/td&gt;
&lt;td colspan=&quot;2&quot; class=&quot;diff-lineno&quot;&gt;Řádek 7:&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;Při vývoji kapitoly o duševním, behaviorálním a neurovývojovém zdraví v MKN-11 byl zvláštní důraz kladen na klinickou užitečnost a globální použitelnost diagnostického systému. Výsledkem má být klasifikační systém poskytující členským státům WHO (Světové zdravotnické organizace) a zdravotnickým profesionálům lepší nástroj pro snižování rozdílů v léčbě duševního zdraví a také pro celosvětové snížení zátěže v souvislosti s diagnostickým procesem v oblasti klinické psychologie a psychiatrie. Nová klasifikace má odrážet pokrok, ke kterému došlo ve vědecké [https://cs.wikipedia.org/wiki/Nosologie nosologii] – dle předsedů některých pracovních skupin, které se podílely na tvorbě nové klasifikace, Dana J. Steina a Geoffrey M. Reeda (2020)&amp;lt;ref name=&amp;quot;:2&amp;quot;&amp;gt;Stein, D. J., Szatmari, P., Gaebel, W., Berk, M., Vieta, E., Maj, M., ... &amp;amp; Reed, G. M. (2020). Mental, behavioral and neurodevelopmental disorders in the ICD-11: an international perspective on key changes and controversies. ''BMC medicine, 18''(1), 1-24.&amp;lt;/ref&amp;gt;, vznikl klasifikační systém, který je spolehlivější, má lepší diagnostickou validitou a větší klinickou užitečnost. To se projeví např. větším množstvím základních skupin diagnóz duševních onemocnění, které jsou  opřené o vědecké důkazy o etiologii a léčbě; možností diagnostikovat jednotlivá onemocnění bez vázanosti na chronologický věk pacienta apod.  &lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;Při vývoji kapitoly o duševním, behaviorálním a neurovývojovém zdraví v MKN-11 byl zvláštní důraz kladen na klinickou užitečnost a globální použitelnost diagnostického systému. Výsledkem má být klasifikační systém poskytující členským státům WHO (Světové zdravotnické organizace) a zdravotnickým profesionálům lepší nástroj pro snižování rozdílů v léčbě duševního zdraví a také pro celosvětové snížení zátěže v souvislosti s diagnostickým procesem v oblasti klinické psychologie a psychiatrie. Nová klasifikace má odrážet pokrok, ke kterému došlo ve vědecké [https://cs.wikipedia.org/wiki/Nosologie nosologii] – dle předsedů některých pracovních skupin, které se podílely na tvorbě nové klasifikace, Dana J. Steina a Geoffrey M. Reeda (2020)&amp;lt;ref name=&amp;quot;:2&amp;quot;&amp;gt;Stein, D. J., Szatmari, P., Gaebel, W., Berk, M., Vieta, E., Maj, M., ... &amp;amp; Reed, G. M. (2020). Mental, behavioral and neurodevelopmental disorders in the ICD-11: an international perspective on key changes and controversies. ''BMC medicine, 18''(1), 1-24.&amp;lt;/ref&amp;gt;, vznikl klasifikační systém, který je spolehlivější, má lepší diagnostickou validitou a větší klinickou užitečnost. To se projeví např. větším množstvím základních skupin diagnóz duševních onemocnění, které jsou  opřené o vědecké důkazy o etiologii a léčbě; možností diagnostikovat jednotlivá onemocnění bez vázanosti na chronologický věk pacienta apod.  &lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt;−&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #ffe49c; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;&lt;del style=&quot;font-weight: bold; text-decoration: none;&quot;&gt;&lt;/del&gt;&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;td colspan=&quot;2&quot;&gt; &lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt;−&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #ffe49c; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;&lt;del style=&quot;font-weight: bold; text-decoration: none;&quot;&gt;MKN-11 byla dokončena v roce 2018, přijata v roce 2019 a nyní je překládána a čeká se na její celosvětovou implementaci v roce 2022. Český překlad nyní (léto 2021) ještě není dokončen.&amp;lt;ref&amp;gt;Hanušová, K. &amp;amp; Daňková, Š. (2020). Překlad 11. Revize mezinárodní klasifikace nemocí. ''Medsoft 32''(1), 4-6. Dostupné z: [https://www.researchgate.net/publication/339747935_PREKLAD_11_REVIZE_MEZINARODNI_KLASIFIKACE_NEMOCI]&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;/del&gt;&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;td colspan=&quot;2&quot;&gt; &lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;WHO vyvinula také novou verzi příručky s názvem ''Clinical descriptions and diagnostic guidelines'' (CDDG), která zahrnuje klinické popisy diagnóz a diagnostické pokyny. Nebyla však dosud zveřejněna. Stejnojmenná příručka pro MKN-10 je také známá jako &amp;quot;Blue Book&amp;quot;, tedy „modrá kniha“ a obsahuje rozšířené definice a diagnostická kritéria pro duševní poruchy, zatímco kapitoly o duševních poruchách přímo v MKN-10 a MKN-11 obsahují pouze krátká shrnutí.&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;WHO vyvinula také novou verzi příručky s názvem ''Clinical descriptions and diagnostic guidelines'' (CDDG), která zahrnuje klinické popisy diagnóz a diagnostické pokyny. Nebyla však dosud zveřejněna. Stejnojmenná příručka pro MKN-10 je také známá jako &amp;quot;Blue Book&amp;quot;, tedy „modrá kniha“ a obsahuje rozšířené definice a diagnostická kritéria pro duševní poruchy, zatímco kapitoly o duševních poruchách přímo v MKN-10 a MKN-11 obsahují pouze krátká shrnutí.&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td colspan=&quot;2&quot; class=&quot;diff-lineno&quot; id=&quot;mw-diff-left-l150&quot; &gt;Řádek 150:&lt;/td&gt;
&lt;td colspan=&quot;2&quot; class=&quot;diff-lineno&quot;&gt;Řádek 148:&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;*'''Disociativní poruchy''': výše byla popsána nová částečná disociativní porucha identity, zde jsou popsány poruchy, u nichž dochází ke koncepčním změnám:  &lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;*'''Disociativní poruchy''': výše byla popsána nová částečná disociativní porucha identity, zde jsou popsány poruchy, u nichž dochází ke koncepčním změnám:  &lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;**''Trance disorder'' (Porucha transu) je charakterizována stavy transu, ve kterých dochází k výrazné změně stavu vědomí. Jedinec zažívá zúžené vědomí bezprostředního okolí nebo neobvykle úzké zaměření na okolní podněty a též omezení na opakování malého repertoáru řeči a pohybů, které jsou vnímány jako mimo kontrolu člověka (nejde zde však o zkušenost nahrazení alternativní identitou). Epizody transu buď se opakují, nebo jedna epizoda trvá nejméně několik dní. Stav transu je nedobrovolný a nežádoucí a není přijímán jako součást kolektivní kulturní nebo náboženské praxe.&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;**''Trance disorder'' (Porucha transu) je charakterizována stavy transu, ve kterých dochází k výrazné změně stavu vědomí. Jedinec zažívá zúžené vědomí bezprostředního okolí nebo neobvykle úzké zaměření na okolní podněty a též omezení na opakování malého repertoáru řeči a pohybů, které jsou vnímány jako mimo kontrolu člověka (nejde zde však o zkušenost nahrazení alternativní identitou). Epizody transu buď se opakují, nebo jedna epizoda trvá nejméně několik dní. Stav transu je nedobrovolný a nežádoucí a není přijímán jako součást kolektivní kulturní nebo náboženské praxe.&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt;−&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #ffe49c; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;**''Dissociative identity disorder'' (Disociativní porucha identity) je charakterizována narušením identity, ve kterém existují dva nebo více odlišných stavů osobnosti (disociativních identit), spojených s výraznými diskontinuitami ve vnímání sebe a svého jednání. Každý stav osobnosti zahrnuje svůj vlastní vzorec prožívání, vnímání a vztahování se k sobě, tělu a prostředí. Minimálně dva odlišné stavy osobnosti opakovaně přebírají výkonnou kontrolu ve vědomí a ve fungování jednotlivce &lt;del class=&quot;diffchange diffchange-inline&quot;&gt;při &lt;/del&gt;při interakci s lidmi či při činnostech každodenního života, jako je rodičovství nebo práce, nebo v reakci na konkrétní situace (např. ty, které jsou vnímány jako ohrožující). Změny stavu osobnosti jsou doprovázeny změnami ve vnímání, emocích, paměti, motorické kontrole a chování. Obvykle se vyskytují epizody amnézie, které mohou být závažné.&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt;+&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #a3d3ff; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;**''Dissociative identity disorder'' (Disociativní porucha identity) je charakterizována narušením identity, ve kterém existují dva nebo více odlišných stavů osobnosti (disociativních identit), spojených s výraznými diskontinuitami ve vnímání sebe a svého jednání. Každý stav osobnosti zahrnuje svůj vlastní vzorec prožívání, vnímání a vztahování se k sobě, tělu a prostředí. Minimálně dva odlišné stavy osobnosti opakovaně přebírají výkonnou kontrolu ve vědomí a ve fungování jednotlivce při interakci s lidmi či při činnostech každodenního života, jako je rodičovství nebo práce, nebo v reakci na konkrétní situace (např. &lt;ins class=&quot;diffchange diffchange-inline&quot;&gt;na &lt;/ins&gt;ty, které jsou vnímány jako ohrožující). Změny stavu osobnosti jsou doprovázeny změnami ve vnímání, emocích, paměti, motorické kontrole a &lt;ins class=&quot;diffchange diffchange-inline&quot;&gt;v &lt;/ins&gt;chování. Obvykle se vyskytují epizody amnézie, které mohou být závažné.&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;*'''Poruchy způsobené užíváním látek nebo závislostním chováním''' (Disorders due to substance use or addictive behaviours).  Prioritu v tomto uskupení poruch má ústřední role závislosti jako transdiagnostického procesu, který podporuje širokou škálu škodlivého chování. Klíčové složky chování jsou definovány jako narušená kontrola, přednost před jinými zájmy a aktivitami a pokračování nebo eskalace chování navzdory negativním důsledkům.&amp;lt;ref name=&amp;quot;:2&amp;quot; /&amp;gt;&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;*'''Poruchy způsobené užíváním látek nebo závislostním chováním''' (Disorders due to substance use or addictive behaviours).  Prioritu v tomto uskupení poruch má ústřední role závislosti jako transdiagnostického procesu, který podporuje širokou škálu škodlivého chování. Klíčové složky chování jsou definovány jako narušená kontrola, přednost před jinými zájmy a aktivitami a pokračování nebo eskalace chování navzdory negativním důsledkům.&amp;lt;ref name=&amp;quot;:2&amp;quot; /&amp;gt;&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;**V tomto uskupení došlo nejen k mírné změně názvu, ale hlavně ke koncepční změně – přidání i nelátkového závislostního chování. MKN-11 poprvé rozpoznává skupinu „poruch způsobených závislostním chováním&amp;quot; (addictive behaviours). Tyto poruchy jsou klinicky významné syndromy spojené s distresem nebo překážkami v osobním fungování jedince, které se vyvíjejí v důsledku opakujícího se chování, které je odměňující (přináší jistou formu uspokojení, je-li opakováno) a je jiné než používání návykových látek. Mezi poruchy způsobené závislostním chováním patří gambling (patologické hráčství hazardních her) a porucha hraní PC her, které je rozlišeno na online či offline hraní.&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;**V tomto uskupení došlo nejen k mírné změně názvu, ale hlavně ke koncepční změně – přidání i nelátkového závislostního chování. MKN-11 poprvé rozpoznává skupinu „poruch způsobených závislostním chováním&amp;quot; (addictive behaviours). Tyto poruchy jsou klinicky významné syndromy spojené s distresem nebo překážkami v osobním fungování jedince, které se vyvíjejí v důsledku opakujícího se chování, které je odměňující (přináší jistou formu uspokojení, je-li opakováno) a je jiné než používání návykových látek. Mezi poruchy způsobené závislostním chováním patří gambling (patologické hráčství hazardních her) a porucha hraní PC her, které je rozlišeno na online či offline hraní.&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;**Poruchy způsobené užíváním návykových látek jsou stejně jako v MKN-10 i v nové klasifikaci členěny podle druhu látky, která způsobuje jednotlivé poruchy (tj. alkohol, opioidy, kanabinoidy atd.), ovšem přibývají zde dvě návykové látky: poruchy způsobené užitím MDMA a souvisejících drog (MDMA je 3,4-methylendioxymethamfetamin, zvaná obvykle „extáze“, patří mezi amfetaminy a má mírné psychedelické účinky&amp;lt;ref&amp;gt;[https://cs.wikipedia.org/wiki/Ext%C3%A1ze_(droga)]&amp;lt;/ref&amp;gt;) a poruchy způsobené užitím disociativních drog zahrnujících ketamin či fencyklidin (PCP), což jsou látky patřící mezi anestetika. Podobně jako v MKN-10 je v nové klasifikaci dalším znakem kódu označen konkrétní klinický stav. Dochází zde však k určitým změnám. Zatímco v MKN-10 šlo o akutní intoxikaci, škodlivé užívání, syndrom závislosti, odvykací stav (bez deliria či s deliriem), psychotickou poruchu, amnestický syndrom a reziduální psychotickou poruchu, v MKN-11 je to: epizoda škodlivého užití dané látky, škodlivý vzorec užívání, závislost, intoxikace, odvykací stav, látkou navozené delirium, látkou navozená psychotická porucha a určité specifické, příslušnou látkou navozené mentální či behaviorální poruchy. Tyto klinické stavy jsou nově specifikovány pokaždé zvlášť u každé skupiny poruch způsobených danými látkami (v MKN-10 se uváděly jednotně ještě před samostatným členěním skupin látkových závislostí).&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;**Poruchy způsobené užíváním návykových látek jsou stejně jako v MKN-10 i v nové klasifikaci členěny podle druhu látky, která způsobuje jednotlivé poruchy (tj. alkohol, opioidy, kanabinoidy atd.), ovšem přibývají zde dvě návykové látky: poruchy způsobené užitím MDMA a souvisejících drog (MDMA je 3,4-methylendioxymethamfetamin, zvaná obvykle „extáze“, patří mezi amfetaminy a má mírné psychedelické účinky&amp;lt;ref&amp;gt;[https://cs.wikipedia.org/wiki/Ext%C3%A1ze_(droga)]&amp;lt;/ref&amp;gt;) a poruchy způsobené užitím disociativních drog zahrnujících ketamin či fencyklidin (PCP), což jsou látky patřící mezi anestetika. Podobně jako v MKN-10 je v nové klasifikaci dalším znakem kódu označen konkrétní klinický stav. Dochází zde však k určitým změnám. Zatímco v MKN-10 šlo o akutní intoxikaci, škodlivé užívání, syndrom závislosti, odvykací stav (bez deliria či s deliriem), psychotickou poruchu, amnestický syndrom a reziduální psychotickou poruchu, v MKN-11 je to: epizoda škodlivého užití dané látky, škodlivý vzorec užívání, závislost, intoxikace, odvykací stav, látkou navozené delirium, látkou navozená psychotická porucha a určité specifické, příslušnou látkou navozené mentální či behaviorální poruchy. Tyto klinické stavy jsou nově specifikovány pokaždé zvlášť u každé skupiny poruch způsobených danými látkami (v MKN-10 se uváděly jednotně ještě před samostatným členěním skupin látkových závislostí).&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt;−&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #ffe49c; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;*'''Poruchy kontroly impulzů''' (Impulse control disorders). Kromě toho, že se tato skupina stává samostatnou kategorií poruch a zůstává v ní zahrnuto patologické kradení (kleptomanie) a pyromanie, nově sem patří také kompulzivní sexuální chování a je podrobně charakterizována intermitentní explozivní porucha, které již byly popsány výše. Patologické hráčství je z této skupiny přesunuto k závislostním poruchám a trichotillomanie se přesouvá k obsedantně kompulzivním poruchám. Mezi &amp;quot;jinými specifikovanými poruchami kontroly impulzů&amp;quot; můžeme najít c''ompulsive buying-shopping disorder'' (poruchu nakupování).&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt;+&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #a3d3ff; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;*'''Poruchy kontroly impulzů''' (Impulse control disorders). Kromě toho, že se tato skupina stává samostatnou kategorií poruch a zůstává v ní zahrnuto patologické kradení (kleptomanie) a pyromanie, nově sem patří také kompulzivní sexuální chování a je podrobně charakterizována intermitentní explozivní porucha, které již byly popsány výše. Patologické hráčství je z této skupiny přesunuto k závislostním poruchám a trichotillomanie se přesouvá k obsedantně kompulzivním poruchám. Mezi &amp;quot;jinými specifikovanými poruchami kontroly impulzů&amp;quot; můžeme najít c''ompulsive buying-shopping disorder'' (poruchu &lt;ins class=&quot;diffchange diffchange-inline&quot;&gt;kompulzivního &lt;/ins&gt;nakupování).&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt;−&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #ffe49c; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;*'''Poruchy osobnost'''i: upouští se od dosavadní klasifikace specifických poruch osobnosti – místo toho bude stanovována jediná porucha osobnosti a u ní se bude rozlišovat mírná, střední a vysoká míra závažnosti, dále bude přidáván kód podle převahy negativní afektivity, neangažovanosti, disociálnosti, anankasmu nebo hraničních rysů. Důvody pro změny v klasifikaci poruch osobnosti (PO) jsou dle Reed (2018)&amp;lt;ref name=&amp;quot;:4&amp;quot;&amp;gt;Reed, G. M. (2018). Progress in developing a classification of personality disorders for ICD‐11. ''World Psychiatry, 17''(2): 227–229. Dostupné z: [[https://www.ncbi.nlm.nih.gov/pmc/articles/PMC5980531/]]&amp;lt;/ref&amp;gt; následující: Zaprvé se zdálo, že PO jsou v zásadě nedostatečně diagnostikovány vzhledem k jejich prevalenci u jedinců s jinými duševními poruchami. Zadruhé, míry společného výskytu byly extrémně vysoké, přičemž většina jedinců se závažnými poruchami splňovala požadavky pro více specifických PO. Zatřetí, typický popis PO jako &lt;del class=&quot;diffchange diffchange-inline&quot;&gt;perzistentního &lt;/del&gt;po mnoho let byl v rozporu s dostupnými důkazy o &lt;del class=&quot;diffchange diffchange-inline&quot;&gt;jeho &lt;/del&gt;nedostatečné časové stabilitě. Z toho důvodu je v MKN-11 minimální doba trvání příznaků zkrácena na dva roky, zatímco v MKN-10 musely příznaky být přítomny od dětství či dospívání.&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt;+&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #a3d3ff; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;*'''Poruchy osobnost'''i: upouští se od dosavadní klasifikace specifických poruch osobnosti – místo toho bude stanovována jediná porucha osobnosti a u ní se bude rozlišovat mírná, střední a vysoká míra závažnosti, dále bude přidáván kód podle převahy negativní afektivity, neangažovanosti, disociálnosti, anankasmu nebo hraničních rysů. Důvody pro změny v klasifikaci poruch osobnosti (PO) jsou dle Reed (2018)&amp;lt;ref name=&amp;quot;:4&amp;quot;&amp;gt;Reed, G. M. (2018). Progress in developing a classification of personality disorders for ICD‐11. ''World Psychiatry, 17''(2): 227–229. Dostupné z: [[https://www.ncbi.nlm.nih.gov/pmc/articles/PMC5980531/]]&amp;lt;/ref&amp;gt; následující: Zaprvé se zdálo, že PO jsou v zásadě nedostatečně diagnostikovány vzhledem k jejich prevalenci u jedinců s jinými duševními poruchami. Zadruhé, míry společného výskytu byly extrémně vysoké, přičemž většina jedinců se závažnými poruchami splňovala požadavky pro více specifických PO. Zatřetí, typický popis PO jako &lt;ins class=&quot;diffchange diffchange-inline&quot;&gt;perzistentních vzorců chování &lt;/ins&gt;po mnoho let byl v rozporu s dostupnými důkazy o nedostatečné časové stabilitě. Z toho důvodu je v MKN-11 minimální doba trvání příznaků zkrácena na dva roky, zatímco v MKN-10 musely příznaky být přítomny od dětství či dospívání.&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;*'''Parafilické poruchy''': hlavním rysem parafilických poruch jsou vzorce sexuálního vzrušení, které se zaměřují na nesouhlasící jedince. Donucovací porucha sexuálního sadismu je charakterizována trvalým, soustředěným a intenzivním vzorcem sexuálního vzrušení-což se projevuje trvalými sexuálními myšlenkami, fantaziemi, nutkáním nebo chováním-které zahrnuje způsobení fyzického nebo psychického utrpení osobě, která nesouhlasí. Z dosavadní kategorie poruch sexuální preference již nebude v MKN-11 klasifikován fetišismus a fetišistický transvestitismus (důvody viz níže).&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;*'''Parafilické poruchy''': hlavním rysem parafilických poruch jsou vzorce sexuálního vzrušení, které se zaměřují na nesouhlasící jedince. Donucovací porucha sexuálního sadismu je charakterizována trvalým, soustředěným a intenzivním vzorcem sexuálního vzrušení-což se projevuje trvalými sexuálními myšlenkami, fantaziemi, nutkáním nebo chováním-které zahrnuje způsobení fyzického nebo psychického utrpení osobě, která nesouhlasí. Z dosavadní kategorie poruch sexuální preference již nebude v MKN-11 klasifikován fetišismus a fetišistický transvestitismus (důvody viz níže).&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;*'''Faktitivní poruchy'''. Toto seskupení je koncepčně ekvivalentní diagnostice úmyslného předstírání symptomů nebo postižení podle MKN-10, ať už fyzických nebo psychických (faktitivní porucha), ale je rozšířeno o klinickou situaci, kdy jedinec předstírá, falšuje nebo záměrně vyvolává nebo zhoršuje symptomy nemoci či poruchy u jiného jedince (obvykle dítěte). Faktitivní poruchy jsou charakterizovány záměrným předstíráním, falšováním nebo zhoršováním různých zdravotních (vč. psychologických nebo behaviorálních) symptomů u sebe či u druhé osoby (tou je nejčastěji dítě). Porucha či nemoc může být přítomna, ale jedinec záměrně zhoršuje a zveličuje příznaky nebo předstírá další zdravotní problémy. Klamavé chování není motivováno pouze zjevnými vnějšími odměnami nebo pobídkami (jako by bylo např. získávání plateb za invaliditu nebo vyhýbání se trestnímu stíhání). To je v kontrastu s tzv. malingeringem (simulace fyzické či psychické nemoci), při kterém je dané chování motivováno zjevnými vnějšími odměnami. Motivace u faktitivních poruch je spíše vnitřní, tj. vycházející s psychologických potřeb, jako potřeba získat zájem druhých, snížit osamělost apod.  Faktitivní poruchy se rozlišují dvě: f''actitious disorder imposed on self'' (faktitivní porucha ukládaná na sebe) a f''actitious disorder imposed on another'' (faktitivní porucha způsobovaná druhému).&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;*'''Faktitivní poruchy'''. Toto seskupení je koncepčně ekvivalentní diagnostice úmyslného předstírání symptomů nebo postižení podle MKN-10, ať už fyzických nebo psychických (faktitivní porucha), ale je rozšířeno o klinickou situaci, kdy jedinec předstírá, falšuje nebo záměrně vyvolává nebo zhoršuje symptomy nemoci či poruchy u jiného jedince (obvykle dítěte). Faktitivní poruchy jsou charakterizovány záměrným předstíráním, falšováním nebo zhoršováním různých zdravotních (vč. psychologických nebo behaviorálních) symptomů u sebe či u druhé osoby (tou je nejčastěji dítě). Porucha či nemoc může být přítomna, ale jedinec záměrně zhoršuje a zveličuje příznaky nebo předstírá další zdravotní problémy. Klamavé chování není motivováno pouze zjevnými vnějšími odměnami nebo pobídkami (jako by bylo např. získávání plateb za invaliditu nebo vyhýbání se trestnímu stíhání). To je v kontrastu s tzv. malingeringem (simulace fyzické či psychické nemoci), při kterém je dané chování motivováno zjevnými vnějšími odměnami. Motivace u faktitivních poruch je spíše vnitřní, tj. vycházející s psychologických potřeb, jako potřeba získat zájem druhých, snížit osamělost apod.  Faktitivní poruchy se rozlišují dvě: f''actitious disorder imposed on self'' (faktitivní porucha ukládaná na sebe) a f''actitious disorder imposed on another'' (faktitivní porucha způsobovaná druhému).&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;/table&gt;</summary>
		<author><name>Eliska.Slajsova.123</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Sou%C4%8Dasn%C3%A9_trendy_v_oblasti_klinick%C3%A9_psychologie&amp;diff=71084&amp;oldid=prev</id>
		<title>Eliska.Slajsova.119: /* Trendy v diagnostice */</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Sou%C4%8Dasn%C3%A9_trendy_v_oblasti_klinick%C3%A9_psychologie&amp;diff=71084&amp;oldid=prev"/>
		<updated>2022-05-04T15:49:50Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;&lt;span dir=&quot;auto&quot;&gt;&lt;span class=&quot;autocomment&quot;&gt;Trendy v diagnostice&lt;/span&gt;&lt;/span&gt;&lt;/p&gt;
&lt;table class=&quot;diff diff-contentalign-left&quot; data-mw=&quot;interface&quot;&gt;
				&lt;col class=&quot;diff-marker&quot; /&gt;
				&lt;col class=&quot;diff-content&quot; /&gt;
				&lt;col class=&quot;diff-marker&quot; /&gt;
				&lt;col class=&quot;diff-content&quot; /&gt;
				&lt;tr class=&quot;diff-title&quot; lang=&quot;cs&quot;&gt;
				&lt;td colspan=&quot;2&quot; style=&quot;background-color: #fff; color: #222; text-align: center;&quot;&gt;← Starší verze&lt;/td&gt;
				&lt;td colspan=&quot;2&quot; style=&quot;background-color: #fff; color: #222; text-align: center;&quot;&gt;Verze z 4. 5. 2022, 15:49&lt;/td&gt;
				&lt;/tr&gt;&lt;tr&gt;&lt;td colspan=&quot;2&quot; class=&quot;diff-lineno&quot; id=&quot;mw-diff-left-l1&quot; &gt;Řádek 1:&lt;/td&gt;
&lt;td colspan=&quot;2&quot; class=&quot;diff-lineno&quot;&gt;Řádek 1:&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt;−&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #ffe49c; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;V tomto článku jsou popsána vybraná aktuální témata, jimiž se obor klinické psychologie v současné době zabývá. Článek pojednává nejprve o současných trendech '''v diagnostice duševních poruch''', což zahrnuje popis změn v nové revizi &lt;del class=&quot;diffchange diffchange-inline&quot;&gt;Mezinároní klasifikace &lt;/del&gt;nemocí a také &lt;del class=&quot;diffchange diffchange-inline&quot;&gt;pipis &lt;/del&gt;některých nových či revidovaných diagnostických metod, poté je pojednáno o trendech '''v psychoterapii''', zmíněna je i aktuálně probíhající '''reforma psychiatrické péče''' v ČR a také '''spor o poskytování &lt;del class=&quot;diffchange diffchange-inline&quot;&gt;pschoterapie&lt;/del&gt;''' a nakonec jsou představeny některé současné oblasti ve '''výzkumu''' klinické psychologie.&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt;+&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #a3d3ff; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;V tomto článku jsou popsána vybraná aktuální témata, jimiž se obor klinické psychologie v současné době zabývá. Článek pojednává nejprve o současných trendech '''v diagnostice duševních poruch''', což zahrnuje popis změn v nové revizi &lt;ins class=&quot;diffchange diffchange-inline&quot;&gt;Mezinárodní klasifikaci &lt;/ins&gt;nemocí a také &lt;ins class=&quot;diffchange diffchange-inline&quot;&gt;popis &lt;/ins&gt;některých nových či revidovaných diagnostických metod, poté je pojednáno o trendech '''v psychoterapii''', zmíněna je i aktuálně probíhající '''reforma psychiatrické péče''' v ČR a také '''spor o poskytování &lt;ins class=&quot;diffchange diffchange-inline&quot;&gt;psychoterapie&lt;/ins&gt;''' a nakonec jsou představeny některé současné oblasti ve '''výzkumu''' klinické psychologie.&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;==Trendy v diagnostice==&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;==Trendy v diagnostice==&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;/table&gt;</summary>
		<author><name>Eliska.Slajsova.119</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Sou%C4%8Dasn%C3%A9_trendy_v_oblasti_klinick%C3%A9_psychologie&amp;diff=70997&amp;oldid=prev</id>
		<title>Eliska.Slajsova.118: /* Odkazy */</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Sou%C4%8Dasn%C3%A9_trendy_v_oblasti_klinick%C3%A9_psychologie&amp;diff=70997&amp;oldid=prev"/>
		<updated>2022-04-04T08:08:15Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;&lt;span dir=&quot;auto&quot;&gt;&lt;span class=&quot;autocomment&quot;&gt;Odkazy&lt;/span&gt;&lt;/span&gt;&lt;/p&gt;
&lt;table class=&quot;diff diff-contentalign-left&quot; data-mw=&quot;interface&quot;&gt;
				&lt;col class=&quot;diff-marker&quot; /&gt;
				&lt;col class=&quot;diff-content&quot; /&gt;
				&lt;col class=&quot;diff-marker&quot; /&gt;
				&lt;col class=&quot;diff-content&quot; /&gt;
				&lt;tr class=&quot;diff-title&quot; lang=&quot;cs&quot;&gt;
				&lt;td colspan=&quot;2&quot; style=&quot;background-color: #fff; color: #222; text-align: center;&quot;&gt;← Starší verze&lt;/td&gt;
				&lt;td colspan=&quot;2&quot; style=&quot;background-color: #fff; color: #222; text-align: center;&quot;&gt;Verze z 4. 4. 2022, 08:08&lt;/td&gt;
				&lt;/tr&gt;&lt;tr&gt;&lt;td colspan=&quot;2&quot; class=&quot;diff-lineno&quot; id=&quot;mw-diff-left-l1&quot; &gt;Řádek 1:&lt;/td&gt;
&lt;td colspan=&quot;2&quot; class=&quot;diff-lineno&quot;&gt;Řádek 1:&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt;−&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #ffe49c; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;V tomto článku jsou popsána vybraná aktuální témata, jimiž se obor klinické psychologie v současné době zabývá. Článek pojednává nejprve o současných trendech v diagnostice duševních poruch, poté o trendech v &lt;del class=&quot;diffchange diffchange-inline&quot;&gt;terapii&lt;/del&gt;, a nakonec &lt;del class=&quot;diffchange diffchange-inline&quot;&gt;o trendech &lt;/del&gt;ve výzkumu &lt;del class=&quot;diffchange diffchange-inline&quot;&gt;spolu s krátkým představením některých aktuálních výzkumných témat či oblastí&lt;/del&gt;.&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt;+&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #a3d3ff; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;V tomto článku jsou popsána vybraná aktuální témata, jimiž se obor klinické psychologie v současné době zabývá. Článek pojednává nejprve o současných trendech &lt;ins class=&quot;diffchange diffchange-inline&quot;&gt;'''&lt;/ins&gt;v diagnostice duševních poruch&lt;ins class=&quot;diffchange diffchange-inline&quot;&gt;''', což zahrnuje popis změn v nové revizi Mezinároní klasifikace nemocí a také pipis některých nových či revidovaných diagnostických metod&lt;/ins&gt;, poté &lt;ins class=&quot;diffchange diffchange-inline&quot;&gt;je pojednáno &lt;/ins&gt;o trendech &lt;ins class=&quot;diffchange diffchange-inline&quot;&gt;'''&lt;/ins&gt;v &lt;ins class=&quot;diffchange diffchange-inline&quot;&gt;psychoterapii'''&lt;/ins&gt;, &lt;ins class=&quot;diffchange diffchange-inline&quot;&gt;zmíněna je i aktuálně probíhající '''reforma psychiatrické péče''' v ČR a také '''spor o poskytování pschoterapie''' &lt;/ins&gt;a nakonec &lt;ins class=&quot;diffchange diffchange-inline&quot;&gt;jsou představeny některé současné oblasti &lt;/ins&gt;ve &lt;ins class=&quot;diffchange diffchange-inline&quot;&gt;'''&lt;/ins&gt;výzkumu&lt;ins class=&quot;diffchange diffchange-inline&quot;&gt;''' klinické psychologie&lt;/ins&gt;.&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;==Trendy v diagnostice==&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;==Trendy v diagnostice==&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;===Novinky na úrovni klasifikace diagnóz duševních poruch a onemocnění===&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;===Novinky na úrovni klasifikace diagnóz duševních poruch a onemocnění===&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt;−&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #ffe49c; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;Od ledna roku 2022 vstoupila v platnost jedenáctá revize Mezinárodní klasifikace nemocí: MKN-11 (angl. ICD-11&amp;lt;ref&amp;gt;ICD-11 for Mortality and Morbidity Statistics (dostupné z: [https://icd.who.int/dev11/l-m/en#/http%3a%2f%2fid.who.int%2ficd%2fentity%2f967687778], last update: July, 20, 2021)&amp;lt;/ref&amp;gt;) a započalo tak pětileté přechodné období. Publikace první české verze MKN-11 by měla proběhnout ve druhé polovině roku 2022.&amp;lt;ref name=&amp;quot;:10&amp;quot;&amp;gt;Daňková, Š., Hanušová, K., Krejčová, D.,Voborník, J., Těšitelová, V. &amp;amp; Zvolský, M. (2021). ''Implementační plán zavedení MKN-11 v ČR''. Dostupné online z: [https://www.uzis.cz/res/file/klasifikace/mkn/mkn-11-cz-implementacni-plan.pdf]&amp;lt;/ref&amp;gt; [[Mezinárodní klasifikace nemocí|MKN]] je klasifikační manuál všech známých somatických i duševních onemocnění a je vydáván Světovou zdravotnickou organizací (World Health Organization, WHO). Doposud mezinárodně platná verze nese označení MKN-10&amp;lt;ref&amp;gt;ICD-10 Version: 2019. Dostupné z: [https://icd.who.int/browse10/2019/en#/F94.2]&amp;lt;/ref&amp;gt;&amp;lt;ref&amp;gt;MKN-10 kódovací nástroj. Dostupné z: [https://mkn10.uzis.cz/prohlizec/]&amp;lt;/ref&amp;gt; platí od roku 1992 a je užívána ve více než 150 zemích, což ji činí světově nejrozšířenější klasifikací nemocí&amp;lt;ref&amp;gt;[https://www.who.int/standards/classifications/classification-of-diseases]&amp;lt;/ref&amp;gt;.    &lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt;+&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #a3d3ff; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;Od ledna roku 2022 vstoupila v platnost jedenáctá revize Mezinárodní klasifikace nemocí: MKN-11 (angl. ICD-11&amp;lt;ref&amp;gt;ICD-11 for Mortality and Morbidity Statistics (dostupné z: [https://icd.who.int/dev11/l-m/en#/http%3a%2f%2fid.who.int%2ficd%2fentity%2f967687778], last update: July, 20, 2021)&amp;lt;/ref&amp;gt;) a započalo tak pětileté přechodné období. Publikace první české verze MKN-11 by měla proběhnout ve druhé polovině roku 2022.&amp;lt;ref name=&amp;quot;:10&amp;quot;&amp;gt;Daňková, Š., Hanušová, K., Krejčová, D.,Voborník, J., Těšitelová, V. &amp;amp; Zvolský, M. (2021). ''Implementační plán zavedení MKN-11 v ČR''. Dostupné online z: [https://www.uzis.cz/res/file/klasifikace/mkn/mkn-11-cz-implementacni-plan.pdf]&amp;lt;/ref&amp;gt; [[Mezinárodní klasifikace nemocí|MKN]] je klasifikační manuál všech známých somatických i duševních onemocnění a je vydáván Světovou zdravotnickou organizací (World Health Organization, WHO). Doposud mezinárodně platná verze nese označení MKN-10&amp;lt;ref&amp;gt;ICD-10 Version: 2019. Dostupné z: [https://icd.who.int/browse10/2019/en#/F94.2]&amp;lt;/ref&amp;gt;&amp;lt;ref&amp;gt;MKN-10 kódovací nástroj. Dostupné z: [https://mkn10.uzis.cz/prohlizec/]&amp;lt;/ref&amp;gt; platí od roku 1992 a je užívána ve více než 150 zemích, což ji činí světově nejrozšířenější klasifikací nemocí&amp;lt;ref&amp;gt;&lt;ins class=&quot;diffchange diffchange-inline&quot;&gt;WHO: International Statistical Classification of Diseases and Related Health Problems (ICD). Dostupné z: &lt;/ins&gt;[https://www.who.int/standards/classifications/classification-of-diseases]&amp;lt;/ref&amp;gt;.    &lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;Při vývoji kapitoly o duševním, behaviorálním a neurovývojovém zdraví v MKN-11 byl zvláštní důraz kladen na klinickou užitečnost a globální použitelnost diagnostického systému. Výsledkem má být klasifikační systém poskytující členským státům WHO (Světové zdravotnické organizace) a zdravotnickým profesionálům lepší nástroj pro snižování rozdílů v léčbě duševního zdraví a také pro celosvětové snížení zátěže v souvislosti s diagnostickým procesem v oblasti klinické psychologie a psychiatrie. Nová klasifikace má odrážet pokrok, ke kterému došlo ve vědecké [https://cs.wikipedia.org/wiki/Nosologie nosologii] – dle předsedů některých pracovních skupin, které se podílely na tvorbě nové klasifikace, Dana J. Steina a Geoffrey M. Reeda (2020)&amp;lt;ref name=&amp;quot;:2&amp;quot;&amp;gt;Stein, D. J., Szatmari, P., Gaebel, W., Berk, M., Vieta, E., Maj, M., ... &amp;amp; Reed, G. M. (2020). Mental, behavioral and neurodevelopmental disorders in the ICD-11: an international perspective on key changes and controversies. ''BMC medicine, 18''(1), 1-24.&amp;lt;/ref&amp;gt;, vznikl klasifikační systém, který je spolehlivější, má lepší diagnostickou validitou a větší klinickou užitečnost. To se projeví např. větším množstvím základních skupin diagnóz duševních onemocnění, které jsou  opřené o vědecké důkazy o etiologii a léčbě; možností diagnostikovat jednotlivá onemocnění bez vázanosti na chronologický věk pacienta apod.  &lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;Při vývoji kapitoly o duševním, behaviorálním a neurovývojovém zdraví v MKN-11 byl zvláštní důraz kladen na klinickou užitečnost a globální použitelnost diagnostického systému. Výsledkem má být klasifikační systém poskytující členským státům WHO (Světové zdravotnické organizace) a zdravotnickým profesionálům lepší nástroj pro snižování rozdílů v léčbě duševního zdraví a také pro celosvětové snížení zátěže v souvislosti s diagnostickým procesem v oblasti klinické psychologie a psychiatrie. Nová klasifikace má odrážet pokrok, ke kterému došlo ve vědecké [https://cs.wikipedia.org/wiki/Nosologie nosologii] – dle předsedů některých pracovních skupin, které se podílely na tvorbě nové klasifikace, Dana J. Steina a Geoffrey M. Reeda (2020)&amp;lt;ref name=&amp;quot;:2&amp;quot;&amp;gt;Stein, D. J., Szatmari, P., Gaebel, W., Berk, M., Vieta, E., Maj, M., ... &amp;amp; Reed, G. M. (2020). Mental, behavioral and neurodevelopmental disorders in the ICD-11: an international perspective on key changes and controversies. ''BMC medicine, 18''(1), 1-24.&amp;lt;/ref&amp;gt;, vznikl klasifikační systém, který je spolehlivější, má lepší diagnostickou validitou a větší klinickou užitečnost. To se projeví např. větším množstvím základních skupin diagnóz duševních onemocnění, které jsou  opřené o vědecké důkazy o etiologii a léčbě; možností diagnostikovat jednotlivá onemocnění bez vázanosti na chronologický věk pacienta apod.  &lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td colspan=&quot;2&quot; class=&quot;diff-lineno&quot; id=&quot;mw-diff-left-l15&quot; &gt;Řádek 15:&lt;/td&gt;
&lt;td colspan=&quot;2&quot; class=&quot;diff-lineno&quot;&gt;Řádek 15:&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;Zatímco v MKN-10 bylo pro psychiatrická onemocnění vyhrazeno označení písmenem ''F00-F99'' a název ''Poruchy duševní a poruchy chování,'' v nové klasifikaci se pro tuto skupinu poruch bude užívat název '''''Duševní, behaviorální a neurovývojové poruchy''''' ('''''Mental, behavioural or neurodevelopmental disorders''''') a kódové označení ''06'', tedy už se nebude pracovat s označením „F“. Celkem bude tato kapitola obsahovat 20 diagnostických skupin či uskupení (angl. „groupings“; označujeme je v tomto článku také jako kategorie či třídy duševních poruch), které jsou obvykle členěny do užších podskupin (které zde nazýváme též jako subkategorie), do nichž spadají jednotlivé dílčí diagnózy.&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;Zatímco v MKN-10 bylo pro psychiatrická onemocnění vyhrazeno označení písmenem ''F00-F99'' a název ''Poruchy duševní a poruchy chování,'' v nové klasifikaci se pro tuto skupinu poruch bude užívat název '''''Duševní, behaviorální a neurovývojové poruchy''''' ('''''Mental, behavioural or neurodevelopmental disorders''''') a kódové označení ''06'', tedy už se nebude pracovat s označením „F“. Celkem bude tato kapitola obsahovat 20 diagnostických skupin či uskupení (angl. „groupings“; označujeme je v tomto článku také jako kategorie či třídy duševních poruch), které jsou obvykle členěny do užších podskupin (které zde nazýváme též jako subkategorie), do nichž spadají jednotlivé dílčí diagnózy.&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt;−&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #ffe49c; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;Zcela se mění '''kódovací struktura''', její hlavní principy jsou následující: kapitoly jsou číslovány arabskými číslicemi, ne římskými jako dosud. Kategorie mají nyní 4 znaky a existují další 2 úrovně podkategorií. Hierarchie názvů kapitol bude v českém jazyce následující: Název kapitoly; název podkapitoly; název oddílu; název pododdílu; název konkrétní položky&amp;lt;ref name=&amp;quot;:10&amp;quot; /&amp;gt;. Kódy mají nyní na druhé pozici písmeno, což je odlišuje od kódů v MKN-10. První znak kódu odkazuje na číslo kapitoly; může to být číslo nebo písmeno. Při popisu náhodného vztahu mezi podmínkami v názvu kódu je upřednostňovaný výraz „due to“ („kvůli“) a při popisu souběhu dvou podmínek v kódovém názvu je upřednostňovaný výraz „associated with“ („spojený s“).&lt;del class=&quot;diffchange diffchange-inline&quot;&gt;&amp;lt;ref&amp;gt;[https://ec.europa.eu/cefdigital/wiki/display/EHSEMANTIC/ICD-11%3A+The+11th+Revision+of+the+International+Classification+of+Diseases]&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;/del&gt;&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt;+&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #a3d3ff; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;Zcela se mění '''kódovací struktura''', její hlavní principy jsou následující: kapitoly jsou číslovány arabskými číslicemi, ne římskými jako dosud. Kategorie mají nyní 4 znaky a existují další 2 úrovně podkategorií. Hierarchie názvů kapitol bude v českém jazyce následující: Název kapitoly; název podkapitoly; název oddílu; název pododdílu; název konkrétní položky&amp;lt;ref name=&amp;quot;:10&amp;quot; /&amp;gt;. Kódy mají nyní na druhé pozici písmeno, což je odlišuje od kódů v MKN-10. První znak kódu odkazuje na číslo kapitoly; může to být číslo nebo písmeno. Při popisu náhodného vztahu mezi podmínkami v názvu kódu je upřednostňovaný výraz „due to“ („kvůli“) a při popisu souběhu dvou podmínek v kódovém názvu je upřednostňovaný výraz „associated with“ („spojený s“).&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;Dílčí diagnózy v kapitole duševních a neurovývojových poruch jsou tedy vždy označeny kódem, který začíná číslem 6, za ním následují dva znaky (písmeno a číslice), které společně určují kategorii, další číslo pak označuje subkategorii a poslední číslo je oddělené tečkou a specifikuje konkrétní diagnózu. Např. kategorie Neurovývojových poruch je značena 6A0, její první podkategorie  – vývojové poruchy intelektu (Disorders of intellectual development) nese kód 6A00 a jednotlivé diagnózy jsou označeny kódy 6A00.0 (Disorder of intellectual development, mild), 6A00.1 (Disorder of intellectual development, moderate) a tak dál.  &lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;Dílčí diagnózy v kapitole duševních a neurovývojových poruch jsou tedy vždy označeny kódem, který začíná číslem 6, za ním následují dva znaky (písmeno a číslice), které společně určují kategorii, další číslo pak označuje subkategorii a poslední číslo je oddělené tečkou a specifikuje konkrétní diagnózu. Např. kategorie Neurovývojových poruch je značena 6A0, její první podkategorie  – vývojové poruchy intelektu (Disorders of intellectual development) nese kód 6A00 a jednotlivé diagnózy jsou označeny kódy 6A00.0 (Disorder of intellectual development, mild), 6A00.1 (Disorder of intellectual development, moderate) a tak dál.  &lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td colspan=&quot;2&quot; class=&quot;diff-lineno&quot; id=&quot;mw-diff-left-l409&quot; &gt;Řádek 409:&lt;/td&gt;
&lt;td colspan=&quot;2&quot; class=&quot;diff-lineno&quot;&gt;Řádek 409:&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;'''Emotion-focused therapy (EFT)''', tedy terapie zaměřená na emoce je humanistický přístup, který se vyvinul z přístupu PCA (Person-centerd approach) a integruje aktivní na proces orientované metody gestalt terapie a focusingu a zároveň přisuzuje '''centrální roli emocím''' jako zdroji smyslu, směřování a růstu. Hlavním předpokladem je prožívání (experiencing), které vyvstává z kontinuální, dynamické syntézy mnohočetných emocionálních prosesů (multiple emotion processes). Dalším zásadním předpokladem je, že lidé jsou v základu sociální bytosti, tedy mají silné vztahové potřeby, jejichž naplnění vyžaduje vzájemný kontakt ve formě přítomnosti a autenticity. Další myšlenkou EFT je, že činitelem sebedeterminace je evolučně adaptivní motivace prozkoumat a zvládnout situace. Rozmanitost a diverzita uvnitř člověka i mezi lidmi je nezbytná a nevyhnutelná a měla by být bezpodmínečně akceptována a oceňována. Prožitek celistvosti je adaptivní a je umožněn integrací aspektů emocionálního prožívání, které si klient nepřipouštěl (tedy by se pravděpodobně dalo říci, že byly disociované). Vnitřní růst podle filosofie EFT probíhá celoživotně a je podpořen vnitřní zvídavostí a adaptivními emočními procesy, s tendencí k nárůstu diferenciace a adaptivní flexibility.&amp;lt;ref name=&amp;quot;:12&amp;quot;&amp;gt;Elliott, R., &amp;amp; Greenberg, L. S. (2016). Emotion-focused therapy. in C., &amp;amp; Charura, D.: ''The Person-Centred Counselling and Psychotherapy Handbook Origins, Developments and Contemporary Practice''. Open University Press. Online z: [https://strathprints.strath.ac.uk/37895/5/Elliott_et_al_HEP_Review_2013_post_print.pdf]&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;'''Emotion-focused therapy (EFT)''', tedy terapie zaměřená na emoce je humanistický přístup, který se vyvinul z přístupu PCA (Person-centerd approach) a integruje aktivní na proces orientované metody gestalt terapie a focusingu a zároveň přisuzuje '''centrální roli emocím''' jako zdroji smyslu, směřování a růstu. Hlavním předpokladem je prožívání (experiencing), které vyvstává z kontinuální, dynamické syntézy mnohočetných emocionálních prosesů (multiple emotion processes). Dalším zásadním předpokladem je, že lidé jsou v základu sociální bytosti, tedy mají silné vztahové potřeby, jejichž naplnění vyžaduje vzájemný kontakt ve formě přítomnosti a autenticity. Další myšlenkou EFT je, že činitelem sebedeterminace je evolučně adaptivní motivace prozkoumat a zvládnout situace. Rozmanitost a diverzita uvnitř člověka i mezi lidmi je nezbytná a nevyhnutelná a měla by být bezpodmínečně akceptována a oceňována. Prožitek celistvosti je adaptivní a je umožněn integrací aspektů emocionálního prožívání, které si klient nepřipouštěl (tedy by se pravděpodobně dalo říci, že byly disociované). Vnitřní růst podle filosofie EFT probíhá celoživotně a je podpořen vnitřní zvídavostí a adaptivními emočními procesy, s tendencí k nárůstu diferenciace a adaptivní flexibility.&amp;lt;ref name=&amp;quot;:12&amp;quot;&amp;gt;Elliott, R., &amp;amp; Greenberg, L. S. (2016). Emotion-focused therapy. in C., &amp;amp; Charura, D.: ''The Person-Centred Counselling and Psychotherapy Handbook Origins, Developments and Contemporary Practice''. Open University Press. Online z: [https://strathprints.strath.ac.uk/37895/5/Elliott_et_al_HEP_Review_2013_post_print.pdf]&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt;−&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #ffe49c; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;V teorii EFT jsou rozlišovány čtyři typy emočních odpovědí: '''primární adaptivní emoční odpovědi''' (přirozené, propojují nás s realitou a pomáhají se s ní vypořádat: smutek při ztrátě, hněv při ublížení, strach v nebezpečí apod.), '''primární maladaptivní emoční odpovědi''' (primární emoční reakce, které se staly dysfunkčními – obvykle důsledek špatného zacházení v dětství. Např. strach u fóbií, hanba při komplexech méněcennosti), '''sekundární reaktivní emoční odpovědi''' (reakce na primární emoční odpověď; např. strach z vlastního hněvu) a '''instrumentální emoční odpovědi''' (naučené, slouží k dosažení cíle či naplnění potřeby, např. pláč pro získání zájmu). Emoční poruchy jsou důsledkem toho, že jedinec si nepřipouští prvky svého afektivního prožívání, neuvědomuje si své tendence k jednání  (přičemž tyto emocionální prvky a tendence tvoří náš primární orientační systém, díky kterému poznáváme, co je a co není v souladu s našimi potřebami). Smyslem práce v EFT je '''získat přístup''' '''k emocím''', '''prozkoumat''' je a dosáhnout '''změny emočních schémat''' (tzv. restrukturalizace emocí).&amp;lt;ref&amp;gt;Cain, D. J., Seeman, J. (2007): ''Humanistická psychoterapie (2. díl)''. Triton&amp;lt;/ref&amp;gt; Cílem terapeutické práce je odkrývání sekundárních a poté i primárních emocí a jejich produktivní exprese v bezpečném prostředí tak, aby vedla k získání korektivní emoční zkušenosti. Terapeut facilituje tento proces a podporuje novou vynořující se klientovu zkušenost poskytnutím empatie, která klientovi pomáhá zůstat u bolestného prožitku. Cílem je plné prožití '''primárních emocí, které jsou adaptivní a tedy pomáhají vyrovnat se s danou situací''' nebo s (traumatickými) vzpomínkami na ni. Přístup k primárnám emocím může být snazší díky soucitnému ukonejšení sekundárních emocí terapeutem nebo sebeukonejšení (soucitu k sobě).&amp;lt;ref name=&amp;quot;:12&amp;quot; /&amp;gt; Můžeme zde najít jistou paralelu s pojetím rozdílu mezi bolestí a utrpením v ACT. Primární adaptivní odpovědi mohou být prožívány jako nepříjemné až bolestné, ale jejich adaptivní podstata umožňuje úspěšné překonání dané situace. Oproti tomu maladaptivní nebo sekundární emoční odpovědi nejsou adaptivní a tedy mohouo přinášet utrpení, které trvá dlouhodobě a snižuje kvalitu života daného člověka. &lt;del class=&quot;diffchange diffchange-inline&quot;&gt; &lt;/del&gt;&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt;+&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #a3d3ff; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;V teorii EFT jsou rozlišovány čtyři typy emočních odpovědí: '''primární adaptivní emoční odpovědi''' (přirozené, propojují nás s realitou a pomáhají se s ní vypořádat: smutek při ztrátě, hněv při ublížení, strach v nebezpečí apod.), '''primární maladaptivní emoční odpovědi''' (primární emoční reakce, které se staly dysfunkčními – obvykle důsledek špatného zacházení v dětství. Např. strach u fóbií, hanba při komplexech méněcennosti), '''sekundární reaktivní emoční odpovědi''' (reakce na primární emoční odpověď; např. strach z vlastního hněvu) a '''instrumentální emoční odpovědi''' (naučené, slouží k dosažení cíle či naplnění potřeby, např. pláč pro získání zájmu). Emoční poruchy jsou důsledkem toho, že jedinec si nepřipouští prvky svého afektivního prožívání, neuvědomuje si své tendence k jednání  (přičemž tyto emocionální prvky a tendence tvoří náš primární orientační systém, díky kterému poznáváme, co je a co není v souladu s našimi potřebami). Smyslem práce v EFT je '''získat přístup''' '''k emocím''', '''prozkoumat''' je a dosáhnout '''změny emočních schémat''' (tzv. restrukturalizace emocí).&amp;lt;ref&amp;gt;Cain, D. J., Seeman, J. (2007): ''Humanistická psychoterapie (2. díl)''. Triton&amp;lt;/ref&amp;gt; Cílem terapeutické práce je odkrývání sekundárních a poté i primárních emocí a jejich produktivní exprese v bezpečném prostředí tak, aby vedla k získání korektivní emoční zkušenosti. Terapeut facilituje tento proces a podporuje novou vynořující se klientovu zkušenost poskytnutím empatie, která klientovi pomáhá zůstat u bolestného prožitku. Cílem je plné prožití '''primárních emocí, které jsou adaptivní a tedy pomáhají vyrovnat se s danou situací''' nebo s (traumatickými) vzpomínkami na ni. Přístup k primárnám emocím může být snazší díky soucitnému ukonejšení sekundárních emocí terapeutem nebo sebeukonejšení (soucitu k sobě).&amp;lt;ref name=&amp;quot;:12&amp;quot; /&amp;gt; Můžeme zde najít jistou paralelu s pojetím rozdílu mezi bolestí a utrpením v ACT. Primární adaptivní odpovědi mohou být prožívány jako nepříjemné až bolestné, ale jejich adaptivní podstata umožňuje úspěšné překonání dané situace. Oproti tomu maladaptivní nebo sekundární emoční odpovědi nejsou adaptivní a tedy mohouo přinášet utrpení, které trvá dlouhodobě a snižuje kvalitu života daného člověka. &lt;ins class=&quot;diffchange diffchange-inline&quot;&gt;   &lt;/ins&gt;&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;&amp;lt;u&amp;gt;'''Psychoterapeutické směry orientované na tělo'''&amp;lt;/u&amp;gt;  &lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;&amp;lt;u&amp;gt;'''Psychoterapeutické směry orientované na tělo'''&amp;lt;/u&amp;gt;  &lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td colspan=&quot;2&quot; class=&quot;diff-lineno&quot; id=&quot;mw-diff-left-l546&quot; &gt;Řádek 546:&lt;/td&gt;
&lt;td colspan=&quot;2&quot; class=&quot;diff-lineno&quot;&gt;Řádek 546:&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;===Další doporučená literatura===&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;===Další doporučená literatura===&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt;−&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #ffe49c; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;* Timuľák, L. (2020). ''Transformace emoční bolesti v psychoterapii. Terapie zaměřená na emoce.'' Praha: Portál&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt;+&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #a3d3ff; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;*Timuľák, L. (2020). ''Transformace emoční bolesti v psychoterapii. Terapie zaměřená na emoce.'' Praha: Portál&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;===Odkazy na související články===&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;===Odkazy na související články===&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td colspan=&quot;2&quot; class=&quot;diff-lineno&quot; id=&quot;mw-diff-left-l552&quot; &gt;Řádek 552:&lt;/td&gt;
&lt;td colspan=&quot;2&quot; class=&quot;diff-lineno&quot;&gt;Řádek 552:&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;*Chrtková, D., Okáč, M., &amp;amp; Vítková, M. (2021). Reforma péče o duševní zdraví očima lidí se zkušeností s duševním onemocněním. ''Česká a slovenská psychiatrie 117''(5). Dostupné z:[http://www.cspsychiatr.cz/dwnld/CSP_2021_5_258_265.pdf]&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;*Chrtková, D., Okáč, M., &amp;amp; Vítková, M. (2021). Reforma péče o duševní zdraví očima lidí se zkušeností s duševním onemocněním. ''Česká a slovenská psychiatrie 117''(5). Dostupné z:[http://www.cspsychiatr.cz/dwnld/CSP_2021_5_258_265.pdf]&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;*Aktuálně.cz: Psychiatrům přibylo 80 procent pacientů za deset let. Chybí hlavně lékaři pro děti. Dostupné z:[https://zpravy.aktualne.cz/domaci/psychiatrum-stoupl-pocet-pacientu-o-80-procent/r~fa078fec423311ecb02dac1f6b220ee8/] &lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;*Aktuálně.cz: Psychiatrům přibylo 80 procent pacientů za deset let. Chybí hlavně lékaři pro děti. Dostupné z:[https://zpravy.aktualne.cz/domaci/psychiatrum-stoupl-pocet-pacientu-o-80-procent/r~fa078fec423311ecb02dac1f6b220ee8/] &lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td colspan=&quot;2&quot;&gt; &lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt;+&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #a3d3ff; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;&lt;ins style=&quot;font-weight: bold; text-decoration: none;&quot;&gt;*Český Rozhlas Brno: Vědci z brněnských univerzit chystají aplikaci, která pomůže zkvalitnit práci psychoterapeutů. Dostupné z: https://brno.rozhlas.cz/vedci-z-brnenskych-univerzit-chystaji-aplikaci-ktera-pomuze-zkvalitnit-praci-8496183&lt;/ins&gt;&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td colspan=&quot;2&quot;&gt; &lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt;+&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #a3d3ff; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;&lt;ins style=&quot;font-weight: bold; text-decoration: none;&quot;&gt;*YouTube: DeePsy - Představená aplikace DeePsy. Dostupné z: https://www.youtube.com/watch?v=BVAeyxrO6ro&lt;/ins&gt;&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;===Klíčová slova===&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;===Klíčová slova===&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;/table&gt;</summary>
		<author><name>Eliska.Slajsova.118</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Sou%C4%8Dasn%C3%A9_trendy_v_oblasti_klinick%C3%A9_psychologie&amp;diff=70996&amp;oldid=prev</id>
		<title>Eliska.Slajsova.117: /* Úroveň konkrétních metod */</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Sou%C4%8Dasn%C3%A9_trendy_v_oblasti_klinick%C3%A9_psychologie&amp;diff=70996&amp;oldid=prev"/>
		<updated>2022-03-31T07:24:25Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;&lt;span dir=&quot;auto&quot;&gt;&lt;span class=&quot;autocomment&quot;&gt;Úroveň konkrétních metod&lt;/span&gt;&lt;/span&gt;&lt;/p&gt;
&lt;a href=&quot;https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Sou%C4%8Dasn%C3%A9_trendy_v_oblasti_klinick%C3%A9_psychologie&amp;amp;diff=70996&amp;amp;oldid=70967&quot;&gt;Ukázat změny&lt;/a&gt;</summary>
		<author><name>Eliska.Slajsova.117</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Sou%C4%8Dasn%C3%A9_trendy_v_oblasti_klinick%C3%A9_psychologie&amp;diff=70967&amp;oldid=prev</id>
		<title>Eliska.Slajsova.116: /* Úroveň konkrétních metod */</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Sou%C4%8Dasn%C3%A9_trendy_v_oblasti_klinick%C3%A9_psychologie&amp;diff=70967&amp;oldid=prev"/>
		<updated>2022-03-27T21:28:39Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;&lt;span dir=&quot;auto&quot;&gt;&lt;span class=&quot;autocomment&quot;&gt;Úroveň konkrétních metod&lt;/span&gt;&lt;/span&gt;&lt;/p&gt;
&lt;a href=&quot;https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Sou%C4%8Dasn%C3%A9_trendy_v_oblasti_klinick%C3%A9_psychologie&amp;amp;diff=70967&amp;amp;oldid=70966&quot;&gt;Ukázat změny&lt;/a&gt;</summary>
		<author><name>Eliska.Slajsova.116</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Sou%C4%8Dasn%C3%A9_trendy_v_oblasti_klinick%C3%A9_psychologie&amp;diff=70966&amp;oldid=prev</id>
		<title>Eliska.Slajsova.115: /* Úroveň jednotlivých terapeutických směrů */</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Sou%C4%8Dasn%C3%A9_trendy_v_oblasti_klinick%C3%A9_psychologie&amp;diff=70966&amp;oldid=prev"/>
		<updated>2022-03-26T17:24:32Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;&lt;span dir=&quot;auto&quot;&gt;&lt;span class=&quot;autocomment&quot;&gt;Úroveň jednotlivých terapeutických směrů&lt;/span&gt;&lt;/span&gt;&lt;/p&gt;
&lt;a href=&quot;https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Sou%C4%8Dasn%C3%A9_trendy_v_oblasti_klinick%C3%A9_psychologie&amp;amp;diff=70966&amp;amp;oldid=70965&quot;&gt;Ukázat změny&lt;/a&gt;</summary>
		<author><name>Eliska.Slajsova.115</name></author>
		
	</entry>
</feed>