<?xml version="1.0"?>
<feed xmlns="http://www.w3.org/2005/Atom" xml:lang="cs">
	<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?action=history&amp;feed=atom&amp;title=Sou%C4%8Dasn%C3%A9_trendy_v_psychologii_osobnosti.</id>
	<title>Současné trendy v psychologii osobnosti. - Historie editací</title>
	<link rel="self" type="application/atom+xml" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?action=history&amp;feed=atom&amp;title=Sou%C4%8Dasn%C3%A9_trendy_v_psychologii_osobnosti."/>
	<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Sou%C4%8Dasn%C3%A9_trendy_v_psychologii_osobnosti.&amp;action=history"/>
	<updated>2026-04-26T20:42:59Z</updated>
	<subtitle>Historie editací této stránky</subtitle>
	<generator>MediaWiki 1.33.0</generator>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Sou%C4%8Dasn%C3%A9_trendy_v_psychologii_osobnosti.&amp;diff=71275&amp;oldid=prev</id>
		<title>Eliska.Slajsova.126: /* Hlavní témata zkoumaná v současné psychologii osobnosti a současné výzkumy v daných oblastech */</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Sou%C4%8Dasn%C3%A9_trendy_v_psychologii_osobnosti.&amp;diff=71275&amp;oldid=prev"/>
		<updated>2022-11-05T17:45:48Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;&lt;span dir=&quot;auto&quot;&gt;&lt;span class=&quot;autocomment&quot;&gt;Hlavní témata zkoumaná v současné psychologii osobnosti a současné výzkumy v daných oblastech&lt;/span&gt;&lt;/span&gt;&lt;/p&gt;
&lt;a href=&quot;https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Sou%C4%8Dasn%C3%A9_trendy_v_psychologii_osobnosti.&amp;amp;diff=71275&amp;amp;oldid=71268&quot;&gt;Ukázat změny&lt;/a&gt;</summary>
		<author><name>Eliska.Slajsova.126</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Sou%C4%8Dasn%C3%A9_trendy_v_psychologii_osobnosti.&amp;diff=71268&amp;oldid=prev</id>
		<title>Eliska.Slajsova.126: /* Hlavní současné teoretické a teoreticko-metodologické přístupy ke studiu osobnosti */</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Sou%C4%8Dasn%C3%A9_trendy_v_psychologii_osobnosti.&amp;diff=71268&amp;oldid=prev"/>
		<updated>2022-10-13T12:14:23Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;&lt;span dir=&quot;auto&quot;&gt;&lt;span class=&quot;autocomment&quot;&gt;Hlavní současné teoretické a teoreticko-metodologické přístupy ke studiu osobnosti&lt;/span&gt;&lt;/span&gt;&lt;/p&gt;
&lt;a href=&quot;https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Sou%C4%8Dasn%C3%A9_trendy_v_psychologii_osobnosti.&amp;amp;diff=71268&amp;amp;oldid=71259&quot;&gt;Ukázat změny&lt;/a&gt;</summary>
		<author><name>Eliska.Slajsova.126</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Sou%C4%8Dasn%C3%A9_trendy_v_psychologii_osobnosti.&amp;diff=71259&amp;oldid=prev</id>
		<title>Eliska.Slajsova.126: /* Současné teorie motivace */</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Sou%C4%8Dasn%C3%A9_trendy_v_psychologii_osobnosti.&amp;diff=71259&amp;oldid=prev"/>
		<updated>2022-10-02T19:03:38Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;&lt;span dir=&quot;auto&quot;&gt;&lt;span class=&quot;autocomment&quot;&gt;Současné teorie motivace&lt;/span&gt;&lt;/span&gt;&lt;/p&gt;
&lt;a href=&quot;https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Sou%C4%8Dasn%C3%A9_trendy_v_psychologii_osobnosti.&amp;amp;diff=71259&amp;amp;oldid=71258&quot;&gt;Ukázat změny&lt;/a&gt;</summary>
		<author><name>Eliska.Slajsova.126</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Sou%C4%8Dasn%C3%A9_trendy_v_psychologii_osobnosti.&amp;diff=71258&amp;oldid=prev</id>
		<title>Eliska.Slajsova.126: /* Hlavní témata zkoumaná v současné psychologii osobnosti a současné výzkumy v daných oblastech */</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Sou%C4%8Dasn%C3%A9_trendy_v_psychologii_osobnosti.&amp;diff=71258&amp;oldid=prev"/>
		<updated>2022-10-02T10:48:11Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;&lt;span dir=&quot;auto&quot;&gt;&lt;span class=&quot;autocomment&quot;&gt;Hlavní témata zkoumaná v současné psychologii osobnosti a současné výzkumy v daných oblastech&lt;/span&gt;&lt;/span&gt;&lt;/p&gt;
&lt;a href=&quot;https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Sou%C4%8Dasn%C3%A9_trendy_v_psychologii_osobnosti.&amp;amp;diff=71258&amp;amp;oldid=71257&quot;&gt;Ukázat změny&lt;/a&gt;</summary>
		<author><name>Eliska.Slajsova.126</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Sou%C4%8Dasn%C3%A9_trendy_v_psychologii_osobnosti.&amp;diff=71257&amp;oldid=prev</id>
		<title>Eliska.Slajsova.126: /* Současný vývoj neurobiologických teorií osobnosti */</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Sou%C4%8Dasn%C3%A9_trendy_v_psychologii_osobnosti.&amp;diff=71257&amp;oldid=prev"/>
		<updated>2022-09-30T20:32:22Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;&lt;span dir=&quot;auto&quot;&gt;&lt;span class=&quot;autocomment&quot;&gt;Současný vývoj neurobiologických teorií osobnosti&lt;/span&gt;&lt;/span&gt;&lt;/p&gt;
&lt;a href=&quot;https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Sou%C4%8Dasn%C3%A9_trendy_v_psychologii_osobnosti.&amp;amp;diff=71257&amp;amp;oldid=71251&quot;&gt;Ukázat změny&lt;/a&gt;</summary>
		<author><name>Eliska.Slajsova.126</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Sou%C4%8Dasn%C3%A9_trendy_v_psychologii_osobnosti.&amp;diff=71251&amp;oldid=prev</id>
		<title>Eliska.Slajsova.126: /* Rysové modely temperamentu */</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Sou%C4%8Dasn%C3%A9_trendy_v_psychologii_osobnosti.&amp;diff=71251&amp;oldid=prev"/>
		<updated>2022-09-25T20:23:43Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;&lt;span dir=&quot;auto&quot;&gt;&lt;span class=&quot;autocomment&quot;&gt;Rysové modely temperamentu&lt;/span&gt;&lt;/span&gt;&lt;/p&gt;
&lt;table class=&quot;diff diff-contentalign-left&quot; data-mw=&quot;interface&quot;&gt;
				&lt;col class=&quot;diff-marker&quot; /&gt;
				&lt;col class=&quot;diff-content&quot; /&gt;
				&lt;col class=&quot;diff-marker&quot; /&gt;
				&lt;col class=&quot;diff-content&quot; /&gt;
				&lt;tr class=&quot;diff-title&quot; lang=&quot;cs&quot;&gt;
				&lt;td colspan=&quot;2&quot; style=&quot;background-color: #fff; color: #222; text-align: center;&quot;&gt;← Starší verze&lt;/td&gt;
				&lt;td colspan=&quot;2&quot; style=&quot;background-color: #fff; color: #222; text-align: center;&quot;&gt;Verze z 25. 9. 2022, 20:23&lt;/td&gt;
				&lt;/tr&gt;&lt;tr&gt;&lt;td colspan=&quot;2&quot; class=&quot;diff-lineno&quot; id=&quot;mw-diff-left-l194&quot; &gt;Řádek 194:&lt;/td&gt;
&lt;td colspan=&quot;2&quot; class=&quot;diff-lineno&quot;&gt;Řádek 194:&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;Teorie aktivace rysů je založena na specifickém modelu pracovního výkonu a lze ji považovat za propracovaný nebo rozšířený pohled na osobnostní a pracovní zařazení. Konkrétně jde o to, jak jedinec vyjadřuje své rysy, když je vystaven situačním podnětům souvisejícím s těmito vlastnostmi. Tyto situační podněty mohou pocházet z organizačních, sociálních a/nebo úkolových podnětů. Tyto podněty mohou aktivovat osobnostní rysy, které souvisí s pracovními úkoly a organizačními očekáváními, kterých si organizace cení (tj. pracovní výkon). Tyto signály mohou také vyvolat chování související s vlastnostmi, které přímo nesouvisí s pracovním výkonem.&amp;lt;ref&amp;gt;Wikipedia: Trait Activation Theory. Dostupné z: [https://en.wikipedia.org/wiki/Trait_activation_theory#cite_ref-20]&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;Teorie aktivace rysů je založena na specifickém modelu pracovního výkonu a lze ji považovat za propracovaný nebo rozšířený pohled na osobnostní a pracovní zařazení. Konkrétně jde o to, jak jedinec vyjadřuje své rysy, když je vystaven situačním podnětům souvisejícím s těmito vlastnostmi. Tyto situační podněty mohou pocházet z organizačních, sociálních a/nebo úkolových podnětů. Tyto podněty mohou aktivovat osobnostní rysy, které souvisí s pracovními úkoly a organizačními očekáváními, kterých si organizace cení (tj. pracovní výkon). Tyto signály mohou také vyvolat chování související s vlastnostmi, které přímo nesouvisí s pracovním výkonem.&amp;lt;ref&amp;gt;Wikipedia: Trait Activation Theory. Dostupné z: [https://en.wikipedia.org/wiki/Trait_activation_theory#cite_ref-20]&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt;−&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #ffe49c; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;==== Rysové modely temperamentu ====&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt;+&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #a3d3ff; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;====Rysové modely temperamentu====&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;'''Grayova Reinforcement sensitivity theory'''&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;'''Grayova Reinforcement sensitivity theory'''&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;Zatímco klasický přístup k výzkumu rysů (lexikální a faktorový) je založen na analýze vlastností, které byly vybrány ze slovníku a jeho cílem je zjistit, kolik různých faktorů je potřeba k porozumění vzorcům korelací v datech a jaké konkrétní faktory to jsou, lze hovořit také o alternativních strategiích, jejichž postup je odlišný. Klasické teorie Cervone označuje jako „top-down“ strategii, protože v něm je snahou identifikovat malý soubor osobnostních proměnných, pod které lze zařadit nebo které mohou vysvětlit veškeré další způsoby chování na nižších (specifičtějších) úrovních. O pěti individuálních faktorech velké pětky se dle Cervone tvrdí, že jsou to osobnostní struktury, které kauzálně ovlivňují vývoj, zkušenosti a jednání jednotlivců. Rizikem těchto strategií je, že vysoké úrovně individuálních proměnných nebudou konzistentním způsobem odpovídat psychologickým strukturám, které jednotlivci skutečně mají. Alternativní strategií je Reinforcement Sensitivity Theory (RST) Jeffreyho A. Graye, kterou Cervone označuje jako „bottom-up“ strategii. '''Strategií RST je „nejprve identifikovat základní vlastnosti mozkově-behaviorálních systémů“ a „pak dát variace v těchto systémech do souvislosti se známými měřítky osobnosti“.''' Specifickým cílem teorie RST je '''identifikovat nervové subsystémy v mozku, které odpovídají univerzálním typům motivace a emocí'''.&amp;lt;ref name=&amp;quot;:1&amp;quot; /&amp;gt;Zásadní odlišnosti od proměnných modelu velké pětky najdeme v tom, že systémy RST nejsou „globální“ rysy; to znamená, že neodpovídají stylům chování, které jsou patrné v jakékoli z mnoha různých životních domén (tj. „globálně“). Místo toho systémy RST '''reagují na konkrétní typy environmentálních podnětů'''. Stejně jako například trávicí nebo sluchový systém reagují na určité třídy podnětů, každý systém RST reaguje na specifické typy environmentálních událostí. Každý systém je tedy relevantní pro určitou „doménu“ života. Například činnosti, při kterých děláte něco zábavného a příjemného, spíše než se snažíte vyhnout něčemu (nebo někomu), kdo je stresující a ohrožující, by byly považovány za různé domény, které aktivují různé systémy RST. Tři systémy RST jsou následující:&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;Zatímco klasický přístup k výzkumu rysů (lexikální a faktorový) je založen na analýze vlastností, které byly vybrány ze slovníku a jeho cílem je zjistit, kolik různých faktorů je potřeba k porozumění vzorcům korelací v datech a jaké konkrétní faktory to jsou, lze hovořit také o alternativních strategiích, jejichž postup je odlišný. Klasické teorie Cervone označuje jako „top-down“ strategii, protože v něm je snahou identifikovat malý soubor osobnostních proměnných, pod které lze zařadit nebo které mohou vysvětlit veškeré další způsoby chování na nižších (specifičtějších) úrovních. O pěti individuálních faktorech velké pětky se dle Cervone tvrdí, že jsou to osobnostní struktury, které kauzálně ovlivňují vývoj, zkušenosti a jednání jednotlivců. Rizikem těchto strategií je, že vysoké úrovně individuálních proměnných nebudou konzistentním způsobem odpovídat psychologickým strukturám, které jednotlivci skutečně mají. Alternativní strategií je Reinforcement Sensitivity Theory (RST) Jeffreyho A. Graye, kterou Cervone označuje jako „bottom-up“ strategii. '''Strategií RST je „nejprve identifikovat základní vlastnosti mozkově-behaviorálních systémů“ a „pak dát variace v těchto systémech do souvislosti se známými měřítky osobnosti“.''' Specifickým cílem teorie RST je '''identifikovat nervové subsystémy v mozku, které odpovídají univerzálním typům motivace a emocí'''.&amp;lt;ref name=&amp;quot;:1&amp;quot; /&amp;gt;Zásadní odlišnosti od proměnných modelu velké pětky najdeme v tom, že systémy RST nejsou „globální“ rysy; to znamená, že neodpovídají stylům chování, které jsou patrné v jakékoli z mnoha různých životních domén (tj. „globálně“). Místo toho systémy RST '''reagují na konkrétní typy environmentálních podnětů'''. Stejně jako například trávicí nebo sluchový systém reagují na určité třídy podnětů, každý systém RST reaguje na specifické typy environmentálních událostí. Každý systém je tedy relevantní pro určitou „doménu“ života. Například činnosti, při kterých děláte něco zábavného a příjemného, spíše než se snažíte vyhnout něčemu (nebo někomu), kdo je stresující a ohrožující, by byly považovány za různé domény, které aktivují různé systémy RST. Tři systémy RST jsou následující:&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt;−&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #ffe49c; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;# '''Behavioral Approach System (BAS)''' je biologický systém, který reaguje na žádoucí &lt;del class=&quot;diffchange diffchange-inline&quot;&gt;podněty. Tyto podněty se obecně nazývají „apetitivní“, což značí, že naplňují tělesné potřeby. BAS reaguje na chuťové podněty, které tyto potřeby bezprostředně naplňují, i na další &lt;/del&gt;podněty, které &lt;del class=&quot;diffchange diffchange-inline&quot;&gt;jsou &lt;/del&gt;s &lt;del class=&quot;diffchange diffchange-inline&quot;&gt;nimi spojeny prostřednictvím klasického podmiňování&lt;/del&gt;. BAS vytváří tendenci přibližovat se těmto &lt;del class=&quot;diffchange diffchange-inline&quot;&gt;příjemným a &lt;/del&gt;odměňujícím podnětům. Produkuje také emocionální zážitky včetně &lt;del class=&quot;diffchange diffchange-inline&quot;&gt;„předvídavého potěšení“, což je pozitivní pocit, který člověk má, když &lt;/del&gt;se &lt;del class=&quot;diffchange diffchange-inline&quot;&gt;těší &lt;/del&gt;na nadcházející &lt;del class=&quot;diffchange diffchange-inline&quot;&gt;pozitivní &lt;/del&gt;aktivitu.&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt;+&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #a3d3ff; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;#'''Behavioral Approach System (BAS)''' je biologický systém, který reaguje na žádoucí &lt;ins class=&quot;diffchange diffchange-inline&quot;&gt;(apetitivní) &lt;/ins&gt;podněty, které &lt;ins class=&quot;diffchange diffchange-inline&quot;&gt;souvisí &lt;/ins&gt;s &lt;ins class=&quot;diffchange diffchange-inline&quot;&gt;uspokojováním nejrůznějších potřeb&lt;/ins&gt;. BAS vytváří tendenci přibližovat se těmto odměňujícím podnětům. Produkuje také emocionální zážitky včetně &lt;ins class=&quot;diffchange diffchange-inline&quot;&gt;těšení &lt;/ins&gt;se na nadcházející aktivitu.&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt;−&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #ffe49c; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;# '''Fight-Flight-Freeze System (FFFS)''' reaguje na averzivní podněty, tedy podněty, které jsou pro organismus potenciálně škodlivé. &lt;del class=&quot;diffchange diffchange-inline&quot;&gt;Jak jeho název napovídá, systém &lt;/del&gt;generuje tři typy reakcí v závislosti na &lt;del class=&quot;diffchange diffchange-inline&quot;&gt;podrobnostech &lt;/del&gt;hrozby, které organismus čelí: &lt;del class=&quot;diffchange diffchange-inline&quot;&gt;(a) &lt;/del&gt;konfrontace s hrozbou (boj), &lt;del class=&quot;diffchange diffchange-inline&quot;&gt;(b) &lt;/del&gt;únik před hrozbou (útěk) nebo &lt;del class=&quot;diffchange diffchange-inline&quot;&gt;(c) &lt;/del&gt;snaha o přečkání hrozby ve stavu celkové nehybnosti (zamrznutí).&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt;+&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #a3d3ff; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;#'''Fight-Flight-Freeze System (FFFS)''' reaguje na averzivní podněty, tedy podněty, které jsou pro organismus potenciálně škodlivé. &lt;ins class=&quot;diffchange diffchange-inline&quot;&gt;Systém &lt;/ins&gt;generuje tři typy reakcí v závislosti na &lt;ins class=&quot;diffchange diffchange-inline&quot;&gt;vnímání &lt;/ins&gt;hrozby, které organismus čelí&lt;ins class=&quot;diffchange diffchange-inline&quot;&gt;. Jsou to reakce&lt;/ins&gt;: konfrontace s hrozbou (boj), únik před hrozbou (útěk) nebo snaha o přečkání hrozby ve stavu celkové nehybnosti (zamrznutí).&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt;−&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #ffe49c; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;# '''Behavioral Inhibition System (BIS)''' řeší konflikty cílů. Pokud zvíře shání potravu ve volné přírodě, jeho BAS je aktivní, když se setkává s odměňujícími zdroji potravy; jeho &lt;del class=&quot;diffchange diffchange-inline&quot;&gt;Fight–Flight–Freeze System &lt;/del&gt;je však &lt;del class=&quot;diffchange diffchange-inline&quot;&gt;také &lt;/del&gt;aktivní, pokud si je vědom možnosti výskytu predátorů v oblasti. Dva cíle – získat jídlo a vyhnout se &lt;del class=&quot;diffchange diffchange-inline&quot;&gt;přítomným &lt;/del&gt;hrozbám – jsou v rozporu; &lt;del class=&quot;diffchange diffchange-inline&quot;&gt;Odvážné &lt;/del&gt;hledání potravy zvyšuje šanci na setkání s predátorem, zatímco schovávání se na bezpečném místě eliminuje šanci najít potravu. BIS na tyto konflikty reaguje a umožňuje, že &lt;del class=&quot;diffchange diffchange-inline&quot;&gt;zvíře &lt;/del&gt;bude stále usilovat o odměny, ale bude tak činit váhavě, se zvýšenou citlivostí na environmentální hrozby.&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt;+&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #a3d3ff; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;#'''Behavioral Inhibition System (BIS)''' řeší konflikty cílů. Pokud &lt;ins class=&quot;diffchange diffchange-inline&quot;&gt;nějaký tvor či &lt;/ins&gt;zvíře shání potravu ve volné přírodě, jeho BAS je aktivní, když se setkává s odměňujícími zdroji potravy; &lt;ins class=&quot;diffchange diffchange-inline&quot;&gt;také &lt;/ins&gt;jeho &lt;ins class=&quot;diffchange diffchange-inline&quot;&gt;FFFS &lt;/ins&gt;je však aktivní, pokud si je vědom možnosti výskytu predátorů v oblasti. Dva cíle – získat jídlo a vyhnout se &lt;ins class=&quot;diffchange diffchange-inline&quot;&gt; &lt;/ins&gt;hrozbám – jsou v rozporu; &lt;ins class=&quot;diffchange diffchange-inline&quot;&gt;odvážné &lt;/ins&gt;hledání potravy zvyšuje šanci na setkání s predátorem, zatímco schovávání se na bezpečném místě eliminuje šanci najít potravu. BIS na tyto konflikty reaguje a umožňuje, že &lt;ins class=&quot;diffchange diffchange-inline&quot;&gt;tvor &lt;/ins&gt;bude stále usilovat o odměny, ale bude tak činit váhavě, se zvýšenou citlivostí na environmentální hrozby.&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td colspan=&quot;2&quot;&gt; &lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt;+&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #a3d3ff; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;&lt;ins style=&quot;font-weight: bold; text-decoration: none;&quot;&gt;Model předpokládá, že jakákoli daná osobnostní struktura může být aktivována v jedné situaci, ale ne v jiné; psychologické struktury a situace se tak vzájemně ovlivňují. Chování lidí se liší od jedné situace k druhé; téměř každý je v určitém prostředí společenský, ale v jiném stydlivý, v některých věcech je svědomitý a v jiných ne.&amp;lt;ref&amp;gt;DeYoung, C. G., Hirsh, J. B., Shane, M. S., Papademetris, X., Rajeevan, N., &amp;amp; Gray, J. R. (2010). Testing predictions from personality neuroscience: ''Brain structure and the big five. Psychological science, 21''(6), 820-828.&amp;lt;/ref&amp;gt; Individuální rozdíly ve fungování každého systému také vedou k individuálním rozdílům v emocích a v chování. Konkrétně od lidí se zvláště aktivním BAS se očekává, že budou impulzivnější než ostatní, lidé s vysoce citlivými a aktivním systémem FFF budou náchylní k poruchám souvisejícím se strachem, jako jsou fobie. Lidé s BIS jsou náchylní k prožívání úzkosti.&amp;lt;ref&amp;gt;Pickering, A. D., &amp;amp; Corr, P. J. (2008). J. A. Gray’s reinforcement sensitivity theory (RST) of personality. In G. J. Boyle, G. Matthews, &amp;amp; D. H. Saklofske (Eds.), ''The Sage handbook of personality theory and assessment'': Volume 1, (pp. 33–55). Los Angeles: Sage&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;/ins&gt;&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td colspan=&quot;2&quot;&gt; &lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt;+&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #a3d3ff; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;&lt;ins style=&quot;font-weight: bold; text-decoration: none;&quot;&gt;&lt;/ins&gt;&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td colspan=&quot;2&quot;&gt; &lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt;+&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #a3d3ff; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;&lt;ins style=&quot;font-weight: bold; text-decoration: none;&quot;&gt;=== '''Současný vývoj sociálně-kognitivních teorií osobnosti''' ===&lt;/ins&gt;&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td colspan=&quot;2&quot;&gt; &lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt;+&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #a3d3ff; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;&lt;ins style=&quot;font-weight: bold; text-decoration: none;&quot;&gt;K pokrokům ve studiu sociálně-kognitivních stránek osobnosti nejvíce přispěli podle Cervone a Pervin (2019)&amp;lt;ref name=&amp;quot;:1&amp;quot; /&amp;gt; autoři H. Markus, C. Dweck a T. Higgins. Každý se primárně zaměřil na jednu či dvě sociálně-kognitivní proměnné, jako jsou self-schémata (Markus); cíle a implicitní přesvědčení (Dweck) atd. Tento typ zaměření, tedy podrobná analýza konkrétních procesů je primární cestou, kterou věda postupuje a takto vznikající sociálně-kognitivní teorie 20. stol. byla podle Cervone a Pervin v mnoha ohledech úspěšná. Přesto Cervone a Pervin identifikují '''omezení''' této perspektivy ve třech oblastech: (1) teorie osobnosti, (2) posouzení osobnosti (personality assessment) a (3) identifikace mezi-situační (cross-situational) konzistence osobnosti. Tato omezení jsou v dalších odstavcích popsána a je představen model „KAPA“, kterým Cervone navrhuje možnost jejich řešení.&lt;/ins&gt;&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td colspan=&quot;2&quot;&gt; &lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt;+&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #a3d3ff; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;&lt;ins style=&quot;font-weight: bold; text-decoration: none;&quot;&gt;&lt;/ins&gt;&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td colspan=&quot;2&quot;&gt; &lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt;+&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #a3d3ff; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;&lt;ins style=&quot;font-weight: bold; text-decoration: none;&quot;&gt;Cervone a Pervin uvádí, že teorie osobnosti obsahují jak „strukturální“, tak „procesní“ složky. Teoretici obecně pečlivě rozlišují strukturální proměnné od procesních proměnných. Freud například odlišil psychoanalytické struktury (id, ego a superego) od dynamických procesů (toky mentální energie). V sociálně-kognitivní teorii je však rozdíl mezi strukturou a procesem méně jasný a v mnoha případech se proměnná (tj. teoretický konstrukt v sociálně-kognitivní teorii) používá dvěma různými způsoby: někdy se vztahuje k trvalé struktuře osobnosti a jindy k dynamickému osobnostnímu procesu. Např. termín „cíl“ může vyjadřovat relativně trvalou sociálně-kognitivní strukturu i rychle se měnící proces. Když tedy sociálně kognitivní teoretici navrhovali proměnné (jako „cíle,“ „očekávání“ či „hodnoty“), neuváděli, zda je daná proměnná osobnostním procesem nebo osobnostní strukturou (nebo obojím). Toto je první omezení sociální kognitivní perspektivy 20. století.&lt;/ins&gt;&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td colspan=&quot;2&quot;&gt; &lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt;+&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #a3d3ff; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;&lt;ins style=&quot;font-weight: bold; text-decoration: none;&quot;&gt;&lt;/ins&gt;&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td colspan=&quot;2&quot;&gt; &lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt;+&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #a3d3ff; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;&lt;ins style=&quot;font-weight: bold; text-decoration: none;&quot;&gt;Druhý limit spočívá podle zmiňovaných autorů v tom, že sociálně-kognitivní vědci nevypracovali měřící nástroje, které by v souladu s jejich teoriemi dokázaly zachytit komplexní systémy sociálně-kognitivních struktur a procesů. Vzhledem k tomu, že sociálně-kognitivní teorie nahlíží na osobnost jako na systém, v rámci nějž interagují kognitivní a afektivní procesy, při posuzování osobnosti by měl být posuzován tento systém interagujících sociálně kognitivních proměnných.&lt;/ins&gt;&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td colspan=&quot;2&quot;&gt; &lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt;+&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #a3d3ff; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;&lt;ins style=&quot;font-weight: bold; text-decoration: none;&quot;&gt;&lt;/ins&gt;&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td colspan=&quot;2&quot;&gt; &lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt;+&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #a3d3ff; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;&lt;ins style=&quot;font-weight: bold; text-decoration: none;&quot;&gt;Třetím limitem je to, že ačkoli proměnné zachycující osobnostní rysy byly navrženy tak, aby vysvětlovaly konzistentnost v chování daného jedince napříč různými situacemi, chování lidí je často vzhledem k osobnostním rysům nekonzistentní. Člověk může být například v některých situacích velmi svědomitý a v jiných mnohem méně svědomitý. Zároveň i když je chování konzistentní, rysové proměnné nemohou '''vysvětlit''' tuto konzistenci. Říci, že se člověk konzistentně choval svědomitě „kvůli své svědomitosti“, znamená chodit v pojmových kruzích. Sociálně-kognitivní teoretici mohli podle Cervone vyvinout sociálně-kognitivní vysvětlení toho, kde a proč lidé vykazují mezisituačně konzistentní osobnostní styly.&amp;lt;ref name=&amp;quot;:9&amp;quot;&amp;gt;Cervone, D. (2004). The architecture of personality. ''Psychological review, 111''(1), 183.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;/ins&gt;&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td colspan=&quot;2&quot;&gt; &lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt;+&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #a3d3ff; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;&lt;ins style=&quot;font-weight: bold; text-decoration: none;&quot;&gt;&lt;/ins&gt;&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td colspan=&quot;2&quot;&gt; &lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt;+&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #a3d3ff; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;&lt;ins style=&quot;font-weight: bold; text-decoration: none;&quot;&gt;Na základě popsaných limitů Cervone (2004) navrhl model KAPA&amp;lt;ref name=&amp;quot;:9&amp;quot; /&amp;gt; a pokusil se tak o jejich '''řešení'''.&lt;/ins&gt;&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td colspan=&quot;2&quot;&gt; &lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt;+&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #a3d3ff; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;&lt;ins style=&quot;font-weight: bold; text-decoration: none;&quot;&gt;&lt;/ins&gt;&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td colspan=&quot;2&quot;&gt; &lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt;+&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #a3d3ff; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;&lt;ins style=&quot;font-weight: bold; text-decoration: none;&quot;&gt;'''1.   Teorie'''&lt;/ins&gt;&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td colspan=&quot;2&quot;&gt; &lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt;+&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #a3d3ff; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;&lt;ins style=&quot;font-weight: bold; text-decoration: none;&quot;&gt;&lt;/ins&gt;&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td colspan=&quot;2&quot;&gt; &lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt;+&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #a3d3ff; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;&lt;ins style=&quot;font-weight: bold; text-decoration: none;&quot;&gt;Ústředním tvrzením modelu KAPA je, že existují '''dva typy sociálně-kognitivních osobnostních proměnných''': '''znalosti''' (knowledge; jsou tím myšleny mentální reprezentace či přetrvávající koncepty vztažené k sobě samému, k ostatním lidem nebo ke světu obecně; např. „jsem inteligentní člověk, který má ale potíže se zvládáním stresu“) a '''hodnocení''' (appraisals; jde o průběžné hodnocení vztahu mezi sebou samým a okolním (příp. nadcházejícím) prostředím. Myšlenky, které se nám honí hlavou, kdykoli narazíme na výzvu – „Nedaří se mi tak, jak bych měl. Mohu to udělat lépe? Jak, co mám dělat dál?&amp;quot; Tyto myšlenky můžeme během okamžiku přehodnotit). (Cervone, 2019). '''Znalosti jsou trvalé a stabilní'''; je to sociálně-kognitivní struktura. '''Hodnocení se v průběhu času rychle mění'''; jsou to sociálně-kognitivní procesy. Znalosti i hodnocení spolu zároveň systematicky souvisí, struktury znalostí ovlivňují hodnotící procesy. Způsob, jakým lidé přemýšlejí o událostech (tj. appraisal), je ovlivněn přesvědčením, plány a vzpomínkami. Znalosti ovlivňují hodnocení zvlášť silně, když jsou situace nejednoznačné. &amp;quot;Má mě ten člověk rád, nebo ne?&amp;quot; &amp;quot;Mám s nimi mluvit víc, abych to zjistil, nebo ne?&amp;quot; Při snaze zjistit nejednoznačné okolnosti čerpáme ze znalostí, které máme uloženy v paměti.&lt;/ins&gt;&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td colspan=&quot;2&quot;&gt; &lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt;+&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #a3d3ff; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;&lt;ins style=&quot;font-weight: bold; text-decoration: none;&quot;&gt;&lt;/ins&gt;&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td colspan=&quot;2&quot;&gt; &lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt;+&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #a3d3ff; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;&lt;ins style=&quot;font-weight: bold; text-decoration: none;&quot;&gt;'''2.   Posouzení (assessment) osobnosti'''&lt;/ins&gt;&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td colspan=&quot;2&quot;&gt; &lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt;+&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #a3d3ff; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;&lt;ins style=&quot;font-weight: bold; text-decoration: none;&quot;&gt;&lt;/ins&gt;&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td colspan=&quot;2&quot;&gt; &lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt;+&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #a3d3ff; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;&lt;ins style=&quot;font-weight: bold; text-decoration: none;&quot;&gt;Rozlišení znalostí a hodnocení stanovuje v rámci modelu KAPA cíl pro posouzení osobnosti. V modelu KAPA je hlavním cílem hodnocení identifikovat struktury znalostí, které jsou pro jednotlivce nejvýznamnější, a hodnocení, do kterých se zapojuje, když přemýšlí o výzvách svého života. Toto prozkoumávání osobnosti je řízeno dvěma principy:&lt;/ins&gt;&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td colspan=&quot;2&quot;&gt; &lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt;+&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #a3d3ff; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;&lt;ins style=&quot;font-weight: bold; text-decoration: none;&quot;&gt;&lt;/ins&gt;&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td colspan=&quot;2&quot;&gt; &lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt;+&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #a3d3ff; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;&lt;ins style=&quot;font-weight: bold; text-decoration: none;&quot;&gt;* Posouzení znalostí a hodnocení v kontextu. Spíše než aby se měření podle modelu KAPA zaměřovalo na to, jací jsou lidé „obecně“, se snaží identifikovat primární myšlenky lidí, když se během svého dne setkávají s různými kontexty (např. s přáteli, s cizími lidmi, v roli rodičovství, v roli studenta). V blízkosti svých přátel se můžete cítit sebevědomě, ale ne už v blízkosti cizích lidí. Možná víte, že jste zodpovědný a spolehlivý rodič – a pokud jde o studium, jste prokrastinátor. Tyto kontextuální rozdíly se snaží KAPA model zachytit.&lt;/ins&gt;&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td colspan=&quot;2&quot;&gt; &lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt;+&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #a3d3ff; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;&lt;ins style=&quot;font-weight: bold; text-decoration: none;&quot;&gt;* Citlivost k idiosynkrazii. Názory lidí na sebe se mohou idiosynkraticky lišit. Druhým principem hodnocení KAPA je citlivost k této idiosynkrazii. Namísto poskytování krátkých osobnostních dotazníků s pevnými sadami položek umožňuje hodnocení KAPA lidem, aby se popsali vlastními slovy. Ve své pozornosti k potenciálně jedinečnému obsahu systémů názorů a přesvědčení lidí o sobě samých je přístup KAPA podobný teorii osobních konstruktů George Kellyho.&lt;/ins&gt;&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td colspan=&quot;2&quot;&gt; &lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt;+&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #a3d3ff; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;&lt;ins style=&quot;font-weight: bold; text-decoration: none;&quot;&gt;&lt;/ins&gt;&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td colspan=&quot;2&quot;&gt; &lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt;+&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #a3d3ff; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;&lt;ins style=&quot;font-weight: bold; text-decoration: none;&quot;&gt;'''3.   Mezisituační koherence v sebehodnocení: Vlastní schémata a hodnocení vlastní účinnosti'''&lt;/ins&gt;&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td colspan=&quot;2&quot;&gt; &lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt;+&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #a3d3ff; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;&lt;ins style=&quot;font-weight: bold; text-decoration: none;&quot;&gt;&lt;/ins&gt;&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td colspan=&quot;2&quot;&gt; &lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt;+&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #a3d3ff; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;&lt;ins style=&quot;font-weight: bold; text-decoration: none;&quot;&gt;Model KAPA si klade za cíl porozumět tomu, jak struktury znalostí vytvářejí mezisituačně konzistentní vzorce fungování osobnosti. Využívá strategie diagnostiky osobnosti, které dokáží odhalit idiosynkratické vzorce konzistence osobnosti projevované jedinci. Výzkumná strategie teorie rysů není citlivá na idiosynkrazii a pokud člověk projevuje smysluplný vzorec chování, který je v souladu s jeho vlastními osobními kvalitami, ale není v souladu s konstruktem vlastností výzkumníka, výzkumná strategie to přehlédne. Model KAPA navrhuje alternativní strategii pro studium konzistence osobnosti spočívající na myšlence, že mezisituační konzistenci v jednání mohou vytvářet schémata o sobě samém. Pokud někdo sám o sobě uvažuje jako o stydlivém, může mu toto schéma přijít na mysl v prostředích zahrnujících sociální skupiny, může ovlivnit proces hodnocení v těchto situacích a podílet se na konzistentnosti stylu osobnosti napříč různými prostředími. Zároveň se tyto vzorce mezisituační konzistence mohou idiosynkraticky lišit, protože každá daná osoba může mít o sobě jedinečný soubor přesvědčení a také situace významné pro každodenní život každého jednotlivce jsou odlišné. To naznačuje, že výzkum by měl hledat konzistenci osobnosti způsobem citlivým na idiosynkrasii.&lt;/ins&gt;&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td colspan=&quot;2&quot;&gt; &lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt;+&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #a3d3ff; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;&lt;ins style=&quot;font-weight: bold; text-decoration: none;&quot;&gt;&lt;/ins&gt;&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td colspan=&quot;2&quot;&gt; &lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt;+&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #a3d3ff; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;&lt;ins style=&quot;font-weight: bold; text-decoration: none;&quot;&gt;=== '''Současný vývoj neurobiologických teorií osobnosti''' ===&lt;/ins&gt;&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td colspan=&quot;2&quot;&gt; &lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt;+&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #a3d3ff; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;&lt;ins style=&quot;font-weight: bold; text-decoration: none;&quot;&gt;&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;/ins&gt;&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;===Sebepojetí===&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;===Sebepojetí===&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;Sebepojetí opětovně souhlasí s celkovým [[Fenomenologie|fenomenologickým]] naladěním dnešního bádání, zaměřuje se na otázky: '''Co si o sobě myslím já? Jak se vnímám ve vztahu s jinými osobami, věcmi a okolnostmi?''' Pokud člověk odpoví na dané otázky, vznikne soubor [[Představivost|představ]] a hodnot, které vůči sobě má. Na vývoj sebepojetí mají na začátku života velký vliv '''názor ostatních na nás samé''', tyto názory posléze [[Internalizace|internalizujeme]]. Představa sebe, a představa toho, co si o nás asi ostatní lidé myslí, má posléze vliv na naše [[chování]] i prožívání, sami vůči sobě pak můžeme prožívat pestrou škálu [[Emoce|emocí]], od hrdosti po nedostatečnost a jiné. Ve vývoji sebepojetí má dle '''Bandury''' také význam tzv. '''ideální a požadované já'''. Dnes je sebepojetí vnímáno jako multifacetové (složené z několika subreprezentací sebe samého), hierarchické (od konkrétních situací k obecným domněnkách o sobě) a dynamické (existence aktivního sebepojetí – v určité situaci se aktivuje určitá subreprezentace sebepojetí).&amp;lt;ref name=&amp;quot;:0&amp;quot; /&amp;gt;&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;Sebepojetí opětovně souhlasí s celkovým [[Fenomenologie|fenomenologickým]] naladěním dnešního bádání, zaměřuje se na otázky: '''Co si o sobě myslím já? Jak se vnímám ve vztahu s jinými osobami, věcmi a okolnostmi?''' Pokud člověk odpoví na dané otázky, vznikne soubor [[Představivost|představ]] a hodnot, které vůči sobě má. Na vývoj sebepojetí mají na začátku života velký vliv '''názor ostatních na nás samé''', tyto názory posléze [[Internalizace|internalizujeme]]. Představa sebe, a představa toho, co si o nás asi ostatní lidé myslí, má posléze vliv na naše [[chování]] i prožívání, sami vůči sobě pak můžeme prožívat pestrou škálu [[Emoce|emocí]], od hrdosti po nedostatečnost a jiné. Ve vývoji sebepojetí má dle '''Bandury''' také význam tzv. '''ideální a požadované já'''. Dnes je sebepojetí vnímáno jako multifacetové (složené z několika subreprezentací sebe samého), hierarchické (od konkrétních situací k obecným domněnkách o sobě) a dynamické (existence aktivního sebepojetí – v určité situaci se aktivuje určitá subreprezentace sebepojetí).&amp;lt;ref name=&amp;quot;:0&amp;quot; /&amp;gt;&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;/table&gt;</summary>
		<author><name>Eliska.Slajsova.126</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Sou%C4%8Dasn%C3%A9_trendy_v_psychologii_osobnosti.&amp;diff=71250&amp;oldid=prev</id>
		<title>Eliska.Slajsova.126: /* Současný pohled na osobnostní rysy a strukturu osobnosti, Faktorově-analytické modely osobnosti */</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Sou%C4%8Dasn%C3%A9_trendy_v_psychologii_osobnosti.&amp;diff=71250&amp;oldid=prev"/>
		<updated>2022-09-20T09:09:15Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;&lt;span dir=&quot;auto&quot;&gt;&lt;span class=&quot;autocomment&quot;&gt;Současný pohled na osobnostní rysy a strukturu osobnosti, Faktorově-analytické modely osobnosti&lt;/span&gt;&lt;/span&gt;&lt;/p&gt;
&lt;a href=&quot;https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Sou%C4%8Dasn%C3%A9_trendy_v_psychologii_osobnosti.&amp;amp;diff=71250&amp;amp;oldid=71224&quot;&gt;Ukázat změny&lt;/a&gt;</summary>
		<author><name>Eliska.Slajsova.126</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Sou%C4%8Dasn%C3%A9_trendy_v_psychologii_osobnosti.&amp;diff=71224&amp;oldid=prev</id>
		<title>Eliska.Slajsova.126: /* Další současné rysové modely osobnosti */</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Sou%C4%8Dasn%C3%A9_trendy_v_psychologii_osobnosti.&amp;diff=71224&amp;oldid=prev"/>
		<updated>2022-08-30T20:57:37Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;&lt;span dir=&quot;auto&quot;&gt;&lt;span class=&quot;autocomment&quot;&gt;Další současné rysové modely osobnosti&lt;/span&gt;&lt;/span&gt;&lt;/p&gt;
&lt;table class=&quot;diff diff-contentalign-left&quot; data-mw=&quot;interface&quot;&gt;
				&lt;col class=&quot;diff-marker&quot; /&gt;
				&lt;col class=&quot;diff-content&quot; /&gt;
				&lt;col class=&quot;diff-marker&quot; /&gt;
				&lt;col class=&quot;diff-content&quot; /&gt;
				&lt;tr class=&quot;diff-title&quot; lang=&quot;cs&quot;&gt;
				&lt;td colspan=&quot;2&quot; style=&quot;background-color: #fff; color: #222; text-align: center;&quot;&gt;← Starší verze&lt;/td&gt;
				&lt;td colspan=&quot;2&quot; style=&quot;background-color: #fff; color: #222; text-align: center;&quot;&gt;Verze z 30. 8. 2022, 20:57&lt;/td&gt;
				&lt;/tr&gt;&lt;tr&gt;&lt;td colspan=&quot;2&quot; class=&quot;diff-lineno&quot; id=&quot;mw-diff-left-l178&quot; &gt;Řádek 178:&lt;/td&gt;
&lt;td colspan=&quot;2&quot; class=&quot;diff-lineno&quot;&gt;Řádek 178:&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;Zatím tento model nebyl plně začleněn ani do základní teorie, ani do aplikovaného výzkumu.&amp;lt;ref name=&amp;quot;:1&amp;quot; /&amp;gt;&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;Zatím tento model nebyl plně začleněn ani do základní teorie, ani do aplikovaného výzkumu.&amp;lt;ref name=&amp;quot;:1&amp;quot; /&amp;gt;&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt;−&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #ffe49c; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;==== Další současné rysové modely osobnosti ====&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt;+&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #a3d3ff; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;====Další současné rysové modely osobnosti====&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;'''Alternative five'''  &lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;'''Alternative five'''  &lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td colspan=&quot;2&quot; class=&quot;diff-lineno&quot; id=&quot;mw-diff-left-l184&quot; &gt;Řádek 184:&lt;/td&gt;
&lt;td colspan=&quot;2&quot; class=&quot;diff-lineno&quot;&gt;Řádek 184:&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;'''Whole Trait Theory'''&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;'''Whole Trait Theory'''&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt;−&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #ffe49c; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;Whole Trait Theory (WTT) byla vyvinuta jako integrativní model rysů, který zahrnuje mechanismy &lt;del class=&quot;diffchange diffchange-inline&quot;&gt;diferenciální &lt;/del&gt;reakce na situace. &lt;del class=&quot;diffchange diffchange-inline&quot;&gt;Poskytnutí explanatorního popisu k Velké 5 &lt;/del&gt;(&lt;del class=&quot;diffchange diffchange-inline&quot;&gt;definované z hlediska distribuce hustoty stavů &lt;/del&gt;osobnosti) &lt;del class=&quot;diffchange diffchange-inline&quot;&gt;vytváří dvě části &lt;/del&gt;rysů&lt;del class=&quot;diffchange diffchange-inline&quot;&gt;: &lt;/del&gt;'''&lt;del class=&quot;diffchange diffchange-inline&quot;&gt;část vysvětlující'''/explanatorní &lt;/del&gt;a '''&lt;del class=&quot;diffchange diffchange-inline&quot;&gt;část popisnou'''/deskriptivní. WTT navrhuje, aby vysvětlující stránka &lt;/del&gt;rysů &lt;del class=&quot;diffchange diffchange-inline&quot;&gt;sestávala ze sociálně-kognitivních mechanismů. Tyto dvě části vlastností &lt;/del&gt;by měly být rozpoznány jako odlišné entity, které jsou nicméně spojeny do celých &lt;del class=&quot;diffchange diffchange-inline&quot;&gt;vlastností &lt;/del&gt;(whole traits).&amp;lt;ref&amp;gt;Jayawickreme, E., Zachry, C. E., &amp;amp; Fleeson, W. (2019). Whole trait theory: An integrative approach to examining personality structure and process. ''Personality and individual differences, 136'', 2-11.&amp;lt;/ref&amp;gt;  &lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt;+&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #a3d3ff; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;Whole Trait Theory (WTT) byla vyvinuta jako integrativní model rysů, který zahrnuje mechanismy &lt;ins class=&quot;diffchange diffchange-inline&quot;&gt;odlišné &lt;/ins&gt;reakce na &lt;ins class=&quot;diffchange diffchange-inline&quot;&gt;podobné &lt;/ins&gt;situace. &lt;ins class=&quot;diffchange diffchange-inline&quot;&gt;Snahou je reagovat na slabé stránky rysové teorie &lt;/ins&gt;(&lt;ins class=&quot;diffchange diffchange-inline&quot;&gt;který považuje mezisituační konzistenci chování za relativně vysokou a osobnostní rysy za nejlepší způsob, jak porozumět &lt;/ins&gt;osobnosti) &lt;ins class=&quot;diffchange diffchange-inline&quot;&gt; slabé stránky sociálně-kognitivní teorie (která naopak považuje mezisituační konzistenci za relativně nízkou  a rozdíly připisuje sociálně-kognitivním mechanismům). Podle autorů WTT se tyto dva pohledy nejen nevylučuji, ale vzájemně logicky implikují. Teorie celých &lt;/ins&gt;rysů &lt;ins class=&quot;diffchange diffchange-inline&quot;&gt;tvrdí &lt;/ins&gt;'''&lt;ins class=&quot;diffchange diffchange-inline&quot;&gt;dává samostatné postavení deskriptivním (popisným) &lt;/ins&gt;a &lt;ins class=&quot;diffchange diffchange-inline&quot;&gt;explanatorním (vysvětlujícím) aspektům rysů.&lt;/ins&gt;''' &lt;ins class=&quot;diffchange diffchange-inline&quot;&gt;Tyto dva elementy &lt;/ins&gt;rysů by měly být rozpoznány jako odlišné entity, které jsou nicméně spojeny do celých &lt;ins class=&quot;diffchange diffchange-inline&quot;&gt;rysů &lt;/ins&gt;(whole traits)&lt;ins class=&quot;diffchange diffchange-inline&quot;&gt;. WTT navrhuje, aby explanatorní stránka rysů sestávala ze sociálně-kognitivních mechanismů&lt;/ins&gt;.&amp;lt;ref&amp;gt;Jayawickreme, E., Zachry, C. E., &amp;amp; Fleeson, W. (2019). Whole trait theory: An integrative approach to examining personality structure and process. ''Personality and individual differences, 136'', 2-11.&amp;lt;/ref&amp;gt;  &lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt;−&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #ffe49c; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;Autoři WTT tvrdí, že modely rysů by měly být modifikovány tak, aby zahrnovaly mechanismy &lt;del class=&quot;diffchange diffchange-inline&quot;&gt;rozdílné reakce &lt;/del&gt;na různé situace. WTT má dle autorů toto činit prostřednictvím pěti hlavních bodů: 1) Deskriptivní stránku rysů lze konceptualizovat jako densitní distribuce stavů. 2) Je důležité poskytnout explanatorní popis rysů Big-5. 3) Přidání explanatorní úvahy k modelu Big-5 vytváří dvě části rysů, část deskriptivní a část explanatorní, přičemž tyto dvě části lze rozpoznat jako samostatné entity, které jsou spojeny do celků. 4) Teorie celých rysů navrhuje, aby explanatorní stránka rysů sestávala ze sociálně-kognitivních mechanismů. 5) Měly by být identifikovány sociálně-kognitivní mechanismy, které vytvářejí stavy Big-5.&amp;lt;ref&amp;gt;Fleeson, W., &amp;amp; Jayawickreme, E. (2015). Whole trait theory. ''Journal of research in personality, 56'', 82-92.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt;+&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #a3d3ff; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;Autoři WTT tvrdí, že modely rysů by měly být modifikovány tak, aby zahrnovaly mechanismy &lt;ins class=&quot;diffchange diffchange-inline&quot;&gt;rozdílných reakcí &lt;/ins&gt;na různé situace. WTT má dle autorů toto činit prostřednictvím pěti hlavních bodů: 1) Deskriptivní stránku rysů lze konceptualizovat jako densitní distribuce stavů. 2) Je důležité poskytnout explanatorní popis rysů Big-5. 3) Přidání explanatorní úvahy k modelu Big-5 vytváří dvě části rysů, část deskriptivní a část explanatorní, přičemž tyto dvě části lze rozpoznat jako samostatné entity, které jsou spojeny do celků. 4) Teorie celých rysů navrhuje, aby explanatorní stránka rysů sestávala ze sociálně-kognitivních mechanismů. 5) Měly by být identifikovány sociálně-kognitivní mechanismy, které vytvářejí stavy Big-5.&amp;lt;ref&amp;gt;Fleeson, W., &amp;amp; Jayawickreme, E. (2015). Whole trait theory. ''Journal of research in personality, 56'', 82-92.&amp;lt;/ref&lt;ins class=&quot;diffchange diffchange-inline&quot;&gt;&amp;gt;&lt;/ins&gt;&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td colspan=&quot;2&quot;&gt; &lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt;+&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #a3d3ff; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt; &lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td colspan=&quot;2&quot;&gt; &lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt;+&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #a3d3ff; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;&lt;ins class=&quot;diffchange diffchange-inline&quot;&gt;Zajímavou úvahu týkající se WTT a její integrace se sebedeterminační teorií (SDT) autorů Deci a Ryan předložil Prentice se svými kolegy (2019)&amp;lt;ref name=&amp;quot;:8&amp;quot;&amp;gt;Prentice, M., Jayawickreme, E., &amp;amp; Fleeson, W. (2019). Integrating whole trait theory and self‐determination theory. ''Journal of personality, 87''(1), 56-69.&amp;lt;/ref&amp;gt;. Klíčovým bodem komplementarity mezi WTT a SDT je ​​dle Prentice to, že WTT naznačuje, že rysy se liší ve svých zákonitostech ve službách cílů a cíle jsou obvykle  zaměřeny (alespoň distálně) na uspokojení základních psychických potřeb. Například pracovitost v určité chvíli může vést k dokončení projektu, z čehož plynou zkušenosti s prožíváním své kompetence (tedy k naplnění jedné ze tří hlavních psychických potřeb dle SDT). Projevy rysů v jednání (trait enactments) jsou dle Prentice nástroje, které mají důsledky pro dosažení cíle a pro uspokojení potřeb. Jednodušeji řečeno '''rysy jsou nástrojem pro uspokojení základních psychologických potřeb''' a základní psychologické potřeby mohou (částečně) vysvětlovat rysy.&amp;lt;ref name=&amp;quot;:8&amp;quot; /&lt;/ins&gt;&amp;gt;&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;/table&gt;</summary>
		<author><name>Eliska.Slajsova.126</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Sou%C4%8Dasn%C3%A9_trendy_v_psychologii_osobnosti.&amp;diff=71223&amp;oldid=prev</id>
		<title>Eliska.Slajsova.126: /* Současný vývoj rysových teorií osobnosti */</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Sou%C4%8Dasn%C3%A9_trendy_v_psychologii_osobnosti.&amp;diff=71223&amp;oldid=prev"/>
		<updated>2022-08-28T20:15:19Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;&lt;span dir=&quot;auto&quot;&gt;&lt;span class=&quot;autocomment&quot;&gt;Současný vývoj rysových teorií osobnosti&lt;/span&gt;&lt;/span&gt;&lt;/p&gt;
&lt;table class=&quot;diff diff-contentalign-left&quot; data-mw=&quot;interface&quot;&gt;
				&lt;col class=&quot;diff-marker&quot; /&gt;
				&lt;col class=&quot;diff-content&quot; /&gt;
				&lt;col class=&quot;diff-marker&quot; /&gt;
				&lt;col class=&quot;diff-content&quot; /&gt;
				&lt;tr class=&quot;diff-title&quot; lang=&quot;cs&quot;&gt;
				&lt;td colspan=&quot;2&quot; style=&quot;background-color: #fff; color: #222; text-align: center;&quot;&gt;← Starší verze&lt;/td&gt;
				&lt;td colspan=&quot;2&quot; style=&quot;background-color: #fff; color: #222; text-align: center;&quot;&gt;Verze z 28. 8. 2022, 20:15&lt;/td&gt;
				&lt;/tr&gt;&lt;tr&gt;&lt;td colspan=&quot;2&quot; class=&quot;diff-lineno&quot; id=&quot;mw-diff-left-l147&quot; &gt;Řádek 147:&lt;/td&gt;
&lt;td colspan=&quot;2&quot; class=&quot;diff-lineno&quot;&gt;Řádek 147:&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;Za poznámku stojí, že teorie PSI mimoto vysvětluje také další psychické procesy, jako je seberegulace a vůle. Tato teorie úspěšně integruje velkou šíři konceptů také z kognitivní, sociální a vývojové psychologie. V českém jazyce o ní pojednává např. T. Kohoutek (2014, s. 166-195)&amp;lt;ref&amp;gt;Kohoutek, T. (2014). ''Zvládání zátěže jako téma psychologické teorie a výzkumu'' (Doctoral dissertation, Masarykova univerzita, Fakulta sociálních studií). Dostupné z: [https://is.muni.cz/th/if6j9/disertacni_prace_tomas_kohoutek.pdf]&amp;lt;/ref&amp;gt;.&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;Za poznámku stojí, že teorie PSI mimoto vysvětluje také další psychické procesy, jako je seberegulace a vůle. Tato teorie úspěšně integruje velkou šíři konceptů také z kognitivní, sociální a vývojové psychologie. V českém jazyce o ní pojednává např. T. Kohoutek (2014, s. 166-195)&amp;lt;ref&amp;gt;Kohoutek, T. (2014). ''Zvládání zátěže jako téma psychologické teorie a výzkumu'' (Doctoral dissertation, Masarykova univerzita, Fakulta sociálních studií). Dostupné z: [https://is.muni.cz/th/if6j9/disertacni_prace_tomas_kohoutek.pdf]&amp;lt;/ref&amp;gt;.&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt;−&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #ffe49c; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;=== '''Současný vývoj rysových teorií osobnosti''' ===&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt;+&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #a3d3ff; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;==='''Současný vývoj rysových teorií osobnosti'''===&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt;−&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #ffe49c; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;==== Současný pohled na osobnostní rysy a strukturu osobnosti, Faktorově-analytické modely osobnosti ====&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt;+&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #a3d3ff; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;====Současný pohled na osobnostní rysy a strukturu osobnosti, Faktorově-analytické modely osobnosti====&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;'''Pětifaktorové modely osobnosti''': Big-five, Velká Pětka&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;'''Pětifaktorové modely osobnosti''': Big-five, Velká Pětka&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td colspan=&quot;2&quot; class=&quot;diff-lineno&quot; id=&quot;mw-diff-left-l162&quot; &gt;Řádek 162:&lt;/td&gt;
&lt;td colspan=&quot;2&quot; class=&quot;diff-lineno&quot;&gt;Řádek 162:&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;Každý z těchto rysů zahrnuje šest faset (tj. podkategorií či subškál):&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;Každý z těchto rysů zahrnuje šest faset (tj. podkategorií či subškál):&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt;−&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #ffe49c; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;* Otevřenost vůči zkušenosti (fantazie, estetické prožívání, prožívání ve smyslu otevřenosti k citům, novátorské činnosti, ideje, hodnoty)&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt;+&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #a3d3ff; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;*Otevřenost vůči zkušenosti (fantazie, estetické prožívání, prožívání ve smyslu otevřenosti k citům, novátorské činnosti, ideje, hodnoty)&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt;−&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #ffe49c; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;* Svědomitost (způsobilost, pořádkumilovnost, zodpovědnost, cílevědomost, disciplinovanost, rozvážnost)&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt;+&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #a3d3ff; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;*Svědomitost (způsobilost, pořádkumilovnost, zodpovědnost, cílevědomost, disciplinovanost, rozvážnost)&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt;−&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #ffe49c; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;* Extraverze (družnost, vřelost, asertivita, aktivnost, vyhledávání vzrušení, pozitivní emoce)&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt;+&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #a3d3ff; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;*Extraverze (družnost, vřelost, asertivita, aktivnost, vyhledávání vzrušení, pozitivní emoce)&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt;−&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #ffe49c; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;* Přívětivost (důvěra, upřímnost, altruismus, poddajnost, skromnost, jemnost)&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt;+&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #a3d3ff; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;*Přívětivost (důvěra, upřímnost, altruismus, poddajnost, skromnost, jemnost)&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt;−&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #ffe49c; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;* Neuroticismus (úzkostnost, hněvivost-hostilita, depresivnost, rozpačitost, impulzivnost, zranitelnost)&amp;lt;ref&amp;gt;Hřebíčková, M. (2011). ''Pětifaktorový model v psychologii osobnosti: přístupy, diagnostika, uplatnění''. Praha: Grada.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt;+&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #a3d3ff; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;*Neuroticismus (úzkostnost, hněvivost-hostilita, depresivnost, rozpačitost, impulzivnost, zranitelnost)&amp;lt;ref&amp;gt;Hřebíčková, M. (2011). ''Pětifaktorový model v psychologii osobnosti: přístupy, diagnostika, uplatnění''. Praha: Grada.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;'''Alternativy k počtu faktorů osobnosti – šesti a sedmifaktorová struktura osobnosti'''&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;'''Alternativy k počtu faktorů osobnosti – šesti a sedmifaktorová struktura osobnosti'''&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td colspan=&quot;2&quot; class=&quot;diff-lineno&quot; id=&quot;mw-diff-left-l177&quot; &gt;Řádek 177:&lt;/td&gt;
&lt;td colspan=&quot;2&quot; class=&quot;diff-lineno&quot;&gt;Řádek 177:&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;Zatím tento model nebyl plně začleněn ani do základní teorie, ani do aplikovaného výzkumu.&amp;lt;ref name=&amp;quot;:1&amp;quot; /&amp;gt;&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;Zatím tento model nebyl plně začleněn ani do základní teorie, ani do aplikovaného výzkumu.&amp;lt;ref name=&amp;quot;:1&amp;quot; /&amp;gt;&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt;−&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #ffe49c; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;&lt;del style=&quot;font-weight: bold; text-decoration: none;&quot;&gt;&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;/del&gt;&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;td colspan=&quot;2&quot;&gt; &lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt;−&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #ffe49c; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;===&lt;del class=&quot;diffchange diffchange-inline&quot;&gt;Současný vývoj rysových teorií &lt;/del&gt;osobnosti===&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt;+&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #a3d3ff; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;===&lt;ins class=&quot;diffchange diffchange-inline&quot;&gt;= Další současné rysové modely &lt;/ins&gt;osobnosti ===&lt;ins class=&quot;diffchange diffchange-inline&quot;&gt;=&lt;/ins&gt;&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td colspan=&quot;2&quot;&gt; &lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt;+&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #a3d3ff; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;&lt;ins class=&quot;diffchange diffchange-inline&quot;&gt;'''Alternative five''' &lt;/ins&gt;&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt;−&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #ffe49c; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;==Sebepojetí==&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt;+&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #a3d3ff; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt; &lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td colspan=&quot;2&quot;&gt; &lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt;+&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #a3d3ff; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;&lt;ins class=&quot;diffchange diffchange-inline&quot;&gt;'''Whole Trait Theory'''&lt;/ins&gt;&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td colspan=&quot;2&quot;&gt; &lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt;+&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #a3d3ff; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt; &lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td colspan=&quot;2&quot;&gt; &lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt;+&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #a3d3ff; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;&lt;ins class=&quot;diffchange diffchange-inline&quot;&gt;Whole Trait Theory (WTT) byla vyvinuta jako integrativní model rysů, který zahrnuje mechanismy diferenciální reakce na situace. Poskytnutí explanatorního popisu k Velké 5 (definované z hlediska distribuce hustoty stavů osobnosti) vytváří dvě části rysů: '''část vysvětlující'''/explanatorní a '''část popisnou'''/deskriptivní. WTT navrhuje, aby vysvětlující stránka rysů sestávala ze sociálně-kognitivních mechanismů. Tyto dvě části vlastností by měly být rozpoznány jako odlišné entity, které jsou nicméně spojeny do celých vlastností (whole traits).&amp;lt;ref&amp;gt;Jayawickreme, E., Zachry, C. E., &amp;amp; Fleeson, W. (2019). Whole trait theory: An integrative approach to examining personality structure and process. ''Personality and individual differences, 136'', 2-11.&amp;lt;/ref&amp;gt; &lt;/ins&gt;&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td colspan=&quot;2&quot;&gt; &lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt;+&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #a3d3ff; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt; &lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td colspan=&quot;2&quot;&gt; &lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt;+&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #a3d3ff; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;&lt;ins class=&quot;diffchange diffchange-inline&quot;&gt;Autoři WTT tvrdí, že modely rysů by měly být modifikovány tak, aby zahrnovaly mechanismy rozdílné reakce na různé situace. WTT má dle autorů toto činit prostřednictvím pěti hlavních bodů: 1) Deskriptivní stránku rysů lze konceptualizovat jako densitní distribuce stavů. 2) Je důležité poskytnout explanatorní popis rysů Big-5. 3) Přidání explanatorní úvahy k modelu Big-5 vytváří dvě části rysů, část deskriptivní a část explanatorní, přičemž tyto dvě části lze rozpoznat jako samostatné entity, které jsou spojeny do celků. 4) Teorie celých rysů navrhuje, aby explanatorní stránka rysů sestávala ze sociálně-kognitivních mechanismů. 5) Měly by být identifikovány sociálně-kognitivní mechanismy, které vytvářejí stavy Big-5.&amp;lt;ref&amp;gt;Fleeson, W., &amp;amp; Jayawickreme, E. (2015). Whole trait theory. ''Journal of research in personality, 56'', 82-92.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;/ins&gt;&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td colspan=&quot;2&quot;&gt; &lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt;+&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #a3d3ff; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt; &lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td colspan=&quot;2&quot;&gt; &lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt;+&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #a3d3ff; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt; &lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td colspan=&quot;2&quot;&gt; &lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt;+&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #a3d3ff; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;&lt;ins class=&quot;diffchange diffchange-inline&quot;&gt;'''Trait activation theory''' Teorie aktivace rysů je založena na specifickém modelu pracovního výkonu a lze ji považovat za propracovaný nebo rozšířený pohled na osobnostní a pracovní zařazení. Konkrétně jde o to, jak jedinec vyjadřuje své rysy, když je vystaven situačním podnětům souvisejícím s těmito vlastnostmi. Tyto situační podněty mohou pocházet z organizačních, sociálních a/nebo úkolových podnětů. Tyto podněty mohou aktivovat osobnostní rysy, které souvisí s pracovními úkoly a organizačními očekáváními, kterých si organizace cení (tj. pracovní výkon). Tyto signály mohou také vyvolat chování související s vlastnostmi, které přímo nesouvisí s pracovním výkonem.&amp;lt;ref&amp;gt;Wikipedia: Trait Activation Theory. Dostupné z: [https://en.wikipedia.org/wiki/Trait_activation_theory#cite_ref-20]&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;/ins&gt;&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td colspan=&quot;2&quot;&gt; &lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt;+&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #a3d3ff; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt; &lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td colspan=&quot;2&quot;&gt; &lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt;+&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #a3d3ff; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt; &lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td colspan=&quot;2&quot;&gt; &lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt;+&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #a3d3ff; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;&lt;ins class=&quot;diffchange diffchange-inline&quot;&gt;=&lt;/ins&gt;==Sebepojetí&lt;ins class=&quot;diffchange diffchange-inline&quot;&gt;=&lt;/ins&gt;==&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;Sebepojetí opětovně souhlasí s celkovým [[Fenomenologie|fenomenologickým]] naladěním dnešního bádání, zaměřuje se na otázky: '''Co si o sobě myslím já? Jak se vnímám ve vztahu s jinými osobami, věcmi a okolnostmi?''' Pokud člověk odpoví na dané otázky, vznikne soubor [[Představivost|představ]] a hodnot, které vůči sobě má. Na vývoj sebepojetí mají na začátku života velký vliv '''názor ostatních na nás samé''', tyto názory posléze [[Internalizace|internalizujeme]]. Představa sebe, a představa toho, co si o nás asi ostatní lidé myslí, má posléze vliv na naše [[chování]] i prožívání, sami vůči sobě pak můžeme prožívat pestrou škálu [[Emoce|emocí]], od hrdosti po nedostatečnost a jiné. Ve vývoji sebepojetí má dle '''Bandury''' také význam tzv. '''ideální a požadované já'''. Dnes je sebepojetí vnímáno jako multifacetové (složené z několika subreprezentací sebe samého), hierarchické (od konkrétních situací k obecným domněnkách o sobě) a dynamické (existence aktivního sebepojetí – v určité situaci se aktivuje určitá subreprezentace sebepojetí).&amp;lt;ref name=&amp;quot;:0&amp;quot; /&amp;gt;&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;Sebepojetí opětovně souhlasí s celkovým [[Fenomenologie|fenomenologickým]] naladěním dnešního bádání, zaměřuje se na otázky: '''Co si o sobě myslím já? Jak se vnímám ve vztahu s jinými osobami, věcmi a okolnostmi?''' Pokud člověk odpoví na dané otázky, vznikne soubor [[Představivost|představ]] a hodnot, které vůči sobě má. Na vývoj sebepojetí mají na začátku života velký vliv '''názor ostatních na nás samé''', tyto názory posléze [[Internalizace|internalizujeme]]. Představa sebe, a představa toho, co si o nás asi ostatní lidé myslí, má posléze vliv na naše [[chování]] i prožívání, sami vůči sobě pak můžeme prožívat pestrou škálu [[Emoce|emocí]], od hrdosti po nedostatečnost a jiné. Ve vývoji sebepojetí má dle '''Bandury''' také význam tzv. '''ideální a požadované já'''. Dnes je sebepojetí vnímáno jako multifacetové (složené z několika subreprezentací sebe samého), hierarchické (od konkrétních situací k obecným domněnkách o sobě) a dynamické (existence aktivního sebepojetí – v určité situaci se aktivuje určitá subreprezentace sebepojetí).&amp;lt;ref name=&amp;quot;:0&amp;quot; /&amp;gt;&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;/table&gt;</summary>
		<author><name>Eliska.Slajsova.126</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Sou%C4%8Dasn%C3%A9_trendy_v_psychologii_osobnosti.&amp;diff=71222&amp;oldid=prev</id>
		<title>Eliska.Slajsova.126: /* Současný vývoj teorií a výzkumu v rámci jednotlivých teoretických přístupů v rámci psychologie osobnosti */</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Sou%C4%8Dasn%C3%A9_trendy_v_psychologii_osobnosti.&amp;diff=71222&amp;oldid=prev"/>
		<updated>2022-08-27T20:47:22Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;&lt;span dir=&quot;auto&quot;&gt;&lt;span class=&quot;autocomment&quot;&gt;Současný vývoj teorií a výzkumu v rámci jednotlivých teoretických přístupů v rámci psychologie osobnosti&lt;/span&gt;&lt;/span&gt;&lt;/p&gt;
&lt;table class=&quot;diff diff-contentalign-left&quot; data-mw=&quot;interface&quot;&gt;
				&lt;col class=&quot;diff-marker&quot; /&gt;
				&lt;col class=&quot;diff-content&quot; /&gt;
				&lt;col class=&quot;diff-marker&quot; /&gt;
				&lt;col class=&quot;diff-content&quot; /&gt;
				&lt;tr class=&quot;diff-title&quot; lang=&quot;cs&quot;&gt;
				&lt;td colspan=&quot;2&quot; style=&quot;background-color: #fff; color: #222; text-align: center;&quot;&gt;← Starší verze&lt;/td&gt;
				&lt;td colspan=&quot;2&quot; style=&quot;background-color: #fff; color: #222; text-align: center;&quot;&gt;Verze z 27. 8. 2022, 20:47&lt;/td&gt;
				&lt;/tr&gt;&lt;tr&gt;&lt;td colspan=&quot;2&quot; class=&quot;diff-lineno&quot; id=&quot;mw-diff-left-l126&quot; &gt;Řádek 126:&lt;/td&gt;
&lt;td colspan=&quot;2&quot; class=&quot;diff-lineno&quot;&gt;Řádek 126:&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;Dle Cervone a Pervin&amp;lt;ref name=&amp;quot;:1&amp;quot; /&amp;gt; síla Rogerova přístupu spočívá v tom, že zachycuje zkušenost lidí o sobě samých, jejich „fenomenologii“. Lidé sebe prožívají jako '''celistvé, sjednocené osobnosti''', nikoli jako soubory osobnostních proměnných. Ale '''co přesně je toto celé, integrované já'''? Omezením Rogersovy teorie je, že na tuto otázku neodpovídá přesným způsobem. Duševní procesy jsou velmi rozmanité, každý člověk zažívá rozmanitou škálu emocí, které si někdy vzájemně odporují a často se rychle mění z jednoho okamžiku na druhý. Kromě toho se každodenní jednání řídí různými motivy, hodnotami a pravidly společenského chování. Na biologické úrovni jsou tyto různé psychologické procesy možné, protože lidé mají mozky, které obsahují velké množství odlišných nervových subsystémů. Rozmanitost a složitost psychologických a nervových procesů je skutečně velká a je třeba vysvětlit, jak se z této psychologické a biologické rozmanitosti vynořuje celistvé, integrované já. dnešní osobnostní vědci mohou pokročit za hranice chápání sebe sama, které poskytl Rogers. Jedním z hlavních pokroků je podle autorů Cervone a Pervin teorie interakce osobních systémů (v originále Theorie der Persönlichkeits-System-Interaktionen; PSI) německého psychologa '''Julia Kuhla'''.  &lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;Dle Cervone a Pervin&amp;lt;ref name=&amp;quot;:1&amp;quot; /&amp;gt; síla Rogerova přístupu spočívá v tom, že zachycuje zkušenost lidí o sobě samých, jejich „fenomenologii“. Lidé sebe prožívají jako '''celistvé, sjednocené osobnosti''', nikoli jako soubory osobnostních proměnných. Ale '''co přesně je toto celé, integrované já'''? Omezením Rogersovy teorie je, že na tuto otázku neodpovídá přesným způsobem. Duševní procesy jsou velmi rozmanité, každý člověk zažívá rozmanitou škálu emocí, které si někdy vzájemně odporují a často se rychle mění z jednoho okamžiku na druhý. Kromě toho se každodenní jednání řídí různými motivy, hodnotami a pravidly společenského chování. Na biologické úrovni jsou tyto různé psychologické procesy možné, protože lidé mají mozky, které obsahují velké množství odlišných nervových subsystémů. Rozmanitost a složitost psychologických a nervových procesů je skutečně velká a je třeba vysvětlit, jak se z této psychologické a biologické rozmanitosti vynořuje celistvé, integrované já. dnešní osobnostní vědci mohou pokročit za hranice chápání sebe sama, které poskytl Rogers. Jedním z hlavních pokroků je podle autorů Cervone a Pervin teorie interakce osobních systémů (v originále Theorie der Persönlichkeits-System-Interaktionen; PSI) německého psychologa '''Julia Kuhla'''.  &lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt;−&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #ffe49c; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;==== '''Teorie interakce osobnostních systémů''' ====&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt;+&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #a3d3ff; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;===='''Teorie interakce osobnostních systémů'''====&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;Teorie PSI identifikuje čtyři systémy osobnosti, z nichž každý má odlišné funkční vlastnosti.&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;Teorie PSI identifikuje čtyři systémy osobnosti, z nichž každý má odlišné funkční vlastnosti.&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td colspan=&quot;2&quot; class=&quot;diff-lineno&quot; id=&quot;mw-diff-left-l147&quot; &gt;Řádek 147:&lt;/td&gt;
&lt;td colspan=&quot;2&quot; class=&quot;diff-lineno&quot;&gt;Řádek 147:&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;Za poznámku stojí, že teorie PSI mimoto vysvětluje také další psychické procesy, jako je seberegulace a vůle. Tato teorie úspěšně integruje velkou šíři konceptů také z kognitivní, sociální a vývojové psychologie. V českém jazyce o ní pojednává např. T. Kohoutek (2014, s. 166-195)&amp;lt;ref&amp;gt;Kohoutek, T. (2014). ''Zvládání zátěže jako téma psychologické teorie a výzkumu'' (Doctoral dissertation, Masarykova univerzita, Fakulta sociálních studií). Dostupné z: [https://is.muni.cz/th/if6j9/disertacni_prace_tomas_kohoutek.pdf]&amp;lt;/ref&amp;gt;.&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;Za poznámku stojí, že teorie PSI mimoto vysvětluje také další psychické procesy, jako je seberegulace a vůle. Tato teorie úspěšně integruje velkou šíři konceptů také z kognitivní, sociální a vývojové psychologie. V českém jazyce o ní pojednává např. T. Kohoutek (2014, s. 166-195)&amp;lt;ref&amp;gt;Kohoutek, T. (2014). ''Zvládání zátěže jako téma psychologické teorie a výzkumu'' (Doctoral dissertation, Masarykova univerzita, Fakulta sociálních studií). Dostupné z: [https://is.muni.cz/th/if6j9/disertacni_prace_tomas_kohoutek.pdf]&amp;lt;/ref&amp;gt;.&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt;−&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #ffe49c; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;=== Současný vývoj rysových teorií osobnosti ===&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt;+&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #a3d3ff; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;&lt;ins class=&quot;diffchange diffchange-inline&quot;&gt;=== '''Současný vývoj rysových teorií osobnosti''' ===&lt;/ins&gt;&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td colspan=&quot;2&quot;&gt; &lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt;+&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #a3d3ff; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt; &lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td colspan=&quot;2&quot;&gt; &lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt;+&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #a3d3ff; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;&lt;ins class=&quot;diffchange diffchange-inline&quot;&gt;==== Současný pohled na osobnostní rysy a strukturu osobnosti, Faktorově-analytické modely osobnosti ====&lt;/ins&gt;&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td colspan=&quot;2&quot;&gt; &lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt;+&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #a3d3ff; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;&lt;ins class=&quot;diffchange diffchange-inline&quot;&gt;'''Pětifaktorové modely osobnosti''': Big-five, Velká Pětka&lt;/ins&gt;&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td colspan=&quot;2&quot;&gt; &lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt;+&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #a3d3ff; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt; &lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td colspan=&quot;2&quot;&gt; &lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt;+&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #a3d3ff; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;&lt;ins class=&quot;diffchange diffchange-inline&quot;&gt;Pětifaktorový model známý pod označením Big-five neboli velká pětka osobnostních rysů byl vyvíjen od 80. let 20. století několika vzájemně nezávislými skupinami výzkumníků.&amp;lt;ref&amp;gt;Wikipedia: Big Five Personality Traits. Dostupné z: [https://en.wikipedia.org/wiki/Big_Five_personality_traits]&amp;lt;/ref&amp;gt; Tyto výzkumy byly založeny na lexikálním přístupu, který předpokládá, že osobnostní charakteristiky, které jsou ve skupině lidí důležité, se nakonec stanou součástí jazyka této skupiny a budou pravděpodobně zakódovány do jazyka jako jediné slovo.&amp;lt;ref&amp;gt;Wikipedia: Lexical hypothesis. Dostupné z: [https://en.wikipedia.org/wiki/Lexical_hypothesis#cite_ref-personality_determinants_4-0]&amp;lt;/ref&amp;gt; Za pomoci lexikálního přístupu byl vyvinut dotazník 16 PF Raymonda Cattella a následně model osobnostních rysů Velké pětky nebo model struktury osobnosti HEXACO, o kterém je pojednáno níže. &lt;/ins&gt;&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td colspan=&quot;2&quot;&gt; &lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt;+&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #a3d3ff; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt; &lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td colspan=&quot;2&quot;&gt; &lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt;+&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #a3d3ff; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;&lt;ins class=&quot;diffchange diffchange-inline&quot;&gt;Zatímco lexikální přístup umožňuje rysy popsat, dotazníkový dispoziční přístup ke studiu osobnosti se zaměřuje také na jejich vysvětlení prostřednictvím rysové teorie. Je založen na analýze dotazníkových položek, resp. škál. Teorie by měla vysvětlovat fungování osobnosti jako celku, tedy včetně motivace a vnitřní dynamiky. Dispoziční přístup je nejlépe reprezentován v práci autorů Costa a McCrae, kteří identifikovali 3 skupiny škál na základě clusterové analýzy dotazníku 16 PF (šlo o neuroticismus, extraverzi a otevřenost vůči zkušenosti: NEO) a po seznámení se s Goldbergovými lexikálními výzkumy sestavili osobnostní inventář pětifaktorové struktury (doplněný faktory z lexikálního přístupu: svědomitost a přívětivost). Nejnovější revidované verze tohoto inventářese nazývá NEO-PI-R (NEO Personality Inventory Revised, který má také zkrácenou verzi (NEO Five-Factor Inventory – NEO-FFI).&amp;lt;ref&amp;gt;Hřebíčková, M. (2008). ''Lexikální a dispoziční přístup k pětifaktorovému modelu osobnosti.'' Teze disertace k získání vědeckého titulu ve skupině sociální a humanitní vědy. Praha: AV ČR. Dostupné z: [https://www.avcr.cz/export/sites/avcr.cz/cs/pro-verejnost/.content/soubory/dsc-teze/hrebickova_teze.pdf]&amp;lt;/ref&amp;gt; &lt;/ins&gt;&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td colspan=&quot;2&quot;&gt; &lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt;+&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #a3d3ff; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt; &lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td colspan=&quot;2&quot;&gt; &lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt;+&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #a3d3ff; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;&lt;ins class=&quot;diffchange diffchange-inline&quot;&gt;'''Pojetí osobnosti v NEO inventářích'''&lt;/ins&gt;&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td colspan=&quot;2&quot;&gt; &lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt;+&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #a3d3ff; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt; &lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td colspan=&quot;2&quot;&gt; &lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt;+&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #a3d3ff; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;&lt;ins class=&quot;diffchange diffchange-inline&quot;&gt;Každý z osobnostních rysů Velké pětky obsahuje dva samostatné, ale korelované aspekty odrážející úroveň osobnosti pod širokými doménami, ale nad mnoha fasetovými stupnicemi, které jsou také součástí Velké pětky. Pět osobnostních rysů velké pětky bývá také označeno akronymem OCEAN. Těmito rysy jsou: otevřenost vůči zkušenosti (openness to experience), svědomitost (conscientiousness), extraverze (extravestion), přívětivost (agreebleness) a neuroticismus (neuroticism). &lt;/ins&gt;&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td colspan=&quot;2&quot;&gt; &lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt;+&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #a3d3ff; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt; &lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td colspan=&quot;2&quot;&gt; &lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt;+&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #a3d3ff; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;&lt;ins class=&quot;diffchange diffchange-inline&quot;&gt;Každý z těchto rysů zahrnuje šest faset (tj. podkategorií či subškál):&lt;/ins&gt;&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td colspan=&quot;2&quot;&gt; &lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt;+&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #a3d3ff; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt; &lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td colspan=&quot;2&quot;&gt; &lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt;+&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #a3d3ff; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;&lt;ins class=&quot;diffchange diffchange-inline&quot;&gt;* Otevřenost vůči zkušenosti (fantazie, estetické prožívání, prožívání ve smyslu otevřenosti k citům, novátorské činnosti, ideje, hodnoty)&lt;/ins&gt;&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td colspan=&quot;2&quot;&gt; &lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt;+&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #a3d3ff; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;&lt;ins class=&quot;diffchange diffchange-inline&quot;&gt;* Svědomitost (způsobilost, pořádkumilovnost, zodpovědnost, cílevědomost, disciplinovanost, rozvážnost)&lt;/ins&gt;&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td colspan=&quot;2&quot;&gt; &lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt;+&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #a3d3ff; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;&lt;ins class=&quot;diffchange diffchange-inline&quot;&gt;* Extraverze (družnost, vřelost, asertivita, aktivnost, vyhledávání vzrušení, pozitivní emoce)&lt;/ins&gt;&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td colspan=&quot;2&quot;&gt; &lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt;+&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #a3d3ff; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;&lt;ins class=&quot;diffchange diffchange-inline&quot;&gt;* Přívětivost (důvěra, upřímnost, altruismus, poddajnost, skromnost, jemnost)&lt;/ins&gt;&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td colspan=&quot;2&quot;&gt; &lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt;+&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #a3d3ff; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;&lt;ins class=&quot;diffchange diffchange-inline&quot;&gt;* Neuroticismus (úzkostnost, hněvivost-hostilita, depresivnost, rozpačitost, impulzivnost, zranitelnost)&amp;lt;ref&amp;gt;Hřebíčková, M. (2011). ''Pětifaktorový model v psychologii osobnosti: přístupy, diagnostika, uplatnění''. Praha: Grada.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;/ins&gt;&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td colspan=&quot;2&quot;&gt; &lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt;+&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #a3d3ff; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt; &lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td colspan=&quot;2&quot;&gt; &lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt;+&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #a3d3ff; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;&lt;ins class=&quot;diffchange diffchange-inline&quot;&gt;'''Alternativy k počtu faktorů osobnosti – šesti a sedmifaktorová struktura osobnosti'''&lt;/ins&gt;&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td colspan=&quot;2&quot;&gt; &lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt;+&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #a3d3ff; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt; &lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td colspan=&quot;2&quot;&gt; &lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt;+&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #a3d3ff; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;&lt;ins class=&quot;diffchange diffchange-inline&quot;&gt;V rámci výzkumu pětifaktorové osobnostní struktury se na základě několika souborů dat získaných v sedmi různých jazycích ukázalo, že kromě původních pěti faktorů existuje ještě šestý. Tento šestý faktor je nazván ''poctivost-pokora'' (Honesty-humility). Fasetami této dimenze jsou: upřímnost, férovost, vyhýbání se chamtivosti a skromnost.&amp;lt;ref name=&amp;quot;:1&amp;quot; /&amp;gt;&lt;/ins&gt;&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td colspan=&quot;2&quot;&gt; &lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt;+&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #a3d3ff; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt; &lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td colspan=&quot;2&quot;&gt; &lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt;+&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #a3d3ff; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;&lt;ins class=&quot;diffchange diffchange-inline&quot;&gt;Tento šestifaktorový model nese název '''HEXACO''' a jeho autory jsou M. C. Ashton a K. Lee. Vedle faktoru poctivost-pokora (H) je model HEXACO tvořen těmito dimenzemi: Emocionalita (E), Extraverze (X), Přívětivost (A), Svědomitost (C) a Otevřenost vůči zkušenosti (O).&amp;lt;ref name=&amp;quot;:6&amp;quot;&amp;gt;Wikipedia: HEXACO model of personality structure. Dostupné z: [https://en.wikipedia.org/wiki/HEXACO_model_of_personality_structure]&amp;lt;/ref&amp;gt; Oproti pětifaktorovému modelu se dva z těchto pěti faktorů mírně odlišují; jde o faktor přívětivosti a emocionality. Faktor přívětivosti v šestifaktorovém modelu obsahuje charakteristiky ''klid'' versus ''hněv'', které v pětifaktorovém modelu spadají pod neuroticismus. Faktor emocionality v šestifaktorovém modelu v mnohém odpovídá neuroticismu, avšak obsahuje charakteristiku sentimentality, která v pětifaktorovém modelu patří k přívětivosti.&amp;lt;ref name=&amp;quot;:7&amp;quot;&amp;gt;Záškodná, T., &amp;amp; Dostál, D. (2016). Šestifaktorový model osobnosti a psychometrické vlastnosti revidovaného osobnostního inventáře HEXACO. ''Psychologie a její kontexty, 7''(2), 31-42. Dostupné z: [https://psychkont.osu.cz/fulltext/2016/Zaskodna-Dostal_2016_2.pdf]&amp;lt;/ref&amp;gt; Faktory poctivost-pokora, emocionalita a přívětivost jsou navrženy jako měřítka altruistického versus antagonistického chování. Poctivost-pokora a přívětivost měří dva různé aspekty recipročního altruismu, jejich vysoká úroveň naznačuje sklon k pomoci a spolupráci na rozdíl od tendence k využívání druhých. Faktor poctivost-pokora představuje tendenci člověka k prosociálnímu altruistickému chování, zatímco přívětivost označuje tendenci jedince odpouštět a projevovat toleranci. Emocionalita je měřítkem rodového altruismu, tedy tendence projevovat empatii a citovou vazbu ke svému příbuzenstvu/rodu.&amp;lt;ref name=&amp;quot;:6&amp;quot; /&amp;gt;&lt;/ins&gt;&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td colspan=&quot;2&quot;&gt; &lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt;+&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #a3d3ff; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt; &lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td colspan=&quot;2&quot;&gt; &lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt;+&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #a3d3ff; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;&lt;ins class=&quot;diffchange diffchange-inline&quot;&gt;K limitům šestifaktorového modelu patří skutečnost, že měření rysů se opírají o faktorovou analýzu, která bohužel ne vždy zajišťuje replikovatelné výsledky. Modely vytvořené pomocí faktorové analýzy se mohou mezi vzorky lišit v závislosti na tom, jak výzkumník organizuje měření (např. pomocí unipolárního versus bipolárního hodnocení) a také podle množství proměnných, které jsou do analýzy zahrnuty. Faktor poctivosti a pokory není vždy konzistentně replikován. Dříve byly nalezeny i jiné šestifaktorové struktury a existují i struktury sedmifaktorové. Prediktivní schopnost modelu HEXACO však je podobná pětifaktorovému modelu a také má jisté výhody pro aplikaci v praxi. Jde zejména o možnost lépe vysvětlit odchylky v podvodném a nečestném chování a faktor poctivost-pokora může oproti pětifaktorovému modelu přesněji predikovat tendence k asociálnímu chování na pracovišti.&amp;lt;ref name=&amp;quot;:7&amp;quot; /&amp;gt;&lt;/ins&gt;&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td colspan=&quot;2&quot;&gt; &lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt;+&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #a3d3ff; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt; &lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td colspan=&quot;2&quot;&gt; &lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt;+&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #a3d3ff; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;&lt;ins class=&quot;diffchange diffchange-inline&quot;&gt;Zatím tento model nebyl plně začleněn ani do základní teorie, ani do aplikovaného výzkumu.&amp;lt;ref name=&amp;quot;:1&amp;quot; /&amp;gt;&lt;/ins&gt;&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td colspan=&quot;2&quot;&gt; &lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt;+&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #a3d3ff; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;&lt;ins class=&quot;diffchange diffchange-inline&quot;&gt;&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;/ins&gt;&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td colspan=&quot;2&quot;&gt; &lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt;+&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #a3d3ff; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt; &lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td colspan=&quot;2&quot;&gt; &lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt;+&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #a3d3ff; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;===Současný vývoj rysových teorií osobnosti===&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;==Sebepojetí==&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;==Sebepojetí==&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;/table&gt;</summary>
		<author><name>Eliska.Slajsova.126</name></author>
		
	</entry>
</feed>