<?xml version="1.0"?>
<feed xmlns="http://www.w3.org/2005/Atom" xml:lang="cs">
	<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?action=history&amp;feed=atom&amp;title=Struktur%C3%A1ln%C3%AD_funkcionalismus</id>
	<title>Strukturální funkcionalismus - Historie editací</title>
	<link rel="self" type="application/atom+xml" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?action=history&amp;feed=atom&amp;title=Struktur%C3%A1ln%C3%AD_funkcionalismus"/>
	<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Struktur%C3%A1ln%C3%AD_funkcionalismus&amp;action=history"/>
	<updated>2026-04-30T22:39:50Z</updated>
	<subtitle>Historie editací této stránky</subtitle>
	<generator>MediaWiki 1.33.0</generator>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Struktur%C3%A1ln%C3%AD_funkcionalismus&amp;diff=64543&amp;oldid=prev</id>
		<title>Anna B.: Anna B. přesunul stránku Stukturální funkcionalismus na Strukturální funkcionalismus</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Struktur%C3%A1ln%C3%AD_funkcionalismus&amp;diff=64543&amp;oldid=prev"/>
		<updated>2021-03-26T22:15:24Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Anna B. přesunul stránku &lt;a href=&quot;/wiki/Stuktur%C3%A1ln%C3%AD_funkcionalismus&quot; class=&quot;mw-redirect&quot; title=&quot;Stukturální funkcionalismus&quot;&gt;Stukturální funkcionalismus&lt;/a&gt; na &lt;a href=&quot;/wiki/Struktur%C3%A1ln%C3%AD_funkcionalismus&quot; title=&quot;Strukturální funkcionalismus&quot;&gt;Strukturální funkcionalismus&lt;/a&gt;&lt;/p&gt;
&lt;table class=&quot;diff diff-contentalign-left&quot; data-mw=&quot;interface&quot;&gt;
				&lt;tr class=&quot;diff-title&quot; lang=&quot;cs&quot;&gt;
				&lt;td colspan=&quot;1&quot; style=&quot;background-color: #fff; color: #222; text-align: center;&quot;&gt;← Starší verze&lt;/td&gt;
				&lt;td colspan=&quot;1&quot; style=&quot;background-color: #fff; color: #222; text-align: center;&quot;&gt;Verze z 26. 3. 2021, 22:15&lt;/td&gt;
				&lt;/tr&gt;&lt;tr&gt;&lt;td colspan=&quot;2&quot; class=&quot;diff-notice&quot; lang=&quot;cs&quot;&gt;&lt;div class=&quot;mw-diff-empty&quot;&gt;(Žádný rozdíl)&lt;/div&gt;
&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;&lt;/table&gt;</summary>
		<author><name>Anna B.</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Struktur%C3%A1ln%C3%AD_funkcionalismus&amp;diff=64534&amp;oldid=prev</id>
		<title>Anna B.: /* Herbert Spencer */</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Struktur%C3%A1ln%C3%AD_funkcionalismus&amp;diff=64534&amp;oldid=prev"/>
		<updated>2021-03-24T11:09:12Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;&lt;span dir=&quot;auto&quot;&gt;&lt;span class=&quot;autocomment&quot;&gt;Herbert Spencer&lt;/span&gt;&lt;/span&gt;&lt;/p&gt;
&lt;table class=&quot;diff diff-contentalign-left&quot; data-mw=&quot;interface&quot;&gt;
				&lt;col class=&quot;diff-marker&quot; /&gt;
				&lt;col class=&quot;diff-content&quot; /&gt;
				&lt;col class=&quot;diff-marker&quot; /&gt;
				&lt;col class=&quot;diff-content&quot; /&gt;
				&lt;tr class=&quot;diff-title&quot; lang=&quot;cs&quot;&gt;
				&lt;td colspan=&quot;2&quot; style=&quot;background-color: #fff; color: #222; text-align: center;&quot;&gt;← Starší verze&lt;/td&gt;
				&lt;td colspan=&quot;2&quot; style=&quot;background-color: #fff; color: #222; text-align: center;&quot;&gt;Verze z 24. 3. 2021, 11:09&lt;/td&gt;
				&lt;/tr&gt;&lt;tr&gt;&lt;td colspan=&quot;2&quot; class=&quot;diff-lineno&quot; id=&quot;mw-diff-left-l1&quot; &gt;Řádek 1:&lt;/td&gt;
&lt;td colspan=&quot;2&quot; class=&quot;diff-lineno&quot;&gt;Řádek 1:&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt;−&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #ffe49c; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;Strukturální funkcionalismus je sociologickým směrem pocházejícím z 20. století. Vychází z '''předpokladu, že celek je více než jen suma jeho částí''', tedy, že '''společnost je více, než jen souhrn jednotlivců.''' V rámci tohoto směru je pak společnost jakýmsi systémem, ve kterém jsou jeho části (jednotlivci) určitým způsobem strukturovány. Dalším předpokladem je pak snaha o udržení rovnováhy v tomto systému. V rámci strukturálního funkcionalismu je pak sledováno, jakým způsobem přispívají jednotlivci do tohoto systému (tzn. jsou sledovány jejich funkce) a jaké kontrolní mechanismy, které mohou fungovat i vně jednotlivců, napomáhají k udržení tohoto systému.&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt;+&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #a3d3ff; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;Strukturální funkcionalismus je sociologickým směrem pocházejícím z 20. století. Vychází z '''předpokladu, že celek je více než jen suma jeho částí''', tedy, že '''&lt;ins class=&quot;diffchange diffchange-inline&quot;&gt;[[&lt;/ins&gt;společnost&lt;ins class=&quot;diffchange diffchange-inline&quot;&gt;]] &lt;/ins&gt;je více, než jen souhrn jednotlivců.''' V rámci tohoto směru je pak společnost jakýmsi &lt;ins class=&quot;diffchange diffchange-inline&quot;&gt;[[&lt;/ins&gt;systémem&lt;ins class=&quot;diffchange diffchange-inline&quot;&gt;]]&lt;/ins&gt;, ve kterém jsou jeho části (jednotlivci) určitým způsobem strukturovány. Dalším předpokladem je pak snaha o udržení rovnováhy v tomto systému. V rámci strukturálního funkcionalismu je pak sledováno, jakým způsobem přispívají jednotlivci do tohoto systému (tzn. jsou sledovány jejich funkce) a jaké kontrolní mechanismy, které mohou fungovat i vně jednotlivců, napomáhají k udržení tohoto systému.&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt;−&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #ffe49c; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;Počátky funkcionalismu lze pozorovat již u Augusta Comta (analogie mezi fungováním jednotlivých částí lidského a společenského systému) a Herberta &lt;del class=&quot;diffchange diffchange-inline&quot;&gt;Spencera &lt;/del&gt;(biologizující pojetí, analogie mezi fungováním jednotlivých částí biologického a společenského organismu)&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt;+&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #a3d3ff; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;Počátky funkcionalismu lze pozorovat již u &lt;ins class=&quot;diffchange diffchange-inline&quot;&gt;[[August Comte|&lt;/ins&gt;Augusta Comta&lt;ins class=&quot;diffchange diffchange-inline&quot;&gt;]] &lt;/ins&gt;(analogie mezi fungováním jednotlivých částí lidského a společenského systému) a &lt;ins class=&quot;diffchange diffchange-inline&quot;&gt;[[Herbert Spencer|&lt;/ins&gt;Herberta &lt;ins class=&quot;diffchange diffchange-inline&quot;&gt;Spencer]]&amp;lt;nowiki/&amp;gt;a &lt;/ins&gt;(biologizující pojetí, analogie mezi fungováním jednotlivých částí biologického a společenského organismu)&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt;−&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #ffe49c; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;=== Herbert Spencer ===&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt;+&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #a3d3ff; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;===&lt;ins class=&quot;diffchange diffchange-inline&quot;&gt;[[&lt;/ins&gt;Herbert Spencer&lt;ins class=&quot;diffchange diffchange-inline&quot;&gt;]]&lt;/ins&gt;===&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;O tomto autorovi se mluví jako o '''sociálním darwinistovi'''. S Charlesem Darwinem mimo jiné také jeden čas spolupracoval. Cílem pro jeho poznání bylo přijít s '''univerzálními zákony evoluce''', jelikož vycházel z toho, že na '''společnost se dají aplikovat pravidla přírodních a fyzikálních zákonů.''' Společnost pak přirovnával k organismu. Ta se, stejně jako právě organismus vyvíjí, dochází tak postupné specializaci jejích jednotlivých částí, a tedy i k dělbě práce a vzájemné závislosti. Na základě této analogie pak například průmysl plnil funkci vyživovací soustavy, cesty a železniční tratě byly rozdělovací soustavou a vojsko soustavou regulující či upravující.&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;O tomto autorovi se mluví jako o '''sociálním darwinistovi'''. S Charlesem Darwinem mimo jiné také jeden čas spolupracoval. Cílem pro jeho poznání bylo přijít s '''univerzálními zákony evoluce''', jelikož vycházel z toho, že na '''společnost se dají aplikovat pravidla přírodních a fyzikálních zákonů.''' Společnost pak přirovnával k organismu. Ta se, stejně jako právě organismus vyvíjí, dochází tak postupné specializaci jejích jednotlivých částí, a tedy i k dělbě práce a vzájemné závislosti. Na základě této analogie pak například průmysl plnil funkci vyživovací soustavy, cesty a železniční tratě byly rozdělovací soustavou a vojsko soustavou regulující či upravující.&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt;−&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #ffe49c; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;=== '''[[Émile Durkheim]]''' ===&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt;+&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #a3d3ff; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;==='''[[Émile Durkheim]]'''===&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt;−&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #ffe49c; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;Také Durkheim vycházel z předpokladu, že '''společnost jako celek není možné ztotožnit se součtem jeho jednotlivých částí''' a má '''své specifické kvality'''. Důraz pak kladl na '''sociální fakta''', tedy kolektivní jevy, které existují uvnitř společnosti, ale vně jednotlivců a které by měly být zkoumány jako věci, tedy z té stránky, ve které jsou '''nezávislé na jednotlivcích.''' Premisou k tomuto tvrzení pak bylo to, že vysvětlení společenského života je nutné hledat v povaze samotné společnosti. V rámci výzkumu je pak důležité soustředit se ne na jednotlivé, hloubkové materiály jako jsou deníky či zápisky jednotlivců, ale spíše právní kodexy, etické normy, náboženská dogmata či politické programy.&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt;+&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #a3d3ff; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;Také Durkheim vycházel z předpokladu, že '''společnost jako celek není možné ztotožnit se součtem jeho jednotlivých částí''' a má '''své specifické kvality'''. Důraz pak kladl na '''&lt;ins class=&quot;diffchange diffchange-inline&quot;&gt;[[&lt;/ins&gt;sociální fakta&lt;ins class=&quot;diffchange diffchange-inline&quot;&gt;]]&lt;/ins&gt;''', tedy kolektivní jevy, které existují uvnitř společnosti, ale vně jednotlivců a které by měly být zkoumány jako věci, tedy z té stránky, ve které jsou '''nezávislé na jednotlivcích.''' Premisou k tomuto tvrzení pak bylo to, že vysvětlení společenského života je nutné hledat v povaze samotné společnosti. V rámci výzkumu je pak důležité soustředit se ne na jednotlivé, hloubkové materiály jako jsou deníky či zápisky jednotlivců, ale spíše právní kodexy, etické normy, náboženská dogmata či politické programy.&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt;−&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #ffe49c; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;=== '''Britská kulturní antropologie''' ===&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt;+&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #a3d3ff; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;==='''Britská kulturní antropologie'''===&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;Zásluhu na konstruování samotného strukturálního funkcionalismu pak mají britští kulturní antropologové '''Bronislaw Malinowski a Alfred R. Radcliffe-Brown'''. Ti tvrdili, že v rámci studia rozličných kultur archaických společností '''je třeba zabývat se kulturou jako celkem''' a sledováním, jakým způsobem '''přispívají jednotlivé prvky k jejímu udržován'''í. Jednotlivé části kultury jsou pak sledovány právě z hlediska svých příspěvku k zabezpečení nebo fungování celého společenského systému nebo jeho dílčích systémů&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;Zásluhu na konstruování samotného strukturálního funkcionalismu pak mají britští kulturní antropologové '''Bronislaw Malinowski a Alfred R. Radcliffe-Brown'''. Ti tvrdili, že v rámci studia rozličných kultur archaických společností '''je třeba zabývat se kulturou jako celkem''' a sledováním, jakým způsobem '''přispívají jednotlivé prvky k jejímu udržován'''í. Jednotlivé části kultury jsou pak sledovány právě z hlediska svých příspěvku k zabezpečení nebo fungování celého společenského systému nebo jeho dílčích systémů&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt;−&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #ffe49c; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;=== '''Pitrim Sorokin''' ===&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt;+&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #a3d3ff; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;==='''Pitrim Sorokin'''===&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;Tento rusko-americký sociolog přišel se třemi základními tezemi funkcionální teorie:&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;Tento rusko-americký sociolog přišel se třemi základními tezemi funkcionální teorie:&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt;−&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #ffe49c; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;* Nerovnoměrné postavení lidí vyplývá ze společného soužití a dělby práce – je to nezbytný důsledek společenského života&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt;+&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #a3d3ff; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;*Nerovnoměrné postavení lidí vyplývá ze společného soužití a dělby práce – je to nezbytný důsledek společenského života&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt;−&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #ffe49c; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;* Sociální stratifikace je totožná se sociální nerovností lidí.&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt;+&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #a3d3ff; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;*Sociální stratifikace je totožná se sociální nerovností lidí.&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt;−&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #ffe49c; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;=== '''Kinglsey Davis a Wilbert Moore''' ===&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt;+&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #a3d3ff; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;==='''Kinglsey Davis a Wilbert Moore'''===&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;Američtí sociologové pak, vycházejíc z Pitrima Sorokina, přicházejí s hypotézou na vysvětlení sociální stratifikace, založené na '''funkční nezbytnosti.''' Tu uvádění ve své stati ''Some Priniples of Stratification'':&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;Američtí sociologové pak, vycházejíc z Pitrima Sorokina, přicházejí s hypotézou na vysvětlení sociální stratifikace, založené na '''funkční nezbytnosti.''' Tu uvádění ve své stati ''Some Priniples of Stratification'':&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt;−&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #ffe49c; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;* Společenský systém musí přežít a vyvíjet se – v rámci něj musí být zabezpečovány '''určité role a činnosti''' – ty mají pro společenské celek určitou '''důležitost'''&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt;+&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #a3d3ff; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;*Společenský systém musí přežít a vyvíjet se – v rámci něj musí být zabezpečovány '''určité role a činnosti''' – ty mají pro společenské celek určitou '''důležitost'''&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt;−&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #ffe49c; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;* Stupeň důležitosti '''je různý''' – některé role a činnosti jsou pro celek důležitější, než jiné – je možné je '''seřadit na společenském žebříčku''' dle důležitosti&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt;+&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #a3d3ff; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;*Stupeň důležitosti '''je různý''' – některé role a činnosti jsou pro celek důležitější, než jiné – je možné je '''seřadit na společenském žebříčku''' dle důležitosti&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt;−&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #ffe49c; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;* Každé činnosti a roli odpovídá '''určitá pozice''', kterou jedinec činnost vykonávající zaujímá – pozice jsou hierarchicky uspořádány dle funkcionální důležitosti činností, s nimiž jsou spojeny&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt;+&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #a3d3ff; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;*Každé činnosti a roli odpovídá '''určitá pozice''', kterou jedinec činnost vykonávající zaujímá – pozice jsou hierarchicky uspořádány dle funkcionální důležitosti činností, s nimiž jsou spojeny&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt;−&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #ffe49c; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;* '''Důležitější pozice''' ve společnosti jsou '''náročnější''' – větší nárok na výkon, kvalifikaci, energii sob, které je vykonávají&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt;+&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #a3d3ff; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;*'''Důležitější pozice''' ve společnosti jsou '''náročnější''' – větší nárok na výkon, kvalifikaci, energii sob, které je vykonávají&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt;−&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #ffe49c; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;* '''Osob''', které tyto činnosti a pozice vykonávají '''není mnoho''' a musí být pro jejich vykonávání '''dostatečně stimulovány'''&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt;+&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #a3d3ff; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;*'''Osob''', které tyto činnosti a pozice vykonávají '''není mnoho''' a musí být pro jejich vykonávání '''dostatečně stimulovány'''&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt;−&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #ffe49c; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;* Společenský nástrojem pro stimulaci je '''nerovnoměrná distribuce odměn'''&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt;+&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #a3d3ff; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;*Společenský nástrojem pro stimulaci je '''nerovnoměrná distribuce odměn'''&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt;−&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #ffe49c; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;* Odměny jsou dvojího rázu – '''materiální''' (peníze, naturálie) a '''moráln'''í (prestiž, autorita ve společnosti)&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt;+&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #a3d3ff; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;*Odměny jsou dvojího rázu – '''materiální''' (peníze, naturálie) a '''moráln'''í (prestiž, autorita ve společnosti)&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;Podle nich je sociální stratifikace předpoklad motivace jedinců pro výkon sociálních rolí. Je nutná, nezbytná a neodstranitelná, důležitá pro řešení základních společenských problémů. Pro existenci společnosti jsou pak nutné tři funkce. První je definice a podpora hodnot a cílů, které napomáhají k formulaci systému. Tuto funkci plní například náboženství. Další funkcí je pak podpora normativního systému, tedy vláda, která má na starosti řízení a plánování, rozhodování o konfliktech etc. Poslední funkcí je pak hledání prostředků k dosahování cílů a uskutečňování chodu celé společnosti. Tu pak zabezpečuje ekonomie.&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;Podle nich je sociální stratifikace předpoklad motivace jedinců pro výkon sociálních rolí. Je nutná, nezbytná a neodstranitelná, důležitá pro řešení základních společenských problémů. Pro existenci společnosti jsou pak nutné tři funkce. První je definice a podpora hodnot a cílů, které napomáhají k formulaci systému. Tuto funkci plní například náboženství. Další funkcí je pak podpora normativního systému, tedy vláda, která má na starosti řízení a plánování, rozhodování o konfliktech etc. Poslední funkcí je pak hledání prostředků k dosahování cílů a uskutečňování chodu celé společnosti. Tu pak zabezpečuje ekonomie.&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt;−&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #ffe49c; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;=== '''Talcot Parsons''' ===&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt;+&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #a3d3ff; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;==='''Talcot Parsons'''===&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;Tento americký sociolog je považován za '''čelního představitele''' strukturálního funkcionalismu. Vycházel z teorií Maxe Webera či [[Émile Durkheim|Émila Durkheima]], ale také Vilfreda Pareta a Alfreda Marshalla. Na katedře Sociologie na Harvardu spolupracoval také s Pitrimem Sorokinem. Původně se jeho zájem '''koncentroval na jednotku jednán'''í. Základem pro něj byla '''jednající osoba a její protějšek'''. Vycházel z toho, '''že každé jednání může být popsáno''' – stavem situace, potřebami jednajícího a hodnocením situace jednajícím který se neustále musí pokoušet nalézt rovnovážný stav mezi individuálními potřebami a společenskými požadavky – zde mohou vznikat konflikty, ale vždy zvítězí kompromisy – '''tendence řešit rovnováhu mezi obecnými a osobními požadavky.'''&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;Tento americký sociolog je považován za '''čelního představitele''' strukturálního funkcionalismu. Vycházel z teorií Maxe Webera či [[Émile Durkheim|Émila Durkheima]], ale také Vilfreda Pareta a Alfreda Marshalla. Na katedře Sociologie na Harvardu spolupracoval také s Pitrimem Sorokinem. Původně se jeho zájem '''koncentroval na jednotku jednán'''í. Základem pro něj byla '''jednající osoba a její protějšek'''. Vycházel z toho, '''že každé jednání může být popsáno''' – stavem situace, potřebami jednajícího a hodnocením situace jednajícím který se neustále musí pokoušet nalézt rovnovážný stav mezi individuálními potřebami a společenskými požadavky – zde mohou vznikat konflikty, ale vždy zvítězí kompromisy – '''tendence řešit rovnováhu mezi obecnými a osobními požadavky.'''&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td colspan=&quot;2&quot; class=&quot;diff-lineno&quot; id=&quot;mw-diff-left-l38&quot; &gt;Řádek 38:&lt;/td&gt;
&lt;td colspan=&quot;2&quot; class=&quot;diff-lineno&quot;&gt;Řádek 38:&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;'''Systém''' je pak '''nadřazený''' pojmu struktura. Představuje '''určité uskupení jednotlivých částí''', které je právě určitým způsobem strukturováno, má určitou strukturu. Jedná se o '''dynamickou, funkční entitu,''' která se tvoří interakcí nejméně dvou jednotek&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;'''Systém''' je pak '''nadřazený''' pojmu struktura. Představuje '''určité uskupení jednotlivých částí''', které je právě určitým způsobem strukturováno, má určitou strukturu. Jedná se o '''dynamickou, funkční entitu,''' která se tvoří interakcí nejméně dvou jednotek&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt;−&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #ffe49c; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;'''Struktura''' má pak statickou povahu, je tvořena '''stabilními elementy''' – tedy '''vztahy mezi aktéry''', institucionalizované normy a hodnoty. Klíčovou jednotkou je pak '''role,''' nebo její komplexnější podoba – '''instituce'''. Důležitá je pak '''role kultury''' – ta je '''zprostředkovatelem hodnot pomocí symbolů, které orientují své jednání.'''&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt;+&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #a3d3ff; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;'''Struktura''' má pak statickou povahu, je tvořena '''stabilními elementy''' – tedy '''vztahy mezi aktéry''', institucionalizované &lt;ins class=&quot;diffchange diffchange-inline&quot;&gt;[[Norma|&lt;/ins&gt;normy&lt;ins class=&quot;diffchange diffchange-inline&quot;&gt;]] &lt;/ins&gt;a &lt;ins class=&quot;diffchange diffchange-inline&quot;&gt;[[Hodnota|&lt;/ins&gt;hodnoty&lt;ins class=&quot;diffchange diffchange-inline&quot;&gt;]]&lt;/ins&gt;. Klíčovou jednotkou je pak '''role,''' nebo její komplexnější podoba – '''instituce'''. Důležitá je pak '''role &lt;ins class=&quot;diffchange diffchange-inline&quot;&gt;[[Kultura|&lt;/ins&gt;kultury&lt;ins class=&quot;diffchange diffchange-inline&quot;&gt;]]&lt;/ins&gt;''' – ta je '''zprostředkovatelem hodnot pomocí symbolů, které orientují své jednání.'''&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;Posledním pojmem je pak '''funkce''' – to je jakýsi '''příspěvek do společenského systému''', které umožňuje zachování kultury nebo naopak vyvolává změny, napomáhá tedy ke sjednocení či naopak k narušení systému.  &lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;Posledním pojmem je pak '''funkce''' – to je jakýsi '''příspěvek do společenského systému''', které umožňuje zachování kultury nebo naopak vyvolává změny, napomáhá tedy ke sjednocení či naopak k narušení systému.  &lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td colspan=&quot;2&quot; class=&quot;diff-lineno&quot; id=&quot;mw-diff-left-l46&quot; &gt;Řádek 46:&lt;/td&gt;
&lt;td colspan=&quot;2&quot; class=&quot;diff-lineno&quot;&gt;Řádek 46:&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;Parsonsonova teorie byla v období 50. let 20. století '''velmi uznávána.''' První '''zproblematizování''' pak přinesla '''teorie konfliktu v 60. letech,''' kterou následovala femenologie a symbolický interakcionismus. Kritika Parsonsovy teorie je pak směřována na přílišnou orientaci na status quo. O další rozvoj se následně zasloužil Niklas Luhmann a Richard Münch, přispěl i Jeffrey C. Alexander&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;Parsonsonova teorie byla v období 50. let 20. století '''velmi uznávána.''' První '''zproblematizování''' pak přinesla '''teorie konfliktu v 60. letech,''' kterou následovala femenologie a symbolický interakcionismus. Kritika Parsonsovy teorie je pak směřována na přílišnou orientaci na status quo. O další rozvoj se následně zasloužil Niklas Luhmann a Richard Münch, přispěl i Jeffrey C. Alexander&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt;−&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #ffe49c; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;=== '''Robert Merton''' ===&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt;+&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #a3d3ff; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;==='''Robert Merton'''===&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;Také tento americký sociolog se zasloužil o rozvoj strukturálního funkcionalismu, vycházejíc z britské kulturní antropologie. Též následoval Malinowského a Radcliffe-Browna. '''Více do hloubky se pak zajímá o pojetí funkcí'''. Zatímco autoři britské kulturní antropologie se zabývali archaickými společnostmi, které disponovaly větší integritou a solidaritou, Merton měl za to, že '''u moderních společností''' je třeba zaměřit se i na ty funkce, '''které směřují k dezintegraci společnosti'''. Vytvořil proto '''členění, které pojímá funkce podle důsledku pro společenský systém.'''  Ty funkce, které vedou k '''pozitivním důsledkům, nazývá Pozitivními.''' '''Negativní funkce jsou pak takové, které mají negativní, dezintegrační dopady, vedou k nesouladu, napětí, anomi'''i. Dále pak tvrdí, že '''existuje rozdíl mezi subjektivními motivy jednání a objektivními důsledky'''. Pracuje tak s '''Manifestními funkcemi,''' tedy těmi, které jsou jedinci '''zamýšleny,''' předpokládány a poznávány a s '''funkcemi Latentními''', které jsou '''skryté, nezamýšlené''', nepředpokládané a nezáměrně. Podle Mertona by se '''pak Sociologie měla změřit právě na odkrývání latentních funkcí'''. Pokud by se soustředila pouze na ty předpokládané a poznané, docházelo by ve studiu sociologie pouze ze konstatování obecně známých banalit.&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;Také tento americký sociolog se zasloužil o rozvoj strukturálního funkcionalismu, vycházejíc z britské kulturní antropologie. Též následoval Malinowského a Radcliffe-Browna. '''Více do hloubky se pak zajímá o pojetí funkcí'''. Zatímco autoři britské kulturní antropologie se zabývali archaickými společnostmi, které disponovaly větší integritou a solidaritou, Merton měl za to, že '''u moderních společností''' je třeba zaměřit se i na ty funkce, '''které směřují k dezintegraci společnosti'''. Vytvořil proto '''členění, které pojímá funkce podle důsledku pro společenský systém.'''  Ty funkce, které vedou k '''pozitivním důsledkům, nazývá Pozitivními.''' '''Negativní funkce jsou pak takové, které mají negativní, dezintegrační dopady, vedou k nesouladu, napětí, anomi'''i. Dále pak tvrdí, že '''existuje rozdíl mezi subjektivními motivy jednání a objektivními důsledky'''. Pracuje tak s '''Manifestními funkcemi,''' tedy těmi, které jsou jedinci '''zamýšleny,''' předpokládány a poznávány a s '''funkcemi Latentními''', které jsou '''skryté, nezamýšlené''', nepředpokládané a nezáměrně. Podle Mertona by se '''pak Sociologie měla změřit právě na odkrývání latentních funkcí'''. Pokud by se soustředila pouze na ty předpokládané a poznané, docházelo by ve studiu sociologie pouze ze konstatování obecně známých banalit.&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt;−&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #ffe49c; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;== Bibliografie ==&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt;+&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #a3d3ff; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;==Bibliografie==&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;/table&gt;</summary>
		<author><name>Anna B.</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Struktur%C3%A1ln%C3%AD_funkcionalismus&amp;diff=64533&amp;oldid=prev</id>
		<title>Anna B.: vytvořená článku</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Struktur%C3%A1ln%C3%AD_funkcionalismus&amp;diff=64533&amp;oldid=prev"/>
		<updated>2021-03-24T10:58:26Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;vytvořená článku&lt;/p&gt;
&lt;p&gt;&lt;b&gt;Nová stránka&lt;/b&gt;&lt;/p&gt;&lt;div&gt;Strukturální funkcionalismus je sociologickým směrem pocházejícím z 20. století. Vychází z '''předpokladu, že celek je více než jen suma jeho částí''', tedy, že '''společnost je více, než jen souhrn jednotlivců.''' V rámci tohoto směru je pak společnost jakýmsi systémem, ve kterém jsou jeho části (jednotlivci) určitým způsobem strukturovány. Dalším předpokladem je pak snaha o udržení rovnováhy v tomto systému. V rámci strukturálního funkcionalismu je pak sledováno, jakým způsobem přispívají jednotlivci do tohoto systému (tzn. jsou sledovány jejich funkce) a jaké kontrolní mechanismy, které mohou fungovat i vně jednotlivců, napomáhají k udržení tohoto systému.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Počátky funkcionalismu lze pozorovat již u Augusta Comta (analogie mezi fungováním jednotlivých částí lidského a společenského systému) a Herberta Spencera (biologizující pojetí, analogie mezi fungováním jednotlivých částí biologického a společenského organismu)&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Herbert Spencer ===&lt;br /&gt;
O tomto autorovi se mluví jako o '''sociálním darwinistovi'''. S Charlesem Darwinem mimo jiné také jeden čas spolupracoval. Cílem pro jeho poznání bylo přijít s '''univerzálními zákony evoluce''', jelikož vycházel z toho, že na '''společnost se dají aplikovat pravidla přírodních a fyzikálních zákonů.''' Společnost pak přirovnával k organismu. Ta se, stejně jako právě organismus vyvíjí, dochází tak postupné specializaci jejích jednotlivých částí, a tedy i k dělbě práce a vzájemné závislosti. Na základě této analogie pak například průmysl plnil funkci vyživovací soustavy, cesty a železniční tratě byly rozdělovací soustavou a vojsko soustavou regulující či upravující.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== '''[[Émile Durkheim]]''' ===&lt;br /&gt;
Také Durkheim vycházel z předpokladu, že '''společnost jako celek není možné ztotožnit se součtem jeho jednotlivých částí''' a má '''své specifické kvality'''. Důraz pak kladl na '''sociální fakta''', tedy kolektivní jevy, které existují uvnitř společnosti, ale vně jednotlivců a které by měly být zkoumány jako věci, tedy z té stránky, ve které jsou '''nezávislé na jednotlivcích.''' Premisou k tomuto tvrzení pak bylo to, že vysvětlení společenského života je nutné hledat v povaze samotné společnosti. V rámci výzkumu je pak důležité soustředit se ne na jednotlivé, hloubkové materiály jako jsou deníky či zápisky jednotlivců, ale spíše právní kodexy, etické normy, náboženská dogmata či politické programy.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== '''Britská kulturní antropologie''' ===&lt;br /&gt;
Zásluhu na konstruování samotného strukturálního funkcionalismu pak mají britští kulturní antropologové '''Bronislaw Malinowski a Alfred R. Radcliffe-Brown'''. Ti tvrdili, že v rámci studia rozličných kultur archaických společností '''je třeba zabývat se kulturou jako celkem''' a sledováním, jakým způsobem '''přispívají jednotlivé prvky k jejímu udržován'''í. Jednotlivé části kultury jsou pak sledovány právě z hlediska svých příspěvku k zabezpečení nebo fungování celého společenského systému nebo jeho dílčích systémů&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== '''Pitrim Sorokin''' ===&lt;br /&gt;
Tento rusko-americký sociolog přišel se třemi základními tezemi funkcionální teorie:&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* Nerovnoměrné postavení lidí vyplývá ze společného soužití a dělby práce – je to nezbytný důsledek společenského života&lt;br /&gt;
* Sociální stratifikace je totožná se sociální nerovností lidí.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== '''Kinglsey Davis a Wilbert Moore''' ===&lt;br /&gt;
Američtí sociologové pak, vycházejíc z Pitrima Sorokina, přicházejí s hypotézou na vysvětlení sociální stratifikace, založené na '''funkční nezbytnosti.''' Tu uvádění ve své stati ''Some Priniples of Stratification'':&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* Společenský systém musí přežít a vyvíjet se – v rámci něj musí být zabezpečovány '''určité role a činnosti''' – ty mají pro společenské celek určitou '''důležitost'''&lt;br /&gt;
* Stupeň důležitosti '''je různý''' – některé role a činnosti jsou pro celek důležitější, než jiné – je možné je '''seřadit na společenském žebříčku''' dle důležitosti&lt;br /&gt;
* Každé činnosti a roli odpovídá '''určitá pozice''', kterou jedinec činnost vykonávající zaujímá – pozice jsou hierarchicky uspořádány dle funkcionální důležitosti činností, s nimiž jsou spojeny&lt;br /&gt;
* '''Důležitější pozice''' ve společnosti jsou '''náročnější''' – větší nárok na výkon, kvalifikaci, energii sob, které je vykonávají&lt;br /&gt;
* '''Osob''', které tyto činnosti a pozice vykonávají '''není mnoho''' a musí být pro jejich vykonávání '''dostatečně stimulovány'''&lt;br /&gt;
* Společenský nástrojem pro stimulaci je '''nerovnoměrná distribuce odměn'''&lt;br /&gt;
* Odměny jsou dvojího rázu – '''materiální''' (peníze, naturálie) a '''moráln'''í (prestiž, autorita ve společnosti)&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Podle nich je sociální stratifikace předpoklad motivace jedinců pro výkon sociálních rolí. Je nutná, nezbytná a neodstranitelná, důležitá pro řešení základních společenských problémů. Pro existenci společnosti jsou pak nutné tři funkce. První je definice a podpora hodnot a cílů, které napomáhají k formulaci systému. Tuto funkci plní například náboženství. Další funkcí je pak podpora normativního systému, tedy vláda, která má na starosti řízení a plánování, rozhodování o konfliktech etc. Poslední funkcí je pak hledání prostředků k dosahování cílů a uskutečňování chodu celé společnosti. Tu pak zabezpečuje ekonomie.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== '''Talcot Parsons''' ===&lt;br /&gt;
Tento americký sociolog je považován za '''čelního představitele''' strukturálního funkcionalismu. Vycházel z teorií Maxe Webera či [[Émile Durkheim|Émila Durkheima]], ale také Vilfreda Pareta a Alfreda Marshalla. Na katedře Sociologie na Harvardu spolupracoval také s Pitrimem Sorokinem. Původně se jeho zájem '''koncentroval na jednotku jednán'''í. Základem pro něj byla '''jednající osoba a její protějšek'''. Vycházel z toho, '''že každé jednání může být popsáno''' – stavem situace, potřebami jednajícího a hodnocením situace jednajícím který se neustále musí pokoušet nalézt rovnovážný stav mezi individuálními potřebami a společenskými požadavky – zde mohou vznikat konflikty, ale vždy zvítězí kompromisy – '''tendence řešit rovnováhu mezi obecnými a osobními požadavky.'''&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Později pak jeho cílem bylo v'''ytvoření obecné teorie společnost'''i, '''platné pro všechny''' typy společnosti a '''časově neomezená'''. Opět vycházel z '''holistického pojetí''' společnosti, tedy faktu, že společnost jako celek není možné redukovat na prostý součet dílčích částí. Pracuje se třemi pojmy – ''systém, struktura, funkce.''&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Systém''' je pak '''nadřazený''' pojmu struktura. Představuje '''určité uskupení jednotlivých částí''', které je právě určitým způsobem strukturováno, má určitou strukturu. Jedná se o '''dynamickou, funkční entitu,''' která se tvoří interakcí nejméně dvou jednotek&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Struktura''' má pak statickou povahu, je tvořena '''stabilními elementy''' – tedy '''vztahy mezi aktéry''', institucionalizované normy a hodnoty. Klíčovou jednotkou je pak '''role,''' nebo její komplexnější podoba – '''instituce'''. Důležitá je pak '''role kultury''' – ta je '''zprostředkovatelem hodnot pomocí symbolů, které orientují své jednání.'''&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Posledním pojmem je pak '''funkce''' – to je jakýsi '''příspěvek do společenského systému''', které umožňuje zachování kultury nebo naopak vyvolává změny, napomáhá tedy ke sjednocení či naopak k narušení systému. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Společenská realita je pak podle Talcota Parsonce systémem funkcionálně vzájemně spjatých, na sobě vzájemně závislých částí nebo proměnných, které mají tendence k sebezachování a k sebeudržování a tendují k udržení rovnováhy, ekvilibria. Struktura je pak zformována ustálenými vzorci vztahů mezi jednajícími. Tyto vzorce jsou náplní rolí, které představují základní strukturní jednotky. V tomto smyslu je kladen důraz na konsenzus a potřebu konformity jedince vůči společenskému systému, směrem k vytlačení nežádoucích deviantních jevů. Komplexy rolí pak utváření instituce, které jsou vzájemně se doplňujícími soubory předpisů, tedy norem a rolí. Institucionalizované normy, hodnoty a hodnotové orientace jsou pak jádrem společenské reality. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Parsonsonova teorie byla v období 50. let 20. století '''velmi uznávána.''' První '''zproblematizování''' pak přinesla '''teorie konfliktu v 60. letech,''' kterou následovala femenologie a symbolický interakcionismus. Kritika Parsonsovy teorie je pak směřována na přílišnou orientaci na status quo. O další rozvoj se následně zasloužil Niklas Luhmann a Richard Münch, přispěl i Jeffrey C. Alexander&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== '''Robert Merton''' ===&lt;br /&gt;
Také tento americký sociolog se zasloužil o rozvoj strukturálního funkcionalismu, vycházejíc z britské kulturní antropologie. Též následoval Malinowského a Radcliffe-Browna. '''Více do hloubky se pak zajímá o pojetí funkcí'''. Zatímco autoři britské kulturní antropologie se zabývali archaickými společnostmi, které disponovaly větší integritou a solidaritou, Merton měl za to, že '''u moderních společností''' je třeba zaměřit se i na ty funkce, '''které směřují k dezintegraci společnosti'''. Vytvořil proto '''členění, které pojímá funkce podle důsledku pro společenský systém.'''  Ty funkce, které vedou k '''pozitivním důsledkům, nazývá Pozitivními.''' '''Negativní funkce jsou pak takové, které mají negativní, dezintegrační dopady, vedou k nesouladu, napětí, anomi'''i. Dále pak tvrdí, že '''existuje rozdíl mezi subjektivními motivy jednání a objektivními důsledky'''. Pracuje tak s '''Manifestními funkcemi,''' tedy těmi, které jsou jedinci '''zamýšleny,''' předpokládány a poznávány a s '''funkcemi Latentními''', které jsou '''skryté, nezamýšlené''', nepředpokládané a nezáměrně. Podle Mertona by se '''pak Sociologie měla změřit právě na odkrývání latentních funkcí'''. Pokud by se soustředila pouze na ty předpokládané a poznané, docházelo by ve studiu sociologie pouze ze konstatování obecně známých banalit.&lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Bibliografie ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Petrusek M. a kol. (2011). Dějiny sociologie. Praha: Grada.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Šubrt J., Balon J. (2010). Soudobá sociologická teorie. Praha: Grada.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Keller J. (2004). Praha: Slon.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Jandourek J. (2010). Praha: Grada.&lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt;&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Anna B.</name></author>
		
	</entry>
</feed>