<?xml version="1.0"?>
<feed xmlns="http://www.w3.org/2005/Atom" xml:lang="cs">
	<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?action=history&amp;feed=atom&amp;title=Sv%C4%9Bdom%C3%AD_a_mor%C3%A1lka._Mor%C3%A1ln%C3%AD_v%C3%BDvoj.</id>
	<title>Svědomí a morálka. Morální vývoj. - Historie editací</title>
	<link rel="self" type="application/atom+xml" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?action=history&amp;feed=atom&amp;title=Sv%C4%9Bdom%C3%AD_a_mor%C3%A1lka._Mor%C3%A1ln%C3%AD_v%C3%BDvoj."/>
	<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Sv%C4%9Bdom%C3%AD_a_mor%C3%A1lka._Mor%C3%A1ln%C3%AD_v%C3%BDvoj.&amp;action=history"/>
	<updated>2026-04-09T02:48:22Z</updated>
	<subtitle>Historie editací této stránky</subtitle>
	<generator>MediaWiki 1.33.0</generator>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Sv%C4%9Bdom%C3%AD_a_mor%C3%A1lka._Mor%C3%A1ln%C3%AD_v%C3%BDvoj.&amp;diff=69389&amp;oldid=prev</id>
		<title>Eliska.Slajsova.85: /* Vymezení základních pojmů souvisejících s morálním vývojem */</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Sv%C4%9Bdom%C3%AD_a_mor%C3%A1lka._Mor%C3%A1ln%C3%AD_v%C3%BDvoj.&amp;diff=69389&amp;oldid=prev"/>
		<updated>2022-01-16T20:36:37Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;&lt;span dir=&quot;auto&quot;&gt;&lt;span class=&quot;autocomment&quot;&gt;Vymezení základních pojmů souvisejících s morálním vývojem&lt;/span&gt;&lt;/span&gt;&lt;/p&gt;
&lt;table class=&quot;diff diff-contentalign-left&quot; data-mw=&quot;interface&quot;&gt;
				&lt;col class=&quot;diff-marker&quot; /&gt;
				&lt;col class=&quot;diff-content&quot; /&gt;
				&lt;col class=&quot;diff-marker&quot; /&gt;
				&lt;col class=&quot;diff-content&quot; /&gt;
				&lt;tr class=&quot;diff-title&quot; lang=&quot;cs&quot;&gt;
				&lt;td colspan=&quot;2&quot; style=&quot;background-color: #fff; color: #222; text-align: center;&quot;&gt;← Starší verze&lt;/td&gt;
				&lt;td colspan=&quot;2&quot; style=&quot;background-color: #fff; color: #222; text-align: center;&quot;&gt;Verze z 16. 1. 2022, 20:36&lt;/td&gt;
				&lt;/tr&gt;&lt;tr&gt;&lt;td colspan=&quot;2&quot; class=&quot;diff-lineno&quot; id=&quot;mw-diff-left-l36&quot; &gt;Řádek 36:&lt;/td&gt;
&lt;td colspan=&quot;2&quot; class=&quot;diff-lineno&quot;&gt;Řádek 36:&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;Sociální psycholog Jonathan Haidt pomohl vnést do výzkumu morálky nové paradigma, které bere více v potaz '''[[emoce]]''' a zejména '''[[Intuice|intuici]]'''. Zjistil, že velká část morálního usuzování je spíše intuitivní než záměrně promyšlené&amp;lt;ref name=&amp;quot;:4&amp;quot;&amp;gt;Haidt, J. &amp;amp; Joseph, C. (2004). Intuitive ethics: How innately prepared intuitions generate culturally variable virtues. ''Daedalus, 133''(4), 55-66  &amp;lt;/ref&amp;gt;; a že mezi našimi morálními intuicemi je malé množství těch, které jsou vrozené, nebo alespoň vrozeně připravené. Kromě reflexe přetrvávajících adaptačních úkolů v lidské evoluční minulosti ovlivňují tyto připravené intuice morální vývoj a morální fungování tím, že ovlivňují naši morální pozornost a vytvářejí základ pro rozvoj dalších morálních konceptů.   &lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;Sociální psycholog Jonathan Haidt pomohl vnést do výzkumu morálky nové paradigma, které bere více v potaz '''[[emoce]]''' a zejména '''[[Intuice|intuici]]'''. Zjistil, že velká část morálního usuzování je spíše intuitivní než záměrně promyšlené&amp;lt;ref name=&amp;quot;:4&amp;quot;&amp;gt;Haidt, J. &amp;amp; Joseph, C. (2004). Intuitive ethics: How innately prepared intuitions generate culturally variable virtues. ''Daedalus, 133''(4), 55-66  &amp;lt;/ref&amp;gt;; a že mezi našimi morálními intuicemi je malé množství těch, které jsou vrozené, nebo alespoň vrozeně připravené. Kromě reflexe přetrvávajících adaptačních úkolů v lidské evoluční minulosti ovlivňují tyto připravené intuice morální vývoj a morální fungování tím, že ovlivňují naši morální pozornost a vytvářejí základ pro rozvoj dalších morálních konceptů.   &lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt;−&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #ffe49c; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;V modelu Moral Foundations Theory (MFT)&amp;lt;ref name=&amp;quot;:6&amp;quot;&amp;gt;Graham, J., Haidt, J., Koleva, S., Motyl, M., Iyer, R., Wojcik, S. P., &amp;amp; Ditto, P. H. (2013). Moral foundations theory: The pragmatic validity of moral pluralism. ''Advances in experimental social psychology,'' vol. 47, pp. 55-130. Academic Press.&amp;lt;/ref&amp;gt;, který vybudoval se svými kolegy, Haidt propojuje antropologický a evolučně-psychologický přístup k morálnímu usuzování a vychází z předpokladu, že lidská morálka je odvozena z několika vrozených mentálních systémů, z nichž každý je formován jiným evolučním procesem. Teorie MFT předpokládá, že lidská mysl je při narození organizována, tak, že je připravena učit se hodnotám, normám a chování souvisejícím s různorodou sadou opakujících se adaptivních sociálních problémů. Při narození každý člověk disponuje jistým množstvím univerzálních morálních základů, matric či modulů, ale sociální prostředí a kultura, ve které vyrůstá, specificky ovlivňuje, kolik z těchto základů se bude dál rozvíjet a jakým způsobem.&amp;lt;ref name=&amp;quot;:6&amp;quot; /&amp;gt; Teorie popisuje 6 &lt;del class=&quot;diffchange diffchange-inline&quot;&gt;morálních &lt;/del&gt;morálních základů: péče (újma), férovost (podvádění), loajalita (zrada), autorita (podvratnictví), posvátnost (znesvěcení) a svoboda (útlak).&amp;lt;ref name=&amp;quot;:5&amp;quot; /&amp;gt;&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt;+&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #a3d3ff; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;V modelu Moral Foundations Theory (MFT)&amp;lt;ref name=&amp;quot;:6&amp;quot;&amp;gt;Graham, J., Haidt, J., Koleva, S., Motyl, M., Iyer, R., Wojcik, S. P., &amp;amp; Ditto, P. H. (2013). Moral foundations theory: The pragmatic validity of moral pluralism. ''Advances in experimental social psychology,'' vol. 47, pp. 55-130. Academic Press.&amp;lt;/ref&amp;gt;, který vybudoval se svými kolegy, Haidt propojuje antropologický a evolučně-psychologický přístup k morálnímu usuzování a vychází z předpokladu, že lidská morálka je odvozena z několika vrozených mentálních systémů, z nichž každý je formován jiným evolučním procesem. Teorie MFT předpokládá, že lidská mysl je při narození organizována, tak, že je připravena učit se hodnotám, normám a chování souvisejícím s různorodou sadou opakujících se adaptivních sociálních problémů. Při narození každý člověk disponuje jistým množstvím univerzálních morálních základů, matric či modulů, ale sociální prostředí a kultura, ve které vyrůstá, specificky ovlivňuje, kolik z těchto základů se bude dál rozvíjet a jakým způsobem.&amp;lt;ref name=&amp;quot;:6&amp;quot; /&amp;gt; Teorie popisuje 6 morálních základů: péče (újma), férovost (podvádění), loajalita (zrada), autorita (podvratnictví), posvátnost (znesvěcení) a svoboda (útlak).&amp;lt;ref name=&amp;quot;:5&amp;quot; /&amp;gt;&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt;−&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #ffe49c; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;Teorie dále proklamuje, že hodnotící soudy, resp. morální úsudky vychází z rychlých, mimovolních morálních intuic, jejichž součástí jsou dle Haidta i morální emoce. Ne vždy se přímo emoce podílí na rozhodnutí o ne/správnosti daného problému&lt;del class=&quot;diffchange diffchange-inline&quot;&gt;, protože morální &lt;/del&gt;intuice může být &lt;del class=&quot;diffchange diffchange-inline&quot;&gt;i &lt;/del&gt;mnohem subtilnější a méně razantní povahy&lt;del class=&quot;diffchange diffchange-inline&quot;&gt;, &lt;/del&gt;než emoce, ale je rychlejší. Emoce jsou druh kognitivního procesu, který umožňuje zpracovávat informace a rozhodovat se, Haidt je však pokládá za jeden z typů morálních intuic. Haidt tedy uvádí, že lidské bytosti jsou vybaveny intuitivní etikou, vrozenou připraveností cítit záblesky souhlasu nebo nesouhlasu s určitými vzory událostí &lt;del class=&quot;diffchange diffchange-inline&quot;&gt;zahrnujících &lt;/del&gt;jiné lidské bytosti.&amp;lt;ref name=&amp;quot;:4&amp;quot; /&amp;gt;&amp;lt;ref name=&amp;quot;:5&amp;quot; /&amp;gt;&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt;+&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #a3d3ff; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;Teorie dále proklamuje, že hodnotící soudy, resp. morální úsudky vychází z rychlých, mimovolních morálních intuic, jejichž součástí jsou dle Haidta i morální emoce. Ne vždy se přímo emoce podílí na rozhodnutí o ne/správnosti daného problému&lt;ins class=&quot;diffchange diffchange-inline&quot;&gt;. Morální &lt;/ins&gt;intuice může být mnohem subtilnější a méně razantní povahy než emoce, ale je rychlejší. Emoce jsou druh kognitivního procesu, který umožňuje zpracovávat informace a rozhodovat se, Haidt je však pokládá za jeden z typů morálních intuic. Haidt tedy uvádí, že lidské bytosti jsou vybaveny intuitivní etikou, vrozenou připraveností cítit záblesky souhlasu nebo nesouhlasu s určitými vzory událostí&lt;ins class=&quot;diffchange diffchange-inline&quot;&gt;, které zahrnují &lt;/ins&gt;jiné lidské bytosti.&amp;lt;ref name=&amp;quot;:4&amp;quot; /&amp;gt;&amp;lt;ref name=&amp;quot;:5&amp;quot; /&amp;gt;&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;Pro lepší porozumění Haidt (2013, s. 73) takto ilustruje, '''co jsou morální intuice''': „''Položte si otázku, zda je lepší zachránit život pěti cizím lidem, nebo jenom jednomu (za předpokladu, že do hry nevstupují jiné faktory). Potřebujete, aby vás k rozhodnutí zachránit jich pět přivedla nějaká emoce? Vyžaduje toto rozhodnutí rozumovou úvahu? V žádném případě. Zkrátka a dobře okamžitě víte, že zachránit pět životů je lepší než zachránit jenom jeden. Máte-li nějak souhrnně nazvat desítky či stovky rychlých, bezpracných morálních úsudků a rozhodnutí, jež všichni dě­láme každý den, nenajdete příhodnější výraz než intuice.“''&amp;lt;ref name=&amp;quot;:5&amp;quot; /&amp;gt;&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;Pro lepší porozumění Haidt (2013, s. 73) takto ilustruje, '''co jsou morální intuice''': „''Položte si otázku, zda je lepší zachránit život pěti cizím lidem, nebo jenom jednomu (za předpokladu, že do hry nevstupují jiné faktory). Potřebujete, aby vás k rozhodnutí zachránit jich pět přivedla nějaká emoce? Vyžaduje toto rozhodnutí rozumovou úvahu? V žádném případě. Zkrátka a dobře okamžitě víte, že zachránit pět životů je lepší než zachránit jenom jeden. Máte-li nějak souhrnně nazvat desítky či stovky rychlých, bezpracných morálních úsudků a rozhodnutí, jež všichni dě­láme každý den, nenajdete příhodnější výraz než intuice.“''&amp;lt;ref name=&amp;quot;:5&amp;quot; /&amp;gt;&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td colspan=&quot;2&quot; class=&quot;diff-lineno&quot; id=&quot;mw-diff-left-l113&quot; &gt;Řádek 113:&lt;/td&gt;
&lt;td colspan=&quot;2&quot; class=&quot;diff-lineno&quot;&gt;Řádek 113:&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;Další výrazná kritika vzešla od Carol Gilliganové, která poukazovala na genderovou nevyváženost výzkumu, protože proběhl pouze na mužích. Teorie péče C. Gilliganové je popsána níže v tomto článku.&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;Další výrazná kritika vzešla od Carol Gilliganové, která poukazovala na genderovou nevyváženost výzkumu, protože proběhl pouze na mužích. Teorie péče C. Gilliganové je popsána níže v tomto článku.&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt;−&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #ffe49c; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;Haidt (2013)&amp;lt;ref name=&amp;quot;:5&amp;quot; /&amp;gt; poukazuje na to, že Kohlbergova morální dilemata byla konstruována tak, aby bylo možné vždy najít racionální argumenty pro i proti rozhodnutí o tom, co je či není morálně správné. Trochu jiná situace ovšem nastává, pokud jsou &lt;del class=&quot;diffchange diffchange-inline&quot;&gt;však &lt;/del&gt;lidem předloženy příběhy o porušení nějakého tabu, které vyvolává silné negativní morálně nabité pocity (např. zneuctění, znechucení apod), avšak nelze logicky zdůvodnit, proč jsou vnímané jako zavrženíhodné. Haidt užíval kupř. smyšlený příběh o dospělých sourozencích, kteří spolu měli chráněný sex a nikdo je při tom neviděl nebo příběh o ženě vegetariánce, která pracuje na patologii a jednou sní kousek lidského masa, jež bylo určeno ke zpopelnění. U těchto příběhů více než 80 % respondentů jednoznačně odsuzovalo dané chování a teprve poté se usilovně snažili najít vhodné vysvětlení, což se ne vždy dařilo. Haidt tedy tvrdí, že u Kohlbergova Heinzova dilematu lidé také vědí ihned intuitivně, že lék by se měl ukrást, avšak je pro ně snadné nalézt okamžité racionální odůvodnění.&amp;lt;ref name=&amp;quot;:5&amp;quot; /&amp;gt; Haidt také upozorňuje na to, že Kohlbergovy příběhy jsou postavené pouze na těch morálních základech, které jsou více rozvíjeny v převážně individualisticky zaměřené kultuře západní společnosti a pro které má většina lidí z naší společnosti snadno dostupné racionální argumenty. U příběhů, jako jsou dva výše uvedené, se cílí na ty morální základy, které jsou v naší kultuře více opomíjené, a proto pro ně argumenty hledáme obtížně.&amp;lt;ref name=&amp;quot;:5&amp;quot; /&amp;gt;&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt;+&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #a3d3ff; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;Haidt (2013)&amp;lt;ref name=&amp;quot;:5&amp;quot; /&amp;gt; poukazuje na to, že Kohlbergova morální dilemata byla konstruována tak, aby bylo možné vždy najít racionální argumenty pro i proti rozhodnutí o tom, co je či není morálně správné. Trochu jiná situace ovšem nastává, pokud jsou lidem předloženy příběhy o porušení nějakého tabu, které vyvolává silné negativní morálně nabité pocity (např. zneuctění, znechucení apod), avšak nelze logicky zdůvodnit, proč jsou vnímané jako zavrženíhodné. Haidt užíval kupř. smyšlený příběh o dospělých sourozencích, kteří spolu měli chráněný sex a nikdo je při tom neviděl nebo příběh o ženě vegetariánce, která pracuje na patologii a jednou sní kousek lidského masa, jež bylo určeno ke zpopelnění. U těchto příběhů více než 80 % respondentů jednoznačně odsuzovalo dané chování a teprve poté se usilovně snažili najít vhodné vysvětlení, což se ne vždy dařilo. Haidt tedy tvrdí, že u Kohlbergova Heinzova dilematu lidé také vědí ihned intuitivně, že lék by se měl ukrást, avšak je pro ně snadné nalézt okamžité racionální odůvodnění.&amp;lt;ref name=&amp;quot;:5&amp;quot; /&amp;gt; Haidt také upozorňuje na to, že Kohlbergovy příběhy jsou postavené pouze na těch morálních základech, které jsou více rozvíjeny v převážně individualisticky zaměřené kultuře západní společnosti a pro které má většina lidí z naší společnosti snadno dostupné racionální argumenty. U příběhů, jako jsou dva výše uvedené, se cílí na ty morální základy, které jsou v naší kultuře více opomíjené, a proto pro ně argumenty hledáme obtížně.&amp;lt;ref name=&amp;quot;:5&amp;quot; /&amp;gt;&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt;−&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #ffe49c; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;Určitá kritika se týká překryvu a prolínání jednotlivých stádií, obtížné rozlišení mezi některými z nich apod.&amp;lt;ref&amp;gt;Rest, J. R. (1986). Moral development. A''dvances in research and theory''. New York: Praeger&amp;lt;/ref&amp;gt; Kritizována je také interkulturní validita teorie, protože zejm. nejvyšší stadia jsou velmi vázána na individuální hodnoty v západní společnosti, zatímco v některých kulturách je na první místo kladena např. poslušnost Bohu nebo ve kterých kvůli víře v posmrtný život není lidský život chápán jako nejvyšší hodnota.&amp;lt;ref&amp;gt;Snarey, J. (1985). Cross-cultural universality of social-moral development: A critical review of Kohlbergian research. ''Psychological Bulletin'', 97(2), 207-232&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt;+&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #a3d3ff; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;Určitá kritika se týká překryvu a prolínání jednotlivých stádií, obtížné rozlišení mezi některými z nich apod.&amp;lt;ref&amp;gt;Rest, J. R. (1986). Moral development. A''dvances in research and theory''. New York: Praeger&amp;lt;/ref&amp;gt; Kritizována je také interkulturní validita teorie, protože zejm. nejvyšší stadia jsou velmi vázána na individuální hodnoty v západní společnosti, zatímco v některých kulturách je na první místo kladena např. poslušnost Bohu&lt;ins class=&quot;diffchange diffchange-inline&quot;&gt;, &lt;/ins&gt;nebo ve kterých kvůli víře v posmrtný život není lidský život chápán jako nejvyšší hodnota.&amp;lt;ref&amp;gt;Snarey, J. (1985). Cross-cultural universality of social-moral development: A critical review of Kohlbergian research. ''Psychological Bulletin'', 97(2), 207-232&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;===='''Stávající empirická opora této teorie'''====&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;===='''Stávající empirická opora této teorie'''====&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td colspan=&quot;2&quot; class=&quot;diff-lineno&quot; id=&quot;mw-diff-left-l143&quot; &gt;Řádek 143:&lt;/td&gt;
&lt;td colspan=&quot;2&quot; class=&quot;diff-lineno&quot;&gt;Řádek 143:&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;Gilliganová velmi zdůrazňovala, že existuje více než jeden univerzální morální systém. Svou morálku péče a Kohlbergovu morálku spravedlnosti považuje za rovnocenné systémy, v jejichž komplementaritě spočívá dospělost.&amp;lt;ref name=&amp;quot;:2&amp;quot; /&amp;gt;&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;Gilliganová velmi zdůrazňovala, že existuje více než jeden univerzální morální systém. Svou morálku péče a Kohlbergovu morálku spravedlnosti považuje za rovnocenné systémy, v jejichž komplementaritě spočívá dospělost.&amp;lt;ref name=&amp;quot;:2&amp;quot; /&amp;gt;&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt;−&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #ffe49c; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;===&lt;del class=&quot;diffchange diffchange-inline&quot;&gt;='''&lt;/del&gt;Teorie vývoje ega v kontextu seberegulace dle&lt;del class=&quot;diffchange diffchange-inline&quot;&gt;''' '''&lt;/del&gt;J. Loevingerové&lt;del class=&quot;diffchange diffchange-inline&quot;&gt;'''=&lt;/del&gt;===&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt;+&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #a3d3ff; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;===Teorie vývoje ega v kontextu seberegulace dle J. Loevingerové===&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;Americká psycholožka Jane Weissman Loevingerová staví svůj koncept vývojové teorie na postupném zrání ega. Tento vývoj podle ní spočívá v rozvoji svědomí, morálky a v rámci toho mj. zvnitřňování sociálních pravidel, také ale zahrnuje určité aspekty socio-emočního vývoje a rozvoj autoregulace a určitých interpersonálně relevantních osobnostních rysů, jako je autonomie, zodpovědnost, tolerance a ohleduplnost vůči druhým lide i k celé společnosti.&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;Americká psycholožka Jane Weissman Loevingerová staví svůj koncept vývojové teorie na postupném zrání ega. Tento vývoj podle ní spočívá v rozvoji svědomí, morálky a v rámci toho mj. zvnitřňování sociálních pravidel, také ale zahrnuje určité aspekty socio-emočního vývoje a rozvoj autoregulace a určitých interpersonálně relevantních osobnostních rysů, jako je autonomie, zodpovědnost, tolerance a ohleduplnost vůči druhým lide i k celé společnosti.&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td colspan=&quot;2&quot; class=&quot;diff-lineno&quot; id=&quot;mw-diff-left-l171&quot; &gt;Řádek 171:&lt;/td&gt;
&lt;td colspan=&quot;2&quot; class=&quot;diff-lineno&quot;&gt;Řádek 171:&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;Výsledky v testech vývoje ega korelovaly s jinými ukazateli vyšší psychosociální zralosti.&amp;lt;ref&amp;gt;Manners, J., Durkin, K. &amp;amp; Nesdale, A. (2004). Promoting advanced ego ego development among adults. ''Journal of Adult Development, 1''(11), 19-27&amp;lt;/ref&amp;gt; Jedna z kritik teorie poukazuje na to, že na základě hodnocení verbalizovaného materiálu se měření tak silně zaměřuje na vědomé verbální odpovědi respondentů, že od neodlišuje inteligentní, liberální osoby, které však mají závažné poruchy ega od těch, kteří jsou ve skutečnosti zcela integrovaní a pouze nedisponují schopností precizně verbalizovat své vnitřní obsahy.&amp;lt;ref&amp;gt;Young-Eisendrath, P. &amp;amp; Wiedemann, F. L.. (1990). ''Female Autho''rity. p. 52&amp;lt;/ref&amp;gt;&amp;lt;ref name=&amp;quot;:7&amp;quot; /&amp;gt;&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;Výsledky v testech vývoje ega korelovaly s jinými ukazateli vyšší psychosociální zralosti.&amp;lt;ref&amp;gt;Manners, J., Durkin, K. &amp;amp; Nesdale, A. (2004). Promoting advanced ego ego development among adults. ''Journal of Adult Development, 1''(11), 19-27&amp;lt;/ref&amp;gt; Jedna z kritik teorie poukazuje na to, že na základě hodnocení verbalizovaného materiálu se měření tak silně zaměřuje na vědomé verbální odpovědi respondentů, že od neodlišuje inteligentní, liberální osoby, které však mají závažné poruchy ega od těch, kteří jsou ve skutečnosti zcela integrovaní a pouze nedisponují schopností precizně verbalizovat své vnitřní obsahy.&amp;lt;ref&amp;gt;Young-Eisendrath, P. &amp;amp; Wiedemann, F. L.. (1990). ''Female Autho''rity. p. 52&amp;lt;/ref&amp;gt;&amp;lt;ref name=&amp;quot;:7&amp;quot; /&amp;gt;&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt;−&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #ffe49c; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;&lt;del class=&quot;diffchange diffchange-inline&quot;&gt;&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;/del&gt;&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt;+&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #a3d3ff; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;===Teorie sociální perspektivy dle R. Selmana===&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt;−&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #ffe49c; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt; &lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;td colspan=&quot;2&quot;&gt; &lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt;−&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #ffe49c; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;===&lt;del class=&quot;diffchange diffchange-inline&quot;&gt;='''&lt;/del&gt;Teorie sociální perspektivy dle&lt;del class=&quot;diffchange diffchange-inline&quot;&gt;''' '''&lt;/del&gt;R. Selmana&lt;del class=&quot;diffchange diffchange-inline&quot;&gt;'''=&lt;/del&gt;===&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;td colspan=&quot;2&quot;&gt; &lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;Robert Selman byl americký psycholog a žák Lawrence Koglberga. Ve své vývojové teorii zdůrazňoval působení sociálních vlivů a zkušeností stejně jako působení kognitivních schopností, které se s věkem rozvíjí (např. empatie). Ústředním tématem jeho teorie morálního vývoje je schopnost uvědomovat si motivy a chování druhých lidí a to tak, že jedinec dokáže zaujmout perspektivu druhé osoby. To souvisí s rozvojem tzv. teorie mysli, tedy schopnosti uvědomovat si duševní stavy druhých lidí. Toho děti začínají být schopny ve věku kolem 3–4 let a dále tato schopnost zraje zároveň s tím, že jedinec dokáže vzít v úvahu širší množství informací a zvážit více různých perspektiv.&amp;lt;ref name=&amp;quot;:2&amp;quot; /&amp;gt;  &lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;Robert Selman byl americký psycholog a žák Lawrence Koglberga. Ve své vývojové teorii zdůrazňoval působení sociálních vlivů a zkušeností stejně jako působení kognitivních schopností, které se s věkem rozvíjí (např. empatie). Ústředním tématem jeho teorie morálního vývoje je schopnost uvědomovat si motivy a chování druhých lidí a to tak, že jedinec dokáže zaujmout perspektivu druhé osoby. To souvisí s rozvojem tzv. teorie mysli, tedy schopnosti uvědomovat si duševní stavy druhých lidí. Toho děti začínají být schopny ve věku kolem 3–4 let a dále tato schopnost zraje zároveň s tím, že jedinec dokáže vzít v úvahu širší množství informací a zvážit více různých perspektiv.&amp;lt;ref name=&amp;quot;:2&amp;quot; /&amp;gt;  &lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;/table&gt;</summary>
		<author><name>Eliska.Slajsova.85</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Sv%C4%9Bdom%C3%AD_a_mor%C3%A1lka._Mor%C3%A1ln%C3%AD_v%C3%BDvoj.&amp;diff=65016&amp;oldid=prev</id>
		<title>Eliska.Slajsova.41 v 29. 4. 2021, 09:49</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Sv%C4%9Bdom%C3%AD_a_mor%C3%A1lka._Mor%C3%A1ln%C3%AD_v%C3%BDvoj.&amp;diff=65016&amp;oldid=prev"/>
		<updated>2021-04-29T09:49:34Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;&lt;/p&gt;
&lt;a href=&quot;https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Sv%C4%9Bdom%C3%AD_a_mor%C3%A1lka._Mor%C3%A1ln%C3%AD_v%C3%BDvoj.&amp;amp;diff=65016&amp;amp;oldid=65015&quot;&gt;Ukázat změny&lt;/a&gt;</summary>
		<author><name>Eliska.Slajsova.41</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Sv%C4%9Bdom%C3%AD_a_mor%C3%A1lka._Mor%C3%A1ln%C3%AD_v%C3%BDvoj.&amp;diff=65015&amp;oldid=prev</id>
		<title>Eliska.Slajsova.39 v 28. 4. 2021, 21:07</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Sv%C4%9Bdom%C3%AD_a_mor%C3%A1lka._Mor%C3%A1ln%C3%AD_v%C3%BDvoj.&amp;diff=65015&amp;oldid=prev"/>
		<updated>2021-04-28T21:07:02Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;&lt;/p&gt;
&lt;a href=&quot;https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Sv%C4%9Bdom%C3%AD_a_mor%C3%A1lka._Mor%C3%A1ln%C3%AD_v%C3%BDvoj.&amp;amp;diff=65015&amp;amp;oldid=65012&quot;&gt;Ukázat změny&lt;/a&gt;</summary>
		<author><name>Eliska.Slajsova.39</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Sv%C4%9Bdom%C3%AD_a_mor%C3%A1lka._Mor%C3%A1ln%C3%AD_v%C3%BDvoj.&amp;diff=65012&amp;oldid=prev</id>
		<title>Eliska.Slajsova.37 v 28. 4. 2021, 13:06</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Sv%C4%9Bdom%C3%AD_a_mor%C3%A1lka._Mor%C3%A1ln%C3%AD_v%C3%BDvoj.&amp;diff=65012&amp;oldid=prev"/>
		<updated>2021-04-28T13:06:59Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;&lt;/p&gt;
&lt;table class=&quot;diff diff-contentalign-left&quot; data-mw=&quot;interface&quot;&gt;
				&lt;col class=&quot;diff-marker&quot; /&gt;
				&lt;col class=&quot;diff-content&quot; /&gt;
				&lt;col class=&quot;diff-marker&quot; /&gt;
				&lt;col class=&quot;diff-content&quot; /&gt;
				&lt;tr class=&quot;diff-title&quot; lang=&quot;cs&quot;&gt;
				&lt;td colspan=&quot;2&quot; style=&quot;background-color: #fff; color: #222; text-align: center;&quot;&gt;← Starší verze&lt;/td&gt;
				&lt;td colspan=&quot;2&quot; style=&quot;background-color: #fff; color: #222; text-align: center;&quot;&gt;Verze z 28. 4. 2021, 13:06&lt;/td&gt;
				&lt;/tr&gt;&lt;tr&gt;&lt;td colspan=&quot;2&quot; class=&quot;diff-lineno&quot; id=&quot;mw-diff-left-l3&quot; &gt;Řádek 3:&lt;/td&gt;
&lt;td colspan=&quot;2&quot; class=&quot;diff-lineno&quot;&gt;Řádek 3:&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;==Vymezení základních pojmů souvisejících s morálním vývojem==&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;==Vymezení základních pojmů souvisejících s morálním vývojem==&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt;−&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #ffe49c; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;=== Etika ===&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt;+&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #a3d3ff; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;===Etika===&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;Etika (z řec. &amp;quot;ethos&amp;quot; – mrav) je filozofická disciplína, která se zabývá teoretickým a racionálním zkoumáním morálky, morálně relevantním jednáním a jeho normami. Etika se zabývá otázkami typu: Jak se člověk má chovat? Jaké chování je dobré? Jak správně žít? Úvahy nad těmito otázkami etika řeší systematicky a na obecné rovině.&amp;lt;ref&amp;gt;Žáčková, D. (2004). ''Etika v dějinách filozofie''. Praha: Vysoká škola J. A. Komenského &amp;lt;/ref&amp;gt; Slovo ''ethos'' v původním smyslu znamenalo stáj a přeneseně místo pro společné bydlení a bytí, kde se vytváří zvyky a mravy závazné pro všechny členy společenství.&amp;lt;ref&amp;gt;Hubálek, S. &amp;amp; Koťová, M. (2011). Quo vadite, etické teorie? in Weiss, P., ''Etické otázky v psychologii''. Praha: Portál&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;Etika (z řec. &amp;quot;ethos&amp;quot; – mrav) je filozofická disciplína, která se zabývá teoretickým a racionálním zkoumáním morálky, morálně relevantním jednáním a jeho normami. Etika se zabývá otázkami typu: Jak se člověk má chovat? Jaké chování je dobré? Jak správně žít? Úvahy nad těmito otázkami etika řeší systematicky a na obecné rovině.&amp;lt;ref&amp;gt;Žáčková, D. (2004). ''Etika v dějinách filozofie''. Praha: Vysoká škola J. A. Komenského &amp;lt;/ref&amp;gt; Slovo ''ethos'' v původním smyslu znamenalo stáj a přeneseně místo pro společné bydlení a bytí, kde se vytváří zvyky a mravy závazné pro všechny členy společenství.&amp;lt;ref&amp;gt;Hubálek, S. &amp;amp; Koťová, M. (2011). Quo vadite, etické teorie? in Weiss, P., ''Etické otázky v psychologii''. Praha: Portál&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td colspan=&quot;2&quot; class=&quot;diff-lineno&quot; id=&quot;mw-diff-left-l13&quot; &gt;Řádek 13:&lt;/td&gt;
&lt;td colspan=&quot;2&quot; class=&quot;diff-lineno&quot;&gt;Řádek 13:&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;Morálně správné (dobré) či nesprávné (špatné) '''jednání''' je takové chování, které je '''realizováno záměrně'''). '''Morálně správné (dobré)''' je takové jednání, které je v souladu se společenskými normami či s vnitřním hlasem svědomí. Společenské normy vymezují, které chování je v dané společnosti přijatelné a které je nepřijatelné. Morálně žádoucí je zejména tzv. [[Prosociální chování|prosociální]] či altruistické chování.  &lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;Morálně správné (dobré) či nesprávné (špatné) '''jednání''' je takové chování, které je '''realizováno záměrně'''). '''Morálně správné (dobré)''' je takové jednání, které je v souladu se společenskými normami či s vnitřním hlasem svědomí. Společenské normy vymezují, které chování je v dané společnosti přijatelné a které je nepřijatelné. Morálně žádoucí je zejména tzv. [[Prosociální chování|prosociální]] či altruistické chování.  &lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt;−&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #ffe49c; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;'''''Altruistické chování''''' se zaměřuje na dosažení prospěchu pro druhé osoby, zatímco egoistické chování je zaměřené pouze na vlastní prospěch, bez ohledu na potřeby ostatních. Z evolučního pohledu, zejm. vezmeme-li v potaz také skupinový výběr, je prosociální a altruistické chování funkční pro přežití, protože vyšší šanci na přežití a na zachování rodu má taková skupina, jejíž členové jsou schopni potlačit antisociální chování a chovat se altruisticky, tedy v zájmu společného prospěchu.&amp;lt;ref name=&amp;quot;:5&amp;quot; /&amp;gt;&amp;lt;ref name=&amp;quot;:1&amp;quot;&amp;gt;Šulová, I. (2011). Morálně-etický vývoj dítěte, in Weiss, P.; ''Etické otázky v psychologii.'' Praha: Portál&amp;lt;/ref&amp;gt; Z kognitivně-vývojového hlediska je pro altruistické chování potřebná určitá kognitivní zralost (na toto téma se zaměřili zejm. J. Piaget a L. Kohlberg). Altruistické chování je i výsledkem sociálního učení, tedy procesů jako je posilování, modelování, observace či imitace (tím se zabýval A. Bandura). Z psychoanalytického pohledu lze říci, že altruistické chování je umožněno potlačením pudů a vývojem superega (jak popsal S. Freud) a neopsychoanalytici se zaměřují na to, že prosociální chování pramení v jisté citové vazbě (attachmentu) mezi matkou a dítětem (např. J. Bowlby, D. Winnicot, M. Mahlerová).&amp;lt;ref name=&amp;quot;:1&amp;quot; /&amp;gt;&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt;+&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #a3d3ff; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;'''''Altruistické chování''''' se zaměřuje na dosažení prospěchu pro druhé osoby, zatímco egoistické chování je zaměřené pouze na vlastní prospěch, bez ohledu na potřeby ostatních. Z evolučního pohledu, zejm. vezmeme-li v potaz také skupinový výběr, je prosociální a altruistické chování funkční pro přežití, protože vyšší šanci na přežití a na zachování rodu má taková skupina, jejíž členové jsou schopni potlačit antisociální chování a chovat se altruisticky, tedy v zájmu společného prospěchu.&amp;lt;ref name=&amp;quot;:5&amp;quot;&lt;ins class=&quot;diffchange diffchange-inline&quot;&gt;&amp;gt;Haidt, J. (2013). ''Morálka lidské mysli''. Praha: Kosmas&amp;lt;&lt;/ins&gt;/&lt;ins class=&quot;diffchange diffchange-inline&quot;&gt;ref&lt;/ins&gt;&amp;gt;&amp;lt;ref name=&amp;quot;:1&amp;quot;&amp;gt;Šulová, I. (2011). Morálně-etický vývoj dítěte, in Weiss, P.; ''Etické otázky v psychologii.'' Praha: Portál&amp;lt;/ref&amp;gt; Z kognitivně-vývojového hlediska je pro altruistické chování potřebná určitá kognitivní zralost (na toto téma se zaměřili zejm. J. Piaget a L. Kohlberg). Altruistické chování je i výsledkem sociálního učení, tedy procesů jako je posilování, modelování, observace či imitace (tím se zabýval A. Bandura). Z psychoanalytického pohledu lze říci, že altruistické chování je umožněno potlačením pudů a vývojem superega (jak popsal S. Freud) a neopsychoanalytici se zaměřují na to, že prosociální chování pramení v jisté citové vazbě (attachmentu) mezi matkou a dítětem (např. J. Bowlby, D. Winnicot, M. Mahlerová).&amp;lt;ref name=&amp;quot;:1&amp;quot; /&amp;gt;&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;'''B) V psychologickém pojetí''' je morálka chápána jako určitá '''osobnostní dispozice'''. Lze ji pojmout jako:&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;'''B) V psychologickém pojetí''' je morálka chápána jako určitá '''osobnostní dispozice'''. Lze ji pojmout jako:&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td colspan=&quot;2&quot; class=&quot;diff-lineno&quot; id=&quot;mw-diff-left-l25&quot; &gt;Řádek 25:&lt;/td&gt;
&lt;td colspan=&quot;2&quot; class=&quot;diff-lineno&quot;&gt;Řádek 25:&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;Princip morality (analogický k principu hédonismu nebo reality) je princip regulace chování založený na způsobilosti brát v jednání zřetel k etickým normám. V praxi to znamená postup od egoistického k altruistickému jednání.&amp;lt;ref name=&amp;quot;:0&amp;quot; /&amp;gt;&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;Princip morality (analogický k principu hédonismu nebo reality) je princip regulace chování založený na způsobilosti brát v jednání zřetel k etickým normám. V praxi to znamená postup od egoistického k altruistickému jednání.&amp;lt;ref name=&amp;quot;:0&amp;quot; /&amp;gt;&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt;−&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #ffe49c; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;=== Svědomí ===&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt;+&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #a3d3ff; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;===Svědomí===&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;Svědomí je určitá vnitřní intrapsychická instance, která nám dává schopnost realizovat morální usuzování a cítění. Svědomí se dle Freuda vytváří zvnitřněním požadavků a pravidel, které nám v dětství předkládaly autority a významné osoby.&amp;lt;ref&amp;gt;Smělíková, M. (2011). Freudovo pojetí svědomí v kontextu psychoanalýzy. [Bakalářská práce] Plzeň, ZČU. Dostupné z: https://dspace5.zcu.cz/bitstream/11025/4773/1/BP_Smelikova_2011.pdf&amp;lt;/ref&amp;gt; Funkcí svědomí je výkon morálního usuzování, tedy vyhodnocování, zda je příslušné chování dobré či špatné. Funguje jako vnitřní hlas hodnotící chování a činy naše i jiných lidí. Dříve se předpokládalo, že svědomí je dar božského principu, ale již ve starověké filosofii najdeme myšlenky o tom, že svědomí je zvnitřněným hlasem společnosti.&amp;lt;ref name=&amp;quot;:1&amp;quot; /&amp;gt; Na tento přístup navázali psychologové, zejm. S. Freud či J. Piaget. Podle Freuda svědomí představují zvnitřněné normy dané společnosti, vymezující pravidla pro přijatelné a nepřijatelné chování.&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;Svědomí je určitá vnitřní intrapsychická instance, která nám dává schopnost realizovat morální usuzování a cítění. Svědomí se dle Freuda vytváří zvnitřněním požadavků a pravidel, které nám v dětství předkládaly autority a významné osoby.&amp;lt;ref&amp;gt;Smělíková, M. (2011). Freudovo pojetí svědomí v kontextu psychoanalýzy. [Bakalářská práce] Plzeň, ZČU. Dostupné z: https://dspace5.zcu.cz/bitstream/11025/4773/1/BP_Smelikova_2011.pdf&amp;lt;/ref&amp;gt; Funkcí svědomí je výkon morálního usuzování, tedy vyhodnocování, zda je příslušné chování dobré či špatné. Funguje jako vnitřní hlas hodnotící chování a činy naše i jiných lidí. Dříve se předpokládalo, že svědomí je dar božského principu, ale již ve starověké filosofii najdeme myšlenky o tom, že svědomí je zvnitřněným hlasem společnosti.&amp;lt;ref name=&amp;quot;:1&amp;quot; /&amp;gt; Na tento přístup navázali psychologové, zejm. S. Freud či J. Piaget. Podle Freuda svědomí představují zvnitřněné normy dané společnosti, vymezující pravidla pro přijatelné a nepřijatelné chování.&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt;−&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #ffe49c; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;=== Morální usuzování ===&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt;+&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #a3d3ff; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;===Morální usuzování===&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;Morální usuzování je schopnost reflektovat činy vlastní nebo druhých dle toho, zda jde o morálně správné chování, totiž zejm. zda je či není v souladu s příslušnými společenskými normami, které byly daným jedincem zvnitřněny. Pojem morální usuzování je užíván zejm. ve smyslu vědomě a racionálně realizovaného vyhodnocování morální správnosti, popř. nesprávnosti určitého jednání.&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;Morální usuzování je schopnost reflektovat činy vlastní nebo druhých dle toho, zda jde o morálně správné chování, totiž zejm. zda je či není v souladu s příslušnými společenskými normami, které byly daným jedincem zvnitřněny. Pojem morální usuzování je užíván zejm. ve smyslu vědomě a racionálně realizovaného vyhodnocování morální správnosti, popř. nesprávnosti určitého jednání.&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt;−&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #ffe49c; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;=== Morální cítění ===&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt;+&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #a3d3ff; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;===Morální cítění===&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt;−&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #ffe49c; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;Také &amp;quot;moral sense&amp;quot; či &amp;quot;mravní citlivost&amp;quot; je bezprostřední schopnost rozlišovat bez zvláštního rozvažování mezi dobrým a &lt;del class=&quot;diffchange diffchange-inline&quot;&gt;zlým &lt;/del&gt;a zároveň schopnost prožívat morální či morálně relevantní emoce.&amp;lt;ref&amp;gt;Hartl, P., Hartlová, H &amp;amp; Nepraš, K. (2010). ''Velký psychologický slovník''. Praha: Portál&amp;lt;/ref&amp;gt; Za morální emoce považujeme zahanbení, stud a vinu&amp;lt;ref name=&amp;quot;:2&amp;quot;&amp;gt;Thorová, K. (2015). ''Vývojová psychologie. Proměny lidské psychiky od početí po smrt.'' Praha: Portál&amp;lt;/ref&amp;gt; a také sem bývá řazena hrdost nebo soucit, který úzce souvisí s empatií a altruismem&lt;del class=&quot;diffchange diffchange-inline&quot;&gt;.&lt;/del&gt;&amp;lt;ref &lt;del class=&quot;diffchange diffchange-inline&quot;&gt;name=&amp;quot;&lt;/del&gt;:&lt;del class=&quot;diffchange diffchange-inline&quot;&gt;5&amp;quot; &lt;/del&gt;/&amp;gt;&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt;+&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #a3d3ff; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;Také &amp;quot;moral sense&amp;quot; či &amp;quot;mravní citlivost&amp;quot; je bezprostřední schopnost rozlišovat bez zvláštního rozvažování mezi dobrým a &lt;ins class=&quot;diffchange diffchange-inline&quot;&gt;špatným jednáním &lt;/ins&gt;a zároveň schopnost prožívat morální či morálně relevantní emoce.&amp;lt;ref&amp;gt;Hartl, P., Hartlová, H &amp;amp; Nepraš, K. (2010). ''Velký psychologický slovník''. Praha: Portál&amp;lt;/ref&amp;gt; Za morální emoce považujeme zahanbení, stud a vinu&amp;lt;ref name=&amp;quot;:2&amp;quot;&amp;gt;Thorová, K. (2015). ''Vývojová psychologie. Proměny lidské psychiky od početí po smrt.'' Praha: Portál&amp;lt;/ref&amp;gt; a také sem bývá řazena hrdost nebo soucit, který úzce souvisí s empatií a altruismem&amp;lt;ref&lt;ins class=&quot;diffchange diffchange-inline&quot;&gt;&amp;gt;Weng, H. Y., Fox, A. S., Shackman, A. J., Stodola, D. E., ... &amp;amp; Davidson, R. J. (2013). Compassion training alters altruism and neural responses to suffering. ''Psychological science, 24''(7), 1171-1180. https&lt;/ins&gt;:/&lt;ins class=&quot;diffchange diffchange-inline&quot;&gt;/journals.sagepub.com/doi/abs/10.1177/0956797612469537&amp;lt;/ref&lt;/ins&gt;&amp;gt;&lt;ins class=&quot;diffchange diffchange-inline&quot;&gt;.&lt;/ins&gt;&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt;−&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #ffe49c; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;Sociální psycholog Jonathan Haidt pomohl vnést do výzkumu morálky nové paradigma, které bere více v potaz '''[[emoce]]''' a '''[[Intuice|intuici]]'''. Zjistil, že velká část &lt;del class=&quot;diffchange diffchange-inline&quot;&gt;zralého &lt;/del&gt;morálního &lt;del class=&quot;diffchange diffchange-inline&quot;&gt;fungování &lt;/del&gt;je spíše intuitivní než záměrně promyšlené; a že mezi našimi morálními intuicemi je malé množství těch, které jsou vrozené, nebo alespoň vrozeně připravené. Kromě reflexe přetrvávajících adaptačních úkolů v lidské evoluční minulosti ovlivňují tyto připravené intuice morální vývoj a fungování tím, že &lt;del class=&quot;diffchange diffchange-inline&quot;&gt;omezují &lt;/del&gt;naši morální pozornost a vytvářejí základ pro rozvoj dalších morálních konceptů.&lt;del class=&quot;diffchange diffchange-inline&quot;&gt;&amp;lt;ref name=&amp;quot;:4&amp;quot;&amp;gt;Haidt, J. &amp;amp; Joseph, C. (2004). Intuitive ethics: How innately prepared intuitions generate culturally variable virtues. ''Daedalus, 133''(4), 55-66 &lt;/del&gt; &lt;del class=&quot;diffchange diffchange-inline&quot;&gt;&amp;lt;/ref&amp;gt; &lt;/del&gt;&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt;+&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #a3d3ff; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;Sociální psycholog Jonathan Haidt pomohl vnést do výzkumu morálky nové paradigma, které bere více v potaz '''[[emoce]]''' a &lt;ins class=&quot;diffchange diffchange-inline&quot;&gt;zejména &lt;/ins&gt;'''[[Intuice|intuici]]'''. Zjistil, že velká část morálního &lt;ins class=&quot;diffchange diffchange-inline&quot;&gt;usuzování &lt;/ins&gt;je spíše intuitivní než záměrně promyšlené&lt;ins class=&quot;diffchange diffchange-inline&quot;&gt;&amp;lt;ref name=&amp;quot;:4&amp;quot;&amp;gt;Haidt, J. &amp;amp; Joseph, C. (2004). Intuitive ethics: How innately prepared intuitions generate culturally variable virtues. ''Daedalus, 133''(4), 55-66  &amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;/ins&gt;; a že mezi našimi morálními intuicemi je malé množství těch, které jsou vrozené, nebo alespoň vrozeně připravené. Kromě reflexe přetrvávajících adaptačních úkolů v lidské evoluční minulosti ovlivňují tyto připravené intuice morální vývoj a &lt;ins class=&quot;diffchange diffchange-inline&quot;&gt;morální &lt;/ins&gt;fungování tím, že &lt;ins class=&quot;diffchange diffchange-inline&quot;&gt;ovlivňují &lt;/ins&gt;naši morální pozornost a vytvářejí základ pro rozvoj dalších morálních konceptů.   &lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt;−&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #ffe49c; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;&lt;del class=&quot;diffchange diffchange-inline&quot;&gt;Haidt &lt;/del&gt;(&lt;del class=&quot;diffchange diffchange-inline&quot;&gt;2013, s. 73&lt;/del&gt;)&amp;lt;ref name=&amp;quot;:&lt;del class=&quot;diffchange diffchange-inline&quot;&gt;5&lt;/del&gt;&amp;quot;&amp;gt;Haidt, J. (2013). ''&lt;del class=&quot;diffchange diffchange-inline&quot;&gt;Morálka lidské mysli&lt;/del&gt;''. &lt;del class=&quot;diffchange diffchange-inline&quot;&gt;Praha&lt;/del&gt;: &lt;del class=&quot;diffchange diffchange-inline&quot;&gt;Kosmas&lt;/del&gt;&amp;lt;/ref&amp;gt; ilustruje, '''co jsou morální intuice''': „''Položte si otázku, zda je lepší zachránit život pěti cizím lidem, nebo jenom jednomu (za předpokladu, že do hry nevstupují jiné faktory). Potřebujete, aby vás k rozhodnutí zachránit jich pět přivedla nějaká emoce? Vyžaduje toto rozhodnutí rozumovou úvahu? V žádném případě. Zkrátka a dobře okamžitě víte, že zachránit pět životů je lepší než zachránit jenom jeden. Máte-li nějak souhrnně nazvat desítky či stovky rychlých, bezpracných morálních úsudků a rozhodnutí, jež všichni dě­láme každý den, nenajdete příhodnější výraz než intuice.“''&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt;+&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #a3d3ff; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;&lt;ins class=&quot;diffchange diffchange-inline&quot;&gt;V modelu Moral Foundations Theory &lt;/ins&gt;(&lt;ins class=&quot;diffchange diffchange-inline&quot;&gt;MFT&lt;/ins&gt;)&amp;lt;ref name=&amp;quot;:&lt;ins class=&quot;diffchange diffchange-inline&quot;&gt;6&lt;/ins&gt;&amp;quot;&amp;gt;&lt;ins class=&quot;diffchange diffchange-inline&quot;&gt;Graham, J., &lt;/ins&gt;Haidt, J&lt;ins class=&quot;diffchange diffchange-inline&quot;&gt;., Koleva, S., Motyl, M., Iyer, R., Wojcik, S. P., &amp;amp; Ditto, P. H&lt;/ins&gt;. (2013)&lt;ins class=&quot;diffchange diffchange-inline&quot;&gt;. Moral foundations theory: The pragmatic validity of moral pluralism&lt;/ins&gt;. ''&lt;ins class=&quot;diffchange diffchange-inline&quot;&gt;Advances in experimental social psychology,&lt;/ins&gt;'' &lt;ins class=&quot;diffchange diffchange-inline&quot;&gt;vol. 47, pp. 55-130. Academic Press.&amp;lt;/ref&amp;gt;, který vybudoval se svými kolegy, Haidt propojuje antropologický a evolučně-psychologický přístup k morálnímu usuzování a vychází z předpokladu, že lidská morálka je odvozena z několika vrozených mentálních systémů, z nichž každý je formován jiným evolučním procesem. Teorie MFT předpokládá, že lidská mysl je při narození organizována, tak, že je připravena učit se hodnotám, normám a chování souvisejícím s různorodou sadou opakujících se adaptivních sociálních problémů. Při narození každý člověk disponuje jistým množstvím univerzálních morálních základů, matric či modulů, ale sociální prostředí a kultura, ve které vyrůstá, specificky ovlivňuje, kolik z těchto základů se bude dál rozvíjet a jakým způsobem&lt;/ins&gt;.&lt;ins class=&quot;diffchange diffchange-inline&quot;&gt;&amp;lt;ref name=&amp;quot;&lt;/ins&gt;:&lt;ins class=&quot;diffchange diffchange-inline&quot;&gt;6&amp;quot; /&amp;gt; Teorie popisuje 6 morálních morálních základů: péče (újma), férovost (podvádění), loajalita (zrada), autorita (podvratnictví), posvátnost (znesvěcení) a svoboda (útlak).&lt;/ins&gt;&amp;lt;&lt;ins class=&quot;diffchange diffchange-inline&quot;&gt;ref name=&amp;quot;:5&amp;quot; /&amp;gt;&lt;/ins&gt;&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td colspan=&quot;2&quot;&gt; &lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt;+&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #a3d3ff; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt; &lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td colspan=&quot;2&quot;&gt; &lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt;+&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #a3d3ff; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;&lt;ins class=&quot;diffchange diffchange-inline&quot;&gt;Teorie dále proklamuje, že hodnotící soudy, resp. morální úsudky vychází z rychlých, mimovolních morálních intuic, jejichž součástí jsou dle Haidta i morální emoce. Ne vždy se přímo emoce podílí na rozhodnutí o ne&lt;/ins&gt;/&lt;ins class=&quot;diffchange diffchange-inline&quot;&gt;správnosti daného problému, protože morální intuice může být i mnohem subtilnější a méně razantní povahy, než emoce, ale je rychlejší. Emoce jsou druh kognitivního procesu, který umožňuje zpracovávat informace a rozhodovat se, Haidt je však pokládá za jeden z typů morálních intuic. Haidt tedy uvádí, že lidské bytosti jsou vybaveny intuitivní etikou, vrozenou připraveností cítit záblesky souhlasu nebo nesouhlasu s určitými vzory událostí zahrnujících jiné lidské bytosti.&amp;lt;&lt;/ins&gt;ref &lt;ins class=&quot;diffchange diffchange-inline&quot;&gt;name=&amp;quot;:4&amp;quot; /&lt;/ins&gt;&amp;gt;&lt;ins class=&quot;diffchange diffchange-inline&quot;&gt;&amp;lt;ref name=&amp;quot;:5&amp;quot; /&amp;gt;&lt;/ins&gt;&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td colspan=&quot;2&quot;&gt; &lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt;+&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #a3d3ff; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt; &lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td colspan=&quot;2&quot;&gt; &lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt;+&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #a3d3ff; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;&lt;ins class=&quot;diffchange diffchange-inline&quot;&gt;Pro lepší porozumění Haidt (2013, s. 73) takto &lt;/ins&gt;ilustruje, '''co jsou morální intuice''': „''Položte si otázku, zda je lepší zachránit život pěti cizím lidem, nebo jenom jednomu (za předpokladu, že do hry nevstupují jiné faktory). Potřebujete, aby vás k rozhodnutí zachránit jich pět přivedla nějaká emoce? Vyžaduje toto rozhodnutí rozumovou úvahu? V žádném případě. Zkrátka a dobře okamžitě víte, že zachránit pět životů je lepší než zachránit jenom jeden. Máte-li nějak souhrnně nazvat desítky či stovky rychlých, bezpracných morálních úsudků a rozhodnutí, jež všichni dě­láme každý den, nenajdete příhodnější výraz než intuice.“''&lt;ins class=&quot;diffchange diffchange-inline&quot;&gt;&amp;lt;ref name=&amp;quot;:5&amp;quot; /&amp;gt;&lt;/ins&gt;&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;Z pohledu, který přináší J. Haidt, je morálka '''vrozená''' (jako malá sada modulů) a zároveň i '''společensky konstruovaná''' (jako sady vzájemně propojených ctností). Je '''kognitivní''' (morální intuice jsou systémy rozpoznávání určitých vzorců v realitě) a je '''emotivní''' (morální emoce jsou často vyvolány morálními intuicemi).&amp;lt;ref name=&amp;quot;:4&amp;quot; /&amp;gt; Emoce patří neodmyslitelně ke kognitivním procesům, jež se podílí na morálních úsudcích.&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;Z pohledu, který přináší J. Haidt, je morálka '''vrozená''' (jako malá sada modulů) a zároveň i '''společensky konstruovaná''' (jako sady vzájemně propojených ctností). Je '''kognitivní''' (morální intuice jsou systémy rozpoznávání určitých vzorců v realitě) a je '''emotivní''' (morální emoce jsou často vyvolány morálními intuicemi).&amp;lt;ref name=&amp;quot;:4&amp;quot; /&amp;gt; Emoce patří neodmyslitelně ke kognitivním procesům, jež se podílí na morálních úsudcích.&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td colspan=&quot;2&quot; class=&quot;diff-lineno&quot; id=&quot;mw-diff-left-l111&quot; &gt;Řádek 111:&lt;/td&gt;
&lt;td colspan=&quot;2&quot; class=&quot;diff-lineno&quot;&gt;Řádek 115:&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;Další výrazná kritika vzešla od Carol Gilliganové, která poukazovala na genderovou nevyváženost výzkumu, protože proběhl pouze na mužích. Teorie péče C. Gilliganové je popsána níže v tomto článku.&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;Další výrazná kritika vzešla od Carol Gilliganové, která poukazovala na genderovou nevyváženost výzkumu, protože proběhl pouze na mužích. Teorie péče C. Gilliganové je popsána níže v tomto článku.&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt;−&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #ffe49c; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;Haidt (2013)&amp;lt;ref name=&amp;quot;:5&amp;quot; /&amp;gt; poukazuje na to, že Kohlbergova morální dilemata byla konstruována tak, aby bylo možné vždy najít racionální argumenty pro i proti rozhodnutí o tom, co je či není morálně správné. Trochu jiná situace ovšem nastává, pokud jsou však lidem předloženy příběhy o porušení nějakého tabu, které vyvolává silné odsuzující pocity (např. &lt;del class=&quot;diffchange diffchange-inline&quot;&gt;pocit &lt;/del&gt;zneuctění, znechucení apod), avšak nelze logicky zdůvodnit, proč jsou vnímané jako zavrženíhodné. Haidt užíval kupř. smyšlený příběh o dospělých sourozencích, kteří spolu měli chráněný sex a nikdo je při tom neviděl nebo příběh o ženě vegetariánce, která pracuje na patologii a jednou sní kousek lidského masa, jež bylo určeno ke zpopelnění. U těchto příběhů více než 80 % respondentů jednoznačně odsuzovalo dané chování a teprve poté se usilovně snažili najít vhodné vysvětlení, což se ne vždy dařilo. Haidt tedy tvrdí, že u Kohlbergova Heinzova dilematu lidé také vědí ihned intuitivně, že lék by se měl ukrást, avšak je pro ně snadné nalézt okamžité racionální odůvodnění.&amp;lt;ref name=&amp;quot;:5&amp;quot; /&amp;gt;&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt;+&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #a3d3ff; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;Haidt (2013)&amp;lt;ref name=&amp;quot;:5&amp;quot; /&amp;gt; poukazuje na to, že Kohlbergova morální dilemata byla konstruována tak, aby bylo možné vždy najít racionální argumenty pro i proti rozhodnutí o tom, co je či není morálně správné. Trochu jiná situace ovšem nastává, pokud jsou však lidem předloženy příběhy o porušení nějakého tabu, které vyvolává silné odsuzující pocity (např. zneuctění, znechucení apod), avšak nelze logicky zdůvodnit, proč jsou vnímané jako zavrženíhodné. Haidt užíval kupř. smyšlený příběh o dospělých sourozencích, kteří spolu měli chráněný sex a nikdo je při tom neviděl nebo příběh o ženě vegetariánce, která pracuje na patologii a jednou sní kousek lidského masa, jež bylo určeno ke zpopelnění. U těchto příběhů více než 80 % respondentů jednoznačně odsuzovalo dané chování a teprve poté se usilovně snažili najít vhodné vysvětlení, což se ne vždy dařilo. Haidt tedy tvrdí, že u Kohlbergova Heinzova dilematu lidé také vědí ihned intuitivně, že lék by se měl ukrást, avšak je pro ně snadné nalézt okamžité racionální odůvodnění&lt;ins class=&quot;diffchange diffchange-inline&quot;&gt;.&amp;lt;ref name=&amp;quot;:5&amp;quot; /&amp;gt; To vypovídá o tom, že jednotlivé úrovně Kohlbergova modelu nemusí souviset s morálním vývojem jako takovým, ale pouze se schopností konstruovat racionální argumenty na abstraktnější a obecně platnější rovině. Haidt také upozorňuje na to, že Kohlbergovy příběhy jsou postavené pouze na těch morálních základech, které jsou více rozvíjeny v kultuře západní společnosti a pro které má většina lidí z naší společnosti snadno dostupné racionální argumenty. U příběhů, jako jsou dva výše uvedené, se cílí na ty morální základy, které jsou v naší kultuře více opomíjené, a proto pro ně argumenty hledáme obtížně&lt;/ins&gt;.&amp;lt;ref name=&amp;quot;:5&amp;quot; /&amp;gt;&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;Určitá kritika se týká překryvu a prolínání jednotlivých stádií, obtížné rozlišení mezi některými z nich apod.&amp;lt;ref&amp;gt;Rest, J. R. (1986). Moral development. A''dvances in research and theory''. New York: Praeger&amp;lt;/ref&amp;gt; Kritizována je také interkulturní validita teorie, protože zejm. nejvyšší stadia jsou velmi vázána na individuální hodnoty v západní společnosti, zatímco v některých kulturách je na první místo kladena např. poslušnost Bohu nebo ve kterých kvůli víře v posmrtný život není lidský život chápán jako nejvyšší hodnota.&amp;lt;ref&amp;gt;Snarey, J. (1985). Cross-cultural universality of social-moral development: A critical review of Kohlbergian research. ''Psychological Bulletin'', 97(2), 207-232&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;Určitá kritika se týká překryvu a prolínání jednotlivých stádií, obtížné rozlišení mezi některými z nich apod.&amp;lt;ref&amp;gt;Rest, J. R. (1986). Moral development. A''dvances in research and theory''. New York: Praeger&amp;lt;/ref&amp;gt; Kritizována je také interkulturní validita teorie, protože zejm. nejvyšší stadia jsou velmi vázána na individuální hodnoty v západní společnosti, zatímco v některých kulturách je na první místo kladena např. poslušnost Bohu nebo ve kterých kvůli víře v posmrtný život není lidský život chápán jako nejvyšší hodnota.&amp;lt;ref&amp;gt;Snarey, J. (1985). Cross-cultural universality of social-moral development: A critical review of Kohlbergian research. ''Psychological Bulletin'', 97(2), 207-232&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;/table&gt;</summary>
		<author><name>Eliska.Slajsova.37</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Sv%C4%9Bdom%C3%AD_a_mor%C3%A1lka._Mor%C3%A1ln%C3%AD_v%C3%BDvoj.&amp;diff=64980&amp;oldid=prev</id>
		<title>Eliska.Slajsova.36 v 28. 4. 2021, 10:10</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Sv%C4%9Bdom%C3%AD_a_mor%C3%A1lka._Mor%C3%A1ln%C3%AD_v%C3%BDvoj.&amp;diff=64980&amp;oldid=prev"/>
		<updated>2021-04-28T10:10:19Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;&lt;/p&gt;
&lt;table class=&quot;diff diff-contentalign-left&quot; data-mw=&quot;interface&quot;&gt;
				&lt;col class=&quot;diff-marker&quot; /&gt;
				&lt;col class=&quot;diff-content&quot; /&gt;
				&lt;col class=&quot;diff-marker&quot; /&gt;
				&lt;col class=&quot;diff-content&quot; /&gt;
				&lt;tr class=&quot;diff-title&quot; lang=&quot;cs&quot;&gt;
				&lt;td colspan=&quot;2&quot; style=&quot;background-color: #fff; color: #222; text-align: center;&quot;&gt;← Starší verze&lt;/td&gt;
				&lt;td colspan=&quot;2&quot; style=&quot;background-color: #fff; color: #222; text-align: center;&quot;&gt;Verze z 28. 4. 2021, 10:10&lt;/td&gt;
				&lt;/tr&gt;&lt;tr&gt;&lt;td colspan=&quot;2&quot; class=&quot;diff-lineno&quot; id=&quot;mw-diff-left-l3&quot; &gt;Řádek 3:&lt;/td&gt;
&lt;td colspan=&quot;2&quot; class=&quot;diff-lineno&quot;&gt;Řádek 3:&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;==Vymezení základních pojmů souvisejících s morálním vývojem==&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;==Vymezení základních pojmů souvisejících s morálním vývojem==&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt;−&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #ffe49c; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;===&lt;del class=&quot;diffchange diffchange-inline&quot;&gt;Svědomí&lt;/del&gt;===&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt;+&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #a3d3ff; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;=== &lt;ins class=&quot;diffchange diffchange-inline&quot;&gt;Etika &lt;/ins&gt;===&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt;−&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #ffe49c; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;&lt;del class=&quot;diffchange diffchange-inline&quot;&gt;Svědomí je podle Nakonečného &lt;/del&gt;(&lt;del class=&quot;diffchange diffchange-inline&quot;&gt;2009&lt;/del&gt;)&amp;lt;ref &lt;del class=&quot;diffchange diffchange-inline&quot;&gt;name=&amp;quot;:0&amp;quot;&lt;/del&gt;&amp;gt;&lt;del class=&quot;diffchange diffchange-inline&quot;&gt;Nakonečný&lt;/del&gt;, &lt;del class=&quot;diffchange diffchange-inline&quot;&gt;M. &amp;amp; Williams, W&lt;/del&gt;. (&lt;del class=&quot;diffchange diffchange-inline&quot;&gt;2009&lt;/del&gt;). ''&lt;del class=&quot;diffchange diffchange-inline&quot;&gt;Psychologie osobnosti&lt;/del&gt;''. &lt;del class=&quot;diffchange diffchange-inline&quot;&gt;Vyd&lt;/del&gt;. &lt;del class=&quot;diffchange diffchange-inline&quot;&gt;2&lt;/del&gt;., &lt;del class=&quot;diffchange diffchange-inline&quot;&gt;rozš&lt;/del&gt;. &lt;del class=&quot;diffchange diffchange-inline&quot;&gt;a přeprac&lt;/del&gt;. Praha: &lt;del class=&quot;diffchange diffchange-inline&quot;&gt;Academia&lt;/del&gt;&amp;lt;/ref&amp;gt; &lt;del class=&quot;diffchange diffchange-inline&quot;&gt;morálně založená sebereflexe vlastních činů a utváří se společně s mírou [[sebevědomí]] na základě [[sebepojetí]], které je psychologickým těžištěm funkčního systému ega. &lt;/del&gt;&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt;+&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #a3d3ff; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;&lt;ins class=&quot;diffchange diffchange-inline&quot;&gt;Etika &lt;/ins&gt;(&lt;ins class=&quot;diffchange diffchange-inline&quot;&gt;z řec. &amp;quot;ethos&amp;quot; – mrav&lt;/ins&gt;) &lt;ins class=&quot;diffchange diffchange-inline&quot;&gt;je filozofická disciplína, která se zabývá teoretickým a racionálním zkoumáním morálky, morálně relevantním jednáním a jeho normami. Etika se zabývá otázkami typu: Jak se člověk má chovat? Jaké chování je dobré? Jak správně žít? Úvahy nad těmito otázkami etika řeší systematicky a na obecné rovině.&lt;/ins&gt;&amp;lt;ref&amp;gt;&lt;ins class=&quot;diffchange diffchange-inline&quot;&gt;Žáčková&lt;/ins&gt;, &lt;ins class=&quot;diffchange diffchange-inline&quot;&gt;D&lt;/ins&gt;. (&lt;ins class=&quot;diffchange diffchange-inline&quot;&gt;2004&lt;/ins&gt;). ''&lt;ins class=&quot;diffchange diffchange-inline&quot;&gt;Etika v dějinách filozofie&lt;/ins&gt;''. &lt;ins class=&quot;diffchange diffchange-inline&quot;&gt;Praha: Vysoká škola J&lt;/ins&gt;. &lt;ins class=&quot;diffchange diffchange-inline&quot;&gt;A&lt;/ins&gt;. &lt;ins class=&quot;diffchange diffchange-inline&quot;&gt;Komenského &amp;lt;/ref&amp;gt; Slovo ''ethos'' v původním smyslu znamenalo stáj a přeneseně místo pro společné bydlení a bytí, kde se vytváří zvyky a mravy závazné pro všechny členy společenství.&amp;lt;ref&amp;gt;Hubálek, S. &amp;amp; Koťová, M. (2011). Quo vadite&lt;/ins&gt;, &lt;ins class=&quot;diffchange diffchange-inline&quot;&gt;etické teorie? in Weiss, P&lt;/ins&gt;.&lt;ins class=&quot;diffchange diffchange-inline&quot;&gt;, ''Etické otázky v psychologii''&lt;/ins&gt;. Praha: &lt;ins class=&quot;diffchange diffchange-inline&quot;&gt;Portál&lt;/ins&gt;&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt;−&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #ffe49c; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;&lt;del class=&quot;diffchange diffchange-inline&quot;&gt;Dříve se předpokládalo, že svědomí &lt;/del&gt;je &lt;del class=&quot;diffchange diffchange-inline&quot;&gt;dar božského principu&lt;/del&gt;, &lt;del class=&quot;diffchange diffchange-inline&quot;&gt;ale již ve starověké filosofii najdeme myšlenky o tom&lt;/del&gt;, &lt;del class=&quot;diffchange diffchange-inline&quot;&gt;že svědomí je hlasem společnosti, kterou zastupují autority či vychovatelé&lt;/del&gt;. &lt;del class=&quot;diffchange diffchange-inline&quot;&gt;Na tento přístup navázali psychologové&lt;/del&gt;, &lt;del class=&quot;diffchange diffchange-inline&quot;&gt;zejm&lt;/del&gt;. &lt;del class=&quot;diffchange diffchange-inline&quot;&gt;Freud či Piaget&lt;/del&gt;.&lt;del class=&quot;diffchange diffchange-inline&quot;&gt;&amp;lt;ref name=&amp;quot;:1&amp;quot;&amp;gt;Weiss, P&lt;/del&gt;. (&lt;del class=&quot;diffchange diffchange-inline&quot;&gt;2011&lt;/del&gt;). ''&lt;del class=&quot;diffchange diffchange-inline&quot;&gt;Etické otázky v psychologii&lt;/del&gt;''. &lt;del class=&quot;diffchange diffchange-inline&quot;&gt;Kap&lt;/del&gt;. Morálně&lt;del class=&quot;diffchange diffchange-inline&quot;&gt;-etický vývoj dítěte, Šulová, I&lt;/del&gt;.&lt;del class=&quot;diffchange diffchange-inline&quot;&gt;, s 123-139&lt;/del&gt;. &lt;del class=&quot;diffchange diffchange-inline&quot;&gt;Praha: Portál&amp;lt;/ref&amp;gt; &lt;/del&gt;&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt;+&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #a3d3ff; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;&lt;ins class=&quot;diffchange diffchange-inline&quot;&gt;===Morálka===&lt;/ins&gt;&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td colspan=&quot;2&quot;&gt; &lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt;+&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #a3d3ff; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;&lt;ins class=&quot;diffchange diffchange-inline&quot;&gt;Pojem morálka lze chápat pohledem morální filozofie a také pohledem psychologie. Níže jsou představeny oba pohledy.&lt;/ins&gt;&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td colspan=&quot;2&quot;&gt; &lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt;+&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #a3d3ff; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt; &lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td colspan=&quot;2&quot;&gt; &lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt;+&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #a3d3ff; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;&lt;ins class=&quot;diffchange diffchange-inline&quot;&gt;'''A) Z pohledu filozofie''' &lt;/ins&gt;je &lt;ins class=&quot;diffchange diffchange-inline&quot;&gt;morálka soubor představ a zásad určujících&lt;/ins&gt;, &lt;ins class=&quot;diffchange diffchange-inline&quot;&gt;co lze považovat za morálně či mravně správné (dobré&lt;/ins&gt;, &lt;ins class=&quot;diffchange diffchange-inline&quot;&gt;žádoucí) vs&lt;/ins&gt;. &lt;ins class=&quot;diffchange diffchange-inline&quot;&gt;nesprávné (špatné&lt;/ins&gt;, &lt;ins class=&quot;diffchange diffchange-inline&quot;&gt;nežádoucí) jednání&lt;/ins&gt;. &lt;ins class=&quot;diffchange diffchange-inline&quot;&gt;Jde zejména o jednání v rámci sociálních interakcí&lt;/ins&gt;. &lt;ins class=&quot;diffchange diffchange-inline&quot;&gt;V tomto významu je někdy pojem morálka užíván synonymně s pojmem etika&lt;/ins&gt;.&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td colspan=&quot;2&quot;&gt; &lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt;+&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #a3d3ff; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt; &lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td colspan=&quot;2&quot;&gt; &lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt;+&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #a3d3ff; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;&lt;ins class=&quot;diffchange diffchange-inline&quot;&gt;Morálně správné &lt;/ins&gt;(&lt;ins class=&quot;diffchange diffchange-inline&quot;&gt;dobré) či nesprávné (špatné) '''jednání''' je takové chování, které je '''realizováno záměrně'''&lt;/ins&gt;). ''&lt;ins class=&quot;diffchange diffchange-inline&quot;&gt;'Morálně správné (dobré)'&lt;/ins&gt;'' &lt;ins class=&quot;diffchange diffchange-inline&quot;&gt;je takové jednání, které je v souladu se společenskými normami či s vnitřním hlasem svědomí&lt;/ins&gt;. &lt;ins class=&quot;diffchange diffchange-inline&quot;&gt;Společenské normy vymezují, které chování je v dané společnosti přijatelné a které je nepřijatelné&lt;/ins&gt;. Morálně &lt;ins class=&quot;diffchange diffchange-inline&quot;&gt;žádoucí je zejména tzv&lt;/ins&gt;. &lt;ins class=&quot;diffchange diffchange-inline&quot;&gt;[[Prosociální chování|prosociální]] či altruistické chování&lt;/ins&gt;.  &lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt;−&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #ffe49c; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;&lt;del class=&quot;diffchange diffchange-inline&quot;&gt;===Morálka===&lt;/del&gt;&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt;+&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #a3d3ff; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;''''&lt;ins class=&quot;diffchange diffchange-inline&quot;&gt;'Altruistické &lt;/ins&gt;chování''&lt;ins class=&quot;diffchange diffchange-inline&quot;&gt;''' se zaměřuje na dosažení prospěchu pro druhé osoby, zatímco egoistické chování je zaměřené pouze na vlastní prospěch, bez ohledu na potřeby ostatních. Z evolučního pohledu, zejm. vezmeme-li v potaz také skupinový výběr, je prosociální &lt;/ins&gt;a &lt;ins class=&quot;diffchange diffchange-inline&quot;&gt;altruistické &lt;/ins&gt;chování &lt;ins class=&quot;diffchange diffchange-inline&quot;&gt;funkční pro přežití, protože vyšší šanci na přežití a na zachování rodu má taková skupina, jejíž členové jsou schopni potlačit antisociální chování a chovat se altruisticky, tedy v zájmu společného prospěchu&lt;/ins&gt;.&amp;lt;ref name=&amp;quot;:&lt;ins class=&quot;diffchange diffchange-inline&quot;&gt;5&amp;quot; /&amp;gt;&amp;lt;ref name=&amp;quot;:1&lt;/ins&gt;&amp;quot;&amp;gt;&lt;ins class=&quot;diffchange diffchange-inline&quot;&gt;Šulová&lt;/ins&gt;, &lt;ins class=&quot;diffchange diffchange-inline&quot;&gt;I&lt;/ins&gt;. (&lt;ins class=&quot;diffchange diffchange-inline&quot;&gt;2011&lt;/ins&gt;). &lt;ins class=&quot;diffchange diffchange-inline&quot;&gt;Morálně-etický vývoj dítěte, in Weiss, P.; &lt;/ins&gt;''&lt;ins class=&quot;diffchange diffchange-inline&quot;&gt;Etické otázky v psychologii&lt;/ins&gt;.'' Praha: Portál&amp;lt;/ref&amp;gt; &lt;ins class=&quot;diffchange diffchange-inline&quot;&gt;Z kognitivně-vývojového hlediska je pro altruistické &lt;/ins&gt;chování &lt;ins class=&quot;diffchange diffchange-inline&quot;&gt;potřebná určitá kognitivní zralost (&lt;/ins&gt;na &lt;ins class=&quot;diffchange diffchange-inline&quot;&gt;toto téma se zaměřili zejm. J. Piaget &lt;/ins&gt;a &lt;ins class=&quot;diffchange diffchange-inline&quot;&gt;L. Kohlberg). Altruistické chování je i výsledkem sociálního učení, tedy procesů &lt;/ins&gt;jako &lt;ins class=&quot;diffchange diffchange-inline&quot;&gt;je posilování, modelování, observace či imitace (tím se zabýval A&lt;/ins&gt;. &lt;ins class=&quot;diffchange diffchange-inline&quot;&gt;Bandura)&lt;/ins&gt;. &lt;ins class=&quot;diffchange diffchange-inline&quot;&gt;Z psychoanalytického pohledu lze říci&lt;/ins&gt;, že &lt;ins class=&quot;diffchange diffchange-inline&quot;&gt;altruistické chování &lt;/ins&gt;je &lt;ins class=&quot;diffchange diffchange-inline&quot;&gt;umožněno potlačením pudů &lt;/ins&gt;a &lt;ins class=&quot;diffchange diffchange-inline&quot;&gt;vývojem superega (jak popsal S&lt;/ins&gt;. &lt;ins class=&quot;diffchange diffchange-inline&quot;&gt;Freud) a neopsychoanalytici se zaměřují na to&lt;/ins&gt;, &lt;ins class=&quot;diffchange diffchange-inline&quot;&gt;že prosociální chování pramení v jisté citové vazbě (attachmentu) mezi matkou &lt;/ins&gt;a &lt;ins class=&quot;diffchange diffchange-inline&quot;&gt;dítětem (např. J. Bowlby, D. Winnicot, M. Mahlerová)&lt;/ins&gt;.&amp;lt;ref name=&amp;quot;:&lt;ins class=&quot;diffchange diffchange-inline&quot;&gt;1&lt;/ins&gt;&amp;quot; /&amp;gt;&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt;−&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #ffe49c; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;&lt;del class=&quot;diffchange diffchange-inline&quot;&gt;Morálka (z lat. &lt;/del&gt;''&lt;del class=&quot;diffchange diffchange-inline&quot;&gt;moralitas =&lt;/del&gt;'' &lt;del class=&quot;diffchange diffchange-inline&quot;&gt;správné &lt;/del&gt;chování&lt;del class=&quot;diffchange diffchange-inline&quot;&gt;) je „&lt;/del&gt;''&lt;del class=&quot;diffchange diffchange-inline&quot;&gt;souhrn kulturně stanovených představ o formách &lt;/del&gt;a &lt;del class=&quot;diffchange diffchange-inline&quot;&gt;zásadách správného mezilidského &lt;/del&gt;chování&lt;del class=&quot;diffchange diffchange-inline&quot;&gt;''&lt;/del&gt;.&lt;del class=&quot;diffchange diffchange-inline&quot;&gt;“&lt;/del&gt;&amp;lt;ref name=&amp;quot;:&lt;del class=&quot;diffchange diffchange-inline&quot;&gt;2&lt;/del&gt;&amp;quot;&amp;gt;&lt;del class=&quot;diffchange diffchange-inline&quot;&gt;Thorová&lt;/del&gt;, &lt;del class=&quot;diffchange diffchange-inline&quot;&gt;K&lt;/del&gt;. (&lt;del class=&quot;diffchange diffchange-inline&quot;&gt;2015&lt;/del&gt;). ''&lt;del class=&quot;diffchange diffchange-inline&quot;&gt;Vývojová psychologie. Proměny lidské psychiky od početí po smrt&lt;/del&gt;.'' Praha: Portál&amp;lt;/ref&amp;gt; &lt;del class=&quot;diffchange diffchange-inline&quot;&gt;Při rozdělení &lt;/del&gt;chování na &lt;del class=&quot;diffchange diffchange-inline&quot;&gt;dobré &lt;/del&gt;a &lt;del class=&quot;diffchange diffchange-inline&quot;&gt;špatné nazýváme to dobré &lt;/del&gt;jako &lt;del class=&quot;diffchange diffchange-inline&quot;&gt;morální&lt;/del&gt;. &lt;del class=&quot;diffchange diffchange-inline&quot;&gt;Etika je filozofický obor zkoumající morálku&lt;/del&gt;.&lt;del class=&quot;diffchange diffchange-inline&quot;&gt;&amp;lt;ref name=&amp;quot;:2&amp;quot; /&amp;gt; Nakonečný říká&lt;/del&gt;, že &lt;del class=&quot;diffchange diffchange-inline&quot;&gt;morálka &lt;/del&gt;je &lt;del class=&quot;diffchange diffchange-inline&quot;&gt;vztah individua k hodnotám &lt;/del&gt;a &lt;del class=&quot;diffchange diffchange-inline&quot;&gt;etickým normám&lt;/del&gt;.&lt;del class=&quot;diffchange diffchange-inline&quot;&gt;&amp;lt;ref name=&amp;quot;:0&amp;quot; /&amp;gt;  Psychologie vnímá morálku jako získanou psychickou dispozici myslet&lt;/del&gt;, &lt;del class=&quot;diffchange diffchange-inline&quot;&gt;cítit &lt;/del&gt;a &lt;del class=&quot;diffchange diffchange-inline&quot;&gt;jednat v souladu s etickými normami&lt;/del&gt;.&amp;lt;ref name=&amp;quot;:&lt;del class=&quot;diffchange diffchange-inline&quot;&gt;3&lt;/del&gt;&amp;quot;&lt;del class=&quot;diffchange diffchange-inline&quot;&gt;&amp;gt;Cakirpaloglu, P. (2012). ''Úvod do psychologie osobnosti.'' Praha: Grada&amp;lt;&lt;/del&gt;/&lt;del class=&quot;diffchange diffchange-inline&quot;&gt;ref&lt;/del&gt;&amp;gt;&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;td colspan=&quot;2&quot;&gt; &lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt;−&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #ffe49c; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;&lt;del class=&quot;diffchange diffchange-inline&quot;&gt;Lze říci, že morálka a svědomí člověka odlišuje od zvířat.&amp;lt;ref name=&amp;quot;:1&amp;quot; /&amp;gt; Cakirpaloglu&amp;lt;ref name=&amp;quot;:3&amp;quot; /&amp;gt; (s. 351&lt;/del&gt;) &lt;del class=&quot;diffchange diffchange-inline&quot;&gt;píše, že &lt;/del&gt;'''morálka &lt;del class=&quot;diffchange diffchange-inline&quot;&gt;vyjadřuje prosociální povahu každého člověka a zabezpečuje bezproblémový chod společnosti&lt;/del&gt;'''&lt;del class=&quot;diffchange diffchange-inline&quot;&gt;. Jedná se podle něj o „&lt;/del&gt;''&lt;del class=&quot;diffchange diffchange-inline&quot;&gt;inherentně lidské dispozice, jež motivují a regulují cílevědomou činnost osobnosti, ovlivňují její subjektivní vnímání pohody, sebeúcty a obecný duševní stav&lt;/del&gt;.&lt;del class=&quot;diffchange diffchange-inline&quot;&gt;“''&lt;/del&gt;&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt;+&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #a3d3ff; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;&lt;ins class=&quot;diffchange diffchange-inline&quot;&gt;'''B&lt;/ins&gt;) &lt;ins class=&quot;diffchange diffchange-inline&quot;&gt;V psychologickém pojetí&lt;/ins&gt;''' &lt;ins class=&quot;diffchange diffchange-inline&quot;&gt;je &lt;/ins&gt;morálka &lt;ins class=&quot;diffchange diffchange-inline&quot;&gt;chápána jako určitá &lt;/ins&gt;'''&lt;ins class=&quot;diffchange diffchange-inline&quot;&gt;osobnostní dispozice'&lt;/ins&gt;''. &lt;ins class=&quot;diffchange diffchange-inline&quot;&gt;Lze ji pojmout jako:&lt;/ins&gt;&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt;−&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #ffe49c; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;&lt;del class=&quot;diffchange diffchange-inline&quot;&gt;Morálka je v psychologii &lt;/del&gt;osobnosti &lt;del class=&quot;diffchange diffchange-inline&quot;&gt;řazena &lt;/del&gt;jako &lt;del class=&quot;diffchange diffchange-inline&quot;&gt;součást &lt;/del&gt;'''[[Charakter|charakteru]].&lt;del class=&quot;diffchange diffchange-inline&quot;&gt;'''&amp;lt;ref name=&amp;quot;:0&amp;quot; /&amp;gt;&amp;lt;ref name=&amp;quot;:3&amp;quot; /&amp;gt; Rozhodující pro charakter člověka je to&lt;/del&gt;, &lt;del class=&quot;diffchange diffchange-inline&quot;&gt;co činí (ne jak smýšlí&lt;/del&gt;).  &lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt;+&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #a3d3ff; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;&lt;ins class=&quot;diffchange diffchange-inline&quot;&gt;     a) soubor vlastností &lt;/ins&gt;osobnosti&lt;ins class=&quot;diffchange diffchange-inline&quot;&gt;, které spoluovlivňují to, že se u jedince vyskytuje konzistentně morálně dobré (žádoucí) chování. Tyto vlastnosti lze označovat také &lt;/ins&gt;jako '''&lt;ins class=&quot;diffchange diffchange-inline&quot;&gt;ctnosti''', popř. soubor ctností a jsou považovány za součást &lt;/ins&gt;[[Charakter|charakteru]]&lt;ins class=&quot;diffchange diffchange-inline&quot;&gt;, tedy jsou primárně či z velké míry naučené (př&lt;/ins&gt;. &lt;ins class=&quot;diffchange diffchange-inline&quot;&gt;spravedlivost, férovost, loajalita, odpovědnost, schopnost odpouštět, soucit, sebedisciplína, pokora, skromnost&lt;/ins&gt;,&lt;ins class=&quot;diffchange diffchange-inline&quot;&gt;…&lt;/ins&gt;).&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt;−&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #ffe49c; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;&lt;del class=&quot;diffchange diffchange-inline&quot;&gt;Princip morality (analogický k principu hédonismu nebo reality&lt;/del&gt;) &lt;del class=&quot;diffchange diffchange-inline&quot;&gt;je princip regulace chování založený &lt;/del&gt;na &lt;del class=&quot;diffchange diffchange-inline&quot;&gt;způsobilosti brát v jednání zřetel k etickým normám&lt;/del&gt;. &lt;del class=&quot;diffchange diffchange-inline&quot;&gt;V praxi to znamená postup od egoistického k altruistickému jednání.&amp;lt;ref name=&amp;quot;:0&amp;quot; /&amp;gt;&lt;/del&gt;&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt;+&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #a3d3ff; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;&lt;ins class=&quot;diffchange diffchange-inline&quot;&gt;     b&lt;/ins&gt;) &lt;ins class=&quot;diffchange diffchange-inline&quot;&gt;schopnost realizovat morální usuzování spolu s dispozicí morálního cítění a &lt;/ins&gt;na &lt;ins class=&quot;diffchange diffchange-inline&quot;&gt;základě toho jednat morálně&lt;/ins&gt;.&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt;−&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #ffe49c; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;&lt;del class=&quot;diffchange diffchange-inline&quot;&gt;S pojmy charakter a morálka souvisí také pojem &lt;/del&gt;'''''&lt;del class=&quot;diffchange diffchange-inline&quot;&gt;altruistické chování&lt;/del&gt;''''' &lt;del class=&quot;diffchange diffchange-inline&quot;&gt;(ACH)&lt;/del&gt;. &lt;del class=&quot;diffchange diffchange-inline&quot;&gt;Z evolučního pohledu je altruistické chování funkční pro přežití&lt;/del&gt;, &lt;del class=&quot;diffchange diffchange-inline&quot;&gt;protože společnosti mají vyšší šanci na přežití &lt;/del&gt;a &lt;del class=&quot;diffchange diffchange-inline&quot;&gt;na zachování rodu, pokud jsou její členové schopni potlačit antisociální chování a chovat se více altruisticky&lt;/del&gt;.&amp;lt;ref name=&amp;quot;:&lt;del class=&quot;diffchange diffchange-inline&quot;&gt;1&lt;/del&gt;&amp;quot; &lt;del class=&quot;diffchange diffchange-inline&quot;&gt;/&lt;/del&gt;&amp;gt; &lt;del class=&quot;diffchange diffchange-inline&quot;&gt;Z kognitivně-vývojového hlediska je pro altruistické chování potřebná určitá kognitivní zralost včetně kapacity myšlení &lt;/del&gt;(&lt;del class=&quot;diffchange diffchange-inline&quot;&gt;na které se zaměřili zejm. Piaget a Kohlberg&lt;/del&gt;). &lt;del class=&quot;diffchange diffchange-inline&quot;&gt;ACH je i výsledkem sociálního učení, tedy procesů jako je posilování, modelování, observace či imitace (tím se zabýval A&lt;/del&gt;. &lt;del class=&quot;diffchange diffchange-inline&quot;&gt;Bandura). Z psychoanalytického pohledu lze říci, že ACH &lt;/del&gt;je &lt;del class=&quot;diffchange diffchange-inline&quot;&gt;umožněno potlačením pudů a vývojem superega (jak popsal Freud) a neopsychoanalytici se zaměřují na &lt;/del&gt;to, &lt;del class=&quot;diffchange diffchange-inline&quot;&gt;že prosociální chování pramení v raných vztazích mezi matkou a dítětem &lt;/del&gt;(&lt;del class=&quot;diffchange diffchange-inline&quot;&gt;např. Bowlby, Winnicot, Mahlerová&lt;/del&gt;).&lt;del class=&quot;diffchange diffchange-inline&quot;&gt;&amp;lt;ref name=&amp;quot;:1&amp;quot; /&amp;gt;&lt;/del&gt;&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt;+&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #a3d3ff; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;&lt;ins class=&quot;diffchange diffchange-inline&quot;&gt;Morálka je v psychologii osobnosti řazena jako součást &lt;/ins&gt;'''&lt;ins class=&quot;diffchange diffchange-inline&quot;&gt;[[Charakter|charakteru]].&lt;/ins&gt;'''&lt;ins class=&quot;diffchange diffchange-inline&quot;&gt;&amp;lt;ref name=&amp;quot;:0&amp;quot;&amp;gt;Nakonečný, M. &amp;amp; Williams, W. (2009). &lt;/ins&gt;''&lt;ins class=&quot;diffchange diffchange-inline&quot;&gt;Psychologie osobnosti&lt;/ins&gt;''. &lt;ins class=&quot;diffchange diffchange-inline&quot;&gt;Vyd. 2.&lt;/ins&gt;, &lt;ins class=&quot;diffchange diffchange-inline&quot;&gt;rozš. &lt;/ins&gt;a &lt;ins class=&quot;diffchange diffchange-inline&quot;&gt;přeprac&lt;/ins&gt;. &lt;ins class=&quot;diffchange diffchange-inline&quot;&gt;Praha: Academia&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;/ins&gt;&amp;lt;ref name=&amp;quot;:&lt;ins class=&quot;diffchange diffchange-inline&quot;&gt;3&lt;/ins&gt;&amp;quot;&amp;gt;&lt;ins class=&quot;diffchange diffchange-inline&quot;&gt;Cakirpaloglu, P. &lt;/ins&gt;(&lt;ins class=&quot;diffchange diffchange-inline&quot;&gt;2012&lt;/ins&gt;). &lt;ins class=&quot;diffchange diffchange-inline&quot;&gt;''Úvod do psychologie osobnosti&lt;/ins&gt;.&lt;ins class=&quot;diffchange diffchange-inline&quot;&gt;'' Praha: Grada&amp;lt;/ref&amp;gt; Rozhodující pro charakter člověka &lt;/ins&gt;je to, &lt;ins class=&quot;diffchange diffchange-inline&quot;&gt;co činí &lt;/ins&gt;(&lt;ins class=&quot;diffchange diffchange-inline&quot;&gt;ne jak smýšlí&lt;/ins&gt;).&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt;−&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #ffe49c; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;&lt;del class=&quot;diffchange diffchange-inline&quot;&gt;'''Morální usuzování'''&lt;/del&gt;&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt;+&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #a3d3ff; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;&lt;ins class=&quot;diffchange diffchange-inline&quot;&gt;Princip morality (analogický k principu hédonismu nebo reality) je princip regulace chování založený na způsobilosti brát v jednání zřetel k etickým normám. V praxi to znamená postup od egoistického k altruistickému jednání.&amp;lt;ref name=&amp;quot;:0&amp;quot; /&amp;gt;&lt;/ins&gt;&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt;−&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #ffe49c; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;&lt;del class=&quot;diffchange diffchange-inline&quot;&gt;Šulová&lt;/del&gt;&amp;lt;ref &lt;del class=&quot;diffchange diffchange-inline&quot;&gt;name=&amp;quot;&lt;/del&gt;:1&lt;del class=&quot;diffchange diffchange-inline&quot;&gt;&amp;quot; &lt;/del&gt;/&amp;gt; &lt;del class=&quot;diffchange diffchange-inline&quot;&gt;uvádí&lt;/del&gt;, &lt;del class=&quot;diffchange diffchange-inline&quot;&gt;že lidi hodnotíme morálně kladně&lt;/del&gt;, je&lt;del class=&quot;diffchange diffchange-inline&quot;&gt;-li jejich &lt;/del&gt;chování &lt;del class=&quot;diffchange diffchange-inline&quot;&gt;v souladu s očekáváním společnosti (včetně norem &lt;/del&gt;a &lt;del class=&quot;diffchange diffchange-inline&quot;&gt;pravidel) a je-li motivované prosociálně, jsou-li jejich &lt;/del&gt;činy &lt;del class=&quot;diffchange diffchange-inline&quot;&gt;altruistické&lt;/del&gt;. &lt;del class=&quot;diffchange diffchange-inline&quot;&gt;Při hodnocení toho, zda &lt;/del&gt;se &lt;del class=&quot;diffchange diffchange-inline&quot;&gt;druhý člověk chová morálně&lt;/del&gt;, je &lt;del class=&quot;diffchange diffchange-inline&quot;&gt;potřebné vzít v potaz&lt;/del&gt;, &lt;del class=&quot;diffchange diffchange-inline&quot;&gt;zda &lt;/del&gt;je &lt;del class=&quot;diffchange diffchange-inline&quot;&gt;schopen rozpoznat rozdíl mezi dobrem a zlem&lt;/del&gt;. &lt;del class=&quot;diffchange diffchange-inline&quot;&gt;Mravnost bývá spojována s inhibicí – s uskromněním&lt;/del&gt;, &lt;del class=&quot;diffchange diffchange-inline&quot;&gt;odříkáním&lt;/del&gt;.&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt;+&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #a3d3ff; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;&lt;ins class=&quot;diffchange diffchange-inline&quot;&gt;=== Svědomí ===&lt;/ins&gt;&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td colspan=&quot;2&quot;&gt; &lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt;+&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #a3d3ff; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;&lt;ins class=&quot;diffchange diffchange-inline&quot;&gt;Svědomí je určitá vnitřní intrapsychická instance, která nám dává schopnost realizovat morální usuzování a cítění. Svědomí se dle Freuda vytváří zvnitřněním požadavků a pravidel, které nám v dětství předkládaly autority a významné osoby.&lt;/ins&gt;&amp;lt;ref&lt;ins class=&quot;diffchange diffchange-inline&quot;&gt;&amp;gt;Smělíková, M. (2011). Freudovo pojetí svědomí v kontextu psychoanalýzy. [Bakalářská práce] Plzeň, ZČU. Dostupné z: https&lt;/ins&gt;:&lt;ins class=&quot;diffchange diffchange-inline&quot;&gt;//dspace5.zcu.cz/bitstream/11025/4773/&lt;/ins&gt;1/&lt;ins class=&quot;diffchange diffchange-inline&quot;&gt;BP_Smelikova_2011.pdf&amp;lt;/ref&lt;/ins&gt;&amp;gt; &lt;ins class=&quot;diffchange diffchange-inline&quot;&gt;Funkcí svědomí je výkon morálního usuzování&lt;/ins&gt;, &lt;ins class=&quot;diffchange diffchange-inline&quot;&gt;tedy vyhodnocování&lt;/ins&gt;, &lt;ins class=&quot;diffchange diffchange-inline&quot;&gt;zda &lt;/ins&gt;je &lt;ins class=&quot;diffchange diffchange-inline&quot;&gt;příslušné chování dobré či špatné. Funguje jako vnitřní hlas hodnotící &lt;/ins&gt;chování a činy &lt;ins class=&quot;diffchange diffchange-inline&quot;&gt;naše i jiných lidí&lt;/ins&gt;. &lt;ins class=&quot;diffchange diffchange-inline&quot;&gt;Dříve &lt;/ins&gt;se &lt;ins class=&quot;diffchange diffchange-inline&quot;&gt;předpokládalo&lt;/ins&gt;, &lt;ins class=&quot;diffchange diffchange-inline&quot;&gt;že svědomí &lt;/ins&gt;je &lt;ins class=&quot;diffchange diffchange-inline&quot;&gt;dar božského principu, ale již ve starověké filosofii najdeme myšlenky o tom&lt;/ins&gt;, &lt;ins class=&quot;diffchange diffchange-inline&quot;&gt;že svědomí &lt;/ins&gt;je &lt;ins class=&quot;diffchange diffchange-inline&quot;&gt;zvnitřněným hlasem společnosti.&amp;lt;ref name=&amp;quot;:1&amp;quot; /&amp;gt; Na tento přístup navázali psychologové, zejm. S. Freud či J. Piaget&lt;/ins&gt;. &lt;ins class=&quot;diffchange diffchange-inline&quot;&gt;Podle Freuda svědomí představují zvnitřněné normy dané společnosti&lt;/ins&gt;, &lt;ins class=&quot;diffchange diffchange-inline&quot;&gt;vymezující pravidla pro přijatelné a nepřijatelné chování&lt;/ins&gt;.&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt;−&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #ffe49c; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;&lt;del class=&quot;diffchange diffchange-inline&quot;&gt;'''&lt;/del&gt;Morální &lt;del class=&quot;diffchange diffchange-inline&quot;&gt;cítění''' &lt;/del&gt;&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt;+&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #a3d3ff; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;&lt;ins class=&quot;diffchange diffchange-inline&quot;&gt;=== &lt;/ins&gt;Morální &lt;ins class=&quot;diffchange diffchange-inline&quot;&gt;usuzování ===&lt;/ins&gt;&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td colspan=&quot;2&quot;&gt; &lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt;+&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #a3d3ff; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;&lt;ins class=&quot;diffchange diffchange-inline&quot;&gt;Morální usuzování je schopnost reflektovat činy vlastní nebo druhých dle toho, zda jde o morálně správné chování, totiž zejm. zda je či není v souladu s příslušnými společenskými normami, které byly daným jedincem zvnitřněny. Pojem morální usuzování je užíván zejm. ve smyslu vědomě a racionálně realizovaného vyhodnocování morální správnosti, popř. nesprávnosti určitého jednání.&lt;/ins&gt;&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt;−&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #ffe49c; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;Také &amp;quot;moral sense&amp;quot; či &amp;quot;mravní citlivost&amp;quot; je bezprostřední &lt;del class=&quot;diffchange diffchange-inline&quot;&gt;a přirozená &lt;/del&gt;schopnost rozlišovat bez zvláštního rozvažování mezi dobrým a zlým&amp;lt;ref&amp;gt;Hartl, P., Hartlová, H &amp;amp; Nepraš, K. (2010). ''Velký psychologický slovník''. Praha: Portál&amp;lt;/ref&amp;gt; Za morální emoce považujeme zahanbení a vinu&amp;lt;ref name=&amp;quot;:2&amp;quot; /&amp;gt; a také sem bývá řazena hrdost nebo soucit, který úzce souvisí s empatií a altruismem.&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt;+&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #a3d3ff; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;&lt;ins class=&quot;diffchange diffchange-inline&quot;&gt;=== Morální cítění ===&lt;/ins&gt;&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td colspan=&quot;2&quot;&gt; &lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt;+&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #a3d3ff; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;Také &amp;quot;moral sense&amp;quot; či &amp;quot;mravní citlivost&amp;quot; je bezprostřední schopnost rozlišovat bez zvláštního rozvažování mezi dobrým a zlým &lt;ins class=&quot;diffchange diffchange-inline&quot;&gt;a zároveň schopnost prožívat morální či morálně relevantní emoce.&lt;/ins&gt;&amp;lt;ref&amp;gt;Hartl, P., Hartlová, H &amp;amp; Nepraš, K. (2010). ''Velký psychologický slovník''. Praha: Portál&amp;lt;/ref&amp;gt; Za morální emoce považujeme zahanbení&lt;ins class=&quot;diffchange diffchange-inline&quot;&gt;, stud &lt;/ins&gt;a vinu&amp;lt;ref name=&amp;quot;:2&amp;quot;&lt;ins class=&quot;diffchange diffchange-inline&quot;&gt;&amp;gt;Thorová, K. (2015). ''Vývojová psychologie. Proměny lidské psychiky od početí po smrt.'' Praha: Portál&amp;lt;&lt;/ins&gt;/&lt;ins class=&quot;diffchange diffchange-inline&quot;&gt;ref&lt;/ins&gt;&amp;gt; a také sem bývá řazena hrdost nebo soucit, který úzce souvisí s empatií a altruismem.&lt;ins class=&quot;diffchange diffchange-inline&quot;&gt;&amp;lt;ref name=&amp;quot;:5&amp;quot; /&amp;gt;&lt;/ins&gt;&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;Sociální psycholog Jonathan Haidt pomohl vnést do výzkumu morálky nové paradigma, které bere více v potaz '''[[emoce]]''' a '''[[Intuice|intuici]]'''. Zjistil, že velká část zralého morálního fungování je spíše intuitivní než záměrně promyšlené; a že mezi našimi morálními intuicemi je malé množství těch, které jsou vrozené, nebo alespoň vrozeně připravené. Kromě reflexe přetrvávajících adaptačních úkolů v lidské evoluční minulosti ovlivňují tyto připravené intuice morální vývoj a fungování tím, že omezují naši morální pozornost a vytvářejí základ pro rozvoj dalších morálních konceptů.&amp;lt;ref name=&amp;quot;:4&amp;quot;&amp;gt;Haidt, J. &amp;amp; Joseph, C. (2004). Intuitive ethics: How innately prepared intuitions generate culturally variable virtues. ''Daedalus, 133''(4), 55-66  &amp;lt;/ref&amp;gt;  &lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;Sociální psycholog Jonathan Haidt pomohl vnést do výzkumu morálky nové paradigma, které bere více v potaz '''[[emoce]]''' a '''[[Intuice|intuici]]'''. Zjistil, že velká část zralého morálního fungování je spíše intuitivní než záměrně promyšlené; a že mezi našimi morálními intuicemi je malé množství těch, které jsou vrozené, nebo alespoň vrozeně připravené. Kromě reflexe přetrvávajících adaptačních úkolů v lidské evoluční minulosti ovlivňují tyto připravené intuice morální vývoj a fungování tím, že omezují naši morální pozornost a vytvářejí základ pro rozvoj dalších morálních konceptů.&amp;lt;ref name=&amp;quot;:4&amp;quot;&amp;gt;Haidt, J. &amp;amp; Joseph, C. (2004). Intuitive ethics: How innately prepared intuitions generate culturally variable virtues. ''Daedalus, 133''(4), 55-66  &amp;lt;/ref&amp;gt;  &lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;/table&gt;</summary>
		<author><name>Eliska.Slajsova.36</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Sv%C4%9Bdom%C3%AD_a_mor%C3%A1lka._Mor%C3%A1ln%C3%AD_v%C3%BDvoj.&amp;diff=64902&amp;oldid=prev</id>
		<title>Eliska.Slajsova.34 v 26. 4. 2021, 19:58</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Sv%C4%9Bdom%C3%AD_a_mor%C3%A1lka._Mor%C3%A1ln%C3%AD_v%C3%BDvoj.&amp;diff=64902&amp;oldid=prev"/>
		<updated>2021-04-26T19:58:12Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;&lt;/p&gt;
&lt;table class=&quot;diff diff-contentalign-left&quot; data-mw=&quot;interface&quot;&gt;
				&lt;col class=&quot;diff-marker&quot; /&gt;
				&lt;col class=&quot;diff-content&quot; /&gt;
				&lt;col class=&quot;diff-marker&quot; /&gt;
				&lt;col class=&quot;diff-content&quot; /&gt;
				&lt;tr class=&quot;diff-title&quot; lang=&quot;cs&quot;&gt;
				&lt;td colspan=&quot;2&quot; style=&quot;background-color: #fff; color: #222; text-align: center;&quot;&gt;← Starší verze&lt;/td&gt;
				&lt;td colspan=&quot;2&quot; style=&quot;background-color: #fff; color: #222; text-align: center;&quot;&gt;Verze z 26. 4. 2021, 19:58&lt;/td&gt;
				&lt;/tr&gt;&lt;tr&gt;&lt;td colspan=&quot;2&quot; class=&quot;diff-lineno&quot; id=&quot;mw-diff-left-l1&quot; &gt;Řádek 1:&lt;/td&gt;
&lt;td colspan=&quot;2&quot; class=&quot;diff-lineno&quot;&gt;Řádek 1:&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt;−&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #ffe49c; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;&lt;del class=&quot;diffchange diffchange-inline&quot;&gt;Schopnost odlišit dobré od špatného a jednat způsobem, který je všeobecně dobrý, tedy morální, pravděpodobně umožnila lidstvu vyvinout se v kooperující společenství, které dnes známe. &lt;/del&gt;Tento článek pojednává o hlavních pojmech, které se s tématem morálky pojí a o hlavních poznatcích týkajících se morálního vývoje člověka.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt;+&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #a3d3ff; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;Tento článek pojednává o hlavních pojmech, které se s tématem morálky pojí a o hlavních poznatcích týkajících se morálního vývoje člověka.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;==Vymezení základních pojmů souvisejících s morálním vývojem==&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;==Vymezení základních pojmů souvisejících s morálním vývojem==&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td colspan=&quot;2&quot; class=&quot;diff-lineno&quot; id=&quot;mw-diff-left-l34&quot; &gt;Řádek 34:&lt;/td&gt;
&lt;td colspan=&quot;2&quot; class=&quot;diff-lineno&quot;&gt;Řádek 34:&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;==Faktory a mechanismy důležité při formování svědomí (morálního usuzování a cítění)==&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;==Faktory a mechanismy důležité při formování svědomí (morálního usuzování a cítění)==&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt;−&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #ffe49c; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;V této kapitole jsou stručně naznačeny pohledy různých psychologických škol na to, jak se formuje svědomí a morální usuzování.&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt;+&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #a3d3ff; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;V této kapitole jsou stručně naznačeny pohledy různých psychologických škol na to, jak se formuje svědomí a morální usuzování&lt;ins class=&quot;diffchange diffchange-inline&quot;&gt;, popř. morální cítění&lt;/ins&gt;.  &lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt;−&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #ffe49c; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;'''[[Kognitivní psychologie|Kognitivistický]] pohled''' hledí na vývoj morálky a hodnot jako na součást dozrávání kognitivních struktur a rozumových schopností člověka. Představiteli tohoto přístupu jsou zejm. J. Piaget a L. Kohlberg. Kohlberg vymezuje morální jednání tím, že toto jednání je vnitřně konzistentní, tedy v souladu s vnitřním přesvědčením, a zároveň je vázáno na univerzální objektivní morální standardy. Piaget zdůrazňoval také podíl nekognitivních faktorů, jako jsou osobnostní charakteristiky, emocionální aspekty osobnosti, sociální postoje, pohlaví nebo situační proměnné. Kognitivisté považují za významný rozvoj schopnosti sebereflexe a decentrace nebo též rozvoj teorie mysli. K moderním sociokognitivním teoretikům patří R. L. Selman.&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt;+&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #a3d3ff; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;'''[[Kognitivní psychologie|Kognitivistický]] pohled''' hledí na vývoj morálky a hodnot jako na součást dozrávání kognitivních struktur a rozumových schopností člověka. Představiteli tohoto přístupu jsou zejm. J. Piaget a L. Kohlberg. Kohlberg vymezuje morální jednání tím, že toto jednání je vnitřně konzistentní, tedy v souladu s vnitřním přesvědčením, a zároveň je vázáno na univerzální objektivní morální standardy. Piaget &lt;ins class=&quot;diffchange diffchange-inline&quot;&gt;vedle role, kterou v rámci rozvoje morálky daného jedince přisuzoval vývoji kognitivních struktur, &lt;/ins&gt;zdůrazňoval také podíl nekognitivních faktorů, jako jsou osobnostní charakteristiky, emocionální aspekty osobnosti, sociální postoje, pohlaví nebo situační proměnné. Kognitivisté považují za významný rozvoj schopnosti sebereflexe a decentrace nebo též rozvoj teorie mysli. K moderním sociokognitivním teoretikům patří R. L. Selman.&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt;−&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #ffe49c; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;'''[[Psychoanalýza|Psychoanalytický]] pohled''' – Freud hovořil o tom, že v dětství se chováme podle principu hédonismu a egoismu, což znamená, že se snažíme o dosažení příjemných pocitů sami pro sebe (včetně pochval a uznání od autorit) a vyhýbáme se nepříjemnému, tedy trestům nebo ztrátě náklonnosti významné autority. Morální jednání se vyvíjí prostřednictvím formování superega, &lt;del class=&quot;diffchange diffchange-inline&quot;&gt;zvnitřněním &lt;/del&gt;(&lt;del class=&quot;diffchange diffchange-inline&quot;&gt;interiorizací&lt;/del&gt;) zásad a norem, jež nám vštěpují především rodiče&lt;del class=&quot;diffchange diffchange-inline&quot;&gt;. Tím je umožněn přechod od heteronomní morálky k morálce autonomní, kdy tyto interiorizované (zvnitřněné) sociální normy pomáhají regulovat vrozené pudové tendence&lt;/del&gt;. K započetí morálního vývoje je zapotřebí především dobrý kontakt s rodiči.&amp;lt;ref name=&amp;quot;:1&amp;quot; /&amp;gt;&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt;+&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #a3d3ff; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;'''[[Psychoanalýza|Psychoanalytický]] pohled''' – &lt;ins class=&quot;diffchange diffchange-inline&quot;&gt;Svědomí se formuje skrze internalizaci norem, které nám předkládají významné osoby, autority. Podle instrukcí předložených autoritami se postupně zformuje superego, tedy vnitřní instance, která realizuje morální usuzování. &lt;/ins&gt;Freud hovořil o tom, že v dětství se chováme podle principu hédonismu a egoismu, což znamená, že se snažíme o dosažení příjemných pocitů sami pro sebe (včetně pochval a uznání od autorit) a vyhýbáme se nepříjemnému, tedy trestům nebo ztrátě náklonnosti významné autority. Morální jednání se vyvíjí prostřednictvím formování superega, &lt;ins class=&quot;diffchange diffchange-inline&quot;&gt;které představuje zvnitřnění &lt;/ins&gt;(&lt;ins class=&quot;diffchange diffchange-inline&quot;&gt;interiorizaci&lt;/ins&gt;) &lt;ins class=&quot;diffchange diffchange-inline&quot;&gt;společenských &lt;/ins&gt;zásad a norem, jež nám vštěpují především rodiče. K započetí morálního vývoje je zapotřebí především dobrý kontakt s rodiči.&amp;lt;ref name=&amp;quot;:1&amp;quot; /&amp;gt;&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt;−&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #ffe49c; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;'''[[Neopsychoanalytické psychologie osobnosti|Neopsychoanalytický]] pohled''' &lt;del class=&quot;diffchange diffchange-inline&quot;&gt;se zaměřuje na '''&lt;/del&gt;empatii&lt;del class=&quot;diffchange diffchange-inline&quot;&gt;'''&lt;/del&gt;, &lt;del class=&quot;diffchange diffchange-inline&quot;&gt;která je nutná &lt;/del&gt;k rozvoji altruistického jednání. Předpokladem pro vývoj empatie je citlivá matka, reagující adekvátně na potřeby dítěte a vytvářející důvěrné, bezpečné vzájemné pouto. E. Fromm nebo A. Freudová věřili, že je pro altruistické chování také podstatné vyřešení vnitřních konfliktů v jednotlivých vývojových stadiích a že existují různé motivace pro altruistické chování.&amp;lt;ref name=&amp;quot;:1&amp;quot; /&amp;gt;&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt;+&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #a3d3ff; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;'''[[Neopsychoanalytické psychologie osobnosti|Neopsychoanalytický]] pohled''' &lt;ins class=&quot;diffchange diffchange-inline&quot;&gt;přisuzuje klíčovou roli v rámci morálního vývoje &lt;/ins&gt;empatii, &lt;ins class=&quot;diffchange diffchange-inline&quot;&gt;kterou pojímá jako nutnou &lt;/ins&gt;k rozvoji altruistického jednání. Předpokladem pro vývoj empatie je &lt;ins class=&quot;diffchange diffchange-inline&quot;&gt;dle neopsychoanalytických teorií &lt;/ins&gt;citlivá matka, reagující adekvátně na potřeby dítěte a vytvářející důvěrné, bezpečné vzájemné pouto. E. Fromm nebo A. Freudová věřili, že je pro altruistické chování také podstatné vyřešení vnitřních konfliktů v jednotlivých vývojových stadiích a že existují různé motivace pro altruistické chování.&amp;lt;ref name=&amp;quot;:1&amp;quot; /&amp;gt;&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;'''[[Humanistická psychologie|Humanisticko-psychologický]] pohled''' vychází na rozdíl od psychoanalytického z předpokladu, že člověk má ve své přirozenosti předpoklady pro pozitivní vývoj, potřebuje jen vhodné podmínky. Mezi tyto podmínky patří přijetí v pozitivním empatickém vztahu, což umožní vytvoření kladného a zároveň realistického sebepojetí, které je spojeno se '''sebeúctou'''. Humanističtí psychologové (dle Šulové, s. 123)&amp;lt;ref name=&amp;quot;:1&amp;quot; /&amp;gt; jsou přesvědčeni, že bez úcty k sobě není možné mít úctu ke druhým.  &lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;'''[[Humanistická psychologie|Humanisticko-psychologický]] pohled''' vychází na rozdíl od psychoanalytického z předpokladu, že člověk má ve své přirozenosti předpoklady pro pozitivní vývoj, potřebuje jen vhodné podmínky. Mezi tyto podmínky patří přijetí v pozitivním empatickém vztahu, což umožní vytvoření kladného a zároveň realistického sebepojetí, které je spojeno se '''sebeúctou'''. Humanističtí psychologové (dle Šulové, s. 123)&amp;lt;ref name=&amp;quot;:1&amp;quot; /&amp;gt; jsou přesvědčeni, že bez úcty k sobě není možné mít úctu ke druhým.  &lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt;−&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #ffe49c; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;'''Pohled [[Sociální učení, nápodoba a identifikace|teorie sociálního učení]]''' je zaměřen na schopnost učit se pozorováním nebo imitací modelu. &lt;del class=&quot;diffchange diffchange-inline&quot;&gt;Šulová podotýká&lt;/del&gt;, &lt;del class=&quot;diffchange diffchange-inline&quot;&gt;že tímto způsobem &lt;/del&gt;se &lt;del class=&quot;diffchange diffchange-inline&quot;&gt;lze naučit sociálně bezproblémové chování, které ještě nemusí být morální&lt;/del&gt;. Učíme se být konformní se sociálními normami. Sociální učení nám pomáhá přijmout vědomosti, názory, postoje, a především hodnoty dané společnosti. Bandura považuje za důležité odměny, např. veřejně pronesené pochvaly.&amp;lt;ref name=&amp;quot;:1&amp;quot; /&amp;gt;&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt;+&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #a3d3ff; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;'''Pohled [[Sociální učení, nápodoba a identifikace|teorie sociálního učení]]''' je zaměřen na schopnost učit se pozorováním nebo imitací modelu. &lt;ins class=&quot;diffchange diffchange-inline&quot;&gt;Morální jednání může být naučeno prostřednictvím imitace sociálních vzorů. K identifikaci s danou osobou (a tím k imitaci chování) dochází snáz&lt;/ins&gt;, &lt;ins class=&quot;diffchange diffchange-inline&quot;&gt;pokud je tato osoba pro dítě atraktivní nebo pokud &lt;/ins&gt;se &lt;ins class=&quot;diffchange diffchange-inline&quot;&gt;s ní dokáže ztotožnit díky společným charakteristikám a vzájemné podobnosti anebo také pokud má s danou osobou blízké emoční pouto&lt;/ins&gt;. Učíme se &lt;ins class=&quot;diffchange diffchange-inline&quot;&gt;také &lt;/ins&gt;být konformní se sociálními normami. Sociální učení nám pomáhá přijmout vědomosti, názory, postoje, a především hodnoty dané společnosti. Bandura považuje za důležité odměny, např. veřejně pronesené pochvaly.&amp;lt;ref name=&amp;quot;:1&amp;quot; /&amp;gt;&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;==Koncepce senzitivního vývojového období v souvislosti s morálním vývojem==&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;==Koncepce senzitivního vývojového období v souvislosti s morálním vývojem==&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt;−&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #ffe49c; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;Dle některých autorů je pro morální vývoj senzitivní předškolní období a také dospívání. Šulová&lt;del class=&quot;diffchange diffchange-inline&quot;&gt;&amp;lt;ref name=&amp;quot;:1&amp;quot; /&amp;gt; &lt;/del&gt;uvádí, že morálně-etický vývoj lze posílit ve věku mezi 3­­–6 lety a poté mezi 12–17 lety. V prvním zmíněném období začíná dítě vstupovat do různých rolí i mimo rodinu a má možnost ověřovat &lt;del class=&quot;diffchange diffchange-inline&quot;&gt;odpozorované chování&lt;/del&gt;. V dospívání a adolescenci se jedinci díky rozvíjejícímu se abstraktnímu myšlení otevírají nové horizonty a je schopné novým způsobem chápat pojmy jako „svoboda“, „spravedlnost“ či „právo“.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;del class=&quot;diffchange diffchange-inline&quot;&gt;Thorová (2015)&amp;lt;ref name=&amp;quot;:2&amp;quot; /&amp;gt; podotýká, že dětské svědomí je velmi citlivé, dítě se teprve učí zvládat kritiku a unést pocity viny.&lt;/del&gt;&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt;+&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #a3d3ff; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;Dle některých autorů je pro morální vývoj senzitivní předškolní období a také dospívání. Šulová &lt;ins class=&quot;diffchange diffchange-inline&quot;&gt;(2011) &lt;/ins&gt;uvádí, že morálně-etický vývoj lze posílit ve věku mezi 3­­–6 lety a poté mezi 12–17 lety.&lt;ins class=&quot;diffchange diffchange-inline&quot;&gt;&amp;lt;ref name=&amp;quot;:1&amp;quot; /&amp;gt; &lt;/ins&gt;V prvním zmíněném období začíná dítě vstupovat do různých rolí i mimo rodinu a má možnost ověřovat &lt;ins class=&quot;diffchange diffchange-inline&quot;&gt;platnost norem odpozorovaných v rámci svého rodinného prostředí&lt;/ins&gt;. V dospívání a adolescenci se jedinci díky rozvíjejícímu se abstraktnímu myšlení otevírají nové horizonty a je schopné novým způsobem chápat &lt;ins class=&quot;diffchange diffchange-inline&quot;&gt;chápat morálně relevantní &lt;/ins&gt;pojmy jako „svoboda“, „spravedlnost“ či „právo“.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;==Teorie morálního vývoje==&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;==Teorie morálního vývoje==&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt;−&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #ffe49c; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;Morálka se rozvíjí spolu s kognitivním a emočním vývojem, se schopností rozumět emocím a uvědomovat si duševní stavy ostatních lidí. &lt;del class=&quot;diffchange diffchange-inline&quot;&gt;Také &lt;/del&gt;si postupně osvojují morální pravidla a společenské konvence. &lt;del class=&quot;diffchange diffchange-inline&quot;&gt;Mezi morálními pravidly &lt;/del&gt;a &lt;del class=&quot;diffchange diffchange-inline&quot;&gt;společenskými konvencemi &lt;/del&gt;děti začínají rozeznávat kolem 3 let věku. Sebekontrola a regulace emocí se s věkem zlepšuje, ale u každého člověka je jiná závisí i na [[Temperament|temperamentu]]. Obtíže se sebekontrolou v předškolním věku však často do dospívání vymizí.&amp;lt;ref name=&amp;quot;:2&amp;quot; /&amp;gt;&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt;+&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #a3d3ff; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;Morálka se rozvíjí spolu s kognitivním a emočním vývojem, se schopností rozumět emocím a uvědomovat si duševní stavy ostatních lidí. &lt;ins class=&quot;diffchange diffchange-inline&quot;&gt;Děti &lt;/ins&gt;si &lt;ins class=&quot;diffchange diffchange-inline&quot;&gt;také &lt;/ins&gt;postupně osvojují morální pravidla a společenské konvence. &lt;ins class=&quot;diffchange diffchange-inline&quot;&gt;Morální pravidla &lt;/ins&gt;a &lt;ins class=&quot;diffchange diffchange-inline&quot;&gt;společenské konvence &lt;/ins&gt;děti začínají rozeznávat kolem 3 let věku. Sebekontrola a regulace emocí se s věkem zlepšuje, ale u každého člověka je jiná závisí i na [[Temperament|temperamentu]]. Obtíže se sebekontrolou v předškolním věku však často do dospívání vymizí.&amp;lt;ref name=&amp;quot;:2&amp;quot; /&amp;gt;&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;Při zkoumání morálního vývoje je tedy potřeba věnovat pozornost morálnímu uvažování, které souvisí s kognitivním vývojem, schopnosti sebekontroly, která je ovlivněna temperamentem a morálním emocím, které souvisí s emočním vývojem.&amp;lt;ref name=&amp;quot;:2&amp;quot; /&amp;gt;&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;Při zkoumání morálního vývoje je tedy potřeba věnovat pozornost morálnímu uvažování, které souvisí s kognitivním vývojem, schopnosti sebekontroly, která je ovlivněna temperamentem a morálním emocím, které souvisí s emočním vývojem.&amp;lt;ref name=&amp;quot;:2&amp;quot; /&amp;gt;&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;/table&gt;</summary>
		<author><name>Eliska.Slajsova.34</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Sv%C4%9Bdom%C3%AD_a_mor%C3%A1lka._Mor%C3%A1ln%C3%AD_v%C3%BDvoj.&amp;diff=64572&amp;oldid=prev</id>
		<title>Eliska.Slajsova.27 v 4. 4. 2021, 15:30</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Sv%C4%9Bdom%C3%AD_a_mor%C3%A1lka._Mor%C3%A1ln%C3%AD_v%C3%BDvoj.&amp;diff=64572&amp;oldid=prev"/>
		<updated>2021-04-04T15:30:47Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;&lt;/p&gt;
&lt;a href=&quot;https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Sv%C4%9Bdom%C3%AD_a_mor%C3%A1lka._Mor%C3%A1ln%C3%AD_v%C3%BDvoj.&amp;amp;diff=64572&amp;amp;oldid=64571&quot;&gt;Ukázat změny&lt;/a&gt;</summary>
		<author><name>Eliska.Slajsova.27</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Sv%C4%9Bdom%C3%AD_a_mor%C3%A1lka._Mor%C3%A1ln%C3%AD_v%C3%BDvoj.&amp;diff=64571&amp;oldid=prev</id>
		<title>Eliska.Slajsova.26 v 4. 4. 2021, 11:59</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Sv%C4%9Bdom%C3%AD_a_mor%C3%A1lka._Mor%C3%A1ln%C3%AD_v%C3%BDvoj.&amp;diff=64571&amp;oldid=prev"/>
		<updated>2021-04-04T11:59:07Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;&lt;/p&gt;
&lt;a href=&quot;https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Sv%C4%9Bdom%C3%AD_a_mor%C3%A1lka._Mor%C3%A1ln%C3%AD_v%C3%BDvoj.&amp;amp;diff=64571&amp;amp;oldid=64570&quot;&gt;Ukázat změny&lt;/a&gt;</summary>
		<author><name>Eliska.Slajsova.26</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Sv%C4%9Bdom%C3%AD_a_mor%C3%A1lka._Mor%C3%A1ln%C3%AD_v%C3%BDvoj.&amp;diff=64570&amp;oldid=prev</id>
		<title>Eliska.Slajsova.25 v 3. 4. 2021, 10:29</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Sv%C4%9Bdom%C3%AD_a_mor%C3%A1lka._Mor%C3%A1ln%C3%AD_v%C3%BDvoj.&amp;diff=64570&amp;oldid=prev"/>
		<updated>2021-04-03T10:29:32Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;&lt;/p&gt;
&lt;a href=&quot;https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Sv%C4%9Bdom%C3%AD_a_mor%C3%A1lka._Mor%C3%A1ln%C3%AD_v%C3%BDvoj.&amp;amp;diff=64570&amp;amp;oldid=64569&quot;&gt;Ukázat změny&lt;/a&gt;</summary>
		<author><name>Eliska.Slajsova.25</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Sv%C4%9Bdom%C3%AD_a_mor%C3%A1lka._Mor%C3%A1ln%C3%AD_v%C3%BDvoj.&amp;diff=64569&amp;oldid=prev</id>
		<title>Eliska.Slajsova.24 v 2. 4. 2021, 20:05</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Sv%C4%9Bdom%C3%AD_a_mor%C3%A1lka._Mor%C3%A1ln%C3%AD_v%C3%BDvoj.&amp;diff=64569&amp;oldid=prev"/>
		<updated>2021-04-02T20:05:45Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;&lt;/p&gt;
&lt;a href=&quot;https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Sv%C4%9Bdom%C3%AD_a_mor%C3%A1lka._Mor%C3%A1ln%C3%AD_v%C3%BDvoj.&amp;amp;diff=64569&amp;amp;oldid=64568&quot;&gt;Ukázat změny&lt;/a&gt;</summary>
		<author><name>Eliska.Slajsova.24</name></author>
		
	</entry>
</feed>