<?xml version="1.0"?>
<feed xmlns="http://www.w3.org/2005/Atom" xml:lang="cs">
	<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?action=history&amp;feed=atom&amp;title=Telegraf</id>
	<title>Telegraf - Historie editací</title>
	<link rel="self" type="application/atom+xml" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?action=history&amp;feed=atom&amp;title=Telegraf"/>
	<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Telegraf&amp;action=history"/>
	<updated>2026-04-20T22:16:55Z</updated>
	<subtitle>Historie editací této stránky</subtitle>
	<generator>MediaWiki 1.33.0</generator>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Telegraf&amp;diff=28960&amp;oldid=prev</id>
		<title>Marketa.Forstova v 8. 1. 2016, 09:14</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Telegraf&amp;diff=28960&amp;oldid=prev"/>
		<updated>2016-01-08T09:14:48Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;&lt;/p&gt;
&lt;table class=&quot;diff diff-contentalign-left&quot; data-mw=&quot;interface&quot;&gt;
				&lt;col class=&quot;diff-marker&quot; /&gt;
				&lt;col class=&quot;diff-content&quot; /&gt;
				&lt;col class=&quot;diff-marker&quot; /&gt;
				&lt;col class=&quot;diff-content&quot; /&gt;
				&lt;tr class=&quot;diff-title&quot; lang=&quot;cs&quot;&gt;
				&lt;td colspan=&quot;2&quot; style=&quot;background-color: #fff; color: #222; text-align: center;&quot;&gt;← Starší verze&lt;/td&gt;
				&lt;td colspan=&quot;2&quot; style=&quot;background-color: #fff; color: #222; text-align: center;&quot;&gt;Verze z 8. 1. 2016, 09:14&lt;/td&gt;
				&lt;/tr&gt;&lt;tr&gt;&lt;td colspan=&quot;2&quot; class=&quot;diff-lineno&quot; id=&quot;mw-diff-left-l1&quot; &gt;Řádek 1:&lt;/td&gt;
&lt;td colspan=&quot;2&quot; class=&quot;diff-lineno&quot;&gt;Řádek 1:&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;'''Telegraf''' je zařízení nebo systém sloužící k přenosu informací pomocí kódovaného signálu na velké vzdálenosti. Telegrafních systémů existovalo v dějinách více, ale termín je nejvíce spojen s elektrickým telegrafem rozšířeným od poloviny 19. století, který k přenosu zpráv využíval elektrické vedení a rádiové vlny.&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;'''Telegraf''' je zařízení nebo systém sloužící k přenosu informací pomocí kódovaného signálu na velké vzdálenosti. Telegrafních systémů existovalo v dějinách více, ale termín je nejvíce spojen s elektrickým telegrafem rozšířeným od poloviny 19. století, který k přenosu zpráv využíval elektrické vedení a rádiové vlny.&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt;−&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #ffe49c; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;&amp;lt;ref&amp;gt;''Telegraph''. [online]. [cit. 2016-01-08]. Dostupné z http://www.britannica.com/technology/telegraph&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt;+&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #a3d3ff; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;&amp;lt;ref&amp;gt;&lt;ins class=&quot;diffchange diffchange-inline&quot;&gt;MCGILLEM, Clare D. &lt;/ins&gt;''Telegraph''. [online]. [cit. 2016-01-08]. Dostupné z http://www.britannica.com/technology/telegraph&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;==Dálková komunikace ve starověku==&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;==Dálková komunikace ve starověku==&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td colspan=&quot;2&quot; class=&quot;diff-lineno&quot; id=&quot;mw-diff-left-l26&quot; &gt;Řádek 26:&lt;/td&gt;
&lt;td colspan=&quot;2&quot; class=&quot;diff-lineno&quot;&gt;Řádek 26:&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;==Bezdrátový telegraf==&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;==Bezdrátový telegraf==&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt;−&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #ffe49c; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;Bezdrátový telegraf vynalezl italský fyzik Guglielmo Marconi v roce 1896. Zprávy byly vysílány pomocí rádiových vln, jako kód se používala [[morseova abeceda]]&amp;lt;ref&amp;gt;''Guglielmo Marconi''. [online]. [cit. 2016-01-08]. Dostupné z http://www.britannica.com/biography/Guglielmo-Marconi&amp;lt;/ref&amp;gt;.  &lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt;+&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #a3d3ff; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;Bezdrátový telegraf vynalezl italský fyzik Guglielmo Marconi v roce 1896. Zprávy byly vysílány pomocí rádiových vln, jako kód se používala [[morseova abeceda]]&amp;lt;ref&amp;gt;&lt;ins class=&quot;diffchange diffchange-inline&quot;&gt;SMITH-ROSE, Reginald Leslie. &lt;/ins&gt;''Guglielmo Marconi''. [online]. [cit. 2016-01-08]. Dostupné z http://www.britannica.com/biography/Guglielmo-Marconi&amp;lt;/ref&amp;gt;.  &lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;Další metody dálkové komunikace, které se později vyvinuly, telegraf postupně nahradily.&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;Další metody dálkové komunikace, které se později vyvinuly, telegraf postupně nahradily.&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td colspan=&quot;2&quot; class=&quot;diff-lineno&quot; id=&quot;mw-diff-left-l39&quot; &gt;Řádek 39:&lt;/td&gt;
&lt;td colspan=&quot;2&quot; class=&quot;diff-lineno&quot;&gt;Řádek 39:&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;&amp;lt;br /&amp;gt;GLEICK, James. ''Informace: historie, teorie, záplava.'' 1. vyd. v českém jazyce. Praha: Dokořán, 2013. 396 s. Zip (Argo: Dokořán): Dokořán). ISBN 978-80-7363-415-5.&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;&amp;lt;br /&amp;gt;GLEICK, James. ''Informace: historie, teorie, záplava.'' 1. vyd. v českém jazyce. Praha: Dokořán, 2013. 396 s. Zip (Argo: Dokořán): Dokořán). ISBN 978-80-7363-415-5.&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;&amp;lt;br /&amp;gt;KRATOCHVÍL, Jan. ''Přenosové prostředky komunikace v dějinném vývoji: optická telegrafní komunikace.'' Praha, 2008-08-08. 54 s. Bakalářská práce. Univerzita Karlova v Praze, Filosofická fakulta, Ústav informačních studií a knihovnictví. Vedoucí práce Vladimír Smetáček.&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;&amp;lt;br /&amp;gt;KRATOCHVÍL, Jan. ''Přenosové prostředky komunikace v dějinném vývoji: optická telegrafní komunikace.'' Praha, 2008-08-08. 54 s. Bakalářská práce. Univerzita Karlova v Praze, Filosofická fakulta, Ústav informačních studií a knihovnictví. Vedoucí práce Vladimír Smetáček.&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt;−&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #ffe49c; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;&amp;lt;br /&amp;gt;''Telegraph''. [online]. [cit. 2016-01-08]. Dostupné z http://www.britannica.com/technology/telegraph&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt;+&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #a3d3ff; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;ins class=&quot;diffchange diffchange-inline&quot;&gt;MCGILLEM, Clare D. &lt;/ins&gt;''Telegraph''. [online]. [cit. 2016-01-08]. Dostupné z http://www.britannica.com/technology/telegraph&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt;−&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #ffe49c; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;&amp;lt;br /&amp;gt;''Guglielmo Marconi''. [online]. [cit. 2016-01-08]. Dostupné z http://www.britannica.com/biography/Guglielmo-Marconi&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt;+&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #a3d3ff; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;ins class=&quot;diffchange diffchange-inline&quot;&gt;SMITH-ROSE, Reginald Leslie. &lt;/ins&gt;''Guglielmo Marconi''. [online]. [cit. 2016-01-08]. Dostupné z http://www.britannica.com/biography/Guglielmo-Marconi&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;===Související články===&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;===Související články===&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;/table&gt;</summary>
		<author><name>Marketa.Forstova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Telegraf&amp;diff=28959&amp;oldid=prev</id>
		<title>Marketa.Forstova v 8. 1. 2016, 08:55</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Telegraf&amp;diff=28959&amp;oldid=prev"/>
		<updated>2016-01-08T08:55:56Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;&lt;/p&gt;
&lt;table class=&quot;diff diff-contentalign-left&quot; data-mw=&quot;interface&quot;&gt;
				&lt;col class=&quot;diff-marker&quot; /&gt;
				&lt;col class=&quot;diff-content&quot; /&gt;
				&lt;col class=&quot;diff-marker&quot; /&gt;
				&lt;col class=&quot;diff-content&quot; /&gt;
				&lt;tr class=&quot;diff-title&quot; lang=&quot;cs&quot;&gt;
				&lt;td colspan=&quot;2&quot; style=&quot;background-color: #fff; color: #222; text-align: center;&quot;&gt;← Starší verze&lt;/td&gt;
				&lt;td colspan=&quot;2&quot; style=&quot;background-color: #fff; color: #222; text-align: center;&quot;&gt;Verze z 8. 1. 2016, 08:55&lt;/td&gt;
				&lt;/tr&gt;&lt;tr&gt;&lt;td colspan=&quot;2&quot; class=&quot;diff-lineno&quot; id=&quot;mw-diff-left-l1&quot; &gt;Řádek 1:&lt;/td&gt;
&lt;td colspan=&quot;2&quot; class=&quot;diff-lineno&quot;&gt;Řádek 1:&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;'''Telegraf''' je zařízení nebo systém sloužící k přenosu informací pomocí kódovaného signálu na velké vzdálenosti. Telegrafních systémů existovalo v dějinách více, ale termín je nejvíce spojen s elektrickým telegrafem rozšířeným od poloviny 19. století, který k přenosu zpráv využíval elektrické vedení a rádiové vlny.&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;'''Telegraf''' je zařízení nebo systém sloužící k přenosu informací pomocí kódovaného signálu na velké vzdálenosti. Telegrafních systémů existovalo v dějinách více, ale termín je nejvíce spojen s elektrickým telegrafem rozšířeným od poloviny 19. století, který k přenosu zpráv využíval elektrické vedení a rádiové vlny.&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt;−&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #ffe49c; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;&amp;lt;ref&amp;gt;''Telegraph''. [cit. 2016-01-08]. Dostupné z http://www.britannica.com/technology/telegraph&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt;+&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #a3d3ff; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;&amp;lt;ref&amp;gt;''Telegraph''&lt;ins class=&quot;diffchange diffchange-inline&quot;&gt;. [online]&lt;/ins&gt;. [cit. 2016-01-08]. Dostupné z http://www.britannica.com/technology/telegraph&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;==Dálková komunikace ve starověku==&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;==Dálková komunikace ve starověku==&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td colspan=&quot;2&quot; class=&quot;diff-lineno&quot; id=&quot;mw-diff-left-l10&quot; &gt;Řádek 10:&lt;/td&gt;
&lt;td colspan=&quot;2&quot; class=&quot;diff-lineno&quot;&gt;Řádek 10:&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;[[File:Télégraphe Chappe 2.jpg|thumb|right|Optický telegraf]]&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;[[File:Télégraphe Chappe 2.jpg|thumb|right|Optický telegraf]]&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;Anglický fyzik '''Robert Hooke''' vytvořil v polovině 17. století vynález, který je považován za první model moderního optického telegrafu. Jednalo se o stanice tvořené konstrukcí s černou deskou, na kterou se zobrazovaly znaky symbolizující písmena nebo celé předem domluvené výrazy.&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;Anglický fyzik '''Robert Hooke''' vytvořil v polovině 17. století vynález, který je považován za první model moderního optického telegrafu. Jednalo se o stanice tvořené konstrukcí s černou deskou, na kterou se zobrazovaly znaky symbolizující písmena nebo celé předem domluvené výrazy.&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt;−&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #ffe49c; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;&amp;lt;ref&amp;gt;FIGUIER, Louis. ''Les Merveilles de la science ou description populaire des inventions modernes: Tome 2.''[online]. Paris: Librairie Furne, Editeurs Jouvet et Cie. 1868. str. 10–11[cit. 2016-01-08]. Dostupné z: http://gallica.bnf.fr/ark:/12148/bpt6k24675w.r=&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt;+&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #a3d3ff; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;&amp;lt;ref&amp;gt;FIGUIER, Louis. ''Les Merveilles de la science ou description populaire des inventions modernes: Tome 2.'' [online]. Paris: Librairie Furne, Editeurs Jouvet et Cie. 1868. str. 10–11[cit. 2016-01-08]. Dostupné z: http://gallica.bnf.fr/ark:/12148/bpt6k24675w.r=&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td colspan=&quot;2&quot; class=&quot;diff-lineno&quot; id=&quot;mw-diff-left-l22&quot; &gt;Řádek 22:&lt;/td&gt;
&lt;td colspan=&quot;2&quot; class=&quot;diff-lineno&quot;&gt;Řádek 22:&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;Elektrické telegrafy, které se používaly v praxi, byly vyvinuty ve 30. letech 19. století v Anglii a v Americe nezávisle na sobě. V Anglii sestrojili William Cooke a Charles Wheatstone elektrický telegraf, který fungoval s pomocí magnetických střelek. Nejdříve se tři střelky vychylovaly do stran a kombinací výchylek tvořily signály, poté byly přidány hodinové kotouče, na kterých se ukazovala písmena, další verze byla tvořená pěti ručičkami ukazujícími na písmena zapsaná v mřížce. V Americe sestrojili telegraf, který přešel do praxe, 	[[Samuel Morse]] s [[ALfred Vail|Alfredem Vailem]]. Místo elektromagnetických střelek posílali signál pomocí páčky s pružinou, kterou se přerušoval a zapojoval obvod. Této páčce se říkalo '''telegrafický klíč'''.  &lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;Elektrické telegrafy, které se používaly v praxi, byly vyvinuty ve 30. letech 19. století v Anglii a v Americe nezávisle na sobě. V Anglii sestrojili William Cooke a Charles Wheatstone elektrický telegraf, který fungoval s pomocí magnetických střelek. Nejdříve se tři střelky vychylovaly do stran a kombinací výchylek tvořily signály, poté byly přidány hodinové kotouče, na kterých se ukazovala písmena, další verze byla tvořená pěti ručičkami ukazujícími na písmena zapsaná v mřížce. V Americe sestrojili telegraf, který přešel do praxe, 	[[Samuel Morse]] s [[ALfred Vail|Alfredem Vailem]]. Místo elektromagnetických střelek posílali signál pomocí páčky s pružinou, kterou se přerušoval a zapojoval obvod. Této páčce se říkalo '''telegrafický klíč'''.  &lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt;−&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #ffe49c; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;Nástup elektrických telegrafů měl zásadní společenský význam, protože informace se mohly přenášet na velké vzdálenosti rychleji než kdy dřív a zároveň neměly žádný fyzický nosič.  &lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt;+&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #a3d3ff; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;Nástup elektrických telegrafů měl zásadní společenský význam, protože informace se mohly přenášet na velké vzdálenosti rychleji než kdy dřív a zároveň neměly žádný fyzický nosič&lt;ins class=&quot;diffchange diffchange-inline&quot;&gt;. Významná byla i skutečnost, že byly na rozdíl od Chappeho telegrafu využívány k  obchodním a soukromým účelům, takže jejich vliv na každodenní život lidí byl větší&lt;/ins&gt;.&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;&amp;lt;ref name=&amp;quot;Gleick&amp;quot;&amp;gt;GLEICK, James. ''Informace: historie, teorie, záplava.'' 1. vyd. v českém jazyce. Praha: Dokořán, 2013. 396 s. Zip (Argo: Dokořán): Dokořán). ISBN 978-80-7363-415-5.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;&amp;lt;ref name=&amp;quot;Gleick&amp;quot;&amp;gt;GLEICK, James. ''Informace: historie, teorie, záplava.'' 1. vyd. v českém jazyce. Praha: Dokořán, 2013. 396 s. Zip (Argo: Dokořán): Dokořán). ISBN 978-80-7363-415-5.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;==Bezdrátový telegraf==&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;==Bezdrátový telegraf==&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt;−&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #ffe49c; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;Bezdrátový telegraf vynalezl italský fyzik Guglielmo Marconi v roce 1896. Zprávy byly vysílány pomocí rádiových vln, jako kód se používala [[morseova abeceda]]&amp;lt;ref&amp;gt;''Guglielmo Marconi''. [cit. 2016-01-08]. Dostupné z http://www.britannica.com/biography/Guglielmo-Marconi&amp;lt;/ref&amp;gt;.  &lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt;+&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #a3d3ff; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;Bezdrátový telegraf vynalezl italský fyzik Guglielmo Marconi v roce 1896. Zprávy byly vysílány pomocí rádiových vln, jako kód se používala [[morseova abeceda]]&amp;lt;ref&amp;gt;''Guglielmo Marconi''&lt;ins class=&quot;diffchange diffchange-inline&quot;&gt;. [online]&lt;/ins&gt;. [cit. 2016-01-08]. Dostupné z http://www.britannica.com/biography/Guglielmo-Marconi&amp;lt;/ref&amp;gt;.  &lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;Další metody dálkové komunikace, které se později vyvinuly, telegraf postupně nahradily.&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;Další metody dálkové komunikace, které se později vyvinuly, telegraf postupně nahradily.&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td colspan=&quot;2&quot; class=&quot;diff-lineno&quot; id=&quot;mw-diff-left-l36&quot; &gt;Řádek 36:&lt;/td&gt;
&lt;td colspan=&quot;2&quot; class=&quot;diff-lineno&quot;&gt;Řádek 36:&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;===Použitá literatura===&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;===Použitá literatura===&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt;−&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #ffe49c; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;FIGUIER, Louis. ''Les Merveilles de la science ou description populaire des inventions modernes: Tome 2.''[online].  Paris: Librairie Furne, Editeurs Jouvet et Cie. 1868. [cit. 2016-01-08]. Dostupné z: http://gallica.bnf.fr/ark:/12148/bpt6k24675w.r=&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt;+&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #a3d3ff; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;FIGUIER, Louis. ''Les Merveilles de la science ou description populaire des inventions modernes: Tome 2.'' [online].  Paris: Librairie Furne, Editeurs Jouvet et Cie. 1868. [cit. 2016-01-08]. Dostupné z: http://gallica.bnf.fr/ark:/12148/bpt6k24675w.r=&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;&amp;lt;br /&amp;gt;GLEICK, James. ''Informace: historie, teorie, záplava.'' 1. vyd. v českém jazyce. Praha: Dokořán, 2013. 396 s. Zip (Argo: Dokořán): Dokořán). ISBN 978-80-7363-415-5.&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;&amp;lt;br /&amp;gt;GLEICK, James. ''Informace: historie, teorie, záplava.'' 1. vyd. v českém jazyce. Praha: Dokořán, 2013. 396 s. Zip (Argo: Dokořán): Dokořán). ISBN 978-80-7363-415-5.&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;&amp;lt;br /&amp;gt;KRATOCHVÍL, Jan. ''Přenosové prostředky komunikace v dějinném vývoji: optická telegrafní komunikace.'' Praha, 2008-08-08. 54 s. Bakalářská práce. Univerzita Karlova v Praze, Filosofická fakulta, Ústav informačních studií a knihovnictví. Vedoucí práce Vladimír Smetáček.&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;&amp;lt;br /&amp;gt;KRATOCHVÍL, Jan. ''Přenosové prostředky komunikace v dějinném vývoji: optická telegrafní komunikace.'' Praha, 2008-08-08. 54 s. Bakalářská práce. Univerzita Karlova v Praze, Filosofická fakulta, Ústav informačních studií a knihovnictví. Vedoucí práce Vladimír Smetáček.&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt;−&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #ffe49c; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;&amp;lt;br /&amp;gt;''Telegraph''. [cit. 2016-01-08]. Dostupné z http://www.britannica.com/technology/telegraph&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt;+&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #a3d3ff; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;&amp;lt;br /&amp;gt;''Telegraph''&lt;ins class=&quot;diffchange diffchange-inline&quot;&gt;. [online]&lt;/ins&gt;. [cit. 2016-01-08]. Dostupné z http://www.britannica.com/technology/telegraph&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt;−&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #ffe49c; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;&amp;lt;br /&amp;gt;''Guglielmo Marconi''. [cit. 2016-01-08]. Dostupné z http://www.britannica.com/biography/Guglielmo-Marconi&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt;+&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #a3d3ff; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;&amp;lt;br /&amp;gt;''Guglielmo Marconi''&lt;ins class=&quot;diffchange diffchange-inline&quot;&gt;. [online]&lt;/ins&gt;. [cit. 2016-01-08]. Dostupné z http://www.britannica.com/biography/Guglielmo-Marconi&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;===Související články===&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;===Související články===&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;/table&gt;</summary>
		<author><name>Marketa.Forstova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Telegraf&amp;diff=28958&amp;oldid=prev</id>
		<title>Marketa.Forstova v 8. 1. 2016, 08:43</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Telegraf&amp;diff=28958&amp;oldid=prev"/>
		<updated>2016-01-08T08:43:03Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;&lt;/p&gt;
&lt;table class=&quot;diff diff-contentalign-left&quot; data-mw=&quot;interface&quot;&gt;
				&lt;col class=&quot;diff-marker&quot; /&gt;
				&lt;col class=&quot;diff-content&quot; /&gt;
				&lt;col class=&quot;diff-marker&quot; /&gt;
				&lt;col class=&quot;diff-content&quot; /&gt;
				&lt;tr class=&quot;diff-title&quot; lang=&quot;cs&quot;&gt;
				&lt;td colspan=&quot;2&quot; style=&quot;background-color: #fff; color: #222; text-align: center;&quot;&gt;← Starší verze&lt;/td&gt;
				&lt;td colspan=&quot;2&quot; style=&quot;background-color: #fff; color: #222; text-align: center;&quot;&gt;Verze z 8. 1. 2016, 08:43&lt;/td&gt;
				&lt;/tr&gt;&lt;tr&gt;&lt;td colspan=&quot;2&quot; class=&quot;diff-lineno&quot; id=&quot;mw-diff-left-l10&quot; &gt;Řádek 10:&lt;/td&gt;
&lt;td colspan=&quot;2&quot; class=&quot;diff-lineno&quot;&gt;Řádek 10:&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;[[File:Télégraphe Chappe 2.jpg|thumb|right|Optický telegraf]]&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;[[File:Télégraphe Chappe 2.jpg|thumb|right|Optický telegraf]]&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;Anglický fyzik '''Robert Hooke''' vytvořil v polovině 17. století vynález, který je považován za první model moderního optického telegrafu. Jednalo se o stanice tvořené konstrukcí s černou deskou, na kterou se zobrazovaly znaky symbolizující písmena nebo celé předem domluvené výrazy.&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;Anglický fyzik '''Robert Hooke''' vytvořil v polovině 17. století vynález, který je považován za první model moderního optického telegrafu. Jednalo se o stanice tvořené konstrukcí s černou deskou, na kterou se zobrazovaly znaky symbolizující písmena nebo celé předem domluvené výrazy.&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt;−&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #ffe49c; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;&amp;lt;ref&amp;gt;FIGUIER, Louis&lt;del class=&quot;diffchange diffchange-inline&quot;&gt;. 1868&lt;/del&gt;. ''Les Merveilles de la science ou description populaire des inventions modernes: Tome 2.'' Paris: Librairie Furne, Editeurs Jouvet et Cie. str. 10–11[cit. 2016-01-08]. Dostupné z: http://gallica.bnf.fr/ark:/12148/bpt6k24675w.r=&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt;+&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #a3d3ff; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;&amp;lt;ref&amp;gt;FIGUIER, Louis. ''Les Merveilles de la science ou description populaire des inventions modernes: Tome 2.''&lt;ins class=&quot;diffchange diffchange-inline&quot;&gt;[online]. &lt;/ins&gt;Paris: Librairie Furne, Editeurs Jouvet et Cie&lt;ins class=&quot;diffchange diffchange-inline&quot;&gt;. 1868&lt;/ins&gt;. str. 10–11[cit. 2016-01-08]. Dostupné z: http://gallica.bnf.fr/ark:/12148/bpt6k24675w.r=&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;První široce využívaný optický telegraf sestrojil Francouz '''Claude Chappe''' se svými bratry v období po Velké francouzské revoluci. Bylo to zařízení s příčným nosníkem a dvěma rameny ovládanými pomocí provazů. Ramena šlo nastavit do sedmi úhlů po 45° a otočný nosník se mohl vyskytovat ve dvou polohách.  Natáčením ramen a nosníku vzniklo 98 konfigurací představujících 98 různých signálů. Tyto signály znázorňovaly nejen písmena abecedy a čísla, ale také sdělovaly informace související s řízením provozu (např. začátek a konec vysílání). Další znaky odpovídaly položkám v kódovacích tabulkách. Zprávy se přenášely tak, že jedna věž vyslala sled signálů k další, na dohled vzdálené, věži, ze které byla zpráva předána dál až na místo určení. Vzdálenost mezi věžemi byla 11 až 15 kilometrů. V roce 1793 byla postavena první řada 18 telegrafních věží mezi Paříží a severofrancouzským Lille a v následujících letech se telegrafní síť postupně rozrůstala. Byla tehdy používána výhradně pro politické účely a jako komunikační prostředek ji používala vláda a armáda. Chappeho systém se rozšířil i v jiných evropských zemích, než byl v polovině 19. století nahrazen elektrickým telegrafem.&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;První široce využívaný optický telegraf sestrojil Francouz '''Claude Chappe''' se svými bratry v období po Velké francouzské revoluci. Bylo to zařízení s příčným nosníkem a dvěma rameny ovládanými pomocí provazů. Ramena šlo nastavit do sedmi úhlů po 45° a otočný nosník se mohl vyskytovat ve dvou polohách.  Natáčením ramen a nosníku vzniklo 98 konfigurací představujících 98 různých signálů. Tyto signály znázorňovaly nejen písmena abecedy a čísla, ale také sdělovaly informace související s řízením provozu (např. začátek a konec vysílání). Další znaky odpovídaly položkám v kódovacích tabulkách. Zprávy se přenášely tak, že jedna věž vyslala sled signálů k další, na dohled vzdálené, věži, ze které byla zpráva předána dál až na místo určení. Vzdálenost mezi věžemi byla 11 až 15 kilometrů. V roce 1793 byla postavena první řada 18 telegrafních věží mezi Paříží a severofrancouzským Lille a v následujících letech se telegrafní síť postupně rozrůstala. Byla tehdy používána výhradně pro politické účely a jako komunikační prostředek ji používala vláda a armáda. Chappeho systém se rozšířil i v jiných evropských zemích, než byl v polovině 19. století nahrazen elektrickým telegrafem.&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt;−&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #ffe49c; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;&amp;lt;ref name=&amp;quot;Gleick&amp;quot;&amp;gt;GLEICK, James&lt;del class=&quot;diffchange diffchange-inline&quot;&gt;. 2013&lt;/del&gt;. ''Informace: historie, teorie, záplava.'' 1. vyd. v českém jazyce. Praha: Dokořán, 396 s. Zip (Argo: Dokořán): Dokořán). ISBN 978-80-7363-415-5.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt;+&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #a3d3ff; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;&amp;lt;ref name=&amp;quot;Gleick&amp;quot;&amp;gt;GLEICK, James. ''Informace: historie, teorie, záplava.'' 1. vyd. v českém jazyce. Praha: Dokořán, &lt;ins class=&quot;diffchange diffchange-inline&quot;&gt;2013. &lt;/ins&gt;396 s. Zip (Argo: Dokořán): Dokořán). ISBN 978-80-7363-415-5.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;==Elektrický telegraf==&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;==Elektrický telegraf==&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td colspan=&quot;2&quot; class=&quot;diff-lineno&quot; id=&quot;mw-diff-left-l23&quot; &gt;Řádek 23:&lt;/td&gt;
&lt;td colspan=&quot;2&quot; class=&quot;diff-lineno&quot;&gt;Řádek 23:&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;Nástup elektrických telegrafů měl zásadní společenský význam, protože informace se mohly přenášet na velké vzdálenosti rychleji než kdy dřív a zároveň neměly žádný fyzický nosič.  &lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;Nástup elektrických telegrafů měl zásadní společenský význam, protože informace se mohly přenášet na velké vzdálenosti rychleji než kdy dřív a zároveň neměly žádný fyzický nosič.  &lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt;−&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #ffe49c; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;&amp;lt;ref name=&amp;quot;Gleick&amp;quot;&amp;gt;GLEICK, James&lt;del class=&quot;diffchange diffchange-inline&quot;&gt;. 2013&lt;/del&gt;. ''Informace: historie, teorie, záplava.'' 1. vyd. v českém jazyce. Praha: Dokořán, 396 s. Zip (Argo: Dokořán): Dokořán). ISBN 978-80-7363-415-5.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt;+&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #a3d3ff; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;&amp;lt;ref name=&amp;quot;Gleick&amp;quot;&amp;gt;GLEICK, James. ''Informace: historie, teorie, záplava.'' 1. vyd. v českém jazyce. Praha: Dokořán, &lt;ins class=&quot;diffchange diffchange-inline&quot;&gt;2013. &lt;/ins&gt;396 s. Zip (Argo: Dokořán): Dokořán). ISBN 978-80-7363-415-5.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;==Bezdrátový telegraf==&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;==Bezdrátový telegraf==&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td colspan=&quot;2&quot; class=&quot;diff-lineno&quot; id=&quot;mw-diff-left-l36&quot; &gt;Řádek 36:&lt;/td&gt;
&lt;td colspan=&quot;2&quot; class=&quot;diff-lineno&quot;&gt;Řádek 36:&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;===Použitá literatura===&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;===Použitá literatura===&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt;−&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #ffe49c; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;FIGUIER, Louis&lt;del class=&quot;diffchange diffchange-inline&quot;&gt;. 1868&lt;/del&gt;. ''Les Merveilles de la science ou description populaire des inventions modernes: Tome 2.'' Paris: Librairie Furne, Editeurs Jouvet et Cie. [cit. 2016-01-08]. Dostupné z: http://gallica.bnf.fr/ark:/12148/bpt6k24675w.r=&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt;+&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #a3d3ff; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;FIGUIER, Louis. ''Les Merveilles de la science ou description populaire des inventions modernes: Tome 2.''&lt;ins class=&quot;diffchange diffchange-inline&quot;&gt;[online].  &lt;/ins&gt;Paris: Librairie Furne, Editeurs Jouvet et Cie&lt;ins class=&quot;diffchange diffchange-inline&quot;&gt;. 1868&lt;/ins&gt;. [cit. 2016-01-08]. Dostupné z: http://gallica.bnf.fr/ark:/12148/bpt6k24675w.r=&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt;−&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #ffe49c; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;&amp;lt;br /&amp;gt;GLEICK, James&lt;del class=&quot;diffchange diffchange-inline&quot;&gt;. 2013&lt;/del&gt;. ''Informace: historie, teorie, záplava.'' 1. vyd. v českém jazyce. Praha: Dokořán, 396 s. Zip (Argo: Dokořán): Dokořán). ISBN 978-80-7363-415-5.&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt;+&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #a3d3ff; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;&amp;lt;br /&amp;gt;GLEICK, James. ''Informace: historie, teorie, záplava.'' 1. vyd. v českém jazyce. Praha: Dokořán, &lt;ins class=&quot;diffchange diffchange-inline&quot;&gt;2013. &lt;/ins&gt;396 s. Zip (Argo: Dokořán): Dokořán). ISBN 978-80-7363-415-5.&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;&amp;lt;br /&amp;gt;KRATOCHVÍL, Jan. ''Přenosové prostředky komunikace v dějinném vývoji: optická telegrafní komunikace.'' Praha, 2008-08-08. 54 s. Bakalářská práce. Univerzita Karlova v Praze, Filosofická fakulta, Ústav informačních studií a knihovnictví. Vedoucí práce Vladimír Smetáček.&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;&amp;lt;br /&amp;gt;KRATOCHVÍL, Jan. ''Přenosové prostředky komunikace v dějinném vývoji: optická telegrafní komunikace.'' Praha, 2008-08-08. 54 s. Bakalářská práce. Univerzita Karlova v Praze, Filosofická fakulta, Ústav informačních studií a knihovnictví. Vedoucí práce Vladimír Smetáček.&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;&amp;lt;br /&amp;gt;''Telegraph''. [cit. 2016-01-08]. Dostupné z http://www.britannica.com/technology/telegraph&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;&amp;lt;br /&amp;gt;''Telegraph''. [cit. 2016-01-08]. Dostupné z http://www.britannica.com/technology/telegraph&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;/table&gt;</summary>
		<author><name>Marketa.Forstova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Telegraf&amp;diff=28957&amp;oldid=prev</id>
		<title>Marketa.Forstova v 8. 1. 2016, 08:28</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Telegraf&amp;diff=28957&amp;oldid=prev"/>
		<updated>2016-01-08T08:28:44Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;&lt;/p&gt;
&lt;table class=&quot;diff diff-contentalign-left&quot; data-mw=&quot;interface&quot;&gt;
				&lt;col class=&quot;diff-marker&quot; /&gt;
				&lt;col class=&quot;diff-content&quot; /&gt;
				&lt;col class=&quot;diff-marker&quot; /&gt;
				&lt;col class=&quot;diff-content&quot; /&gt;
				&lt;tr class=&quot;diff-title&quot; lang=&quot;cs&quot;&gt;
				&lt;td colspan=&quot;2&quot; style=&quot;background-color: #fff; color: #222; text-align: center;&quot;&gt;← Starší verze&lt;/td&gt;
				&lt;td colspan=&quot;2&quot; style=&quot;background-color: #fff; color: #222; text-align: center;&quot;&gt;Verze z 8. 1. 2016, 08:28&lt;/td&gt;
				&lt;/tr&gt;&lt;tr&gt;&lt;td colspan=&quot;2&quot; class=&quot;diff-lineno&quot; id=&quot;mw-diff-left-l1&quot; &gt;Řádek 1:&lt;/td&gt;
&lt;td colspan=&quot;2&quot; class=&quot;diff-lineno&quot;&gt;Řádek 1:&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt;−&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #ffe49c; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;&lt;del class=&quot;diffchange diffchange-inline&quot;&gt;{{Pracuje se}}&lt;/del&gt;&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt;+&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #a3d3ff; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt; &lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;'''Telegraf''' je zařízení nebo systém sloužící k přenosu informací pomocí kódovaného signálu na velké vzdálenosti. Telegrafních systémů existovalo v dějinách více, ale termín je nejvíce spojen s elektrickým telegrafem rozšířeným od poloviny 19. století, který k přenosu zpráv využíval elektrické vedení a rádiové vlny.&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;'''Telegraf''' je zařízení nebo systém sloužící k přenosu informací pomocí kódovaného signálu na velké vzdálenosti. Telegrafních systémů existovalo v dějinách více, ale termín je nejvíce spojen s elektrickým telegrafem rozšířeným od poloviny 19. století, který k přenosu zpráv využíval elektrické vedení a rádiové vlny.&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;&amp;lt;ref&amp;gt;''Telegraph''. [cit. 2016-01-08]. Dostupné z http://www.britannica.com/technology/telegraph&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;&amp;lt;ref&amp;gt;''Telegraph''. [cit. 2016-01-08]. Dostupné z http://www.britannica.com/technology/telegraph&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt;−&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #ffe49c; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;&lt;del class=&quot;diffchange diffchange-inline&quot;&gt;=&lt;/del&gt;==Dálková komunikace ve starověku&lt;del class=&quot;diffchange diffchange-inline&quot;&gt;=&lt;/del&gt;==&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt;+&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #a3d3ff; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;==Dálková komunikace ve starověku==&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt;−&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #ffe49c; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;Lidé používali prostředky pro komunikaci na velké vzdálenosti již ve 4. století př. n. l. Ze starověkého Řecka a Říma je například známé využití ohňových signálů, kterými se ovšem daly vysílat jen předem definované zprávy. Později se v Řecku začal používat tzv. pochodňový telegraf, kterým bylo možné pomocí dvou sad po pěti pochodních vysílat jednotlivá písmena abecedy. Tyto vynálezy však nebyly dále rozvíjeny a k dalšímu posunu v dálkové komunikaci došlo až v 18. století.  &lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt;+&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #a3d3ff; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;Lidé používali prostředky pro komunikaci na velké vzdálenosti již ve 4. století př. n. l. Ze starověkého Řecka a Říma je například známé využití ohňových signálů, kterými se ovšem daly vysílat jen předem definované zprávy. Později se v Řecku začal používat tzv. &lt;ins class=&quot;diffchange diffchange-inline&quot;&gt;'''&lt;/ins&gt;pochodňový telegraf&lt;ins class=&quot;diffchange diffchange-inline&quot;&gt;'''&lt;/ins&gt;, kterým bylo možné pomocí dvou sad po pěti pochodních vysílat jednotlivá písmena abecedy. Tyto vynálezy však nebyly dále rozvíjeny a k dalšímu posunu v dálkové komunikaci došlo až v 18. století.  &lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;&amp;lt;ref&amp;gt;KRATOCHVÍL, Jan. ''Přenosové prostředky komunikace v dějinném vývoji: optická telegrafní komunikace.'' Praha, 2008-08-08. str. 12–18. Bakalářská práce. Univerzita Karlova v Praze, Filosofická fakulta, Ústav informačních studií a knihovnictví. Vedoucí práce Vladimír Smetáček.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;&amp;lt;ref&amp;gt;KRATOCHVÍL, Jan. ''Přenosové prostředky komunikace v dějinném vývoji: optická telegrafní komunikace.'' Praha, 2008-08-08. str. 12–18. Bakalářská práce. Univerzita Karlova v Praze, Filosofická fakulta, Ústav informačních studií a knihovnictví. Vedoucí práce Vladimír Smetáček.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt;−&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #ffe49c; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;&lt;del class=&quot;diffchange diffchange-inline&quot;&gt;=&lt;/del&gt;==Optický telegraf&lt;del class=&quot;diffchange diffchange-inline&quot;&gt;=&lt;/del&gt;==&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt;+&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #a3d3ff; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;==Optický telegraf==&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;[[File:Télégraphe Chappe 2.jpg|thumb|right|Optický telegraf]]&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;[[File:Télégraphe Chappe 2.jpg|thumb|right|Optický telegraf]]&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt;−&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #ffe49c; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;Anglický fyzik Robert Hooke vytvořil v polovině 17. století vynález, který je považován za první model moderního optického telegrafu. Jednalo se o stanice tvořené konstrukcí s černou deskou, na kterou se zobrazovaly znaky symbolizující písmena nebo celé předem domluvené výrazy.&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt;+&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #a3d3ff; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;Anglický fyzik &lt;ins class=&quot;diffchange diffchange-inline&quot;&gt;'''&lt;/ins&gt;Robert Hooke&lt;ins class=&quot;diffchange diffchange-inline&quot;&gt;''' &lt;/ins&gt;vytvořil v polovině 17. století vynález, který je považován za první model moderního optického telegrafu. Jednalo se o stanice tvořené konstrukcí s černou deskou, na kterou se zobrazovaly znaky symbolizující písmena nebo celé předem domluvené výrazy.&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;&amp;lt;ref&amp;gt;FIGUIER, Louis. 1868. ''Les Merveilles de la science ou description populaire des inventions modernes: Tome 2.'' Paris: Librairie Furne, Editeurs Jouvet et Cie. str. 10–11[cit. 2016-01-08]. Dostupné z: http://gallica.bnf.fr/ark:/12148/bpt6k24675w.r=&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;&amp;lt;ref&amp;gt;FIGUIER, Louis. 1868. ''Les Merveilles de la science ou description populaire des inventions modernes: Tome 2.'' Paris: Librairie Furne, Editeurs Jouvet et Cie. str. 10–11[cit. 2016-01-08]. Dostupné z: http://gallica.bnf.fr/ark:/12148/bpt6k24675w.r=&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt;−&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #ffe49c; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;První široce využívaný optický telegraf sestrojil Francouz Claude Chappe se svými bratry v období po Velké francouzské revoluci. Bylo to zařízení s příčným nosníkem a dvěma rameny ovládanými pomocí provazů. Ramena šlo nastavit do sedmi úhlů po 45° a otočný nosník se mohl vyskytovat ve dvou polohách.  Natáčením ramen a nosníku vzniklo 98 konfigurací představujících 98 různých signálů. Tyto signály znázorňovaly nejen písmena abecedy a čísla, ale také sdělovaly informace související s řízením provozu (např. začátek a konec vysílání). Další znaky odpovídaly položkám v kódovacích tabulkách. Zprávy se přenášely tak, že jedna věž vyslala sled signálů k další, na dohled vzdálené, věži, ze které byla zpráva předána dál až na místo určení. Vzdálenost mezi věžemi byla 11 až 15 kilometrů. V roce 1793 byla postavena první řada 18 telegrafních věží mezi Paříží a severofrancouzským Lille a v následujících letech se telegrafní síť postupně rozrůstala. Byla tehdy používána výhradně pro politické účely a jako komunikační prostředek ji používala vláda a armáda. Chappeho systém se rozšířil i v jiných evropských zemích, než byl v polovině 19. století nahrazen elektrickým telegrafem.&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt;+&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #a3d3ff; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;První široce využívaný optický telegraf sestrojil Francouz &lt;ins class=&quot;diffchange diffchange-inline&quot;&gt;'''&lt;/ins&gt;Claude Chappe&lt;ins class=&quot;diffchange diffchange-inline&quot;&gt;''' &lt;/ins&gt;se svými bratry v období po Velké francouzské revoluci. Bylo to zařízení s příčným nosníkem a dvěma rameny ovládanými pomocí provazů. Ramena šlo nastavit do sedmi úhlů po 45° a otočný nosník se mohl vyskytovat ve dvou polohách.  Natáčením ramen a nosníku vzniklo 98 konfigurací představujících 98 různých signálů. Tyto signály znázorňovaly nejen písmena abecedy a čísla, ale také sdělovaly informace související s řízením provozu (např. začátek a konec vysílání). Další znaky odpovídaly položkám v kódovacích tabulkách. Zprávy se přenášely tak, že jedna věž vyslala sled signálů k další, na dohled vzdálené, věži, ze které byla zpráva předána dál až na místo určení. Vzdálenost mezi věžemi byla 11 až 15 kilometrů. V roce 1793 byla postavena první řada 18 telegrafních věží mezi Paříží a severofrancouzským Lille a v následujících letech se telegrafní síť postupně rozrůstala. Byla tehdy používána výhradně pro politické účely a jako komunikační prostředek ji používala vláda a armáda. Chappeho systém se rozšířil i v jiných evropských zemích, než byl v polovině 19. století nahrazen elektrickým telegrafem.&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;&amp;lt;ref name=&amp;quot;Gleick&amp;quot;&amp;gt;GLEICK, James. 2013. ''Informace: historie, teorie, záplava.'' 1. vyd. v českém jazyce. Praha: Dokořán, 396 s. Zip (Argo: Dokořán): Dokořán). ISBN 978-80-7363-415-5.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;&amp;lt;ref name=&amp;quot;Gleick&amp;quot;&amp;gt;GLEICK, James. 2013. ''Informace: historie, teorie, záplava.'' 1. vyd. v českém jazyce. Praha: Dokořán, 396 s. Zip (Argo: Dokořán): Dokořán). ISBN 978-80-7363-415-5.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt;−&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #ffe49c; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;&lt;del class=&quot;diffchange diffchange-inline&quot;&gt;=&lt;/del&gt;==Elektrický telegraf&lt;del class=&quot;diffchange diffchange-inline&quot;&gt;=&lt;/del&gt;==&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt;+&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #a3d3ff; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;==Elektrický telegraf==&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;[[File:Samuel Morse 1845.jpg|thumb|right|Samuel Morse]]&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;[[File:Samuel Morse 1845.jpg|thumb|right|Samuel Morse]]&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;Od konce 18. století začali se nezávisle na sobě vynálezci na různých místech světa vymýšlet, jak by se k dálkové komunikaci dal využít elektrické vodiče. Švýcar Georges-Louis Le Sage navrhl systém s 24 dráty, každý drát by značil jedno písmeno, které by přenášely proud, který by následně rozhýbal kuličku. Toto řešení se ukázalo jako nepoužitelné, protože k němu bylo potřeba příliš mnoho drátů. Němec Samuel Thomas von Sömmerring vyvinul bublinový telegraf: proud procházel dráty ve vodě a vyvíjel tak bubliny tak, že každý shuk bublin představoval jedno písmeno. Američan Harrison Gray Dyer zase pomocí elektrických jisker vytvářel kyselinu dusičnou, která obarvovala lakmusový papír. Němci Carl Friedrich Gauss a Wilhelm Weber navrhli systém využívající magnetickou střelku vychylovanou elektrickým proudem. Střelku bylo možné vychýlit vpravo nebo vlevo a určitý počet vychýlením jedním a druhým směrem znamenal určité písmeno. Žádný z výše uvedených systémů se ovšem neuchytil.&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;Od konce 18. století začali se nezávisle na sobě vynálezci na různých místech světa vymýšlet, jak by se k dálkové komunikaci dal využít elektrické vodiče. Švýcar Georges-Louis Le Sage navrhl systém s 24 dráty, každý drát by značil jedno písmeno, které by přenášely proud, který by následně rozhýbal kuličku. Toto řešení se ukázalo jako nepoužitelné, protože k němu bylo potřeba příliš mnoho drátů. Němec Samuel Thomas von Sömmerring vyvinul bublinový telegraf: proud procházel dráty ve vodě a vyvíjel tak bubliny tak, že každý shuk bublin představoval jedno písmeno. Američan Harrison Gray Dyer zase pomocí elektrických jisker vytvářel kyselinu dusičnou, která obarvovala lakmusový papír. Němci Carl Friedrich Gauss a Wilhelm Weber navrhli systém využívající magnetickou střelku vychylovanou elektrickým proudem. Střelku bylo možné vychýlit vpravo nebo vlevo a určitý počet vychýlením jedním a druhým směrem znamenal určité písmeno. Žádný z výše uvedených systémů se ovšem neuchytil.&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt;−&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #ffe49c; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;Elektrické telegrafy, které se používaly v praxi, byly vyvinuty ve 30. letech 19. století v Anglii a v Americe nezávisle na sobě. V Anglii sestrojili William Cooke a Charles Wheatstone elektrický telegraf, který fungoval s pomocí magnetických střelek. Nejdříve se tři střelky vychylovaly do stran a kombinací výchylek tvořily signály, poté byly přidány hodinové kotouče, na kterých se ukazovala písmena, další verze byla tvořená pěti ručičkami ukazujícími na písmena zapsaná v mřížce. V Americe sestrojili telegraf, který přešel do praxe, Samuel Morse s Alfredem Vailem. Místo elektromagnetických střelek posílali signál pomocí páčky s pružinou, kterou se přerušoval a zapojoval obvod. Této páčce se říkalo telegrafický klíč.  &lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt;+&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #a3d3ff; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;Elektrické telegrafy, které se používaly v praxi, byly vyvinuty ve 30. letech 19. století v Anglii a v Americe nezávisle na sobě. V Anglii sestrojili William Cooke a Charles Wheatstone elektrický telegraf, který fungoval s pomocí magnetických střelek. Nejdříve se tři střelky vychylovaly do stran a kombinací výchylek tvořily signály, poté byly přidány hodinové kotouče, na kterých se ukazovala písmena, další verze byla tvořená pěti ručičkami ukazujícími na písmena zapsaná v mřížce. V Americe sestrojili telegraf, který přešel do praxe, &lt;ins class=&quot;diffchange diffchange-inline&quot;&gt;	[[&lt;/ins&gt;Samuel Morse&lt;ins class=&quot;diffchange diffchange-inline&quot;&gt;]] &lt;/ins&gt;s &lt;ins class=&quot;diffchange diffchange-inline&quot;&gt;[[ALfred Vail|&lt;/ins&gt;Alfredem Vailem&lt;ins class=&quot;diffchange diffchange-inline&quot;&gt;]]&lt;/ins&gt;. Místo elektromagnetických střelek posílali signál pomocí páčky s pružinou, kterou se přerušoval a zapojoval obvod. Této páčce se říkalo &lt;ins class=&quot;diffchange diffchange-inline&quot;&gt;'''&lt;/ins&gt;telegrafický klíč&lt;ins class=&quot;diffchange diffchange-inline&quot;&gt;'''&lt;/ins&gt;.  &lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;Nástup elektrických telegrafů měl zásadní společenský význam, protože informace se mohly přenášet na velké vzdálenosti rychleji než kdy dřív a zároveň neměly žádný fyzický nosič.  &lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;Nástup elektrických telegrafů měl zásadní společenský význam, protože informace se mohly přenášet na velké vzdálenosti rychleji než kdy dřív a zároveň neměly žádný fyzický nosič.  &lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;&amp;lt;ref name=&amp;quot;Gleick&amp;quot;&amp;gt;GLEICK, James. 2013. ''Informace: historie, teorie, záplava.'' 1. vyd. v českém jazyce. Praha: Dokořán, 396 s. Zip (Argo: Dokořán): Dokořán). ISBN 978-80-7363-415-5.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;&amp;lt;ref name=&amp;quot;Gleick&amp;quot;&amp;gt;GLEICK, James. 2013. ''Informace: historie, teorie, záplava.'' 1. vyd. v českém jazyce. Praha: Dokořán, 396 s. Zip (Argo: Dokořán): Dokořán). ISBN 978-80-7363-415-5.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt;−&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #ffe49c; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;&lt;del class=&quot;diffchange diffchange-inline&quot;&gt;=&lt;/del&gt;==Bezdrátový telegraf&lt;del class=&quot;diffchange diffchange-inline&quot;&gt;=&lt;/del&gt;==&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt;+&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #a3d3ff; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;==Bezdrátový telegraf==&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt;−&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #ffe49c; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;Bezdrátový telegraf vynalezl italský fyzik Guglielmo Marconi v roce 1896. Zprávy byly vysílány pomocí rádiových vln, jako kód se používala morseova abeceda&lt;del class=&quot;diffchange diffchange-inline&quot;&gt;. &lt;/del&gt;&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt;+&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #a3d3ff; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;Bezdrátový telegraf vynalezl italský fyzik Guglielmo Marconi v roce 1896. Zprávy byly vysílány pomocí rádiových vln, jako kód se používala &lt;ins class=&quot;diffchange diffchange-inline&quot;&gt;[[&lt;/ins&gt;morseova abeceda&lt;ins class=&quot;diffchange diffchange-inline&quot;&gt;]]&lt;/ins&gt;&amp;lt;ref&amp;gt;&lt;ins class=&quot;diffchange diffchange-inline&quot;&gt;'&lt;/ins&gt;'Guglielmo Marconi''. [cit. 2016-01-08]. Dostupné z http://www.britannica.com/biography/Guglielmo-Marconi&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;ins class=&quot;diffchange diffchange-inline&quot;&gt;. &lt;/ins&gt;&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt;−&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #ffe49c; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;&amp;lt;ref&amp;gt;'Guglielmo Marconi''. [cit. 2016-01-08]. Dostupné z http://www.britannica.com/biography/Guglielmo-Marconi&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt;+&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #a3d3ff; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;&lt;ins class=&quot;diffchange diffchange-inline&quot;&gt;Další metody dálkové komunikace, které se později vyvinuly, telegraf postupně nahradily.&lt;/ins&gt;&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;==Odkazy ==&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;==Odkazy ==&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;/table&gt;</summary>
		<author><name>Marketa.Forstova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Telegraf&amp;diff=28953&amp;oldid=prev</id>
		<title>Marketa.Forstova v 8. 1. 2016, 00:55</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Telegraf&amp;diff=28953&amp;oldid=prev"/>
		<updated>2016-01-08T00:55:41Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;&lt;/p&gt;
&lt;table class=&quot;diff diff-contentalign-left&quot; data-mw=&quot;interface&quot;&gt;
				&lt;col class=&quot;diff-marker&quot; /&gt;
				&lt;col class=&quot;diff-content&quot; /&gt;
				&lt;col class=&quot;diff-marker&quot; /&gt;
				&lt;col class=&quot;diff-content&quot; /&gt;
				&lt;tr class=&quot;diff-title&quot; lang=&quot;cs&quot;&gt;
				&lt;td colspan=&quot;2&quot; style=&quot;background-color: #fff; color: #222; text-align: center;&quot;&gt;← Starší verze&lt;/td&gt;
				&lt;td colspan=&quot;2&quot; style=&quot;background-color: #fff; color: #222; text-align: center;&quot;&gt;Verze z 8. 1. 2016, 00:55&lt;/td&gt;
				&lt;/tr&gt;&lt;tr&gt;&lt;td colspan=&quot;2&quot; class=&quot;diff-lineno&quot; id=&quot;mw-diff-left-l14&quot; &gt;Řádek 14:&lt;/td&gt;
&lt;td colspan=&quot;2&quot; class=&quot;diff-lineno&quot;&gt;Řádek 14:&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;První široce využívaný optický telegraf sestrojil Francouz Claude Chappe se svými bratry v období po Velké francouzské revoluci. Bylo to zařízení s příčným nosníkem a dvěma rameny ovládanými pomocí provazů. Ramena šlo nastavit do sedmi úhlů po 45° a otočný nosník se mohl vyskytovat ve dvou polohách.  Natáčením ramen a nosníku vzniklo 98 konfigurací představujících 98 různých signálů. Tyto signály znázorňovaly nejen písmena abecedy a čísla, ale také sdělovaly informace související s řízením provozu (např. začátek a konec vysílání). Další znaky odpovídaly položkám v kódovacích tabulkách. Zprávy se přenášely tak, že jedna věž vyslala sled signálů k další, na dohled vzdálené, věži, ze které byla zpráva předána dál až na místo určení. Vzdálenost mezi věžemi byla 11 až 15 kilometrů. V roce 1793 byla postavena první řada 18 telegrafních věží mezi Paříží a severofrancouzským Lille a v následujících letech se telegrafní síť postupně rozrůstala. Byla tehdy používána výhradně pro politické účely a jako komunikační prostředek ji používala vláda a armáda. Chappeho systém se rozšířil i v jiných evropských zemích, než byl v polovině 19. století nahrazen elektrickým telegrafem.&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;První široce využívaný optický telegraf sestrojil Francouz Claude Chappe se svými bratry v období po Velké francouzské revoluci. Bylo to zařízení s příčným nosníkem a dvěma rameny ovládanými pomocí provazů. Ramena šlo nastavit do sedmi úhlů po 45° a otočný nosník se mohl vyskytovat ve dvou polohách.  Natáčením ramen a nosníku vzniklo 98 konfigurací představujících 98 různých signálů. Tyto signály znázorňovaly nejen písmena abecedy a čísla, ale také sdělovaly informace související s řízením provozu (např. začátek a konec vysílání). Další znaky odpovídaly položkám v kódovacích tabulkách. Zprávy se přenášely tak, že jedna věž vyslala sled signálů k další, na dohled vzdálené, věži, ze které byla zpráva předána dál až na místo určení. Vzdálenost mezi věžemi byla 11 až 15 kilometrů. V roce 1793 byla postavena první řada 18 telegrafních věží mezi Paříží a severofrancouzským Lille a v následujících letech se telegrafní síť postupně rozrůstala. Byla tehdy používána výhradně pro politické účely a jako komunikační prostředek ji používala vláda a armáda. Chappeho systém se rozšířil i v jiných evropských zemích, než byl v polovině 19. století nahrazen elektrickým telegrafem.&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt;−&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #ffe49c; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;&amp;lt;ref&amp;gt;GLEICK, James. 2013. ''Informace: historie, teorie, záplava.'' 1. vyd. v českém jazyce. Praha: Dokořán, &lt;del class=&quot;diffchange diffchange-inline&quot;&gt;str&lt;/del&gt;. &lt;del class=&quot;diffchange diffchange-inline&quot;&gt;108–113 &lt;/del&gt;Zip (Argo: Dokořán): Dokořán). ISBN 978-80-7363-415-5.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt;+&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #a3d3ff; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;&amp;lt;ref &lt;ins class=&quot;diffchange diffchange-inline&quot;&gt;name=&amp;quot;Gleick&amp;quot;&lt;/ins&gt;&amp;gt;GLEICK, James. 2013. ''Informace: historie, teorie, záplava.'' 1. vyd. v českém jazyce. Praha: Dokořán, &lt;ins class=&quot;diffchange diffchange-inline&quot;&gt;396 s&lt;/ins&gt;. Zip (Argo: Dokořán): Dokořán). ISBN 978-80-7363-415-5.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;===Elektrický telegraf===&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;===Elektrický telegraf===&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td colspan=&quot;2&quot;&gt; &lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt;+&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #a3d3ff; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;&lt;ins style=&quot;font-weight: bold; text-decoration: none;&quot;&gt;[[File:Samuel Morse 1845.jpg|thumb|right|Samuel Morse]]&lt;/ins&gt;&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;Od konce 18. století začali se nezávisle na sobě vynálezci na různých místech světa vymýšlet, jak by se k dálkové komunikaci dal využít elektrické vodiče. Švýcar Georges-Louis Le Sage navrhl systém s 24 dráty, každý drát by značil jedno písmeno, které by přenášely proud, který by následně rozhýbal kuličku. Toto řešení se ukázalo jako nepoužitelné, protože k němu bylo potřeba příliš mnoho drátů. Němec Samuel Thomas von Sömmerring vyvinul bublinový telegraf: proud procházel dráty ve vodě a vyvíjel tak bubliny tak, že každý shuk bublin představoval jedno písmeno. Američan Harrison Gray Dyer zase pomocí elektrických jisker vytvářel kyselinu dusičnou, která obarvovala lakmusový papír. Němci Carl Friedrich Gauss a Wilhelm Weber navrhli systém využívající magnetickou střelku vychylovanou elektrickým proudem. Střelku bylo možné vychýlit vpravo nebo vlevo a určitý počet vychýlením jedním a druhým směrem znamenal určité písmeno. Žádný z výše uvedených systémů se ovšem neuchytil.&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;Od konce 18. století začali se nezávisle na sobě vynálezci na různých místech světa vymýšlet, jak by se k dálkové komunikaci dal využít elektrické vodiče. Švýcar Georges-Louis Le Sage navrhl systém s 24 dráty, každý drát by značil jedno písmeno, které by přenášely proud, který by následně rozhýbal kuličku. Toto řešení se ukázalo jako nepoužitelné, protože k němu bylo potřeba příliš mnoho drátů. Němec Samuel Thomas von Sömmerring vyvinul bublinový telegraf: proud procházel dráty ve vodě a vyvíjel tak bubliny tak, že každý shuk bublin představoval jedno písmeno. Američan Harrison Gray Dyer zase pomocí elektrických jisker vytvářel kyselinu dusičnou, která obarvovala lakmusový papír. Němci Carl Friedrich Gauss a Wilhelm Weber navrhli systém využívající magnetickou střelku vychylovanou elektrickým proudem. Střelku bylo možné vychýlit vpravo nebo vlevo a určitý počet vychýlením jedním a druhým směrem znamenal určité písmeno. Žádný z výše uvedených systémů se ovšem neuchytil.&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td colspan=&quot;2&quot; class=&quot;diff-lineno&quot; id=&quot;mw-diff-left-l22&quot; &gt;Řádek 22:&lt;/td&gt;
&lt;td colspan=&quot;2&quot; class=&quot;diff-lineno&quot;&gt;Řádek 23:&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;Nástup elektrických telegrafů měl zásadní společenský význam, protože informace se mohly přenášet na velké vzdálenosti rychleji než kdy dřív a zároveň neměly žádný fyzický nosič.  &lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;Nástup elektrických telegrafů měl zásadní společenský význam, protože informace se mohly přenášet na velké vzdálenosti rychleji než kdy dřív a zároveň neměly žádný fyzický nosič.  &lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt;−&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #ffe49c; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;&amp;lt;ref&amp;gt;GLEICK, James. 2013. ''Informace: historie, teorie, záplava.'' 1. vyd. v českém jazyce. Praha: Dokořán, &lt;del class=&quot;diffchange diffchange-inline&quot;&gt;str&lt;/del&gt;. &lt;del class=&quot;diffchange diffchange-inline&quot;&gt;113–130 &lt;/del&gt;Zip (Argo: Dokořán): Dokořán). ISBN 978-80-7363-415-5.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt;+&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #a3d3ff; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;&amp;lt;ref &lt;ins class=&quot;diffchange diffchange-inline&quot;&gt;name=&amp;quot;Gleick&amp;quot;&lt;/ins&gt;&amp;gt;GLEICK, James. 2013. ''Informace: historie, teorie, záplava.'' 1. vyd. v českém jazyce. Praha: Dokořán, &lt;ins class=&quot;diffchange diffchange-inline&quot;&gt;396 s&lt;/ins&gt;. Zip (Argo: Dokořán): Dokořán). ISBN 978-80-7363-415-5.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;===Bezdrátový telegraf===&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;===Bezdrátový telegraf===&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;Bezdrátový telegraf vynalezl italský fyzik Guglielmo Marconi v roce 1896. Zprávy byly vysílány pomocí rádiových vln, jako kód se používala morseova abeceda.  &lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;Bezdrátový telegraf vynalezl italský fyzik Guglielmo Marconi v roce 1896. Zprávy byly vysílány pomocí rádiových vln, jako kód se používala morseova abeceda.  &lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td colspan=&quot;2&quot;&gt; &lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt;+&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #a3d3ff; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;&lt;ins style=&quot;font-weight: bold; text-decoration: none;&quot;&gt;&amp;lt;ref&amp;gt;'Guglielmo Marconi''. [cit. 2016-01-08]. Dostupné z http://www.britannica.com/biography/Guglielmo-Marconi&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;/ins&gt;&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;==Odkazy ==&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;==Odkazy ==&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;/table&gt;</summary>
		<author><name>Marketa.Forstova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Telegraf&amp;diff=28952&amp;oldid=prev</id>
		<title>Marketa.Forstova v 8. 1. 2016, 00:46</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Telegraf&amp;diff=28952&amp;oldid=prev"/>
		<updated>2016-01-08T00:46:39Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;&lt;/p&gt;
&lt;table class=&quot;diff diff-contentalign-left&quot; data-mw=&quot;interface&quot;&gt;
				&lt;col class=&quot;diff-marker&quot; /&gt;
				&lt;col class=&quot;diff-content&quot; /&gt;
				&lt;col class=&quot;diff-marker&quot; /&gt;
				&lt;col class=&quot;diff-content&quot; /&gt;
				&lt;tr class=&quot;diff-title&quot; lang=&quot;cs&quot;&gt;
				&lt;td colspan=&quot;2&quot; style=&quot;background-color: #fff; color: #222; text-align: center;&quot;&gt;← Starší verze&lt;/td&gt;
				&lt;td colspan=&quot;2&quot; style=&quot;background-color: #fff; color: #222; text-align: center;&quot;&gt;Verze z 8. 1. 2016, 00:46&lt;/td&gt;
				&lt;/tr&gt;&lt;tr&gt;&lt;td colspan=&quot;2&quot; class=&quot;diff-lineno&quot; id=&quot;mw-diff-left-l5&quot; &gt;Řádek 5:&lt;/td&gt;
&lt;td colspan=&quot;2&quot; class=&quot;diff-lineno&quot;&gt;Řádek 5:&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;===Dálková komunikace ve starověku===&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;===Dálková komunikace ve starověku===&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;Lidé používali prostředky pro komunikaci na velké vzdálenosti již ve 4. století př. n. l. Ze starověkého Řecka a Říma je například známé využití ohňových signálů, kterými se ovšem daly vysílat jen předem definované zprávy. Později se v Řecku začal používat tzv. pochodňový telegraf, kterým bylo možné pomocí dvou sad po pěti pochodních vysílat jednotlivá písmena abecedy. Tyto vynálezy však nebyly dále rozvíjeny a k dalšímu posunu v dálkové komunikaci došlo až v 18. století.  &lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;Lidé používali prostředky pro komunikaci na velké vzdálenosti již ve 4. století př. n. l. Ze starověkého Řecka a Říma je například známé využití ohňových signálů, kterými se ovšem daly vysílat jen předem definované zprávy. Později se v Řecku začal používat tzv. pochodňový telegraf, kterým bylo možné pomocí dvou sad po pěti pochodních vysílat jednotlivá písmena abecedy. Tyto vynálezy však nebyly dále rozvíjeny a k dalšímu posunu v dálkové komunikaci došlo až v 18. století.  &lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt;−&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #ffe49c; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;&lt;del style=&quot;font-weight: bold; text-decoration: none;&quot;&gt;&lt;/del&gt;&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;td colspan=&quot;2&quot;&gt; &lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;&amp;lt;ref&amp;gt;KRATOCHVÍL, Jan. ''Přenosové prostředky komunikace v dějinném vývoji: optická telegrafní komunikace.'' Praha, 2008-08-08. str. 12–18. Bakalářská práce. Univerzita Karlova v Praze, Filosofická fakulta, Ústav informačních studií a knihovnictví. Vedoucí práce Vladimír Smetáček.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;&amp;lt;ref&amp;gt;KRATOCHVÍL, Jan. ''Přenosové prostředky komunikace v dějinném vývoji: optická telegrafní komunikace.'' Praha, 2008-08-08. str. 12–18. Bakalářská práce. Univerzita Karlova v Praze, Filosofická fakulta, Ústav informačních studií a knihovnictví. Vedoucí práce Vladimír Smetáček.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td colspan=&quot;2&quot; class=&quot;diff-lineno&quot; id=&quot;mw-diff-left-l11&quot; &gt;Řádek 11:&lt;/td&gt;
&lt;td colspan=&quot;2&quot; class=&quot;diff-lineno&quot;&gt;Řádek 10:&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;[[File:Télégraphe Chappe 2.jpg|thumb|right|Optický telegraf]]&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;[[File:Télégraphe Chappe 2.jpg|thumb|right|Optický telegraf]]&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;Anglický fyzik Robert Hooke vytvořil v polovině 17. století vynález, který je považován za první model moderního optického telegrafu. Jednalo se o stanice tvořené konstrukcí s černou deskou, na kterou se zobrazovaly znaky symbolizující písmena nebo celé předem domluvené výrazy.&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;Anglický fyzik Robert Hooke vytvořil v polovině 17. století vynález, který je považován za první model moderního optického telegrafu. Jednalo se o stanice tvořené konstrukcí s černou deskou, na kterou se zobrazovaly znaky symbolizující písmena nebo celé předem domluvené výrazy.&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt;−&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #ffe49c; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;&lt;del style=&quot;font-weight: bold; text-decoration: none;&quot;&gt;&lt;/del&gt;&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;td colspan=&quot;2&quot;&gt; &lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;&amp;lt;ref&amp;gt;FIGUIER, Louis. 1868. ''Les Merveilles de la science ou description populaire des inventions modernes: Tome 2.'' Paris: Librairie Furne, Editeurs Jouvet et Cie. str. 10–11[cit. 2016-01-08]. Dostupné z: http://gallica.bnf.fr/ark:/12148/bpt6k24675w.r=&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;&amp;lt;ref&amp;gt;FIGUIER, Louis. 1868. ''Les Merveilles de la science ou description populaire des inventions modernes: Tome 2.'' Paris: Librairie Furne, Editeurs Jouvet et Cie. str. 10–11[cit. 2016-01-08]. Dostupné z: http://gallica.bnf.fr/ark:/12148/bpt6k24675w.r=&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;První široce využívaný optický telegraf sestrojil Francouz Claude Chappe se svými bratry v období po Velké francouzské revoluci. Bylo to zařízení s příčným nosníkem a dvěma rameny ovládanými pomocí provazů. Ramena šlo nastavit do sedmi úhlů po 45° a otočný nosník se mohl vyskytovat ve dvou polohách.  Natáčením ramen a nosníku vzniklo 98 konfigurací představujících 98 různých signálů. Tyto signály znázorňovaly nejen písmena abecedy a čísla, ale také sdělovaly informace související s řízením provozu (např. začátek a konec vysílání). Další znaky odpovídaly položkám v kódovacích tabulkách. Zprávy se přenášely tak, že jedna věž vyslala sled signálů k další, na dohled vzdálené, věži, ze které byla zpráva předána dál až na místo určení. Vzdálenost mezi věžemi byla 11 až 15 kilometrů. V roce 1793 byla postavena první řada 18 telegrafních věží mezi Paříží a severofrancouzským Lille a v následujících letech se telegrafní síť postupně rozrůstala. Byla tehdy používána výhradně pro politické účely a jako komunikační prostředek ji používala vláda a armáda. Chappeho systém se rozšířil i v jiných evropských zemích, než byl v polovině 19. století nahrazen elektrickým telegrafem.&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;První široce využívaný optický telegraf sestrojil Francouz Claude Chappe se svými bratry v období po Velké francouzské revoluci. Bylo to zařízení s příčným nosníkem a dvěma rameny ovládanými pomocí provazů. Ramena šlo nastavit do sedmi úhlů po 45° a otočný nosník se mohl vyskytovat ve dvou polohách.  Natáčením ramen a nosníku vzniklo 98 konfigurací představujících 98 různých signálů. Tyto signály znázorňovaly nejen písmena abecedy a čísla, ale také sdělovaly informace související s řízením provozu (např. začátek a konec vysílání). Další znaky odpovídaly položkám v kódovacích tabulkách. Zprávy se přenášely tak, že jedna věž vyslala sled signálů k další, na dohled vzdálené, věži, ze které byla zpráva předána dál až na místo určení. Vzdálenost mezi věžemi byla 11 až 15 kilometrů. V roce 1793 byla postavena první řada 18 telegrafních věží mezi Paříží a severofrancouzským Lille a v následujících letech se telegrafní síť postupně rozrůstala. Byla tehdy používána výhradně pro politické účely a jako komunikační prostředek ji používala vláda a armáda. Chappeho systém se rozšířil i v jiných evropských zemích, než byl v polovině 19. století nahrazen elektrickým telegrafem.&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt;−&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #ffe49c; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;&lt;del style=&quot;font-weight: bold; text-decoration: none;&quot;&gt;&lt;/del&gt;&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;td colspan=&quot;2&quot;&gt; &lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;&amp;lt;ref&amp;gt;GLEICK, James. 2013. ''Informace: historie, teorie, záplava.'' 1. vyd. v českém jazyce. Praha: Dokořán, str. 108–113 Zip (Argo: Dokořán): Dokořán). ISBN 978-80-7363-415-5.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;&amp;lt;ref&amp;gt;GLEICK, James. 2013. ''Informace: historie, teorie, záplava.'' 1. vyd. v českém jazyce. Praha: Dokořán, str. 108–113 Zip (Argo: Dokořán): Dokořán). ISBN 978-80-7363-415-5.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td colspan=&quot;2&quot; class=&quot;diff-lineno&quot; id=&quot;mw-diff-left-l25&quot; &gt;Řádek 25:&lt;/td&gt;
&lt;td colspan=&quot;2&quot; class=&quot;diff-lineno&quot;&gt;Řádek 22:&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;Nástup elektrických telegrafů měl zásadní společenský význam, protože informace se mohly přenášet na velké vzdálenosti rychleji než kdy dřív a zároveň neměly žádný fyzický nosič.  &lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;Nástup elektrických telegrafů měl zásadní společenský význam, protože informace se mohly přenášet na velké vzdálenosti rychleji než kdy dřív a zároveň neměly žádný fyzický nosič.  &lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt;−&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #ffe49c; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;&lt;del style=&quot;font-weight: bold; text-decoration: none;&quot;&gt;&lt;/del&gt;&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;td colspan=&quot;2&quot;&gt; &lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt;−&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #ffe49c; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;&lt;del style=&quot;font-weight: bold; text-decoration: none;&quot;&gt;&lt;/del&gt;&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;td colspan=&quot;2&quot;&gt; &lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;&amp;lt;ref&amp;gt;GLEICK, James. 2013. ''Informace: historie, teorie, záplava.'' 1. vyd. v českém jazyce. Praha: Dokořán, str. 113–130 Zip (Argo: Dokořán): Dokořán). ISBN 978-80-7363-415-5.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;&amp;lt;ref&amp;gt;GLEICK, James. 2013. ''Informace: historie, teorie, záplava.'' 1. vyd. v českém jazyce. Praha: Dokořán, str. 113–130 Zip (Argo: Dokořán): Dokořán). ISBN 978-80-7363-415-5.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;/table&gt;</summary>
		<author><name>Marketa.Forstova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Telegraf&amp;diff=28951&amp;oldid=prev</id>
		<title>Marketa.Forstova: Založena nová stránka s textem „{{Pracuje se}} '''Telegraf''' je zařízení nebo systém sloužící k přenosu informací pomocí kódovaného signálu na velké vzdálenosti. Telegrafn…“</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Telegraf&amp;diff=28951&amp;oldid=prev"/>
		<updated>2016-01-08T00:45:25Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Založena nová stránka s textem „{{Pracuje se}} &amp;#039;&amp;#039;&amp;#039;Telegraf&amp;#039;&amp;#039;&amp;#039; je zařízení nebo systém sloužící k přenosu informací pomocí kódovaného signálu na velké vzdálenosti. Telegrafn…“&lt;/p&gt;
&lt;p&gt;&lt;b&gt;Nová stránka&lt;/b&gt;&lt;/p&gt;&lt;div&gt;{{Pracuje se}}&lt;br /&gt;
'''Telegraf''' je zařízení nebo systém sloužící k přenosu informací pomocí kódovaného signálu na velké vzdálenosti. Telegrafních systémů existovalo v dějinách více, ale termín je nejvíce spojen s elektrickým telegrafem rozšířeným od poloviny 19. století, který k přenosu zpráv využíval elektrické vedení a rádiové vlny.&lt;br /&gt;
&amp;lt;ref&amp;gt;''Telegraph''. [cit. 2016-01-08]. Dostupné z http://www.britannica.com/technology/telegraph&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Dálková komunikace ve starověku===&lt;br /&gt;
Lidé používali prostředky pro komunikaci na velké vzdálenosti již ve 4. století př. n. l. Ze starověkého Řecka a Říma je například známé využití ohňových signálů, kterými se ovšem daly vysílat jen předem definované zprávy. Později se v Řecku začal používat tzv. pochodňový telegraf, kterým bylo možné pomocí dvou sad po pěti pochodních vysílat jednotlivá písmena abecedy. Tyto vynálezy však nebyly dále rozvíjeny a k dalšímu posunu v dálkové komunikaci došlo až v 18. století. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&amp;lt;ref&amp;gt;KRATOCHVÍL, Jan. ''Přenosové prostředky komunikace v dějinném vývoji: optická telegrafní komunikace.'' Praha, 2008-08-08. str. 12–18. Bakalářská práce. Univerzita Karlova v Praze, Filosofická fakulta, Ústav informačních studií a knihovnictví. Vedoucí práce Vladimír Smetáček.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Optický telegraf===&lt;br /&gt;
[[File:Télégraphe Chappe 2.jpg|thumb|right|Optický telegraf]]&lt;br /&gt;
Anglický fyzik Robert Hooke vytvořil v polovině 17. století vynález, který je považován za první model moderního optického telegrafu. Jednalo se o stanice tvořené konstrukcí s černou deskou, na kterou se zobrazovaly znaky symbolizující písmena nebo celé předem domluvené výrazy.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&amp;lt;ref&amp;gt;FIGUIER, Louis. 1868. ''Les Merveilles de la science ou description populaire des inventions modernes: Tome 2.'' Paris: Librairie Furne, Editeurs Jouvet et Cie. str. 10–11[cit. 2016-01-08]. Dostupné z: http://gallica.bnf.fr/ark:/12148/bpt6k24675w.r=&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
První široce využívaný optický telegraf sestrojil Francouz Claude Chappe se svými bratry v období po Velké francouzské revoluci. Bylo to zařízení s příčným nosníkem a dvěma rameny ovládanými pomocí provazů. Ramena šlo nastavit do sedmi úhlů po 45° a otočný nosník se mohl vyskytovat ve dvou polohách.  Natáčením ramen a nosníku vzniklo 98 konfigurací představujících 98 různých signálů. Tyto signály znázorňovaly nejen písmena abecedy a čísla, ale také sdělovaly informace související s řízením provozu (např. začátek a konec vysílání). Další znaky odpovídaly položkám v kódovacích tabulkách. Zprávy se přenášely tak, že jedna věž vyslala sled signálů k další, na dohled vzdálené, věži, ze které byla zpráva předána dál až na místo určení. Vzdálenost mezi věžemi byla 11 až 15 kilometrů. V roce 1793 byla postavena první řada 18 telegrafních věží mezi Paříží a severofrancouzským Lille a v následujících letech se telegrafní síť postupně rozrůstala. Byla tehdy používána výhradně pro politické účely a jako komunikační prostředek ji používala vláda a armáda. Chappeho systém se rozšířil i v jiných evropských zemích, než byl v polovině 19. století nahrazen elektrickým telegrafem.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&amp;lt;ref&amp;gt;GLEICK, James. 2013. ''Informace: historie, teorie, záplava.'' 1. vyd. v českém jazyce. Praha: Dokořán, str. 108–113 Zip (Argo: Dokořán): Dokořán). ISBN 978-80-7363-415-5.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Elektrický telegraf===&lt;br /&gt;
Od konce 18. století začali se nezávisle na sobě vynálezci na různých místech světa vymýšlet, jak by se k dálkové komunikaci dal využít elektrické vodiče. Švýcar Georges-Louis Le Sage navrhl systém s 24 dráty, každý drát by značil jedno písmeno, které by přenášely proud, který by následně rozhýbal kuličku. Toto řešení se ukázalo jako nepoužitelné, protože k němu bylo potřeba příliš mnoho drátů. Němec Samuel Thomas von Sömmerring vyvinul bublinový telegraf: proud procházel dráty ve vodě a vyvíjel tak bubliny tak, že každý shuk bublin představoval jedno písmeno. Američan Harrison Gray Dyer zase pomocí elektrických jisker vytvářel kyselinu dusičnou, která obarvovala lakmusový papír. Němci Carl Friedrich Gauss a Wilhelm Weber navrhli systém využívající magnetickou střelku vychylovanou elektrickým proudem. Střelku bylo možné vychýlit vpravo nebo vlevo a určitý počet vychýlením jedním a druhým směrem znamenal určité písmeno. Žádný z výše uvedených systémů se ovšem neuchytil.&lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
Elektrické telegrafy, které se používaly v praxi, byly vyvinuty ve 30. letech 19. století v Anglii a v Americe nezávisle na sobě. V Anglii sestrojili William Cooke a Charles Wheatstone elektrický telegraf, který fungoval s pomocí magnetických střelek. Nejdříve se tři střelky vychylovaly do stran a kombinací výchylek tvořily signály, poté byly přidány hodinové kotouče, na kterých se ukazovala písmena, další verze byla tvořená pěti ručičkami ukazujícími na písmena zapsaná v mřížce. V Americe sestrojili telegraf, který přešel do praxe, Samuel Morse s Alfredem Vailem. Místo elektromagnetických střelek posílali signál pomocí páčky s pružinou, kterou se přerušoval a zapojoval obvod. Této páčce se říkalo telegrafický klíč. &lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
Nástup elektrických telegrafů měl zásadní společenský význam, protože informace se mohly přenášet na velké vzdálenosti rychleji než kdy dřív a zároveň neměly žádný fyzický nosič. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&amp;lt;ref&amp;gt;GLEICK, James. 2013. ''Informace: historie, teorie, záplava.'' 1. vyd. v českém jazyce. Praha: Dokořán, str. 113–130 Zip (Argo: Dokořán): Dokořán). ISBN 978-80-7363-415-5.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Bezdrátový telegraf===&lt;br /&gt;
Bezdrátový telegraf vynalezl italský fyzik Guglielmo Marconi v roce 1896. Zprávy byly vysílány pomocí rádiových vln, jako kód se používala morseova abeceda. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Odkazy ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Reference===&lt;br /&gt;
&amp;lt;references /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Použitá literatura===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
FIGUIER, Louis. 1868. ''Les Merveilles de la science ou description populaire des inventions modernes: Tome 2.'' Paris: Librairie Furne, Editeurs Jouvet et Cie. [cit. 2016-01-08]. Dostupné z: http://gallica.bnf.fr/ark:/12148/bpt6k24675w.r=&lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt;GLEICK, James. 2013. ''Informace: historie, teorie, záplava.'' 1. vyd. v českém jazyce. Praha: Dokořán, 396 s. Zip (Argo: Dokořán): Dokořán). ISBN 978-80-7363-415-5.&lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt;KRATOCHVÍL, Jan. ''Přenosové prostředky komunikace v dějinném vývoji: optická telegrafní komunikace.'' Praha, 2008-08-08. 54 s. Bakalářská práce. Univerzita Karlova v Praze, Filosofická fakulta, Ústav informačních studií a knihovnictví. Vedoucí práce Vladimír Smetáček.&lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt;''Telegraph''. [cit. 2016-01-08]. Dostupné z http://www.britannica.com/technology/telegraph&lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt;''Guglielmo Marconi''. [cit. 2016-01-08]. Dostupné z http://www.britannica.com/biography/Guglielmo-Marconi&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Související články===&lt;br /&gt;
[[Telekomunikace]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Klíčová slova===&lt;br /&gt;
Telekomunikace, optický telegraf, elektrický telegraf, bezdrátový telegraf, Claude Chappe, Samuel Morse.&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Marketa.Forstova</name></author>
		
	</entry>
</feed>