<?xml version="1.0"?>
<feed xmlns="http://www.w3.org/2005/Atom" xml:lang="cs">
	<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?action=history&amp;feed=atom&amp;title=Teorie_mysli_%28Theory_of_Mind%2C_TOM%29</id>
	<title>Teorie mysli (Theory of Mind, TOM) - Historie editací</title>
	<link rel="self" type="application/atom+xml" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?action=history&amp;feed=atom&amp;title=Teorie_mysli_%28Theory_of_Mind%2C_TOM%29"/>
	<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Teorie_mysli_(Theory_of_Mind,_TOM)&amp;action=history"/>
	<updated>2026-05-18T12:32:41Z</updated>
	<subtitle>Historie editací této stránky</subtitle>
	<generator>MediaWiki 1.33.0</generator>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Teorie_mysli_(Theory_of_Mind,_TOM)&amp;diff=57875&amp;oldid=prev</id>
		<title>Petr.Kosik: /* Externí zdroj */</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Teorie_mysli_(Theory_of_Mind,_TOM)&amp;diff=57875&amp;oldid=prev"/>
		<updated>2019-09-23T18:53:06Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;&lt;span dir=&quot;auto&quot;&gt;&lt;span class=&quot;autocomment&quot;&gt;Externí zdroj&lt;/span&gt;&lt;/span&gt;&lt;/p&gt;
&lt;table class=&quot;diff diff-contentalign-left&quot; data-mw=&quot;interface&quot;&gt;
				&lt;col class=&quot;diff-marker&quot; /&gt;
				&lt;col class=&quot;diff-content&quot; /&gt;
				&lt;col class=&quot;diff-marker&quot; /&gt;
				&lt;col class=&quot;diff-content&quot; /&gt;
				&lt;tr class=&quot;diff-title&quot; lang=&quot;cs&quot;&gt;
				&lt;td colspan=&quot;2&quot; style=&quot;background-color: #fff; color: #222; text-align: center;&quot;&gt;← Starší verze&lt;/td&gt;
				&lt;td colspan=&quot;2&quot; style=&quot;background-color: #fff; color: #222; text-align: center;&quot;&gt;Verze z 23. 9. 2019, 18:53&lt;/td&gt;
				&lt;/tr&gt;&lt;tr&gt;&lt;td colspan=&quot;2&quot; class=&quot;diff-lineno&quot; id=&quot;mw-diff-left-l56&quot; &gt;Řádek 56:&lt;/td&gt;
&lt;td colspan=&quot;2&quot; class=&quot;diff-lineno&quot;&gt;Řádek 56:&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;==Externí zdroj==&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;==Externí zdroj==&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td colspan=&quot;2&quot;&gt; &lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt;+&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #a3d3ff; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;&lt;ins style=&quot;font-weight: bold; text-decoration: none;&quot;&gt;&lt;/ins&gt;&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;Ke zpracování článku byly uplatněny také prezentace a poznámky z přednášek prof. PhDr. Vladimíra Kebzy, CSc., z roku 2015 získané v rámci studia na Katedře psychologie FF UK.&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;Ke zpracování článku byly uplatněny také prezentace a poznámky z přednášek prof. PhDr. Vladimíra Kebzy, CSc., z roku 2015 získané v rámci studia na Katedře psychologie FF UK.&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;/table&gt;</summary>
		<author><name>Petr.Kosik</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Teorie_mysli_(Theory_of_Mind,_TOM)&amp;diff=57874&amp;oldid=prev</id>
		<title>Petr.Kosik v 23. 9. 2019, 18:52</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Teorie_mysli_(Theory_of_Mind,_TOM)&amp;diff=57874&amp;oldid=prev"/>
		<updated>2019-09-23T18:52:55Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;&lt;/p&gt;
&lt;table class=&quot;diff diff-contentalign-left&quot; data-mw=&quot;interface&quot;&gt;
				&lt;col class=&quot;diff-marker&quot; /&gt;
				&lt;col class=&quot;diff-content&quot; /&gt;
				&lt;col class=&quot;diff-marker&quot; /&gt;
				&lt;col class=&quot;diff-content&quot; /&gt;
				&lt;tr class=&quot;diff-title&quot; lang=&quot;cs&quot;&gt;
				&lt;td colspan=&quot;2&quot; style=&quot;background-color: #fff; color: #222; text-align: center;&quot;&gt;← Starší verze&lt;/td&gt;
				&lt;td colspan=&quot;2&quot; style=&quot;background-color: #fff; color: #222; text-align: center;&quot;&gt;Verze z 23. 9. 2019, 18:52&lt;/td&gt;
				&lt;/tr&gt;&lt;tr&gt;&lt;td colspan=&quot;2&quot; class=&quot;diff-lineno&quot; id=&quot;mw-diff-left-l54&quot; &gt;Řádek 54:&lt;/td&gt;
&lt;td colspan=&quot;2&quot; class=&quot;diff-lineno&quot;&gt;Řádek 54:&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;Další výzkumy poukazují na možné nedostatky v teorii mysli u pacientů se [[Schizofrenie|schizofrenií]], u kterých se běžně popisuje atypické sociální chování - samotářství, podivínskost… ty mohou být potenciálně v určité míře vysvětlitelné vlivem atypické teorie mysli - totiž v důsledku vytváření si neadekvátních představ o mentálních stavech (a mj. záměrech a přesvědčeních) druhých lidí, přičemž z takovýchto neadekvátních představ pak mohou atypičnosti a bizarnosti v chování jedince vyplývat.&amp;lt;ref name=&amp;quot;:0&amp;quot; /&amp;gt;&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;Další výzkumy poukazují na možné nedostatky v teorii mysli u pacientů se [[Schizofrenie|schizofrenií]], u kterých se běžně popisuje atypické sociální chování - samotářství, podivínskost… ty mohou být potenciálně v určité míře vysvětlitelné vlivem atypické teorie mysli - totiž v důsledku vytváření si neadekvátních představ o mentálních stavech (a mj. záměrech a přesvědčeních) druhých lidí, přičemž z takovýchto neadekvátních představ pak mohou atypičnosti a bizarnosti v chování jedince vyplývat.&amp;lt;ref name=&amp;quot;:0&amp;quot; /&amp;gt;&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td colspan=&quot;2&quot;&gt; &lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt;+&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #a3d3ff; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;&lt;ins style=&quot;font-weight: bold; text-decoration: none;&quot;&gt;&lt;/ins&gt;&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td colspan=&quot;2&quot;&gt; &lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt;+&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #a3d3ff; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;&lt;ins style=&quot;font-weight: bold; text-decoration: none;&quot;&gt;==Externí zdroj==&lt;/ins&gt;&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td colspan=&quot;2&quot;&gt; &lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt;+&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #a3d3ff; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;&lt;ins style=&quot;font-weight: bold; text-decoration: none;&quot;&gt;Ke zpracování článku byly uplatněny také prezentace a poznámky z přednášek prof. PhDr. Vladimíra Kebzy, CSc., z roku 2015 získané v rámci studia na Katedře psychologie FF UK.&lt;/ins&gt;&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;==Odkazy==&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;==Odkazy==&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt;−&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #ffe49c; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;&lt;del style=&quot;font-weight: bold; text-decoration: none;&quot;&gt;&lt;/del&gt;&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;td colspan=&quot;2&quot;&gt; &lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt;−&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #ffe49c; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;&lt;del style=&quot;font-weight: bold; text-decoration: none;&quot;&gt;===Zdroje===&lt;/del&gt;&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;td colspan=&quot;2&quot;&gt; &lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt;−&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #ffe49c; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;&lt;del style=&quot;font-weight: bold; text-decoration: none;&quot;&gt;Ke zpracování článku byly uplatněny také prezentace a poznámky z přednášek prof. PhDr. Vladimíra Kebzy, CSc., z roku 2015 získané v rámci studia na Katedře psychologie FF UK.&lt;/del&gt;&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;td colspan=&quot;2&quot;&gt; &lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;===Reference===&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;===Reference===&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;/table&gt;</summary>
		<author><name>Petr.Kosik</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Teorie_mysli_(Theory_of_Mind,_TOM)&amp;diff=57873&amp;oldid=prev</id>
		<title>Petr.Kosik: /* Abnormálity v teorii mysli */</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Teorie_mysli_(Theory_of_Mind,_TOM)&amp;diff=57873&amp;oldid=prev"/>
		<updated>2019-09-23T18:52:31Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;&lt;span dir=&quot;auto&quot;&gt;&lt;span class=&quot;autocomment&quot;&gt;Abnormálity v teorii mysli&lt;/span&gt;&lt;/span&gt;&lt;/p&gt;
&lt;table class=&quot;diff diff-contentalign-left&quot; data-mw=&quot;interface&quot;&gt;
				&lt;col class=&quot;diff-marker&quot; /&gt;
				&lt;col class=&quot;diff-content&quot; /&gt;
				&lt;col class=&quot;diff-marker&quot; /&gt;
				&lt;col class=&quot;diff-content&quot; /&gt;
				&lt;tr class=&quot;diff-title&quot; lang=&quot;cs&quot;&gt;
				&lt;td colspan=&quot;2&quot; style=&quot;background-color: #fff; color: #222; text-align: center;&quot;&gt;← Starší verze&lt;/td&gt;
				&lt;td colspan=&quot;2&quot; style=&quot;background-color: #fff; color: #222; text-align: center;&quot;&gt;Verze z 23. 9. 2019, 18:52&lt;/td&gt;
				&lt;/tr&gt;&lt;tr&gt;&lt;td colspan=&quot;2&quot; class=&quot;diff-lineno&quot; id=&quot;mw-diff-left-l49&quot; &gt;Řádek 49:&lt;/td&gt;
&lt;td colspan=&quot;2&quot; class=&quot;diff-lineno&quot;&gt;Řádek 49:&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;Děti s [[Poruchy autistického spektra|autismem]] nejsou schopny snadno atribuovat mentální stavy druhých a ani se v nich nevyznají. V odborné literatuře se děti s autismem občas označují v rámci této teorie jako '''mindblind''' – tj. „slepé“ (neschopné) vzhledem k odhadování mentálních stavů druhých. Baron et al.&amp;lt;ref&amp;gt;Baron-Cohen, S., Leslie, A. M., &amp;amp; Frith, U. (1985). ''Does the autistic child have a theory of mind?''. Cognition, 21(1), 37-46&amp;lt;/ref&amp;gt; ve svém výzkumu poukazují na to, že zejména autisté mají problém s teorií mysli. Na úloze falešného přesvědčení se Sally a Anne porovnávali jejich výkony s dětmi s Downovým syndromem a normálními předškolními dětmi. Tento experiment odhalil největší rozdíly u dětí s autismem. Tyto výsledky poukazují na fakt, že teorie mysli je nezávislá na intelektu - děti s Downovým syndromem podávali obdobné výkony jako klinicky normální děti předškolního věku cca 80-85%, ale děti s autismem dosahovali výsledku jen kolem 20%.  &lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;Děti s [[Poruchy autistického spektra|autismem]] nejsou schopny snadno atribuovat mentální stavy druhých a ani se v nich nevyznají. V odborné literatuře se děti s autismem občas označují v rámci této teorie jako '''mindblind''' – tj. „slepé“ (neschopné) vzhledem k odhadování mentálních stavů druhých. Baron et al.&amp;lt;ref&amp;gt;Baron-Cohen, S., Leslie, A. M., &amp;amp; Frith, U. (1985). ''Does the autistic child have a theory of mind?''. Cognition, 21(1), 37-46&amp;lt;/ref&amp;gt; ve svém výzkumu poukazují na to, že zejména autisté mají problém s teorií mysli. Na úloze falešného přesvědčení se Sally a Anne porovnávali jejich výkony s dětmi s Downovým syndromem a normálními předškolními dětmi. Tento experiment odhalil největší rozdíly u dětí s autismem. Tyto výsledky poukazují na fakt, že teorie mysli je nezávislá na intelektu - děti s Downovým syndromem podávali obdobné výkony jako klinicky normální děti předškolního věku cca 80-85%, ale děti s autismem dosahovali výsledku jen kolem 20%.  &lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt;−&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #ffe49c; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;U [[Poruchy autistického spektra|autismu]] se také popisuje abnormalita ve '''sdílené pozornosti''' (joint attention) tj. tendenci a &lt;del class=&quot;diffchange diffchange-inline&quot;&gt;schopnost &lt;/del&gt;jedince reagovat na snahu druhého člověka jej zapojit do společné činnosti tím, že této činnosti a druhému člověku věnuje pozornost. Lze ji chápat jako prekurzor teorie mysli, a to na základě toho, že pozorování druhých, sledování očního kontaktu a imitace jejich chování, které zprav. sdílenou pozornost doprovázejí lze chápat jako projev zdravého vývoje sociální kognice jedince, v rámci kterého lze očekávat také adekvátní rozvoj teorie mysli a mj. adekvátní míry empatické přesnosti.  &lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt;+&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #a3d3ff; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;U [[Poruchy autistického spektra|autismu]] se také popisuje abnormalita ve '''sdílené pozornosti''' (joint attention) &lt;ins class=&quot;diffchange diffchange-inline&quot;&gt;– &lt;/ins&gt;tj. tendenci a &lt;ins class=&quot;diffchange diffchange-inline&quot;&gt;schopnosti &lt;/ins&gt;jedince reagovat na snahu druhého člověka jej zapojit do společné činnosti tím, že této činnosti a druhému člověku věnuje pozornost. Lze ji chápat jako prekurzor teorie mysli, a to na základě toho, že pozorování druhých, sledování očního kontaktu a imitace jejich chování, které zprav. sdílenou pozornost doprovázejí lze chápat jako projev zdravého vývoje sociální kognice jedince, v rámci kterého lze očekávat také adekvátní rozvoj teorie mysli a mj. &lt;ins class=&quot;diffchange diffchange-inline&quot;&gt;i &lt;/ins&gt;adekvátní míry empatické přesnosti.  &lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt;−&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #ffe49c; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;V sociální interakci lze sdílenou pozornost pozorovat u dětí již od dvou měsíců, když navazují oční kontakt s dospělými. Kolem sedmého měsíce pak dítě druhého sleduje, resp. upřeně na něj zírá (''gaze'') a od devátého měsíce sleduje směr, na který někdo poukáže. Právě sdílená pozornost je atypická u dětí s autismem&lt;del class=&quot;diffchange diffchange-inline&quot;&gt;, &lt;/del&gt;její vývoj je narušený a pomalejší.  &lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt;+&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #a3d3ff; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;V sociální interakci lze sdílenou pozornost pozorovat u dětí již od dvou měsíců, když navazují oční kontakt s dospělými. Kolem sedmého měsíce pak dítě druhého sleduje, resp. upřeně na něj zírá (''gaze'') a od devátého měsíce sleduje &lt;ins class=&quot;diffchange diffchange-inline&quot;&gt;i &lt;/ins&gt;směr, na který někdo poukáže. Právě sdílená pozornost je atypická u dětí s autismem&lt;ins class=&quot;diffchange diffchange-inline&quot;&gt;; &lt;/ins&gt;její vývoj je &lt;ins class=&quot;diffchange diffchange-inline&quot;&gt;u takovýchto dětí &lt;/ins&gt;narušený a pomalejší.  &lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt;−&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #ffe49c; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;Další výzkumy poukazují na možné nedostatky v teorii mysli u pacientů se [[Schizofrenie|schizofrenií]], u kterých se běžně popisuje atypické sociální chování - samotářství, podivínskost… ty mohou být vlivem atypické teorie mysli - totiž vytváření si neadekvátních představ o mentálních stavech (a mj. záměrech a přesvědčeních) druhých lidí.&amp;lt;ref name=&amp;quot;:0&amp;quot; /&amp;gt;&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt;+&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #a3d3ff; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;Další výzkumy poukazují na možné nedostatky v teorii mysli u pacientů se [[Schizofrenie|schizofrenií]], u kterých se běžně popisuje atypické sociální chování - samotářství, podivínskost… ty mohou být &lt;ins class=&quot;diffchange diffchange-inline&quot;&gt;potenciálně v určité míře vysvětlitelné &lt;/ins&gt;vlivem atypické teorie mysli - totiž &lt;ins class=&quot;diffchange diffchange-inline&quot;&gt;v důsledku &lt;/ins&gt;vytváření si neadekvátních představ o mentálních stavech (a mj. záměrech a přesvědčeních) druhých lidí&lt;ins class=&quot;diffchange diffchange-inline&quot;&gt;, přičemž z takovýchto neadekvátních představ pak mohou atypičnosti a bizarnosti v chování jedince vyplývat&lt;/ins&gt;.&amp;lt;ref name=&amp;quot;:0&amp;quot; /&amp;gt;&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;==Odkazy==&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;==Odkazy==&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;/table&gt;</summary>
		<author><name>Petr.Kosik</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Teorie_mysli_(Theory_of_Mind,_TOM)&amp;diff=57872&amp;oldid=prev</id>
		<title>Petr.Kosik: /* Abnormálity v teorii mysli */</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Teorie_mysli_(Theory_of_Mind,_TOM)&amp;diff=57872&amp;oldid=prev"/>
		<updated>2019-09-23T18:49:56Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;&lt;span dir=&quot;auto&quot;&gt;&lt;span class=&quot;autocomment&quot;&gt;Abnormálity v teorii mysli&lt;/span&gt;&lt;/span&gt;&lt;/p&gt;
&lt;table class=&quot;diff diff-contentalign-left&quot; data-mw=&quot;interface&quot;&gt;
				&lt;col class=&quot;diff-marker&quot; /&gt;
				&lt;col class=&quot;diff-content&quot; /&gt;
				&lt;col class=&quot;diff-marker&quot; /&gt;
				&lt;col class=&quot;diff-content&quot; /&gt;
				&lt;tr class=&quot;diff-title&quot; lang=&quot;cs&quot;&gt;
				&lt;td colspan=&quot;2&quot; style=&quot;background-color: #fff; color: #222; text-align: center;&quot;&gt;← Starší verze&lt;/td&gt;
				&lt;td colspan=&quot;2&quot; style=&quot;background-color: #fff; color: #222; text-align: center;&quot;&gt;Verze z 23. 9. 2019, 18:49&lt;/td&gt;
				&lt;/tr&gt;&lt;tr&gt;&lt;td colspan=&quot;2&quot; class=&quot;diff-lineno&quot; id=&quot;mw-diff-left-l45&quot; &gt;Řádek 45:&lt;/td&gt;
&lt;td colspan=&quot;2&quot; class=&quot;diff-lineno&quot;&gt;Řádek 45:&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;==Abnormálity v teorii mysli==&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;==Abnormálity v teorii mysli==&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt;−&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #ffe49c; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;Vzhledem k důležitosti teorie mysli v oblasti sociální kognice vedla výzkumníky otázka atypičnosti teorie mysli k předpokladu, že strukturální a funkční poruchy neurálních mechanismů, na kterých je založená teorie mysli mohou být příčinou vzniku různých patologií – zejména jde o autismus, schizofrenii nebo bipolární poruchu.&amp;lt;ref name=&amp;quot;:0&amp;quot; /&amp;gt;&amp;lt;ref name=&amp;quot;:2&amp;quot; /&amp;gt;  &lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt;+&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #a3d3ff; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;Vzhledem k důležitosti teorie mysli v oblasti sociální kognice vedla výzkumníky otázka atypičnosti teorie mysli k předpokladu, že strukturální a funkční poruchy neurálních mechanismů, na kterých je založená teorie mysli mohou být příčinou vzniku různých patologií – zejména jde o &lt;ins class=&quot;diffchange diffchange-inline&quot;&gt;[[Poruchy autistického spektra|&lt;/ins&gt;autismus&lt;ins class=&quot;diffchange diffchange-inline&quot;&gt;]]&lt;/ins&gt;, &lt;ins class=&quot;diffchange diffchange-inline&quot;&gt;[[Schizofrenie|&lt;/ins&gt;schizofrenii&lt;ins class=&quot;diffchange diffchange-inline&quot;&gt;]] &lt;/ins&gt;nebo &lt;ins class=&quot;diffchange diffchange-inline&quot;&gt;[[Afektivní poruchy|&lt;/ins&gt;bipolární poruchu&lt;ins class=&quot;diffchange diffchange-inline&quot;&gt;]]&lt;/ins&gt;.&amp;lt;ref name=&amp;quot;:0&amp;quot; /&amp;gt;&amp;lt;ref name=&amp;quot;:2&amp;quot; /&amp;gt;  &lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt;−&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #ffe49c; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;Děti s autismem nejsou schopny snadno atribuovat mentální stavy druhých a ani se v nich nevyznají. V odborné literatuře se děti s autismem občas označují v rámci této teorie jako '''mindblind''' – tj. „slepé“ (neschopné) vzhledem k odhadování mentálních stavů druhých. Baron et al.&amp;lt;ref&amp;gt;Baron-Cohen, S., Leslie, A. M., &amp;amp; Frith, U. (1985). ''Does the autistic child have a theory of mind?''. Cognition, 21(1), 37-46&amp;lt;/ref&amp;gt; ve svém výzkumu poukazují na to, že zejména autisté mají problém s teorií mysli. Na úloze falešného přesvědčení se Sally a Anne porovnávali jejich výkony s dětmi s Downovým syndromem a normálními předškolními dětmi. Tento experiment odhalil největší rozdíly u dětí s autismem. Tyto výsledky poukazují na fakt, že teorie mysli je nezávislá na intelektu - děti s Downovým syndromem podávali obdobné výkony jako klinicky normální děti předškolního věku cca 80-85%, ale děti s autismem dosahovali výsledku jen kolem 20%.  &lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt;+&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #a3d3ff; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;Děti s &lt;ins class=&quot;diffchange diffchange-inline&quot;&gt;[[Poruchy autistického spektra|&lt;/ins&gt;autismem&lt;ins class=&quot;diffchange diffchange-inline&quot;&gt;]] &lt;/ins&gt;nejsou schopny snadno atribuovat mentální stavy druhých a ani se v nich nevyznají. V odborné literatuře se děti s autismem občas označují v rámci této teorie jako '''mindblind''' – tj. „slepé“ (neschopné) vzhledem k odhadování mentálních stavů druhých. Baron et al.&amp;lt;ref&amp;gt;Baron-Cohen, S., Leslie, A. M., &amp;amp; Frith, U. (1985). ''Does the autistic child have a theory of mind?''. Cognition, 21(1), 37-46&amp;lt;/ref&amp;gt; ve svém výzkumu poukazují na to, že zejména autisté mají problém s teorií mysli. Na úloze falešného přesvědčení se Sally a Anne porovnávali jejich výkony s dětmi s Downovým syndromem a normálními předškolními dětmi. Tento experiment odhalil největší rozdíly u dětí s autismem. Tyto výsledky poukazují na fakt, že teorie mysli je nezávislá na intelektu - děti s Downovým syndromem podávali obdobné výkony jako klinicky normální děti předškolního věku cca 80-85%, ale děti s autismem dosahovali výsledku jen kolem 20%.  &lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt;−&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #ffe49c; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;U autismu se také popisuje abnormalita ve '''sdílené pozornosti''' (joint attention) tj. tendenci a schopnost jedince reagovat na snahu druhého člověka jej zapojit do společné činnosti tím, že této činnosti a druhému člověku věnuje pozornost. Lze ji chápat jako prekurzor teorie mysli, a to na základě toho, že pozorování druhých, sledování očního kontaktu a imitace jejich chování, které zprav. sdílenou pozornost doprovázejí lze chápat jako projev zdravého vývoje sociální kognice jedince, v rámci kterého lze očekávat také adekvátní rozvoj teorie mysli a mj. adekvátní míry empatické přesnosti.  &lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt;+&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #a3d3ff; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;U &lt;ins class=&quot;diffchange diffchange-inline&quot;&gt;[[Poruchy autistického spektra|&lt;/ins&gt;autismu&lt;ins class=&quot;diffchange diffchange-inline&quot;&gt;]] &lt;/ins&gt;se také popisuje abnormalita ve '''sdílené pozornosti''' (joint attention) tj. tendenci a schopnost jedince reagovat na snahu druhého člověka jej zapojit do společné činnosti tím, že této činnosti a druhému člověku věnuje pozornost. Lze ji chápat jako prekurzor teorie mysli, a to na základě toho, že pozorování druhých, sledování očního kontaktu a imitace jejich chování, které zprav. sdílenou pozornost doprovázejí lze chápat jako projev zdravého vývoje sociální kognice jedince, v rámci kterého lze očekávat také adekvátní rozvoj teorie mysli a mj. adekvátní míry empatické přesnosti.  &lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;V sociální interakci lze sdílenou pozornost pozorovat u dětí již od dvou měsíců, když navazují oční kontakt s dospělými. Kolem sedmého měsíce pak dítě druhého sleduje, resp. upřeně na něj zírá (''gaze'') a od devátého měsíce sleduje směr, na který někdo poukáže. Právě sdílená pozornost je atypická u dětí s autismem, její vývoj je narušený a pomalejší.  &lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;V sociální interakci lze sdílenou pozornost pozorovat u dětí již od dvou měsíců, když navazují oční kontakt s dospělými. Kolem sedmého měsíce pak dítě druhého sleduje, resp. upřeně na něj zírá (''gaze'') a od devátého měsíce sleduje směr, na který někdo poukáže. Právě sdílená pozornost je atypická u dětí s autismem, její vývoj je narušený a pomalejší.  &lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt;−&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #ffe49c; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;Další výzkumy poukazují na možné nedostatky v teorii mysli u pacientů se schizofrenií, u kterých se běžně popisuje atypické sociální chování - samotářství, podivínskost… ty mohou být vlivem atypické teorie mysli - totiž vytváření si neadekvátních představ o mentálních stavech (a mj. záměrech a přesvědčeních) druhých lidí.&amp;lt;ref name=&amp;quot;:0&amp;quot; /&amp;gt;&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt;+&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #a3d3ff; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;Další výzkumy poukazují na možné nedostatky v teorii mysli u pacientů se &lt;ins class=&quot;diffchange diffchange-inline&quot;&gt;[[Schizofrenie|&lt;/ins&gt;schizofrenií&lt;ins class=&quot;diffchange diffchange-inline&quot;&gt;]]&lt;/ins&gt;, u kterých se běžně popisuje atypické sociální chování - samotářství, podivínskost… ty mohou být vlivem atypické teorie mysli - totiž vytváření si neadekvátních představ o mentálních stavech (a mj. záměrech a přesvědčeních) druhých lidí.&amp;lt;ref name=&amp;quot;:0&amp;quot; /&amp;gt;&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;==Odkazy==&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;==Odkazy==&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;/table&gt;</summary>
		<author><name>Petr.Kosik</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Teorie_mysli_(Theory_of_Mind,_TOM)&amp;diff=57871&amp;oldid=prev</id>
		<title>Petr.Kosik: /* Abnormální teorie mysli */</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Teorie_mysli_(Theory_of_Mind,_TOM)&amp;diff=57871&amp;oldid=prev"/>
		<updated>2019-09-23T18:47:55Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;&lt;span dir=&quot;auto&quot;&gt;&lt;span class=&quot;autocomment&quot;&gt;Abnormální teorie mysli&lt;/span&gt;&lt;/span&gt;&lt;/p&gt;
&lt;table class=&quot;diff diff-contentalign-left&quot; data-mw=&quot;interface&quot;&gt;
				&lt;col class=&quot;diff-marker&quot; /&gt;
				&lt;col class=&quot;diff-content&quot; /&gt;
				&lt;col class=&quot;diff-marker&quot; /&gt;
				&lt;col class=&quot;diff-content&quot; /&gt;
				&lt;tr class=&quot;diff-title&quot; lang=&quot;cs&quot;&gt;
				&lt;td colspan=&quot;2&quot; style=&quot;background-color: #fff; color: #222; text-align: center;&quot;&gt;← Starší verze&lt;/td&gt;
				&lt;td colspan=&quot;2&quot; style=&quot;background-color: #fff; color: #222; text-align: center;&quot;&gt;Verze z 23. 9. 2019, 18:47&lt;/td&gt;
				&lt;/tr&gt;&lt;tr&gt;&lt;td colspan=&quot;2&quot; class=&quot;diff-lineno&quot; id=&quot;mw-diff-left-l44&quot; &gt;Řádek 44:&lt;/td&gt;
&lt;td colspan=&quot;2&quot; class=&quot;diff-lineno&quot;&gt;Řádek 44:&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;Jak simulační teorie, tak teorie teorie má značné nedostatky a v praxi se chápou jako dva odlišné mechanismy, které fungují synergicky.  &lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;Jak simulační teorie, tak teorie teorie má značné nedostatky a v praxi se chápou jako dva odlišné mechanismy, které fungují synergicky.  &lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt;−&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #ffe49c; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;==&lt;del class=&quot;diffchange diffchange-inline&quot;&gt;Abnormální teorie &lt;/del&gt;mysli==&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt;+&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #a3d3ff; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;==&lt;ins class=&quot;diffchange diffchange-inline&quot;&gt;Abnormálity v teorii &lt;/ins&gt;mysli==&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;Vzhledem k důležitosti teorie mysli v oblasti sociální kognice vedla výzkumníky otázka atypičnosti teorie mysli k předpokladu, že strukturální a funkční poruchy neurálních mechanismů, na kterých je založená teorie mysli mohou být příčinou vzniku různých patologií – zejména jde o autismus, schizofrenii nebo bipolární poruchu.&amp;lt;ref name=&amp;quot;:0&amp;quot; /&amp;gt;&amp;lt;ref name=&amp;quot;:2&amp;quot; /&amp;gt;  &lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;Vzhledem k důležitosti teorie mysli v oblasti sociální kognice vedla výzkumníky otázka atypičnosti teorie mysli k předpokladu, že strukturální a funkční poruchy neurálních mechanismů, na kterých je založená teorie mysli mohou být příčinou vzniku různých patologií – zejména jde o autismus, schizofrenii nebo bipolární poruchu.&amp;lt;ref name=&amp;quot;:0&amp;quot; /&amp;gt;&amp;lt;ref name=&amp;quot;:2&amp;quot; /&amp;gt;  &lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;Děti s autismem nejsou schopny snadno atribuovat mentální stavy druhých a ani se v nich nevyznají. V odborné literatuře se děti s autismem občas označují v rámci této teorie jako '''mindblind''' – tj. „slepé“ (neschopné) vzhledem k odhadování mentálních stavů druhých. Baron et al.&amp;lt;ref&amp;gt;Baron-Cohen, S., Leslie, A. M., &amp;amp; Frith, U. (1985). ''Does the autistic child have a theory of mind?''. Cognition, 21(1), 37-46&amp;lt;/ref&amp;gt; ve svém výzkumu poukazují na to, že zejména autisté mají problém s teorií mysli. Na úloze falešného přesvědčení se Sally a Anne porovnávali jejich výkony s dětmi s Downovým syndromem a normálními předškolními dětmi. Tento experiment odhalil největší rozdíly u dětí s autismem. Tyto výsledky poukazují na fakt, že teorie mysli je nezávislá na intelektu - děti s Downovým syndromem podávali obdobné výkony jako klinicky normální děti předškolního věku cca 80-85%, ale děti s autismem dosahovali výsledku jen kolem 20%.  &lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;Děti s autismem nejsou schopny snadno atribuovat mentální stavy druhých a ani se v nich nevyznají. V odborné literatuře se děti s autismem občas označují v rámci této teorie jako '''mindblind''' – tj. „slepé“ (neschopné) vzhledem k odhadování mentálních stavů druhých. Baron et al.&amp;lt;ref&amp;gt;Baron-Cohen, S., Leslie, A. M., &amp;amp; Frith, U. (1985). ''Does the autistic child have a theory of mind?''. Cognition, 21(1), 37-46&amp;lt;/ref&amp;gt; ve svém výzkumu poukazují na to, že zejména autisté mají problém s teorií mysli. Na úloze falešného přesvědčení se Sally a Anne porovnávali jejich výkony s dětmi s Downovým syndromem a normálními předškolními dětmi. Tento experiment odhalil největší rozdíly u dětí s autismem. Tyto výsledky poukazují na fakt, že teorie mysli je nezávislá na intelektu - děti s Downovým syndromem podávali obdobné výkony jako klinicky normální děti předškolního věku cca 80-85%, ale děti s autismem dosahovali výsledku jen kolem 20%.  &lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt;−&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #ffe49c; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;U autismu se také popisuje abnormalita ve '''sdílené pozornosti''' (joint attention) tj. tendenci a schopnost jedince reagovat na snahu druhého člověka jej zapojit do společné činnosti tím, že této činnosti a druhému člověku věnuje pozornost. Lze ji chápat jako prekurzor teorie mysli, &lt;del class=&quot;diffchange diffchange-inline&quot;&gt;díky tomu&lt;/del&gt;, že pozorování druhých, sledování očního kontaktu a imitace jejich chování &lt;del class=&quot;diffchange diffchange-inline&quot;&gt;je &lt;/del&gt;projev zdravého vývoje sociální kognice&lt;del class=&quot;diffchange diffchange-inline&quot;&gt;. V sociální interakci ji &lt;/del&gt;lze &lt;del class=&quot;diffchange diffchange-inline&quot;&gt;u dětí od dvou měsíců, když navazují oční kontakt s dospělými. Kolem sedmého měsíce pak dítě sleduje, resp. upřeně zírá (''gaze'') &lt;/del&gt;a &lt;del class=&quot;diffchange diffchange-inline&quot;&gt;od devátého měsíce sleduje směr, na který někdo poukáže&lt;/del&gt;. &lt;del class=&quot;diffchange diffchange-inline&quot;&gt;Právě sdílená pozornost je atypická u dětí s autismem, její vývoj je narušený a pomalejší&lt;/del&gt;.  &lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt;+&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #a3d3ff; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;U autismu se také popisuje abnormalita ve '''sdílené pozornosti''' (joint attention) tj. tendenci a schopnost jedince reagovat na snahu druhého člověka jej zapojit do společné činnosti tím, že této činnosti a druhému člověku věnuje pozornost. Lze ji chápat jako prekurzor teorie mysli, &lt;ins class=&quot;diffchange diffchange-inline&quot;&gt;a to na základě toho&lt;/ins&gt;, že pozorování druhých, sledování očního kontaktu a imitace jejich chování&lt;ins class=&quot;diffchange diffchange-inline&quot;&gt;, které zprav. sdílenou pozornost doprovázejí lze chápat jako &lt;/ins&gt;projev zdravého vývoje sociální kognice &lt;ins class=&quot;diffchange diffchange-inline&quot;&gt;jedince, v rámci kterého &lt;/ins&gt;lze &lt;ins class=&quot;diffchange diffchange-inline&quot;&gt;očekávat také adekvátní rozvoj teorie mysli &lt;/ins&gt;a &lt;ins class=&quot;diffchange diffchange-inline&quot;&gt;mj&lt;/ins&gt;. &lt;ins class=&quot;diffchange diffchange-inline&quot;&gt;adekvátní míry empatické přesnosti&lt;/ins&gt;.  &lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt;−&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #ffe49c; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;Další výzkumy poukazují na možné nedostatky v teorii mysli u pacientů se schizofrenií, u kterých se běžně popisuje atypické sociální chování - samotářství, podivínskost… ty mohou být vlivem atypické teorie mysli.&amp;lt;ref name=&amp;quot;:0&amp;quot; /&amp;gt;&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt;+&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #a3d3ff; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;&lt;ins class=&quot;diffchange diffchange-inline&quot;&gt;V sociální interakci lze sdílenou pozornost pozorovat u dětí již od dvou měsíců, když navazují oční kontakt s dospělými. Kolem sedmého měsíce pak dítě druhého sleduje, resp. upřeně na něj zírá (''gaze'') a od devátého měsíce sleduje směr, na který někdo poukáže. Právě sdílená pozornost je atypická u dětí s autismem, její vývoj je narušený a pomalejší. &lt;/ins&gt;&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td colspan=&quot;2&quot;&gt; &lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt;+&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #a3d3ff; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt; &lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td colspan=&quot;2&quot;&gt; &lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt;+&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #a3d3ff; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;Další výzkumy poukazují na možné nedostatky v teorii mysli u pacientů se schizofrenií, u kterých se běžně popisuje atypické sociální chování - samotářství, podivínskost… ty mohou být vlivem atypické teorie mysli &lt;ins class=&quot;diffchange diffchange-inline&quot;&gt;- totiž vytváření si neadekvátních představ o mentálních stavech (a mj. záměrech a přesvědčeních) druhých lidí&lt;/ins&gt;.&amp;lt;ref name=&amp;quot;:0&amp;quot; /&amp;gt;&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;==Odkazy==&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;==Odkazy==&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;/table&gt;</summary>
		<author><name>Petr.Kosik</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Teorie_mysli_(Theory_of_Mind,_TOM)&amp;diff=57870&amp;oldid=prev</id>
		<title>Petr.Kosik: /* Abnormální teorie mysli */</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Teorie_mysli_(Theory_of_Mind,_TOM)&amp;diff=57870&amp;oldid=prev"/>
		<updated>2019-09-23T18:42:25Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;&lt;span dir=&quot;auto&quot;&gt;&lt;span class=&quot;autocomment&quot;&gt;Abnormální teorie mysli&lt;/span&gt;&lt;/span&gt;&lt;/p&gt;
&lt;table class=&quot;diff diff-contentalign-left&quot; data-mw=&quot;interface&quot;&gt;
				&lt;col class=&quot;diff-marker&quot; /&gt;
				&lt;col class=&quot;diff-content&quot; /&gt;
				&lt;col class=&quot;diff-marker&quot; /&gt;
				&lt;col class=&quot;diff-content&quot; /&gt;
				&lt;tr class=&quot;diff-title&quot; lang=&quot;cs&quot;&gt;
				&lt;td colspan=&quot;2&quot; style=&quot;background-color: #fff; color: #222; text-align: center;&quot;&gt;← Starší verze&lt;/td&gt;
				&lt;td colspan=&quot;2&quot; style=&quot;background-color: #fff; color: #222; text-align: center;&quot;&gt;Verze z 23. 9. 2019, 18:42&lt;/td&gt;
				&lt;/tr&gt;&lt;tr&gt;&lt;td colspan=&quot;2&quot; class=&quot;diff-lineno&quot; id=&quot;mw-diff-left-l47&quot; &gt;Řádek 47:&lt;/td&gt;
&lt;td colspan=&quot;2&quot; class=&quot;diff-lineno&quot;&gt;Řádek 47:&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;Vzhledem k důležitosti teorie mysli v oblasti sociální kognice vedla výzkumníky otázka atypičnosti teorie mysli k předpokladu, že strukturální a funkční poruchy neurálních mechanismů, na kterých je založená teorie mysli mohou být příčinou vzniku různých patologií – zejména jde o autismus, schizofrenii nebo bipolární poruchu.&amp;lt;ref name=&amp;quot;:0&amp;quot; /&amp;gt;&amp;lt;ref name=&amp;quot;:2&amp;quot; /&amp;gt;  &lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;Vzhledem k důležitosti teorie mysli v oblasti sociální kognice vedla výzkumníky otázka atypičnosti teorie mysli k předpokladu, že strukturální a funkční poruchy neurálních mechanismů, na kterých je založená teorie mysli mohou být příčinou vzniku různých patologií – zejména jde o autismus, schizofrenii nebo bipolární poruchu.&amp;lt;ref name=&amp;quot;:0&amp;quot; /&amp;gt;&amp;lt;ref name=&amp;quot;:2&amp;quot; /&amp;gt;  &lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt;−&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #ffe49c; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;Děti s autismem nejsou schopny snadno atribuovat mentální stavy druhých a ani se v nich nevyznají. V odborné literatuře se děti s autismem občas označují v rámci této teorie jako '''mindblind''' – tj. „slepé“ (neschopné) vzhledem k odhadování mentálních stavů druhých. Baron et al.&amp;lt;ref&amp;gt;Baron-Cohen, S., Leslie, A. M., &amp;amp; Frith, U. (1985). ''Does the autistic child have a theory of mind?''. Cognition, 21(1), 37-46&amp;lt;/ref&amp;gt; ve svém výzkumu poukazují na to, že zejména autisté mají problém s teorií mysli. Na úloze Sally&lt;del class=&quot;diffchange diffchange-inline&quot;&gt;-&lt;/del&gt;Anne &lt;del class=&quot;diffchange diffchange-inline&quot;&gt;false belief &lt;/del&gt;porovnávali jejich výkony s dětmi s Downovým syndromem a normálními předškolními dětmi. Tento experiment odhalil největší rozdíly u dětí s autismem. Tyto výsledky poukazují na fakt, že teorie mysli je nezávislá na intelektu - děti s Downovým syndromem podávali obdobné výkony jako klinicky normální děti předškolního věku cca 80-85%, ale děti s autismem dosahovali výsledku jen kolem 20%.  &lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt;+&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #a3d3ff; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;Děti s autismem nejsou schopny snadno atribuovat mentální stavy druhých a ani se v nich nevyznají. V odborné literatuře se děti s autismem občas označují v rámci této teorie jako '''mindblind''' – tj. „slepé“ (neschopné) vzhledem k odhadování mentálních stavů druhých. Baron et al.&amp;lt;ref&amp;gt;Baron-Cohen, S., Leslie, A. M., &amp;amp; Frith, U. (1985). ''Does the autistic child have a theory of mind?''. Cognition, 21(1), 37-46&amp;lt;/ref&amp;gt; ve svém výzkumu poukazují na to, že zejména autisté mají problém s teorií mysli. Na úloze &lt;ins class=&quot;diffchange diffchange-inline&quot;&gt;falešného přesvědčení se &lt;/ins&gt;Sally &lt;ins class=&quot;diffchange diffchange-inline&quot;&gt;a &lt;/ins&gt;Anne porovnávali jejich výkony s dětmi s Downovým syndromem a normálními předškolními dětmi. Tento experiment odhalil největší rozdíly u dětí s autismem. Tyto výsledky poukazují na fakt, že teorie mysli je nezávislá na intelektu - děti s Downovým syndromem podávali obdobné výkony jako klinicky normální děti předškolního věku cca 80-85%, ale děti s autismem dosahovali výsledku jen kolem 20%.  &lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;U autismu se také popisuje abnormalita ve '''sdílené pozornosti''' (joint attention) tj. tendenci a schopnost jedince reagovat na snahu druhého člověka jej zapojit do společné činnosti tím, že této činnosti a druhému člověku věnuje pozornost. Lze ji chápat jako prekurzor teorie mysli, díky tomu, že pozorování druhých, sledování očního kontaktu a imitace jejich chování je projev zdravého vývoje sociální kognice. V sociální interakci ji lze u dětí od dvou měsíců, když navazují oční kontakt s dospělými. Kolem sedmého měsíce pak dítě sleduje, resp. upřeně zírá (''gaze'') a od devátého měsíce sleduje směr, na který někdo poukáže. Právě sdílená pozornost je atypická u dětí s autismem, její vývoj je narušený a pomalejší.  &lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;U autismu se také popisuje abnormalita ve '''sdílené pozornosti''' (joint attention) tj. tendenci a schopnost jedince reagovat na snahu druhého člověka jej zapojit do společné činnosti tím, že této činnosti a druhému člověku věnuje pozornost. Lze ji chápat jako prekurzor teorie mysli, díky tomu, že pozorování druhých, sledování očního kontaktu a imitace jejich chování je projev zdravého vývoje sociální kognice. V sociální interakci ji lze u dětí od dvou měsíců, když navazují oční kontakt s dospělými. Kolem sedmého měsíce pak dítě sleduje, resp. upřeně zírá (''gaze'') a od devátého měsíce sleduje směr, na který někdo poukáže. Právě sdílená pozornost je atypická u dětí s autismem, její vývoj je narušený a pomalejší.  &lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt;−&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #ffe49c; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;Další výzkumy poukazují na možné nedostatky v teorii mysli u pacientů se schizofrenií, u kterých se běžně popisuje atypické sociální chování - samotářství, podivínskost… ty mohou být vlivem atypické teorie mysli.&amp;lt;ref name=&amp;quot;:0&amp;quot; /&amp;gt;  &lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt;+&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #a3d3ff; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;Další výzkumy poukazují na možné nedostatky v teorii mysli u pacientů se schizofrenií, u kterých se běžně popisuje atypické sociální chování - samotářství, podivínskost… ty mohou být vlivem atypické teorie mysli.&amp;lt;ref name=&amp;quot;:0&amp;quot; /&amp;gt;&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;==Odkazy==&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;==Odkazy==&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;/table&gt;</summary>
		<author><name>Petr.Kosik</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Teorie_mysli_(Theory_of_Mind,_TOM)&amp;diff=57869&amp;oldid=prev</id>
		<title>Petr.Kosik: /* Definice a vývoj výzkumného bádání */</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Teorie_mysli_(Theory_of_Mind,_TOM)&amp;diff=57869&amp;oldid=prev"/>
		<updated>2019-09-23T18:39:44Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;&lt;span dir=&quot;auto&quot;&gt;&lt;span class=&quot;autocomment&quot;&gt;Definice a vývoj výzkumného bádání&lt;/span&gt;&lt;/span&gt;&lt;/p&gt;
&lt;table class=&quot;diff diff-contentalign-left&quot; data-mw=&quot;interface&quot;&gt;
				&lt;col class=&quot;diff-marker&quot; /&gt;
				&lt;col class=&quot;diff-content&quot; /&gt;
				&lt;col class=&quot;diff-marker&quot; /&gt;
				&lt;col class=&quot;diff-content&quot; /&gt;
				&lt;tr class=&quot;diff-title&quot; lang=&quot;cs&quot;&gt;
				&lt;td colspan=&quot;2&quot; style=&quot;background-color: #fff; color: #222; text-align: center;&quot;&gt;← Starší verze&lt;/td&gt;
				&lt;td colspan=&quot;2&quot; style=&quot;background-color: #fff; color: #222; text-align: center;&quot;&gt;Verze z 23. 9. 2019, 18:39&lt;/td&gt;
				&lt;/tr&gt;&lt;tr&gt;&lt;td colspan=&quot;2&quot; class=&quot;diff-lineno&quot; id=&quot;mw-diff-left-l1&quot; &gt;Řádek 1:&lt;/td&gt;
&lt;td colspan=&quot;2&quot; class=&quot;diff-lineno&quot;&gt;Řádek 1:&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt;−&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #ffe49c; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;==Definice a vývoj výzkumného bádání==&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt;+&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #a3d3ff; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;==Definice &lt;ins class=&quot;diffchange diffchange-inline&quot;&gt;pojmu &lt;/ins&gt;a vývoj výzkumného bádání==&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;Teorie mysli představuje důležitou část [[sociální kognice]], tj. kognitivních dispozic a procesů zahrnujících zpracovávání informací o druhých lidech a sociální realitě vůbec, která je klíčová pro orientaci člověka v sociálním okolí a v sociálních situacích. Je vymezována jako schopnost usuzovat na mentální stavy a vůbec psychický život druhých lidí. Zahrnuje tedy schopnost usuzovat mj. na emoce, přání, touhy, potřeby, ale také představy, přesvědčení a názory druhých lidí a schopnost tyto mentální stavy a obsahy druhým lidem přisuzovat. Jde o schopnost si vytvářet představy či „teorie“, resp. [[mentální reprezentace]] o tom, že druzí lidé mají také mysl a s ní spojený prožitkový svět. Tato schopnost přitom člověku umožňuje lépe rozumět a predikovat chování druhých lidí a celkově se tak v sociálním světě lépe a efektivněji orientovat a pohybovat.  &lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;Teorie mysli představuje důležitou část [[sociální kognice]], tj. kognitivních dispozic a procesů zahrnujících zpracovávání informací o druhých lidech a sociální realitě vůbec, která je klíčová pro orientaci člověka v sociálním okolí a v sociálních situacích. Je vymezována jako schopnost usuzovat na mentální stavy a vůbec psychický život druhých lidí. Zahrnuje tedy schopnost usuzovat mj. na emoce, přání, touhy, potřeby, ale také představy, přesvědčení a názory druhých lidí a schopnost tyto mentální stavy a obsahy druhým lidem přisuzovat. Jde o schopnost si vytvářet představy či „teorie“, resp. [[mentální reprezentace]] o tom, že druzí lidé mají také mysl a s ní spojený prožitkový svět. Tato schopnost přitom člověku umožňuje lépe rozumět a predikovat chování druhých lidí a celkově se tak v sociálním světě lépe a efektivněji orientovat a pohybovat.  &lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td colspan=&quot;2&quot; class=&quot;diff-lineno&quot; id=&quot;mw-diff-left-l13&quot; &gt;Řádek 13:&lt;/td&gt;
&lt;td colspan=&quot;2&quot; class=&quot;diff-lineno&quot;&gt;Řádek 13:&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;V české terminologii se užívá pojmu teorie '''mysli''', i přes to, že přiměřenějším ekvivalentem pojmu “mind” by byl lepší '''psychika'''. Termín mysl lépe reprezentuje kognitivní složku psychiky, která je v teorii mysli více relevantní a také zahrnuje zastoupení kognitivistického přístupu.&amp;lt;ref name=&amp;quot;:2&amp;quot; /&amp;gt;&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;V české terminologii se užívá pojmu teorie '''mysli''', i přes to, že přiměřenějším ekvivalentem pojmu “mind” by byl lepší '''psychika'''. Termín mysl lépe reprezentuje kognitivní složku psychiky, která je v teorii mysli více relevantní a také zahrnuje zastoupení kognitivistického přístupu.&amp;lt;ref name=&amp;quot;:2&amp;quot; /&amp;gt;&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt;−&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #ffe49c; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;==&lt;del class=&quot;diffchange diffchange-inline&quot;&gt;= '''&lt;/del&gt;Vývoj &lt;del class=&quot;diffchange diffchange-inline&quot;&gt;chápání &lt;/del&gt;a měření teorie mysli&lt;del class=&quot;diffchange diffchange-inline&quot;&gt;''' =&lt;/del&gt;==&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt;+&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #a3d3ff; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;==Vývoj &lt;ins class=&quot;diffchange diffchange-inline&quot;&gt;teorie mysli v ontogenezi &lt;/ins&gt;a měření teorie mysli==&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;Mnohé z výzkumu v oblasti teorie mysli byly podnícené kvalitativním výzkumem dětí, zejména observačními studiemi. Jeden z prvotních znaků rozvoje sociální kognice, a tak i teorie mysli, se objevuje u dětí už ve čtvrtém měsíci a to zejména jako pohled do očí - děti mají projevy proto-sociálního chování i dříve, ale už ve čtyřech měsících je neurální aktivita při pohledu do očí stejná jako u dospělých. Oční kontakt je důležitou součástí sociální kognice a jejího vývoje. Navazování očního kontaktu u dětí je přitom spojena s reflexní imitací dospělých, zejm. jejich mimických projevů, které lze chápat coby odraz jejich emočních stavů. Dítě zde tak prvně, byť zprostředkovaně získává kontakt emočními stavy druhých osob, a to na základě zrcadlení jejich mimických projevů. Tento kontakt s mentálními stavy druhých osob zatím není na úrovni vytváření mentálních reprezentací o mentálních stavech druhých lidí, ale jde tak o jistý předstupeň teorie mysli.   &lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;Mnohé z výzkumu v oblasti teorie mysli byly podnícené kvalitativním výzkumem dětí, zejména observačními studiemi. Jeden z prvotních znaků rozvoje sociální kognice, a tak i teorie mysli, se objevuje u dětí už ve čtvrtém měsíci a to zejména jako pohled do očí - děti mají projevy proto-sociálního chování i dříve, ale už ve čtyřech měsících je neurální aktivita při pohledu do očí stejná jako u dospělých. Oční kontakt je důležitou součástí sociální kognice a jejího vývoje. Navazování očního kontaktu u dětí je přitom spojena s reflexní imitací dospělých, zejm. jejich mimických projevů, které lze chápat coby odraz jejich emočních stavů. Dítě zde tak prvně, byť zprostředkovaně získává kontakt emočními stavy druhých osob, a to na základě zrcadlení jejich mimických projevů. Tento kontakt s mentálními stavy druhých osob zatím není na úrovni vytváření mentálních reprezentací o mentálních stavech druhých lidí, ale jde tak o jistý předstupeň teorie mysli.   &lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td colspan=&quot;2&quot; class=&quot;diff-lineno&quot; id=&quot;mw-diff-left-l26&quot; &gt;Řádek 26:&lt;/td&gt;
&lt;td colspan=&quot;2&quot; class=&quot;diff-lineno&quot;&gt;Řádek 26:&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;Obecně se nicméně předpokládá, že tento test měří míru schopnosti percepční diskriminace sebe samého - nakolik je jedinec schopen rozlišit ve svém vnímání sám sebe od jiných objektů, které k jeho já nenáleží (např. skvrna). Sebeuvědomění (počínající právě percepční diskriminací vlastní osoby a vrcholící ve schopnosti si uvědomovat sebe coby aktivního činitele s jedinečnou identitou) hraje důležitou roli při rozvoji sociální kognice a spolu s tím teorie mysli. Uvědomění vlastního já a odlišnosti svého já od okolí neboli schopnost vytvářet si reprezentací o svém já a jeho vztahu k okolním věcem (a spolu s tím i schopnost vytvářet si mentální reprezentace o mentálních stavech vlastnímu já náležejících - tj. o svých vlastních mentálních stavech) představuje důležitou podmínkou i pro vytváření mentálních reprezentací o mentálních stavech druhých - tj. pro teorii mysli. Zrcadlový test sebeuvědomění tak sice přímo teorii mysli neměří, ale měří důležitý předpoklad jejího rozvoje - míru sebeuvědomění (konkrétněji schopnost percepční diskriminace sebe samého).&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;Obecně se nicméně předpokládá, že tento test měří míru schopnosti percepční diskriminace sebe samého - nakolik je jedinec schopen rozlišit ve svém vnímání sám sebe od jiných objektů, které k jeho já nenáleží (např. skvrna). Sebeuvědomění (počínající právě percepční diskriminací vlastní osoby a vrcholící ve schopnosti si uvědomovat sebe coby aktivního činitele s jedinečnou identitou) hraje důležitou roli při rozvoji sociální kognice a spolu s tím teorie mysli. Uvědomění vlastního já a odlišnosti svého já od okolí neboli schopnost vytvářet si reprezentací o svém já a jeho vztahu k okolním věcem (a spolu s tím i schopnost vytvářet si mentální reprezentace o mentálních stavech vlastnímu já náležejících - tj. o svých vlastních mentálních stavech) představuje důležitou podmínkou i pro vytváření mentálních reprezentací o mentálních stavech druhých - tj. pro teorii mysli. Zrcadlový test sebeuvědomění tak sice přímo teorii mysli neměří, ale měří důležitý předpoklad jejího rozvoje - míru sebeuvědomění (konkrétněji schopnost percepční diskriminace sebe samého).&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt;−&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #ffe49c; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;==&lt;del class=&quot;diffchange diffchange-inline&quot;&gt;= '''&lt;/del&gt;Automatičnost a vrozenost teorie mysli&lt;del class=&quot;diffchange diffchange-inline&quot;&gt;''' =&lt;/del&gt;==&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt;+&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #a3d3ff; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;==Automatičnost a vrozenost teorie mysli==&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;Premack, jeden z autorů, který razil pojem teorie mysli, označil výzkum maďarských psychologů v roce 2010&amp;lt;ref&amp;gt;Kovács, Á.M., Téglás, E., &amp;amp; Endress, A.D. (2010). ''The social sense: Susceptibility to others' beliefs in human infants and adults.'' Science, 330(6012), 1830-1834&amp;lt;/ref&amp;gt; za jeden z nejpřínosnějších za poslední roky. Kovacs et al. položili základní a inovativní otázku - může být odhadování mentálních stavů ostatních spontánní a automatická aktivita? Svůj předpoklad měřili pomocí úlohy, ve které bylo několik scénářů s chybným (''false belief'') či správným přesvědčením (''true belief'').  &lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;Premack, jeden z autorů, který razil pojem teorie mysli, označil výzkum maďarských psychologů v roce 2010&amp;lt;ref&amp;gt;Kovács, Á.M., Téglás, E., &amp;amp; Endress, A.D. (2010). ''The social sense: Susceptibility to others' beliefs in human infants and adults.'' Science, 330(6012), 1830-1834&amp;lt;/ref&amp;gt; za jeden z nejpřínosnějších za poslední roky. Kovacs et al. položili základní a inovativní otázku - může být odhadování mentálních stavů ostatních spontánní a automatická aktivita? Svůj předpoklad měřili pomocí úlohy, ve které bylo několik scénářů s chybným (''false belief'') či správným přesvědčením (''true belief'').  &lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td colspan=&quot;2&quot; class=&quot;diff-lineno&quot; id=&quot;mw-diff-left-l35&quot; &gt;Řádek 35:&lt;/td&gt;
&lt;td colspan=&quot;2&quot; class=&quot;diff-lineno&quot;&gt;Řádek 35:&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;Tento výzkum byl replikován ve snazší podobě u sedmiměsíčních dětí, u kterých se tento efekt také prokázal. Výsledky této studie poukazují na fakt, že teorie mysli či její určitá forma je vrozená a je automaticky spouštěná v přítomnosti ostatních.&amp;lt;ref name=&amp;quot;:0&amp;quot; /&amp;gt;&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;Tento výzkum byl replikován ve snazší podobě u sedmiměsíčních dětí, u kterých se tento efekt také prokázal. Výsledky této studie poukazují na fakt, že teorie mysli či její určitá forma je vrozená a je automaticky spouštěná v přítomnosti ostatních.&amp;lt;ref name=&amp;quot;:0&amp;quot; /&amp;gt;&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt;−&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #ffe49c; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;==&lt;del class=&quot;diffchange diffchange-inline&quot;&gt;= '''&lt;/del&gt;Mechanismy pro odhadování mentálních stavů druhých&lt;del class=&quot;diffchange diffchange-inline&quot;&gt;''' =&lt;/del&gt;==&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt;+&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #a3d3ff; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;==Mechanismy pro odhadování mentálních stavů druhých==&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;Výzkumníci na poli teorie mysli se začali zajímat spolu se sociálními neurovědci, jak je schopnost odhadovat stavy ostatních a schopnost zpracovávat verbální i neverbální vodítka spojena s procesy, které se v pozadí toho odehrávají.  &lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;Výzkumníci na poli teorie mysli se začali zajímat spolu se sociálními neurovědci, jak je schopnost odhadovat stavy ostatních a schopnost zpracovávat verbální i neverbální vodítka spojena s procesy, které se v pozadí toho odehrávají.  &lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td colspan=&quot;2&quot; class=&quot;diff-lineno&quot; id=&quot;mw-diff-left-l44&quot; &gt;Řádek 44:&lt;/td&gt;
&lt;td colspan=&quot;2&quot; class=&quot;diff-lineno&quot;&gt;Řádek 44:&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;Jak simulační teorie, tak teorie teorie má značné nedostatky a v praxi se chápou jako dva odlišné mechanismy, které fungují synergicky.  &lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;Jak simulační teorie, tak teorie teorie má značné nedostatky a v praxi se chápou jako dva odlišné mechanismy, které fungují synergicky.  &lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt;−&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #ffe49c; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;==&lt;del class=&quot;diffchange diffchange-inline&quot;&gt;= '''&lt;/del&gt;Abnormální teorie mysli&lt;del class=&quot;diffchange diffchange-inline&quot;&gt;''' =&lt;/del&gt;==&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt;+&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #a3d3ff; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;==Abnormální teorie mysli==&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;Vzhledem k důležitosti teorie mysli v oblasti sociální kognice vedla výzkumníky otázka atypičnosti teorie mysli k předpokladu, že strukturální a funkční poruchy neurálních mechanismů, na kterých je založená teorie mysli mohou být příčinou vzniku různých patologií – zejména jde o autismus, schizofrenii nebo bipolární poruchu.&amp;lt;ref name=&amp;quot;:0&amp;quot; /&amp;gt;&amp;lt;ref name=&amp;quot;:2&amp;quot; /&amp;gt;  &lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;Vzhledem k důležitosti teorie mysli v oblasti sociální kognice vedla výzkumníky otázka atypičnosti teorie mysli k předpokladu, že strukturální a funkční poruchy neurálních mechanismů, na kterých je založená teorie mysli mohou být příčinou vzniku různých patologií – zejména jde o autismus, schizofrenii nebo bipolární poruchu.&amp;lt;ref name=&amp;quot;:0&amp;quot; /&amp;gt;&amp;lt;ref name=&amp;quot;:2&amp;quot; /&amp;gt;  &lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;/table&gt;</summary>
		<author><name>Petr.Kosik</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Teorie_mysli_(Theory_of_Mind,_TOM)&amp;diff=57868&amp;oldid=prev</id>
		<title>Petr.Kosik v 23. 9. 2019, 18:36</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Teorie_mysli_(Theory_of_Mind,_TOM)&amp;diff=57868&amp;oldid=prev"/>
		<updated>2019-09-23T18:36:59Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;&lt;/p&gt;
&lt;table class=&quot;diff diff-contentalign-left&quot; data-mw=&quot;interface&quot;&gt;
				&lt;col class=&quot;diff-marker&quot; /&gt;
				&lt;col class=&quot;diff-content&quot; /&gt;
				&lt;col class=&quot;diff-marker&quot; /&gt;
				&lt;col class=&quot;diff-content&quot; /&gt;
				&lt;tr class=&quot;diff-title&quot; lang=&quot;cs&quot;&gt;
				&lt;td colspan=&quot;2&quot; style=&quot;background-color: #fff; color: #222; text-align: center;&quot;&gt;← Starší verze&lt;/td&gt;
				&lt;td colspan=&quot;2&quot; style=&quot;background-color: #fff; color: #222; text-align: center;&quot;&gt;Verze z 23. 9. 2019, 18:36&lt;/td&gt;
				&lt;/tr&gt;&lt;tr&gt;&lt;td colspan=&quot;2&quot; class=&quot;diff-lineno&quot; id=&quot;mw-diff-left-l1&quot; &gt;Řádek 1:&lt;/td&gt;
&lt;td colspan=&quot;2&quot; class=&quot;diff-lineno&quot;&gt;Řádek 1:&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt;−&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #ffe49c; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;==Definice a vývoj==&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt;+&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #a3d3ff; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;==Definice a vývoj &lt;ins class=&quot;diffchange diffchange-inline&quot;&gt;výzkumného bádání&lt;/ins&gt;==&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;Teorie mysli představuje důležitou část [[sociální kognice]], tj. kognitivních dispozic a procesů zahrnujících zpracovávání informací o druhých lidech a sociální realitě vůbec, která je klíčová pro orientaci člověka v sociálním okolí a v sociálních situacích. Je vymezována jako schopnost usuzovat na mentální stavy a vůbec psychický život druhých lidí. Zahrnuje tedy schopnost usuzovat mj. na emoce, přání, touhy, potřeby, ale také představy, přesvědčení a názory druhých lidí a schopnost tyto mentální stavy a obsahy druhým lidem přisuzovat. Jde o schopnost si vytvářet představy či „teorie“, resp. [[mentální reprezentace]] o tom, že druzí lidé mají také mysl a s ní spojený prožitkový svět. Tato schopnost přitom člověku umožňuje lépe rozumět a predikovat chování druhých lidí a celkově se tak v sociálním světě lépe a efektivněji orientovat a pohybovat.  &lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;Teorie mysli představuje důležitou část [[sociální kognice]], tj. kognitivních dispozic a procesů zahrnujících zpracovávání informací o druhých lidech a sociální realitě vůbec, která je klíčová pro orientaci člověka v sociálním okolí a v sociálních situacích. Je vymezována jako schopnost usuzovat na mentální stavy a vůbec psychický život druhých lidí. Zahrnuje tedy schopnost usuzovat mj. na emoce, přání, touhy, potřeby, ale také představy, přesvědčení a názory druhých lidí a schopnost tyto mentální stavy a obsahy druhým lidem přisuzovat. Jde o schopnost si vytvářet představy či „teorie“, resp. [[mentální reprezentace]] o tom, že druzí lidé mají také mysl a s ní spojený prožitkový svět. Tato schopnost přitom člověku umožňuje lépe rozumět a predikovat chování druhých lidí a celkově se tak v sociálním světě lépe a efektivněji orientovat a pohybovat.  &lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;/table&gt;</summary>
		<author><name>Petr.Kosik</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Teorie_mysli_(Theory_of_Mind,_TOM)&amp;diff=57867&amp;oldid=prev</id>
		<title>Petr.Kosik: /* Vývoj chápání a měření teorie mysli */</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Teorie_mysli_(Theory_of_Mind,_TOM)&amp;diff=57867&amp;oldid=prev"/>
		<updated>2019-09-23T18:35:21Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;&lt;span dir=&quot;auto&quot;&gt;&lt;span class=&quot;autocomment&quot;&gt;Vývoj chápání a měření teorie mysli&lt;/span&gt;&lt;/span&gt;&lt;/p&gt;
&lt;table class=&quot;diff diff-contentalign-left&quot; data-mw=&quot;interface&quot;&gt;
				&lt;col class=&quot;diff-marker&quot; /&gt;
				&lt;col class=&quot;diff-content&quot; /&gt;
				&lt;col class=&quot;diff-marker&quot; /&gt;
				&lt;col class=&quot;diff-content&quot; /&gt;
				&lt;tr class=&quot;diff-title&quot; lang=&quot;cs&quot;&gt;
				&lt;td colspan=&quot;2&quot; style=&quot;background-color: #fff; color: #222; text-align: center;&quot;&gt;← Starší verze&lt;/td&gt;
				&lt;td colspan=&quot;2&quot; style=&quot;background-color: #fff; color: #222; text-align: center;&quot;&gt;Verze z 23. 9. 2019, 18:35&lt;/td&gt;
				&lt;/tr&gt;&lt;tr&gt;&lt;td colspan=&quot;2&quot; class=&quot;diff-lineno&quot; id=&quot;mw-diff-left-l24&quot; &gt;Řádek 24:&lt;/td&gt;
&lt;td colspan=&quot;2&quot; class=&quot;diff-lineno&quot;&gt;Řádek 24:&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;Další test, který se používá u teorie mysli, je '''zrcadlový test sebeuvědomění''' (''The Mirror Test)'', zejména používaný u zvířat napříč různými živočišnými druhy. Podstata testu spočívá v rozpoznání sebe sama v zrcadle s nápadnou barvou na vlastním těle - pokud rozeznají sebe sama, pak se za barvou natáčejí nebo se ji snaží nějakým způsobem prozkoumat.&amp;lt;ref name=&amp;quot;:0&amp;quot; /&amp;gt; Kohda et al. 2019&amp;lt;ref name=&amp;quot;:3&amp;quot;&amp;gt;Kohda, M., Hotta, T., Takeyama, T., Awata, S., Tanaka, H., Asai, J.Y., &amp;amp; Jordan, A. L. (2019). ''If a fish can pass the mark test, what are the implications for consciousness and self-awareness testing in animals?.'' PLoS biology, 17(2), e3000021&amp;lt;/ref&amp;gt; poukázali na fakt, že má omezenou validitu u řady druhů, pro které není zrak dominantní modalita vnímání. U některých druhů, u kterých se pomocí zrcadlového testu v jeho původní podobě teorie mysli neprokázala, modifikovaná verze teorii mysli u řady zvířat - od ryb po primáty registrovala. Zároveň zrcadlový test u dětí je zatížen kulturní determinací psychiky, kdy západní děti prokazují sebeuvědomění podstatně dříve než děti, kterým se test zadal v Africe - proto se od tohoto testu ustupuje, nebo přinejmenším prochází revizí toho, co vlastně měří.&amp;lt;ref name=&amp;quot;:3&amp;quot; /&amp;gt;  &lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;Další test, který se používá u teorie mysli, je '''zrcadlový test sebeuvědomění''' (''The Mirror Test)'', zejména používaný u zvířat napříč různými živočišnými druhy. Podstata testu spočívá v rozpoznání sebe sama v zrcadle s nápadnou barvou na vlastním těle - pokud rozeznají sebe sama, pak se za barvou natáčejí nebo se ji snaží nějakým způsobem prozkoumat.&amp;lt;ref name=&amp;quot;:0&amp;quot; /&amp;gt; Kohda et al. 2019&amp;lt;ref name=&amp;quot;:3&amp;quot;&amp;gt;Kohda, M., Hotta, T., Takeyama, T., Awata, S., Tanaka, H., Asai, J.Y., &amp;amp; Jordan, A. L. (2019). ''If a fish can pass the mark test, what are the implications for consciousness and self-awareness testing in animals?.'' PLoS biology, 17(2), e3000021&amp;lt;/ref&amp;gt; poukázali na fakt, že má omezenou validitu u řady druhů, pro které není zrak dominantní modalita vnímání. U některých druhů, u kterých se pomocí zrcadlového testu v jeho původní podobě teorie mysli neprokázala, modifikovaná verze teorii mysli u řady zvířat - od ryb po primáty registrovala. Zároveň zrcadlový test u dětí je zatížen kulturní determinací psychiky, kdy západní děti prokazují sebeuvědomění podstatně dříve než děti, kterým se test zadal v Africe - proto se od tohoto testu ustupuje, nebo přinejmenším prochází revizí toho, co vlastně měří.&amp;lt;ref name=&amp;quot;:3&amp;quot; /&amp;gt;  &lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt;−&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #ffe49c; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;Obecně se nicméně předpokládá, že tento test měří míru schopnosti percepční diskriminace sebe samého - nakolik je jedinec schopen rozlišit ve svém vnímání sám sebe od jiných objektů, které k jeho já nenáleží (např. skvrna). Sebeuvědomění (počínající právě percepční diskriminací a vrcholící ve schopnosti si uvědomovat sebe coby aktivního činitele s jedinečnou identitou) hraje důležitou roli při rozvoji sociální kognice. Uvědomění vlastního já a odlišnosti svého já od okolí neboli schopnost vytvářet si reprezentací o svém já a jeho vztahu k okolním věcem (a spolu s tím i schopnost vytvářet si mentální reprezentace o mentálních stavech vlastnímu já náležejících - tj. o svých vlastních mentálních stavech) představuje důležitou podmínkou i pro vytváření mentálních reprezentací o mentálních stavech druhých - tj. pro teorii mysli.&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt;+&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #a3d3ff; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;Obecně se nicméně předpokládá, že tento test měří míru schopnosti percepční diskriminace sebe samého - nakolik je jedinec schopen rozlišit ve svém vnímání sám sebe od jiných objektů, které k jeho já nenáleží (např. skvrna). Sebeuvědomění (počínající právě percepční diskriminací &lt;ins class=&quot;diffchange diffchange-inline&quot;&gt;vlastní osoby &lt;/ins&gt;a vrcholící ve schopnosti si uvědomovat sebe coby aktivního činitele s jedinečnou identitou) hraje důležitou roli při rozvoji sociální kognice &lt;ins class=&quot;diffchange diffchange-inline&quot;&gt;a spolu s tím teorie mysli&lt;/ins&gt;. Uvědomění vlastního já a odlišnosti svého já od okolí neboli schopnost vytvářet si reprezentací o svém já a jeho vztahu k okolním věcem (a spolu s tím i schopnost vytvářet si mentální reprezentace o mentálních stavech vlastnímu já náležejících - tj. o svých vlastních mentálních stavech) představuje důležitou podmínkou i pro vytváření mentálních reprezentací o mentálních stavech druhých - tj. pro teorii mysli&lt;ins class=&quot;diffchange diffchange-inline&quot;&gt;. Zrcadlový test sebeuvědomění tak sice přímo teorii mysli neměří, ale měří důležitý předpoklad jejího rozvoje - míru sebeuvědomění (konkrétněji schopnost percepční diskriminace sebe samého)&lt;/ins&gt;.&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;=== '''Automatičnost a vrozenost teorie mysli''' ===&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;=== '''Automatičnost a vrozenost teorie mysli''' ===&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;/table&gt;</summary>
		<author><name>Petr.Kosik</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Teorie_mysli_(Theory_of_Mind,_TOM)&amp;diff=57866&amp;oldid=prev</id>
		<title>Petr.Kosik: /* Vývoj chápání a měření teorie mysli */</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Teorie_mysli_(Theory_of_Mind,_TOM)&amp;diff=57866&amp;oldid=prev"/>
		<updated>2019-09-23T18:33:23Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;&lt;span dir=&quot;auto&quot;&gt;&lt;span class=&quot;autocomment&quot;&gt;Vývoj chápání a měření teorie mysli&lt;/span&gt;&lt;/span&gt;&lt;/p&gt;
&lt;table class=&quot;diff diff-contentalign-left&quot; data-mw=&quot;interface&quot;&gt;
				&lt;col class=&quot;diff-marker&quot; /&gt;
				&lt;col class=&quot;diff-content&quot; /&gt;
				&lt;col class=&quot;diff-marker&quot; /&gt;
				&lt;col class=&quot;diff-content&quot; /&gt;
				&lt;tr class=&quot;diff-title&quot; lang=&quot;cs&quot;&gt;
				&lt;td colspan=&quot;2&quot; style=&quot;background-color: #fff; color: #222; text-align: center;&quot;&gt;← Starší verze&lt;/td&gt;
				&lt;td colspan=&quot;2&quot; style=&quot;background-color: #fff; color: #222; text-align: center;&quot;&gt;Verze z 23. 9. 2019, 18:33&lt;/td&gt;
				&lt;/tr&gt;&lt;tr&gt;&lt;td colspan=&quot;2&quot; class=&quot;diff-lineno&quot; id=&quot;mw-diff-left-l22&quot; &gt;Řádek 22:&lt;/td&gt;
&lt;td colspan=&quot;2&quot; class=&quot;diff-lineno&quot;&gt;Řádek 22:&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;Ve dvanáctém měsíci děti prokazují schopnost porozumění záměru dospělého při hledání objektu - jestli dospělý neví, kde objekt je, děti na něj budou ukazovat, pokud ale dospělý zná místo objektu, děti k němu ukazovat nebudou.&amp;lt;ref&amp;gt;Liszkowski, U., Carpenter, M., &amp;amp; Tomasello, M. (2008).''Twelve-moth-olds communicate helpfully and appropriately for knowledgeable and ignorant partners.'' Cognition, 108(3), 732-739.&amp;lt;/ref&amp;gt;  &lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;Ve dvanáctém měsíci děti prokazují schopnost porozumění záměru dospělého při hledání objektu - jestli dospělý neví, kde objekt je, děti na něj budou ukazovat, pokud ale dospělý zná místo objektu, děti k němu ukazovat nebudou.&amp;lt;ref&amp;gt;Liszkowski, U., Carpenter, M., &amp;amp; Tomasello, M. (2008).''Twelve-moth-olds communicate helpfully and appropriately for knowledgeable and ignorant partners.'' Cognition, 108(3), 732-739.&amp;lt;/ref&amp;gt;  &lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt;−&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #ffe49c; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;Další test, který se používá u teorie mysli, je '''zrcadlový test sebeuvědomění''' (''The Mirror Test)'', zejména používaný u zvířat napříč různými živočišnými druhy. Podstata testu spočívá v rozpoznání sebe sama v zrcadle s nápadnou barvou na vlastním těle - pokud rozeznají sebe sama, pak se za barvou natáčejí nebo se ji snaží nějakým způsobem prozkoumat.&amp;lt;ref name=&amp;quot;:0&amp;quot; /&amp;gt; Kohda et al. 2019&amp;lt;ref name=&amp;quot;:3&amp;quot;&amp;gt;Kohda, M., Hotta, T., Takeyama, T., Awata, S., Tanaka, H., Asai, J.Y., &amp;amp; Jordan, A. L. (2019). ''If a fish can pass the mark test, what are the implications for consciousness and self-awareness testing in animals?.'' PLoS biology, 17(2), e3000021&amp;lt;/ref&amp;gt; poukázali na fakt, že má omezenou validitu u řady druhů, pro které není zrak dominantní modalita vnímání. U některých druhů, u kterých se pomocí zrcadlového testu v jeho původní podobě teorie mysli neprokázala, modifikovaná verze teorii mysli u řady zvířat - od ryb po primáty registrovala. Zároveň zrcadlový test u dětí je zatížen kulturní determinací psychiky, kdy západní děti prokazují sebeuvědomění podstatně dříve než děti, kterým se test zadal v Africe - proto se od tohoto testu ustupuje, nebo přinejmenším prochází revizí toho, co vlastně měří.&amp;lt;ref name=&amp;quot;:3&amp;quot; /&amp;gt; Obecně se nicméně předpokládá, že měří míru schopnosti percepční diskriminace sebe samého - nakolik je jedinec schopen rozlišit ve svém vnímání sám sebe od jiných objektů, které k jeho já nenáleží (např. skvrna). Sebeuvědomění (počínající právě percepční diskriminací a vrcholící ve schopnosti si uvědomovat sebe coby aktivního činitele s jedinečnou identitou) hraje důležitou roli při rozvoji sociální kognice. Uvědomění vlastního já a odlišnosti svého já od okolí neboli schopnost vytvářet si reprezentací o svém já a jeho vztahu k okolním věcem (a spolu s tím i schopnost vytvářet si mentální reprezentace o mentálních stavech vlastnímu já náležejících - tj. o svých vlastních mentálních stavech) představuje důležitou podmínkou i pro vytváření mentálních reprezentací o mentálních stavech druhých - tj. pro teorii mysli.&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt;+&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #a3d3ff; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;Další test, který se používá u teorie mysli, je '''zrcadlový test sebeuvědomění''' (''The Mirror Test)'', zejména používaný u zvířat napříč různými živočišnými druhy. Podstata testu spočívá v rozpoznání sebe sama v zrcadle s nápadnou barvou na vlastním těle - pokud rozeznají sebe sama, pak se za barvou natáčejí nebo se ji snaží nějakým způsobem prozkoumat.&amp;lt;ref name=&amp;quot;:0&amp;quot; /&amp;gt; Kohda et al. 2019&amp;lt;ref name=&amp;quot;:3&amp;quot;&amp;gt;Kohda, M., Hotta, T., Takeyama, T., Awata, S., Tanaka, H., Asai, J.Y., &amp;amp; Jordan, A. L. (2019). ''If a fish can pass the mark test, what are the implications for consciousness and self-awareness testing in animals?.'' PLoS biology, 17(2), e3000021&amp;lt;/ref&amp;gt; poukázali na fakt, že má omezenou validitu u řady druhů, pro které není zrak dominantní modalita vnímání. U některých druhů, u kterých se pomocí zrcadlového testu v jeho původní podobě teorie mysli neprokázala, modifikovaná verze teorii mysli u řady zvířat - od ryb po primáty registrovala. Zároveň zrcadlový test u dětí je zatížen kulturní determinací psychiky, kdy západní děti prokazují sebeuvědomění podstatně dříve než děti, kterým se test zadal v Africe - proto se od tohoto testu ustupuje, nebo přinejmenším prochází revizí toho, co vlastně měří.&amp;lt;ref name=&amp;quot;:3&amp;quot; /&amp;gt;  &lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td colspan=&quot;2&quot;&gt; &lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt;+&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #a3d3ff; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt; &lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td colspan=&quot;2&quot;&gt; &lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt;+&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #a3d3ff; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;Obecně se nicméně předpokládá, že &lt;ins class=&quot;diffchange diffchange-inline&quot;&gt;tento test &lt;/ins&gt;měří míru schopnosti percepční diskriminace sebe samého - nakolik je jedinec schopen rozlišit ve svém vnímání sám sebe od jiných objektů, které k jeho já nenáleží (např. skvrna). Sebeuvědomění (počínající právě percepční diskriminací a vrcholící ve schopnosti si uvědomovat sebe coby aktivního činitele s jedinečnou identitou) hraje důležitou roli při rozvoji sociální kognice. Uvědomění vlastního já a odlišnosti svého já od okolí neboli schopnost vytvářet si reprezentací o svém já a jeho vztahu k okolním věcem (a spolu s tím i schopnost vytvářet si mentální reprezentace o mentálních stavech vlastnímu já náležejících - tj. o svých vlastních mentálních stavech) představuje důležitou podmínkou i pro vytváření mentálních reprezentací o mentálních stavech druhých - tj. pro teorii mysli.&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;=== '''Automatičnost a vrozenost teorie mysli''' ===&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;=== '''Automatičnost a vrozenost teorie mysli''' ===&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;/table&gt;</summary>
		<author><name>Petr.Kosik</name></author>
		
	</entry>
</feed>