<?xml version="1.0"?>
<feed xmlns="http://www.w3.org/2005/Atom" xml:lang="cs">
	<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?action=history&amp;feed=atom&amp;title=V%C3%BDvojov%C3%BD_p%C5%99%C3%ADstup_v_psychologii</id>
	<title>Vývojový přístup v psychologii - Historie editací</title>
	<link rel="self" type="application/atom+xml" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?action=history&amp;feed=atom&amp;title=V%C3%BDvojov%C3%BD_p%C5%99%C3%ADstup_v_psychologii"/>
	<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=V%C3%BDvojov%C3%BD_p%C5%99%C3%ADstup_v_psychologii&amp;action=history"/>
	<updated>2026-04-06T08:08:19Z</updated>
	<subtitle>Historie editací této stránky</subtitle>
	<generator>MediaWiki 1.33.0</generator>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=V%C3%BDvojov%C3%BD_p%C5%99%C3%ADstup_v_psychologii&amp;diff=33514&amp;oldid=prev</id>
		<title>Karel.Malimanek: /* Vývojový přístup v psychologii */</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=V%C3%BDvojov%C3%BD_p%C5%99%C3%ADstup_v_psychologii&amp;diff=33514&amp;oldid=prev"/>
		<updated>2016-05-02T11:44:13Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;&lt;span dir=&quot;auto&quot;&gt;&lt;span class=&quot;autocomment&quot;&gt;Vývojový přístup v psychologii&lt;/span&gt;&lt;/span&gt;&lt;/p&gt;
&lt;table class=&quot;diff diff-contentalign-left&quot; data-mw=&quot;interface&quot;&gt;
				&lt;col class=&quot;diff-marker&quot; /&gt;
				&lt;col class=&quot;diff-content&quot; /&gt;
				&lt;col class=&quot;diff-marker&quot; /&gt;
				&lt;col class=&quot;diff-content&quot; /&gt;
				&lt;tr class=&quot;diff-title&quot; lang=&quot;cs&quot;&gt;
				&lt;td colspan=&quot;2&quot; style=&quot;background-color: #fff; color: #222; text-align: center;&quot;&gt;← Starší verze&lt;/td&gt;
				&lt;td colspan=&quot;2&quot; style=&quot;background-color: #fff; color: #222; text-align: center;&quot;&gt;Verze z 2. 5. 2016, 11:44&lt;/td&gt;
				&lt;/tr&gt;&lt;tr&gt;&lt;td colspan=&quot;2&quot; class=&quot;diff-lineno&quot; id=&quot;mw-diff-left-l1&quot; &gt;Řádek 1:&lt;/td&gt;
&lt;td colspan=&quot;2&quot; class=&quot;diff-lineno&quot;&gt;Řádek 1:&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;== Vývojový přístup v psychologii ==&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;== Vývojový přístup v psychologii ==&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt;−&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #ffe49c; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;Aristotelés &lt;del class=&quot;diffchange diffchange-inline&quot;&gt;prezentoval &lt;/del&gt;první detailní koncepci vývoje společně s historií embryologie v rozmanitých životních formách&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt;+&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #a3d3ff; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;&lt;ins class=&quot;diffchange diffchange-inline&quot;&gt;=== &lt;/ins&gt;Aristotelés &lt;ins class=&quot;diffchange diffchange-inline&quot;&gt;===&lt;/ins&gt;&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt;−&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #ffe49c; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;Nahradil &lt;del class=&quot;diffchange diffchange-inline&quot;&gt;atomistické zastánce &lt;/del&gt;preformovaných struktur epigenetickou &lt;del class=&quot;diffchange diffchange-inline&quot;&gt;koncepcí ve &lt;/del&gt;které se embryo postupně diferencuje z neurozlišeného homogenního základu &lt;del class=&quot;diffchange diffchange-inline&quot;&gt;a &lt;/del&gt;tělesné části jako srdce, plíce, končetiny a &lt;del class=&quot;diffchange diffchange-inline&quot;&gt;jejich prostorové &lt;/del&gt;uspořádání teprve v průběhu &lt;del class=&quot;diffchange diffchange-inline&quot;&gt;času získávají formu&lt;/del&gt;.&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt;+&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #a3d3ff; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;&lt;ins class=&quot;diffchange diffchange-inline&quot;&gt;* Prezentoval &lt;/ins&gt;první detailní koncepci vývoje společně s historií embryologie v rozmanitých životních formách&lt;ins class=&quot;diffchange diffchange-inline&quot;&gt;.&lt;/ins&gt;&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt;−&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #ffe49c; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;Epigeneze a preformacionismus stále zůstávají ve vývojové psychologie ústředními protikladnými stanovisky, které spolu soupeří &lt;del class=&quot;diffchange diffchange-inline&quot;&gt;a &lt;/del&gt;neexistuje jednoznačné řešení tohoto sporu.&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt;+&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #a3d3ff; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;&lt;ins class=&quot;diffchange diffchange-inline&quot;&gt;* &lt;/ins&gt;Nahradil &lt;ins class=&quot;diffchange diffchange-inline&quot;&gt;teorii atomistických zastánců &lt;/ins&gt;preformovaných struktur &lt;ins class=&quot;diffchange diffchange-inline&quot;&gt;vlastní &lt;/ins&gt;epigenetickou &lt;ins class=&quot;diffchange diffchange-inline&quot;&gt;teorií, podle &lt;/ins&gt;které se embryo postupně diferencuje z neurozlišeného homogenního základu&lt;ins class=&quot;diffchange diffchange-inline&quot;&gt;, zatímco &lt;/ins&gt;tělesné části jako srdce, plíce, končetiny &lt;ins class=&quot;diffchange diffchange-inline&quot;&gt;nabývají trvalých forem &lt;/ins&gt;a &lt;ins class=&quot;diffchange diffchange-inline&quot;&gt;prostorového &lt;/ins&gt;uspořádání teprve v průběhu.&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt;−&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #ffe49c; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;Centrální &lt;del class=&quot;diffchange diffchange-inline&quot;&gt;epigenetická &lt;/del&gt;výklad u Aristotela spočívá v tom, že je to mužský princip, který působí na generativní materiál vylučovaný ženami, a uvádějící vývojové procesy do pohybu&lt;del class=&quot;diffchange diffchange-inline&quot;&gt;, které &lt;/del&gt;postupně aktualizují potenciál inherentně obsažený v generativním materiálu ženy.&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt;+&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #a3d3ff; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;&lt;ins class=&quot;diffchange diffchange-inline&quot;&gt;* '''&lt;/ins&gt;Epigeneze a preformacionismus&lt;ins class=&quot;diffchange diffchange-inline&quot;&gt;''' &lt;/ins&gt;stále zůstávají ve vývojové psychologie ústředními protikladnými stanovisky, které spolu soupeří &lt;ins class=&quot;diffchange diffchange-inline&quot;&gt;,přičemž &lt;/ins&gt;neexistuje jednoznačné řešení tohoto sporu.&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt;−&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #ffe49c; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;I když tato teorie směšuje matefyziku s vědou&lt;del class=&quot;diffchange diffchange-inline&quot;&gt;, zahrnující &lt;/del&gt;vitalistické a teleologické prvky, Aristotelés &lt;del class=&quot;diffchange diffchange-inline&quot;&gt;nicméně &lt;/del&gt;položil základní vývojové otázky a připravil cestu pro empiricky zaměřené &lt;del class=&quot;diffchange diffchange-inline&quot;&gt;následovníky prozkoumávat vývojové problémy &lt;/del&gt;o 2000 let později.&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt;+&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #a3d3ff; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;&lt;ins class=&quot;diffchange diffchange-inline&quot;&gt;* '''&lt;/ins&gt;Centrální &lt;ins class=&quot;diffchange diffchange-inline&quot;&gt;epigenetický &lt;/ins&gt;výklad&lt;ins class=&quot;diffchange diffchange-inline&quot;&gt;''' &lt;/ins&gt;u Aristotela spočívá v tom, že je to &lt;ins class=&quot;diffchange diffchange-inline&quot;&gt;právě &lt;/ins&gt;mužský princip, který působí na generativní materiál vylučovaný ženami, a uvádějící vývojové procesy do pohybu &lt;ins class=&quot;diffchange diffchange-inline&quot;&gt;- tyto procesy potom &lt;/ins&gt;postupně aktualizují potenciál inherentně obsažený v generativním materiálu ženy.&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt;−&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #ffe49c; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;Moderní dějiny vývojové vědy můžeme datovat do 17.století, kdy vědci pokračovali v práci svých antických předchůdců&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt;+&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #a3d3ff; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;&lt;ins class=&quot;diffchange diffchange-inline&quot;&gt;* &lt;/ins&gt;I když tato teorie směšuje matefyziku s vědou &lt;ins class=&quot;diffchange diffchange-inline&quot;&gt;(zahrnuje &lt;/ins&gt;vitalistické a teleologické prvky&lt;ins class=&quot;diffchange diffchange-inline&quot;&gt;)&lt;/ins&gt;, &lt;ins class=&quot;diffchange diffchange-inline&quot;&gt;tak se její prostřednictvím &lt;/ins&gt;Aristotelés &lt;ins class=&quot;diffchange diffchange-inline&quot;&gt;stal '''předchůdcem vývojové vědy''': &lt;/ins&gt;položil základní vývojové otázky a připravil &lt;ins class=&quot;diffchange diffchange-inline&quot;&gt;tak &lt;/ins&gt;cestu pro empiricky zaměřené &lt;ins class=&quot;diffchange diffchange-inline&quot;&gt;průzkumníky vývojových problémů &lt;/ins&gt;o 2000 let později.&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt;−&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #ffe49c; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;William Harvey (1578-1657)&lt;del class=&quot;diffchange diffchange-inline&quot;&gt;, známý &lt;/del&gt;pro objev cirkulace krve, je &lt;del class=&quot;diffchange diffchange-inline&quot;&gt;důležitá postava &lt;/del&gt;v dějinách vývojového přístupu.&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt;+&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #a3d3ff; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt; &lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt;−&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #ffe49c; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;Napsal práci o roznožování a jako výchozí bod určil Aristotelovu epigenetickou teorii.&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt;+&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #a3d3ff; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;&lt;ins class=&quot;diffchange diffchange-inline&quot;&gt;* &lt;/ins&gt;Moderní dějiny vývojové vědy můžeme datovat do 17.století, kdy vědci pokračovali v práci svých antických předchůdců&lt;ins class=&quot;diffchange diffchange-inline&quot;&gt;.&lt;/ins&gt;&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt;−&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #ffe49c; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;Harvey věřil, že že &lt;del class=&quot;diffchange diffchange-inline&quot;&gt;všechne &lt;/del&gt;život povstal z vajíčka.&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt;+&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #a3d3ff; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt; &lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt;−&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #ffe49c; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;Jedna z nejvýznamnějších otázek tehdejší doby se zaměřovala na povahu embryonální výživy a rozdělení mezi výživou a samotnou formující látkou ve vajíčku.&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt;+&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #a3d3ff; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;&lt;ins class=&quot;diffchange diffchange-inline&quot;&gt;=== &lt;/ins&gt;William Harvey (1578-1657) &lt;ins class=&quot;diffchange diffchange-inline&quot;&gt;===&lt;/ins&gt;&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt;−&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #ffe49c; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;Harvey &lt;del class=&quot;diffchange diffchange-inline&quot;&gt;demonstroval&lt;/del&gt;, že toto rozdělení nemá žádný význam, výživa byla asimilována embryem, jakmile získalo formu.&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt;+&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #a3d3ff; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;&lt;ins class=&quot;diffchange diffchange-inline&quot;&gt;* Známý &lt;/ins&gt;pro objev cirkulace krve, je &lt;ins class=&quot;diffchange diffchange-inline&quot;&gt;důležitou postavou &lt;/ins&gt;v dějinách vývojového přístupu.&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt;−&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #ffe49c; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;Epigenezi chápal jako propojené, synchronní procesy růstu (nárůstu hmoty, množství) a diferenciace. To je v rozporu s Aristotelem, který považoval epigenezi za totožnou s diferenciací formujícího se materiálu (těla).&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt;+&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #a3d3ff; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;&lt;ins class=&quot;diffchange diffchange-inline&quot;&gt;* &lt;/ins&gt;Napsal práci o roznožování a jako výchozí bod určil &lt;ins class=&quot;diffchange diffchange-inline&quot;&gt;''&lt;/ins&gt;Aristotelovu epigenetickou teorii&lt;ins class=&quot;diffchange diffchange-inline&quot;&gt;''&lt;/ins&gt;.&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt;−&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #ffe49c; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;Vynález mikroskopu zcela mění situaci, odhaloval do té doby neviditelný svět.&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt;+&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #a3d3ff; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;&lt;ins class=&quot;diffchange diffchange-inline&quot;&gt;* &lt;/ins&gt;Harvey věřil, že že &lt;ins class=&quot;diffchange diffchange-inline&quot;&gt;všechen &lt;/ins&gt;život povstal z vajíčka.&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt;−&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #ffe49c; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;Mikroskop obrácený na vajíčko odhalil vysoký stupeň organizovanosti i u těch nejmenších z embryí a proto dala vzniknou názoru preformacionismu a její základní otázce:pokud je tak složitá organizace přitomná tak brzy, proč by zde nemohla být od úplného počátku? Jejich názor spočíval v tom, že život je preformován ve vajíčkách, ikonou preformace byl Nicholas Hartsoecker.&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt;+&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #a3d3ff; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;&lt;ins class=&quot;diffchange diffchange-inline&quot;&gt;* &lt;/ins&gt;Jedna z nejvýznamnějších otázek tehdejší doby se zaměřovala na povahu embryonální výživy a &lt;ins class=&quot;diffchange diffchange-inline&quot;&gt;základní &lt;/ins&gt;rozdělení mezi výživou a samotnou formující látkou ve vajíčku.&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt;−&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #ffe49c; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;Debaty v 18.století nakonec skončily v podobě odpovědi Harveyho: jde o současně probíhající procesy růstu (nárůstu hmoty) a získávání tvaru&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt;+&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #a3d3ff; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;&lt;ins class=&quot;diffchange diffchange-inline&quot;&gt;* &lt;/ins&gt;Harvey &lt;ins class=&quot;diffchange diffchange-inline&quot;&gt;byl přesvědčen&lt;/ins&gt;, že toto rozdělení nemá žádný význam, &lt;ins class=&quot;diffchange diffchange-inline&quot;&gt;protože &lt;/ins&gt;výživa byla asimilována embryem, jakmile získalo formu.&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt;−&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #ffe49c; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;Herbert Spencer (1820-1903) &lt;del class=&quot;diffchange diffchange-inline&quot;&gt;prezentoval &lt;/del&gt;psychologii jako oddělenou od biologie, jejímž výzkumným záměrem byla vědomá lidská mysl&lt;del class=&quot;diffchange diffchange-inline&quot;&gt;, ale jinak užíval &lt;/del&gt;stejné metody a koncepty jako biologie.&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt;+&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #a3d3ff; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;&lt;ins class=&quot;diffchange diffchange-inline&quot;&gt;* &lt;/ins&gt;Epigenezi chápal jako &lt;ins class=&quot;diffchange diffchange-inline&quot;&gt;'''''&lt;/ins&gt;propojené, synchronní procesy&lt;ins class=&quot;diffchange diffchange-inline&quot;&gt;''''' '''1. &lt;/ins&gt;růstu&lt;ins class=&quot;diffchange diffchange-inline&quot;&gt;''' &lt;/ins&gt;(nárůstu hmoty, množství) a &lt;ins class=&quot;diffchange diffchange-inline&quot;&gt;'''2. &lt;/ins&gt;diferenciace&lt;ins class=&quot;diffchange diffchange-inline&quot;&gt;'''&lt;/ins&gt;. To je v rozporu s Aristotelem, který považoval epigenezi za totožnou s diferenciací formujícího se materiálu (těla).&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt;−&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #ffe49c; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;Měl abastraktní koncept vývoje jako pokroku, který aplikoval napříč mnoha disciplínami.&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt;+&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #a3d3ff; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt; &lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt;−&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #ffe49c; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;Viděl pokrok jako příbuzný k epigenetické tradici Aristotela, Harveyho a dalších.&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt;+&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #a3d3ff; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;&lt;ins class=&quot;diffchange diffchange-inline&quot;&gt;* &lt;/ins&gt;Vynález mikroskopu zcela mění situaci, odhaloval do té doby neviditelný svět.&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt;−&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #ffe49c; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;James Mark Baldwin (1861-1934) &lt;del class=&quot;diffchange diffchange-inline&quot;&gt;přenesl &lt;/del&gt;organickou tradici embryonologů do vývojové psychologie 20.století.&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt;+&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #a3d3ff; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;&lt;ins class=&quot;diffchange diffchange-inline&quot;&gt;* '''&lt;/ins&gt;Mikroskop&lt;ins class=&quot;diffchange diffchange-inline&quot;&gt;''' &lt;/ins&gt;obrácený na vajíčko odhalil vysoký stupeň organizovanosti i u těch nejmenších z embryí a proto dala vzniknou názoru &lt;ins class=&quot;diffchange diffchange-inline&quot;&gt;'''&lt;/ins&gt;preformacionismu&lt;ins class=&quot;diffchange diffchange-inline&quot;&gt;''' &lt;/ins&gt;a její základní otázce: &lt;ins class=&quot;diffchange diffchange-inline&quot;&gt;''&lt;/ins&gt;pokud je tak složitá organizace přitomná tak brzy, proč by zde nemohla být od úplného počátku?&lt;ins class=&quot;diffchange diffchange-inline&quot;&gt;'' &lt;/ins&gt;&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt;−&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #ffe49c; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;Koncepty jako asimilace, růst a diferenciace, které byly porpvé artikulovány pro výživu a anatomii embrya, byly nyní přepracovány aby pojaly také naši mysl a zkušenost.&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt;+&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #a3d3ff; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;&lt;ins class=&quot;diffchange diffchange-inline&quot;&gt;* &lt;/ins&gt;Jejich názor spočíval v tom, že život je preformován ve vajíčkách, ikonou preformace byl &lt;ins class=&quot;diffchange diffchange-inline&quot;&gt;'''&lt;/ins&gt;Nicholas Hartsoecker&lt;ins class=&quot;diffchange diffchange-inline&quot;&gt;'''&lt;/ins&gt;.&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt;−&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #ffe49c; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;Tyto faktory postupovaly spolu s velmi významným vlivem Darwinovy evoluční teorie a následného nástupu funkcionalismu a společně utvářely vývojovou psychologii a její historii ve 20. století.&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt;+&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #a3d3ff; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;&lt;ins class=&quot;diffchange diffchange-inline&quot;&gt;* &lt;/ins&gt;Debaty v 18.století nakonec skončily v podobě odpovědi Harveyho: &lt;ins class=&quot;diffchange diffchange-inline&quot;&gt;'''''&lt;/ins&gt;jde o současně probíhající procesy růstu (nárůstu hmoty) a získávání tvaru&lt;ins class=&quot;diffchange diffchange-inline&quot;&gt;.'''''&lt;/ins&gt;&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt;−&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #ffe49c; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;Ernst Haeckel (1834-1919) &lt;del class=&quot;diffchange diffchange-inline&quot;&gt;popularizoval &lt;/del&gt;paralelu mezi embryonologií a evolucí&lt;del class=&quot;diffchange diffchange-inline&quot;&gt;, dal &lt;/del&gt;těmto konceptům nová jména a navrhl jejich vzájemné propojení v tzv. Biogenetickém zákoně: ontogeneze je zkrácenou fylogenezí.&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt;+&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #a3d3ff; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt; &lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt;−&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #ffe49c; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;Tento názor byl svého času velmi populární a obecně přijímaný.&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt;+&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #a3d3ff; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;&lt;ins class=&quot;diffchange diffchange-inline&quot;&gt;=== &lt;/ins&gt;Herbert Spencer (1820-1903) &lt;ins class=&quot;diffchange diffchange-inline&quot;&gt;=== &lt;/ins&gt;&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt;−&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #ffe49c; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;Vývoj může být pojímaný jako tlačený vpřed evolucí, &lt;del class=&quot;diffchange diffchange-inline&quot;&gt;s dospělými projevy &lt;/del&gt;nižších živočichů &lt;del class=&quot;diffchange diffchange-inline&quot;&gt;jako stádií ontogenetického vývoje k vyšším &lt;/del&gt;stádiím.&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt;+&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #a3d3ff; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;&lt;ins class=&quot;diffchange diffchange-inline&quot;&gt;* Prezentoval '''&lt;/ins&gt;psychologii&lt;ins class=&quot;diffchange diffchange-inline&quot;&gt;''' &lt;/ins&gt;jako oddělenou od biologie, jejímž výzkumným záměrem byla vědomá lidská mysl&lt;ins class=&quot;diffchange diffchange-inline&quot;&gt;.&lt;/ins&gt;&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt;−&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #ffe49c; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;Tato teorie si ponechává epigenetické hledisko během ontogeneze, jejíž přičinou je pak nutno hledat v preexistující fylogenezi.&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt;+&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #a3d3ff; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;&lt;ins class=&quot;diffchange diffchange-inline&quot;&gt;* Užíval &lt;/ins&gt;stejné metody a koncepty jako biologie.&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt;−&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #ffe49c; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;Školy vývojové psychologie, které vznikaly na začátku 20. století získávají stěžejní koncepce z embryonologie a evoluční biologie 19. století, ale každá z těchto škol implementovala do svých teorií něco jiného.&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt;+&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #a3d3ff; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;&lt;ins class=&quot;diffchange diffchange-inline&quot;&gt;* &lt;/ins&gt;Měl abastraktní koncept vývoje jako &lt;ins class=&quot;diffchange diffchange-inline&quot;&gt;'''&lt;/ins&gt;pokroku&lt;ins class=&quot;diffchange diffchange-inline&quot;&gt;'''&lt;/ins&gt;, který aplikoval napříč mnoha disciplínami.&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt;−&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #ffe49c; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;Vývojové teorie založené na stádiích vývoje převzal G. S. Hall a Sigmund Freud a byly vybudovány na základech konceptu Ernsta Haeckela.&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt;+&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #a3d3ff; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;&lt;ins class=&quot;diffchange diffchange-inline&quot;&gt;* &lt;/ins&gt;Viděl pokrok jako příbuzný k epigenetické tradici Aristotela, Harveyho a dalších.&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt;−&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #ffe49c; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;Tito psychologové prohlašují, že lidský vývoj opakuje historii lidské evoluce a zdravý vývoj vyžaduje podporu těchto &lt;del class=&quot;diffchange diffchange-inline&quot;&gt;predeterminovanou posloupnost &lt;/del&gt;v průběhu dětství.&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt;+&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #a3d3ff; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;&lt;ins class=&quot;diffchange diffchange-inline&quot;&gt;=== &lt;/ins&gt;James Mark Baldwin (1861-1934) &lt;ins class=&quot;diffchange diffchange-inline&quot;&gt;=== &lt;/ins&gt;&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt;−&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #ffe49c; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;William Preyer (1841-1897) &lt;del class=&quot;diffchange diffchange-inline&quot;&gt;byl &lt;/del&gt;embryonolog v epigenetické tradici&lt;del class=&quot;diffchange diffchange-inline&quot;&gt;, který přenesl &lt;/del&gt;koncepty a metody z jeho oblasti studia do studia vývoje chování.&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt;+&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #a3d3ff; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;&lt;ins class=&quot;diffchange diffchange-inline&quot;&gt;* Přenesl &lt;/ins&gt;organickou tradici embryonologů do &lt;ins class=&quot;diffchange diffchange-inline&quot;&gt;'''&lt;/ins&gt;vývojové psychologie&lt;ins class=&quot;diffchange diffchange-inline&quot;&gt;''' &lt;/ins&gt;20.století.&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt;−&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #ffe49c; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;Vydání &lt;del class=&quot;diffchange diffchange-inline&quot;&gt;Jeho kniha &lt;/del&gt;Mind of the Child z roku 1882 je &lt;del class=&quot;diffchange diffchange-inline&quot;&gt;často používání &lt;/del&gt;jako datum, kdy se zrodila vývojová psychologie&lt;del class=&quot;diffchange diffchange-inline&quot;&gt;, demonstruje &lt;/del&gt;způsob transformace empirického přístupu z embryonologie k &lt;del class=&quot;diffchange diffchange-inline&quot;&gt;užití &lt;/del&gt;postnatálního mentálního vývoje &lt;del class=&quot;diffchange diffchange-inline&quot;&gt;po narození&lt;/del&gt;.&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt;+&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #a3d3ff; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;&lt;ins class=&quot;diffchange diffchange-inline&quot;&gt;* &lt;/ins&gt;Koncepty jako &lt;ins class=&quot;diffchange diffchange-inline&quot;&gt;''&lt;/ins&gt;asimilace, růst a diferenciace&lt;ins class=&quot;diffchange diffchange-inline&quot;&gt;''&lt;/ins&gt;, které byly porpvé artikulovány pro výživu a anatomii embrya, byly nyní přepracovány aby pojaly také naši mysl a zkušenost.&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt;−&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #ffe49c; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;&lt;del class=&quot;diffchange diffchange-inline&quot;&gt;Jeho koncept &lt;/del&gt;vývoje ovlivněný jeho fyziologickým zaměřením, zahrnuje aktivní organismus přispívající svou vlastní aktivitou k jeho vývoji &lt;del class=&quot;diffchange diffchange-inline&quot;&gt;a &lt;/del&gt;výsledek &lt;del class=&quot;diffchange diffchange-inline&quot;&gt;v tomto sažení &lt;/del&gt;z nejranějších stádií poskytuje podklad pro zvládání dalších stádií.  &lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt;+&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #a3d3ff; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;&lt;ins class=&quot;diffchange diffchange-inline&quot;&gt;* &lt;/ins&gt;Tyto faktory postupovaly spolu s velmi významným vlivem &lt;ins class=&quot;diffchange diffchange-inline&quot;&gt;'''&lt;/ins&gt;Darwinovy evoluční teorie&lt;ins class=&quot;diffchange diffchange-inline&quot;&gt;''' &lt;/ins&gt;a následného nástupu &lt;ins class=&quot;diffchange diffchange-inline&quot;&gt;'''&lt;/ins&gt;funkcionalismu&lt;ins class=&quot;diffchange diffchange-inline&quot;&gt;''' &lt;/ins&gt;a společně utvářely vývojovou psychologii a její historii ve 20. století.&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt;−&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #ffe49c; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;Tento koncept měl hlavní vliv na Jamese Marka Baldwina, který integroval Preyerovy názory s názory Darwinova přírodního výběru ve vývojovou teorii, která sloužila jako základ pro mnoho škol vývojové psychologie ve 20.století, zahrnující L. Vygotského, J. Piageta, H. Wernera a dalši.&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt;+&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #a3d3ff; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt; &lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt;−&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #ffe49c; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;&lt;del class=&quot;diffchange diffchange-inline&quot;&gt;vývojový &lt;/del&gt;koncept &lt;del class=&quot;diffchange diffchange-inline&quot;&gt;baldwina &lt;/del&gt;je zaměřen na vztah mezi aktivním organismem a jeho sociálním prostředím jako zdrojem vývojové transformace.&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt;+&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #a3d3ff; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;&lt;ins class=&quot;diffchange diffchange-inline&quot;&gt;=== &lt;/ins&gt;Ernst Haeckel (1834-1919) &lt;ins class=&quot;diffchange diffchange-inline&quot;&gt;===&lt;/ins&gt;&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt;−&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #ffe49c; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;&lt;del class=&quot;diffchange diffchange-inline&quot;&gt;Pakud to aplikujeme &lt;/del&gt;na mysl dítěte, &lt;del class=&quot;diffchange diffchange-inline&quot;&gt;to &lt;/del&gt;ho vedlo k poznámkám o cirkulárních reakcích a genetické epistemologii, kterou velmi rozšířil a zpracoval Jean Piaget. Vygotski aplikoval jeho názory velmi zeširoka a zahrnul tam také kulturní a rodinnou evoluci spolu s ontogenetickým vývojem, na který se zaměřovali nejvíce.&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt;+&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #a3d3ff; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;&lt;ins class=&quot;diffchange diffchange-inline&quot;&gt;* Popularizoval &lt;/ins&gt;paralelu mezi &lt;ins class=&quot;diffchange diffchange-inline&quot;&gt;'''&lt;/ins&gt;embryonologií a evolucí&lt;ins class=&quot;diffchange diffchange-inline&quot;&gt;'''&lt;/ins&gt;&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td colspan=&quot;2&quot;&gt; &lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt;+&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #a3d3ff; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;&lt;ins class=&quot;diffchange diffchange-inline&quot;&gt;* Dal &lt;/ins&gt;těmto konceptům nová jména a navrhl jejich vzájemné propojení v tzv. &lt;ins class=&quot;diffchange diffchange-inline&quot;&gt;'''&lt;/ins&gt;Biogenetickém zákoně&lt;ins class=&quot;diffchange diffchange-inline&quot;&gt;'''&lt;/ins&gt;: &lt;ins class=&quot;diffchange diffchange-inline&quot;&gt;''&lt;/ins&gt;ontogeneze je zkrácenou fylogenezí&lt;ins class=&quot;diffchange diffchange-inline&quot;&gt;''&lt;/ins&gt;.&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td colspan=&quot;2&quot;&gt; &lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt;+&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #a3d3ff; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;&lt;ins class=&quot;diffchange diffchange-inline&quot;&gt;* &lt;/ins&gt;Tento názor byl svého času velmi populární a obecně přijímaný.&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td colspan=&quot;2&quot;&gt; &lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt;+&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #a3d3ff; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;&lt;ins class=&quot;diffchange diffchange-inline&quot;&gt;* '''&lt;/ins&gt;Vývoj&lt;ins class=&quot;diffchange diffchange-inline&quot;&gt;''' &lt;/ins&gt;může být pojímaný jako tlačený &lt;ins class=&quot;diffchange diffchange-inline&quot;&gt;sled fází &lt;/ins&gt;vpřed evolucí, &lt;ins class=&quot;diffchange diffchange-inline&quot;&gt;od stádií &lt;/ins&gt;nižších živočichů &lt;ins class=&quot;diffchange diffchange-inline&quot;&gt;až ke &lt;/ins&gt;stádiím &lt;ins class=&quot;diffchange diffchange-inline&quot;&gt;výlučně lidským&lt;/ins&gt;.&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td colspan=&quot;2&quot;&gt; &lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt;+&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #a3d3ff; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;&lt;ins class=&quot;diffchange diffchange-inline&quot;&gt;* &lt;/ins&gt;Tato teorie si ponechává &lt;ins class=&quot;diffchange diffchange-inline&quot;&gt;'''''&lt;/ins&gt;epigenetické hledisko&lt;ins class=&quot;diffchange diffchange-inline&quot;&gt;''''' &lt;/ins&gt;během ontogeneze, jejíž přičinou je pak nutno hledat v &lt;ins class=&quot;diffchange diffchange-inline&quot;&gt;'''''&lt;/ins&gt;preexistující fylogenezi&lt;ins class=&quot;diffchange diffchange-inline&quot;&gt;'''''&lt;/ins&gt;.&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td colspan=&quot;2&quot;&gt; &lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt;+&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #a3d3ff; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt; &lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td colspan=&quot;2&quot;&gt; &lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt;+&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #a3d3ff; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;&lt;ins class=&quot;diffchange diffchange-inline&quot;&gt;* &lt;/ins&gt;Školy vývojové psychologie, které vznikaly na začátku 20. století získávají stěžejní koncepce z &lt;ins class=&quot;diffchange diffchange-inline&quot;&gt;'''&lt;/ins&gt;embryonologie a evoluční biologie 19. století&lt;ins class=&quot;diffchange diffchange-inline&quot;&gt;'''&lt;/ins&gt;, ale každá z těchto škol implementovala do svých teorií něco jiného.&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td colspan=&quot;2&quot;&gt; &lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt;+&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #a3d3ff; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;&lt;ins class=&quot;diffchange diffchange-inline&quot;&gt;* &lt;/ins&gt;Vývojové teorie založené na stádiích vývoje převzal &lt;ins class=&quot;diffchange diffchange-inline&quot;&gt;'''&lt;/ins&gt;G. S. Hall a Sigmund Freud&lt;ins class=&quot;diffchange diffchange-inline&quot;&gt;''' &lt;/ins&gt;a byly vybudovány na základech konceptu Ernsta Haeckela.&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td colspan=&quot;2&quot;&gt; &lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt;+&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #a3d3ff; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;&lt;ins class=&quot;diffchange diffchange-inline&quot;&gt;* &lt;/ins&gt;Tito psychologové prohlašují, že lidský vývoj opakuje historii lidské evoluce a zdravý vývoj vyžaduje podporu těchto &lt;ins class=&quot;diffchange diffchange-inline&quot;&gt;predeterminovaných stádií &lt;/ins&gt;v průběhu dětství.&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td colspan=&quot;2&quot;&gt; &lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt;+&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #a3d3ff; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt; &lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td colspan=&quot;2&quot;&gt; &lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt;+&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #a3d3ff; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;&lt;ins class=&quot;diffchange diffchange-inline&quot;&gt;=== &lt;/ins&gt;William Preyer (1841-1897) &lt;ins class=&quot;diffchange diffchange-inline&quot;&gt;===&lt;/ins&gt;&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td colspan=&quot;2&quot;&gt; &lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt;+&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #a3d3ff; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;&lt;ins class=&quot;diffchange diffchange-inline&quot;&gt;* Byl &lt;/ins&gt;embryonolog&lt;ins class=&quot;diffchange diffchange-inline&quot;&gt;, který pokračoval &lt;/ins&gt;v epigenetické tradici&lt;ins class=&quot;diffchange diffchange-inline&quot;&gt;.&lt;/ins&gt;&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td colspan=&quot;2&quot;&gt; &lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt;+&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #a3d3ff; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;&lt;ins class=&quot;diffchange diffchange-inline&quot;&gt;* Přenesl &lt;/ins&gt;koncepty a metody z jeho oblasti studia do studia vývoje chování.&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td colspan=&quot;2&quot;&gt; &lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt;+&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #a3d3ff; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;&lt;ins class=&quot;diffchange diffchange-inline&quot;&gt;* &lt;/ins&gt;Vydání &lt;ins class=&quot;diffchange diffchange-inline&quot;&gt;knihy '''''&lt;/ins&gt;Mind of the Child&lt;ins class=&quot;diffchange diffchange-inline&quot;&gt;''''' &lt;/ins&gt;z roku &lt;ins class=&quot;diffchange diffchange-inline&quot;&gt;'''&lt;/ins&gt;1882&lt;ins class=&quot;diffchange diffchange-inline&quot;&gt;''' &lt;/ins&gt;je &lt;ins class=&quot;diffchange diffchange-inline&quot;&gt;uváděno &lt;/ins&gt;jako datum, kdy se zrodila &lt;ins class=&quot;diffchange diffchange-inline&quot;&gt;'''&lt;/ins&gt;vývojová psychologie&lt;ins class=&quot;diffchange diffchange-inline&quot;&gt;''' - Preyer zde překládá &lt;/ins&gt;způsob transformace &lt;ins class=&quot;diffchange diffchange-inline&quot;&gt;'''&lt;/ins&gt;empirického přístupu&lt;ins class=&quot;diffchange diffchange-inline&quot;&gt;''' &lt;/ins&gt;z embryonologie k &lt;ins class=&quot;diffchange diffchange-inline&quot;&gt;výzkumu &lt;/ins&gt;postnatálního mentálního vývoje.&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td colspan=&quot;2&quot;&gt; &lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt;+&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #a3d3ff; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;&lt;ins class=&quot;diffchange diffchange-inline&quot;&gt;* Koncept &lt;/ins&gt;vývoje ovlivněný jeho &lt;ins class=&quot;diffchange diffchange-inline&quot;&gt;'''''&lt;/ins&gt;fyziologickým zaměřením&lt;ins class=&quot;diffchange diffchange-inline&quot;&gt;'''''&lt;/ins&gt;, zahrnuje &lt;ins class=&quot;diffchange diffchange-inline&quot;&gt;'''&lt;/ins&gt;aktivní organismus&lt;ins class=&quot;diffchange diffchange-inline&quot;&gt;''' &lt;/ins&gt;přispívající svou vlastní aktivitou k jeho vývoji&lt;ins class=&quot;diffchange diffchange-inline&quot;&gt;, přičemž &lt;/ins&gt;výsledek &lt;ins class=&quot;diffchange diffchange-inline&quot;&gt;této aktivity &lt;/ins&gt;z nejranějších stádií poskytuje podklad pro zvládání dalších stádií.&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td colspan=&quot;2&quot;&gt; &lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt;+&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #a3d3ff; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;&lt;ins class=&quot;diffchange diffchange-inline&quot;&gt; &lt;/ins&gt;&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td colspan=&quot;2&quot;&gt; &lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt;+&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #a3d3ff; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;&lt;ins class=&quot;diffchange diffchange-inline&quot;&gt;* &lt;/ins&gt;Tento koncept měl hlavní vliv na &lt;ins class=&quot;diffchange diffchange-inline&quot;&gt;'''&lt;/ins&gt;Jamese Marka Baldwina&lt;ins class=&quot;diffchange diffchange-inline&quot;&gt;'''&lt;/ins&gt;, který integroval Preyerovy názory s názory Darwinova přírodního výběru ve vývojovou teorii, která sloužila jako základ pro mnoho škol vývojové psychologie ve 20.století, zahrnující L. Vygotského, J. Piageta, H. Wernera a dalši.&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td colspan=&quot;2&quot;&gt; &lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt;+&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #a3d3ff; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;&lt;ins class=&quot;diffchange diffchange-inline&quot;&gt;* '''Vývojový &lt;/ins&gt;koncept &lt;ins class=&quot;diffchange diffchange-inline&quot;&gt;Baldwina''' &lt;/ins&gt;je zaměřen na vztah mezi aktivním organismem a jeho sociálním prostředím jako zdrojem vývojové transformace.&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td colspan=&quot;2&quot;&gt; &lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt;+&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #a3d3ff; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;&lt;ins class=&quot;diffchange diffchange-inline&quot;&gt;* Aplikoval ho &lt;/ins&gt;na mysl dítěte, &lt;ins class=&quot;diffchange diffchange-inline&quot;&gt;což &lt;/ins&gt;ho vedlo k poznámkám o &lt;ins class=&quot;diffchange diffchange-inline&quot;&gt;'''&lt;/ins&gt;cirkulárních reakcích a genetické epistemologii&lt;ins class=&quot;diffchange diffchange-inline&quot;&gt;'''&lt;/ins&gt;, kterou velmi rozšířil a zpracoval &lt;ins class=&quot;diffchange diffchange-inline&quot;&gt;'''&lt;/ins&gt;Jean Piaget&lt;ins class=&quot;diffchange diffchange-inline&quot;&gt;'''&lt;/ins&gt;. Vygotski aplikoval jeho názory velmi zeširoka a zahrnul tam také kulturní a rodinnou evoluci spolu s ontogenetickým vývojem, na který se zaměřovali nejvíce&lt;ins class=&quot;diffchange diffchange-inline&quot;&gt;&amp;lt;ref&amp;gt;Hopkins, B. (2005). The Cambridge encyclopedia of child development. Cambridge University Press.&amp;lt;/ref&amp;gt;.&lt;/ins&gt;&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td colspan=&quot;2&quot;&gt; &lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt;+&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #a3d3ff; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt; &lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td colspan=&quot;2&quot;&gt; &lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt;+&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #a3d3ff; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;&lt;ins class=&quot;diffchange diffchange-inline&quot;&gt;== Odkazy ==&lt;/ins&gt;&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td colspan=&quot;2&quot;&gt; &lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt;+&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #a3d3ff; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt; &lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td colspan=&quot;2&quot;&gt; &lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt;+&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #a3d3ff; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;&lt;ins class=&quot;diffchange diffchange-inline&quot;&gt;=== Reference ===&lt;/ins&gt;&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td colspan=&quot;2&quot;&gt; &lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt;+&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #a3d3ff; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt; &lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td colspan=&quot;2&quot;&gt; &lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt;+&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #a3d3ff; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;&lt;ins class=&quot;diffchange diffchange-inline&quot;&gt;&amp;lt;references /&amp;gt;&lt;/ins&gt;&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td colspan=&quot;2&quot;&gt; &lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt;+&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #a3d3ff; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt; &lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td colspan=&quot;2&quot;&gt; &lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt;+&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #a3d3ff; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;&lt;ins class=&quot;diffchange diffchange-inline&quot;&gt;=== Použitá literatura ===&lt;/ins&gt;&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td colspan=&quot;2&quot;&gt; &lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt;+&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #a3d3ff; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt; &lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td colspan=&quot;2&quot;&gt; &lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt;+&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #a3d3ff; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;&lt;ins class=&quot;diffchange diffchange-inline&quot;&gt;* Greenwood, J. D. (2015)&lt;/ins&gt;. &lt;ins class=&quot;diffchange diffchange-inline&quot;&gt;A conceptual history of psychology: exploring the tangled web. Cambridge University Press.&lt;/ins&gt;&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td colspan=&quot;2&quot;&gt; &lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt;+&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #a3d3ff; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt; &lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td colspan=&quot;2&quot;&gt; &lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt;+&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #a3d3ff; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt; &lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td colspan=&quot;2&quot;&gt; &lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt;+&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #a3d3ff; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;&lt;ins class=&quot;diffchange diffchange-inline&quot;&gt;[[Kategorie: Dějiny psychologie|*]]&lt;/ins&gt;&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;/table&gt;</summary>
		<author><name>Karel.Malimanek</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=V%C3%BDvojov%C3%BD_p%C5%99%C3%ADstup_v_psychologii&amp;diff=33513&amp;oldid=prev</id>
		<title>Karel.Malimanek: Založena nová stránka s textem „== Vývojový přístup v psychologii == Aristotelés prezentoval první detailní koncepci vývoje společně s historií embryologie v rozmanitých živo…“</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=V%C3%BDvojov%C3%BD_p%C5%99%C3%ADstup_v_psychologii&amp;diff=33513&amp;oldid=prev"/>
		<updated>2016-05-02T11:13:21Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Založena nová stránka s textem „== Vývojový přístup v psychologii == Aristotelés prezentoval první detailní koncepci vývoje společně s historií embryologie v rozmanitých živo…“&lt;/p&gt;
&lt;p&gt;&lt;b&gt;Nová stránka&lt;/b&gt;&lt;/p&gt;&lt;div&gt;== Vývojový přístup v psychologii ==&lt;br /&gt;
Aristotelés prezentoval první detailní koncepci vývoje společně s historií embryologie v rozmanitých životních formách&lt;br /&gt;
Nahradil atomistické zastánce preformovaných struktur epigenetickou koncepcí ve které se embryo postupně diferencuje z neurozlišeného homogenního základu a tělesné části jako srdce, plíce, končetiny a jejich prostorové uspořádání teprve v průběhu času získávají formu.&lt;br /&gt;
Epigeneze a preformacionismus stále zůstávají ve vývojové psychologie ústředními protikladnými stanovisky, které spolu soupeří a neexistuje jednoznačné řešení tohoto sporu.&lt;br /&gt;
Centrální epigenetická výklad u Aristotela spočívá v tom, že je to mužský princip, který působí na generativní materiál vylučovaný ženami, a uvádějící vývojové procesy do pohybu, které postupně aktualizují potenciál inherentně obsažený v generativním materiálu ženy.&lt;br /&gt;
I když tato teorie směšuje matefyziku s vědou, zahrnující vitalistické a teleologické prvky, Aristotelés nicméně položil základní vývojové otázky a připravil cestu pro empiricky zaměřené následovníky prozkoumávat vývojové problémy o 2000 let později.&lt;br /&gt;
Moderní dějiny vývojové vědy můžeme datovat do 17.století, kdy vědci pokračovali v práci svých antických předchůdců&lt;br /&gt;
William Harvey (1578-1657), známý pro objev cirkulace krve, je důležitá postava v dějinách vývojového přístupu.&lt;br /&gt;
Napsal práci o roznožování a jako výchozí bod určil Aristotelovu epigenetickou teorii.&lt;br /&gt;
Harvey věřil, že že všechne život povstal z vajíčka.&lt;br /&gt;
Jedna z nejvýznamnějších otázek tehdejší doby se zaměřovala na povahu embryonální výživy a rozdělení mezi výživou a samotnou formující látkou ve vajíčku.&lt;br /&gt;
Harvey demonstroval, že toto rozdělení nemá žádný význam, výživa byla asimilována embryem, jakmile získalo formu.&lt;br /&gt;
Epigenezi chápal jako propojené, synchronní procesy růstu (nárůstu hmoty, množství) a diferenciace. To je v rozporu s Aristotelem, který považoval epigenezi za totožnou s diferenciací formujícího se materiálu (těla).&lt;br /&gt;
Vynález mikroskopu zcela mění situaci, odhaloval do té doby neviditelný svět.&lt;br /&gt;
Mikroskop obrácený na vajíčko odhalil vysoký stupeň organizovanosti i u těch nejmenších z embryí a proto dala vzniknou názoru preformacionismu a její základní otázce:pokud je tak složitá organizace přitomná tak brzy, proč by zde nemohla být od úplného počátku? Jejich názor spočíval v tom, že život je preformován ve vajíčkách, ikonou preformace byl Nicholas Hartsoecker.&lt;br /&gt;
Debaty v 18.století nakonec skončily v podobě odpovědi Harveyho: jde o současně probíhající procesy růstu (nárůstu hmoty) a získávání tvaru&lt;br /&gt;
Herbert Spencer (1820-1903) prezentoval psychologii jako oddělenou od biologie, jejímž výzkumným záměrem byla vědomá lidská mysl, ale jinak užíval stejné metody a koncepty jako biologie.&lt;br /&gt;
Měl abastraktní koncept vývoje jako pokroku, který aplikoval napříč mnoha disciplínami.&lt;br /&gt;
Viděl pokrok jako příbuzný k epigenetické tradici Aristotela, Harveyho a dalších.&lt;br /&gt;
James Mark Baldwin (1861-1934) přenesl organickou tradici embryonologů do vývojové psychologie 20.století.&lt;br /&gt;
Koncepty jako asimilace, růst a diferenciace, které byly porpvé artikulovány pro výživu a anatomii embrya, byly nyní přepracovány aby pojaly také naši mysl a zkušenost.&lt;br /&gt;
Tyto faktory postupovaly spolu s velmi významným vlivem Darwinovy evoluční teorie a následného nástupu funkcionalismu a společně utvářely vývojovou psychologii a její historii ve 20. století.&lt;br /&gt;
Ernst Haeckel (1834-1919) popularizoval paralelu mezi embryonologií a evolucí, dal těmto konceptům nová jména a navrhl jejich vzájemné propojení v tzv. Biogenetickém zákoně: ontogeneze je zkrácenou fylogenezí.&lt;br /&gt;
Tento názor byl svého času velmi populární a obecně přijímaný.&lt;br /&gt;
Vývoj může být pojímaný jako tlačený vpřed evolucí, s dospělými projevy nižších živočichů jako stádií ontogenetického vývoje k vyšším stádiím.&lt;br /&gt;
Tato teorie si ponechává epigenetické hledisko během ontogeneze, jejíž přičinou je pak nutno hledat v preexistující fylogenezi.&lt;br /&gt;
Školy vývojové psychologie, které vznikaly na začátku 20. století získávají stěžejní koncepce z embryonologie a evoluční biologie 19. století, ale každá z těchto škol implementovala do svých teorií něco jiného.&lt;br /&gt;
Vývojové teorie založené na stádiích vývoje převzal G. S. Hall a Sigmund Freud a byly vybudovány na základech konceptu Ernsta Haeckela.&lt;br /&gt;
Tito psychologové prohlašují, že lidský vývoj opakuje historii lidské evoluce a zdravý vývoj vyžaduje podporu těchto predeterminovanou posloupnost v průběhu dětství.&lt;br /&gt;
William Preyer (1841-1897) byl embryonolog v epigenetické tradici, který přenesl koncepty a metody z jeho oblasti studia do studia vývoje chování.&lt;br /&gt;
Vydání Jeho kniha Mind of the Child z roku 1882 je často používání jako datum, kdy se zrodila vývojová psychologie, demonstruje způsob transformace empirického přístupu z embryonologie k užití postnatálního mentálního vývoje po narození.&lt;br /&gt;
Jeho koncept vývoje ovlivněný jeho fyziologickým zaměřením, zahrnuje aktivní organismus přispívající svou vlastní aktivitou k jeho vývoji a výsledek v tomto sažení z nejranějších stádií poskytuje podklad pro zvládání dalších stádií. &lt;br /&gt;
Tento koncept měl hlavní vliv na Jamese Marka Baldwina, který integroval Preyerovy názory s názory Darwinova přírodního výběru ve vývojovou teorii, která sloužila jako základ pro mnoho škol vývojové psychologie ve 20.století, zahrnující L. Vygotského, J. Piageta, H. Wernera a dalši.&lt;br /&gt;
vývojový koncept baldwina je zaměřen na vztah mezi aktivním organismem a jeho sociálním prostředím jako zdrojem vývojové transformace.&lt;br /&gt;
Pakud to aplikujeme na mysl dítěte, to ho vedlo k poznámkám o cirkulárních reakcích a genetické epistemologii, kterou velmi rozšířil a zpracoval Jean Piaget. Vygotski aplikoval jeho názory velmi zeširoka a zahrnul tam také kulturní a rodinnou evoluci spolu s ontogenetickým vývojem, na který se zaměřovali nejvíce.&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Karel.Malimanek</name></author>
		
	</entry>
</feed>