<?xml version="1.0"?>
<feed xmlns="http://www.w3.org/2005/Atom" xml:lang="cs">
	<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?action=history&amp;feed=atom&amp;title=Vyd%C3%A1v%C3%A1n%C3%AD_historick%C3%BDch_pramen%C5%AF</id>
	<title>Vydávání historických pramenů - Historie editací</title>
	<link rel="self" type="application/atom+xml" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?action=history&amp;feed=atom&amp;title=Vyd%C3%A1v%C3%A1n%C3%AD_historick%C3%BDch_pramen%C5%AF"/>
	<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Vyd%C3%A1v%C3%A1n%C3%AD_historick%C3%BDch_pramen%C5%AF&amp;action=history"/>
	<updated>2026-04-25T18:39:19Z</updated>
	<subtitle>Historie editací této stránky</subtitle>
	<generator>MediaWiki 1.33.0</generator>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Vyd%C3%A1v%C3%A1n%C3%AD_historick%C3%BDch_pramen%C5%AF&amp;diff=56597&amp;oldid=prev</id>
		<title>Eliska.Vavrova v 2. 1. 2019, 19:47</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Vyd%C3%A1v%C3%A1n%C3%AD_historick%C3%BDch_pramen%C5%AF&amp;diff=56597&amp;oldid=prev"/>
		<updated>2019-01-02T19:47:21Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;&lt;/p&gt;
&lt;table class=&quot;diff diff-contentalign-left&quot; data-mw=&quot;interface&quot;&gt;
				&lt;col class=&quot;diff-marker&quot; /&gt;
				&lt;col class=&quot;diff-content&quot; /&gt;
				&lt;col class=&quot;diff-marker&quot; /&gt;
				&lt;col class=&quot;diff-content&quot; /&gt;
				&lt;tr class=&quot;diff-title&quot; lang=&quot;cs&quot;&gt;
				&lt;td colspan=&quot;2&quot; style=&quot;background-color: #fff; color: #222; text-align: center;&quot;&gt;← Starší verze&lt;/td&gt;
				&lt;td colspan=&quot;2&quot; style=&quot;background-color: #fff; color: #222; text-align: center;&quot;&gt;Verze z 2. 1. 2019, 19:47&lt;/td&gt;
				&lt;/tr&gt;&lt;tr&gt;&lt;td colspan=&quot;2&quot; class=&quot;diff-lineno&quot; id=&quot;mw-diff-left-l133&quot; &gt;Řádek 133:&lt;/td&gt;
&lt;td colspan=&quot;2&quot; class=&quot;diff-lineno&quot;&gt;Řádek 133:&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;Z latinských středověkých historických spisů vydali '''Karel Hrdina''' a '''Bohumil Ryba''' v řadě ''Památky staré literatury české'' Píseň o vítězství u Domažlic Vavřince z Březové s paralelním českým překladem '''J. B. Čapka''' a s úvody Josefa Macka a J. B. Čapka.&amp;lt;br /&amp;gt;  &lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;Z latinských středověkých historických spisů vydali '''Karel Hrdina''' a '''Bohumil Ryba''' v řadě ''Památky staré literatury české'' Píseň o vítězství u Domažlic Vavřince z Březové s paralelním českým překladem '''J. B. Čapka''' a s úvody Josefa Macka a J. B. Čapka.&amp;lt;br /&amp;gt;  &lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt;−&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #ffe49c; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;'''Jaromír Mikulka''' vydal Českou kroniku slezského autora Benedikta Johnsdorfa.&amp;lt;br /&amp;gt;  &lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt;+&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #a3d3ff; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;'''Jaromír Mikulka''' vydal &lt;ins class=&quot;diffchange diffchange-inline&quot;&gt;''&lt;/ins&gt;Českou kroniku&lt;ins class=&quot;diffchange diffchange-inline&quot;&gt;'' &lt;/ins&gt;slezského autora Benedikta Johnsdorfa.&amp;lt;br /&amp;gt;  &lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt;−&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #ffe49c; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;Zájem editorů vzbudily dále obě žďárské kroniky. '''Jaroslav Ludvíkovský''' připravil nové vydání Větší žďárské kroniky s českým překladem Rudolfa Mertlíka. Jinak vysokou kvalitu edice snižuje absence rejstříku. '''Metoděj Zemek''' provedl revizi Emlerova vydání Menší žďárské kroniky v ''Pramenech dějin českých II,'' doplnil je novým komentářem a českým překladem. Vydání však opět postrádá rejstřík. V obou vydáních je rovněž reprodukován původní text kronik z dochovaného rukopisu. Tyto edice se, podobně jako edice Kroniky velmi pěkné o Janu Žižkovi, kterou podle jediného známého rukopisu připravil k vydání Jaroslav Šůla, obracejí také k širší čtenářské veřejnosti.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt;+&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #a3d3ff; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;Zájem editorů vzbudily dále obě žďárské kroniky. '''Jaroslav Ludvíkovský''' připravil nové vydání &lt;ins class=&quot;diffchange diffchange-inline&quot;&gt;''&lt;/ins&gt;Větší žďárské kroniky&lt;ins class=&quot;diffchange diffchange-inline&quot;&gt;'' &lt;/ins&gt;s českým překladem &lt;ins class=&quot;diffchange diffchange-inline&quot;&gt;'''&lt;/ins&gt;Rudolfa Mertlíka.&lt;ins class=&quot;diffchange diffchange-inline&quot;&gt;''' &lt;/ins&gt;Jinak vysokou kvalitu edice snižuje absence rejstříku. '''Metoděj Zemek''' provedl revizi Emlerova vydání &lt;ins class=&quot;diffchange diffchange-inline&quot;&gt;''&lt;/ins&gt;Menší žďárské kroniky&lt;ins class=&quot;diffchange diffchange-inline&quot;&gt;'' &lt;/ins&gt;v ''Pramenech dějin českých II,'' doplnil je novým komentářem a českým překladem. Vydání však opět postrádá rejstřík. V obou vydáních je rovněž reprodukován původní text kronik z dochovaného rukopisu. Tyto edice se, podobně jako edice &lt;ins class=&quot;diffchange diffchange-inline&quot;&gt;''&lt;/ins&gt;Kroniky velmi pěkné o Janu Žižkovi,&lt;ins class=&quot;diffchange diffchange-inline&quot;&gt;'' &lt;/ins&gt;kterou podle jediného známého rukopisu připravil k vydání &lt;ins class=&quot;diffchange diffchange-inline&quot;&gt;'''&lt;/ins&gt;Jaroslav Šůla,&lt;ins class=&quot;diffchange diffchange-inline&quot;&gt;''' &lt;/ins&gt;obracejí také k širší čtenářské veřejnosti.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;Šestisté výročí smrti Karla IV. v roce 1978 se mimo jiné stalo podnětem k novému, revidovanému vydání Karlovy autobiografie, v reprezentativní úpravě a opět s českým překladem, rovněž bez rejstříku.&amp;lt;br /&amp;gt;  &lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;Šestisté výročí smrti Karla IV. v roce 1978 se mimo jiné stalo podnětem k novému, revidovanému vydání Karlovy autobiografie, v reprezentativní úpravě a opět s českým překladem, rovněž bez rejstříku.&amp;lt;br /&amp;gt;  &lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt;−&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #ffe49c; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;'''Jaroslav Kadlec''' vydal Traktát mistra Ondřeje z Brodu O původu husitů.&amp;lt;br /&amp;gt;  &lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt;+&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #a3d3ff; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;'''Jaroslav Kadlec''' vydal Traktát mistra Ondřeje z Brodu &lt;ins class=&quot;diffchange diffchange-inline&quot;&gt;''&lt;/ins&gt;O původu husitů.&lt;ins class=&quot;diffchange diffchange-inline&quot;&gt;''&lt;/ins&gt;&amp;lt;br /&amp;gt;  &lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;Zvláštní pozornost zaslouží kritická edice kroniky Beneše Minority zpracovaná '''Ladislavem Duškem.'''&amp;lt;br /&amp;gt;  &lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;Zvláštní pozornost zaslouží kritická edice kroniky Beneše Minority zpracovaná '''Ladislavem Duškem.'''&amp;lt;br /&amp;gt;  &lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;Drobnější texty byly průběžně vydávány v časopisech a sbornících.&amp;lt;br /&amp;gt;&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;Drobnější texty byly průběžně vydávány v časopisech a sbornících.&amp;lt;br /&amp;gt;&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;=== Vydávání pramenů po roce 1990 ===&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;=== Vydávání pramenů po roce 1990 ===&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt;−&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #ffe49c; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;Po roce 1990 opět ožila editorská činnost. Vzniklo několik nových edičních řad, v nichž mají být zpřístupňovány historické prameny. Pro historiografické prameny je určena ediční řada '''''Clavis monumentorum litterarium''' (Regnum Bohemiae). Fontes rerum Regni Bohemiae'', v níž byla prozatím vydána Česká kronika Eneáše Silvia Piccolominiho. Připravil je '''Josef Hejnic''', odbornou studii napsal František Šmahel.&amp;lt;br /&amp;gt;  &lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt;+&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #a3d3ff; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;Po roce 1990 opět ožila editorská činnost. Vzniklo několik nových edičních řad, v nichž mají být zpřístupňovány historické prameny. Pro historiografické prameny je určena ediční řada '''''Clavis monumentorum litterarium''' (Regnum Bohemiae). Fontes rerum Regni Bohemiae'', v níž byla prozatím vydána Česká kronika Eneáše Silvia Piccolominiho. Připravil je '''Josef Hejnic''', odbornou studii napsal &lt;ins class=&quot;diffchange diffchange-inline&quot;&gt;'''&lt;/ins&gt;František Šmahel.&lt;ins class=&quot;diffchange diffchange-inline&quot;&gt;'''&lt;/ins&gt;&amp;lt;br /&amp;gt;  &lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt;−&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #ffe49c; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;Speciálně pro narativní prameny je určena nová řada '''''Prameny dějin českých,''''' v níž bylo prozatím publikováno kritické vydání Kroniky Františka Pražského, zpracované '''Janou Zachovou'''  a první recenze Starých letopisů českých.&amp;lt;br /&amp;gt;  &lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt;+&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #a3d3ff; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;Speciálně pro narativní prameny je určena nová řada '''''Prameny dějin českých,''''' v níž bylo prozatím publikováno kritické vydání Kroniky Františka Pražského, zpracované '''Janou Zachovou'''  a první recenze &lt;ins class=&quot;diffchange diffchange-inline&quot;&gt;''&lt;/ins&gt;Starých letopisů českých.&lt;ins class=&quot;diffchange diffchange-inline&quot;&gt;''&lt;/ins&gt;&amp;lt;br /&amp;gt;  &lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;Edice bohemikálních pramenů jsou publikovány také v předních zahraničních edičních řadách.&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;Edice bohemikálních pramenů jsou publikovány také v předních zahraničních edičních řadách.&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;/table&gt;</summary>
		<author><name>Eliska.Vavrova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Vyd%C3%A1v%C3%A1n%C3%AD_historick%C3%BDch_pramen%C5%AF&amp;diff=56596&amp;oldid=prev</id>
		<title>Eliska.Vavrova v 2. 1. 2019, 19:44</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Vyd%C3%A1v%C3%A1n%C3%AD_historick%C3%BDch_pramen%C5%AF&amp;diff=56596&amp;oldid=prev"/>
		<updated>2019-01-02T19:44:46Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;&lt;/p&gt;
&lt;table class=&quot;diff diff-contentalign-left&quot; data-mw=&quot;interface&quot;&gt;
				&lt;col class=&quot;diff-marker&quot; /&gt;
				&lt;col class=&quot;diff-content&quot; /&gt;
				&lt;col class=&quot;diff-marker&quot; /&gt;
				&lt;col class=&quot;diff-content&quot; /&gt;
				&lt;tr class=&quot;diff-title&quot; lang=&quot;cs&quot;&gt;
				&lt;td colspan=&quot;2&quot; style=&quot;background-color: #fff; color: #222; text-align: center;&quot;&gt;← Starší verze&lt;/td&gt;
				&lt;td colspan=&quot;2&quot; style=&quot;background-color: #fff; color: #222; text-align: center;&quot;&gt;Verze z 2. 1. 2019, 19:44&lt;/td&gt;
				&lt;/tr&gt;&lt;tr&gt;&lt;td colspan=&quot;2&quot; class=&quot;diff-lineno&quot; id=&quot;mw-diff-left-l116&quot; &gt;Řádek 116:&lt;/td&gt;
&lt;td colspan=&quot;2&quot; class=&quot;diff-lineno&quot;&gt;Řádek 116:&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;Pro velký zájem o některá  díla, která vyšla v ''Pramenech dějin českých (PDČ)'' a byla již rozebraná, i o díla ještě nevydaná, se Historický spolek ve druhé polovině třicátých let rozhodl vydávat souběžně některé drobnější spisy v edici '''''Prameny a texty k dějinám československým,''''' které byly určeny širšímu okruhu čtenářů. Vedle jazykově českých spisů měly v této řadě vycházet také novočeské překlady významných latinských děl otištěných v PDČ, případně některých zajímavých spisů literárních, právnických a jiných podobných textů, s jejichž vydáním se v PDČ nepočítalo.&amp;lt;br /&amp;gt;  &lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;Pro velký zájem o některá  díla, která vyšla v ''Pramenech dějin českých (PDČ)'' a byla již rozebraná, i o díla ještě nevydaná, se Historický spolek ve druhé polovině třicátých let rozhodl vydávat souběžně některé drobnější spisy v edici '''''Prameny a texty k dějinám československým,''''' které byly určeny širšímu okruhu čtenářů. Vedle jazykově českých spisů měly v této řadě vycházet také novočeské překlady významných latinských děl otištěných v PDČ, případně některých zajímavých spisů literárních, právnických a jiných podobných textů, s jejichž vydáním se v PDČ nepočítalo.&amp;lt;br /&amp;gt;  &lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt;−&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #ffe49c; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;Redakcí této řady byl pověřen '''Otakar Odložilík.''' První svazek vyšel v roce 1937. Byl vydán ve spolupráci se Společností Husova muzea a obsahoval Staré letopisy české podle Vratislavského rukopisu. Vydání druhého svazku, v němž měl znovu vyjít Novákův český překlad Zbraslavské kroniky s úvodem V. Novotného, a připravovaných svazků dalších zabránila již druhá světová válka.&amp;lt;br /&amp;gt;&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt;+&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #a3d3ff; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;Redakcí této řady byl pověřen '''Otakar Odložilík.''' První svazek vyšel v roce 1937. Byl vydán ve spolupráci se Společností Husova muzea a obsahoval &lt;ins class=&quot;diffchange diffchange-inline&quot;&gt;''&lt;/ins&gt;Staré letopisy české&lt;ins class=&quot;diffchange diffchange-inline&quot;&gt;'' &lt;/ins&gt;podle Vratislavského rukopisu. Vydání druhého svazku, v němž měl znovu vyjít Novákův český překlad Zbraslavské kroniky s úvodem V. Novotného, a připravovaných svazků dalších zabránila již druhá světová válka.&amp;lt;br /&amp;gt;&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;Zvláštní ediční řadu založil v sedmdesátých letech 19. století Verein für die Geschichte der Deutschen in Böhmen (založen 1862) pro vydávání německých kronik z území Čech, '''''Deutsche Chroniken aus Böhmen.''''' K období středověku se však vztahuje pouze první svazek této řady, který obsahuje dějiny města Lokte v pozdním středověku.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;Zvláštní ediční řadu založil v sedmdesátých letech 19. století Verein für die Geschichte der Deutschen in Böhmen (založen 1862) pro vydávání německých kronik z území Čech, '''''Deutsche Chroniken aus Böhmen.''''' K období středověku se však vztahuje pouze první svazek této řady, který obsahuje dějiny města Lokte v pozdním středověku.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td colspan=&quot;2&quot; class=&quot;diff-lineno&quot; id=&quot;mw-diff-left-l127&quot; &gt;Řádek 127:&lt;/td&gt;
&lt;td colspan=&quot;2&quot; class=&quot;diff-lineno&quot;&gt;Řádek 127:&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;Ze staročeských historiografických děl byla především vydána další recenze ''Starých letopisů českých.'' Tento historický pramen svým počtem rukopisů a recenzí působí od počátku editorům značné potíže. Palackého způsob zpřístupnění tohoto díla začleněním zpráv všech rukopisů do jedné chronologické řady sice poskytoval relativně úplný přehled událostí, ztěžoval však postižení specifických znění jednotlivých rukopisů a tím i provedení historické kritiky. Navíc se od dob Palackého objevily další rukopisy. Z tohoto důvodu byly ''Staré letopisy české'' prozatím vydávány podle jednotlivých rukopisů.&amp;lt;br /&amp;gt;  &lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;Ze staročeských historiografických děl byla především vydána další recenze ''Starých letopisů českých.'' Tento historický pramen svým počtem rukopisů a recenzí působí od počátku editorům značné potíže. Palackého způsob zpřístupnění tohoto díla začleněním zpráv všech rukopisů do jedné chronologické řady sice poskytoval relativně úplný přehled událostí, ztěžoval však postižení specifických znění jednotlivých rukopisů a tím i provedení historické kritiky. Navíc se od dob Palackého objevily další rukopisy. Z tohoto důvodu byly ''Staré letopisy české'' prozatím vydávány podle jednotlivých rukopisů.&amp;lt;br /&amp;gt;  &lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt;−&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #ffe49c; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;Vedle předválečného vydání Letopisů podle Vratislavského rukopisu, připravili '''František Šimek''' a '''Miloslav Kaňák''' k vydání Staré letopisy české z rukopisu křižovnického.&amp;lt;br /&amp;gt;  &lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt;+&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #a3d3ff; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;Vedle předválečného vydání Letopisů podle Vratislavského rukopisu, připravili '''František Šimek''' a '''Miloslav Kaňák''' k vydání &lt;ins class=&quot;diffchange diffchange-inline&quot;&gt;''&lt;/ins&gt;Staré letopisy české&lt;ins class=&quot;diffchange diffchange-inline&quot;&gt;'' &lt;/ins&gt;z rukopisu křižovnického.&amp;lt;br /&amp;gt;  &lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;V současné době byly pod vedením '''Petra Čorneje''' zahájeny práce na velké kritické edici, která by odrážela všechny recenze a znění známých rukopisů. Přípravné práce se prozatím týkají nejstarší recenze letopisů. Složitost edičních prací a vysoké nároky na zpracování edice si však vyžádají delší čas.&amp;lt;br /&amp;gt;&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;V současné době byly pod vedením '''Petra Čorneje''' zahájeny práce na velké kritické edici, která by odrážela všechny recenze a znění známých rukopisů. Přípravné práce se prozatím týkají nejstarší recenze letopisů. Složitost edičních prací a vysoké nároky na zpracování edice si však vyžádají delší čas.&amp;lt;br /&amp;gt;&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt;−&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #ffe49c; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;Kvalitního kritického vydání se ze středověkých českých historiografických textů dostalo Staročeské kronice tak řečeného Dalimila. Edice byla zpracovávána ve dvou etapách. V první fázi zpracovali '''Jaroslav Havránek''' a '''Jiří Daňhelka''' vydání kroniky především jako literární památky, ovšem &lt;del class=&quot;diffchange diffchange-inline&quot;&gt;- &lt;/del&gt;až na chybějící rejstřík &lt;del class=&quot;diffchange diffchange-inline&quot;&gt;- &lt;/del&gt;již s kvalitním kritickým aparátem a s historickým komentářem '''Zdeňka Kristena.''' V návaznosti na toto vydání  bylo později zpracováno „veliké kritické vydání“, obsahující veškerý textový materiál, včetně reprodukce textu kroniky z Vídeňského rukopisu, který podle výsledků široce založeného výzkumu obsahuje nejstarší recenzi díla. Toto vydání obsahuje i podrobný filologický a historický komentář a rejstřík, který má sloužit k orientaci především historikovi. Před dokončením je ještě úplný „Index slov a tvarů“, který zase ocení zejména filolog, ale i pro historika bude užitečnou pomůckou.&amp;lt;br /&amp;gt;&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt;+&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #a3d3ff; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;Kvalitního kritického vydání se ze středověkých českých historiografických textů dostalo &lt;ins class=&quot;diffchange diffchange-inline&quot;&gt;''&lt;/ins&gt;Staročeské kronice tak řečeného Dalimila.&lt;ins class=&quot;diffchange diffchange-inline&quot;&gt;'' &lt;/ins&gt;Edice byla zpracovávána ve dvou etapách. V první fázi zpracovali '''Jaroslav Havránek''' a '''Jiří Daňhelka''' vydání kroniky především jako literární památky, ovšem &lt;ins class=&quot;diffchange diffchange-inline&quot;&gt;– &lt;/ins&gt;až na chybějící rejstřík &lt;ins class=&quot;diffchange diffchange-inline&quot;&gt;– &lt;/ins&gt;již s kvalitním kritickým aparátem a s historickým komentářem '''Zdeňka Kristena.''' V návaznosti na toto vydání  bylo později zpracováno „veliké kritické vydání“, obsahující veškerý textový materiál, včetně reprodukce textu kroniky z Vídeňského rukopisu, který podle výsledků široce založeného výzkumu obsahuje nejstarší recenzi díla. Toto vydání obsahuje i podrobný filologický a historický komentář a rejstřík, který má sloužit k orientaci především historikovi. Před dokončením je ještě úplný „Index slov a tvarů“, který zase ocení zejména filolog, ale i pro historika bude užitečnou pomůckou.&amp;lt;br /&amp;gt;&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;Z latinských středověkých historických spisů vydali '''Karel Hrdina''' a '''Bohumil Ryba''' v řadě ''Památky staré literatury české'' Píseň o vítězství u Domažlic Vavřince z Březové s paralelním českým překladem '''J. B. Čapka''' a s úvody Josefa Macka a J. B. Čapka.&amp;lt;br /&amp;gt;  &lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;Z latinských středověkých historických spisů vydali '''Karel Hrdina''' a '''Bohumil Ryba''' v řadě ''Památky staré literatury české'' Píseň o vítězství u Domažlic Vavřince z Březové s paralelním českým překladem '''J. B. Čapka''' a s úvody Josefa Macka a J. B. Čapka.&amp;lt;br /&amp;gt;  &lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;/table&gt;</summary>
		<author><name>Eliska.Vavrova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Vyd%C3%A1v%C3%A1n%C3%AD_historick%C3%BDch_pramen%C5%AF&amp;diff=56595&amp;oldid=prev</id>
		<title>Eliska.Vavrova v 2. 1. 2019, 19:40</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Vyd%C3%A1v%C3%A1n%C3%AD_historick%C3%BDch_pramen%C5%AF&amp;diff=56595&amp;oldid=prev"/>
		<updated>2019-01-02T19:40:25Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;&lt;/p&gt;
&lt;table class=&quot;diff diff-contentalign-left&quot; data-mw=&quot;interface&quot;&gt;
				&lt;col class=&quot;diff-marker&quot; /&gt;
				&lt;col class=&quot;diff-content&quot; /&gt;
				&lt;col class=&quot;diff-marker&quot; /&gt;
				&lt;col class=&quot;diff-content&quot; /&gt;
				&lt;tr class=&quot;diff-title&quot; lang=&quot;cs&quot;&gt;
				&lt;td colspan=&quot;2&quot; style=&quot;background-color: #fff; color: #222; text-align: center;&quot;&gt;← Starší verze&lt;/td&gt;
				&lt;td colspan=&quot;2&quot; style=&quot;background-color: #fff; color: #222; text-align: center;&quot;&gt;Verze z 2. 1. 2019, 19:40&lt;/td&gt;
				&lt;/tr&gt;&lt;tr&gt;&lt;td colspan=&quot;2&quot; class=&quot;diff-lineno&quot; id=&quot;mw-diff-left-l107&quot; &gt;Řádek 107:&lt;/td&gt;
&lt;td colspan=&quot;2&quot; class=&quot;diff-lineno&quot;&gt;Řádek 107:&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;V roce 1942 byla zřízena nová komise pro vydávání ''Pramenů.'' Její členové '''Václav Vojtíšek, Rudolf Urbánek''' a '''Zdeněk Kristen''' připravili program pro následující období, ale vydávání již dále nepokročilo.&amp;lt;br /&amp;gt;&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;V roce 1942 byla zřízena nová komise pro vydávání ''Pramenů.'' Její členové '''Václav Vojtíšek, Rudolf Urbánek''' a '''Zdeněk Kristen''' připravili program pro následující období, ale vydávání již dále nepokročilo.&amp;lt;br /&amp;gt;&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt;−&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #ffe49c; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;Teprve v nedávné době bylo zahájeno vydávání nové řady ''Pramenů dějin českých &lt;del class=&quot;diffchange diffchange-inline&quot;&gt;- &lt;/del&gt;Fontes rerum Bohemicarum. Series nova,'' v níž by měly být vydány kritické edice středověkých historiografických pramenů odpovídající nejmodernějším požadavkům. Podobně&lt;del class=&quot;diffchange diffchange-inline&quot;&gt;, &lt;/del&gt;jako to předpokládal poválečný program edice, počítají vydavatelé s menším rozsahem jednotlivých svazků, v nichž by rozsáhlejší díla měla být publikována samostatně, menší spojována do jednoho svazku.&amp;lt;br /&amp;gt;  &lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt;+&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #a3d3ff; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;Teprve v nedávné době bylo zahájeno vydávání nové řady ''Pramenů dějin českých &lt;ins class=&quot;diffchange diffchange-inline&quot;&gt;– &lt;/ins&gt;Fontes rerum Bohemicarum. Series nova,'' v níž by měly být vydány kritické edice středověkých historiografických pramenů odpovídající nejmodernějším požadavkům. Podobně jako to předpokládal poválečný program edice, počítají vydavatelé s menším rozsahem jednotlivých svazků, v nichž by rozsáhlejší díla měla být publikována samostatně, menší spojována do jednoho svazku.&amp;lt;br /&amp;gt;  &lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt;−&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #ffe49c; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;Jako první vyšlo kritické vydání kroniky Františka Pražského, které připravila Jana Zachová, následovala první redakce Starých letopisů českých (Alena M. Černá, Petr Čornej, Markéta Klosová).&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt;+&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #a3d3ff; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;Jako první vyšlo kritické vydání kroniky Františka Pražského, které připravila &lt;ins class=&quot;diffchange diffchange-inline&quot;&gt;'''&lt;/ins&gt;Jana Zachová,&lt;ins class=&quot;diffchange diffchange-inline&quot;&gt;''' &lt;/ins&gt;následovala první redakce Starých letopisů českých (&lt;ins class=&quot;diffchange diffchange-inline&quot;&gt;'''&lt;/ins&gt;Alena M. Černá, Petr Čornej, Markéta Klosová&lt;ins class=&quot;diffchange diffchange-inline&quot;&gt;'''&lt;/ins&gt;).&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;Souběžně se základní řadou ''Pramenů dějin českých'' měla podle původního programu Františka Palackého vycházet také jejich druhá řada, pro níž Karel Jaromír Erben připravoval vydání zpráv cizích pramenů týkající se českých dějin do konce přemyslovského období. Erbenova smrt 21. listopadu 1870 uskutečnění tohoto programu zabránila a později již nebyl obnoven.&amp;lt;br /&amp;gt;&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;Souběžně se základní řadou ''Pramenů dějin českých'' měla podle původního programu Františka Palackého vycházet také jejich druhá řada, pro níž Karel Jaromír Erben připravoval vydání zpráv cizích pramenů týkající se českých dějin do konce přemyslovského období. Erbenova smrt 21. listopadu 1870 uskutečnění tohoto programu zabránila a později již nebyl obnoven.&amp;lt;br /&amp;gt;&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt;−&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #ffe49c; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;Podle přání Palackého měly být všechny úvody, poznámky a komentáře k ''Pramenům dějin českých'' v českém jazyce. K původnímu textu pramene měl být připojen český překlad, ''&lt;del class=&quot;diffchange diffchange-inline&quot;&gt;aby &lt;/del&gt;se nejen učenec, ale i každý vzdělaný národovec těšiti a i baviti mohl ve spisech těchto.''&amp;lt;br /&amp;gt;  &lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt;+&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #a3d3ff; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;Podle přání Palackého měly být všechny úvody, poznámky a komentáře k ''Pramenům dějin českých'' v českém jazyce. K původnímu textu pramene měl být připojen český překlad, ''&lt;ins class=&quot;diffchange diffchange-inline&quot;&gt;„aby &lt;/ins&gt;se nejen učenec, ale i každý vzdělaný národovec těšiti a i baviti mohl ve spisech těchto.&lt;ins class=&quot;diffchange diffchange-inline&quot;&gt;“&lt;/ins&gt;''&amp;lt;br /&amp;gt;  &lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt;−&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #ffe49c; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;V prvním dílu zpracovali překlady staroslověnských legend do češtiny editoři, řecký text přeložil '''Eduard Novotný.''' Většinu latinských textů přeložil '''Josef Truhlář,''' několik legend přeložil '''František Zoubek''' a '''Josef Emler.''' Kosmovu kroniku s pokračovateli pro druhý díl edice přeložil '''Václav Vladivoj Tomek,''' oba Žďárské letopisy Josef Truhlář, ostatní Josef Emler.&amp;lt;br /&amp;gt;  &lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt;+&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #a3d3ff; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;V prvním dílu zpracovali překlady staroslověnských legend do češtiny editoři, řecký text přeložil '''Eduard Novotný.''' Většinu latinských textů přeložil '''Josef Truhlář,''' několik legend přeložil '''František Zoubek''' a '''Josef Emler.''' Kosmovu kroniku s pokračovateli pro druhý díl edice přeložil '''Václav Vladivoj Tomek,''' oba Žďárské letopisy &lt;ins class=&quot;diffchange diffchange-inline&quot;&gt;'''&lt;/ins&gt;Josef Truhlář,&lt;ins class=&quot;diffchange diffchange-inline&quot;&gt;''' &lt;/ins&gt;ostatní &lt;ins class=&quot;diffchange diffchange-inline&quot;&gt;'''&lt;/ins&gt;Josef Emler.&lt;ins class=&quot;diffchange diffchange-inline&quot;&gt;'''&lt;/ins&gt;&amp;lt;br /&amp;gt;  &lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;Od třetího svazku bylo v zájmu urychlení práce od souběžných překladů upuštěno a překlady měly vycházet samostatně v řadě ''Sbírka kronik a letopisů českých v překladech.'' Vyšel však pouze první svazek s již dříve publikovaným Tomkovým překladem Kosmovy kroniky a jejích pokračování z pera tzv. Kanovníka vyšehradského a Mnicha sázavského a svazek druhý s překladem Zbraslavské kroniky. Překlad  kroniky pořídil '''Jan V. Novák.''' Vydání provázela zásadní studie '''Václava Novotného.''' K  překladu  je připojen seznam oprav a dodatků k Emlerovu vydání a různočtení Vatikánského rukopisu, který původní editor neměl k dispozici.&amp;lt;br /&amp;gt;&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;Od třetího svazku bylo v zájmu urychlení práce od souběžných překladů upuštěno a překlady měly vycházet samostatně v řadě ''Sbírka kronik a letopisů českých v překladech.'' Vyšel však pouze první svazek s již dříve publikovaným Tomkovým překladem Kosmovy kroniky a jejích pokračování z pera tzv. Kanovníka vyšehradského a Mnicha sázavského a svazek druhý s překladem Zbraslavské kroniky. Překlad  kroniky pořídil '''Jan V. Novák.''' Vydání provázela zásadní studie '''Václava Novotného.''' K  překladu  je připojen seznam oprav a dodatků k Emlerovu vydání a různočtení Vatikánského rukopisu, který původní editor neměl k dispozici.&amp;lt;br /&amp;gt;&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;/table&gt;</summary>
		<author><name>Eliska.Vavrova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Vyd%C3%A1v%C3%A1n%C3%AD_historick%C3%BDch_pramen%C5%AF&amp;diff=56594&amp;oldid=prev</id>
		<title>Eliska.Vavrova v 2. 1. 2019, 19:37</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Vyd%C3%A1v%C3%A1n%C3%AD_historick%C3%BDch_pramen%C5%AF&amp;diff=56594&amp;oldid=prev"/>
		<updated>2019-01-02T19:37:53Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;&lt;/p&gt;
&lt;table class=&quot;diff diff-contentalign-left&quot; data-mw=&quot;interface&quot;&gt;
				&lt;col class=&quot;diff-marker&quot; /&gt;
				&lt;col class=&quot;diff-content&quot; /&gt;
				&lt;col class=&quot;diff-marker&quot; /&gt;
				&lt;col class=&quot;diff-content&quot; /&gt;
				&lt;tr class=&quot;diff-title&quot; lang=&quot;cs&quot;&gt;
				&lt;td colspan=&quot;2&quot; style=&quot;background-color: #fff; color: #222; text-align: center;&quot;&gt;← Starší verze&lt;/td&gt;
				&lt;td colspan=&quot;2&quot; style=&quot;background-color: #fff; color: #222; text-align: center;&quot;&gt;Verze z 2. 1. 2019, 19:37&lt;/td&gt;
				&lt;/tr&gt;&lt;tr&gt;&lt;td colspan=&quot;2&quot; class=&quot;diff-lineno&quot; id=&quot;mw-diff-left-l97&quot; &gt;Řádek 97:&lt;/td&gt;
&lt;td colspan=&quot;2&quot; class=&quot;diff-lineno&quot;&gt;Řádek 97:&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;* '''Čtvrtý díl,''' obsahující Zbraslavskou kroniku, tzv. Výpisky z různých kronik, Kroniku Františka Pražského a Kroniku Beneše Krabice z Weitmile, vydal opět '''Josef Emler.''' Vycházel v letech 1882–1884.&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;* '''Čtvrtý díl,''' obsahující Zbraslavskou kroniku, tzv. Výpisky z různých kronik, Kroniku Františka Pražského a Kroniku Beneše Krabice z Weitmile, vydal opět '''Josef Emler.''' Vycházel v letech 1882–1884.&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;* '''Pátý díl,''' pro který edici latinského textu Kroniky Přibíka Pulkavy z Radenína připravil '''Josef Emler,''' staročeský překlad '''Jan Gebauer,''' Kroniku Vavřince z Březové a výtah z ní, Vavřincovu Píseň o Vítězství u Domažlic, tzv. Kroniku Univerzity pražské, Kroniku Bartoška z Drahonic a její dodatek, vydal '''Jaroslav Goll,''' byl dokončen v roce 1893.&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;* '''Pátý díl,''' pro který edici latinského textu Kroniky Přibíka Pulkavy z Radenína připravil '''Josef Emler,''' staročeský překlad '''Jan Gebauer,''' Kroniku Vavřince z Březové a výtah z ní, Vavřincovu Píseň o Vítězství u Domažlic, tzv. Kroniku Univerzity pražské, Kroniku Bartoška z Drahonic a její dodatek, vydal '''Jaroslav Goll,''' byl dokončen v roce 1893.&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt;−&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #ffe49c; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;* Osud nebyl příznivý '''šestému dílu''' edice. Letopisy a drobnější kroniky doby husitské,  původní text a oba staročeské překlady České kroniky Eneáše Silvia Piccolominiho, připravené k vydání opět '''Josefem Emlerem''' – opis Húskova překladu kroniky Eneáše Silvia Piccolominiho ve vatikánské knihovně pořídili '''Ferdinand Tadra''' a '''Vojtěch Jaromír Nováček''' – byly sice vytištěny, ale pro nedostatečnou kvalitu byl tisk až na nepatrný počet výtisků darovaných univerzitním historickým seminářům v roce 1910 skartován. Nová edice ''Starých letopisů českých,'' připravovaná '''Josefem &lt;del class=&quot;diffchange diffchange-inline&quot;&gt;Emlere&lt;/del&gt;'''&lt;del class=&quot;diffchange diffchange-inline&quot;&gt;m &lt;/del&gt;pro sedmý díl ''Pramenů,'' již nevyšla.&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt;+&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #a3d3ff; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;* Osud nebyl příznivý '''šestému dílu''' edice. Letopisy a drobnější kroniky doby husitské,  původní text a oba staročeské překlady České kroniky Eneáše Silvia Piccolominiho, připravené k vydání opět '''Josefem Emlerem''' – opis Húskova překladu kroniky Eneáše Silvia Piccolominiho ve vatikánské knihovně pořídili '''Ferdinand Tadra''' a '''Vojtěch Jaromír Nováček''' – byly sice vytištěny, ale pro nedostatečnou kvalitu byl tisk až na nepatrný počet výtisků darovaných univerzitním historickým seminářům v roce 1910 skartován. Nová edice ''Starých letopisů českých,'' připravovaná '''Josefem &lt;ins class=&quot;diffchange diffchange-inline&quot;&gt;Emlerem&lt;/ins&gt;''' pro sedmý díl ''Pramenů,'' již nevyšla.&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt;−&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #ffe49c; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;Po Emlerově smrti 10. února 1899 se práce na vydávání ''Pramenů'' zpomalila. V roce 1902 byla při Historickém spolku ustavena speciální Komise pro vydávání Pramenů dějin českých, jíž předsedal Jaromír Čelakovský. Komise vypracovala program pro pokračování edice, v němž rozšířila původní záměr o další prameny 15. století a prodloužila ediční záměr až do 17. století. Redaktorem pro období do konce 15. století byl ustanoven Václav Novotný, pro mladší prameny Josef Vítězslav Šimák. Ačkoli byla pro práci na edici získána řada předních historiků té doby, byl ediční program splněn pouze zčásti.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt;+&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #a3d3ff; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;Po Emlerově smrti 10. února 1899 se práce na vydávání ''Pramenů'' zpomalila. V roce 1902 byla při Historickém spolku ustavena speciální Komise pro vydávání Pramenů dějin českých, jíž předsedal &lt;ins class=&quot;diffchange diffchange-inline&quot;&gt;'''&lt;/ins&gt;Jaromír Čelakovský.&lt;ins class=&quot;diffchange diffchange-inline&quot;&gt;''' &lt;/ins&gt;Komise vypracovala program pro pokračování edice, v němž rozšířila původní záměr o další prameny 15. století a prodloužila ediční záměr až do 17. století. Redaktorem pro období do konce 15. století byl ustanoven &lt;ins class=&quot;diffchange diffchange-inline&quot;&gt;'''&lt;/ins&gt;Václav Novotný,&lt;ins class=&quot;diffchange diffchange-inline&quot;&gt;''' &lt;/ins&gt;pro mladší prameny &lt;ins class=&quot;diffchange diffchange-inline&quot;&gt;'''&lt;/ins&gt;Josef Vítězslav Šimák.&lt;ins class=&quot;diffchange diffchange-inline&quot;&gt;''' &lt;/ins&gt;Ačkoli byla pro práci na edici získána řada předních historiků té doby, byl ediční program splněn pouze zčásti.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt;−&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #ffe49c; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;* V novém '''šestém dílu''' Pramenů vydal Josef Vítězslav Šimák v roce 1907 pouze Kroniku Bartoše Písaře a kroniku a listy J. M. Píseckého ze 16. století.&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt;+&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #a3d3ff; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;* V novém '''šestém dílu&lt;ins class=&quot;diffchange diffchange-inline&quot;&gt;''&lt;/ins&gt;' ''Pramenů&lt;ins class=&quot;diffchange diffchange-inline&quot;&gt;'' &lt;/ins&gt;vydal &lt;ins class=&quot;diffchange diffchange-inline&quot;&gt;'''&lt;/ins&gt;Josef Vítězslav Šimák&lt;ins class=&quot;diffchange diffchange-inline&quot;&gt;''' &lt;/ins&gt;v roce 1907 pouze Kroniku Bartoše Písaře a kroniku a listy J. M. Píseckého ze 16. století.&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt;−&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #ffe49c; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;* '''Sedmý díl,''' v němž tentokráte měly vyjít prameny k dějinám 16. století, nebyl dokončen. Vytištěná část měla být v roce 1926 jako nevyhovující skartována. Ke zničení nákladu však tehdy nedošlo. Nakonec byla v roce 1944 dána do prodeje. Rovněž desátý díl se spisy Václava Budovce z Budova, tištěný od roku 1914, nebyl dokončen, zvláště když editorovi Josefu Glücklichovi byla za druhé světové války práce na edici znemožněna.&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt;+&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #a3d3ff; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;* '''Sedmý díl,''' v němž tentokráte měly vyjít prameny k dějinám 16. století, nebyl dokončen. Vytištěná část měla být v roce 1926 jako nevyhovující skartována. Ke zničení nákladu však tehdy nedošlo. Nakonec byla v roce 1944 dána do prodeje. Rovněž &lt;ins class=&quot;diffchange diffchange-inline&quot;&gt;'''&lt;/ins&gt;desátý díl&lt;ins class=&quot;diffchange diffchange-inline&quot;&gt;''' &lt;/ins&gt;se spisy Václava Budovce z Budova, tištěný od roku 1914, nebyl dokončen, zvláště když editorovi &lt;ins class=&quot;diffchange diffchange-inline&quot;&gt;'''&lt;/ins&gt;Josefu Glücklichovi&lt;ins class=&quot;diffchange diffchange-inline&quot;&gt;''' &lt;/ins&gt;byla za druhé světové války práce na edici znemožněna.&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt;−&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #ffe49c; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;* Před druhou světovou válkou se podařilo vydat ještě '''osmý díl,''' obsahující spisy Petra z Mladoňovic a další prameny ke kostnickému koncilu a k osobnostem Mistra Jana Husa a Mistra Jeronýma Pražského, které od roku 1906 připravoval k vydání Václav Novotný. Vytištěny byly v letech &lt;del class=&quot;diffchange diffchange-inline&quot;&gt;1923-1932&lt;/del&gt;. V širším měřítku se v meziválečném období edici nepodařilo oživit, částečně vinou určených editorů, částečně v důsledku nedobré finanční situace Historického spolku po první světové válce a hlavně za hospodářské krize.  &lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt;+&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #a3d3ff; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;* Před druhou světovou válkou se podařilo vydat ještě '''osmý díl,''' obsahující spisy Petra z Mladoňovic a další prameny ke kostnickému koncilu a k osobnostem Mistra Jana Husa a Mistra Jeronýma Pražského, které od roku 1906 připravoval k vydání &lt;ins class=&quot;diffchange diffchange-inline&quot;&gt;'''&lt;/ins&gt;Václav Novotný.&lt;ins class=&quot;diffchange diffchange-inline&quot;&gt;''' &lt;/ins&gt;Vytištěny byly v letech &lt;ins class=&quot;diffchange diffchange-inline&quot;&gt;1923–1932&lt;/ins&gt;. V širším měřítku se v meziválečném období edici nepodařilo oživit, částečně vinou určených editorů, částečně v důsledku nedobré finanční situace Historického spolku po první světové válce a hlavně za hospodářské krize.  &lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt;−&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #ffe49c; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;V roce 1942 byla zřízena nová komise pro vydávání ''Pramenů.'' Její členové Václav Vojtíšek, Rudolf Urbánek a Zdeněk Kristen připravili program pro následující období, ale vydávání již dále nepokročilo.&amp;lt;br /&amp;gt;&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt;+&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #a3d3ff; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;V roce 1942 byla zřízena nová komise pro vydávání ''Pramenů.'' Její členové &lt;ins class=&quot;diffchange diffchange-inline&quot;&gt;'''&lt;/ins&gt;Václav Vojtíšek, Rudolf Urbánek&lt;ins class=&quot;diffchange diffchange-inline&quot;&gt;''' &lt;/ins&gt;a &lt;ins class=&quot;diffchange diffchange-inline&quot;&gt;'''&lt;/ins&gt;Zdeněk Kristen&lt;ins class=&quot;diffchange diffchange-inline&quot;&gt;''' &lt;/ins&gt;připravili program pro následující období, ale vydávání již dále nepokročilo.&amp;lt;br /&amp;gt;&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;Teprve v nedávné době bylo zahájeno vydávání nové řady ''Pramenů dějin českých - Fontes rerum Bohemicarum. Series nova,'' v níž by měly být vydány kritické edice středověkých historiografických pramenů odpovídající nejmodernějším požadavkům. Podobně, jako to předpokládal poválečný program edice, počítají vydavatelé s menším rozsahem jednotlivých svazků, v nichž by rozsáhlejší díla měla být publikována samostatně, menší spojována do jednoho svazku.&amp;lt;br /&amp;gt;  &lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;Teprve v nedávné době bylo zahájeno vydávání nové řady ''Pramenů dějin českých - Fontes rerum Bohemicarum. Series nova,'' v níž by měly být vydány kritické edice středověkých historiografických pramenů odpovídající nejmodernějším požadavkům. Podobně, jako to předpokládal poválečný program edice, počítají vydavatelé s menším rozsahem jednotlivých svazků, v nichž by rozsáhlejší díla měla být publikována samostatně, menší spojována do jednoho svazku.&amp;lt;br /&amp;gt;  &lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;/table&gt;</summary>
		<author><name>Eliska.Vavrova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Vyd%C3%A1v%C3%A1n%C3%AD_historick%C3%BDch_pramen%C5%AF&amp;diff=56593&amp;oldid=prev</id>
		<title>Eliska.Vavrova v 2. 1. 2019, 19:34</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Vyd%C3%A1v%C3%A1n%C3%AD_historick%C3%BDch_pramen%C5%AF&amp;diff=56593&amp;oldid=prev"/>
		<updated>2019-01-02T19:34:37Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;&lt;/p&gt;
&lt;table class=&quot;diff diff-contentalign-left&quot; data-mw=&quot;interface&quot;&gt;
				&lt;col class=&quot;diff-marker&quot; /&gt;
				&lt;col class=&quot;diff-content&quot; /&gt;
				&lt;col class=&quot;diff-marker&quot; /&gt;
				&lt;col class=&quot;diff-content&quot; /&gt;
				&lt;tr class=&quot;diff-title&quot; lang=&quot;cs&quot;&gt;
				&lt;td colspan=&quot;2&quot; style=&quot;background-color: #fff; color: #222; text-align: center;&quot;&gt;← Starší verze&lt;/td&gt;
				&lt;td colspan=&quot;2&quot; style=&quot;background-color: #fff; color: #222; text-align: center;&quot;&gt;Verze z 2. 1. 2019, 19:34&lt;/td&gt;
				&lt;/tr&gt;&lt;tr&gt;&lt;td colspan=&quot;2&quot; class=&quot;diff-lineno&quot; id=&quot;mw-diff-left-l92&quot; &gt;Řádek 92:&lt;/td&gt;
&lt;td colspan=&quot;2&quot; class=&quot;diff-lineno&quot;&gt;Řádek 92:&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;Zpočátku řídil vydávání ''Pramenů'' Palacký sám. Záhy se však, rovněž na přání  Palackého, redaktorem edice, která měla obsahovat ''„životy českých svatých a některých jiných osob nábožných, kroniky a letopisy..., a konečně výpisky dějin českých se týkající ze spisovatelův zahraničních“'' od nejstarších dob do počátku 16. století, stal '''Josef Emler.''' Ten také připravil k vydání většinu latinských textů. Práce na přípravě edice byly zahájeny v roce 1869.&amp;lt;br /&amp;gt;&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;Zpočátku řídil vydávání ''Pramenů'' Palacký sám. Záhy se však, rovněž na přání  Palackého, redaktorem edice, která měla obsahovat ''„životy českých svatých a některých jiných osob nábožných, kroniky a letopisy..., a konečně výpisky dějin českých se týkající ze spisovatelův zahraničních“'' od nejstarších dob do počátku 16. století, stal '''Josef Emler.''' Ten také připravil k vydání většinu latinských textů. Práce na přípravě edice byly zahájeny v roce 1869.&amp;lt;br /&amp;gt;&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt;−&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #ffe49c; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;* '''První díl,''' který obsahuje hagiografické spisy, vycházel po sešitech v letech &lt;del class=&quot;diffchange diffchange-inline&quot;&gt;1871-1873&lt;/del&gt;. Latinské texty vydal Josef Emler, staroslověnské Josef Perwolf a Josef Kolář, výňatky z řeckých legend byly převzaty ze starších edic, staročeskou prokopskou legendu vydal Josef Jireček.&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt;+&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #a3d3ff; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;* '''První díl,''' který obsahuje hagiografické spisy, vycházel po sešitech v letech &lt;ins class=&quot;diffchange diffchange-inline&quot;&gt;1871–1873&lt;/ins&gt;. Latinské texty vydal &lt;ins class=&quot;diffchange diffchange-inline&quot;&gt;'''&lt;/ins&gt;Josef Emler,&lt;ins class=&quot;diffchange diffchange-inline&quot;&gt;''' &lt;/ins&gt;staroslověnské &lt;ins class=&quot;diffchange diffchange-inline&quot;&gt;'''&lt;/ins&gt;Josef Perwolf&lt;ins class=&quot;diffchange diffchange-inline&quot;&gt;''' &lt;/ins&gt;a &lt;ins class=&quot;diffchange diffchange-inline&quot;&gt;'''&lt;/ins&gt;Josef Kolář,&lt;ins class=&quot;diffchange diffchange-inline&quot;&gt;''' &lt;/ins&gt;výňatky z řeckých legend byly převzaty ze starších edic, staročeskou prokopskou legendu vydal &lt;ins class=&quot;diffchange diffchange-inline&quot;&gt;'''&lt;/ins&gt;Josef Jireček.&lt;ins class=&quot;diffchange diffchange-inline&quot;&gt;'''&lt;/ins&gt;&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt;−&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #ffe49c; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;* '''Druhý díl,''' obsahující Kosmovu kroniku, spisy Kosmových pokračovatelů, Pražské a České letopisy, Letopisy hradišťsko-opatovické, Letopis Vincenciův a Jarlochův a obě Žďárské kroniky, edičně zpracoval Josef Emler. Vycházel v letech &lt;del class=&quot;diffchange diffchange-inline&quot;&gt;1874 a 1875&lt;/del&gt;.&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt;+&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #a3d3ff; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;* '''Druhý díl,''' obsahující Kosmovu kroniku, spisy Kosmových pokračovatelů, Pražské a České letopisy, Letopisy hradišťsko-opatovické, Letopis Vincenciův a Jarlochův a obě Žďárské kroniky, edičně zpracoval &lt;ins class=&quot;diffchange diffchange-inline&quot;&gt;'''&lt;/ins&gt;Josef Emler.&lt;ins class=&quot;diffchange diffchange-inline&quot;&gt;''' &lt;/ins&gt;Vycházel v letech &lt;ins class=&quot;diffchange diffchange-inline&quot;&gt;1874–1875&lt;/ins&gt;.&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt;−&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #ffe49c; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;* '''Třetí díl,''' v němž český originál i německé překlady Kroniky tak řečeného Dalimila vydal Josef Jireček, latinské texty, Letopis Jindřicha Heimburského, Vlastní životopis Karla IV., řeč při pohřbu Karla IV., připsanou tehdy Janu Očkovi z Vlašimi, Kroniku Neplachovu a Kroniku Marignolovu&lt;del class=&quot;diffchange diffchange-inline&quot;&gt;, &lt;/del&gt;vydal Josef Emler&lt;del class=&quot;diffchange diffchange-inline&quot;&gt;, &lt;/del&gt;řeč Vojtěcha Raňkova z Ježova Ferdinand Tadra. Tento díl vycházel v letech &lt;del class=&quot;diffchange diffchange-inline&quot;&gt;1878-1882&lt;/del&gt;.&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt;+&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #a3d3ff; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;* '''Třetí díl,''' v němž český originál i německé překlady Kroniky tak řečeného Dalimila vydal &lt;ins class=&quot;diffchange diffchange-inline&quot;&gt;'''&lt;/ins&gt;Josef Jireček,&lt;ins class=&quot;diffchange diffchange-inline&quot;&gt;''' &lt;/ins&gt;latinské texty, Letopis Jindřicha Heimburského, Vlastní životopis Karla IV., řeč při pohřbu Karla IV., připsanou tehdy Janu Očkovi z Vlašimi, Kroniku Neplachovu a Kroniku Marignolovu vydal &lt;ins class=&quot;diffchange diffchange-inline&quot;&gt;'''&lt;/ins&gt;Josef Emler&lt;ins class=&quot;diffchange diffchange-inline&quot;&gt;''' a &lt;/ins&gt;řeč Vojtěcha Raňkova z Ježova &lt;ins class=&quot;diffchange diffchange-inline&quot;&gt;'''&lt;/ins&gt;Ferdinand Tadra.&lt;ins class=&quot;diffchange diffchange-inline&quot;&gt;''' &lt;/ins&gt;Tento díl vycházel v letech &lt;ins class=&quot;diffchange diffchange-inline&quot;&gt;1878–1882&lt;/ins&gt;.&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt;−&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #ffe49c; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;* '''Čtvrtý díl,''' obsahující Zbraslavskou kroniku, tzv. Výpisky z různých kronik, Kroniku Františka Pražského a Kroniku Beneše Krabice z Weitmile, vydal opět Josef Emler. Vycházel v letech &lt;del class=&quot;diffchange diffchange-inline&quot;&gt;1882-1884&lt;/del&gt;.&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt;+&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #a3d3ff; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;* '''Čtvrtý díl,''' obsahující Zbraslavskou kroniku, tzv. Výpisky z různých kronik, Kroniku Františka Pražského a Kroniku Beneše Krabice z Weitmile, vydal opět &lt;ins class=&quot;diffchange diffchange-inline&quot;&gt;'''&lt;/ins&gt;Josef Emler.&lt;ins class=&quot;diffchange diffchange-inline&quot;&gt;''' &lt;/ins&gt;Vycházel v letech &lt;ins class=&quot;diffchange diffchange-inline&quot;&gt;1882–1884&lt;/ins&gt;.&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt;−&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #ffe49c; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;* '''Pátý díl,''' pro který edici latinského textu Kroniky Přibíka Pulkavy z Radenína připravil Josef Emler, staročeský překlad Jan Gebauer, Kroniku Vavřince z Březové a výtah z ní, Vavřincovu Píseň o Vítězství u Domažlic, tzv. Kroniku Univerzity pražské, Kroniku Bartoška z Drahonic a její dodatek, vydal Jaroslav Goll, byl dokončen v roce 1893.&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt;+&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #a3d3ff; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;* '''Pátý díl,''' pro který edici latinského textu Kroniky Přibíka Pulkavy z Radenína připravil &lt;ins class=&quot;diffchange diffchange-inline&quot;&gt;'''&lt;/ins&gt;Josef Emler,&lt;ins class=&quot;diffchange diffchange-inline&quot;&gt;''' &lt;/ins&gt;staročeský překlad &lt;ins class=&quot;diffchange diffchange-inline&quot;&gt;'''&lt;/ins&gt;Jan Gebauer,&lt;ins class=&quot;diffchange diffchange-inline&quot;&gt;''' &lt;/ins&gt;Kroniku Vavřince z Březové a výtah z ní, Vavřincovu Píseň o Vítězství u Domažlic, tzv. Kroniku Univerzity pražské, Kroniku Bartoška z Drahonic a její dodatek, vydal &lt;ins class=&quot;diffchange diffchange-inline&quot;&gt;'''&lt;/ins&gt;Jaroslav Goll,&lt;ins class=&quot;diffchange diffchange-inline&quot;&gt;''' &lt;/ins&gt;byl dokončen v roce 1893.&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt;−&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #ffe49c; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;* Osud nebyl příznivý '''šestému dílu''' edice. Letopisy a drobnější kroniky doby husitské,  původní text a oba staročeské překlady České kroniky Eneáše Silvia Piccolominiho, připravené k vydání opět Josefem Emlerem – opis Húskova překladu kroniky Eneáše Silvia Piccolominiho ve vatikánské knihovně pořídili Ferdinand Tadra a Vojtěch Jaromír Nováček –&lt;del class=&quot;diffchange diffchange-inline&quot;&gt;, &lt;/del&gt;byly sice vytištěny, ale pro nedostatečnou kvalitu byl tisk až na nepatrný počet výtisků darovaných univerzitním historickým seminářům v roce 1910 skartován. Nová edice ''Starých letopisů českých,'' připravovaná Josefem &lt;del class=&quot;diffchange diffchange-inline&quot;&gt;Emlerem &lt;/del&gt;pro sedmý díl ''Pramenů,'' již nevyšla.&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt;+&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #a3d3ff; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;* Osud nebyl příznivý '''šestému dílu''' edice. Letopisy a drobnější kroniky doby husitské,  původní text a oba staročeské překlady České kroniky Eneáše Silvia Piccolominiho, připravené k vydání opět &lt;ins class=&quot;diffchange diffchange-inline&quot;&gt;'''&lt;/ins&gt;Josefem Emlerem&lt;ins class=&quot;diffchange diffchange-inline&quot;&gt;''' &lt;/ins&gt;– opis Húskova překladu kroniky Eneáše Silvia Piccolominiho ve vatikánské knihovně pořídili &lt;ins class=&quot;diffchange diffchange-inline&quot;&gt;'''&lt;/ins&gt;Ferdinand Tadra&lt;ins class=&quot;diffchange diffchange-inline&quot;&gt;''' &lt;/ins&gt;a &lt;ins class=&quot;diffchange diffchange-inline&quot;&gt;'''&lt;/ins&gt;Vojtěch Jaromír Nováček&lt;ins class=&quot;diffchange diffchange-inline&quot;&gt;''' &lt;/ins&gt;– byly sice vytištěny, ale pro nedostatečnou kvalitu byl tisk až na nepatrný počet výtisků darovaných univerzitním historickým seminářům v roce 1910 skartován. Nová edice ''Starých letopisů českých,'' připravovaná &lt;ins class=&quot;diffchange diffchange-inline&quot;&gt;'''&lt;/ins&gt;Josefem &lt;ins class=&quot;diffchange diffchange-inline&quot;&gt;Emlere'''m &lt;/ins&gt;pro sedmý díl ''Pramenů,'' již nevyšla.&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;Po Emlerově smrti 10. února 1899 se práce na vydávání ''Pramenů'' zpomalila. V roce 1902 byla při Historickém spolku ustavena speciální Komise pro vydávání Pramenů dějin českých, jíž předsedal Jaromír Čelakovský. Komise vypracovala program pro pokračování edice, v němž rozšířila původní záměr o další prameny 15. století a prodloužila ediční záměr až do 17. století. Redaktorem pro období do konce 15. století byl ustanoven Václav Novotný, pro mladší prameny Josef Vítězslav Šimák. Ačkoli byla pro práci na edici získána řada předních historiků té doby, byl ediční program splněn pouze zčásti.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;Po Emlerově smrti 10. února 1899 se práce na vydávání ''Pramenů'' zpomalila. V roce 1902 byla při Historickém spolku ustavena speciální Komise pro vydávání Pramenů dějin českých, jíž předsedal Jaromír Čelakovský. Komise vypracovala program pro pokračování edice, v němž rozšířila původní záměr o další prameny 15. století a prodloužila ediční záměr až do 17. století. Redaktorem pro období do konce 15. století byl ustanoven Václav Novotný, pro mladší prameny Josef Vítězslav Šimák. Ačkoli byla pro práci na edici získána řada předních historiků té doby, byl ediční program splněn pouze zčásti.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;/table&gt;</summary>
		<author><name>Eliska.Vavrova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Vyd%C3%A1v%C3%A1n%C3%AD_historick%C3%BDch_pramen%C5%AF&amp;diff=56592&amp;oldid=prev</id>
		<title>Eliska.Vavrova v 2. 1. 2019, 19:29</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Vyd%C3%A1v%C3%A1n%C3%AD_historick%C3%BDch_pramen%C5%AF&amp;diff=56592&amp;oldid=prev"/>
		<updated>2019-01-02T19:29:57Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;&lt;/p&gt;
&lt;table class=&quot;diff diff-contentalign-left&quot; data-mw=&quot;interface&quot;&gt;
				&lt;col class=&quot;diff-marker&quot; /&gt;
				&lt;col class=&quot;diff-content&quot; /&gt;
				&lt;col class=&quot;diff-marker&quot; /&gt;
				&lt;col class=&quot;diff-content&quot; /&gt;
				&lt;tr class=&quot;diff-title&quot; lang=&quot;cs&quot;&gt;
				&lt;td colspan=&quot;2&quot; style=&quot;background-color: #fff; color: #222; text-align: center;&quot;&gt;← Starší verze&lt;/td&gt;
				&lt;td colspan=&quot;2&quot; style=&quot;background-color: #fff; color: #222; text-align: center;&quot;&gt;Verze z 2. 1. 2019, 19:29&lt;/td&gt;
				&lt;/tr&gt;&lt;tr&gt;&lt;td colspan=&quot;2&quot; class=&quot;diff-lineno&quot; id=&quot;mw-diff-left-l88&quot; &gt;Řádek 88:&lt;/td&gt;
&lt;td colspan=&quot;2&quot; class=&quot;diff-lineno&quot;&gt;Řádek 88:&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;=== Fontes rerum Bohemicarum ===&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;=== Fontes rerum Bohemicarum ===&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt;−&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #ffe49c; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;K systematickému zpřístupňování českých středověkých historických textů přistoupili čeští historikové až ve druhé polovině 19. století. Ačkoli byl od počátku deklarován požadavek kritického vydání, jejich základní edice, '''''Prameny dějin českých &lt;del class=&quot;diffchange diffchange-inline&quot;&gt;- &lt;/del&gt;Fontes rerum Bohemicarum,''''' nebyla ušetřena podobných nedostatků jako Migneho Patrologie a četná další vydání středověkých pramenů. Na druhé straně ovšem toto ne zcela důsledné respektování kritických edičních zásad bylo kompenzováno rychlým zpřístupněním pramenů pro badatele, což zase přineslo výrazný pokrok ve zpracování středověkých dějin českých zemí a umožnilo vydání základních historických kompendií.&amp;lt;br /&amp;gt;  &lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt;+&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #a3d3ff; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;K systematickému zpřístupňování českých středověkých historických textů přistoupili čeští historikové až ve druhé polovině 19. století. Ačkoli byl od počátku deklarován požadavek kritického vydání, jejich základní edice, '''''Prameny dějin českých &lt;ins class=&quot;diffchange diffchange-inline&quot;&gt;– &lt;/ins&gt;Fontes rerum Bohemicarum,''''' nebyla ušetřena podobných nedostatků jako Migneho &lt;ins class=&quot;diffchange diffchange-inline&quot;&gt;''&lt;/ins&gt;Patrologie&lt;ins class=&quot;diffchange diffchange-inline&quot;&gt;'' &lt;/ins&gt;a četná další vydání středověkých pramenů. Na druhé straně ovšem toto ne zcela důsledné respektování kritických edičních zásad bylo kompenzováno rychlým zpřístupněním pramenů pro badatele, což zase přineslo výrazný pokrok ve zpracování středověkých dějin českých zemí a umožnilo vydání základních historických kompendií.&amp;lt;br /&amp;gt;  &lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt;−&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #ffe49c; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;Zakladatelem této dodnes nepostradatelné edice historiografických a legendárních textů české provenience (podle původního záměru měly být vydány i zprávy z cizích kronik vztahující se k českým dějinám), byl '''František Palacký.''' Finančně byla zajištěna nadací zřízenou z výtěžku sbírky ve výši 50 000 zlatých, kterou u příležitosti Palackého sedmdesátých narozenin uspořádal spolek Svatobor, založený F. Palackým v roce 1862. Nadace měla sloužit k ''&lt;del class=&quot;diffchange diffchange-inline&quot;&gt;vydání &lt;/del&gt;kritickému nejstarších pramenů dějepisu českého, z menší části k zakupování knih pro historii českou důležitých...'' Vydání díla mělo být na přání F. Palackého uskutečněno pod záštitou Musea Království českého. Finanční i vědecká správa fondu na vydávání ''Pramenů'' byla svěřena Svatoboru. Od roku 1878 převzal vědeckou správu Historický spolek (vznikl 1866).&amp;lt;br /&amp;gt;  &lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt;+&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #a3d3ff; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;Zakladatelem této dodnes nepostradatelné edice historiografických a legendárních textů české provenience (podle původního záměru měly být vydány i zprávy z cizích kronik vztahující se k českým dějinám), byl '''František Palacký.''' Finančně byla zajištěna nadací zřízenou z výtěžku sbírky ve výši 50 000 zlatých, kterou u příležitosti Palackého sedmdesátých narozenin uspořádal spolek Svatobor, založený F. Palackým v roce 1862. Nadace měla sloužit k ''&lt;ins class=&quot;diffchange diffchange-inline&quot;&gt;„vydání &lt;/ins&gt;kritickému nejstarších pramenů dějepisu českého, z menší části k zakupování knih pro historii českou důležitých...&lt;ins class=&quot;diffchange diffchange-inline&quot;&gt;“&lt;/ins&gt;'' Vydání díla mělo být na přání F. Palackého uskutečněno pod záštitou Musea Království českého. Finanční i vědecká správa fondu na vydávání ''Pramenů'' byla svěřena Svatoboru. Od roku 1878 převzal vědeckou správu Historický spolek (vznikl 1866).&amp;lt;br /&amp;gt;  &lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt;−&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #ffe49c; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;Zpočátku řídil vydávání ''Pramenů'' Palacký sám. Záhy se však, rovněž na přání  Palackého, redaktorem edice, která měla obsahovat ''&lt;del class=&quot;diffchange diffchange-inline&quot;&gt;životy &lt;/del&gt;českých svatých a některých jiných osob nábožných, kroniky a letopisy..., a konečně výpisky dějin českých se týkající ze spisovatelův &lt;del class=&quot;diffchange diffchange-inline&quot;&gt;zahraničních&lt;/del&gt;'' od nejstarších dob do počátku 16. století, stal '''Josef Emler.''' Ten také připravil k vydání většinu latinských textů. Práce na přípravě edice byly zahájeny v roce 1869.&amp;lt;br /&amp;gt;&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt;+&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #a3d3ff; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;Zpočátku řídil vydávání ''Pramenů'' Palacký sám. Záhy se však, rovněž na přání  Palackého, redaktorem edice, která měla obsahovat ''&lt;ins class=&quot;diffchange diffchange-inline&quot;&gt;„životy &lt;/ins&gt;českých svatých a některých jiných osob nábožných, kroniky a letopisy..., a konečně výpisky dějin českých se týkající ze spisovatelův &lt;ins class=&quot;diffchange diffchange-inline&quot;&gt;zahraničních“&lt;/ins&gt;'' od nejstarších dob do počátku 16. století, stal '''Josef Emler.''' Ten také připravil k vydání většinu latinských textů. Práce na přípravě edice byly zahájeny v roce 1869.&amp;lt;br /&amp;gt;&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;* '''První díl,''' který obsahuje hagiografické spisy, vycházel po sešitech v letech 1871-1873. Latinské texty vydal Josef Emler, staroslověnské Josef Perwolf a Josef Kolář, výňatky z řeckých legend byly převzaty ze starších edic, staročeskou prokopskou legendu vydal Josef Jireček.&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;* '''První díl,''' který obsahuje hagiografické spisy, vycházel po sešitech v letech 1871-1873. Latinské texty vydal Josef Emler, staroslověnské Josef Perwolf a Josef Kolář, výňatky z řeckých legend byly převzaty ze starších edic, staročeskou prokopskou legendu vydal Josef Jireček.&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;/table&gt;</summary>
		<author><name>Eliska.Vavrova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Vyd%C3%A1v%C3%A1n%C3%AD_historick%C3%BDch_pramen%C5%AF&amp;diff=56588&amp;oldid=prev</id>
		<title>Eliska.Vavrova v 2. 1. 2019, 18:08</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Vyd%C3%A1v%C3%A1n%C3%AD_historick%C3%BDch_pramen%C5%AF&amp;diff=56588&amp;oldid=prev"/>
		<updated>2019-01-02T18:08:58Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;&lt;/p&gt;
&lt;table class=&quot;diff diff-contentalign-left&quot; data-mw=&quot;interface&quot;&gt;
				&lt;col class=&quot;diff-marker&quot; /&gt;
				&lt;col class=&quot;diff-content&quot; /&gt;
				&lt;col class=&quot;diff-marker&quot; /&gt;
				&lt;col class=&quot;diff-content&quot; /&gt;
				&lt;tr class=&quot;diff-title&quot; lang=&quot;cs&quot;&gt;
				&lt;td colspan=&quot;2&quot; style=&quot;background-color: #fff; color: #222; text-align: center;&quot;&gt;← Starší verze&lt;/td&gt;
				&lt;td colspan=&quot;2&quot; style=&quot;background-color: #fff; color: #222; text-align: center;&quot;&gt;Verze z 2. 1. 2019, 18:08&lt;/td&gt;
				&lt;/tr&gt;&lt;tr&gt;&lt;td colspan=&quot;2&quot; class=&quot;diff-lineno&quot; id=&quot;mw-diff-left-l85&quot; &gt;Řádek 85:&lt;/td&gt;
&lt;td colspan=&quot;2&quot; class=&quot;diff-lineno&quot;&gt;Řádek 85:&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;V roce 1829 vydal '''František Palacký''' (1798–1876) třetí svazek ''Scriptores,'' v němž byly poprvé zpřístupněny české kronikářské a analistické texty převážně z 15. století, známé již tehdy z četných rukopisů. Palacký je nazval '''''Staří letopisové čeští''' od roku 1378 do 1527 čili pokračování v kronikách Přibíka Pulkavy a Beneše z Hořovic z rukopisů starých vydané.''&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;V roce 1829 vydal '''František Palacký''' (1798–1876) třetí svazek ''Scriptores,'' v němž byly poprvé zpřístupněny české kronikářské a analistické texty převážně z 15. století, známé již tehdy z četných rukopisů. Palacký je nazval '''''Staří letopisové čeští''' od roku 1378 do 1527 čili pokračování v kronikách Přibíka Pulkavy a Beneše z Hořovic z rukopisů starých vydané.''&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;Mimo ediční řady českých historiografických textů vydal '''Václav Hanka''' český originál i německý překlad ''Staročeské kroniky tak řečeného Dalimila.''&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;Mimo ediční řady českých historiografických textů vydal '''Václav Hanka''' český originál i německý překlad ''Staročeské kroniky tak řečeného Dalimila.''&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt;−&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #ffe49c; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;'''Karel Jaromír Erben,''' který vedle zpřístupnění diplomatických pramenů zpracoval především edice památek staré české literatury, vydal z historických spisů ''Bartošovu kroniku českou.'' Vedle toho na naléhání Palackého připravoval edici zpráv cizích kronikářů o nejstarším období českých dějin pro zamýšlenou řadu ''Scriptores rerum Bohemicarum extranei.'' Tuto práci již nedokončil. Z cizích historických spisů vydal pouze ''Nestorův Letopis ruský.''&lt;del class=&quot;diffchange diffchange-inline&quot;&gt;&amp;lt;br /&amp;gt;&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;/del&gt;&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt;+&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #a3d3ff; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;'''Karel Jaromír Erben,''' který vedle zpřístupnění diplomatických pramenů zpracoval především edice památek staré české literatury, vydal z historických spisů ''Bartošovu kroniku českou.'' Vedle toho na naléhání Palackého připravoval edici zpráv cizích kronikářů o nejstarším období českých dějin pro zamýšlenou řadu ''Scriptores rerum Bohemicarum extranei.'' Tuto práci již nedokončil. Z cizích historických spisů vydal pouze ''Nestorův Letopis ruský.''&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;=== Fontes rerum Bohemicarum ===&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;=== Fontes rerum Bohemicarum ===&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;/table&gt;</summary>
		<author><name>Eliska.Vavrova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Vyd%C3%A1v%C3%A1n%C3%AD_historick%C3%BDch_pramen%C5%AF&amp;diff=56587&amp;oldid=prev</id>
		<title>Eliska.Vavrova v 2. 1. 2019, 18:08</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Vyd%C3%A1v%C3%A1n%C3%AD_historick%C3%BDch_pramen%C5%AF&amp;diff=56587&amp;oldid=prev"/>
		<updated>2019-01-02T18:08:21Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;&lt;/p&gt;
&lt;table class=&quot;diff diff-contentalign-left&quot; data-mw=&quot;interface&quot;&gt;
				&lt;col class=&quot;diff-marker&quot; /&gt;
				&lt;col class=&quot;diff-content&quot; /&gt;
				&lt;col class=&quot;diff-marker&quot; /&gt;
				&lt;col class=&quot;diff-content&quot; /&gt;
				&lt;tr class=&quot;diff-title&quot; lang=&quot;cs&quot;&gt;
				&lt;td colspan=&quot;2&quot; style=&quot;background-color: #fff; color: #222; text-align: center;&quot;&gt;← Starší verze&lt;/td&gt;
				&lt;td colspan=&quot;2&quot; style=&quot;background-color: #fff; color: #222; text-align: center;&quot;&gt;Verze z 2. 1. 2019, 18:08&lt;/td&gt;
				&lt;/tr&gt;&lt;tr&gt;&lt;td colspan=&quot;2&quot; class=&quot;diff-lineno&quot; id=&quot;mw-diff-left-l74&quot; &gt;Řádek 74:&lt;/td&gt;
&lt;td colspan=&quot;2&quot; class=&quot;diff-lineno&quot;&gt;Řádek 74:&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;Snahy radního písaře Nového města Pražského '''Pavla Ješína Z Bezdězí''' o kritické vydání českých středověkých spisů zůstaly na počátku, když vydavatel před represemi za účast na stavovském povstání odjel z Čech, kam se již nevrátil. Působil v Holandsku, kde je o něm poslední zpráva k roku 1632. V roce 1617 vydal v Hanavě ''Maiestas Carolina.'' Vydání Staročeské kroniky tak řečeného Dalimila z roku 1620 skončilo ve stoupě.&amp;lt;br /&amp;gt;&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;Snahy radního písaře Nového města Pražského '''Pavla Ješína Z Bezdězí''' o kritické vydání českých středověkých spisů zůstaly na počátku, když vydavatel před represemi za účast na stavovském povstání odjel z Čech, kam se již nevrátil. Působil v Holandsku, kde je o něm poslední zpráva k roku 1632. V roce 1617 vydal v Hanavě ''Maiestas Carolina.'' Vydání Staročeské kroniky tak řečeného Dalimila z roku 1620 skončilo ve stoupě.&amp;lt;br /&amp;gt;&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt;−&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #ffe49c; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;Kritická metoda Mabillonova, dílo Muratoriho i činnost bratří Bernarda a Hieronyma Pezů, kteří působili jako archiváři a bibliotékáři v benediktinském klášteře v Melku, měly vliv také na benediktiny v českých zemích. Snahy rajhradských benediktinů '''Magnoalda Ziegelbauera''' (1689–1750), který udržoval písemné kontakty s Muratorim a znal dílo Mabillonovo i bratří Pezů, a bibliotékáře a archiváře řádu, později též probošta v Rajhradě '''Josefa Bonaventury Pitera''' (1708–1764), kteří s využitím tehdejších znalostí kritické ediční metody připravovali k vydání vedle diplomatických pramenů také bohemikální prameny historiografické, vyšly naprázdno.&lt;del class=&quot;diffchange diffchange-inline&quot;&gt;&amp;lt;br /&amp;gt; &lt;/del&gt;Ziegelbauerova ''Bibliotheca scriptorum Bohemicorum,'' stejně jako Piterovy ''Scriptores rerum Bohemicarum'' nemohly být pro potíže s cenzurou vydány.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt;+&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #a3d3ff; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;Kritická metoda Mabillonova, dílo Muratoriho i činnost bratří Bernarda a Hieronyma Pezů, kteří působili jako archiváři a bibliotékáři v benediktinském klášteře v Melku, měly vliv také na benediktiny v českých zemích. Snahy rajhradských benediktinů '''Magnoalda Ziegelbauera''' (1689–1750), který udržoval písemné kontakty s Muratorim a znal dílo Mabillonovo i bratří Pezů, a bibliotékáře a archiváře řádu, později též probošta v Rajhradě '''Josefa Bonaventury Pitera''' (1708–1764), kteří s využitím tehdejších znalostí kritické ediční metody připravovali k vydání vedle diplomatických pramenů také bohemikální prameny historiografické, vyšly naprázdno. Ziegelbauerova ''Bibliotheca scriptorum Bohemicorum,'' stejně jako Piterovy ''Scriptores rerum Bohemicarum'' nemohly být pro potíže s cenzurou vydány.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;V roce 1752 vydal sice '''Jáchym Krakovský z Kolovrat''' spisy prvního Kosmova pokračovatele a Druhé pokračování Kosmovo, vydání bylo však velmi nekvalitní.  &lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;V roce 1752 vydal sice '''Jáchym Krakovský z Kolovrat''' spisy prvního Kosmova pokračovatele a Druhé pokračování Kosmovo, vydání bylo však velmi nekvalitní.  &lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;=== První kritické edice ===&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;=== První kritické edice ===&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt;−&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #ffe49c; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;V českých zemích zahájil kritické vydávání středověkých historických spisů '''Gelasius Dobner''' (&lt;del class=&quot;diffchange diffchange-inline&quot;&gt;1719-1790&lt;/del&gt;). Jeho šestisvazková '''''Monumenta historica Boemiae''' nusquam antehac edita '''(MHB),''''' která vycházela v letech &lt;del class=&quot;diffchange diffchange-inline&quot;&gt;1764-1785&lt;/del&gt;, obsahovala české středověké letopisy, kroniky a některé další prameny od Letopisu Vincenciova a Jarlochova až po kroniku tzv. Beneše Minority, která ovšem byla mylně označena jménem Beneše z Weitmile. V edici byly vydány také některé další prameny, především listiny. Nebyla do ní zařazena Kosmova kronika s pokračováním, neboť tyto texty byly již dříve vydány, a Kronika Beneše z Weitmile, jejíž rukopis tehdy nebyl nalezen.&amp;lt;br /&amp;gt;&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt;+&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #a3d3ff; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;V českých zemích zahájil kritické vydávání středověkých historických spisů '''Gelasius Dobner''' (&lt;ins class=&quot;diffchange diffchange-inline&quot;&gt;1719–1790&lt;/ins&gt;). Jeho šestisvazková '''''Monumenta historica Boemiae''' nusquam antehac edita '''(MHB),''''' která vycházela v letech &lt;ins class=&quot;diffchange diffchange-inline&quot;&gt;1764–1785&lt;/ins&gt;, obsahovala české středověké letopisy, kroniky a některé další prameny od Letopisu Vincenciova a Jarlochova až po kroniku tzv. Beneše Minority, která ovšem byla mylně označena jménem Beneše z Weitmile. V edici byly vydány také některé další prameny, především listiny. Nebyla do ní zařazena Kosmova kronika s pokračováním, neboť tyto texty byly již dříve vydány, a Kronika Beneše z Weitmile, jejíž rukopis tehdy nebyl nalezen.&amp;lt;br /&amp;gt;&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt;−&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #ffe49c; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;V osmdesátých letech 18. století připravili '''František Martin Pelcl''' (&lt;del class=&quot;diffchange diffchange-inline&quot;&gt;1734-1801&lt;/del&gt;) a '''Josef Dobrovský''' (&lt;del class=&quot;diffchange diffchange-inline&quot;&gt;1753-1829&lt;/del&gt;) dvousvazkovou edici '''''Scriptores rerum Bohemicarum,''' e bibliotheca ecclesiae metropolitanae Pragensis,'' v níž byla v rámci tehdejších možností kriticky vydána Kosmova kronika a spisy Kosmových pokračovatelů, dále kroniky Františka Pražského a Beneše Krabice z Weitmile. Editoři sice vycházeli převážně jen z rukopisů knihovny pražské kapituly a jen výjimečně mohli vydávané prameny srovnávat s texty v jiných rukopisech, dokázali však historickému bádání zpřístupnit hlavní středověké prameny k českým dějinám, včetně Kosmovy kroniky, která tak vyšla v Čechách poprvé.&amp;lt;br /&amp;gt;  &lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt;+&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #a3d3ff; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;V osmdesátých letech 18. století připravili '''František Martin Pelcl''' (&lt;ins class=&quot;diffchange diffchange-inline&quot;&gt;1734–1801&lt;/ins&gt;) a '''Josef Dobrovský''' (&lt;ins class=&quot;diffchange diffchange-inline&quot;&gt;1753–1829&lt;/ins&gt;) dvousvazkovou edici '''''Scriptores rerum Bohemicarum,''' e bibliotheca ecclesiae metropolitanae Pragensis,'' v níž byla v rámci tehdejších možností kriticky vydána Kosmova kronika a spisy Kosmových pokračovatelů, dále kroniky Františka Pražského a Beneše Krabice z Weitmile. Editoři sice vycházeli převážně jen z rukopisů knihovny pražské kapituly a jen výjimečně mohli vydávané prameny srovnávat s texty v jiných rukopisech, dokázali však historickému bádání zpřístupnit hlavní středověké prameny k českým dějinám, včetně Kosmovy kroniky, která tak vyšla v Čechách poprvé.&lt;ins class=&quot;diffchange diffchange-inline&quot;&gt;&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;/ins&gt;&amp;lt;br /&amp;gt;  &lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt;−&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #ffe49c; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;V roce 1786 začal člen pavlánského řádu, řádový kněz, současně literární historik, filolog a spisovatel '''František Faustin Procházka''' (&lt;del class=&quot;diffchange diffchange-inline&quot;&gt;1749-1809&lt;/del&gt;) vydávat čtyři řady sbírky českých historických spisů '''''Biblioteka česká''','' v jejíž první řadě měly být publikovány ''„kroniky české a historie domácích skutků od Dalimila do Beckovského“''.&amp;lt;br /&amp;gt;&amp;lt;br /&amp;gt;  &lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt;+&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #a3d3ff; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;V roce 1786 začal člen pavlánského řádu, řádový kněz, současně literární historik, filolog a spisovatel '''František Faustin Procházka''' (&lt;ins class=&quot;diffchange diffchange-inline&quot;&gt;1749–1809&lt;/ins&gt;) vydávat čtyři řady sbírky českých historických spisů '''''Biblioteka česká''','' v jejíž první řadě měly být publikovány ''„kroniky české a historie domácích skutků od Dalimila do Beckovského“''.&amp;lt;br /&amp;gt;&amp;lt;br /&amp;gt;  &lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt;−&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #ffe49c; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;V roce 1829 vydal '''František Palacký''' (&lt;del class=&quot;diffchange diffchange-inline&quot;&gt;1798-1876&lt;/del&gt;) třetí svazek ''Scriptores,'' v němž byly poprvé zpřístupněny české kronikářské a analistické texty převážně z 15. století, známé již tehdy z četných rukopisů. Palacký je nazval '''''Staří letopisové čeští''' od roku 1378 do 1527 čili pokračování v kronikách Přibíka Pulkavy a Beneše z Hořovic z rukopisů starých vydané.''&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt;+&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #a3d3ff; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;V roce 1829 vydal '''František Palacký''' (&lt;ins class=&quot;diffchange diffchange-inline&quot;&gt;1798–1876&lt;/ins&gt;) třetí svazek ''Scriptores,'' v němž byly poprvé zpřístupněny české kronikářské a analistické texty převážně z 15. století, známé již tehdy z četných rukopisů. Palacký je nazval '''''Staří letopisové čeští''' od roku 1378 do 1527 čili pokračování v kronikách Přibíka Pulkavy a Beneše z Hořovic z rukopisů starých vydané.''&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt;−&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #ffe49c; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;Mimo ediční řady českých historiografických textů vydal '''Václav Hanka''' český originál i německý překlad Staročeské kroniky tak řečeného Dalimila.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt;+&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #a3d3ff; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;Mimo ediční řady českých historiografických textů vydal '''Václav Hanka''' český originál i německý překlad &lt;ins class=&quot;diffchange diffchange-inline&quot;&gt;''&lt;/ins&gt;Staročeské kroniky tak řečeného Dalimila.&lt;ins class=&quot;diffchange diffchange-inline&quot;&gt;''&lt;/ins&gt;&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt;−&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #ffe49c; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;'''Karel Jaromír Erben,''' který vedle zpřístupnění diplomatických pramenů zpracoval především edice památek staré české literatury, vydal z historických spisů Bartošovu kroniku českou. Vedle toho na naléhání Palackého připravoval edici zpráv cizích kronikářů o nejstarším období českých dějin pro zamýšlenou řadu ''Scriptores rerum Bohemicarum extranei.'' Tuto práci již nedokončil. Z cizích historických spisů vydal pouze Nestorův Letopis ruský.&amp;lt;br /&amp;gt;&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt;+&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #a3d3ff; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;'''Karel Jaromír Erben,''' který vedle zpřístupnění diplomatických pramenů zpracoval především edice památek staré české literatury, vydal z historických spisů &lt;ins class=&quot;diffchange diffchange-inline&quot;&gt;''&lt;/ins&gt;Bartošovu kroniku českou.&lt;ins class=&quot;diffchange diffchange-inline&quot;&gt;'' &lt;/ins&gt;Vedle toho na naléhání Palackého připravoval edici zpráv cizích kronikářů o nejstarším období českých dějin pro zamýšlenou řadu ''Scriptores rerum Bohemicarum extranei.'' Tuto práci již nedokončil. Z cizích historických spisů vydal pouze &lt;ins class=&quot;diffchange diffchange-inline&quot;&gt;''&lt;/ins&gt;Nestorův Letopis ruský.&lt;ins class=&quot;diffchange diffchange-inline&quot;&gt;''&lt;/ins&gt;&amp;lt;br /&amp;gt;&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;=== Fontes rerum Bohemicarum ===&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;=== Fontes rerum Bohemicarum ===&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;/table&gt;</summary>
		<author><name>Eliska.Vavrova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Vyd%C3%A1v%C3%A1n%C3%AD_historick%C3%BDch_pramen%C5%AF&amp;diff=56585&amp;oldid=prev</id>
		<title>Eliska.Vavrova v 2. 1. 2019, 17:51</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Vyd%C3%A1v%C3%A1n%C3%AD_historick%C3%BDch_pramen%C5%AF&amp;diff=56585&amp;oldid=prev"/>
		<updated>2019-01-02T17:51:01Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;&lt;/p&gt;
&lt;table class=&quot;diff diff-contentalign-left&quot; data-mw=&quot;interface&quot;&gt;
				&lt;col class=&quot;diff-marker&quot; /&gt;
				&lt;col class=&quot;diff-content&quot; /&gt;
				&lt;col class=&quot;diff-marker&quot; /&gt;
				&lt;col class=&quot;diff-content&quot; /&gt;
				&lt;tr class=&quot;diff-title&quot; lang=&quot;cs&quot;&gt;
				&lt;td colspan=&quot;2&quot; style=&quot;background-color: #fff; color: #222; text-align: center;&quot;&gt;← Starší verze&lt;/td&gt;
				&lt;td colspan=&quot;2&quot; style=&quot;background-color: #fff; color: #222; text-align: center;&quot;&gt;Verze z 2. 1. 2019, 17:51&lt;/td&gt;
				&lt;/tr&gt;&lt;tr&gt;&lt;td colspan=&quot;2&quot; class=&quot;diff-lineno&quot; id=&quot;mw-diff-left-l71&quot; &gt;Řádek 71:&lt;/td&gt;
&lt;td colspan=&quot;2&quot; class=&quot;diff-lineno&quot;&gt;Řádek 71:&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;== Vydávání pramenů v českých zemích ==&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;== Vydávání pramenů v českých zemích ==&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt;−&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #ffe49c; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;Vydávání středověkých historických spisů se v českých zemích rozvíjelo v úzké souvislosti s edicemi zahraničními. První vydání nejstarších textů zpracoval na počátku 17. století '''Marquart Freher.''' Snahy radního písaře Nového města Pražského '''Pavla Ješína Z Bezdězí''' o kritické vydání českých středověkých spisů zůstaly na počátku, když vydavatel před represemi za účast na stavovském povstání odjel z Čech, kam se již nevrátil. Působil v Holandsku, kde je o něm poslední zpráva k roku 1632. V roce 1617 vydal v Hanavě Maiestas Carolina. Vydání Staročeské kroniky tak řečeného Dalimila z roku 1620 skončilo ve stoupě.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt;+&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #a3d3ff; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;Vydávání středověkých historických spisů se v českých zemích rozvíjelo v úzké souvislosti s edicemi zahraničními. První vydání nejstarších textů zpracoval na počátku 17. století '''Marquart Freher.'''&lt;ins class=&quot;diffchange diffchange-inline&quot;&gt;&amp;lt;br /&amp;gt; &lt;/ins&gt;&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt;−&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #ffe49c; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;Kritická metoda Mabillonova, dílo Muratoriho i činnost bratří Bernarda a Hieronyma Pezů, kteří působili jako archiváři a bibliotékáři v benediktinském klášteře v Melku, měly vliv také na benediktiny v českých zemích. Snahy rajhradských benediktinů '''Magnoalda Ziegelbauera''' (&lt;del class=&quot;diffchange diffchange-inline&quot;&gt;1689-1750&lt;/del&gt;), který udržoval písemné kontakty s Muratorim a znal dílo Mabillonovo i bratří Pezů, a bibliotékáře a archiváře řádu, později též probošta v Rajhradě '''Josefa Bonaventury Pitera''' (&lt;del class=&quot;diffchange diffchange-inline&quot;&gt;1708-1764&lt;/del&gt;), kteří s využitím tehdejších znalostí kritické ediční metody připravovali k vydání vedle diplomatických pramenů také bohemikální prameny historiografické, vyšly naprázdno. Ziegelbauerova ''Bibliotheca scriptorum Bohemicorum,'' stejně jako Piterovy ''Scriptores rerum Bohemicarum'' nemohly být pro potíže s cenzurou vydány.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt;+&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #a3d3ff; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;Snahy radního písaře Nového města Pražského '''Pavla Ješína Z Bezdězí''' o kritické vydání českých středověkých spisů zůstaly na počátku, když vydavatel před represemi za účast na stavovském povstání odjel z Čech, kam se již nevrátil. Působil v Holandsku, kde je o něm poslední zpráva k roku 1632. V roce 1617 vydal v Hanavě &lt;ins class=&quot;diffchange diffchange-inline&quot;&gt;''&lt;/ins&gt;Maiestas Carolina.&lt;ins class=&quot;diffchange diffchange-inline&quot;&gt;'' &lt;/ins&gt;Vydání Staročeské kroniky tak řečeného Dalimila z roku 1620 skončilo ve stoupě.&lt;ins class=&quot;diffchange diffchange-inline&quot;&gt;&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;/ins&gt;&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td colspan=&quot;2&quot;&gt; &lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt;+&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #a3d3ff; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt; &lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td colspan=&quot;2&quot;&gt; &lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt;+&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #a3d3ff; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;Kritická metoda Mabillonova, dílo Muratoriho i činnost bratří Bernarda a Hieronyma Pezů, kteří působili jako archiváři a bibliotékáři v benediktinském klášteře v Melku, měly vliv také na benediktiny v českých zemích. Snahy rajhradských benediktinů '''Magnoalda Ziegelbauera''' (&lt;ins class=&quot;diffchange diffchange-inline&quot;&gt;1689–1750&lt;/ins&gt;), který udržoval písemné kontakty s Muratorim a znal dílo Mabillonovo i bratří Pezů, a bibliotékáře a archiváře řádu, později též probošta v Rajhradě '''Josefa Bonaventury Pitera''' (&lt;ins class=&quot;diffchange diffchange-inline&quot;&gt;1708–1764&lt;/ins&gt;), kteří s využitím tehdejších znalostí kritické ediční metody připravovali k vydání vedle diplomatických pramenů také bohemikální prameny historiografické, vyšly naprázdno.&lt;ins class=&quot;diffchange diffchange-inline&quot;&gt;&amp;lt;br /&amp;gt; &lt;/ins&gt;Ziegelbauerova ''Bibliotheca scriptorum Bohemicorum,'' stejně jako Piterovy ''Scriptores rerum Bohemicarum'' nemohly být pro potíže s cenzurou vydány.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;V roce 1752 vydal sice '''Jáchym Krakovský z Kolovrat''' spisy prvního Kosmova pokračovatele a Druhé pokračování Kosmovo, vydání bylo však velmi nekvalitní.  &lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;V roce 1752 vydal sice '''Jáchym Krakovský z Kolovrat''' spisy prvního Kosmova pokračovatele a Druhé pokračování Kosmovo, vydání bylo však velmi nekvalitní.  &lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;/table&gt;</summary>
		<author><name>Eliska.Vavrova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Vyd%C3%A1v%C3%A1n%C3%AD_historick%C3%BDch_pramen%C5%AF&amp;diff=56583&amp;oldid=prev</id>
		<title>Eliska.Vavrova v 2. 1. 2019, 17:32</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Vyd%C3%A1v%C3%A1n%C3%AD_historick%C3%BDch_pramen%C5%AF&amp;diff=56583&amp;oldid=prev"/>
		<updated>2019-01-02T17:32:22Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;&lt;/p&gt;
&lt;table class=&quot;diff diff-contentalign-left&quot; data-mw=&quot;interface&quot;&gt;
				&lt;col class=&quot;diff-marker&quot; /&gt;
				&lt;col class=&quot;diff-content&quot; /&gt;
				&lt;col class=&quot;diff-marker&quot; /&gt;
				&lt;col class=&quot;diff-content&quot; /&gt;
				&lt;tr class=&quot;diff-title&quot; lang=&quot;cs&quot;&gt;
				&lt;td colspan=&quot;2&quot; style=&quot;background-color: #fff; color: #222; text-align: center;&quot;&gt;← Starší verze&lt;/td&gt;
				&lt;td colspan=&quot;2&quot; style=&quot;background-color: #fff; color: #222; text-align: center;&quot;&gt;Verze z 2. 1. 2019, 17:32&lt;/td&gt;
				&lt;/tr&gt;&lt;tr&gt;&lt;td colspan=&quot;2&quot; class=&quot;diff-lineno&quot; id=&quot;mw-diff-left-l64&quot; &gt;Řádek 64:&lt;/td&gt;
&lt;td colspan=&quot;2&quot; class=&quot;diff-lineno&quot;&gt;Řádek 64:&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;=== Vydávání pramenů v 20. století ===&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;=== Vydávání pramenů v 20. století ===&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt;−&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #ffe49c; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;Po druhé světové válce jsou vědecké edice stále častěji doprovázeny překlady v národních jazycích, aby byly přístupnější studentům, případně i jiným zájemcům o historii, jejichž znalosti latiny jsou omezené. Takto jsou vydávány historiografické texty například v řadě '''''Ausgewählte Quellen zur deutschen Geschichte des Mittelalters und der Neuzeit''''' v rámci Freiherr von Stein Gedächtisausgabe (Reihe A), kterou v roce 1955 založil '''Rudolf Buchner''' a pokračoval v ní '''Franz-Josef Schmale.'''  Původně byla určena pro spíše populární vydání historiografických textů. Jejich základem bylo sice vydání v MGH, vědecký aparát byl však podstatně zjednodušen. Později však i tato vydání nabývala na vědeckém charakteru a v řadě byla kriticky vydána i některá díla, jejichž vydání v MGH je již zastaralé a nebylo prozatím nahrazeno novým.&amp;lt;br /&amp;gt;&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt;+&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #a3d3ff; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;Po druhé světové válce jsou vědecké edice stále častěji doprovázeny překlady v národních jazycích, aby byly přístupnější studentům, případně i jiným zájemcům o historii, jejichž znalosti latiny jsou omezené. Takto jsou vydávány historiografické texty například v řadě '''''Ausgewählte Quellen zur deutschen Geschichte des Mittelalters und der Neuzeit''''' v rámci &lt;ins class=&quot;diffchange diffchange-inline&quot;&gt;''&lt;/ins&gt;Freiherr von Stein Gedächtisausgabe (Reihe A),&lt;ins class=&quot;diffchange diffchange-inline&quot;&gt;'' &lt;/ins&gt;kterou v roce 1955 založil '''Rudolf Buchner''' a pokračoval v ní '''Franz-Josef Schmale.'''  Původně byla určena pro spíše populární vydání historiografických textů. Jejich základem bylo sice vydání v MGH, vědecký aparát byl však podstatně zjednodušen. Později však i tato vydání nabývala na vědeckém charakteru a v řadě byla kriticky vydána i některá díla, jejichž vydání v MGH je již zastaralé a nebylo prozatím nahrazeno novým.&amp;lt;br /&amp;gt;&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;V roce 1945 vystoupilo benediktinské opatství v Steenbrugge s myšlenkou vydat „nového Migneho“, ovšem na vědecké úrovni 20. století.&amp;lt;br /&amp;gt;  &lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;V roce 1945 vystoupilo benediktinské opatství v Steenbrugge s myšlenkou vydat „nového Migneho“, ovšem na vědecké úrovni 20. století.&amp;lt;br /&amp;gt;  &lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;Na počátku 50. let pak vydavatelství Brepols Publishers zahájilo vydávání rozsáhlé edice '''''Corpus christianorum.''''' Z jejích tří řad, ''Claves, Series latina'' a ''Continuatio mediaevalis,'' má pro středověkou historiografii význam poslední řada, v níž bylo vydáno i několik historiografických textů.&amp;lt;br /&amp;gt;  &lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;Na počátku 50. let pak vydavatelství Brepols Publishers zahájilo vydávání rozsáhlé edice '''''Corpus christianorum.''''' Z jejích tří řad, ''Claves, Series latina'' a ''Continuatio mediaevalis,'' má pro středověkou historiografii význam poslední řada, v níž bylo vydáno i několik historiografických textů.&amp;lt;br /&amp;gt;  &lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;/table&gt;</summary>
		<author><name>Eliska.Vavrova</name></author>
		
	</entry>
</feed>