<?xml version="1.0"?>
<feed xmlns="http://www.w3.org/2005/Atom" xml:lang="cs">
	<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?action=history&amp;feed=atom&amp;title=Vytv%C3%A1%C5%99en%C3%AD_pojm%C5%AF</id>
	<title>Vytváření pojmů - Historie editací</title>
	<link rel="self" type="application/atom+xml" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?action=history&amp;feed=atom&amp;title=Vytv%C3%A1%C5%99en%C3%AD_pojm%C5%AF"/>
	<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Vytv%C3%A1%C5%99en%C3%AD_pojm%C5%AF&amp;action=history"/>
	<updated>2026-04-20T19:26:16Z</updated>
	<subtitle>Historie editací této stránky</subtitle>
	<generator>MediaWiki 1.33.0</generator>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Vytv%C3%A1%C5%99en%C3%AD_pojm%C5%AF&amp;diff=57863&amp;oldid=prev</id>
		<title>Petr.Kosik: /* Neurovědecké nálezy a pojmy */</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Vytv%C3%A1%C5%99en%C3%AD_pojm%C5%AF&amp;diff=57863&amp;oldid=prev"/>
		<updated>2019-09-23T16:22:44Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;&lt;span dir=&quot;auto&quot;&gt;&lt;span class=&quot;autocomment&quot;&gt;Neurovědecké nálezy a pojmy&lt;/span&gt;&lt;/span&gt;&lt;/p&gt;
&lt;table class=&quot;diff diff-contentalign-left&quot; data-mw=&quot;interface&quot;&gt;
				&lt;col class=&quot;diff-marker&quot; /&gt;
				&lt;col class=&quot;diff-content&quot; /&gt;
				&lt;col class=&quot;diff-marker&quot; /&gt;
				&lt;col class=&quot;diff-content&quot; /&gt;
				&lt;tr class=&quot;diff-title&quot; lang=&quot;cs&quot;&gt;
				&lt;td colspan=&quot;2&quot; style=&quot;background-color: #fff; color: #222; text-align: center;&quot;&gt;← Starší verze&lt;/td&gt;
				&lt;td colspan=&quot;2&quot; style=&quot;background-color: #fff; color: #222; text-align: center;&quot;&gt;Verze z 23. 9. 2019, 16:22&lt;/td&gt;
				&lt;/tr&gt;&lt;tr&gt;&lt;td colspan=&quot;2&quot; class=&quot;diff-lineno&quot; id=&quot;mw-diff-left-l76&quot; &gt;Řádek 76:&lt;/td&gt;
&lt;td colspan=&quot;2&quot; class=&quot;diff-lineno&quot;&gt;Řádek 76:&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;==='''Neurovědecké nálezy a pojmy'''===&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;==='''Neurovědecké nálezy a pojmy'''===&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt;−&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #ffe49c; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;Většina teorií o pojmech vychází ze studia “normální” organizace zkušenosti, resp. kategorizace vnímaných objektů u zdravé populace, a to zprav. při řešení určitých úloh zahrnujících tento mentální proces s doprovodným měřením reakčních časů či sledováním chyb probandů v průběhu těchto úloh. Jiný způsob, jak studovat pojmy, může představovat zkoumání poškození znalostních struktur, které se objevují při neurologických poruchách. V klinické literatuře se hojně nacházejí případy, kdy došlo k narušení [[Sémantická paměť|sémantické paměti]] a zároveň byla zachována schopnost čtení a mluvení. Nejdůležitějšími strukturami, které jsou spjaty &lt;del class=&quot;diffchange diffchange-inline&quot;&gt;s &lt;/del&gt;pamětí jsou &lt;del class=&quot;diffchange diffchange-inline&quot;&gt;[[hippocampus]] &lt;/del&gt;a &lt;del class=&quot;diffchange diffchange-inline&quot;&gt;[[gyrus parahippocampalis]]&lt;/del&gt;. Zároveň se předpokládá, že jsou nadřazené pojmy méně náchylné k poškození než pojmy na nižších úrovních. Pacienti často mívají větší úbytky znalostí u specifických kategorií objektů jako například kategorií “částí těla”. Tento fenomén byl sledován u pacientů po encefalitidě, kdy byli schopni identifikovat neživé objekty, ale výkon byl slabý u živých objektů. Řada zjištění, která jsou převzata z klinické literatury je možné pozorovat u pacientů s [[Alzheimerova demence|Alzheimerovou chorobou]], u které je dominantní degradace schopnosti řešit úlohy, které jsou zaměřeny na sémantickou paměť. Toto zjištění nám říká, že základní úroveň je nejspíše méně důležitá, než se předpokládalo. V modelech narušené paměti jsou vzorce aktivace pro kódování nadřazených pojmů méně poškozené než vzorce kódování pro jednotlivé exempláře, resp. pro pojmy základní úrovně.&amp;lt;ref name=&amp;quot;:3&amp;quot; /&amp;gt;&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt;+&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #a3d3ff; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;Většina teorií o pojmech vychází ze studia “normální” organizace zkušenosti, resp. kategorizace vnímaných objektů u zdravé populace, a to zprav. při řešení určitých úloh zahrnujících tento mentální proces s doprovodným měřením reakčních časů či sledováním chyb probandů v průběhu těchto úloh. Jiný způsob, jak studovat pojmy, může představovat zkoumání poškození znalostních struktur, které se objevují při neurologických poruchách. V klinické literatuře se hojně nacházejí případy, kdy došlo k narušení [[Sémantická paměť|sémantické paměti]] a zároveň byla zachována schopnost čtení a mluvení. Nejdůležitějšími strukturami, které jsou &lt;ins class=&quot;diffchange diffchange-inline&quot;&gt;dle některých výzkumníků &lt;/ins&gt;spjaty &lt;ins class=&quot;diffchange diffchange-inline&quot;&gt;se sémantickou &lt;/ins&gt;pamětí jsou &lt;ins class=&quot;diffchange diffchange-inline&quot;&gt;parahipokampální formace &lt;/ins&gt;a &lt;ins class=&quot;diffchange diffchange-inline&quot;&gt;temporální laloky mozkové kůry&lt;/ins&gt;. Zároveň se předpokládá, že jsou nadřazené pojmy méně náchylné k poškození než pojmy na nižších úrovních. Pacienti často mívají větší úbytky znalostí u specifických kategorií objektů jako například kategorií “částí těla”. Tento fenomén byl sledován u pacientů po encefalitidě, kdy byli schopni identifikovat neživé objekty, ale výkon byl slabý u živých objektů. Řada zjištění, která jsou převzata z klinické literatury je možné pozorovat u pacientů s [[Alzheimerova demence|Alzheimerovou chorobou]], u které je dominantní degradace schopnosti řešit úlohy, které jsou zaměřeny na sémantickou paměť. Toto zjištění nám říká, že základní úroveň je nejspíše méně důležitá, než se předpokládalo. V modelech narušené paměti jsou vzorce aktivace pro kódování nadřazených pojmů méně poškozené než vzorce kódování pro jednotlivé exempláře, resp. pro pojmy základní úrovně.&amp;lt;ref name=&amp;quot;:3&amp;quot; /&amp;gt;&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;==Odkazy==&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;==Odkazy==&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;/table&gt;</summary>
		<author><name>Petr.Kosik</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Vytv%C3%A1%C5%99en%C3%AD_pojm%C5%AF&amp;diff=57862&amp;oldid=prev</id>
		<title>Petr.Kosik: /* Teorie exemplářů */</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Vytv%C3%A1%C5%99en%C3%AD_pojm%C5%AF&amp;diff=57862&amp;oldid=prev"/>
		<updated>2019-09-23T16:05:13Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;&lt;span dir=&quot;auto&quot;&gt;&lt;span class=&quot;autocomment&quot;&gt;Teorie exemplářů&lt;/span&gt;&lt;/span&gt;&lt;/p&gt;
&lt;table class=&quot;diff diff-contentalign-left&quot; data-mw=&quot;interface&quot;&gt;
				&lt;col class=&quot;diff-marker&quot; /&gt;
				&lt;col class=&quot;diff-content&quot; /&gt;
				&lt;col class=&quot;diff-marker&quot; /&gt;
				&lt;col class=&quot;diff-content&quot; /&gt;
				&lt;tr class=&quot;diff-title&quot; lang=&quot;cs&quot;&gt;
				&lt;td colspan=&quot;2&quot; style=&quot;background-color: #fff; color: #222; text-align: center;&quot;&gt;← Starší verze&lt;/td&gt;
				&lt;td colspan=&quot;2&quot; style=&quot;background-color: #fff; color: #222; text-align: center;&quot;&gt;Verze z 23. 9. 2019, 16:05&lt;/td&gt;
				&lt;/tr&gt;&lt;tr&gt;&lt;td colspan=&quot;2&quot; class=&quot;diff-lineno&quot; id=&quot;mw-diff-left-l50&quot; &gt;Řádek 50:&lt;/td&gt;
&lt;td colspan=&quot;2&quot; class=&quot;diff-lineno&quot;&gt;Řádek 50:&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;Představuje způsob, jak vysvětlit nedostatky klasické teorie pro vysvětlování kategorizace. Vymezuje se proti prototypické teorii, neboť někteří zástupci kategorií se dle teorie exemplárů neřídí zákonitostmi prototypické organizace a nedochází podle ní k tomu, že by abstrahovaly centrální tendence zástupců dané kategorie neboli prototypy. Namísto toho se využívá konkrétní zástupce neboli '''exemplář kategorie''', který v dané situaci přichází na mysl. Teorie exemplářů místo abstraktního popisu ptáka spoléhá na konkrétní exempláře, ty jsou uchovávány jako jeden specifický zástupce z mnoha v paměti. Místo prototypu ptáka uchovává každý v paměti všechny zástupce ptáků, se kterými se v minulosti v rámci své zkušenosti setkal.&amp;lt;ref name=&amp;quot;:3&amp;quot; /&amp;gt;&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;Představuje způsob, jak vysvětlit nedostatky klasické teorie pro vysvětlování kategorizace. Vymezuje se proti prototypické teorii, neboť někteří zástupci kategorií se dle teorie exemplárů neřídí zákonitostmi prototypické organizace a nedochází podle ní k tomu, že by abstrahovaly centrální tendence zástupců dané kategorie neboli prototypy. Namísto toho se využívá konkrétní zástupce neboli '''exemplář kategorie''', který v dané situaci přichází na mysl. Teorie exemplářů místo abstraktního popisu ptáka spoléhá na konkrétní exempláře, ty jsou uchovávány jako jeden specifický zástupce z mnoha v paměti. Místo prototypu ptáka uchovává každý v paměti všechny zástupce ptáků, se kterými se v minulosti v rámci své zkušenosti setkal.&amp;lt;ref name=&amp;quot;:3&amp;quot; /&amp;gt;&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt;−&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #ffe49c; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;Důkazy o variablitě zástupců kategorie, kteří jsou využívání při kategorizaci určitých vnímaných objektů, zvýhodňují teorii exemplářů oproti teorii prototypů. Teorie exemplářů neomezuje variabilitu zástupců určité kategorie, naproti tomu teorie prototypů v podstatě představuje průměr všech zástupců kategorie, který vylučuje informaci o jejich variabilitě. Informace o variabilitě nicméně můžou ovlivňovat proces kategorizace. Rips a Collins poskytli studii dokládající důležitost variability pro proces kategorizace. Ve svém experimentu použili kategorie pizzy a pravítek - pizza má vesměs průměr kolem 30 cm, který ale může být proměnlivý a tak můžete dostat pizzu o 5 cm a o 70 cm. Pravítka jsou obvykle stejně dlouhá a mají menší variabilitu, většinou je jejich délka 30 cm. Probandi v experimentální úloze měli posoudit nový objekt, jehož velikost byla 50 cm a rozhodnout zda jde o pizzu nebo pravítko. Pokud by kategorizace probíhala v souladu s tezemi teorie prototypů, tak by mělo být rozhodování participantů 50% pro pizzu a 50% pro pravítka, protože prototyp obou se pohybuje kolem 30 cm. Přesto probandi jmenovali téměř vždy pizzu, protože u té je větší pravděpodobnost, že může svou velikost měnit.&amp;lt;ref name=&amp;quot;:3&amp;quot; /&amp;gt;&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt;+&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #a3d3ff; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;Důkazy o variablitě zástupců kategorie, kteří jsou využívání při kategorizaci určitých vnímaných objektů, zvýhodňují teorii exemplářů oproti teorii prototypů. Teorie exemplářů neomezuje variabilitu zástupců určité kategorie, naproti tomu teorie prototypů v podstatě představuje průměr všech zástupců kategorie, který vylučuje informaci o jejich variabilitě. Informace o variabilitě nicméně můžou ovlivňovat proces kategorizace. Rips a Collins poskytli studii dokládající důležitost variability pro proces kategorizace. Ve svém experimentu použili kategorie pizzy a pravítek - pizza má vesměs průměr kolem 30 cm, který ale může být proměnlivý a tak můžete dostat pizzu o 5 cm a o 70 cm. Pravítka jsou obvykle stejně dlouhá a mají menší variabilitu, většinou je jejich délka 30 cm. Probandi v experimentální úloze měli posoudit nový objekt, jehož velikost byla 50 cm a rozhodnout zda jde o pizzu nebo pravítko. Pokud by kategorizace probíhala v souladu s tezemi teorie prototypů, tak by mělo být rozhodování participantů 50% pro pizzu a 50% pro pravítka, protože prototyp obou se pohybuje kolem 30 cm. Přesto probandi jmenovali téměř vždy pizzu, protože u té je větší pravděpodobnost, že může svou velikost měnit &lt;ins class=&quot;diffchange diffchange-inline&quot;&gt;- resp. protože její konkrétní exempláře mají proměnlivější velikost než konkrétní exempláře pravítek&lt;/ins&gt;.&amp;lt;ref name=&amp;quot;:3&amp;quot; /&amp;gt;&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;==='''Modely založené na sémantických sítích'''===&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;==='''Modely založené na sémantických sítích'''===&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;/table&gt;</summary>
		<author><name>Petr.Kosik</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Vytv%C3%A1%C5%99en%C3%AD_pojm%C5%AF&amp;diff=57849&amp;oldid=prev</id>
		<title>Petr.Kosik: /* Funkce pojmů pro myšlení a prožívání */</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Vytv%C3%A1%C5%99en%C3%AD_pojm%C5%AF&amp;diff=57849&amp;oldid=prev"/>
		<updated>2019-09-22T14:56:04Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;&lt;span dir=&quot;auto&quot;&gt;&lt;span class=&quot;autocomment&quot;&gt;Funkce pojmů pro myšlení a prožívání&lt;/span&gt;&lt;/span&gt;&lt;/p&gt;
&lt;table class=&quot;diff diff-contentalign-left&quot; data-mw=&quot;interface&quot;&gt;
				&lt;col class=&quot;diff-marker&quot; /&gt;
				&lt;col class=&quot;diff-content&quot; /&gt;
				&lt;col class=&quot;diff-marker&quot; /&gt;
				&lt;col class=&quot;diff-content&quot; /&gt;
				&lt;tr class=&quot;diff-title&quot; lang=&quot;cs&quot;&gt;
				&lt;td colspan=&quot;2&quot; style=&quot;background-color: #fff; color: #222; text-align: center;&quot;&gt;← Starší verze&lt;/td&gt;
				&lt;td colspan=&quot;2&quot; style=&quot;background-color: #fff; color: #222; text-align: center;&quot;&gt;Verze z 22. 9. 2019, 14:56&lt;/td&gt;
				&lt;/tr&gt;&lt;tr&gt;&lt;td colspan=&quot;2&quot; class=&quot;diff-lineno&quot; id=&quot;mw-diff-left-l22&quot; &gt;Řádek 22:&lt;/td&gt;
&lt;td colspan=&quot;2&quot; class=&quot;diff-lineno&quot;&gt;Řádek 22:&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;Kognitivní úspornosti dosahujeme vytvářením pojmů a jejich tříděním do kategorií, tím snižujeme objem informací, které musíme zpracovávat učením, vnímáním, pamatováním a rozpoznáváním. Pojmy coby kategorie objektů vytváříme tak, aby byly co nejvíce úsporné a zároveň aby neztrácely informativnost a byly stále smysluplné. Pokud bychom měli kategorizaci založenou na třech pojmech - ''živočich, rostlina a ostatní'', náš systém bude velice kognitivně úsporný, ale ne příliš informativní. Zdá se, že lidská paměť přirozeně pracuje s kategorizací, která je řízena principy kognitivní úspornosti, informovanosti a smysluplnosti.&amp;lt;ref name=&amp;quot;:0&amp;quot; /&amp;gt;&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;Kognitivní úspornosti dosahujeme vytvářením pojmů a jejich tříděním do kategorií, tím snižujeme objem informací, které musíme zpracovávat učením, vnímáním, pamatováním a rozpoznáváním. Pojmy coby kategorie objektů vytváříme tak, aby byly co nejvíce úsporné a zároveň aby neztrácely informativnost a byly stále smysluplné. Pokud bychom měli kategorizaci založenou na třech pojmech - ''živočich, rostlina a ostatní'', náš systém bude velice kognitivně úsporný, ale ne příliš informativní. Zdá se, že lidská paměť přirozeně pracuje s kategorizací, která je řízena principy kognitivní úspornosti, informovanosti a smysluplnosti.&amp;lt;ref name=&amp;quot;:0&amp;quot; /&amp;gt;&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td colspan=&quot;2&quot;&gt; &lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt;+&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #a3d3ff; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;&lt;ins style=&quot;font-weight: bold; text-decoration: none;&quot;&gt;&lt;/ins&gt;&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td colspan=&quot;2&quot;&gt; &lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt;+&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #a3d3ff; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;&lt;ins style=&quot;font-weight: bold; text-decoration: none;&quot;&gt;==== Využití pojmů k predikci ====&lt;/ins&gt;&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td colspan=&quot;2&quot;&gt; &lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt;+&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #a3d3ff; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;&lt;ins style=&quot;font-weight: bold; text-decoration: none;&quot;&gt;Znalost pojmů a schopnost na základě kategorizace vnímané objekty (např. štěkající chlupaté zvíře se 4 nohama) k určitým pojmům (mentálním kategoriím - např. ke kategorii psa) přiřadit nás disponuje důležitou schopností, a sice schopností přesněji predikovat chování příslušného objektu. Toho jsme schopni na základě toho, že s příslušnou kategorií, k níž jsme daný vnímaný objekt přiřadili, se pojí řada dalších informací, které posléze můžeme na vnímaný objekt coby konkrétního reprezentanta dané kategorie také uplatit a lépe tak jeho chování odhadovat (např. můžeme odhadovat, že pes s příslušnými charakteristikami na nás může zaútočit a měli bychom se mít na pozoru).&lt;/ins&gt;&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;==='''Klasická, definiční teorie či teorie pravidel, příp. definujících atributů'''===&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;==='''Klasická, definiční teorie či teorie pravidel, příp. definujících atributů'''===&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;/table&gt;</summary>
		<author><name>Petr.Kosik</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Vytv%C3%A1%C5%99en%C3%AD_pojm%C5%AF&amp;diff=57848&amp;oldid=prev</id>
		<title>Petr.Kosik: /* Informativnost – zahrnutí širokého množství informací */</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Vytv%C3%A1%C5%99en%C3%AD_pojm%C5%AF&amp;diff=57848&amp;oldid=prev"/>
		<updated>2019-09-22T14:48:23Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;&lt;span dir=&quot;auto&quot;&gt;&lt;span class=&quot;autocomment&quot;&gt;Informativnost – zahrnutí širokého množství informací&lt;/span&gt;&lt;/span&gt;&lt;/p&gt;
&lt;table class=&quot;diff diff-contentalign-left&quot; data-mw=&quot;interface&quot;&gt;
				&lt;col class=&quot;diff-marker&quot; /&gt;
				&lt;col class=&quot;diff-content&quot; /&gt;
				&lt;col class=&quot;diff-marker&quot; /&gt;
				&lt;col class=&quot;diff-content&quot; /&gt;
				&lt;tr class=&quot;diff-title&quot; lang=&quot;cs&quot;&gt;
				&lt;td colspan=&quot;2&quot; style=&quot;background-color: #fff; color: #222; text-align: center;&quot;&gt;← Starší verze&lt;/td&gt;
				&lt;td colspan=&quot;2&quot; style=&quot;background-color: #fff; color: #222; text-align: center;&quot;&gt;Verze z 22. 9. 2019, 14:48&lt;/td&gt;
				&lt;/tr&gt;&lt;tr&gt;&lt;td colspan=&quot;2&quot; class=&quot;diff-lineno&quot; id=&quot;mw-diff-left-l13&quot; &gt;Řádek 13:&lt;/td&gt;
&lt;td colspan=&quot;2&quot; class=&quot;diff-lineno&quot;&gt;Řádek 13:&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;===='''Informativnost – zahrnutí širokého množství informací'''====&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;===='''Informativnost – zahrnutí širokého množství informací'''====&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt;−&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #ffe49c; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;Pojmy jsou zejména užitečné díky jejich schopnosti efektivně zahrnout a reprezentovat velké množství různorodých údajů, což celkově usnadňuje myšlení i umožňuje myšlení, a to ve smyslu abstraktního myšlení, které s pojmy operuje a které tedy pracuje s obsahy, které vystihují určité podstatné charakteristiky příslušné kategorie jevů a abstrahují od znaků nepodstatných. Díky znalosti pojmů můžeme zvažovat důležité vlastnosti předmětu, které nejsou bezprostředně dostupné smyslovému vnímání. Opakující se citové zážitky můžeme chápat jako pojmy, které nám usnadňují orientaci v naší vnitřní psychické zkušenosti. &lt;del class=&quot;diffchange diffchange-inline&quot;&gt;Naproti tomu, abstraktní &lt;/del&gt;pojmy jedinci umožňují hranice vlastní zkušenosti &lt;del class=&quot;diffchange diffchange-inline&quot;&gt;prostřednictvím abstraktního myšlení&lt;/del&gt;.&amp;lt;ref name=&amp;quot;:2&amp;quot; /&amp;gt;&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt;+&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #a3d3ff; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;Pojmy jsou zejména užitečné díky jejich schopnosti efektivně zahrnout a reprezentovat velké množství různorodých údajů, což celkově usnadňuje myšlení i umožňuje myšlení, a to ve smyslu abstraktního myšlení, které s pojmy operuje a které tedy pracuje s obsahy, které vystihují určité podstatné charakteristiky příslušné kategorie jevů a abstrahují od znaků nepodstatných. Díky znalosti pojmů můžeme zvažovat důležité vlastnosti předmětu, které nejsou bezprostředně dostupné smyslovému vnímání. Opakující se citové zážitky můžeme chápat jako pojmy, které nám usnadňují orientaci v naší vnitřní psychické zkušenosti. &lt;ins class=&quot;diffchange diffchange-inline&quot;&gt;Abstraktní &lt;/ins&gt;pojmy jedinci &lt;ins class=&quot;diffchange diffchange-inline&quot;&gt;také &lt;/ins&gt;umožňují &lt;ins class=&quot;diffchange diffchange-inline&quot;&gt;si uvědomovat &lt;/ins&gt;hranice vlastní zkušenosti.&amp;lt;ref name=&amp;quot;:2&amp;quot; /&amp;gt;&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;===='''Realizace dílčích mentálních aktivit'''====&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;===='''Realizace dílčích mentálních aktivit'''====&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;/table&gt;</summary>
		<author><name>Petr.Kosik</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Vytv%C3%A1%C5%99en%C3%AD_pojm%C5%AF&amp;diff=57847&amp;oldid=prev</id>
		<title>Petr.Kosik v 22. 9. 2019, 14:45</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Vytv%C3%A1%C5%99en%C3%AD_pojm%C5%AF&amp;diff=57847&amp;oldid=prev"/>
		<updated>2019-09-22T14:45:45Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;&lt;/p&gt;
&lt;table class=&quot;diff diff-contentalign-left&quot; data-mw=&quot;interface&quot;&gt;
				&lt;col class=&quot;diff-marker&quot; /&gt;
				&lt;col class=&quot;diff-content&quot; /&gt;
				&lt;col class=&quot;diff-marker&quot; /&gt;
				&lt;col class=&quot;diff-content&quot; /&gt;
				&lt;tr class=&quot;diff-title&quot; lang=&quot;cs&quot;&gt;
				&lt;td colspan=&quot;2&quot; style=&quot;background-color: #fff; color: #222; text-align: center;&quot;&gt;← Starší verze&lt;/td&gt;
				&lt;td colspan=&quot;2&quot; style=&quot;background-color: #fff; color: #222; text-align: center;&quot;&gt;Verze z 22. 9. 2019, 14:45&lt;/td&gt;
				&lt;/tr&gt;&lt;tr&gt;&lt;td colspan=&quot;2&quot; class=&quot;diff-lineno&quot; id=&quot;mw-diff-left-l2&quot; &gt;Řádek 2:&lt;/td&gt;
&lt;td colspan=&quot;2&quot; class=&quot;diff-lineno&quot;&gt;Řádek 2:&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;==='''Definice výrazu pojem a souvisejících výrazů'''===&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;==='''Definice výrazu pojem a souvisejících výrazů'''===&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt;−&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #ffe49c; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;'''[[&lt;del class=&quot;diffchange diffchange-inline&quot;&gt;Pojem&lt;/del&gt;]]''' lze &lt;del class=&quot;diffchange diffchange-inline&quot;&gt;nejsnáze definovat &lt;/del&gt;jako &lt;del class=&quot;diffchange diffchange-inline&quot;&gt;základní jednotku symbolického poznání - takové poznávání označuje reprezentaci znalostí&lt;/del&gt;, &lt;del class=&quot;diffchange diffchange-inline&quot;&gt;která byla libovolně zvolena jako zástupce něčeho &lt;/del&gt;a &lt;del class=&quot;diffchange diffchange-inline&quot;&gt;jež percepčně neodráží reprezentované&lt;/del&gt;.&amp;lt;ref name=&amp;quot;:&lt;del class=&quot;diffchange diffchange-inline&quot;&gt;0&lt;/del&gt;&amp;quot;&amp;gt;&lt;del class=&quot;diffchange diffchange-inline&quot;&gt;Sternberg&lt;/del&gt;, &lt;del class=&quot;diffchange diffchange-inline&quot;&gt;R. J&lt;/del&gt;. (&lt;del class=&quot;diffchange diffchange-inline&quot;&gt;2002&lt;/del&gt;). &lt;del class=&quot;diffchange diffchange-inline&quot;&gt;Kognitivní &lt;/del&gt;psychologie. &lt;del class=&quot;diffchange diffchange-inline&quot;&gt;Portál&lt;/del&gt;.&amp;lt;/ref&amp;gt; &lt;del class=&quot;diffchange diffchange-inline&quot;&gt;Pojem je často vystižen jedním slovem a představuje ideu něčeho, jako například &lt;/del&gt;''&lt;del class=&quot;diffchange diffchange-inline&quot;&gt;jablko''. Každý pojem existuje ve vztahu k dalším pojmům, jako ''červenost'' nebo &lt;/del&gt;''&lt;del class=&quot;diffchange diffchange-inline&quot;&gt;ovoce&lt;/del&gt;''&lt;del class=&quot;diffchange diffchange-inline&quot;&gt;. Pojmy &lt;/del&gt;lze chápat jako &lt;del class=&quot;diffchange diffchange-inline&quot;&gt;mentální reprezentace určitých kategorií. '''Kategorie''' je pak třída &lt;/del&gt;jevů &lt;del class=&quot;diffchange diffchange-inline&quot;&gt;sdílející &lt;/del&gt;určité charakteristiky, které je řadí do stejné množiny jevů. &lt;del class=&quot;diffchange diffchange-inline&quot;&gt; &lt;/del&gt;'''Kategorizace''' je proces přiřazování jevů do určité kategorie jevů; v kontextu percepce je to přiřazování vnímaných jevů (resp. stimulů vztahujících se k těmto jevům) k jednotlivým mentálním kategoriím, resp. pojmům uloženým v paměti.&amp;lt;ref name=&amp;quot;:1&amp;quot;&amp;gt;Poznámky a prezentace z hodin Základy obecné psychologie (PhDr. Jiří Lukavský, PhD. a PhDr. Luděk Stehlík, PhD.) získané studiem na FF UK.&amp;lt;/ref&amp;gt; &lt;del class=&quot;diffchange diffchange-inline&quot;&gt;  &lt;/del&gt;&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt;+&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #a3d3ff; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;&lt;ins class=&quot;diffchange diffchange-inline&quot;&gt;Pro srovnání je výraz &lt;/ins&gt;'''[[&lt;ins class=&quot;diffchange diffchange-inline&quot;&gt;pojem&lt;/ins&gt;]]''' &lt;ins class=&quot;diffchange diffchange-inline&quot;&gt;v lingvistice zpravidla vymezován jako jazykové (a to zprav. jedno či víceslovní) označení určitého objektu, přesněji řečeno [[kategorie]] objektů (jako je např. slovo jablko označením celé kategorie věcí, které &lt;/ins&gt;lze &lt;ins class=&quot;diffchange diffchange-inline&quot;&gt;tímto způsobem označit). V kontextu psychologie jsou pojmy chápány &lt;/ins&gt;jako &lt;ins class=&quot;diffchange diffchange-inline&quot;&gt;[[mentální reprezentace]] určité kategorie objektů, jevů, událostí, zkušeností či idejí, které sdílejí jeden či více podstatných znaků či aspektů, v důsledku čehož právě spadají pod tutéž kategorii. V kontextu [[Lingvistika|lingvistiky]] je tedy kladen důraz na slovní charakter výrazu pojmu coby kategorie&lt;/ins&gt;, a &lt;ins class=&quot;diffchange diffchange-inline&quot;&gt;je tedy chápán coby slovní kategorie. Naopak v kontextu psychologie je chápán coby mentální reprezentace určité kategorie&lt;/ins&gt;.&amp;lt;ref name=&amp;quot;:&lt;ins class=&quot;diffchange diffchange-inline&quot;&gt;2&lt;/ins&gt;&amp;quot;&amp;gt;&lt;ins class=&quot;diffchange diffchange-inline&quot;&gt;Plháková&lt;/ins&gt;, &lt;ins class=&quot;diffchange diffchange-inline&quot;&gt;A&lt;/ins&gt;. (&lt;ins class=&quot;diffchange diffchange-inline&quot;&gt;2004&lt;/ins&gt;). &lt;ins class=&quot;diffchange diffchange-inline&quot;&gt;''Učebnice obecné &lt;/ins&gt;psychologie.&lt;ins class=&quot;diffchange diffchange-inline&quot;&gt;'' Praha: Academia&lt;/ins&gt;.&amp;lt;/ref&amp;gt; '''&lt;ins class=&quot;diffchange diffchange-inline&quot;&gt;Kategorii&lt;/ins&gt;''' lze &lt;ins class=&quot;diffchange diffchange-inline&quot;&gt;přitom &lt;/ins&gt;chápat jako &lt;ins class=&quot;diffchange diffchange-inline&quot;&gt;třídu &lt;/ins&gt;jevů &lt;ins class=&quot;diffchange diffchange-inline&quot;&gt;sdílejících &lt;/ins&gt;určité charakteristiky, které je řadí do stejné množiny jevů. &lt;ins class=&quot;diffchange diffchange-inline&quot;&gt; &lt;/ins&gt;'''Kategorizace''' je proces přiřazování jevů do určité kategorie jevů; v kontextu percepce je to přiřazování vnímaných jevů (resp. stimulů vztahujících se k těmto jevům) k jednotlivým mentálním kategoriím, resp. pojmům uloženým v paměti.&amp;lt;ref name=&amp;quot;:1&amp;quot;&amp;gt;Poznámky a prezentace z hodin Základy obecné psychologie (PhDr. Jiří Lukavský, PhD. a PhDr. Luděk Stehlík, PhD.) získané studiem na FF UK.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt;−&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #ffe49c; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;&lt;del class=&quot;diffchange diffchange-inline&quot;&gt;V kontextu &lt;/del&gt;[[&lt;del class=&quot;diffchange diffchange-inline&quot;&gt;Lingvistika|lingvistiky&lt;/del&gt;]] &lt;del class=&quot;diffchange diffchange-inline&quot;&gt;je kladen důraz &lt;/del&gt;na &lt;del class=&quot;diffchange diffchange-inline&quot;&gt;slovní charakter výrazu pojmu coby kategorie&lt;/del&gt;, a &lt;del class=&quot;diffchange diffchange-inline&quot;&gt;je tedy chápán coby slovní kategorie&lt;/del&gt;. &lt;del class=&quot;diffchange diffchange-inline&quot;&gt;Naopak v kontextu psychologie je chápán coby mentální reprezentace určité kategorie&lt;/del&gt;.&amp;lt;ref name=&amp;quot;:&lt;del class=&quot;diffchange diffchange-inline&quot;&gt;2&lt;/del&gt;&amp;quot;&amp;gt;&lt;del class=&quot;diffchange diffchange-inline&quot;&gt;Plháková&lt;/del&gt;, &lt;del class=&quot;diffchange diffchange-inline&quot;&gt;A&lt;/del&gt;. (&lt;del class=&quot;diffchange diffchange-inline&quot;&gt;2004&lt;/del&gt;). &lt;del class=&quot;diffchange diffchange-inline&quot;&gt;''Učebnice obecné &lt;/del&gt;psychologie.&lt;del class=&quot;diffchange diffchange-inline&quot;&gt;'' Praha: Academia&lt;/del&gt;.&amp;lt;/ref&amp;gt;  &lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt;+&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #a3d3ff; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;&lt;ins class=&quot;diffchange diffchange-inline&quot;&gt;'''&lt;/ins&gt;[[&lt;ins class=&quot;diffchange diffchange-inline&quot;&gt;Pojem&lt;/ins&gt;]]&lt;ins class=&quot;diffchange diffchange-inline&quot;&gt;''' lze také s ohledem &lt;/ins&gt;na &lt;ins class=&quot;diffchange diffchange-inline&quot;&gt;jeho roli při poznávání světa definovat jako základní jednotku symbolického poznání. Takové poznávání označuje reprezentaci znalostí&lt;/ins&gt;, &lt;ins class=&quot;diffchange diffchange-inline&quot;&gt;která byla libovolně zvolena jako zástupce něčeho &lt;/ins&gt;a &lt;ins class=&quot;diffchange diffchange-inline&quot;&gt;jež percepčně neodráží reprezentované - k němu má zprav&lt;/ins&gt;. &lt;ins class=&quot;diffchange diffchange-inline&quot;&gt;jen arbitrární vztah&lt;/ins&gt;.&amp;lt;ref name=&amp;quot;:&lt;ins class=&quot;diffchange diffchange-inline&quot;&gt;0&lt;/ins&gt;&amp;quot;&amp;gt;&lt;ins class=&quot;diffchange diffchange-inline&quot;&gt;Sternberg&lt;/ins&gt;, &lt;ins class=&quot;diffchange diffchange-inline&quot;&gt;R. J&lt;/ins&gt;. (&lt;ins class=&quot;diffchange diffchange-inline&quot;&gt;2002&lt;/ins&gt;). &lt;ins class=&quot;diffchange diffchange-inline&quot;&gt;Kognitivní &lt;/ins&gt;psychologie. &lt;ins class=&quot;diffchange diffchange-inline&quot;&gt;Portál&lt;/ins&gt;.&amp;lt;/ref&amp;gt; &lt;ins class=&quot;diffchange diffchange-inline&quot;&gt;Pojem je často vystižen jedním slovem a představuje ideu nějak entity ve vnější/vnitřní realitě, jako například ''jablko''. Každý pojem existuje ve vztahu k dalším pojmům, jako ''červenost'' nebo ''ovoce''.&lt;/ins&gt;&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt;−&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #ffe49c; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;&lt;del class=&quot;diffchange diffchange-inline&quot;&gt;Způsoby organizace z reality přijímaných a zpracovávaných informací do kategorií představují jednu z fundamentálních otázek&lt;/del&gt;, &lt;del class=&quot;diffchange diffchange-inline&quot;&gt;která stála u vzniku kognitivní psychologie. Různé odpovědi &lt;/del&gt;na &lt;del class=&quot;diffchange diffchange-inline&quot;&gt;to, jakým způsobem probíhá proces kategorizace &lt;/del&gt;(&lt;del class=&quot;diffchange diffchange-inline&quot;&gt;tj. přiřazování &lt;/del&gt;určitých &lt;del class=&quot;diffchange diffchange-inline&quot;&gt;vnímaných objektů k určitým kategoriím&lt;/del&gt;) a &lt;del class=&quot;diffchange diffchange-inline&quot;&gt;jakým způsobem &lt;/del&gt;(&lt;del class=&quot;diffchange diffchange-inline&quot;&gt;totiž v jaké podobě) jsou kategorie objektů v mysli reprezentovány – jak vypadají jejich &lt;/del&gt;mentální reprezentace, &lt;del class=&quot;diffchange diffchange-inline&quot;&gt;představují jednotlivé prominentní teorie&lt;/del&gt;, &lt;del class=&quot;diffchange diffchange-inline&quot;&gt;které se způsoby kategorizace zabývaly nebo zabývají&lt;/del&gt;.&amp;lt;ref name=&amp;quot;:&lt;del class=&quot;diffchange diffchange-inline&quot;&gt;3&lt;/del&gt;&amp;quot;&amp;gt;&lt;del class=&quot;diffchange diffchange-inline&quot;&gt;Eysenck, M. W., &amp;amp; Keane, M. T. (2008). ''Kognitivní psychologie.'' Praha&lt;/del&gt;: &lt;del class=&quot;diffchange diffchange-inline&quot;&gt;Academia.&amp;lt;&lt;/del&gt;/&lt;del class=&quot;diffchange diffchange-inline&quot;&gt;ref&lt;/del&gt;&amp;gt;  &lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt;+&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #a3d3ff; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;&lt;ins class=&quot;diffchange diffchange-inline&quot;&gt;Pojmy lze podle skutečnosti, ke které odkazují&lt;/ins&gt;, &lt;ins class=&quot;diffchange diffchange-inline&quot;&gt;rozlišit &lt;/ins&gt;na &lt;ins class=&quot;diffchange diffchange-inline&quot;&gt;objektové pojmy &lt;/ins&gt;(&lt;ins class=&quot;diffchange diffchange-inline&quot;&gt;mentální reprezentace &lt;/ins&gt;určitých &lt;ins class=&quot;diffchange diffchange-inline&quot;&gt;předmětů&lt;/ins&gt;) a &lt;ins class=&quot;diffchange diffchange-inline&quot;&gt;relační pojmy &lt;/ins&gt;(mentální reprezentace &lt;ins class=&quot;diffchange diffchange-inline&quot;&gt;vztahů&lt;/ins&gt;, &lt;ins class=&quot;diffchange diffchange-inline&quot;&gt;atributů&lt;/ins&gt;, &lt;ins class=&quot;diffchange diffchange-inline&quot;&gt;akcí, příslušnosti do třídy pojmů)&lt;/ins&gt;.&amp;lt;ref name=&amp;quot;:&lt;ins class=&quot;diffchange diffchange-inline&quot;&gt;1&lt;/ins&gt;&amp;quot; &lt;ins class=&quot;diffchange diffchange-inline&quot;&gt;/&lt;/ins&gt;&amp;gt;&lt;ins class=&quot;diffchange diffchange-inline&quot;&gt;&amp;lt;ref name=&amp;quot;&lt;/ins&gt;:&lt;ins class=&quot;diffchange diffchange-inline&quot;&gt;3&amp;quot; &lt;/ins&gt;/&amp;gt;&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt;−&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #ffe49c; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;&lt;del class=&quot;diffchange diffchange-inline&quot;&gt;Pro srovnání je výraz pojem v lingvistice zpravidla vymezován jako jazykové (&lt;/del&gt;a to &lt;del class=&quot;diffchange diffchange-inline&quot;&gt;zprav. jedno či víceslovní) označení určitého objektu&lt;/del&gt;, &lt;del class=&quot;diffchange diffchange-inline&quot;&gt;přesněji řečeno [[kategorie]] objektů &lt;/del&gt;(&lt;del class=&quot;diffchange diffchange-inline&quot;&gt;jako je např&lt;/del&gt;. &lt;del class=&quot;diffchange diffchange-inline&quot;&gt;slovo jablko označením celé kategorie věcí, které lze tímto &lt;/del&gt;způsobem &lt;del class=&quot;diffchange diffchange-inline&quot;&gt;označit&lt;/del&gt;)&lt;del class=&quot;diffchange diffchange-inline&quot;&gt;. V kontextu psychologie &lt;/del&gt;jsou &lt;del class=&quot;diffchange diffchange-inline&quot;&gt;pojmy chápány jako [[mentální reprezentace]] určité &lt;/del&gt;kategorie objektů&lt;del class=&quot;diffchange diffchange-inline&quot;&gt;, jevů, událostí, zkušeností či idejí, které sdílejí jeden či více podstatných znaků či aspektů, &lt;/del&gt;v &lt;del class=&quot;diffchange diffchange-inline&quot;&gt;důsledku čehož právě spadají pod tutéž kategorii.&lt;/del&gt;&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt;+&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #a3d3ff; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;&lt;ins class=&quot;diffchange diffchange-inline&quot;&gt;Způsoby organizace z reality přijímaných &lt;/ins&gt;a &lt;ins class=&quot;diffchange diffchange-inline&quot;&gt;zpracovávaných informací do kategorií představují jednu z fundamentálních otázek, která stála u vzniku kognitivní psychologie. Různé odpovědi na &lt;/ins&gt;to, &lt;ins class=&quot;diffchange diffchange-inline&quot;&gt;jakým způsobem probíhá proces kategorizace &lt;/ins&gt;(&lt;ins class=&quot;diffchange diffchange-inline&quot;&gt;tj&lt;/ins&gt;. &lt;ins class=&quot;diffchange diffchange-inline&quot;&gt;přiřazování určitých vnímaných objektů k určitým kategoriím) a jakým &lt;/ins&gt;způsobem &lt;ins class=&quot;diffchange diffchange-inline&quot;&gt;(totiž v jaké podobě&lt;/ins&gt;) jsou kategorie objektů v &lt;ins class=&quot;diffchange diffchange-inline&quot;&gt;mysli reprezentovány – jak vypadají jejich &lt;/ins&gt;mentální reprezentace, &lt;ins class=&quot;diffchange diffchange-inline&quot;&gt;představují jednotlivé prominentní teorie&lt;/ins&gt;, &lt;ins class=&quot;diffchange diffchange-inline&quot;&gt;které se způsoby kategorizace zabývaly nebo zabývají&lt;/ins&gt;.&amp;lt;ref name=&amp;quot;:&lt;ins class=&quot;diffchange diffchange-inline&quot;&gt;3&lt;/ins&gt;&amp;quot;&amp;gt;&lt;ins class=&quot;diffchange diffchange-inline&quot;&gt;Eysenck, M. W., &amp;amp; Keane, M. T. (2008). ''Kognitivní psychologie.'' Praha: Academia.&lt;/ins&gt;&amp;lt;&lt;ins class=&quot;diffchange diffchange-inline&quot;&gt;/&lt;/ins&gt;ref&amp;gt;&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt;−&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #ffe49c; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt; &lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;td colspan=&quot;2&quot;&gt; &lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt;−&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #ffe49c; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;&lt;del class=&quot;diffchange diffchange-inline&quot;&gt;Také se rozlišují objektové pojmy (mentální reprezentace určitých předmětů) a relační pojmy (&lt;/del&gt;mentální reprezentace &lt;del class=&quot;diffchange diffchange-inline&quot;&gt;vztahů&lt;/del&gt;, &lt;del class=&quot;diffchange diffchange-inline&quot;&gt;atributů&lt;/del&gt;, &lt;del class=&quot;diffchange diffchange-inline&quot;&gt;akcí, příslušnosti do třídy pojmů)&lt;/del&gt;.&amp;lt;ref name=&amp;quot;:&lt;del class=&quot;diffchange diffchange-inline&quot;&gt;1&lt;/del&gt;&amp;quot; &lt;del class=&quot;diffchange diffchange-inline&quot;&gt;/&lt;/del&gt;&amp;gt;&amp;lt;ref &lt;del class=&quot;diffchange diffchange-inline&quot;&gt;name=&amp;quot;:3&amp;quot; /&lt;/del&gt;&amp;gt;&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;td colspan=&quot;2&quot;&gt; &lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;==='''Funkce pojmů pro myšlení a prožívání'''===&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;==='''Funkce pojmů pro myšlení a prožívání'''===&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;/table&gt;</summary>
		<author><name>Petr.Kosik</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Vytv%C3%A1%C5%99en%C3%AD_pojm%C5%AF&amp;diff=57846&amp;oldid=prev</id>
		<title>Petr.Kosik v 22. 9. 2019, 14:35</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Vytv%C3%A1%C5%99en%C3%AD_pojm%C5%AF&amp;diff=57846&amp;oldid=prev"/>
		<updated>2019-09-22T14:35:19Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;&lt;/p&gt;
&lt;table class=&quot;diff diff-contentalign-left&quot; data-mw=&quot;interface&quot;&gt;
				&lt;col class=&quot;diff-marker&quot; /&gt;
				&lt;col class=&quot;diff-content&quot; /&gt;
				&lt;col class=&quot;diff-marker&quot; /&gt;
				&lt;col class=&quot;diff-content&quot; /&gt;
				&lt;tr class=&quot;diff-title&quot; lang=&quot;cs&quot;&gt;
				&lt;td colspan=&quot;2&quot; style=&quot;background-color: #fff; color: #222; text-align: center;&quot;&gt;← Starší verze&lt;/td&gt;
				&lt;td colspan=&quot;2&quot; style=&quot;background-color: #fff; color: #222; text-align: center;&quot;&gt;Verze z 22. 9. 2019, 14:35&lt;/td&gt;
				&lt;/tr&gt;&lt;tr&gt;&lt;td colspan=&quot;2&quot; class=&quot;diff-lineno&quot; id=&quot;mw-diff-left-l2&quot; &gt;Řádek 2:&lt;/td&gt;
&lt;td colspan=&quot;2&quot; class=&quot;diff-lineno&quot;&gt;Řádek 2:&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;==='''Definice výrazu pojem a souvisejících výrazů'''===&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;==='''Definice výrazu pojem a souvisejících výrazů'''===&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt;−&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #ffe49c; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;[[Pojem]] lze nejsnáze definovat jako základní jednotku symbolického poznání - takové poznávání označuje reprezentaci znalostí, která byla libovolně zvolena jako zástupce něčeho a jež percepčně neodráží reprezentované.&amp;lt;ref name=&amp;quot;:0&amp;quot;&amp;gt;Sternberg, R. J. (2002). Kognitivní psychologie. Portál.&amp;lt;/ref&amp;gt; Pojem je často vystižen jedním slovem a představuje ideu něčeho, jako například ''jablko''. Každý pojem existuje ve vztahu k dalším pojmům, jako ''červenost'' nebo ''ovoce''. Pojmy lze chápat jako mentální reprezentace určitých kategorií. Kategorie je pak třída jevů sdílející určité charakteristiky, které je řadí do stejné množiny jevů. &lt;del class=&quot;diffchange diffchange-inline&quot;&gt; Kategorizace &lt;/del&gt;je proces přiřazování jevů do určité kategorie jevů; v kontextu percepce je to přiřazování vnímaných jevů (resp. stimulů vztahujících se k těmto jevům) k jednotlivým mentálním kategoriím, resp. pojmům uloženým v paměti.&amp;lt;ref name=&amp;quot;:1&amp;quot;&amp;gt;Poznámky a prezentace z hodin Základy obecné psychologie (PhDr. Jiří Lukavský, PhD. a PhDr. Luděk Stehlík, PhD.) získané studiem na FF UK.&amp;lt;/ref&amp;gt;    &lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt;+&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #a3d3ff; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;&lt;ins class=&quot;diffchange diffchange-inline&quot;&gt;'''&lt;/ins&gt;[[Pojem]]&lt;ins class=&quot;diffchange diffchange-inline&quot;&gt;''' &lt;/ins&gt;lze nejsnáze definovat jako základní jednotku symbolického poznání - takové poznávání označuje reprezentaci znalostí, která byla libovolně zvolena jako zástupce něčeho a jež percepčně neodráží reprezentované.&amp;lt;ref name=&amp;quot;:0&amp;quot;&amp;gt;Sternberg, R. J. (2002). Kognitivní psychologie. Portál.&amp;lt;/ref&amp;gt; Pojem je často vystižen jedním slovem a představuje ideu něčeho, jako například ''jablko''. Každý pojem existuje ve vztahu k dalším pojmům, jako ''červenost'' nebo ''ovoce''. Pojmy lze chápat jako mentální reprezentace určitých kategorií. &lt;ins class=&quot;diffchange diffchange-inline&quot;&gt;'''&lt;/ins&gt;Kategorie&lt;ins class=&quot;diffchange diffchange-inline&quot;&gt;''' &lt;/ins&gt;je pak třída jevů sdílející určité charakteristiky, které je řadí do stejné množiny jevů. &lt;ins class=&quot;diffchange diffchange-inline&quot;&gt; '''Kategorizace''' &lt;/ins&gt;je proces přiřazování jevů do určité kategorie jevů; v kontextu percepce je to přiřazování vnímaných jevů (resp. stimulů vztahujících se k těmto jevům) k jednotlivým mentálním kategoriím, resp. pojmům uloženým v paměti.&amp;lt;ref name=&amp;quot;:1&amp;quot;&amp;gt;Poznámky a prezentace z hodin Základy obecné psychologie (PhDr. Jiří Lukavský, PhD. a PhDr. Luděk Stehlík, PhD.) získané studiem na FF UK.&amp;lt;/ref&amp;gt;    &lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;V kontextu [[Lingvistika|lingvistiky]] je kladen důraz na slovní charakter výrazu pojmu coby kategorie, a je tedy chápán coby slovní kategorie. Naopak v kontextu psychologie je chápán coby mentální reprezentace určité kategorie.&amp;lt;ref name=&amp;quot;:2&amp;quot;&amp;gt;Plháková, A. (2004). ''Učebnice obecné psychologie.'' Praha: Academia.&amp;lt;/ref&amp;gt;  &lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;V kontextu [[Lingvistika|lingvistiky]] je kladen důraz na slovní charakter výrazu pojmu coby kategorie, a je tedy chápán coby slovní kategorie. Naopak v kontextu psychologie je chápán coby mentální reprezentace určité kategorie.&amp;lt;ref name=&amp;quot;:2&amp;quot;&amp;gt;Plháková, A. (2004). ''Učebnice obecné psychologie.'' Praha: Academia.&amp;lt;/ref&amp;gt;  &lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;/table&gt;</summary>
		<author><name>Petr.Kosik</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Vytv%C3%A1%C5%99en%C3%AD_pojm%C5%AF&amp;diff=57841&amp;oldid=prev</id>
		<title>Nicolas.Say v 21. 9. 2019, 19:51</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Vytv%C3%A1%C5%99en%C3%AD_pojm%C5%AF&amp;diff=57841&amp;oldid=prev"/>
		<updated>2019-09-21T19:51:32Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;&lt;/p&gt;
&lt;table class=&quot;diff diff-contentalign-left&quot; data-mw=&quot;interface&quot;&gt;
				&lt;col class=&quot;diff-marker&quot; /&gt;
				&lt;col class=&quot;diff-content&quot; /&gt;
				&lt;col class=&quot;diff-marker&quot; /&gt;
				&lt;col class=&quot;diff-content&quot; /&gt;
				&lt;tr class=&quot;diff-title&quot; lang=&quot;cs&quot;&gt;
				&lt;td colspan=&quot;2&quot; style=&quot;background-color: #fff; color: #222; text-align: center;&quot;&gt;← Starší verze&lt;/td&gt;
				&lt;td colspan=&quot;2&quot; style=&quot;background-color: #fff; color: #222; text-align: center;&quot;&gt;Verze z 21. 9. 2019, 19:51&lt;/td&gt;
				&lt;/tr&gt;&lt;tr&gt;&lt;td colspan=&quot;2&quot; class=&quot;diff-lineno&quot; id=&quot;mw-diff-left-l78&quot; &gt;Řádek 78:&lt;/td&gt;
&lt;td colspan=&quot;2&quot; class=&quot;diff-lineno&quot;&gt;Řádek 78:&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;==Odkazy==&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;==Odkazy==&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td colspan=&quot;2&quot;&gt; &lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt;+&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #a3d3ff; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;&lt;ins style=&quot;font-weight: bold; text-decoration: none;&quot;&gt;&lt;/ins&gt;&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td colspan=&quot;2&quot;&gt; &lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt;+&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #a3d3ff; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;&lt;ins style=&quot;font-weight: bold; text-decoration: none;&quot;&gt;===Zdroje===&lt;/ins&gt;&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td colspan=&quot;2&quot;&gt; &lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt;+&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #a3d3ff; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;&lt;ins style=&quot;font-weight: bold; text-decoration: none;&quot;&gt;&lt;/ins&gt;&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td colspan=&quot;2&quot;&gt; &lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt;+&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #a3d3ff; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;&lt;ins style=&quot;font-weight: bold; text-decoration: none;&quot;&gt;Poznámky a prezentace z hodin Základy obecné psychologie (PhDr. Jiří Lukavský, PhD. a PhDr. Luděk Stehlík, PhD.) získané studiem na FF UK.&lt;/ins&gt;&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;===Reference===&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;===Reference===&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td colspan=&quot;2&quot; class=&quot;diff-lineno&quot; id=&quot;mw-diff-left-l96&quot; &gt;Řádek 96:&lt;/td&gt;
&lt;td colspan=&quot;2&quot; class=&quot;diff-lineno&quot;&gt;Řádek 100:&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;pojmy, kategorie, kategorizace, prototypy, sémantické sítě&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;pojmy, kategorie, kategorizace, prototypy, sémantické sítě&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td colspan=&quot;2&quot;&gt; &lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt;+&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #a3d3ff; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;&lt;ins style=&quot;font-weight: bold; text-decoration: none;&quot;&gt;&lt;/ins&gt;&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td colspan=&quot;2&quot;&gt; &lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt;+&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #a3d3ff; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;&lt;ins style=&quot;font-weight: bold; text-decoration: none;&quot;&gt;[[Kategorie:Státnicové otázky (nMgr) z obecné psychologie a psychologie osobnosti|*]]&lt;/ins&gt;&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td colspan=&quot;2&quot;&gt; &lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt;+&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #a3d3ff; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;&lt;ins style=&quot;font-weight: bold; text-decoration: none;&quot;&gt;[[Kategorie:Kognitivní psychologie|*]]&lt;/ins&gt;&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td colspan=&quot;2&quot;&gt; &lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt;+&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #a3d3ff; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;&lt;ins style=&quot;font-weight: bold; text-decoration: none;&quot;&gt;[[Kategorie:Obecná psychologie|*]]&lt;/ins&gt;&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;/table&gt;</summary>
		<author><name>Nicolas.Say</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Vytv%C3%A1%C5%99en%C3%AD_pojm%C5%AF&amp;diff=57840&amp;oldid=prev</id>
		<title>Nicolas.Say: /* Neurovědecké nálezy a pojmy */</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Vytv%C3%A1%C5%99en%C3%AD_pojm%C5%AF&amp;diff=57840&amp;oldid=prev"/>
		<updated>2019-09-21T19:49:14Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;&lt;span dir=&quot;auto&quot;&gt;&lt;span class=&quot;autocomment&quot;&gt;Neurovědecké nálezy a pojmy&lt;/span&gt;&lt;/span&gt;&lt;/p&gt;
&lt;a href=&quot;https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Vytv%C3%A1%C5%99en%C3%AD_pojm%C5%AF&amp;amp;diff=57840&amp;amp;oldid=57839&quot;&gt;Ukázat změny&lt;/a&gt;</summary>
		<author><name>Nicolas.Say</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Vytv%C3%A1%C5%99en%C3%AD_pojm%C5%AF&amp;diff=57839&amp;oldid=prev</id>
		<title>Nicolas.Say v 21. 9. 2019, 19:48</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Vytv%C3%A1%C5%99en%C3%AD_pojm%C5%AF&amp;diff=57839&amp;oldid=prev"/>
		<updated>2019-09-21T19:48:36Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;&lt;/p&gt;
&lt;a href=&quot;https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Vytv%C3%A1%C5%99en%C3%AD_pojm%C5%AF&amp;amp;diff=57839&amp;amp;oldid=57680&quot;&gt;Ukázat změny&lt;/a&gt;</summary>
		<author><name>Nicolas.Say</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Vytv%C3%A1%C5%99en%C3%AD_pojm%C5%AF&amp;diff=57680&amp;oldid=prev</id>
		<title>Nicolas.Say v 22. 7. 2019, 09:42</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Vytv%C3%A1%C5%99en%C3%AD_pojm%C5%AF&amp;diff=57680&amp;oldid=prev"/>
		<updated>2019-07-22T09:42:33Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;&lt;/p&gt;
&lt;table class=&quot;diff diff-contentalign-left&quot; data-mw=&quot;interface&quot;&gt;
				&lt;col class=&quot;diff-marker&quot; /&gt;
				&lt;col class=&quot;diff-content&quot; /&gt;
				&lt;col class=&quot;diff-marker&quot; /&gt;
				&lt;col class=&quot;diff-content&quot; /&gt;
				&lt;tr class=&quot;diff-title&quot; lang=&quot;cs&quot;&gt;
				&lt;td colspan=&quot;2&quot; style=&quot;background-color: #fff; color: #222; text-align: center;&quot;&gt;← Starší verze&lt;/td&gt;
				&lt;td colspan=&quot;2&quot; style=&quot;background-color: #fff; color: #222; text-align: center;&quot;&gt;Verze z 22. 7. 2019, 09:42&lt;/td&gt;
				&lt;/tr&gt;&lt;tr&gt;&lt;td colspan=&quot;2&quot; class=&quot;diff-lineno&quot; id=&quot;mw-diff-left-l49&quot; &gt;Řádek 49:&lt;/td&gt;
&lt;td colspan=&quot;2&quot; class=&quot;diff-lineno&quot;&gt;Řádek 49:&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;=== Pojmy, kategorie a hierarchie ===&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;=== Pojmy, kategorie a hierarchie ===&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt;−&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #ffe49c; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;Teorie sémantických sítí není jediná, která pracuje s důležitostí hierarchií při kategorizaci. Posuzování hierarchických vztahů provádíme při zvažování otázky jako například “Je kuře pták?” a “Je kuře zvíře?”. Jedna z základních otázek na poli výzkumu hierarchie mezi pojmy je, kolik úrovní abstrakce v organizaci pojmového systému využíváme. Takových úrovní může být celá řada, ale výsledky práce Roschové naznačují, že používáme zhruba tři úrovně abstrakce. Mezi nejpoužívanější patří “základní úroveň” na níž jsou jednotlivé kategorizace vystavěné. Základní úroveň je ta, na které dospělí spontánně jmenují objekty, a také je to úroveň, která je první osvojována malými dětmi. Zároveň jsou na základní úrovni maximálně zvýrazněny rozdíly mezi podobnostmi v rámci kategorie a podobností mezi kategoriemi.&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt;+&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #a3d3ff; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;Teorie sémantických sítí není jediná, která pracuje s důležitostí hierarchií při kategorizaci. Posuzování hierarchických vztahů provádíme při zvažování otázky jako například “Je kuře pták?” a “Je kuře zvíře?”. Jedna z základních otázek na poli výzkumu hierarchie mezi pojmy je, kolik &lt;ins class=&quot;diffchange diffchange-inline&quot;&gt;'''&lt;/ins&gt;úrovní abstrakce&lt;ins class=&quot;diffchange diffchange-inline&quot;&gt;''' &lt;/ins&gt;v organizaci pojmového systému využíváme. Takových úrovní může být celá řada, ale výsledky práce &lt;ins class=&quot;diffchange diffchange-inline&quot;&gt;[[Roschová|&lt;/ins&gt;Roschové&lt;ins class=&quot;diffchange diffchange-inline&quot;&gt;]] &lt;/ins&gt;naznačují, že používáme zhruba tři úrovně abstrakce. Mezi nejpoužívanější patří &lt;ins class=&quot;diffchange diffchange-inline&quot;&gt;'''&lt;/ins&gt;“základní úroveň”&lt;ins class=&quot;diffchange diffchange-inline&quot;&gt;''' &lt;/ins&gt;na níž jsou jednotlivé kategorizace vystavěné. Základní úroveň je ta, na které dospělí spontánně jmenují objekty, a také je to úroveň, která je první osvojována malými dětmi. Zároveň jsou na základní úrovni maximálně zvýrazněny rozdíly mezi podobnostmi v rámci kategorie a podobností mezi kategoriemi.&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt;−&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #ffe49c; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;Roschová definuje základní nebo přirozenou úroveň specificity uvnitř hierarchie, která se preferuje před ostatními. Základní úroveň není ani nejabstraktnější ani nejspecifičtější úroveň a proměňuje se úměrně kontextu nebo odborné znalosti. Základní úroveň má nejvyšší počet rozlišovacích znaků, které ji odlišují od ostatních pojmů na téže úrovni. Pro většinu je základní úroveň ta, na které se rozlišuje nejvíce. Základní úroveň je z hlediska vertikálního uspořádání na střední úrovni zobecnění (židle), jejich seskupením vznikají pojmy nadřazené (nábytek). Na nejnižší úrovni ve vertikálním uspořádání jsou podřízené pojmy, ty se vyznačují vyšší specifičností než pojmy základní úrovni (oblíbené křeslo).&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt;+&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #a3d3ff; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;Roschová definuje základní nebo přirozenou úroveň specificity uvnitř hierarchie, která se preferuje před ostatními. Základní úroveň není ani nejabstraktnější ani nejspecifičtější úroveň a proměňuje se úměrně kontextu nebo odborné znalosti. Základní úroveň má nejvyšší počet rozlišovacích znaků, které ji odlišují od ostatních pojmů na téže úrovni. Pro většinu je základní úroveň ta, na které se rozlišuje nejvíce. Základní úroveň je z hlediska vertikálního uspořádání na střední úrovni zobecnění (&lt;ins class=&quot;diffchange diffchange-inline&quot;&gt;''&lt;/ins&gt;židle&lt;ins class=&quot;diffchange diffchange-inline&quot;&gt;''&lt;/ins&gt;), jejich seskupením vznikají pojmy nadřazené (&lt;ins class=&quot;diffchange diffchange-inline&quot;&gt;''&lt;/ins&gt;nábytek&lt;ins class=&quot;diffchange diffchange-inline&quot;&gt;''&lt;/ins&gt;). Na nejnižší úrovni ve vertikálním uspořádání jsou podřízené pojmy, ty se vyznačují vyšší specifičností než pojmy základní úrovni (&lt;ins class=&quot;diffchange diffchange-inline&quot;&gt;''&lt;/ins&gt;oblíbené křeslo&lt;ins class=&quot;diffchange diffchange-inline&quot;&gt;''&lt;/ins&gt;).&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;=== Teorie pojmů založená na explanaci ===&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;=== Teorie pojmů založená na explanaci ===&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt;−&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #ffe49c; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;Teorie pojmů založná na explanaci chápe pojmy jako entity, které zahrnují více než seznam atributů. Pojmy v sobě obsahují znalosti o kauzálních vztazích a další základní vědomosti. Podle teorie pojmů, které jsou založené na explanaci existují mezi atributy pojmů vztahy, které vytváří explanační vztahy - křídla, lehké kosti a peří umožňují ptákům létat. Pojmy nejsou v paměti uchovávány staticky, ale jsou dynamicky konstruovány v pracovní paměti za pomoci definic atributů a jiných znalostí. Pojem získává koherenci  a smysluplnost ze základních teoretických znalostí.  &lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt;+&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #a3d3ff; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;Teorie pojmů založná na &lt;ins class=&quot;diffchange diffchange-inline&quot;&gt;[[explanace|&lt;/ins&gt;explanaci&lt;ins class=&quot;diffchange diffchange-inline&quot;&gt;]] &lt;/ins&gt;chápe pojmy jako entity, které zahrnují více než seznam atributů. Pojmy v sobě obsahují znalosti o &lt;ins class=&quot;diffchange diffchange-inline&quot;&gt;'''&lt;/ins&gt;kauzálních vztazích&lt;ins class=&quot;diffchange diffchange-inline&quot;&gt;''' &lt;/ins&gt;a další základní vědomosti. Podle teorie pojmů, které jsou založené na explanaci existují mezi atributy pojmů vztahy, které vytváří explanační vztahy - křídla, lehké kosti a peří umožňují ptákům létat. Pojmy nejsou v paměti uchovávány staticky, ale jsou dynamicky konstruovány v pracovní paměti za pomoci definic atributů a jiných znalostí. Pojem získává koherenci  a smysluplnost ze základních teoretických znalostí.  &lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;=== Využití kategorií k predikci ===&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;=== Využití kategorií k predikci ===&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt;−&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #ffe49c; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;Modely kategorizace se na konci 90. let postupně přesunuly ke studiu predikce, které je znatelně ekologicky validnější. Kategorizace sama o sobě není užitečná. Kategorizujeme pro vytváření predikcí. Pokud objekt kategorizujeme jako psa, existuje riziko, že nás může pokousat - tato predikce je jiná, kdybychom objekt kategorizovali jako kočku. Predikce vytváříme i ve chvíli, kdy si nejsme jistí klasifikací - objekt bude mít daný rys podle toho, jak často se tento rys vyskytuje v dané kategorii.&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt;+&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #a3d3ff; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;Modely kategorizace se na konci 90. let postupně přesunuly ke studiu predikce, které je znatelně ekologicky validnější. Kategorizace sama o sobě není užitečná. Kategorizujeme pro vytváření predikcí. Pokud objekt kategorizujeme jako &lt;ins class=&quot;diffchange diffchange-inline&quot;&gt;''&lt;/ins&gt;psa&lt;ins class=&quot;diffchange diffchange-inline&quot;&gt;''&lt;/ins&gt;, existuje riziko, že nás může pokousat - tato predikce je jiná, kdybychom objekt kategorizovali jako &lt;ins class=&quot;diffchange diffchange-inline&quot;&gt;''&lt;/ins&gt;kočku&lt;ins class=&quot;diffchange diffchange-inline&quot;&gt;''&lt;/ins&gt;. Predikce vytváříme i ve chvíli, kdy si nejsme jistí klasifikací - objekt bude mít daný rys podle toho, jak často se tento rys vyskytuje v dané kategorii.&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt;−&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #ffe49c; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;&lt;del class=&quot;diffchange diffchange-inline&quot;&gt;=&lt;/del&gt;=== Nestabilita pojmů ===&lt;del class=&quot;diffchange diffchange-inline&quot;&gt;=&lt;/del&gt;&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt;+&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #a3d3ff; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;=== Nestabilita pojmů ===&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td colspan=&quot;2&quot;&gt; &lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt;+&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #a3d3ff; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;&lt;ins class=&quot;diffchange diffchange-inline&quot;&gt;Stabilita je důležitá při zkoumání pojmů, obvykle se předpokládá, že pojmy jsou relativně neměnné. Nicméně [[Barsalou]] dokládá, že pojmy jsou ve skutečnosti méně stabilní, než se předpokládalo. Způsob jakým pojem reprezentujeme se mění podle kontextu. Barsalou v 80. letech rozpracoval pojmy ve smyslu, že v sobě zahrnují mnohem více atributů, než které jsou v daném momentu aktivované. Skryté atributy pojmů si uvědomíme až ve chvíli, kdy je to z hlediska kontextu relevantní - vytváříme '''ad hoc kategorie'''. Například při požáru domu vytváříme ad hoc kategorii věcí, které se musí zachránit.&lt;/ins&gt;&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt;−&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #ffe49c; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;&lt;del class=&quot;diffchange diffchange-inline&quot;&gt;Stabilita je důležitá při zkoumání pojmů, obvykle se předpokládá, že pojmy jsou relativně neměnné. Nicméně Barsalou dokládá, že pojmy jsou ve skutečnosti méně stabilní, než se předpokládalo. Způsob jakým pojem reprezentujeme se mění podle kontextu. Barsalou v 80. letech rozpracoval pojmy ve smyslu, že v sobě zahrnují mnohem více atributů, než které jsou v daném momentu aktivované. Skryté atributy pojmů si uvědomíme až ve chvíli, kdy je to z hlediska kontextu relevantní - vytváříme ad hoc kategorie. Například při požáru domu vytváříme ad hoc kategorii věcí, které se musí zachránit.&lt;/del&gt;&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt;+&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #a3d3ff; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;=== Neurologické nálezy a pojmy ===&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt;−&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #ffe49c; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt; &lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt;+&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #a3d3ff; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;Většina teorií o pojmech vychází ze studia “normální” organizace zkušenosti. Jiný způsob, jak studovat pojmy může představovat zkoumání poškození znalostních struktur, které se objevují při neurologických poruchách. V klinické literatuře se hojně nacházejí případy, kdy došlo k narušení &lt;ins class=&quot;diffchange diffchange-inline&quot;&gt;[[sémantická paměť|&lt;/ins&gt;sémantické paměti&lt;ins class=&quot;diffchange diffchange-inline&quot;&gt;]] &lt;/ins&gt;a zároveň byla zachována schopnost čtení a mluvení. Zároveň se předpokládá, že jsou nadřazené pojmy méně náchylné k poškození než pojmy na nižších úrovních. Pacienti často mívají větší úbytky znalostí u specifických kategorií objektů jako například kategorií “částí těla”. Tento fenomén byl sledován u pacientů po encefalitidě, kdy byly schopni identifikovat neživé objekty, ale výkon byl slabý u živých objektů. Řada zjištění, která jsou převzata z klinické literatury je možné pozorovat u pacientů s &lt;ins class=&quot;diffchange diffchange-inline&quot;&gt;[[Alzheimerova choroba|&lt;/ins&gt;Alzheimerovou chorobou&lt;ins class=&quot;diffchange diffchange-inline&quot;&gt;]]&lt;/ins&gt;, u které je dominantní degradace schopnosti řešit úlohy, které jsou zaměřeny na sémantickou paměť. Toto zjištění nám říká, že základní úroveň je nejspíše méně důležitá než se předpokládalo. V modelech narušené paměti jsou vzorce aktivace pro kódování nadřazených pojmů méně poškozené než vzorce kódování pro jednotlivé exempláře.&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt;−&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #ffe49c; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;&lt;del class=&quot;diffchange diffchange-inline&quot;&gt;=&lt;/del&gt;=== Neurologické nálezy a pojmy ===&lt;del class=&quot;diffchange diffchange-inline&quot;&gt;=&lt;/del&gt;&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;td colspan=&quot;2&quot;&gt; &lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt;−&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #ffe49c; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt; &lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;td colspan=&quot;2&quot;&gt; &lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt;−&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #ffe49c; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;Většina teorií o pojmech vychází ze studia “normální” organizace zkušenosti. Jiný způsob, jak studovat pojmy může představovat zkoumání poškození znalostních struktur, které se objevují při neurologických poruchách. V klinické literatuře se hojně nacházejí případy, kdy došlo k narušení sémantické paměti a zároveň byla zachována schopnost čtení a mluvení. Zároveň se předpokládá, že jsou nadřazené pojmy méně náchylné k poškození než pojmy na nižších úrovních. Pacienti často mívají větší úbytky znalostí u specifických kategorií objektů jako například kategorií “částí těla”. Tento fenomén byl sledován u pacientů po encefalitidě, kdy byly schopni identifikovat neživé objekty, ale výkon byl slabý u živých objektů. Řada zjištění, která jsou převzata z klinické literatury je možné pozorovat u pacientů s Alzheimerovou chorobou, u které je dominantní degradace schopnosti řešit úlohy, které jsou zaměřeny na sémantickou paměť. Toto zjištění nám říká, že základní úroveň je nejspíše méně důležitá než se předpokládalo. V modelech narušené paměti jsou vzorce aktivace pro kódování nadřazených pojmů méně poškozené než vzorce kódování pro jednotlivé exempláře.&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;td colspan=&quot;2&quot;&gt; &lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;== Odkazy ==&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;== Odkazy ==&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;/table&gt;</summary>
		<author><name>Nicolas.Say</name></author>
		
	</entry>
</feed>