<?xml version="1.0"?>
<feed xmlns="http://www.w3.org/2005/Atom" xml:lang="cs">
	<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?action=history&amp;feed=atom&amp;title=Vznik_behaviorismu</id>
	<title>Vznik behaviorismu - Historie editací</title>
	<link rel="self" type="application/atom+xml" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?action=history&amp;feed=atom&amp;title=Vznik_behaviorismu"/>
	<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Vznik_behaviorismu&amp;action=history"/>
	<updated>2026-04-20T15:51:42Z</updated>
	<subtitle>Historie editací této stránky</subtitle>
	<generator>MediaWiki 1.33.0</generator>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Vznik_behaviorismu&amp;diff=33453&amp;oldid=prev</id>
		<title>Karel.Malimanek: Založena nová stránka s textem „== Behaviorismus == * '''Behaviorismus''' je velkým americkým směrem 20. století.  * Vznikl z odporu vůči '''introspektivní metodě''' a mentalistic…“</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Vznik_behaviorismu&amp;diff=33453&amp;oldid=prev"/>
		<updated>2016-04-30T11:14:02Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Založena nová stránka s textem „== Behaviorismus == * &amp;#039;&amp;#039;&amp;#039;Behaviorismus&amp;#039;&amp;#039;&amp;#039; je velkým americkým směrem 20. století.  * Vznikl z odporu vůči &amp;#039;&amp;#039;&amp;#039;introspektivní metodě&amp;#039;&amp;#039;&amp;#039; a mentalistic…“&lt;/p&gt;
&lt;p&gt;&lt;b&gt;Nová stránka&lt;/b&gt;&lt;/p&gt;&lt;div&gt;== Behaviorismus ==&lt;br /&gt;
* '''Behaviorismus''' je velkým americkým směrem 20. století. &lt;br /&gt;
* Vznikl z odporu vůči '''introspektivní metodě''' a mentalistickému vymezení předmětu psychologie (silně převládajícímu v psych. 19.stol). &lt;br /&gt;
* V době vzniku behaviorismu byl v USA nejrozšířenějším psychologickým směrem '''funkcionalismus''' = psychologie orientovaná prostřednictvím analýzy funkcí na studium adaptace člověka na prostředí&lt;br /&gt;
* behaviorismus má s funkcionalismem společnou snahu '''''studovat proces adaptace člověka na prostředí'''''; liší se však od něho tím, že postupuje ''objektivním způsobem'' – '''''studiem chování'''''.&lt;br /&gt;
* Behaviorismus vymezuje nově předmět psychologie - je jím studium zákonitostí chování. Toto chování je rozložitelné do reakci, jež lze studovat v závislosti na působících podnětech a na organismu: '''R=f(S,O)'''&lt;br /&gt;
* Behaviorismus odmítá subjektivní introspekci, zdůrazňuje objektivní metody jako experiment a také prosazuje studování na zvířatech. Mezi základní metody patří: ''pozorování, experiment, slovní výpověď a výkonové testy''. &lt;br /&gt;
* S novou psychologií přichází i nové vymezení pojmů: '''''myšlení = vnitřní řeč, mluvení potichu; city = fyziologické procesy; vědomí – vlastnost skrytého chování'''''&amp;lt;ref&amp;gt;Hoskovec, J., Nakonečný, M., &amp;amp; Sedláková, M. (2002). Psychologie XX. století: některé významné směry a školy. Praha: Karolinum.&amp;lt;/ref&amp;gt;.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== J. B. Watson (1878-1958) == &lt;br /&gt;
* Je zakladatelem behaviorismu - roku '''1912''' vychází jeho ''behavioristický manifest''. &lt;br /&gt;
* Studiem krys v bludišti zjistil, že při učení je současně zapojeno více smyslových modalit. &lt;br /&gt;
* '''Předmětem psychologie''' je dle něj '''chování lidí a zvířat'''. &lt;br /&gt;
* '''Cíle psychologie''': ''formulace zákonů chování, predikce a řízení chování''. &lt;br /&gt;
* '''Jednotkami chování''': reflexy nebo spojení '''podnětu-reakce''' (S-R), ať již vrozené nebo podmíněné. &lt;br /&gt;
* '''Hlavní metodou psychologie''': studium podmíněných reflexů, i když ostatní metody ''pozorování''je také vhodné.&lt;br /&gt;
* Zdůrazňuje vlivy prostředí: ''„Neexistuje žádná dědičnost schopností, talent, temperament, duševní konstituce a charakterové vlastnosti“. „Dejte mi po narození dítě a já vám z něj udělám, co budete chtít.“''&amp;lt;ref&amp;gt;Hoskovec, J., Nakonečný, M., &amp;amp; Sedláková, M. (2002). Psychologie XX. století: některé významné směry a školy. Praha: Karolinum.&amp;lt;/ref&amp;gt;.&lt;br /&gt;
* Neudržitelné bylo pro pozdější výzkum především jeho S-R schéma, protože už Wundt pozoroval, že různí lidé reagují na týž podnět s různou reakční dobou&amp;lt;ref&amp;gt;Nakonečný, M. (1995). Průvodce dějinami psychologie. Praha: SPN.&amp;lt;/ref&amp;gt;.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== W. S. Hunter (1889-1954) ==&lt;br /&gt;
* Krajní stoupenec behaviorismu. &lt;br /&gt;
* Chtěl nahradit slovo psychologie, jako nevědecké, slovem '''antroponomie'''. &lt;br /&gt;
* Zdůrazňoval '''klasické podmiňování''' a soustředil se na studium reakcí a výkonu a zkoumal, jak dlouho zvíře udrží v paměti vzpomínku na podnět&amp;lt;ref&amp;gt;Hoskovec, J., Nakonečný, M., &amp;amp; Sedláková, M. (2002). Psychologie XX. století: některé významné směry a školy. Praha: Karolinum.&amp;lt;/ref&amp;gt;.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Clark L. Hull (1884-1952) ==&lt;br /&gt;
* Je stoupencem '''S-R teorie učení'''. &lt;br /&gt;
* Zastává objektivní metody, z mechanismů učení rozpracovává ''podmiňování''.&lt;br /&gt;
* Hull se orientuje na formalizaci vztahů mezi základními pojmy. &lt;br /&gt;
* Ústředním termínem jeho teorie je '''pud''', který je chápán jako stav obecné aktivace a návyk, jenž reprezentuje asociativní hypotetické mechanismy. V procesu učení se vytvářejí návyky, jejichž síla je určena počtem posílení, dochází přitom k redukci pudu&amp;lt;ref&amp;gt;Hoskovec, J., Nakonečný, M., &amp;amp; Sedláková, M. (2002). Psychologie XX. století: některé významné směry a školy. Praha: Karolinum.&amp;lt;/ref&amp;gt;.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== O. H. Mowrer (1907-1982) == &lt;br /&gt;
* orientoval zejména na '''teorii učení, osobnost a chování'''. &lt;br /&gt;
* Vytvořil '''dvoufaktorovou teorii učení''': rozlišoval dva typy učení, a to '''1. učení znakové''' a '''2. učení, které se uplatňuje při řešení problémů''' (=instrumentální podmiňování). Každý z těchto typů učení se realizuje mechanismem styčnosti a posilování. &lt;br /&gt;
* Rozlišuje '''''posilování úbytkové''''', kdy dochází k redukci pudu a '''''posilování přírustkové''''', kdy dochází k indukci dalšího pudu. &lt;br /&gt;
* Na základě tohoto rozdělení rozlišuje dvě základní motivační proměnné – '''strach z trestu a očekávání odměny'''. &lt;br /&gt;
* Vývoj osobnosti obohatil o vysvětlení vzniku ''libých a nelibých podnětů''. Má za to, že podněty, které byly v životě spojeny s libými pocity, se v dalším stávají signály vzbuzující libé emoce a naopak. &lt;br /&gt;
* Vytvořil teorii '''strachu''', kterou chápe jako podmíněnou bolest&amp;lt;ref&amp;gt;Hoskovec, J., Nakonečný, M., &amp;amp; Sedláková, M. (2002). Psychologie XX. století: některé významné směry a školy. Praha: Karolinum.&amp;lt;/ref&amp;gt;.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Odkazy ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Reference ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&amp;lt;references /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Použitá literatura ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* Greenwood, J. D. (2015). A conceptual history of psychology: exploring the tangled web. Cambridge University Press.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[Kategorie: Dějiny psychologie|*]]&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Karel.Malimanek</name></author>
		
	</entry>
</feed>