<?xml version="1.0"?>
<feed xmlns="http://www.w3.org/2005/Atom" xml:lang="cs">
	<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?action=history&amp;feed=atom&amp;title=William_James</id>
	<title>William James - Historie editací</title>
	<link rel="self" type="application/atom+xml" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?action=history&amp;feed=atom&amp;title=William_James"/>
	<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=William_James&amp;action=history"/>
	<updated>2026-04-05T20:54:49Z</updated>
	<subtitle>Historie editací této stránky</subtitle>
	<generator>MediaWiki 1.33.0</generator>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=William_James&amp;diff=20824&amp;oldid=prev</id>
		<title>Husokachna: /* Dílo */</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=William_James&amp;diff=20824&amp;oldid=prev"/>
		<updated>2015-06-19T13:44:31Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;&lt;span dir=&quot;auto&quot;&gt;&lt;span class=&quot;autocomment&quot;&gt;Dílo&lt;/span&gt;&lt;/span&gt;&lt;/p&gt;
&lt;table class=&quot;diff diff-contentalign-left&quot; data-mw=&quot;interface&quot;&gt;
				&lt;col class=&quot;diff-marker&quot; /&gt;
				&lt;col class=&quot;diff-content&quot; /&gt;
				&lt;col class=&quot;diff-marker&quot; /&gt;
				&lt;col class=&quot;diff-content&quot; /&gt;
				&lt;tr class=&quot;diff-title&quot; lang=&quot;cs&quot;&gt;
				&lt;td colspan=&quot;2&quot; style=&quot;background-color: #fff; color: #222; text-align: center;&quot;&gt;← Starší verze&lt;/td&gt;
				&lt;td colspan=&quot;2&quot; style=&quot;background-color: #fff; color: #222; text-align: center;&quot;&gt;Verze z 19. 6. 2015, 13:44&lt;/td&gt;
				&lt;/tr&gt;&lt;tr&gt;&lt;td colspan=&quot;2&quot; class=&quot;diff-lineno&quot; id=&quot;mw-diff-left-l7&quot; &gt;Řádek 7:&lt;/td&gt;
&lt;td colspan=&quot;2&quot; class=&quot;diff-lineno&quot;&gt;Řádek 7:&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;== Dílo ==&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;== Dílo ==&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt;−&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #ffe49c; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;Jamesovy dvousvazkové &amp;quot;Principy psychologie&amp;quot; dnes patří do zlatého fondu psychologické literatury. Smlouvu o jejich napsání uzavřel s nakladatelem v roce 1878 a jejich sepsání mu trvalo 12 let.&amp;lt;ref name=&amp;quot;plhakova&amp;quot;&amp;gt;Plháková Alena. (2006). &amp;lt;i&amp;gt;Dějiny psychologie&amp;lt;/i&amp;gt;. (Vyd. 1., 328 s.) Praha: Grada.&amp;lt;/ref&amp;gt; Na začátku tohoto díla James definuje psychologii jako &amp;quot;''vědu o mentálním životě, a to jak o jeho fenoménech, tak i o jeho podmínkách''.&amp;quot; &amp;lt;ref name=&amp;quot;principles&amp;quot;&amp;gt;James, W. (2004). &amp;lt;i&amp;gt;The Principles of Psychology (Volume 1 of 2)&amp;lt;/i&amp;gt;. Digireads. com Publishing.&amp;lt;/ref&amp;gt; V Principech psychologie se věnuje tématům jako [[vědomí]], [[pozornost]], &lt;del class=&quot;diffchange diffchange-inline&quot;&gt;návaky&lt;/del&gt;, [[instinkt|instinkty]] či [[Vůle|vůli]].&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt;+&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #a3d3ff; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;Jamesovy dvousvazkové &amp;quot;Principy psychologie&amp;quot; dnes patří do zlatého fondu psychologické literatury. Smlouvu o jejich napsání uzavřel s nakladatelem v roce 1878 a jejich sepsání mu trvalo 12 let.&amp;lt;ref name=&amp;quot;plhakova&amp;quot;&amp;gt;Plháková Alena. (2006). &amp;lt;i&amp;gt;Dějiny psychologie&amp;lt;/i&amp;gt;. (Vyd. 1., 328 s.) Praha: Grada.&amp;lt;/ref&amp;gt; Na začátku tohoto díla James definuje psychologii jako &amp;quot;''vědu o mentálním životě, a to jak o jeho fenoménech, tak i o jeho podmínkách''.&amp;quot; &amp;lt;ref name=&amp;quot;principles&amp;quot;&amp;gt;James, W. (2004). &amp;lt;i&amp;gt;The Principles of Psychology (Volume 1 of 2)&amp;lt;/i&amp;gt;. Digireads. com Publishing.&amp;lt;/ref&amp;gt; V Principech psychologie se věnuje tématům jako [[vědomí]], [[pozornost]], &lt;ins class=&quot;diffchange diffchange-inline&quot;&gt;návyky&lt;/ins&gt;, [[instinkt|instinkty]] či [[Vůle|vůli]].&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;=== James-Langeova teorie emocí ===&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;=== James-Langeova teorie emocí ===&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;/table&gt;</summary>
		<author><name>Husokachna</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=William_James&amp;diff=20823&amp;oldid=prev</id>
		<title>Husokachna v 19. 6. 2015, 13:43</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=William_James&amp;diff=20823&amp;oldid=prev"/>
		<updated>2015-06-19T13:43:54Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;&lt;/p&gt;
&lt;table class=&quot;diff diff-contentalign-left&quot; data-mw=&quot;interface&quot;&gt;
				&lt;col class=&quot;diff-marker&quot; /&gt;
				&lt;col class=&quot;diff-content&quot; /&gt;
				&lt;col class=&quot;diff-marker&quot; /&gt;
				&lt;col class=&quot;diff-content&quot; /&gt;
				&lt;tr class=&quot;diff-title&quot; lang=&quot;cs&quot;&gt;
				&lt;td colspan=&quot;2&quot; style=&quot;background-color: #fff; color: #222; text-align: center;&quot;&gt;← Starší verze&lt;/td&gt;
				&lt;td colspan=&quot;2&quot; style=&quot;background-color: #fff; color: #222; text-align: center;&quot;&gt;Verze z 19. 6. 2015, 13:43&lt;/td&gt;
				&lt;/tr&gt;&lt;tr&gt;&lt;td colspan=&quot;2&quot; class=&quot;diff-lineno&quot; id=&quot;mw-diff-left-l1&quot; &gt;Řádek 1:&lt;/td&gt;
&lt;td colspan=&quot;2&quot; class=&quot;diff-lineno&quot;&gt;Řádek 1:&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt;−&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #ffe49c; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;'''William James''' (1842 New York, USA – 1910 New Hampshire, USA) byl americký psycholog, jeden ze zakladatelů vědecké a empirické [[psychologie]], autor vlivných knih &lt;del class=&quot;diffchange diffchange-inline&quot;&gt;o mystice, &lt;/del&gt;o psychologii náboženství a filosofii výchovy a významný představitel &lt;del class=&quot;diffchange diffchange-inline&quot;&gt;pragmatické filosofie&lt;/del&gt;.  &lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt;+&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #a3d3ff; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;'''William James''' (1842 New York, USA – 1910 New Hampshire, USA) byl americký psycholog, jeden ze zakladatelů vědecké a empirické [[psychologie]], autor vlivných knih o psychologii náboženství a filosofii výchovy a významný představitel &lt;ins class=&quot;diffchange diffchange-inline&quot;&gt;pragmatismu&lt;/ins&gt;.  &lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;* Jamesův psychologický přístup byl nazván jako [[funkcionalismus]] a je definován jako studium operací mysli sloužících k adaptaci organismus na okolní prostředí a fungování v něm.&amp;lt;ref&amp;gt;Nolen-Hoeksema Susan. (2012). &amp;lt;i&amp;gt;Psychologie Atkinsonové a Hilgarda&amp;lt;/i&amp;gt;. (Vyd. 3., přeprac., 884 s.) Praha: Portál.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;* Jamesův psychologický přístup byl nazván jako [[funkcionalismus]] a je definován jako studium operací mysli sloužících k adaptaci organismus na okolní prostředí a fungování v něm.&amp;lt;ref&amp;gt;Nolen-Hoeksema Susan. (2012). &amp;lt;i&amp;gt;Psychologie Atkinsonové a Hilgarda&amp;lt;/i&amp;gt;. (Vyd. 3., přeprac., 884 s.) Praha: Portál.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;== Život ==&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;== Život ==&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;James se narodil jako nejstarší z pěti dětí v dobře situované americké rodině. Stejně jako jeho pět velmi nadaných sourozenců – dostal vynikající vzdělání, několikrát navštívil Evropu a naučil se řadu jazyků. Jeho bratr Henry James se stal úspěšným spisovatelem.&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;James se narodil jako nejstarší z pěti dětí v dobře situované americké rodině. Stejně jako jeho pět velmi nadaných sourozenců – dostal vynikající vzdělání, několikrát navštívil Evropu a naučil se řadu jazyků. Jeho bratr Henry James se stal úspěšným spisovatelem.&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt;−&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #ffe49c; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;Od &lt;del class=&quot;diffchange diffchange-inline&quot;&gt;roku 1864 &lt;/del&gt;studoval medicínu na Harvardově univerzitě, kde pak také působil až do dvé smrti (1910). V roce 1867–1868, když se léčil z depresí v Německu, objevil psychologii [[Hermann Helmholtz|Hermanna Helmholtze]] a Freudova učitele [[Pierre Janet|Pierre Janeta]]. Po promoci (1869) se stal asistentem lékařství na Harvardově univerzitě, ale od roku 1876 se už věnoval pouze psychologii (profesorem 1885) a od roku 1897 se stal tamtéž profesorem filosofie.&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt;+&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #a3d3ff; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;Od &lt;ins class=&quot;diffchange diffchange-inline&quot;&gt;60. let 19. století &lt;/ins&gt;studoval medicínu na Harvardově univerzitě, kde pak také působil až do dvé smrti (1910). V roce 1867–1868, když se léčil z depresí v Německu, objevil psychologii [[Hermann Helmholtz|Hermanna Helmholtze]] a Freudova učitele [[Pierre Janet|Pierre Janeta]]. Po promoci (1869) se stal asistentem lékařství na Harvardově univerzitě, ale od roku 1876 se už věnoval pouze psychologii (profesorem 1885) a od roku 1897 se stal tamtéž profesorem filosofie.&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;== Dílo ==&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;== Dílo ==&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt;−&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #ffe49c; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;Jamesovy dvousvazkové &amp;quot;Principy psychologie&amp;quot; dnes patří do zlatého fondu psychologické literatury. Smlouvu o jejich napsání uzavřel s nakladatelem v roce 1878 a jejich sepsání mu trvalo 12 let.&amp;lt;ref&amp;gt;Plháková Alena. (2006). &amp;lt;i&amp;gt;Dějiny psychologie&amp;lt;/i&amp;gt;. (Vyd. 1., 328 s.) Praha: Grada.&amp;lt;/ref&amp;gt; Na začátku tohoto díla James definuje psychologii jako &amp;quot;''vědu o mentálním životě, a to jak o jeho fenoménech, tak i o jeho podmínkách''.&amp;quot; &amp;lt;ref name=&amp;quot;principles&amp;quot;&amp;gt;James, W. (2004). &amp;lt;i&amp;gt;The Principles of Psychology (Volume 1 of 2)&amp;lt;/i&amp;gt;. Digireads. com Publishing.&amp;lt;/ref&amp;gt; V Principech psychologie se věnuje tématům jako [[vědomí]], [[pozornost]], návaky, [[instinkt|instinkty]] či [[Vůle|vůli]].&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt;+&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #a3d3ff; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;Jamesovy dvousvazkové &amp;quot;Principy psychologie&amp;quot; dnes patří do zlatého fondu psychologické literatury. Smlouvu o jejich napsání uzavřel s nakladatelem v roce 1878 a jejich sepsání mu trvalo 12 let.&amp;lt;ref &lt;ins class=&quot;diffchange diffchange-inline&quot;&gt;name=&amp;quot;plhakova&amp;quot;&lt;/ins&gt;&amp;gt;Plháková Alena. (2006). &amp;lt;i&amp;gt;Dějiny psychologie&amp;lt;/i&amp;gt;. (Vyd. 1., 328 s.) Praha: Grada.&amp;lt;/ref&amp;gt; Na začátku tohoto díla James definuje psychologii jako &amp;quot;''vědu o mentálním životě, a to jak o jeho fenoménech, tak i o jeho podmínkách''.&amp;quot; &amp;lt;ref name=&amp;quot;principles&amp;quot;&amp;gt;James, W. (2004). &amp;lt;i&amp;gt;The Principles of Psychology (Volume 1 of 2)&amp;lt;/i&amp;gt;. Digireads. com Publishing.&amp;lt;/ref&amp;gt; V Principech psychologie se věnuje tématům jako [[vědomí]], [[pozornost]], návaky, [[instinkt|instinkty]] či [[Vůle|vůli]].&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td colspan=&quot;2&quot;&gt; &lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt;+&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #a3d3ff; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt; &lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td colspan=&quot;2&quot;&gt; &lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt;+&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #a3d3ff; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;&lt;ins class=&quot;diffchange diffchange-inline&quot;&gt;=== James-Langeova teorie emocí ===&lt;/ins&gt;&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td colspan=&quot;2&quot;&gt; &lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt;+&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #a3d3ff; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;&lt;ins class=&quot;diffchange diffchange-inline&quot;&gt;James rozvinul originální teorii emocí, kterou ve stejný čas formuloval podobně dánský fyziolog [[Carl G. Lange]]. Její podstatou je předpoklad, že citové zážitky jsou odezvou na tělesné změny vyvolané emocionálně významnými podněty. Nejprve tedy vzniká fyziologická reakce, poté následuje citový prožitek&amp;lt;ref name=&amp;quot;plhakova&amp;quot; /&amp;gt;. Jamesův často citovaný příklad je následující: po spatření medvěda se nebojíme a běžíme, nýbrž po spatření medvěda se rozběhneme a v důsledku této akce se bojíme medvěda. V české psychologické literatuře je hojně citován vysvěltující výrok: &amp;quot;''jsme smutní, protože pláčeme.''&amp;quot;&amp;lt;ref name=&amp;quot;plhakova&amp;quot; /&amp;gt;&lt;/ins&gt;&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;=== Jamesovo pojetí vůle ===&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;=== Jamesovo pojetí vůle ===&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt;−&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #ffe49c; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;James začíná kapitolu o vůli v druhém díle Principů Psychologie slovy: „''Touhá, přání a vůle, to jsou stavy mysli, které každý zná, ale žádná definice je nedokáže vysvětlit jasně.''“&amp;lt;ref name=&amp;quot;principles&amp;quot; /&amp;gt;&lt;del class=&quot;diffchange diffchange-inline&quot;&gt;. Trefně tak komentuje těžkost definování vůle&lt;/del&gt;. James ve svém základním díle přináší jako jeden z prvních teoretiků psychologický konstrukt vůle. V první řadě &lt;del class=&quot;diffchange diffchange-inline&quot;&gt;totiž &lt;/del&gt;pojímá vůli jako vztah mezi vlastním já (Self) a stavem mysli, ne jako vztah mezi já a mimomentálními jevy, jak vyplývalo z filosofické tradice&amp;lt;ref name=&amp;quot;principles&amp;quot; /&amp;gt;. Podle Brichcína byla vůle''analyzována jako dynamický faktor, spíše než statická vlastnost nebo schopnost.''“&amp;lt;ref&amp;gt;Brichcín Milan. (1999). &amp;lt;i&amp;gt;Vůle a sebekontrola. Teorie, metody, experimenty&amp;lt;/i&amp;gt;. (1. vyd., 423 s.) Praha: Karolinum.&amp;lt;/ref&amp;gt; James pojímá vůli jako ideomotorickou aktivitu, akt, jež je zakončen fyzickým úkonem. Tak autor nereflektuje zcela uplatnění vůle, které může mít pouze mentální charakter bez zjevného kinestetického efektu. William James tvrdí, že „''když chceme vykonat určitý chtěný akt, musíme mít přítomnou mentální koncepci z paměťových obrazů toho, co chceme vykonat.''“&amp;lt;ref name=&amp;quot;principles&amp;quot; /&amp;gt;. Mimo výše uvedené James přináší ještě několik stále aktuálních poznatků k dynamice uplatnění vůle:&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt;+&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #a3d3ff; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;James začíná kapitolu o vůli v druhém díle Principů Psychologie slovy: „''Touhá, přání a vůle, to jsou stavy mysli, které každý zná, ale žádná definice je nedokáže vysvětlit jasně.''“&amp;lt;ref name=&amp;quot;principles&amp;quot; /&amp;gt;. James &lt;ins class=&quot;diffchange diffchange-inline&quot;&gt;pak &lt;/ins&gt;ve svém základním díle přináší jako jeden z prvních teoretiků psychologický konstrukt vůle. V první řadě pojímá vůli jako vztah mezi vlastním já (Self) a stavem mysli, ne jako vztah mezi já a mimomentálními jevy, jak vyplývalo z filosofické tradice&amp;lt;ref name=&amp;quot;principles&amp;quot; /&amp;gt;. Podle Brichcína byla vůle &lt;ins class=&quot;diffchange diffchange-inline&quot;&gt;u Jamese&lt;/ins&gt;''analyzována jako dynamický faktor, spíše než statická vlastnost nebo schopnost.''“&amp;lt;ref&amp;gt;Brichcín Milan. (1999). &amp;lt;i&amp;gt;Vůle a sebekontrola. Teorie, metody, experimenty&amp;lt;/i&amp;gt;. (1. vyd., 423 s.) Praha: Karolinum.&amp;lt;/ref&amp;gt; James pojímá vůli jako ideomotorickou aktivitu, akt, jež je zakončen fyzickým úkonem. Tak autor nereflektuje zcela uplatnění vůle, které může mít pouze mentální charakter bez zjevného kinestetického efektu. William James tvrdí, že „''když chceme vykonat určitý chtěný akt, musíme mít přítomnou mentální koncepci z paměťových obrazů toho, co chceme vykonat.''“&amp;lt;ref name=&amp;quot;principles&amp;quot; /&amp;gt;. Mimo výše uvedené James přináší ještě několik stále aktuálních poznatků k dynamice uplatnění vůle:&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;# Úsilí o pozornost je základním fenoménem vůle.  &lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;# Úsilí o pozornost je základním fenoménem vůle.  &lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt;−&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #ffe49c; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;# Vůle se uplatňuje v situacích, kdy se v mysli objeví &lt;del class=&quot;diffchange diffchange-inline&quot;&gt;antagonistické &lt;/del&gt;tendence.&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt;+&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #a3d3ff; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;# Vůle se uplatňuje v situacích, kdy se v mysli objeví &lt;ins class=&quot;diffchange diffchange-inline&quot;&gt;protikladné &lt;/ins&gt;tendence.&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;# Vůle se uplatňuje v situacích, kdy se rozhoduje o tom, jestli jednání bude určeno instinktivními (zejm. pudovými) či neinstinktivními (např. hodnoty, morálka) složkami osobnosti.“&amp;lt;ref name=&amp;quot;principles&amp;quot; /&amp;gt;.&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;# Vůle se uplatňuje v situacích, kdy se rozhoduje o tom, jestli jednání bude určeno instinktivními (zejm. pudovými) či neinstinktivními (např. hodnoty, morálka) složkami osobnosti.“&amp;lt;ref name=&amp;quot;principles&amp;quot; /&amp;gt;.&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;== Odkazy ==&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;== Odkazy ==&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;&amp;lt;references/&amp;gt;&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;&amp;lt;references/&amp;gt;&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td colspan=&quot;2&quot;&gt; &lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt;+&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #a3d3ff; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;&lt;ins style=&quot;font-weight: bold; text-decoration: none;&quot;&gt;&lt;/ins&gt;&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td colspan=&quot;2&quot;&gt; &lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt;+&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #a3d3ff; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;&lt;ins style=&quot;font-weight: bold; text-decoration: none;&quot;&gt;=== Související články ===&lt;/ins&gt;&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td colspan=&quot;2&quot;&gt; &lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt;+&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #a3d3ff; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;&lt;ins style=&quot;font-weight: bold; text-decoration: none;&quot;&gt;* [[Funkcionalismus]]&lt;/ins&gt;&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td colspan=&quot;2&quot;&gt; &lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt;+&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #a3d3ff; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;&lt;ins style=&quot;font-weight: bold; text-decoration: none;&quot;&gt;* [[Sigmund Freud]]&lt;/ins&gt;&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td colspan=&quot;2&quot;&gt; &lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt;+&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #a3d3ff; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;&lt;ins style=&quot;font-weight: bold; text-decoration: none;&quot;&gt;* [[Pragmatismus]]&lt;/ins&gt;&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td colspan=&quot;2&quot;&gt; &lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt;+&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #a3d3ff; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;&lt;ins style=&quot;font-weight: bold; text-decoration: none;&quot;&gt;* [[Emoce]]&lt;/ins&gt;&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td colspan=&quot;2&quot;&gt; &lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt;+&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #a3d3ff; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;&lt;ins style=&quot;font-weight: bold; text-decoration: none;&quot;&gt;&lt;/ins&gt;&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td colspan=&quot;2&quot;&gt; &lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt;+&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #a3d3ff; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;&lt;ins style=&quot;font-weight: bold; text-decoration: none;&quot;&gt;=== Klíčová slova ===&lt;/ins&gt;&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td colspan=&quot;2&quot;&gt; &lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt;+&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #a3d3ff; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;&lt;ins style=&quot;font-weight: bold; text-decoration: none;&quot;&gt;James, psychologie, zakladatel, funkcionalismus, principy psychologie&lt;/ins&gt;&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td colspan=&quot;2&quot;&gt; &lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt;+&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #a3d3ff; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;&lt;ins style=&quot;font-weight: bold; text-decoration: none;&quot;&gt;&lt;/ins&gt;&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td colspan=&quot;2&quot;&gt; &lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt;+&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #a3d3ff; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;&lt;ins style=&quot;font-weight: bold; text-decoration: none;&quot;&gt;[[Kategorie: Dějiny psychologie]]&lt;/ins&gt;&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;/table&gt;</summary>
		<author><name>Husokachna</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=William_James&amp;diff=20822&amp;oldid=prev</id>
		<title>Husokachna v 19. 6. 2015, 13:19</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=William_James&amp;diff=20822&amp;oldid=prev"/>
		<updated>2015-06-19T13:19:23Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;&lt;/p&gt;
&lt;table class=&quot;diff diff-contentalign-left&quot; data-mw=&quot;interface&quot;&gt;
				&lt;col class=&quot;diff-marker&quot; /&gt;
				&lt;col class=&quot;diff-content&quot; /&gt;
				&lt;col class=&quot;diff-marker&quot; /&gt;
				&lt;col class=&quot;diff-content&quot; /&gt;
				&lt;tr class=&quot;diff-title&quot; lang=&quot;cs&quot;&gt;
				&lt;td colspan=&quot;2&quot; style=&quot;background-color: #fff; color: #222; text-align: center;&quot;&gt;← Starší verze&lt;/td&gt;
				&lt;td colspan=&quot;2&quot; style=&quot;background-color: #fff; color: #222; text-align: center;&quot;&gt;Verze z 19. 6. 2015, 13:19&lt;/td&gt;
				&lt;/tr&gt;&lt;tr&gt;&lt;td colspan=&quot;2&quot; class=&quot;diff-lineno&quot; id=&quot;mw-diff-left-l7&quot; &gt;Řádek 7:&lt;/td&gt;
&lt;td colspan=&quot;2&quot; class=&quot;diff-lineno&quot;&gt;Řádek 7:&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;== Dílo ==&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;== Dílo ==&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt;−&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #ffe49c; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;Jamesovy dvousvazkové &amp;quot;Principy psychologie&amp;quot; dnes patří do zlatého fondu psychologické literatury. Smlouvu o jejich napsání uzavřel s nakladatelem v roce 1878 a jejich sepsání mu trvalo 12 let.&amp;lt;ref&amp;gt;Plháková Alena. (2006). &amp;lt;i&amp;gt;Dějiny psychologie&amp;lt;/i&amp;gt;. (Vyd. 1., 328 s.) Praha: Grada.&amp;lt;/ref&amp;gt; Na začátku tohoto díla James definuje psychologii jako &amp;quot;''vědu o mentálním životě, a to jak o jeho fenoménech, tak i o jeho podmínkách''.&amp;quot; &amp;lt;ref&amp;gt;James, W. (2004). &amp;lt;i&amp;gt;The Principles of Psychology (Volume 1 of 2)&amp;lt;/i&amp;gt;. Digireads. com Publishing.&amp;lt;/ref&amp;gt; V Principech psychologie se věnuje tématům jako [[vědomí]], [[pozornost]], návaky, [[instinkt|instinkty]] či [[Vůle|vůli]].&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt;+&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #a3d3ff; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;Jamesovy dvousvazkové &amp;quot;Principy psychologie&amp;quot; dnes patří do zlatého fondu psychologické literatury. Smlouvu o jejich napsání uzavřel s nakladatelem v roce 1878 a jejich sepsání mu trvalo 12 let.&amp;lt;ref&amp;gt;Plháková Alena. (2006). &amp;lt;i&amp;gt;Dějiny psychologie&amp;lt;/i&amp;gt;. (Vyd. 1., 328 s.) Praha: Grada.&amp;lt;/ref&amp;gt; Na začátku tohoto díla James definuje psychologii jako &amp;quot;''vědu o mentálním životě, a to jak o jeho fenoménech, tak i o jeho podmínkách''.&amp;quot; &amp;lt;ref &lt;ins class=&quot;diffchange diffchange-inline&quot;&gt;name=&amp;quot;principles&amp;quot;&lt;/ins&gt;&amp;gt;James, W. (2004). &amp;lt;i&amp;gt;The Principles of Psychology (Volume 1 of 2)&amp;lt;/i&amp;gt;. Digireads. com Publishing.&amp;lt;/ref&amp;gt; V Principech psychologie se věnuje tématům jako [[vědomí]], [[pozornost]], návaky, [[instinkt|instinkty]] či [[Vůle|vůli]].&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;=== Jamesovo pojetí vůle ===&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;=== Jamesovo pojetí vůle ===&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt;−&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #ffe49c; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;James začíná kapitolu o vůli v druhém díle Principů Psychologie slovy: „''Touhá, přání a vůle, to jsou stavy mysli, které každý zná, ale žádná definice je nedokáže vysvětlit jasně.''“&amp;lt;ref&lt;del class=&quot;diffchange diffchange-inline&quot;&gt;&amp;gt;James, W. (2004). &amp;lt;i&amp;gt;The Principles of Psychology (Volume 1 of 2)&amp;lt;&lt;/del&gt;/&lt;del class=&quot;diffchange diffchange-inline&quot;&gt;i&amp;gt;. Digireads. com Publishing.&amp;lt;/ref&lt;/del&gt;&amp;gt;. Trefně tak komentuje těžkost definování vůle. James ve svém základním díle přináší jako jeden z prvních teoretiků psychologický konstrukt vůle. V první řadě totiž pojímá vůli jako vztah mezi vlastním já (Self) a stavem mysli, ne jako vztah mezi já a mimomentálními jevy, jak vyplývalo z filosofické tradice&amp;lt;ref&lt;del class=&quot;diffchange diffchange-inline&quot;&gt;&amp;gt;James, W. (2004). &amp;lt;i&amp;gt;The Principles of Psychology (Volume 1 of 2)&amp;lt;&lt;/del&gt;/&lt;del class=&quot;diffchange diffchange-inline&quot;&gt;i&amp;gt;. Digireads. com Publishing.&amp;lt;/ref&lt;/del&gt;&amp;gt;. Podle Brichcína byla vůle''analyzována jako dynamický faktor, spíše než statická vlastnost nebo schopnost.''“&amp;lt;ref&amp;gt;Brichcín Milan. (1999). &amp;lt;i&amp;gt;Vůle a sebekontrola. Teorie, metody, experimenty&amp;lt;/i&amp;gt;. (1. vyd., 423 s.) Praha: Karolinum.&amp;lt;/ref&amp;gt; James pojímá vůli jako ideomotorickou aktivitu, akt, jež je zakončen fyzickým úkonem. Tak autor nereflektuje zcela uplatnění vůle, které může mít pouze mentální charakter bez zjevného kinestetického efektu. William James tvrdí, že „''když chceme vykonat určitý chtěný akt, musíme mít přítomnou mentální koncepci z paměťových obrazů toho, co chceme vykonat.''“&amp;lt;ref&lt;del class=&quot;diffchange diffchange-inline&quot;&gt;&amp;gt;James, W. (2004). &amp;lt;i&amp;gt;The Principles of Psychology (Volume 1 of 2)&amp;lt;/i&amp;gt;. Digireads. com Publishing.&amp;lt;&lt;/del&gt;/&lt;del class=&quot;diffchange diffchange-inline&quot;&gt;ref&lt;/del&gt;&amp;gt;. Mimo výše uvedené James přináší ještě několik stále aktuálních poznatků k dynamice uplatnění vůle:&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt;+&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #a3d3ff; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;James začíná kapitolu o vůli v druhém díle Principů Psychologie slovy: „''Touhá, přání a vůle, to jsou stavy mysli, které každý zná, ale žádná definice je nedokáže vysvětlit jasně.''“&amp;lt;ref &lt;ins class=&quot;diffchange diffchange-inline&quot;&gt;name=&amp;quot;principles&amp;quot; &lt;/ins&gt;/&amp;gt;. Trefně tak komentuje těžkost definování vůle. James ve svém základním díle přináší jako jeden z prvních teoretiků psychologický konstrukt vůle. V první řadě totiž pojímá vůli jako vztah mezi vlastním já (Self) a stavem mysli, ne jako vztah mezi já a mimomentálními jevy, jak vyplývalo z filosofické tradice&amp;lt;ref &lt;ins class=&quot;diffchange diffchange-inline&quot;&gt;name=&amp;quot;principles&amp;quot; &lt;/ins&gt;/&amp;gt;. Podle Brichcína byla vůle''analyzována jako dynamický faktor, spíše než statická vlastnost nebo schopnost.''“&amp;lt;ref&amp;gt;Brichcín Milan. (1999). &amp;lt;i&amp;gt;Vůle a sebekontrola. Teorie, metody, experimenty&amp;lt;/i&amp;gt;. (1. vyd., 423 s.) Praha: Karolinum.&amp;lt;/ref&amp;gt; James pojímá vůli jako ideomotorickou aktivitu, akt, jež je zakončen fyzickým úkonem. Tak autor nereflektuje zcela uplatnění vůle, které může mít pouze mentální charakter bez zjevného kinestetického efektu. William James tvrdí, že „''když chceme vykonat určitý chtěný akt, musíme mít přítomnou mentální koncepci z paměťových obrazů toho, co chceme vykonat.''“&amp;lt;ref &lt;ins class=&quot;diffchange diffchange-inline&quot;&gt;name=&amp;quot;principles&amp;quot; &lt;/ins&gt;/&amp;gt;. Mimo výše uvedené James přináší ještě několik stále aktuálních poznatků k dynamice uplatnění vůle:&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;# Úsilí o pozornost je základním fenoménem vůle.  &lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;# Úsilí o pozornost je základním fenoménem vůle.  &lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;# Vůle se uplatňuje v situacích, kdy se v mysli objeví antagonistické tendence.&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;# Vůle se uplatňuje v situacích, kdy se v mysli objeví antagonistické tendence.&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt;−&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #ffe49c; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;# Vůle se uplatňuje v situacích, kdy se rozhoduje o tom, jestli jednání bude určeno instinktivními (zejm. pudovými) či neinstinktivními (např. hodnoty, morálka) složkami osobnosti.“&amp;lt;ref&lt;del class=&quot;diffchange diffchange-inline&quot;&gt;&amp;gt;James, W. (2004). &amp;lt;i&amp;gt;The Principles of Psychology (Volume 1 of 2)&amp;lt;&lt;/del&gt;/&lt;del class=&quot;diffchange diffchange-inline&quot;&gt;i&amp;gt;. Digireads. com Publishing.&amp;lt;/ref&lt;/del&gt;&amp;gt;.&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt;+&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #a3d3ff; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;# Vůle se uplatňuje v situacích, kdy se rozhoduje o tom, jestli jednání bude určeno instinktivními (zejm. pudovými) či neinstinktivními (např. hodnoty, morálka) složkami osobnosti.“&amp;lt;ref &lt;ins class=&quot;diffchange diffchange-inline&quot;&gt;name=&amp;quot;principles&amp;quot; &lt;/ins&gt;/&amp;gt;.&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;== Odkazy ==&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;== Odkazy ==&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt;−&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #ffe49c; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;&amp;lt;&lt;del class=&quot;diffchange diffchange-inline&quot;&gt;reference&lt;/del&gt;/&amp;gt;&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt;+&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #a3d3ff; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;&amp;lt;&lt;ins class=&quot;diffchange diffchange-inline&quot;&gt;references&lt;/ins&gt;/&amp;gt;&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;/table&gt;</summary>
		<author><name>Husokachna</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=William_James&amp;diff=20821&amp;oldid=prev</id>
		<title>Husokachna: Založena nová stránka s textem „'''William James''' (1842 New York, USA – 1910 New Hampshire, USA) byl americký psycholog, jeden ze zakladatelů vědecké a empirické psychologie,…“</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=William_James&amp;diff=20821&amp;oldid=prev"/>
		<updated>2015-06-19T13:13:57Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Založena nová stránka s textem „&amp;#039;&amp;#039;&amp;#039;William James&amp;#039;&amp;#039;&amp;#039; (1842 New York, USA – 1910 New Hampshire, USA) byl americký psycholog, jeden ze zakladatelů vědecké a empirické &lt;a href=&quot;/wiki/Psychologie&quot; title=&quot;Psychologie&quot;&gt;psychologie&lt;/a&gt;,…“&lt;/p&gt;
&lt;p&gt;&lt;b&gt;Nová stránka&lt;/b&gt;&lt;/p&gt;&lt;div&gt;'''William James''' (1842 New York, USA – 1910 New Hampshire, USA) byl americký psycholog, jeden ze zakladatelů vědecké a empirické [[psychologie]], autor vlivných knih o mystice, o psychologii náboženství a filosofii výchovy a významný představitel pragmatické filosofie. &lt;br /&gt;
* Jamesův psychologický přístup byl nazván jako [[funkcionalismus]] a je definován jako studium operací mysli sloužících k adaptaci organismus na okolní prostředí a fungování v něm.&amp;lt;ref&amp;gt;Nolen-Hoeksema Susan. (2012). &amp;lt;i&amp;gt;Psychologie Atkinsonové a Hilgarda&amp;lt;/i&amp;gt;. (Vyd. 3., přeprac., 884 s.) Praha: Portál.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Život ==&lt;br /&gt;
James se narodil jako nejstarší z pěti dětí v dobře situované americké rodině. Stejně jako jeho pět velmi nadaných sourozenců – dostal vynikající vzdělání, několikrát navštívil Evropu a naučil se řadu jazyků. Jeho bratr Henry James se stal úspěšným spisovatelem.&lt;br /&gt;
Od roku 1864 studoval medicínu na Harvardově univerzitě, kde pak také působil až do dvé smrti (1910). V roce 1867–1868, když se léčil z depresí v Německu, objevil psychologii [[Hermann Helmholtz|Hermanna Helmholtze]] a Freudova učitele [[Pierre Janet|Pierre Janeta]]. Po promoci (1869) se stal asistentem lékařství na Harvardově univerzitě, ale od roku 1876 se už věnoval pouze psychologii (profesorem 1885) a od roku 1897 se stal tamtéž profesorem filosofie.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Dílo ==&lt;br /&gt;
Jamesovy dvousvazkové &amp;quot;Principy psychologie&amp;quot; dnes patří do zlatého fondu psychologické literatury. Smlouvu o jejich napsání uzavřel s nakladatelem v roce 1878 a jejich sepsání mu trvalo 12 let.&amp;lt;ref&amp;gt;Plháková Alena. (2006). &amp;lt;i&amp;gt;Dějiny psychologie&amp;lt;/i&amp;gt;. (Vyd. 1., 328 s.) Praha: Grada.&amp;lt;/ref&amp;gt; Na začátku tohoto díla James definuje psychologii jako &amp;quot;''vědu o mentálním životě, a to jak o jeho fenoménech, tak i o jeho podmínkách''.&amp;quot; &amp;lt;ref&amp;gt;James, W. (2004). &amp;lt;i&amp;gt;The Principles of Psychology (Volume 1 of 2)&amp;lt;/i&amp;gt;. Digireads. com Publishing.&amp;lt;/ref&amp;gt; V Principech psychologie se věnuje tématům jako [[vědomí]], [[pozornost]], návaky, [[instinkt|instinkty]] či [[Vůle|vůli]].&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Jamesovo pojetí vůle ===&lt;br /&gt;
James začíná kapitolu o vůli v druhém díle Principů Psychologie slovy: „''Touhá, přání a vůle, to jsou stavy mysli, které každý zná, ale žádná definice je nedokáže vysvětlit jasně.''“&amp;lt;ref&amp;gt;James, W. (2004). &amp;lt;i&amp;gt;The Principles of Psychology (Volume 1 of 2)&amp;lt;/i&amp;gt;. Digireads. com Publishing.&amp;lt;/ref&amp;gt;. Trefně tak komentuje těžkost definování vůle. James ve svém základním díle přináší jako jeden z prvních teoretiků psychologický konstrukt vůle. V první řadě totiž pojímá vůli jako vztah mezi vlastním já (Self) a stavem mysli, ne jako vztah mezi já a mimomentálními jevy, jak vyplývalo z filosofické tradice&amp;lt;ref&amp;gt;James, W. (2004). &amp;lt;i&amp;gt;The Principles of Psychology (Volume 1 of 2)&amp;lt;/i&amp;gt;. Digireads. com Publishing.&amp;lt;/ref&amp;gt;. Podle Brichcína byla vůle''analyzována jako dynamický faktor, spíše než statická vlastnost nebo schopnost.''“&amp;lt;ref&amp;gt;Brichcín Milan. (1999). &amp;lt;i&amp;gt;Vůle a sebekontrola. Teorie, metody, experimenty&amp;lt;/i&amp;gt;. (1. vyd., 423 s.) Praha: Karolinum.&amp;lt;/ref&amp;gt; James pojímá vůli jako ideomotorickou aktivitu, akt, jež je zakončen fyzickým úkonem. Tak autor nereflektuje zcela uplatnění vůle, které může mít pouze mentální charakter bez zjevného kinestetického efektu. William James tvrdí, že „''když chceme vykonat určitý chtěný akt, musíme mít přítomnou mentální koncepci z paměťových obrazů toho, co chceme vykonat.''“&amp;lt;ref&amp;gt;James, W. (2004). &amp;lt;i&amp;gt;The Principles of Psychology (Volume 1 of 2)&amp;lt;/i&amp;gt;. Digireads. com Publishing.&amp;lt;/ref&amp;gt;. Mimo výše uvedené James přináší ještě několik stále aktuálních poznatků k dynamice uplatnění vůle:&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
# Úsilí o pozornost je základním fenoménem vůle. &lt;br /&gt;
# Vůle se uplatňuje v situacích, kdy se v mysli objeví antagonistické tendence.&lt;br /&gt;
# Vůle se uplatňuje v situacích, kdy se rozhoduje o tom, jestli jednání bude určeno instinktivními (zejm. pudovými) či neinstinktivními (např. hodnoty, morálka) složkami osobnosti.“&amp;lt;ref&amp;gt;James, W. (2004). &amp;lt;i&amp;gt;The Principles of Psychology (Volume 1 of 2)&amp;lt;/i&amp;gt;. Digireads. com Publishing.&amp;lt;/ref&amp;gt;.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Odkazy ==&lt;br /&gt;
&amp;lt;reference/&amp;gt;&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Husokachna</name></author>
		
	</entry>
</feed>