Apop

Jméno

Apop, v řecké variantě Apofis, je poprvé doložen v textech na přelomu Prvního přechodného období a Střední říše. Význam jména je nejistý - může znamenat "Velký řevem", tj. ten, který působí velký hluk, což by bylo odvozené od egyptských slov aa - "velký" a pep - "řvát" nebo "dělat hluk". Dalším možným slovem, od kterého by mohlo být jméno Apopa odvozené, je egyptské aap, které se objevuje v nápise v jedné hrobce ze Staré říše, a které znamená "koktat" nebo "zadrhávat se". Ve zmíněné hrobce je toto sloveso použito v tom smyslu, že zemřelý bude před bohy v zásvětí mluvit jasně a bez zahdrhávání. Apop by tak mohl být někdo, kdo vyluzuje nesrozumitelné zvuky. V této souvislosti je zajímavé zmínit, že v sedmé hodině knihy Amduat je o Apopovi psáno : " to jeho hlas k němu přivádí bohy".

Ikonografie a sféry vlivu

Apop byl největším nepřítelem slunečního boha Rea a také řádu maat, a tedy také nepřítelem všech bohů i lidí. Ačkoli se nejdná přímo o pesonifikaci chaosu a ne-řádu isfet, byl Apop jeho vykonavatelem. Někdy bývá popisován jako ohromný krokodýl, ale většinou se objevuje jako obrovitý had s tělem stočeným do mnoha smyček. Jeho zobrazení i jeho jméno zapsané v hieroglyfech a doplněné determinativem v jeho podobě vždy zobrazuje tohoto hada přemoženého - často má ve svém tělě zabodnuté nože, chybí mu hlava nebo je rozřezán. Tato opatření byla prováděna v rámci obav z magického působení obrazů a slov, kdy se zobrazené nebo popsané věci mohly stát skutečností. Na některých zobrazeních z jeho těla vykukují lidské hlavy, které symbolizují bytosti, které Apop spolkl, a které jsou po jeho porážce osvobozeny.

Mýty a funkce

První doklady Apopova jména se objevují v První přechodné době a Střední říši, a to především v Textech rakví. Ačkoliv božstva v hadí podobě mívají v Egyptě často ochrannou funkci, Apop ztělesňoval síly chaosu a zla. Jeho hadí podoba mohla být protějškem prapůvodní hadí podoby stvořitele v praoceánu Nu.Podle některých pozdních mýtů se měl Apop zrodit právě už v praocenánu, a to ze slin bohyně Neit, a jeho úmyslem bylo zabránit stvoření světa. Možná je totožný s démonem v hadí podobě, který měl na počátku světa chtít spolknout veškeré pravodstvo, ale nakonec byl přinucen jej opět vyplivnout. Velmi často se objevuje v Nové říši, a to především v tzv. podsvětních knihách, kde každou noc ohrožuje plavbu slunečního boha Rea podsvětní říší útoky na jeho sluneční bárku. Tyto knihy obvykle popisují Apopův útok přemožení, které se většinou odehrává v sedmé nebo dvanácté hodině noci. Apop je přemožen buď samotným Reem, často v podobě kocoura, který Apopovi seká hlavu pod posvátným stromem išed, nebo za pomoci dalších božstev, z bohů například Sutecha nebo Thovta, z bohyní pak např. Eset, Nebthet nebo Selket. Tito bohové vždy nakonec lapili Apopa do sítí. Boje se měli účastnit také zemřelí lidé, plavící se spolu s Reem na jeho bárce.</ref> Podle některých verzí Apop očaroval všechna božstva i lidi na sluneční bárce svým pohledem, výjimku tvořil pouze Sutech, který jej tak mohl proklát svým oštěpem. Po porážce ale vždy Apop znovu ožil, a tento boj mezi řádem maat a neřádem isfet se tak odehrával každou noc. V některých verzích je ovšem sluneční bůh Apopem pozřen, ale následně opět vyvržen, což opět symbolizuje cyklus smrti a znovuzrození. Byl spojován také s nebezpečnými přírodními živly a úkazy, například jeho pohyb měl být příčinou zemětřesení a byl spojován též s nebezpečnými nilskými mělčinami, kde mohly ztroskotat lodě.

Kult

Apop už ze své podstaty nebyl předmětem kultu nebo uctívání, ale můžeme se setkat naopak s prostředky, jejichž pomocé mělo být možné ochránit sebe, Rea, krále, nebo kohokoliv jiného od Apopovy zlé moci. Existují i texty, které měly tohoto hada zneškodnit magicky, tzv. Kniha o přemožení Apopa. V těchto textech jsou často vzýváni nebezpeční a strašliví bohové, aby Apopa zničili, a to včetně jeho jména, stínu, a jeho magické moci, což byly ve starém Egyptě důležité složky každé bytosti. Kromě textů byly při takových rituálech ničeny figurky Apopa, vyrobené z vosku. Tyto rituály jsou doloženy od Nové říše, ale popoulární se stávají především v Ptolemaiovské a Římské době.V pozdějších dobách byl Apop ztotožňován s dalšími démony.