Historický vývoj kryptografie v období světových válek: Porovnání verzí
(Založena nová stránka s textem „==Kryptografie== '''Kryptografií''' se rozumí zpráva, která je jakýmsi způsobem zakódována (zašifrována) do podoby, kterou lze přečíst (rozši…“) |
|||
| Řádek 1: | Řádek 1: | ||
==Kryptografie== | ==Kryptografie== | ||
| − | '''Kryptografií''' se rozumí zpráva, která je jakýmsi způsobem zakódována (zašifrována) do podoby, kterou lze přečíst (rozšifrovat) jen díky speciálnímu šifrovacímu klíči. | + | '''Kryptografií''' se rozumí zpráva, která je jakýmsi způsobem zakódována (zašifrována) do podoby, kterou lze přečíst (rozšifrovat) jen díky speciálnímu [[šifrovacímu klíči]]. |
===Dva cíle=== | ===Dva cíle=== | ||
*zprávu správně zakódovat a bezpečně dopravit adresátovi, který ji následně rozkóduje | *zprávu správně zakódovat a bezpečně dopravit adresátovi, který ji následně rozkóduje | ||
*druhá strana- utajovanou informaci zachytit, rozluštit a využít k vlastnímu prospěchu | *druhá strana- utajovanou informaci zachytit, rozluštit a využít k vlastnímu prospěchu | ||
| + | ===Kryptologie 1. světové války=== | ||
| + | Startem pro rozšíření [[kryptografie]] byl v 1. světové válce byl obrovský nárůst využívání radiové komunikace, kde vyvstala potřeba určité [[informace]] šifrovat. Strana nepřítele se naopak snažila zprávy rozluštit. <ref>ONDŘEJ, Vaverka. <i>Historický vývoj kryptografie v období světových válek</i>.</ref> Nejznámější příklad využití informací, které byly získány pomocí radiového odposlechu je [[Bitva u Tannenbergu]]: | ||
| + | Na východní frontě naopak na počátku konfliktu slavily úspěchy síly Centrálních | ||
| + | mocností. Bitva u Tannenbergu je dobrým příkladem toho, kam může | ||
| + | vést nedůsledné použití kódování při utajované komunikaci. | ||
| + | V průběhu válečných příprav vedení ruského šifrovacího střediska ze strachu | ||
| + | před zrádci ve vlastních řadách pozdrželo přidělování kódových knih jednotlivým | ||
| + | plukům a naivně, spoléhavše na to, že nepřítel neposlouchá, se rozhodlo | ||
| + | prozatím vysílat rozkazy v otevřené řeči [KAHN, 1968, s.622-627]. | ||
| + | Rusové se ihned po vyhlášení války v srpnu 1914 rozhodli zaútočit na ně- | ||
| + | meckou 8. armádu jistící oblast Východního Pruska. Tento úkol měly provést | ||
| + | dvě ruské armády, známé jako Něvská a Narevská, obě velením spadající pod | ||
| + | generála Zilinského. Něvská armáda měla zaútočit s dvoudenním předstihem a | ||
| + | Němce zdržet, zatímco Narevská by od jihu nepříteli odřízla ústupovou cestu na | ||
| + | západ a nakonec by ho dostala do kleští. Ruské jednotky nebyly dosud zvyklé v | ||
| + | masové míře používat rádiové spojení a ještě menší ochotu projevovaly ke kó- | ||
| + | 14 | ||
| + | dování přenášených zpráv. Němci, kteří ruskou komunikaci bedlivě sledovali, | ||
| + | měli dokonce zpočátku dojem, že jde spíše o vskutku ubohý zastírací manévr, | ||
| + | než o reálné rozkazy. Nakonec však uvěřili a vypracovali strategii, podle níž | ||
| + | měla celá 8. armáda zaútočit na dosud se přesouvající Narevskou armádu u vesničky | ||
| + | Tannenberg4 | ||
| + | . Něvskou armádu mělo zdržet jen několik slabých oddílů | ||
| + | jezdectva a domobrany. Ruský postup na jihu byl zpomalen špatným terénem i | ||
| + | nedostatkem zásob a v komunikaci mezi jednotlivými divizemi vládl doslova | ||
| + | chaos. Není tak divu, že se hlavní německé síle podařilo 26.9.1914 zaskočit | ||
| + | Rusy zcela nepřipravené, obklíčit je a během čtyřdenní bitvy zcela zdecimovat | ||
| + | [PIEKALKIEWICZ, 2004, s.272-275].<ref>ONDŘEJ, Vaverka. <i>Historický vývoj kryptografie v období světových válek</i>.</ref> | ||
| + | ==Principy šifer 1. světové války== | ||
| + | |||
| + | |||
| + | ==Reference== | ||
| + | <references/> | ||
Verze z 14. 3. 2016, 10:10
Obsah
Kryptografie
Kryptografií se rozumí zpráva, která je jakýmsi způsobem zakódována (zašifrována) do podoby, kterou lze přečíst (rozšifrovat) jen díky speciálnímu šifrovacímu klíči.
Dva cíle
- zprávu správně zakódovat a bezpečně dopravit adresátovi, který ji následně rozkóduje
- druhá strana- utajovanou informaci zachytit, rozluštit a využít k vlastnímu prospěchu
Kryptologie 1. světové války
Startem pro rozšíření kryptografie byl v 1. světové válce byl obrovský nárůst využívání radiové komunikace, kde vyvstala potřeba určité informace šifrovat. Strana nepřítele se naopak snažila zprávy rozluštit. [1] Nejznámější příklad využití informací, které byly získány pomocí radiového odposlechu je Bitva u Tannenbergu: Na východní frontě naopak na počátku konfliktu slavily úspěchy síly Centrálních mocností. Bitva u Tannenbergu je dobrým příkladem toho, kam může vést nedůsledné použití kódování při utajované komunikaci. V průběhu válečných příprav vedení ruského šifrovacího střediska ze strachu před zrádci ve vlastních řadách pozdrželo přidělování kódových knih jednotlivým plukům a naivně, spoléhavše na to, že nepřítel neposlouchá, se rozhodlo prozatím vysílat rozkazy v otevřené řeči [KAHN, 1968, s.622-627]. Rusové se ihned po vyhlášení války v srpnu 1914 rozhodli zaútočit na ně- meckou 8. armádu jistící oblast Východního Pruska. Tento úkol měly provést dvě ruské armády, známé jako Něvská a Narevská, obě velením spadající pod generála Zilinského. Něvská armáda měla zaútočit s dvoudenním předstihem a Němce zdržet, zatímco Narevská by od jihu nepříteli odřízla ústupovou cestu na západ a nakonec by ho dostala do kleští. Ruské jednotky nebyly dosud zvyklé v masové míře používat rádiové spojení a ještě menší ochotu projevovaly ke kó- 14 dování přenášených zpráv. Němci, kteří ruskou komunikaci bedlivě sledovali, měli dokonce zpočátku dojem, že jde spíše o vskutku ubohý zastírací manévr, než o reálné rozkazy. Nakonec však uvěřili a vypracovali strategii, podle níž měla celá 8. armáda zaútočit na dosud se přesouvající Narevskou armádu u vesničky Tannenberg4 . Něvskou armádu mělo zdržet jen několik slabých oddílů jezdectva a domobrany. Ruský postup na jihu byl zpomalen špatným terénem i nedostatkem zásob a v komunikaci mezi jednotlivými divizemi vládl doslova chaos. Není tak divu, že se hlavní německé síle podařilo 26.9.1914 zaskočit Rusy zcela nepřipravené, obklíčit je a během čtyřdenní bitvy zcela zdecimovat [PIEKALKIEWICZ, 2004, s.272-275].[2]