Pojednejte o vývoji katalogizačních pravidel v České republice: Porovnání verzí

 
(Není zobrazeno 7 mezilehlých verzí od 3 dalších uživatelů.)
Řádek 1: Řádek 1:
'''Českou katalogizační praxi''' v průběhu 20. století významně '''ovlivnily''':
+
Od vytvoření samostatného státu v roce 1918 bylo v České republice vydáno a jmenné zpracování více či méně ovlivnilo '''sedm instrukcí''', které se od sebe výrazně liší, tak, jak se od sebe liší celosvětově známé instrukce, z nichž české instrukce vycházely. <br />
# Pruské instrukce
+
<br />
# Sovětská pravidla
+
'''Českou katalogizační praxi''' v průběhu 20. století významně '''ovlivnily:'''  
# Anglo-americká pravidla
+
* Pruské instrukce
 +
* Sovětské instrukce
 +
* Anglo-americká pravidla
  
'''Vznik republiky'''
+
== Katalogizační pravidla do roku 1950 ==
* '''JAROMÍR BORECKÝ''' (1869-1951) - ředitel Veřejné a univerzitní knihovny v Praze, básník, hudební kritik, orientalista
 
* Pravidla katalogu základního (1925) - silně závislá na Pruské instrukci (1899)
 
* Používala se do 50. Let 20. století
 
  
'''Další předválečná pravidla'''
+
=== Pravidla katalogu základního ===
*'''ZDENĚK VÁCLAV TOBOLKA''' (1874-1951) - ředitel knihovny Národního shromáždění
+
* Oficiální instrukcí v období celé předmnichovské republiky a dále až do roku 1950 byla '''Pravidla katalogu základního''' (lístkového abecedního seznamu jmenného) s dodatkem o popisu spisů drobných vydaná v roce '''1925'''.
* Jeho pravidla vycházela z potřeb instituce
+
* Pravidla vypracoval ředitel Veřejné a univerzitní knihovny v Praze (dnešní Národní knihovny ČR) '''Jaromír Borecký'''.
* „Pravidla, jimiž se řídí budování abecedního seznamu jmenného“
+
* '''Pravidla vznikala v době silného německého vlivu na české knihovnictví''' a je logické, že jsou silně závislá na pruské katalogizační instrukci z roku 1899.
* Pravidla poměrně jednoduchá - v některých veřejných knihovnách
+
* Borecký ve svých pravidlech nabádá k dodržování jednoty a zásad vnější formy, zejména odmítá zaměňování jmenného a věcného principu (právě nedodržování jednoty popisu vytýká Z. V. Tobolkovi)
* '''LADISLAV JAN ŽIVNÝ''' (1872-1949) - teoretik, práce orientoval na anglo-americké přístupy; uvedl jako první zásady pro popis pod korporativním autorem
+
* Jsou poměrně rozsáhlá: pravidla zabírají 93 stran, 100 paragrafů
  
'''Po válce'''
+
=== Pravidla, jimiž se řídí budování abecedního seznamu jmenného ===
* 1950 – „Prozatímní pravidla abecedního jmenného seznamu“
+
* Vyšla v roce '''1921'''  
* Kolektivní dílo (JAROSLAV DRTINA, 1908-1967) - odpoutání od pruské instrukce
+
* Autorem pravidel byl '''Zdeněk V. Tobolka''', tehdejší ředitel knihovny Národního shromáždění (dnešní Parlamentní knihovny) a pravidla vycházela především z potřeb této instituce.
* Pravidla poměrně stručná, určitý vliv ještě anglo-americký (sovětská nebyla dokončena)
+
* Počítalo se však i s jejich uplatněním ve všech administrativních knihovnách, které měly společně vytvářet souborný katalog.
* Nepostihovala speciální druhy dokumentů, velkým knihovnám nevyhovovala
+
* Díky své jednoduchosti '''našla pravidla širší uplatnění v řadě veřejných knihoven'''.
 +
* Jsou poměrně rozsáhlá: rozdělena do 76 paragrafů a jsou doplněna o zvláštní kapitolu „'''Popis map'''“
  
'''Pravidla jmenného katalogu'''
+
== Situace po roce 1948 ==
* '''MIROSLAV NÁDVORNÍK''' (1921-1989)
 
* Orientace na Sovětská pravidla
 
* 1. Vyd. 1959- dopracování Prozatímních pravidel
 
* Určena velkým a středním knihovnám
 
* 1960 - Pravidla jmenného katalogu pro střední a menší knihovny
 
* 1972 - Pravidla jmenného záznamu speciálních dokumentů a analytického popis
 
  
'''ČSN'''
+
=== Prozatímní pravidla abecedního jmenného seznamu ===
* ČSN - 01 0195 Bibliografický a katalogizační záznam, schválena 6. 10. 1964, s účinností od 1. 4. 1965
+
* Po roce 1948 vznikla potřeba vydání nových pravidel.
* Norma měla být závazná – účel – sjednocení katalogizační praxe
+
* Důvody byly věcné (existující instrukce již byly zastaralé), ale také ideologické - '''knihovník se stává aktivním politicko-výchovným pracovníkem a propagátorem hodnotné literatury''' uložené v knihovně, podle sovětského vzoru byla pravidla třeba zrevidovat.
* Norma vycházela z Nádvorníkových pravidel
+
* V této atmosféře vycházejí v roce 1950 '''Prozatímní pravidla abecedního jmenného seznamu'''.
* Vliv Pařížské konference
+
* Instrukce se snažila odpoutat od vlivu pruské instrukce a autoři hledali inspiraci mimo sféru jejího vlivu. Sovětská pravidla nebyla v době přípravy Prozatímních pravidel dokončena, další alternativou (která zpočátku ovlivnila i sovětská pravidla) byla pravidla anglo-americká.
* Přesto četné rozdíly mezi knihovnami (neexistovala směna záznamů)
+
* Prozatímní instrukce měla pouze dočasný charakter a byla velmi stručná, velkým knihovnám nevyhovovala a kromě hudebnin nepostihovala speciální dokumenty.
 +
* Bylo to kolektivní dílo (předešlé pravidla vytvořili jednotlivci)
  
'''2. Vyd. Pravidel jmenného katalogu'''
+
== Rok 1952 a 1959 ==
* 1969
 
* Pařížské principy, zejména – korporace v záhlaví
 
* Používány do konce 80. Let 20. stol.
 
  
'''ISBD'''
+
=== Jednotný katalogisační předpis pro literární službu ===
* Neodrazila se v Nádvorníkových pravidlech
+
* Absence návodu pro zpracování speciálních dokumentů (viz Prozatimní pravidla abecedního jmenného seznamu) a počátek rozdělení knihovnictví a dokumentace vedly v roce '''1952''' ke vzniku další instrukce s názvem Jednotný katalogisační předpis pro literární službu
* Experimentálně použita r. 1982, provozně pak od roku 1983 pro záznamy české národní bibliografie
+
* Určené pro odborné (speciální) knihovny a dokumentační pracoviště.
  
'''Transformace'''
+
=== Pravidla jmenného katalogu ===
- 80. Léta - 1993 – počátky automatizace
+
* Českou katalogizační praxi významně ovlivnila na několik desetiletí Pravidla jmenného katalogu, která vznikla v roce '''1959''' dopracováním Prozatímních pravidel
- ASNB-K (Automatizovaný systém české národní knižní bibliografie)
+
* Byla určena velkým a středním knihovnám všech typů.  
- Cíl - tisk sešitů národní bibliografie
+
* Vedoucím autorského kolektivu byl '''Miroslav Nádvorník'''.
- Nebyla to databáze, ale pracovní listy
+
* Pravidla byla věnována kromě popisu knih i popisu speciálních dokumentů.
- Součástí projektu však analýza mezinárodních standardů - ISBD
+
* V rámci celkového politického kontextu není překvapením výraznější '''orientace na sovětská pravidla''', nicméně tým odborníků, který se na tvorbě pravidel podílel, sledoval i ostatní nové trendy v katalogizaci, takže pravidla se v hlavních rysech a zásadách shodovala s výsledky pařížské mezinárodní konference o katalogizaci.
- Záznamy dobře strukturovány => snadná konvertibilita v následných letech
+
* V roce '''1960''' vyšlo zkrácené vydání pravidel pod názvem '''Pravidla jmenného katalogu pro střední a menší knihovny'''.
- Automatizovaný systém zpracování fondů (ASZF) - 1987
 
- Zpracování anglické literatury
 
- Databázová struktura, ISBD
 
- Vzniká základ datové struktury => Obecná datová struktura - 1988
 
- => vzniká formát: „Výměnný formát“ 1989
 
Výměnný formát
 
- Jádrem systému MAKS (Modulární automatizovaný knihovnický systém)
 
- Nadstavba databázového systému CDS/ISIS
 
- MAKS vychází z UNIMARC
 
- Díky MAKS prosazení ISBD ještě předtím, než byla u nás vydána (např. Tisk již ve struktuře ISBD)
 
Revize ČSN 01 0195
 
- Začátek 90. Let - potřeba nových pravidel
 
- Revize vyšla r. 1992 pod názvem „Bibliografický záznam“
 
- Implementace ISBD, svým rozsahem však nemohla nahradit pravidla
 
Nová katalogizační pravidla
 
- Vypracována v průběhu roku 1992
 
- Diskutováno převzetí AACR2R – zamítnuto
 
- Pravidla vycházela z AACR2R, respektovala ISBD, integrovala vše moderní a pozitivní z dalších katalogizačních pravidel domácích i zahraničních
 
- Kolektiv veden doc. HANOU VODIČKOVOU
 
- „Pravidla jmenného popisu“
 
- Měla být vydána r. 1993; fixace na tištěný výstup, malá zkušenost s automatizací, výměnou záznamů apod.
 
Transformace II
 
- 1994-
 
- Závěry diskusí - je nutné se orientovat na mezinárodní výměnu záznamů => pozastavení prací na vlastních pravidlech, nutnost přeložit AACR2R
 
- Rozhodnutí ohledně UNIMARC
 
- 2004 - MARC 21
 
RDA – 2015
 
  
Oficiální instrukcí v období celé předmnichovské republiky a dále až do roku 1950 byla Pravidla katalogu základního s dodatkem o popisu spisů drobných vydaná v roce 1925. Po roce 1948 vznikla potřeba vydání nových pravidel. Důvody byly věcné (existující instrukce již byly zastaralé), ale také ideologické - knihovník se stává aktivním politicko-výchovným pracovníkem a propagátorem hodnotné literatury uložené v knihovně, podle sovětského vzoru. V této atmosféře vycházejí v roce 1950 Prozatímní pravidla abecedního jmenného seznamu. Absence návodu pro zpracování speciálních dokumentů a počátek rozdělení knihovnictví a dokumentace (které se v dalších letech ještě prohloubilo) vedly v roce 1952 ke vzniku další instrukce s názvem Jednotný katalogizační předpis pro literární služ-bu. Českou katalogizační praxi významně ovlivnila na několik desetiletí Pravidla jmenného katalogu, která vznikla v roce 1959 dopracováním Prozatímních pravidel a byla určena velkým a středním knihovnám všech typů.
+
== Do 80. let ==
 +
* 1972 '''Pravidla jmenného záznamu speciálních dokumentů a analytického popisu'''.
  
==Zdroje==
+
=== ČSN 01 0195 Bibliografický (dokumentační) a katalogizační záznam ===
 +
* V 60. letech byly zahájeny práce na vytvoření jednotné československé '''státní normy'''. Zahrnovala všechny druhy dokumentů a jejich popis na úrovni monografické, seriálové i analytické.
 +
* '''Norma byla schválena v roce 1964''' (s účinností od roku 1965).
 +
* Norma měla být závazná a měla tak sjednotit českou katalogizační praxi, která se většinou opírala o Nádvorníkova Pravidla jmenného katalogu. (Pravidla závazná nebyla, proto v jednotlivých knihovnách vznikaly při jejich aplikaci četné rozdíly).
 +
* Pravidla jmenného katalogu a ČSN 01 0195 platily beze změn po několik desetiletí.
 +
 
 +
=== ČSN 01 0188 Tvorba předmětových hesel ===
 +
Norma byla schválena v roce 1982 s úèinností od roku 1983 a v řadě českých knihoven se použžívá (s větššími či
 +
menššími modifikacemi) dodnes.
 +
 +
* Čeští knihovníci měli minimální možnost cestovat a seznámit se s automatizací a výměnou záznamů v zahraničí, neexistovala možnost pravidelně pracovat se zahraničními bázemi dat na magnetických páskách a postupně na CD-ROM.
 +
 
 +
* Bolestná chvíle pro katalogizátory, kdy vidí katalogizační lístek „rozbitý“ do polí a podpolí určitého formátu, jehož strukturu se musí naučit společně s komplikovanými pravidly a obsluhou systému, která je popisována v USA v 60. a v Západní Evropě v 70. letech, nastává u nás relativně pozdě - ve druhé polovině 80. let, po nástupu automatizace, s níž souvisí první etapa transformace českých katalogizačních pravidel.
 +
* Až do této doby zůstala u nás bez odezvy také doporučení ISBD. Výjimkou byla česká národní bibliografie (knihy), kde byla doporučení ISBD experimentálně použita v roce 1982, provozně pak od roku 1983.
 +
 
 +
== Transformace - I. etapa (80. léta-1993, počátky automatizace) ==
 +
 
 +
=== Automatizovaný systém české národní knižní bibliografie (ASNB-K) ===
 +
* Cílem projektu ASNB-K nebyla tvorba databáze s možností vyhledávání, ale '''tisk sešitů národní bibliografie''' (Údaje byly ukládány v textovém editoru do pracovních listů nikoliv do databáze). Údaje v pracovních listech byly natolik dobře strukturovány, že po několika letech mohly být bez větších problémů zkonvertovány do databázové podoby.
 +
* V projektu ASNB-K bylo poprvé použito standardu ISBD.
 +
* Pracovníci českých knihoven pokládali interpunkci, která se začala objevovat v sešitech národní bibliografie od roku 1983, spíše za kuriozitu, než standard hodný následování.
 +
 
 +
=== Automatizovaný systém zpracování fondů (ASZF) ===
 +
* zpracování anglické literatury
 +
* Projekt '''ASZF''' - realizovaný v NK v roce '''1987''' je prvním projektem, kde byla doporučení ISBD cíleně a důsledně promítnuta do databázové struktury.
 +
* Pozornost věnována formátu výstupního zobrazení ale i vstupního uložení dat
 +
 
 +
* V rámci projektu vznik Obecné datové struktury (1988) => nejdříve na ni byli knihovníci naštvaní, a pak ale pochopili že to musí být..
 +
 
 +
* Na Obecnou datovou strukturu navazuje v roce 1989 '''Výměnný formát''' pro bibliografický (dokumentační) a katalogizační záznam, který je jádrem systému MAKS ('''Modulární automatizovaný knihovnický systém'''). MAKS se stal základem pro automatizaci několika stovek českých knihoven.
 +
* Při tvorbě Výměnného formátu vycházeli autoři z formátu UNIMARC. Byla nastolena otázka: UNIMARC či národní formát? Plné využití formátu UNIMARC nebylo možné, protože stávající systém zpočátku umožňoval využití maximálně 99 polí, neumožňoval použití opakovatelných podpolí v rámci polí a indikátorů.
 +
* Prostřednictvím systému MAKS se podařilo doporučení ISBD prosadit poněkud kuriózním způsobem do praxe českých knihoven podstatně dříve, než vyšel v roce 1993 první oficiální překlad.
 +
 
 +
* '''Při přípravě systému MAKS se jasně projevila zastaralost pravidel i normy z šedesátých let a byl nastolen problém nových pravidel'''. Otevřená zůstávala zejména otázka záhlaví, kterou se doporučení ISBD nezabývají.
 +
* Z „velkých“ instrukcí se jevila jako nejpřijatelnější v této době Anglo-americká pravidla, k jejich přijetí jsme však potřebovali teprve dozrát.
 +
* '''Rychlé řešení slibovala revize normy ČSN 01 0195'''. Práce na revizi probíhaly průběžně již řadu let a podíleli se na ní pracovníci českých i slovenských knihoven.
 +
* Na konci 80. let byly práce na revizi normy ukončeny a v roce 1990 byla schválena s účinností od roku 1992. '''Revidovaná norma vyšla pod změněným názvem Bibliografický záznam'''.
 +
* Vzhledem ke svému rozsahu však nemohla nahradit pravidla
 +
 
 +
=== Pravidla jmenného popisu ===
 +
* Nová pravidla vypracována v průběhu roku 1992
 +
* diskutováno převzetí AACR2R - zamítnuto
 +
* pravidla vycházela z AACR2R, respektovala ISBD, integrovala vše moderní a pozitivní z dalších katalogizačncíh pravidel
 +
* kolektiv veden doc. Hanou Vodičkovou
 +
* měla být vydána r. 1993; patrná autorské fixace na tištěný výstup, malá zkušenost s automatizací, apod. => '''nikdy nebyla vydána'''
 +
* měla nahradit Pravidla jmenného katalogu z roku 1959
 +
* Zahraniční cesty pracovníků NK taky ukázaly, že malá země v nesvětovém jazyce nemá šanci přebít katalogizační instrukce podle nichž již byly vytvořeny desítky milionů záznamů => chce-li spolupracovat se zahraničí měli bychom převzít již rozšířenou instrukci
 +
 +
 
 +
 
 +
== Transformace - II. etapa (1994- ) ==
 +
 
 +
* Závěry diskusí - je nutné se orientovat na mezinárodní výměnu záznamů => pozastavení prací na vlastních pravidlech, '''nutnost přeložit AACR2R'''.
 +
* potřeba se věnovat dlouho zanedbávaných souborům autorit
 +
* mezinárodní výměna záznamu – přebíraní a předávání záznamu z OCLC
 +
* vznikla '''pracovní skupina CASLIN''' => '''bude se používat UNIMARC a AACR2R'''
 +
* Český překlad AACR2R vydaný v roce '''1994'''.
 +
* Slovenský překlad formátu UNIMARC (slovenský překlad vydání z roku 1987 vyšel v roce 1994), český překlad vydání z roku 1987 nebyl s ohledem na avizované nové vydání dokončen, český překlad verze z roku 1994 vyšel až v roce 1996
 +
* Český překlad ISBD (G, M, S), ostatní překlady vznikaly postupně.
 +
* Postupně byl přeložen a vydán též UNIMARC/Autority26) a Příručka k AACR2R.
 +
* V roce 2004 přechod na formát MARC 21.
 +
* V roce 2015 přechod z AACR2R na pravidla RDA
 +
 
 +
== Resource Description and Access ==
 +
* Vydána v červnu 2010.
 +
* Nová pravidla byla testována od roku 2011, počínaje rokem 2013 je zavedly knihovny v USA, Kanadě, Velké Británii, Austrálii a Německu. V České republice, kde se implementací RDA zabývá Národní knihovna České republiky, byl přechod na RDA '''zahájen 1. května 2015'''.
 +
* Rozdíl mezi RDA a AACR je strukturální. Pravidla RDA se totiž zakládají na tzv. "Funkčních požadavcích na bibliografické záznamy", resp. Functional Requirements for Bibliographic Records (FRBR).
 +
* Katalogizační pravidla RDA vznikla na základě konference International Conference on the Principles & Future Development of AACR v Torontu v roce 1997, jejímž cílem bylo vytvořit jednotná pravidla uzpůsobená pro použití i mimo angloamerický kulturní okruh a usnadnit tak mezinárodní výměnu bibliografických údajů a dat.
 +
 
 +
==Odkazy==
 
===Reference===
 
===Reference===
<references />
 
  
===Související články===
+
STOKLASOVÁ, Bohdana. Vývoj katalogizačních pravidel v České republice ve 20. století aneb marné vzdorování zahraničním vlivům. Národní knihovna, 1999, roč. 10, č. 2, s. 55-62. Dostupné též z: http://full.nkp.cz/nkkr/pdf/9902/9902055.pdf
 +
 
 +
SLABOCHOVA, Jitka. Vývoj katalogizačníchpravidel v Československu (Česku) ve 20. a 21. století. [Development o f cataloguing rules in the Czechoslovakia (Czech republic) in the 20th and 21st CenturyJ. Praha, 2006-09-08. 47 s., příl. Bakalářská práce. Univerzita Karlova v Praze, Filozofická fakulta, Ústav informačních studií a knihovnictví. Vedoucí diplomové práce PhDr. Barbora Drobíková.
  
 
===Klíčová slova===
 
===Klíčová slova===
 
+
kazalogizační pravidla, Pravidla jmenného katalogu, vývoj pravidel, RDA, AACR2R
 
[[Kategorie:Státnicové otázky UISK]]
 
[[Kategorie:Státnicové otázky UISK]]

Aktuální verze z 27. 12. 2016, 22:53

Od vytvoření samostatného státu v roce 1918 bylo v České republice vydáno a jmenné zpracování více či méně ovlivnilo sedm instrukcí, které se od sebe výrazně liší, tak, jak se od sebe liší celosvětově známé instrukce, z nichž české instrukce vycházely.

Českou katalogizační praxi v průběhu 20. století významně ovlivnily:

  • Pruské instrukce
  • Sovětské instrukce
  • Anglo-americká pravidla

Katalogizační pravidla do roku 1950

Pravidla katalogu základního

  • Oficiální instrukcí v období celé předmnichovské republiky a dále až do roku 1950 byla Pravidla katalogu základního (lístkového abecedního seznamu jmenného) s dodatkem o popisu spisů drobných vydaná v roce 1925.
  • Pravidla vypracoval ředitel Veřejné a univerzitní knihovny v Praze (dnešní Národní knihovny ČR) Jaromír Borecký.
  • Pravidla vznikala v době silného německého vlivu na české knihovnictví a je logické, že jsou silně závislá na pruské katalogizační instrukci z roku 1899.
  • Borecký ve svých pravidlech nabádá k dodržování jednoty a zásad vnější formy, zejména odmítá zaměňování jmenného a věcného principu (právě nedodržování jednoty popisu vytýká Z. V. Tobolkovi)
  • Jsou poměrně rozsáhlá: pravidla zabírají 93 stran, 100 paragrafů

Pravidla, jimiž se řídí budování abecedního seznamu jmenného

  • Vyšla v roce 1921
  • Autorem pravidel byl Zdeněk V. Tobolka, tehdejší ředitel knihovny Národního shromáždění (dnešní Parlamentní knihovny) a pravidla vycházela především z potřeb této instituce.
  • Počítalo se však i s jejich uplatněním ve všech administrativních knihovnách, které měly společně vytvářet souborný katalog.
  • Díky své jednoduchosti našla pravidla širší uplatnění v řadě veřejných knihoven.
  • Jsou poměrně rozsáhlá: rozdělena do 76 paragrafů a jsou doplněna o zvláštní kapitolu „Popis map

Situace po roce 1948

Prozatímní pravidla abecedního jmenného seznamu

  • Po roce 1948 vznikla potřeba vydání nových pravidel.
  • Důvody byly věcné (existující instrukce již byly zastaralé), ale také ideologické - knihovník se stává aktivním politicko-výchovným pracovníkem a propagátorem hodnotné literatury uložené v knihovně, podle sovětského vzoru byla pravidla třeba zrevidovat.
  • V této atmosféře vycházejí v roce 1950 Prozatímní pravidla abecedního jmenného seznamu.
  • Instrukce se snažila odpoutat od vlivu pruské instrukce a autoři hledali inspiraci mimo sféru jejího vlivu. Sovětská pravidla nebyla v době přípravy Prozatímních pravidel dokončena, další alternativou (která zpočátku ovlivnila i sovětská pravidla) byla pravidla anglo-americká.
  • Prozatímní instrukce měla pouze dočasný charakter a byla velmi stručná, velkým knihovnám nevyhovovala a kromě hudebnin nepostihovala speciální dokumenty.
  • Bylo to kolektivní dílo (předešlé pravidla vytvořili jednotlivci)

Rok 1952 a 1959

Jednotný katalogisační předpis pro literární službu

  • Absence návodu pro zpracování speciálních dokumentů (viz Prozatimní pravidla abecedního jmenného seznamu) a počátek rozdělení knihovnictví a dokumentace vedly v roce 1952 ke vzniku další instrukce s názvem Jednotný katalogisační předpis pro literární službu
  • Určené pro odborné (speciální) knihovny a dokumentační pracoviště.

Pravidla jmenného katalogu

  • Českou katalogizační praxi významně ovlivnila na několik desetiletí Pravidla jmenného katalogu, která vznikla v roce 1959 dopracováním Prozatímních pravidel
  • Byla určena velkým a středním knihovnám všech typů.
  • Vedoucím autorského kolektivu byl Miroslav Nádvorník.
  • Pravidla byla věnována kromě popisu knih i popisu speciálních dokumentů.
  • V rámci celkového politického kontextu není překvapením výraznější orientace na sovětská pravidla, nicméně tým odborníků, který se na tvorbě pravidel podílel, sledoval i ostatní nové trendy v katalogizaci, takže pravidla se v hlavních rysech a zásadách shodovala s výsledky pařížské mezinárodní konference o katalogizaci.
  • V roce 1960 vyšlo zkrácené vydání pravidel pod názvem Pravidla jmenného katalogu pro střední a menší knihovny.

Do 80. let

  • 1972 Pravidla jmenného záznamu speciálních dokumentů a analytického popisu.

ČSN 01 0195 Bibliografický (dokumentační) a katalogizační záznam

  • V 60. letech byly zahájeny práce na vytvoření jednotné československé státní normy. Zahrnovala všechny druhy dokumentů a jejich popis na úrovni monografické, seriálové i analytické.
  • Norma byla schválena v roce 1964 (s účinností od roku 1965).
  • Norma měla být závazná a měla tak sjednotit českou katalogizační praxi, která se většinou opírala o Nádvorníkova Pravidla jmenného katalogu. (Pravidla závazná nebyla, proto v jednotlivých knihovnách vznikaly při jejich aplikaci četné rozdíly).
  • Pravidla jmenného katalogu a ČSN 01 0195 platily beze změn po několik desetiletí.

ČSN 01 0188 Tvorba předmětových hesel

Norma byla schválena v roce 1982 s úèinností od roku 1983 a v řadě českých knihoven se použžívá (s větššími či menššími modifikacemi) dodnes.

  • Čeští knihovníci měli minimální možnost cestovat a seznámit se s automatizací a výměnou záznamů v zahraničí, neexistovala možnost pravidelně pracovat se zahraničními bázemi dat na magnetických páskách a postupně na CD-ROM.
  • Bolestná chvíle pro katalogizátory, kdy vidí katalogizační lístek „rozbitý“ do polí a podpolí určitého formátu, jehož strukturu se musí naučit společně s komplikovanými pravidly a obsluhou systému, která je popisována v USA v 60. a v Západní Evropě v 70. letech, nastává u nás relativně pozdě - ve druhé polovině 80. let, po nástupu automatizace, s níž souvisí první etapa transformace českých katalogizačních pravidel.
  • Až do této doby zůstala u nás bez odezvy také doporučení ISBD. Výjimkou byla česká národní bibliografie (knihy), kde byla doporučení ISBD experimentálně použita v roce 1982, provozně pak od roku 1983.

Transformace - I. etapa (80. léta-1993, počátky automatizace)

Automatizovaný systém české národní knižní bibliografie (ASNB-K)

  • Cílem projektu ASNB-K nebyla tvorba databáze s možností vyhledávání, ale tisk sešitů národní bibliografie (Údaje byly ukládány v textovém editoru do pracovních listů nikoliv do databáze). Údaje v pracovních listech byly natolik dobře strukturovány, že po několika letech mohly být bez větších problémů zkonvertovány do databázové podoby.
  • V projektu ASNB-K bylo poprvé použito standardu ISBD.
  • Pracovníci českých knihoven pokládali interpunkci, která se začala objevovat v sešitech národní bibliografie od roku 1983, spíše za kuriozitu, než standard hodný následování.

Automatizovaný systém zpracování fondů (ASZF)

  • zpracování anglické literatury
  • Projekt ASZF - realizovaný v NK v roce 1987 je prvním projektem, kde byla doporučení ISBD cíleně a důsledně promítnuta do databázové struktury.
  • Pozornost věnována formátu výstupního zobrazení ale i vstupního uložení dat
  • V rámci projektu vznik Obecné datové struktury (1988) => nejdříve na ni byli knihovníci naštvaní, a pak ale pochopili že to musí být..
  • Na Obecnou datovou strukturu navazuje v roce 1989 Výměnný formát pro bibliografický (dokumentační) a katalogizační záznam, který je jádrem systému MAKS (Modulární automatizovaný knihovnický systém). MAKS se stal základem pro automatizaci několika stovek českých knihoven.
  • Při tvorbě Výměnného formátu vycházeli autoři z formátu UNIMARC. Byla nastolena otázka: UNIMARC či národní formát? Plné využití formátu UNIMARC nebylo možné, protože stávající systém zpočátku umožňoval využití maximálně 99 polí, neumožňoval použití opakovatelných podpolí v rámci polí a indikátorů.
  • Prostřednictvím systému MAKS se podařilo doporučení ISBD prosadit poněkud kuriózním způsobem do praxe českých knihoven podstatně dříve, než vyšel v roce 1993 první oficiální překlad.
  • Při přípravě systému MAKS se jasně projevila zastaralost pravidel i normy z šedesátých let a byl nastolen problém nových pravidel. Otevřená zůstávala zejména otázka záhlaví, kterou se doporučení ISBD nezabývají.
  • Z „velkých“ instrukcí se jevila jako nejpřijatelnější v této době Anglo-americká pravidla, k jejich přijetí jsme však potřebovali teprve dozrát.
  • Rychlé řešení slibovala revize normy ČSN 01 0195. Práce na revizi probíhaly průběžně již řadu let a podíleli se na ní pracovníci českých i slovenských knihoven.
  • Na konci 80. let byly práce na revizi normy ukončeny a v roce 1990 byla schválena s účinností od roku 1992. Revidovaná norma vyšla pod změněným názvem Bibliografický záznam.
  • Vzhledem ke svému rozsahu však nemohla nahradit pravidla

Pravidla jmenného popisu

  • Nová pravidla vypracována v průběhu roku 1992
  • diskutováno převzetí AACR2R - zamítnuto
  • pravidla vycházela z AACR2R, respektovala ISBD, integrovala vše moderní a pozitivní z dalších katalogizačncíh pravidel
  • kolektiv veden doc. Hanou Vodičkovou
  • měla být vydána r. 1993; patrná autorské fixace na tištěný výstup, malá zkušenost s automatizací, apod. => nikdy nebyla vydána
  • měla nahradit Pravidla jmenného katalogu z roku 1959
  • Zahraniční cesty pracovníků NK taky ukázaly, že malá země v nesvětovém jazyce nemá šanci přebít katalogizační instrukce podle nichž již byly vytvořeny desítky milionů záznamů => chce-li spolupracovat se zahraničí měli bychom převzít již rozšířenou instrukci


Transformace - II. etapa (1994- )

  • Závěry diskusí - je nutné se orientovat na mezinárodní výměnu záznamů => pozastavení prací na vlastních pravidlech, nutnost přeložit AACR2R.
  • potřeba se věnovat dlouho zanedbávaných souborům autorit
  • mezinárodní výměna záznamu – přebíraní a předávání záznamu z OCLC
  • vznikla pracovní skupina CASLIN => bude se používat UNIMARC a AACR2R
  • Český překlad AACR2R vydaný v roce 1994.
  • Slovenský překlad formátu UNIMARC (slovenský překlad vydání z roku 1987 vyšel v roce 1994), český překlad vydání z roku 1987 nebyl s ohledem na avizované nové vydání dokončen, český překlad verze z roku 1994 vyšel až v roce 1996
  • Český překlad ISBD (G, M, S), ostatní překlady vznikaly postupně.
  • Postupně byl přeložen a vydán též UNIMARC/Autority26) a Příručka k AACR2R.
  • V roce 2004 přechod na formát MARC 21.
  • V roce 2015 přechod z AACR2R na pravidla RDA

Resource Description and Access

  • Vydána v červnu 2010.
  • Nová pravidla byla testována od roku 2011, počínaje rokem 2013 je zavedly knihovny v USA, Kanadě, Velké Británii, Austrálii a Německu. V České republice, kde se implementací RDA zabývá Národní knihovna České republiky, byl přechod na RDA zahájen 1. května 2015.
  • Rozdíl mezi RDA a AACR je strukturální. Pravidla RDA se totiž zakládají na tzv. "Funkčních požadavcích na bibliografické záznamy", resp. Functional Requirements for Bibliographic Records (FRBR).
  • Katalogizační pravidla RDA vznikla na základě konference International Conference on the Principles & Future Development of AACR v Torontu v roce 1997, jejímž cílem bylo vytvořit jednotná pravidla uzpůsobená pro použití i mimo angloamerický kulturní okruh a usnadnit tak mezinárodní výměnu bibliografických údajů a dat.

Odkazy

Reference

STOKLASOVÁ, Bohdana. Vývoj katalogizačních pravidel v České republice ve 20. století aneb marné vzdorování zahraničním vlivům. Národní knihovna, 1999, roč. 10, č. 2, s. 55-62. Dostupné též z: http://full.nkp.cz/nkkr/pdf/9902/9902055.pdf

SLABOCHOVA, Jitka. Vývoj katalogizačníchpravidel v Československu (Česku) ve 20. a 21. století. [Development o f cataloguing rules in the Czechoslovakia (Czech republic) in the 20th and 21st CenturyJ. Praha, 2006-09-08. 47 s., příl. Bakalářská práce. Univerzita Karlova v Praze, Filozofická fakulta, Ústav informačních studií a knihovnictví. Vedoucí diplomové práce PhDr. Barbora Drobíková.

Klíčová slova

kazalogizační pravidla, Pravidla jmenného katalogu, vývoj pravidel, RDA, AACR2R