Hegel - přínos pro psychologii: Porovnání verzí
(Založena nová stránka s textem „j“) Značka: editace z Vizuálního editoru |
|||
| Řádek 1: | Řádek 1: | ||
| − | + | == Georg Wilhelm Friedrich Hegel (1770-1831) == | |
| + | * Vyučoval filozofii na několika německých univerzitách. | ||
| + | * Podle Hegela člověk nežije v jednoduchém světě přirozených věcí, ale v jím vytvořeném světě ''řeči, práva, státu a kultury''. | ||
| + | * Člověku se produkty jeho tvoření odcizily a vystupují vůči němu jako objektivní. To je výsledkem vývoje ducha, který je určitým protikladem přírody. | ||
| + | * Duch se na nejnižším stupni vývoje projevuje jako '''duch subjektivní''', který je v člověku (u zvířat nikoliv) schopen uvědomit si sebe sama → subjektivní duch se postupně začíná projevovat jako '''duch objektivní''' v podobě duchovních výtvorů, jakými jsou ''filozofické systémy, vědecké teorie a umělecká díla''. | ||
| + | * Duch se vyvíjí podle zákonů '''dialektiky''', kterými jsou '''''teze, antiteze (negace) a syntéza'''''. | ||
| + | * Jejich působení je podle Hegela jasně patrné ve vývoji společnosti i lidského myšlení. Třetím stupněm vývoje je '''absolutní duch''', jehož nejvyšším projevem je filozofie<ref>Singer, P. (1995). Hegel. Praha: Argo.</ref>. | ||
| + | |||
| + | == Johann Friedrich Herbart (1776-1841) == | ||
| + | * Vyučoval na univerzitě v Královci filozofii. | ||
| + | * Proslul především svými názory pedagogickými a psychologickými. | ||
| + | * Pro označení základních substancí používal Herbart pojem '''real'''. | ||
| + | * Jedním z realů je '''duše''', jiným např. hmota. | ||
| + | * Podle Herbarta je '''''duše jednoduchá substance obdařená touhou po sebezáchově, jež produkuje představy, které se na základě spontánní aktivity duševního realu spojují v tzv. komplexy'''''. | ||
| + | * Příkladem takového komplexu je '''já (ego)'''. | ||
| + | * Vedle syntézy hraje v psychickém dění významnou roli '''apercepce''', tedy vybavování a spojování představ, které je ovlivněno dřívější zkušeností. | ||
| + | * Učení je soustavné včleňování nových před-stav do dříve vytvořených komplexů<ref>Nakonečný, M. (1995). Průvodce dějinami psychologie. Praha: SPN.</ref>. | ||
| + | |||
| + | == Odkazy == | ||
| + | |||
| + | === Reference === | ||
| + | |||
| + | <references /> | ||
| + | |||
| + | === Použitá literatura === | ||
| + | |||
| + | * Greenwood, J. D. (2015). A conceptual history of psychology: exploring the tangled web. Cambridge University Press. | ||
Verze z 27. 4. 2017, 22:25
Obsah
Georg Wilhelm Friedrich Hegel (1770-1831)
- Vyučoval filozofii na několika německých univerzitách.
- Podle Hegela člověk nežije v jednoduchém světě přirozených věcí, ale v jím vytvořeném světě řeči, práva, státu a kultury.
- Člověku se produkty jeho tvoření odcizily a vystupují vůči němu jako objektivní. To je výsledkem vývoje ducha, který je určitým protikladem přírody.
- Duch se na nejnižším stupni vývoje projevuje jako duch subjektivní, který je v člověku (u zvířat nikoliv) schopen uvědomit si sebe sama → subjektivní duch se postupně začíná projevovat jako duch objektivní v podobě duchovních výtvorů, jakými jsou filozofické systémy, vědecké teorie a umělecká díla.
- Duch se vyvíjí podle zákonů dialektiky, kterými jsou teze, antiteze (negace) a syntéza.
- Jejich působení je podle Hegela jasně patrné ve vývoji společnosti i lidského myšlení. Třetím stupněm vývoje je absolutní duch, jehož nejvyšším projevem je filozofie[1].
Johann Friedrich Herbart (1776-1841)
- Vyučoval na univerzitě v Královci filozofii.
- Proslul především svými názory pedagogickými a psychologickými.
- Pro označení základních substancí používal Herbart pojem real.
- Jedním z realů je duše, jiným např. hmota.
- Podle Herbarta je duše jednoduchá substance obdařená touhou po sebezáchově, jež produkuje představy, které se na základě spontánní aktivity duševního realu spojují v tzv. komplexy.
- Příkladem takového komplexu je já (ego).
- Vedle syntézy hraje v psychickém dění významnou roli apercepce, tedy vybavování a spojování představ, které je ovlivněno dřívější zkušeností.
- Učení je soustavné včleňování nových před-stav do dříve vytvořených komplexů[2].
Odkazy
Reference
Použitá literatura
- Greenwood, J. D. (2015). A conceptual history of psychology: exploring the tangled web. Cambridge University Press.