Demence u Alzheimerovy choroby: Porovnání verzí

m (Petr.Kosik přesunul stránku Alzheimerova demence na Demence u Alzheimerovy choroby: nepřesnost, demence je jen jedním ze stádií Alz. choroby)
 
(Není zobrazeno 5 mezilehlých verzí od jednoho dalšího uživatele.)
Řádek 1: Řádek 1:
 
Alzheimerova demence (v [[Mezinárodní klasifikace nemocí|MKN]] pod názvem '''F00 demence u Alzheimerovy choroby''') je nejznámější ze skupiny [[Organické duševní poruchy|Organických duševních poruch]] (F00-F09).
 
Alzheimerova demence (v [[Mezinárodní klasifikace nemocí|MKN]] pod názvem '''F00 demence u Alzheimerovy choroby''') je nejznámější ze skupiny [[Organické duševní poruchy|Organických duševních poruch]] (F00-F09).
{{Šablona:Test
+
{{Šablona:Diagnóza
  | Obecná charakteristika = Nejčastější demence (60-65% dementní populace)<ref>Jakýsi odkaz</ref>. Primární demence (způsobená primárním onemocněním – atrofií – mozkové tkáně).
+
  | Obecná charakteristika = Nejčastější demence (''60-65% dementní populace''). Primární demence (způsobená primárním onemocněním – atrofií – mozkové tkáně). ''Potvrdit diagnózu lze až po smrti''. Diagnózu stanovuje neurolog, přestože jde o psychiatrickou diagnózu.
  | Symptomatologie = '''Psychické symptomy''': Postupná ztráta paměti a kognitivních funkcí, emoční změny, podrážděnost a ztráta sociálních zábran. Neuvědomuje si svá omezení. Později korové symptomy (apraxie, afázie, agnosie, agrafie), extrapyramidové příznaky, paroxysmy. Nakonec mutismus, apatie.<br />
+
  | Symptomatologie = '''Psychické symptomy''': Postupná ztráta [[Paměť|paměti]] a [[Kognitivní funkce|kognitivních funkcí]], emoční změny, podrážděnost a ztráta sociálních zábran. Neuvědomuje si svá omezení. Později korové symptomy ([[Apraxie|apraxie]], [[Afázie|afázie]], [[Agnosie|agnosie]], [[Agrafie|agrafie]]), extrapyramidové příznaky, paroxysmy. Nakonec [[Mutismus|mutismus]], [[Apatie|apatie]].<br />
 
'''Vegetativní symptomy''': Postupná ztráta soběstačnosti, ztráta zájmu o potravu, pohyb, výpadky somatických funkcí a reflexů.
 
'''Vegetativní symptomy''': Postupná ztráta soběstačnosti, ztráta zájmu o potravu, pohyb, výpadky somatických funkcí a reflexů.
  | Etiopatogeneze = Původ nejasný. Dědičnost, věk matky, chromozomová mutace, atd. AD jsou bílkovinné změny ve struktuře tkáně. Predispozičním faktorem je Downův syndrom.
+
  | Etiopatogeneze = Původ nejasný, odhadovaný vliv má heredita ("''přímí příbuzní postihováni 4x častěji než všeobecná populace''"<ref name="hoschl">Höschl, C. (1996). Psychiatrie pro praktické lékaře. (Vyd. 1., 424 s.) Jinočany: H. </ref><sup>(str. 113)</sup>), věk matky, chromozomová mutace, atd. AD jsou bílkovinné změny ve struktuře mozkové tkáně. Predispozičním faktorem je [[Downův syndrom]].
  | Průběh = Postupné, kontinuální zhoršování symptomů. Blíže viz Symptomatologie.
+
  | Průběh = Postupné, kontinuální zhoršování symptomů. Blíže viz ''Symptomatologie''.
  | Prognóza = Špatná. Ireverzibilní změny. Lze zpomalovat a kompenzovat.
+
  | Prognóza = '''Špatná'''. Ireverzibilní změny. Lze pouze zpomalovat postup a kompenzovat nedostatky.
  | Diferenciální diagnostika = hodnota parametru C
+
  | Diferenciální diagnostika = Je třeba odlišit od:
  | Doplňující informace = hodnota parametru C
+
* '''Obecná stařecká zapomnětlivost''': Ví, že něco zapomněl. Neohrožuje samostatnost a každodenní fungování.
 +
* '''Jiné demence''': Původ a nepřítomnost jiného možného původce [[Demence|demence]].
 +
* '''Mentální retardace''': Je časná (rozdíl ve věku počátku a v průběhu).
 +
* '''Simulace''': Lze najít motiv, vypadává z role.
 +
* '''Deprese''': Má konkrétní bod vzniku, demence je pozvolná. Dementní lidé se v kognitivních úlohách snaží uspět, depresivní ne. Porucha paměti je u deprese globální, u demence postupná. Dementní člověk somaticky nestrádá, depresivní ano. Demence postrádá náhled. U demence labilní nebo nevýrazná nálada. U demence se projeví celkové zpomalení na EEG a na CT je patologicko-anatomický nález (atrofie).
 +
* '''Delirium''': Vyskytuje se [[Poruchy_vědomí#Kvalitativní porucha vědomí|kvalitativní porucha vědomí]].
 +
* '''Organistická anamnestická porucha''': Dominantní je porucha deklarativní paměti (různá), vzniká podstatně rychleji.
 +
* '''Útlum způsobený farmaky''': Ukáže vyšetření a anamnéza.
 +
  | Doplňující informace = Dělení:
 +
# AD s časným nástupem (do 65let)
 +
# AD s pozdním nástupem (65+, často kolem 70-75).
 
}}
 
}}
 +
== Diagnostická vodítka ==
 +
# Přítomnost demence
 +
# Plíživý začátek s pomalou deteriorací
 +
# Vyloučení jiné příčiny demence (hypotyreóza, hyperkalcémie, nedostatek vitamínu B12, nedostatek niacinu, neurosyfilis, normotonický hydrocefalus, subdurální hematom)
 +
# V raném stadiu onemocnění se nevyskytne žádný paroxysmus či ložiskové neurologické příznaky.
 +
Vyskytnou-li se zároveň i příznaky vaskulární demence, je třeba stanovit obě diagnózy najednou<ref name="hoschl" />.
 
== Reference ==
 
== Reference ==
 
<references />
 
<references />

Aktuální verze z 28. 10. 2017, 15:28

Alzheimerova demence (v MKN pod názvem F00 demence u Alzheimerovy choroby) je nejznámější ze skupiny Organických duševních poruch (F00-F09).

INFORMACE O DIAGNÓZE
Obecná charakteristika Nejčastější demence (60-65% dementní populace). Primární demence (způsobená primárním onemocněním – atrofií – mozkové tkáně). Potvrdit diagnózu lze až po smrti. Diagnózu stanovuje neurolog, přestože jde o psychiatrickou diagnózu.
Symptomatologie Psychické symptomy: Postupná ztráta paměti a kognitivních funkcí, emoční změny, podrážděnost a ztráta sociálních zábran. Neuvědomuje si svá omezení. Později korové symptomy (apraxie, afázie, agnosie, agrafie), extrapyramidové příznaky, paroxysmy. Nakonec mutismus, apatie.
Vegetativní symptomy: Postupná ztráta soběstačnosti, ztráta zájmu o potravu, pohyb, výpadky somatických funkcí a reflexů.
Etiopatogeneze Původ nejasný, odhadovaný vliv má heredita ("přímí příbuzní postihováni 4x častěji než všeobecná populace"[1](str. 113)), věk matky, chromozomová mutace, atd. AD jsou bílkovinné změny ve struktuře mozkové tkáně. Predispozičním faktorem je Downův syndrom.
Průběh Postupné, kontinuální zhoršování symptomů. Blíže viz Symptomatologie.
Prognóza Špatná. Ireverzibilní změny. Lze pouze zpomalovat postup a kompenzovat nedostatky.
Diferenciální diagnostika Je třeba odlišit od:
  • Obecná stařecká zapomnětlivost: Ví, že něco zapomněl. Neohrožuje samostatnost a každodenní fungování.
  • Jiné demence: Původ a nepřítomnost jiného možného původce demence.
  • Mentální retardace: Je časná (rozdíl ve věku počátku a v průběhu).
  • Simulace: Lze najít motiv, vypadává z role.
  • Deprese: Má konkrétní bod vzniku, demence je pozvolná. Dementní lidé se v kognitivních úlohách snaží uspět, depresivní ne. Porucha paměti je u deprese globální, u demence postupná. Dementní člověk somaticky nestrádá, depresivní ano. Demence postrádá náhled. U demence labilní nebo nevýrazná nálada. U demence se projeví celkové zpomalení na EEG a na CT je patologicko-anatomický nález (atrofie).
  • Delirium: Vyskytuje se kvalitativní porucha vědomí.
  • Organistická anamnestická porucha: Dominantní je porucha deklarativní paměti (různá), vzniká podstatně rychleji.
  • Útlum způsobený farmaky: Ukáže vyšetření a anamnéza.
Doplňující informace Dělení:
  1. AD s časným nástupem (do 65let)
  2. AD s pozdním nástupem (65+, často kolem 70-75).


Diagnostická vodítka

  1. Přítomnost demence
  2. Plíživý začátek s pomalou deteriorací
  3. Vyloučení jiné příčiny demence (hypotyreóza, hyperkalcémie, nedostatek vitamínu B12, nedostatek niacinu, neurosyfilis, normotonický hydrocefalus, subdurální hematom)
  4. V raném stadiu onemocnění se nevyskytne žádný paroxysmus či ložiskové neurologické příznaky.

Vyskytnou-li se zároveň i příznaky vaskulární demence, je třeba stanovit obě diagnózy najednou[1].

Reference

  1. 1,0 1,1 Höschl, C. (1996). Psychiatrie pro praktické lékaře. (Vyd. 1., 424 s.) Jinočany: H.