Transkripce: Porovnání verzí
| Řádek 22: | Řádek 22: | ||
[[File:IPA chart 2005 png.svg|center|500px|thumb|Mezinárodní IPA symboly.]] | [[File:IPA chart 2005 png.svg|center|500px|thumb|Mezinárodní IPA symboly.]] | ||
| + | |||
| + | * symboly, které se liší od běžně psaných českých hlásek: | ||
| + | |||
| + | {| class="wikitable" border="1" | ||
| + | |- | ||
| + | ! symbol | ||
| + | ! hláska | ||
| + | |||
| + | |- | ||
| + | | [c] | ||
| + | | ť | ||
| + | |- | ||
| + | | [ɟ] | ||
| + | | ď | ||
| + | |- | ||
| + | | [ɱ] | ||
| + | | m (ve slově „tramvaj“) | ||
| + | |- | ||
| + | | [ɲ] | ||
| + | | ň | ||
| + | |- | ||
| + | | [ɾ] | ||
| + | | r (takové slabé, jednokmitné) | ||
| + | |- | ||
| + | | [ʃ] | ||
| + | | š | ||
| + | |- | ||
| + | | [ᴣ] | ||
| + | | ž (!pozor, v Č transkripci toto znamená dz!) | ||
| + | |- | ||
| + | | [x] | ||
| + | | ch | ||
| + | |- | ||
| + | | [ɣ] | ||
| + | | znělé ch (bych byl) | ||
| + | |- | ||
| + | | [ɦ] | ||
| + | | h (v češtině je znělé, na rozdíl od většina ostatních jazyků - jako [h] se označuje právě to neznělé) | ||
| + | |- | ||
| + | |} | ||
| Řádek 64: | Řádek 104: | ||
|- | |- | ||
|} | |} | ||
| + | |||
=== České vokály === | === České vokály === | ||
| − | * | + | * dělení (viz tabulka IPA): |
| − | : 1) '''přední – střední – zadní''' (zleva doprava) | + | : 1) '''přední – střední – zadní''' (na obrázku zleva doprava) |
: 2) '''vysoké – středové – nízké''' (mezinárodní rozdělení dle IPA je '''zavřené – polozavřené – polootevřené – otevřené''', ale pro češtinu stačí tři stupně) (shora dolů) | : 2) '''vysoké – středové – nízké''' (mezinárodní rozdělení dle IPA je '''zavřené – polozavřené – polootevřené – otevřené''', ale pro češtinu stačí tři stupně) (shora dolů) | ||
: 3) '''zaokrouhlené (labializované) × nezaokrouhlené''' (v češtině jsou zaokrouhlené jen zadní vokály) | : 3) '''zaokrouhlené (labializované) × nezaokrouhlené''' (v češtině jsou zaokrouhlené jen zadní vokály) | ||
| Řádek 74: | Řádek 115: | ||
* takže např. [a] charakterizujeme jako střední, nízké a nezaokrouhlené | * takže např. [a] charakterizujeme jako střední, nízké a nezaokrouhlené | ||
| + | |||
| + | === České konsonanty === | ||
| + | |||
| + | * rozlišujeme kategorie podle '''způsobu a místa tvoření''' (viz tabulka IPA) | ||
| + | |||
| + | * podle místa tvoření: | ||
| + | : 1) labiály | ||
| + | : 2) alveoláry | ||
| + | : 3) postalveoláry | ||
| + | : 4) palatály | ||
| + | : 5) veláry | ||
| + | : 6) laryngály | ||
| + | |||
| + | * podle způsobu tvoření: | ||
| + | : 1) explozívy (+ nazální explozívy) | ||
| + | : 2) frikativy | ||
| + | : 3) aproximanty | ||
| + | : 4) vibranty | ||
| + | : 5) laterání aproximanty | ||
Verze z 5. 9. 2014, 17:56
- preskriptivní transkripce – nařizuje, jak se má vyslovovat
- deskriptivní transkripce – jak by se mělo vyslovovat
- reálná transkripce – jak se ve skutečnosti vyslovuje
- cílem je vybrat z řečového kontinua segmenty a nějak je graficky zaznamenat
- zaznamená vá se skutečná podoba výslovnosti (→ např. „d“ se může přepisovat jako [d], ale v případě asimilace znělosti i jako [t] - [hodu]×[hot])
- - sonory neasimilují → [gdıš na:m] a ne [gdıž na:m]
- IPA = mezinárodní fonetická abeceda (International Phonetic Alphabet)
- - mezinárodní fonetická asociace doporučuje, aby národní transkripce byly čitelné pro uživatele daného jazyka
- → byla vytvořena částečně odlišná česká transkripce
Obsah
Druhy transkripce:
- ortoepická × reálná
- fonetická × fonologická
- mezinárodní × národní
Transkripce IPA
- symboly, které se liší od běžně psaných českých hlásek:
| symbol | hláska |
|---|---|
| [c] | ť |
| [ɟ] | ď |
| [ɱ] | m (ve slově „tramvaj“) |
| [ɲ] | ň |
| [ɾ] | r (takové slabé, jednokmitné) |
| [ʃ] | š |
| [ᴣ] | ž (!pozor, v Č transkripci toto znamená dz!) |
| [x] | ch |
| [ɣ] | znělé ch (bych byl) |
| [ɦ] | h (v češtině je znělé, na rozdíl od většina ostatních jazyků - jako [h] se označuje právě to neznělé) |
Česká transkripce
- změny oproti běžně psaným hláskám:
| symbol | hláska |
|---|---|
| [x] | ch |
| [ɣ] | znělé ch (bych byl) |
| [ı] | i, y |
| [iː] | í, ý |
| [ᴣ] | dz |
| [ǯ] | dž |
| [ř] | ř (řeka) |
| [ř̝] | neznělé ř (keř) |
| [o͡u] | dvojhláska ou |
| [ε] | e |
České vokály
- dělení (viz tabulka IPA):
- 1) přední – střední – zadní (na obrázku zleva doprava)
- 2) vysoké – středové – nízké (mezinárodní rozdělení dle IPA je zavřené – polozavřené – polootevřené – otevřené, ale pro češtinu stačí tři stupně) (shora dolů)
- 3) zaokrouhlené (labializované) × nezaokrouhlené (v češtině jsou zaokrouhlené jen zadní vokály)
- takže např. [a] charakterizujeme jako střední, nízké a nezaokrouhlené
České konsonanty
- rozlišujeme kategorie podle způsobu a místa tvoření (viz tabulka IPA)
- podle místa tvoření:
- 1) labiály
- 2) alveoláry
- 3) postalveoláry
- 4) palatály
- 5) veláry
- 6) laryngály
- podle způsobu tvoření:
- 1) explozívy (+ nazální explozívy)
- 2) frikativy
- 3) aproximanty
- 4) vibranty
- 5) laterání aproximanty
Reference
- IPA (1999): Handbook of the International Phonetic Association. Cambridge: Cambridge University Press.
- http://www.arts.gla.ac.uk/IPA/ipa.html.
- Duběda, T. (2005): Jazyky a jejich zvuky. Univerzálie a typologie ve fonetice a fonologii. Praha: Karolinum.
- Pullum, G. K. - Ladusaw, W. A. (1996): Phonetic symbol guide. Chicago: University of Chicago Press.
- Vieregge, W. H. (1989): Phonetische Transkription. Teorie und Praxis der Symbolphonetik. Zeitschrift fur Dialektologie und Linguistik, n. F., Heft 60. Stuttgart: Franz Steiner Verlag.
Zpět na rozcestník: Fonetika