Transkripce: Porovnání verzí
| Řádek 107: | Řádek 107: | ||
|} | |} | ||
| + | * podrobnější popis jednotlivých českých hlásek v kapitolách [[Vokaly|Akustika: Vokály]] a [[Konsonanty|Akustika: Konsonanty]]. | ||
| − | |||
| − | |||
| − | |||
| − | |||
| − | |||
| − | |||
| − | |||
| − | |||
| − | |||
| − | |||
| − | |||
| − | |||
| − | |||
| − | |||
| − | |||
| − | |||
| − | |||
| − | |||
| − | |||
| − | |||
| − | |||
| − | |||
| − | |||
| − | |||
| − | |||
| − | |||
| − | |||
| − | |||
| − | |||
| − | |||
| − | |||
| − | |||
| − | |||
| − | |||
== Reference == | == Reference == | ||
Verze z 5. 9. 2014, 18:25
- preskriptivní transkripce – nařizuje, jak se má vyslovovat
- deskriptivní transkripce – jak by se mělo vyslovovat
- reálná transkripce – jak se ve skutečnosti vyslovuje
- cílem je vybrat z řečového kontinua segmenty a nějak je graficky zaznamenat
- zapisuje se do hranatých závorek: [slovo]
- - (pro fonologickou transkcripci se používají závorky šikmé: /slovo/)
- zaznamená vá se skutečná podoba výslovnosti (→ např. „d“ se může přepisovat jako [d], ale v případě asimilace znělosti i jako [t] - [hodu]×[hot])
- - sonory neasimilují → [gdıš na:m] a ne [gdıž na:m]
- IPA = mezinárodní fonetická abeceda (International Phonetic Alphabet)
- - mezinárodní fonetická asociace doporučuje, aby národní transkripce byly čitelné pro uživatele daného jazyka
- → byla vytvořena částečně odlišná česká transkripce
Druhy transkripce:
- ortoepická × reálná
- fonetická × fonologická
- mezinárodní × národní
Transkripce IPA
- symboly, které se liší od běžně psaných českých hlásek:
| symbol | hláska |
|---|---|
| [c] | ť |
| [ɟ] | ď |
| [ɱ] | m (ve slově „tramvaj“) |
| [ɲ] | ň |
| [ɾ] | r (takové slabé, jednokmitné) |
| [ʃ] | š |
| [ᴣ] | ž (!pozor, v Č transkripci toto znamená dz!) |
| [x] | ch |
| [ɣ] | znělé ch (bych byl) |
| [ɦ] | h (v češtině je znělé, na rozdíl od většina ostatních jazyků - jako [h] se označuje právě to neznělé) |
Česká transkripce
- změny oproti běžně psaným hláskám:
| symbol | hláska |
|---|---|
| [x] | ch |
| [ɣ] | znělé ch (bych byl) |
| [ı] | i, y |
| [iː] | í, ý |
| [ᴣ] | dz |
| [ǯ] | dž |
| [ř] | ř (řeka) |
| [ř̝] | neznělé ř (keř) |
| [o͡u] | dvojhláska ou |
| [ε] | e |
- podrobnější popis jednotlivých českých hlásek v kapitolách Akustika: Vokály a Akustika: Konsonanty.
Reference
- IPA (1999): Handbook of the International Phonetic Association. Cambridge: Cambridge University Press.
- http://www.arts.gla.ac.uk/IPA/ipa.html.
- Duběda, T. (2005): Jazyky a jejich zvuky. Univerzálie a typologie ve fonetice a fonologii. Praha: Karolinum.
- Pullum, G. K. - Ladusaw, W. A. (1996): Phonetic symbol guide. Chicago: University of Chicago Press.
- Vieregge, W. H. (1989): Phonetische Transkription. Teorie und Praxis der Symbolphonetik. Zeitschrift fur Dialektologie und Linguistik, n. F., Heft 60. Stuttgart: Franz Steiner Verlag.
Zpět na rozcestník: Fonetika