Psychické stavy: Porovnání verzí
Značka: editace z Vizuálního editoru |
Značka: editace z Vizuálního editoru |
||
Řádek 1: | Řádek 1: | ||
− | Jako '''psychické stavy''' označujeme takové psychické jevy, které odrážejí okamžité nastavení psychiky ve vztahu k situaci. Nejde pouze o citové vyladění – týkají se všech psychických obsahů a procesů, které přímo vytvářejí nebo ovlivňují. Jde o konstelaci převažujících psychických procesů a činitelů, které jedince v dané chvíli charakterizují ve vztahu k jeho psychickým vlastnostem. | + | Jako '''psychické stavy''' označujeme takové psychické jevy, které odrážejí okamžité nastavení psychiky ve vztahu k situaci. Nejde pouze o citové vyladění – týkají se všech psychických obsahů a procesů, které přímo vytvářejí nebo ovlivňují. Jde o konstelaci převažujících psychických procesů a činitelů, které jedince v dané chvíli charakterizují ve vztahu k jeho psychickým vlastnostem<ref>Hartl, P., & Hartlová, H. (2000). ''Psychologický slovník''. Praha: Portál. </ref>. |
Psychický stav lze vymezit vůči jiným psychickým jevům – procesům a vlastnostem: | Psychický stav lze vymezit vůči jiným psychickým jevům – procesům a vlastnostem: | ||
Řádek 6: | Řádek 6: | ||
*'''Psychická vlastnost''' je trvale přítomný, stálý rys psychiky. Psychické vlastnosti do značné míry ovlivňují frekvenci a podobu zažívaných psychických stavů. Př. úzkostnost jako psychická vlastnost predikuje častější výskyt úzkostných stavů. | *'''Psychická vlastnost''' je trvale přítomný, stálý rys psychiky. Psychické vlastnosti do značné míry ovlivňují frekvenci a podobu zažívaných psychických stavů. Př. úzkostnost jako psychická vlastnost predikuje častější výskyt úzkostných stavů. | ||
− | == Dělení psychických stavů == | + | ==Dělení psychických stavů== |
Psychické stavy můžeme rozdělit dle<ref>Balcar, K. (1991). ''Úvod do studia psychologie osobnosti''. Chrudim: Mach.</ref>: | Psychické stavy můžeme rozdělit dle<ref>Balcar, K. (1991). ''Úvod do studia psychologie osobnosti''. Chrudim: Mach.</ref>: | ||
Řádek 23: | Řádek 23: | ||
*Aktivace – stavy organismu, nízká až vysoká aktivace. | *Aktivace – stavy organismu, nízká až vysoká aktivace. | ||
− | == Odkazy == | + | ==Odkazy== |
+ | |||
+ | ===Reference=== | ||
+ | <references /> | ||
=== Literatura === | === Literatura === |
Verze z 9. 1. 2020, 20:34
Jako psychické stavy označujeme takové psychické jevy, které odrážejí okamžité nastavení psychiky ve vztahu k situaci. Nejde pouze o citové vyladění – týkají se všech psychických obsahů a procesů, které přímo vytvářejí nebo ovlivňují. Jde o konstelaci převažujících psychických procesů a činitelů, které jedince v dané chvíli charakterizují ve vztahu k jeho psychickým vlastnostem[1].
Psychický stav lze vymezit vůči jiným psychickým jevům – procesům a vlastnostem:
- Psychický proces je aktuálně probíhající změnou, jehož je psychický stav vnitřní podmínkou. Př. proces aktivního učení se textu je podmíněn aktuálním psychickým stavem (nudou, zaujetím aj.).
- Psychická vlastnost je trvale přítomný, stálý rys psychiky. Psychické vlastnosti do značné míry ovlivňují frekvenci a podobu zažívaných psychických stavů. Př. úzkostnost jako psychická vlastnost predikuje častější výskyt úzkostných stavů.
Dělení psychických stavů
Psychické stavy můžeme rozdělit dle[2]:
- Obsahu duševní činnosti:
- Poznávací (údiv, nuda, …).
- Volní (nerozhodnost, vypětí, …).
- Citové (smutek, radost, …).
- Druhu situací, které jsou s nimi spojeny: hypnóza (změněný stav vědomí), halucinatorní stav ad.
S přihlédnutím k jednotlivým složkám psychicky můžeme uvažovat také o stavech:
- Vědomí – normální bdění, spánek, změněné stavy vědomí, patické stavy vědomí při organických či duševních poruchách apod.
- Pozornosti – záměrná / bezděčná, selektivní, rozdělená ad.
- Emocí – nálady, afekty, vášně.
- Aktivace – stavy organismu, nízká až vysoká aktivace.
Odkazy
Reference
Literatura
Balcar, K. (1991). Úvod do studia psychologie osobnosti. Chrudim: Mach.
Hartl, P., & Hartlová, H. (2000). Psychologický slovník. Praha: Portál.