Popište pojem sylogismu a uveďte, jakým způsobem lze použít Vennovy diagramy pro ověření správnosti sylogismu: Porovnání verzí
Řádek 16: | Řádek 16: | ||
logiky) a vyskytuje se v první premise | logiky) a vyskytuje se v první premise | ||
* '''Střední člen M''' - vyskytuje se v obou premisách, avšak nikoli v závěru.<ref>[https://www.esf.kfi.zcu.cz/logika/opory/phk1201/prezentace/PL_10_sylogismy.pdf Raclavský, Jiří. ''Úvod do logiky: PL Kategorický sylogismus'']</ref> | * '''Střední člen M''' - vyskytuje se v obou premisách, avšak nikoli v závěru.<ref>[https://www.esf.kfi.zcu.cz/logika/opory/phk1201/prezentace/PL_10_sylogismy.pdf Raclavský, Jiří. ''Úvod do logiky: PL Kategorický sylogismus'']</ref> | ||
+ | === 4 FIGURY === | ||
+ | |||
+ | {| class="wikitable" | ||
+ | |- | ||
+ | ! I.!! Text záhlaví !! Text záhlaví !! Text záhlaví | ||
+ | |- | ||
+ | | M*P | ||
+ | | S*M | ||
+ | | ____ | ||
+ | | S*P || || || | ||
+ | |} | ||
* '''SaP''': Obecný kladný výrok | * '''SaP''': Obecný kladný výrok |
Verze z 22. 9. 2020, 14:05
Obsah
Aristotelova logika
Sylogismus – Aristotelův kategorický sylogismus je úsudek, který má právě dvě premisy. Jde o druh logického tvrzení, ve kterém je jeden z výroků (závěr) odvozen z ostatních dvou předpokladů (premis) určité formy.
Dvě premisy a jeden závěr jsou značeny písmeny S, P, M.
S | P | M |
---|---|---|
subjekt | predikát | medián |
- Subjekt S - termín, který stojí v závěru na místě subjektu (ve smyslu predikátové
logiky) a vyskytuje se ve druhé premise
- Predikát P - termín, který stojí v závěru na místě predikátu (ve smyslu predikátové
logiky) a vyskytuje se v první premise
- Střední člen M - vyskytuje se v obou premisách, avšak nikoli v závěru.[1]
4 FIGURY
I. | Text záhlaví | Text záhlaví | Text záhlaví | |||
---|---|---|---|---|---|---|
M*P | S*M | ____ | S*P |
- SaP: Obecný kladný výrok
- Všechna S jsou P = ∀x [S(x) → P(x)]
- SeP: Obecný záporný výrok
- Žádné S není P = ∀x [S(x) → ¬P(x)]
- SiP: Částečný kladný výrok
- Některé S je P = ∃x [S(x) ∧ P(x)]
- SoP: Částečný záporný výrok
- Některé S není P = ∃x [S(x) ∧ ¬P(x)]