Popište pojem sylogismu a uveďte, jakým způsobem lze použít Vennovy diagramy pro ověření správnosti sylogismu: Porovnání verzí
Řádek 17: | Řádek 17: | ||
* '''Střední člen M''' - vyskytuje se v obou premisách, avšak nikoli v závěru.<ref>[https://www.esf.kfi.zcu.cz/logika/opory/phk1201/prezentace/PL_10_sylogismy.pdf Raclavský, Jiří. ''Úvod do logiky: PL Kategorický sylogismus'']</ref> | * '''Střední člen M''' - vyskytuje se v obou premisách, avšak nikoli v závěru.<ref>[https://www.esf.kfi.zcu.cz/logika/opory/phk1201/prezentace/PL_10_sylogismy.pdf Raclavský, Jiří. ''Úvod do logiky: PL Kategorický sylogismus'']</ref> | ||
=== 4 FIGURY === | === 4 FIGURY === | ||
− | [[Soubor:Sylogismy.jpg | + | [[Soubor:Sylogismy.jpg|bezrámu|střed]] |
* '''SaP''': Obecný kladný výrok | * '''SaP''': Obecný kladný výrok | ||
- Všechna S jsou P = ∀x [S(x) → P(x)] | - Všechna S jsou P = ∀x [S(x) → P(x)] |
Verze z 22. 9. 2020, 15:21
Obsah
Aristotelova logika
Sylogismus – Aristotelův kategorický sylogismus je úsudek, který má právě dvě premisy. Jde o druh logického tvrzení, ve kterém je jeden z výroků (závěr) odvozen z ostatních dvou předpokladů (premis) určité formy.
Dvě premisy a jeden závěr jsou značeny písmeny S, P, M.
S | P | M |
---|---|---|
subjekt | predikát | medián |
- Subjekt S - termín, který stojí v závěru na místě subjektu (ve smyslu predikátové
logiky) a vyskytuje se ve druhé premise
- Predikát P - termín, který stojí v závěru na místě predikátu (ve smyslu predikátové
logiky) a vyskytuje se v první premise
- Střední člen M - vyskytuje se v obou premisách, avšak nikoli v závěru.[1]
4 FIGURY
- SaP: Obecný kladný výrok
- Všechna S jsou P = ∀x [S(x) → P(x)]
- SeP: Obecný záporný výrok
- Žádné S není P = ∀x [S(x) → ¬P(x)]
- SiP: Částečný kladný výrok
- Některé S je P = ∃x [S(x) ∧ P(x)]
- SoP: Částečný záporný výrok
- Některé S není P = ∃x [S(x) ∧ ¬P(x)]