Popište pojem sylogismu a uveďte, jakým způsobem lze použít Vennovy diagramy pro ověření správnosti sylogismu: Porovnání verzí
Řádek 37: | Řádek 37: | ||
Závěr: SaP | Závěr: SaP | ||
− | ''' | + | '''MeP''' |
<br /> | <br /> | ||
'''SaM''' | '''SaM''' | ||
Řádek 43: | Řádek 43: | ||
______ | ______ | ||
<br /> | <br /> | ||
− | ''' | + | '''SeP''' |
==Zdroje== | ==Zdroje== | ||
===Reference=== | ===Reference=== |
Verze z 22. 9. 2020, 16:43
Obsah
Aristotelova logika
Sylogismus – Aristotelův kategorický sylogismus je úsudek, který má právě dvě premisy. Jde o druh logického tvrzení, ve kterém je jeden z výroků (závěr) odvozen z ostatních dvou předpokladů (premis) určité formy.
Dvě premisy a jeden závěr jsou značeny písmeny S, P, M.
S | P | M |
---|---|---|
subjekt | predikát | medián |
- Subjekt S - termín, který stojí v závěru na místě subjektu (ve smyslu predikátové
logiky) a vyskytuje se ve druhé premise
- Predikát P - termín, který stojí v závěru na místě predikátu (ve smyslu predikátové
logiky) a vyskytuje se v první premise
- Střední člen M - vyskytuje se v obou premisách, avšak nikoli v závěru.[1]
4 FIGURY
Pro každou z figur je 64 možných soudů z logického čtverce a, i, e, o mezi termíny premis a závěru.
Závěr:
- SaP: Obecný kladný výrok
- Všechna S jsou P = ∀x [S(x) → P(x)]
- SeP: Obecný záporný výrok
- Žádné S není P = ∀x [S(x) → ¬P(x)]
- SiP: Částečný kladný výrok
- Některé S je P = ∃x [S(x) ∧ P(x)]
- SoP: Částečný záporný výrok
- Některé S není P = ∃x [S(x) ∧ ¬P(x)]
Příklady
I. Figura
Premisy: MaP, SaM
Závěr: SaP
MeP
SaM
______
SeP