Modely informačních systémů v podniku. Rodina norem IS09000: Porovnání verzí
Značka: editace z Vizuálního editoru |
Značka: editace z Vizuálního editoru |
||
Řádek 1: | Řádek 1: | ||
− | Za [[informační systém]] je možné všeobecně označit jakýkoliv systém vzájemně propojených prostředků a procesů, které slouží k ukládání, zpracovávání a poskytování informací. Dalším pomyslným stupněm je pak automatizovaný informační systém. Jedná se o moderní typ (v dnešní době již ve velkých firmách víceméně standard) informačního systému , který využívá informační technologie. Uložené informace mají podobu dat, které jsou uloženy v bázích dat.<ref name=":1">VOŘÍŠEK, J. (2008) Oeoconomica, Praha. ISBN 978-80-245-1440-6</ref> | + | Za [[informační systém]] je možné všeobecně označit jakýkoliv systém vzájemně propojených prostředků a procesů, které slouží k ukládání, zpracovávání a poskytování [[Informace|informací]]. Dalším pomyslným stupněm je pak automatizovaný informační systém. Jedná se o moderní typ (v dnešní době již ve velkých firmách víceméně standard) informačního systému, který využívá informační technologie. Uložené informace mají podobu dat, které jsou uloženy v bázích dat.<ref name=":1">VOŘÍŠEK, J. (2008) Oeoconomica, Praha. ISBN 978-80-245-1440-6</ref> |
===Typy informačních systémů=== | ===Typy informačních systémů=== | ||
====Podnikové informační systémy==== | ====Podnikové informační systémy==== | ||
− | Jsou provozovány podniky a [[Organizace|organizacemi]]. Uchovávají vlastní soukromé | + | Jsou provozovány podniky a [[Organizace|organizacemi]]. Uchovávají vlastní soukromé informace a přístup k nim mají jen jejich pracovníci podle individuálně nastavených oprávnění. |
====Veřejné informační systémy==== | ====Veřejné informační systémy==== | ||
− | Uchovávají a nabízejí informace, k nimž má přístup veřejnost či komunita. O provoz se starají různé instituce (př. muzea, knihovny) a jsou financovány z různých zdrojů. | + | Uchovávají a nabízejí informace, k nimž má přístup veřejnost či komunita. O provoz se starají různé instituce (př. [[Muzeum|muzea]], knihovny) a jsou financovány z různých zdrojů. |
<br /> | <br /> | ||
Řádek 14: | Řádek 14: | ||
*části IS: | *části IS: | ||
− | **1. HW | + | **1. [[Hardware|HW]] |
**2. [[operační systém]] | **2. [[operační systém]] | ||
**3. [[Databáze|databázový systém]] | **3. [[Databáze|databázový systém]] | ||
− | **4. aplikační SW | + | **4. [[Software|aplikační SW]] |
Dříve se jednalo o uzavřené systémy, které nebylo možné kombinovat. Vše se vyvíjelo tzv. na klíč pro danou instituci což s sebou přinášelo i velké náklady. Naopak dnes se upřednostňují systémy vyráběné pro tyto účely komerčně a je jednoduše přístupný, propojitelný a otevřený tzv. [[COTS]] | Dříve se jednalo o uzavřené systémy, které nebylo možné kombinovat. Vše se vyvíjelo tzv. na klíč pro danou instituci což s sebou přinášelo i velké náklady. Naopak dnes se upřednostňují systémy vyráběné pro tyto účely komerčně a je jednoduše přístupný, propojitelný a otevřený tzv. [[COTS]] | ||
− | Tyto systémy mají třívrstvou architekturu obsahující v nejspodnější vrstvě data. Jedná se o tzv. bázi dat. Probíhají zde základní operace jako je například ukládání, výběr, agregace, předzpracování, integrita a audit dat. Tyto báze dat mohou být modelovány v hierarchickém, síťovém nebo relačním modelu. | + | Tyto systémy mají [[Popište členění softwarových aplikací do tří vrstev, popište účel a odpovědnost jednotlivých vrstev. Zmiňte, jakými technologiemi mohou být tyto vrstvy realizovány|třívrstvou architekturu]] obsahující v nejspodnější vrstvě data. Jedná se o tzv. bázi dat. Probíhají zde základní operace jako je například ukládání, výběr, agregace, předzpracování, integrita a audit dat. Tyto báze dat mohou být modelovány v hierarchickém, síťovém nebo relačním modelu. |
− | Další vrstva bývá označována jako funkční vrstva nebo také jako vrstva aplikační. Zde jsou zajišťovány výpočty a operace prováděné mezi vstupně- výstupními požadavky a daty. Komunikují skrze protokoly ( TCP/IP, FTP, HTTP, HTTPS ), [[programovací jazyky]], [[ | + | Další vrstva bývá označována jako funkční vrstva nebo také jako vrstva aplikační. Zde jsou zajišťovány výpočty a operace prováděné mezi vstupně- výstupními požadavky a daty. Komunikují skrze protokoly ( [[TCP/IP]], FTP, HTTP, HTTPS ), [[programovací jazyky]] ([[PHP]], [[JavaScript]]), [[Značkovací jazyk|značkovací jazyky]] ([[Charakterizujte formáty souborů HTML a XML. Popište, k čemu se používají. Uveďte několik základních značek HTML a popište jejich význam.|HTML]], CSS) a dotazovací jazyk [[SQL]]. |
Třetí vrstvou je prezentační vrstva, která zajišťuje vstup požadavků a prezentaci výsledků. Je závislá na dané platformě, což znamená, že se může odlišovat v závislosti na používaném zařízení.<ref name=":1" /> | Třetí vrstvou je prezentační vrstva, která zajišťuje vstup požadavků a prezentaci výsledků. Je závislá na dané platformě, což znamená, že se může odlišovat v závislosti na používaném zařízení.<ref name=":1" /> | ||
− | Tento technologický model je základem všech řešení a při správném fungování by měl zajišťovat efektivnost, rychlost, | + | Tento technologický model je základem všech řešení a při správném fungování by měl zajišťovat efektivnost, rychlost, kompatibilitu dat, pružnější rozdělení výkonu mezi zařízení uživatele a server. Výhodou také je, že prezentační vrstva může běžet i na velmi levných zařízeních. |
====Model z hlediska řízení podniku==== | ====Model z hlediska řízení podniku==== | ||
− | Dalším způsobem, jak lze na informační systém nahlížet je z pohledu jeho uživatelů. V tomto případě je důležité si uvědomit z jakých pozic a skupin se pracovníci pracující s | + | Dalším způsobem, jak lze na informační systém nahlížet je z pohledu jeho uživatelů. V tomto případě je důležité si uvědomit z jakých pozic a skupin se pracovníci pracující s informačním systémem skládají a že se v prvé řadě nejedná o homogenní skupinu, přičemž každá skupina má na systém různé požadavky: |
<u>1. výrobní a obslužní pracovníci</u> | <u>1. výrobní a obslužní pracovníci</u> | ||
Řádek 39: | Řádek 39: | ||
<u>2. pracovníci zpracovávající data</u> | <u>2. pracovníci zpracovávající data</u> | ||
− | V této skupině se nacházejí | + | V této skupině se nacházejí pracovníci, kteří mají na starost analýzy nebo designují nové služby. Jejich stěžejní činností bývá návrh výrobku a způsobu výroby, zajištění výrobních zdrojů nebo i finanční analýzy. Informace, které ke své práci potřebují jsou zejména o použitých materiálech a technologiích, o aktuálním stavu zásob a kapacit nebo o nákladu výroby a spotřebě výrobních zdrojů. K získání informací využívají zejména integrované systémy typu [[ERP systém|ERP]], pokročilé grafické programy typu CAD (Computer-aided Design) nebo aplikace typu PDM (Product Data Management). |
<u>3. střední management</u> | <u>3. střední management</u> | ||
Řádek 47: | Řádek 47: | ||
<u>4. top management</u> | <u>4. top management</u> | ||
− | Tato skupina určuje | + | Tato skupina určuje základní vize a strategie podniku, současně také informuje vlastníky o stavu a důležitých krocích podniků. K těmto činnostem potřebují přehledné a agregované dashboardy, které signalizují, jestli vše běží hladce nebo je potřeba přijmout nějaká opatření. Sledují stav a trendy v podniku, zejména pak finanční ukazatele. Důležité jsou pro ně i informace o okolí a oboru podniku, tj. konkurence, partneři, změny legislativy apod. |
====Procesní model==== | ====Procesní model==== | ||
[[Soubor:BPMN Process png.jpg|náhled|436x436pixelů|Příklad vyjádření procesu v diagramu BPMN]] | [[Soubor:BPMN Process png.jpg|náhled|436x436pixelů|Příklad vyjádření procesu v diagramu BPMN]] | ||
− | Tento model zachycuje čistě procesy ve firmě, prostřednictvím vstupů, výstupů a procesních toků, výsledkem takového procesu je pak hotový produkt. Důležitá je vzájemná provázanost, protože žádný proces nesmí končit "ve slepé uličce". Procesní model přispívá k pochopení procesů ve firmě a pak následné jednodušší implementaci nových technologií. Tento model bývá vyjádřen graficky | + | Tento model zachycuje čistě procesy ve firmě, prostřednictvím vstupů, výstupů a procesních toků, výsledkem takového procesu je pak hotový produkt. Důležitá je vzájemná provázanost, protože žádný proces nesmí končit "ve slepé uličce". Procesní model přispívá k pochopení procesů ve firmě a pak následné jednodušší implementaci nových technologií. Tento model bývá vyjádřen graficky např. diagramy BPMN. |
Řádek 57: | Řádek 57: | ||
===Rodina norem ISO 9000=== | ===Rodina norem ISO 9000=== | ||
− | Jedná se o mezinárodně uznávanou certifikaci, která zaručuje splnění požadovaných standardů na výrobu a tedy i výsledný produkt. Tyto certifikace jsou vydávány organizací ISO, známou také jako "Mezinárodní organizace pro normalizaci" a Česká republika je jejím členem v zastoupení Úřadem pro technickou normalizaci, metrologii a státní zkušebnictví .<ref>ISO members (2020) Dostupné z:https://www.iso.org/members.html</ref> | + | Jedná se o mezinárodně uznávanou certifikaci, která zaručuje splnění požadovaných standardů na výrobu, a tedy i výsledný produkt. Tyto certifikace jsou vydávány organizací ISO, známou také jako "Mezinárodní organizace pro normalizaci" a Česká republika je jejím členem v zastoupení Úřadem pro technickou normalizaci, metrologii a státní zkušebnictví.<ref>ISO members (2020) Dostupné z:https://www.iso.org/members.html</ref> |
Rodina norem ISO 9000 se zabývá systémem managementu jakosti v oblastech jako: | Rodina norem ISO 9000 se zabývá systémem managementu jakosti v oblastech jako: | ||
Řádek 71: | Řádek 71: | ||
====<u>ISO 9000</u>==== | ====<u>ISO 9000</u>==== | ||
− | Obsahuje základy, na kterých jsou vystavěny systémy managementu kvality a veškerou terminologii, jenž je používána ve spojitosti s těmito systémy. Současně tento standard obsahuje osm zásad, které je potřeba v souvislosti s ISO 9000 dodržovat. Jedná se | + | Obsahuje základy, na kterých jsou vystavěny systémy managementu kvality a veškerou terminologii, jenž je používána ve spojitosti s těmito systémy. Současně tento standard obsahuje osm zásad, které je potřeba v souvislosti s ISO 9000 dodržovat. Jedná se o pravidla založené na osmi principech managementu kvality<ref>ISO. Quality management principles (2012) Ženeva. ISBN 978-92-67-10573-4 </ref>: |
<u>1, Zaměření na zákazníka</u> | <u>1, Zaměření na zákazníka</u> | ||
Řádek 79: | Řádek 79: | ||
<u>2, Vedení lidí</u> | <u>2, Vedení lidí</u> | ||
− | Směr celé organizace určují kompetentní osoby, které jsou ve vedoucích pozicích a jsou zodpovědné za bezchybně fungující interní prostředí. Mají za úkol motivovat, aktivizovat a odborně hospodařit s lidskými zdroji. | + | Směr celé organizace určují kompetentní osoby, které jsou ve vedoucích pozicích a jsou zodpovědné za bezchybně fungující interní prostředí. Mají za úkol [[Motivace|motivovat]], aktivizovat a odborně hospodařit s lidskými zdroji. |
<u>3, Zapojení lidí</u> | <u>3, Zapojení lidí</u> | ||
− | Organizace efektivně zapojuje a využívá své lidské zdroje, | + | Organizace efektivně zapojuje a využívá své lidské zdroje, dále si je vědoma i hodnoty těchto zdrojů. Současně musí být každý člověk ve firmě vnímán jako aktivní prvek, který má čím přispět. |
<u>4, Procesní přístup</u> | <u>4, Procesní přístup</u> | ||
Řádek 122: | Řádek 122: | ||
*ISO. ''About ISO – ISO'' [online] Dostupné z <nowiki>http://www.iso.org/iso/home/about.htm</nowiki> | *ISO. ''About ISO – ISO'' [online] Dostupné z <nowiki>http://www.iso.org/iso/home/about.htm</nowiki> | ||
*HUČKA, M. (2017) Modely podnikových systémů. ISBN 978-80-7400-468-1 | *HUČKA, M. (2017) Modely podnikových systémů. ISBN 978-80-7400-468-1 | ||
+ | *Technické normy (2018) http://www.iso-normy.cz | ||
− | ==== Související články ==== | + | ====Související články==== |
[[Podnikový informační systém]] | [[Podnikový informační systém]] | ||
<br /> | <br /> | ||
− | ==== Klíčová slova ==== | + | ====Klíčová slova==== |
Informační systém, podnikový systém, management, projektový management, řízení podniku, ISO, norma, kvalita | Informační systém, podnikový systém, management, projektový management, řízení podniku, ISO, norma, kvalita |
Verze z 28. 12. 2020, 11:50
Za informační systém je možné všeobecně označit jakýkoliv systém vzájemně propojených prostředků a procesů, které slouží k ukládání, zpracovávání a poskytování informací. Dalším pomyslným stupněm je pak automatizovaný informační systém. Jedná se o moderní typ (v dnešní době již ve velkých firmách víceméně standard) informačního systému, který využívá informační technologie. Uložené informace mají podobu dat, které jsou uloženy v bázích dat.[1]
Obsah
Typy informačních systémů
Podnikové informační systémy
Jsou provozovány podniky a organizacemi. Uchovávají vlastní soukromé informace a přístup k nim mají jen jejich pracovníci podle individuálně nastavených oprávnění.
Veřejné informační systémy
Uchovávají a nabízejí informace, k nimž má přístup veřejnost či komunita. O provoz se starají různé instituce (př. muzea, knihovny) a jsou financovány z různých zdrojů.
Modely podnikových informačních systémů
Technologický model
- části IS:
- 1. HW
- 2. operační systém
- 3. databázový systém
- 4. aplikační SW
Dříve se jednalo o uzavřené systémy, které nebylo možné kombinovat. Vše se vyvíjelo tzv. na klíč pro danou instituci což s sebou přinášelo i velké náklady. Naopak dnes se upřednostňují systémy vyráběné pro tyto účely komerčně a je jednoduše přístupný, propojitelný a otevřený tzv. COTS
Tyto systémy mají třívrstvou architekturu obsahující v nejspodnější vrstvě data. Jedná se o tzv. bázi dat. Probíhají zde základní operace jako je například ukládání, výběr, agregace, předzpracování, integrita a audit dat. Tyto báze dat mohou být modelovány v hierarchickém, síťovém nebo relačním modelu.
Další vrstva bývá označována jako funkční vrstva nebo také jako vrstva aplikační. Zde jsou zajišťovány výpočty a operace prováděné mezi vstupně- výstupními požadavky a daty. Komunikují skrze protokoly ( TCP/IP, FTP, HTTP, HTTPS ), programovací jazyky (PHP, JavaScript), značkovací jazyky (HTML, CSS) a dotazovací jazyk SQL.
Třetí vrstvou je prezentační vrstva, která zajišťuje vstup požadavků a prezentaci výsledků. Je závislá na dané platformě, což znamená, že se může odlišovat v závislosti na používaném zařízení.[1]
Tento technologický model je základem všech řešení a při správném fungování by měl zajišťovat efektivnost, rychlost, kompatibilitu dat, pružnější rozdělení výkonu mezi zařízení uživatele a server. Výhodou také je, že prezentační vrstva může běžet i na velmi levných zařízeních.
Model z hlediska řízení podniku
Dalším způsobem, jak lze na informační systém nahlížet je z pohledu jeho uživatelů. V tomto případě je důležité si uvědomit z jakých pozic a skupin se pracovníci pracující s informačním systémem skládají a že se v prvé řadě nejedná o homogenní skupinu, přičemž každá skupina má na systém různé požadavky:
1. výrobní a obslužní pracovníci
Jedná se například o skladníky načítající kódy zboží. Jejich charakteristickou činností bývá realizace výrobků a služeb, zajištění sběru dat z výroby skladů, faktur apod. K těmto činnostem jsou pro ně stěžejní informace týkající se vlastního technologického procesu nebo také logistického procesu. Jako přístup k těmto informacím potřebují zejména stroje, čtečky čárových kódů, provozní terminály, přístroje na zpracování faktur.
2. pracovníci zpracovávající data
V této skupině se nacházejí pracovníci, kteří mají na starost analýzy nebo designují nové služby. Jejich stěžejní činností bývá návrh výrobku a způsobu výroby, zajištění výrobních zdrojů nebo i finanční analýzy. Informace, které ke své práci potřebují jsou zejména o použitých materiálech a technologiích, o aktuálním stavu zásob a kapacit nebo o nákladu výroby a spotřebě výrobních zdrojů. K získání informací využívají zejména integrované systémy typu ERP, pokročilé grafické programy typu CAD (Computer-aided Design) nebo aplikace typu PDM (Product Data Management).
3. střední management
Členové středního managementu zajišťují zejména kompletní realizaci zakázek nejčastěji formou projektů. Pro tuto činnost jsou stěžejní informace o plánování, řízení zakázek a také přehledné a aktuální informace o stavu zakázek. Tyto informace bývají poskytovány již výše zmiňovaných ERP systémem.
4. top management
Tato skupina určuje základní vize a strategie podniku, současně také informuje vlastníky o stavu a důležitých krocích podniků. K těmto činnostem potřebují přehledné a agregované dashboardy, které signalizují, jestli vše běží hladce nebo je potřeba přijmout nějaká opatření. Sledují stav a trendy v podniku, zejména pak finanční ukazatele. Důležité jsou pro ně i informace o okolí a oboru podniku, tj. konkurence, partneři, změny legislativy apod.
Procesní model
Tento model zachycuje čistě procesy ve firmě, prostřednictvím vstupů, výstupů a procesních toků, výsledkem takového procesu je pak hotový produkt. Důležitá je vzájemná provázanost, protože žádný proces nesmí končit "ve slepé uličce". Procesní model přispívá k pochopení procesů ve firmě a pak následné jednodušší implementaci nových technologií. Tento model bývá vyjádřen graficky např. diagramy BPMN.
Rodina norem ISO 9000
Jedná se o mezinárodně uznávanou certifikaci, která zaručuje splnění požadovaných standardů na výrobu, a tedy i výsledný produkt. Tyto certifikace jsou vydávány organizací ISO, známou také jako "Mezinárodní organizace pro normalizaci" a Česká republika je jejím členem v zastoupení Úřadem pro technickou normalizaci, metrologii a státní zkušebnictví.[2]
Rodina norem ISO 9000 se zabývá systémem managementu jakosti v oblastech jako:
- výroba
- poskytování služeb
- marketing, prodej a vztahy se zákazníky
- řízení kvality
- řízení rizik
- řízení vztahu se zákazníky
Do rodiny patří:
ISO 9000
Obsahuje základy, na kterých jsou vystavěny systémy managementu kvality a veškerou terminologii, jenž je používána ve spojitosti s těmito systémy. Současně tento standard obsahuje osm zásad, které je potřeba v souvislosti s ISO 9000 dodržovat. Jedná se o pravidla založené na osmi principech managementu kvality[3]:
1, Zaměření na zákazníka
Je důležité umět porozumět zákazníkovi jak v současných, ale i budoucích potřebách a požadavcích.
2, Vedení lidí
Směr celé organizace určují kompetentní osoby, které jsou ve vedoucích pozicích a jsou zodpovědné za bezchybně fungující interní prostředí. Mají za úkol motivovat, aktivizovat a odborně hospodařit s lidskými zdroji.
3, Zapojení lidí
Organizace efektivně zapojuje a využívá své lidské zdroje, dále si je vědoma i hodnoty těchto zdrojů. Současně musí být každý člověk ve firmě vnímán jako aktivní prvek, který má čím přispět.
4, Procesní přístup
Optimálního výsledku by mělo být dosaženo, pokud budou veškeré činnosti řízeny procesně.
5, Zlepšení
Jedná se o trvalý cíl organizace, který je kontrolován pravidelnou analýzou.
6, Rozhodování založené na důkazech
Efektivní rozhodnutí bývají vždy založena na doložitelných faktech, jako jsou například analýzy.
7, Správa vztahů
Cílem je udržení dobrých dodavatelských vztahů, které v procesu ovlivňují řadu faktorů.
ISO 9001
Jedná se o hlavní standard celé rodiny a ten, o který se organizace nejvíce zajímají. Obsahuje požadavky na systém managementu kvality, kdy daná organizace musí jednak prokázat schopnost poskytovat produkty, které naplňují veškerá přání jejich zákazníků, ale také způsobilost uplatňovat předpisy, sloužící ke zlepšení spokojenosti daných zákazníků. [4]
ISO 9004
Obsahuje pokyny pro vytvoření systému managementu kvality, který zvýší efektivitu práce a také úroveň služeb, které firma poskytuje, nejen u svých zákazníků, ale i ve svém okruhu. ISO 9004 popisuje potencionální způsoby budoucího zlepšování procesů souvisejících s jednotlivými sekcemi ISO 9001. [4]
ISO 9011
Jedná se o nejmladší část z roku 2002 a poskytuje informace o průběhu auditu úrovně kvality a enviromentálního managementu. Současně také rozšiřuje kapitolu, zabývající se auditem v ISO 9000.[5]
Odkazy
Reference
- ↑ 1,0 1,1 VOŘÍŠEK, J. (2008) Oeoconomica, Praha. ISBN 978-80-245-1440-6
- ↑ ISO members (2020) Dostupné z:https://www.iso.org/members.html
- ↑ ISO. Quality management principles (2012) Ženeva. ISBN 978-92-67-10573-4
- ↑ 4,0 4,1 ŠMEJDA, J. Řízení systému managementu kvality (2014) Dostupné z: https://is.muni.cz/th/jmvt3/dp_JanSmejda_hgbcg.pdf
- ↑ ISO. Online Browsing Platform (OBP) Dostupné z: https://www.iso.org/obp/ui/%
Seznam doporučené literatury
- HOYLE, D. (2001) ISO 9000 Quality Systems Handbook. Reed Educational and Professional Publishing Ltd. ISBN: 1-138-18864-6
- MUHORO, N. (2019) What is the ISO 9002 International Certificate? [online]. [cit. 26. 10. 2013]. Dostupné z http://smallbusiness.chron.com/iso-9002-international-certificate-56932.html
- MUTAFELIJA, B.(2003) Systematic Process Improvement using ISO 9001:2000 and the CMMI. Artech House Publishers, ISBN 978-1580534871
- ISO. About ISO – ISO [online] Dostupné z http://www.iso.org/iso/home/about.htm
- HUČKA, M. (2017) Modely podnikových systémů. ISBN 978-80-7400-468-1
- Technické normy (2018) http://www.iso-normy.cz
Související články
Klíčová slova
Informační systém, podnikový systém, management, projektový management, řízení podniku, ISO, norma, kvalita