Digitální knihovny v oblasti kulturního dědictví – výběr a charakteristika dvou zástupců: Porovnání verzí

Řádek 24: Řádek 24:
 
==Europeana==
 
==Europeana==
 
[[File:Europeana logo black.svg|thumb|Europeana logo]]
 
[[File:Europeana logo black.svg|thumb|Europeana logo]]
[[Europeana]]
+
[[Europeana]] je internetový portál, který tvoří rozhraní k milionům knih, obrazů, filmů, muzejních předmětů a archiválií, které byly digitalizovány po celé Evropě. Do Europeany přispělo více než 2000 institucí z celé Evropy. Mezi nimi jsou mezinárodně známá jména jako Rijksmuseum v Amsterodamu, British Library a Louvre. K dispozici jsou digitální dokumenty z národních i regionálních archivů, muzeí a knihoven členských zemí Evropské unie. Uživatelé tak mají možnost prozkoumat evropské kulturní a vědecké dědictví od pravěku až po současnost. <ref name=":217">Zahraniční digitální knihovny. Česká digitální knihovna [online]. [cit. 2021-10-28]. Dostupné z: https://www.czechdigitallibrary.cz/cs/zahranicni-digitalni-knihovny/</ref>
 +
 
 +
 
 
Obsahuje: více než 50 milionům digitalizovaných položek, z toho více než 700 tisíc z České republiky.  
 
Obsahuje: více než 50 milionům digitalizovaných položek, z toho více než 700 tisíc z České republiky.  
 
digitální knihovna navržená tak, aby evropské vědecké a kulturní dědictví bylo přístupné od prehistorie až po současnost ve formě obrazových, textových, zvukových a video souborů.  
 
digitální knihovna navržená tak, aby evropské vědecké a kulturní dědictví bylo přístupné od prehistorie až po současnost ve formě obrazových, textových, zvukových a video souborů.  

Verze z 28. 10. 2021, 10:05

Stránka ve výstavbě
Inkwell icon - Noun Project 2512.svg Na této stránce se právě pracuje. Prosím needitujte tuto stránku, dokud na ní zůstává tato šablona. Předejdete tak editačnímu konfliktu. Jestliže uběhla od poslední editace doba alespoň dvou dnů, neváhejte tuto šablonu odstranit. Inkwell icon - Noun Project 2512.svg

Digitální knihovna

Dle definice TDKIV je digitální knihovna integrovaný systém zahrnující soubor elektronických informačních zdrojů a služeb umožňující získávání, zpracovávání, vyhledávání a využívání informací v tomto systému uložených. Digitální knihovny jsou zpřístupňovány prostřednictvím počítačových sítí. Účelem budování digitální knihovny je poskytnout uživatelům možnost jednotného přístupu k digitálním anebo digitalizovaným dokumentům, případně i k sekundárním informacím o tištěných primárních zdrojích, uložených ve fondu knihovny. [1] Digitální knihovnou může být jak malá osobní knihovna, tak velká distribuovaná sbírka dokumentů podobající se knihovně, archivu, galerii nebo muzeu. Obsahem digitálních knihoven nejsou jen textové informace (knihy, časopisy, rukopisy apod.), ale také obrazové materiály (fotografie, obrazy, mapy apod.), zvukové nahrávky, video, filmy, báze dat, software či trojrozměrné objekty. [2]

Konkrétní výhody digitální knihovny:

  • umožňuje přístup k dokumentům 24 hodin denně,
  • umožňuje přístup k informacím takřka bezprostředně bez ohledu na vzdálenost, která uživatele dělí od počítače, na kterém jsou informace uloženy [2]
  • umožňuje současný přístup více uživatelům ke stejnému dokumentu, který knihovna vlastní v jediném exempláři
  • digitalizace chrání ohrožené exempláře tím, že nedochází k jejich fyzickému půjčování. Dochází tak tedy k ochraně knihovního fondu.
  • dokumenty v digitální knihovně mohou být volně organizovány do tematických (virtuálních) sbírek [3]
  • rychlejší a efektivnější vyhledávání a prohlížení obsahu
  • možné sdílení digitálního obsahu celosvětově
  • rychlejší a snažíš aktualizování obsahu [4]

Digitální a klasické knihovny

Potenciální možnosti digitálních knihoven jdou nad rámec možností klasických knihoven s fyzickými dokumenty a projevují se např. možnostmi neomezené globální integrace digitálních repozitářů v celosvětovém měřítku, novými formami a formáty informací, možností permanentní aktualizace informace uložené v digitální knihovně nebo zcela novými typy služeb (přeformátováváním dokumentů do různých formátů či jazykových verzí, vytvářením složených děl, vyjednáváním autorských a přístupových práv aj.). Přes tyto a další odlišnosti mají oba typy knihoven řadu shodných rysů:

Europeana

Europeana logo

Europeana je internetový portál, který tvoří rozhraní k milionům knih, obrazů, filmů, muzejních předmětů a archiválií, které byly digitalizovány po celé Evropě. Do Europeany přispělo více než 2000 institucí z celé Evropy. Mezi nimi jsou mezinárodně známá jména jako Rijksmuseum v Amsterodamu, British Library a Louvre. K dispozici jsou digitální dokumenty z národních i regionálních archivů, muzeí a knihoven členských zemí Evropské unie. Uživatelé tak mají možnost prozkoumat evropské kulturní a vědecké dědictví od pravěku až po současnost. [6]


Obsahuje: více než 50 milionům digitalizovaných položek, z toho více než 700 tisíc z České republiky. digitální knihovna navržená tak, aby evropské vědecké a kulturní dědictví bylo přístupné od prehistorie až po současnost ve formě obrazových, textových, zvukových a video souborů. poskytuje přístup k různým typům obsahu poskytovaných přidruženými evropskými institucemi. Digitální kopie nejsou uloženy na centrálním počítači, ale zůstávají v příslušné kulturní instituce a její síti. Europeana shromažďuje pouze kontextové informace (metadata) dostupných objektů, včetně malých obrázků. Z ČR jsou největšími přispěvateli Národní památkový ústav, Národní knihovna ČR, Národní filmový archiv a mnoho dalších. V současné době přispívá více než 3.000 institucí ze všech zemí EU a to prostřednictvím svých agregátorů. Manuscriptorium poskytuje záznamy do TEL (The European Library), což je agregátor Europeany, a to znamená, že digitalizované dokumenty Manuscriptoria jsou přístupné i v rámci Europeany.

Manuscriptorium

Manuscriptorium - logo

Manuscriptorium volně dostupná digitální knihovna historických dokumentů zaměřena na digitalizaci evropských starých tisků a rukopisů je největší digitální knihovnou historických dokumentů v Evropě jeden z projektů Národní digitální knihovny NK ČR. Další programy Národní digitální knihovny jsou Kramerius (digitalizované novodobé dokumenty) a WebArchiv (publikování digitálních dokumentů). Manuscriptorium chce být specializovanou platformou pro staré rukopisy s hladkým přístupem pro veřejnost a tím pádem zjednodušit práci výzkumných pracovníků a badatelů z celého světa. Manuscriptorium má za cíl zpřístupnit pět milionů stran dokumentů z 90 evropských institucí. Nezpřístupňuje na internetu pouze digitalizované rukopisy a staré tisky, ale i informace o historických knižních fondech, jako například studie a další elektronické dokumenty je přístupná v českém a anglickém jazyce. Harvesting metadat je použit v rámci komunikace s dalšími repozitáři spolupracujících institucí. V současné době je použit pro Manuscriptorium nově vytvořený formát TEI P5, který slouží jako interní standard a výměnný formát. Katalog se nazývá OKHF (Otevřený Katalog Historických Fondů) a obsahuje metadata o fyzických dokumentech ve formátu XML. Digitalizované dokumenty jsou přístupné na datových úložištích NK ČR, ale i na úložištích vzdálených partnerů v rámci digitální knihovny. subagretágorem europeana, takže dodává svoje metadata do agregátoru – europeana (jeden z největších portálu který umožňuje přístup ke kultur. dědictví)

Odkazy

Reference

  1. CELBOVÁ, Ludmila. Digitální knihovna. In: KTD: Česká terminologická databáze knihovnictví a informační vědy (TDKIV) [online]. Praha : Národní knihovna ČR, 2003- [cit. 2021-10-08]. Dostupné z: https://aleph.nkp.cz/F/?func=direct&doc_number=000000854&local_base=KTD.
  2. 2,0 2,1 TKAČÍKOVÁ, Daniela. Když se řekne digitální knihovna .... Ikaros [online]. 1999, ročník 3, číslo 8 [cit. 2021-10-08]. urn:nbn:cz:ik-10990. ISSN 1212-5075. Dostupné z: http://ikaros.cz/node/10990
  3. SMETÁNKOVÁ, Martina. Koncipování obsahu digitální knihovny. Moravskoslezská vědecká knihovna v Ostravě [online]. Ostrava, 2019 [cit. 2021-10-24]. Dostupné z:https://www.svkos.cz/data/filemanager/source/studijn%C3%AD%20texty%20pro%20knihovn%C3%ADky/28_Koncipov%C3%A1n%C3%AD_obsahu_digit%C3%A1ln%C3%AD_knihovny_Smet%C3%A1nkov%C3%A1.pdf
  4. GÁBRIŠOVÁ, Jana. Legislativa digitálních knihoven. Brno: Masarykova univerzita, Filozofická fakulta, Ústav české literatury a knihovnictví. 2018. 36 s. Vedoucí diplomové práce PhDr. Martin Krčál, DiS
  5. BARTOŠEK, Miroslav. Digitální knihovny - teorie a praxe. [online]. Masarykova universita v Brně, Ústav výpočetní techniky [cit. 2021-10-24]. Dostupné z: https://core.ac.uk/download/pdf/11879112.pdf
  6. Zahraniční digitální knihovny. Česká digitální knihovna [online]. [cit. 2021-10-28]. Dostupné z: https://www.czechdigitallibrary.cz/cs/zahranicni-digitalni-knihovny/

Doporučená literatura

  • CUBR, Ladislav. Dlouhodobá ochrana digitálních dokumentů. 1. vyd. Praha: Národní knihovna České republiky, 2010. 154 s. ISBN 978-80-7050-588-5.
  • CELBOVÁ, Ludmila et al. Archivace webu. 1. vyd. Praha: Národní knihovna ČR, 2008. 45 s. ISBN 978-80-7050-562-5.
  • BORGHOFF, Uwe M. et al. Long-term preservation of digital documents: principles and practices. Berlin: Springer, ©2005. xv, 274 s. ISBN 3-540-33639-7.
  • BOUDA, Tomáš a kol. Elektronické knihy v českých knihovnách. 1. vyd. Brno: Masarykova univerzita, 2012. 74 s. ISBN 978-80-210-6000-5.
  • ŽUMER, Maja, ed. National bibliographies in the digital age: guidance and new directions. München: K.G. Saur, 2009. 140 s. IFLA series on bibliographic control; v. 39. ISBN 978-3-598-24287-8.

Související články

Klíčová slova

digitální knihovna, digitalizace, elektronické informační zdroje, kulturní dědictví