O dvou bratrech (Starověký Egypt)

Povídka O dvou bratrech byla nalezena na papyru d´Orbiney, který je dnes uložen v Britském muzeu. Tento text byl napsán písařem jménem Innana na konci 19. dynastie (odkaz) v Nové říši. Novoegyptštinou.

Skladba obsahuje mytologické a folkloristické motivy, badatelé se snaží u některých částí hledat podobnosti s Předovýchodním písemnictvím. Dále do debaty silně vstupuje tendence zařadit skladbu a její vznik do historického a sociálního kontextu.

Děj povídky

Povídka vypráví o dvou bratrech. Starší se jmenoval Anup a mladší Bata, jenž u svého staršího bratra sloužil na poli a za to se o něj starší bratr staral jako otec. Jednou došlo k tomu, že byl Bata poslán domů pro setbu. Když Bata přišel domů, pokusila se ho bratrova žena svést. Bata jí odolal, ona jej však po příchodu Anupa nařkla z pokusu o svedení. Anup se tedy chystal, že svou ženu pomstí, když však Bata přicházel domů, jeho kráva ho před bratrem varovala. Bata se začal modlit k Reovi (odkaz) a ten jeho prosby vyslyšel, proto vytvořil mezi bratry řeku plnou krokodýlů.

Mladší bratr tak dostal šanci to Anupovi vysvětlit. Poté vzal rákos, uřízl si úd a hodil jej do vody, kde ho sežrala ryba. Anup poznal, že mu bratr nelhal, snažil se mu pomoci, ale přes řeku se k němu nedostal. Nato mu Bata oznámil, že odejde do Cedrového údolí, tam si vyřízne srdce a dá jej na květ cedru. Až někdo tento cedr porazí, bude Anupovým úkolem to srdce nalézt a dát do misky se studenou vodou, čímž bratra zachrání. Bata se tedy odebral do Cedrového údolí, kde spokojeně žil, dokud nepotkal Devatero bohů, byl mezi nimi i bůh Chnum , který mu na hrnčířském kruhu vymodeloval manželku. Pak přišlo sedm sudiček bohyně Hathory (odkaz), které ji prorokovaly, že ji zabije popravčí dýka. Bata si ženu velmi zamiloval, ale varoval ji, že nesmí chodit k moři, neboť on je žena jako ona a jeho srdce leží na květu cedru a nemohl by ji tím pádem zachránit. Jednoho dne se však moře valilo na dívku. Té se povedlo utéci, ale jedna její kadeř do něj spadla. Tu moře odneslo až k faraonovým pradlákům, kde její vůně donutila faraona ji hledat. Vyslal proto vojenskou výpravu do Cedrového údolí. Několik vojáků se sice Batovi povedlo zabít, avšak i tak jeho ženu našli a odvedli k faraonovi, ten si ji vzal za manželku. Žena poté řekla faraonovi, že je třeba se vydat do Cedrového údolí a pokácet cedr, na němž spočívá Batovo srdce. To jeho vojáci udělali a Bata padl mrtvý.

Anup se tuto událost druhý den ráno dozvěděl prostřednictvím piva, které se mu zpěnilo, a vína, které se zakalilo. Vydal se tedy do Cedrového údolí a našel tam mrtvého bratra. Začal hledat bratrovo srdce, hledal jej po čtyři roky, než si usmyslel, že se radši vrátí do Egypta. Nakonec však hledání nevzdal a našel šišku. To bylo Batovo srdce, které vložil do misky s vodou. Tím svého bratra oživil. Bata mu pak řekl, že se stane býkem a Anup má na jeho hřbetě dojet do Egypta a má jej dát faraonovi. To oba bratři učinili a Anup se pak vrátil do své vesnice. Bata se jednoho dne rozhodl faraonově ženě vyzradit svou pravou totožnost. Ta pak ze strachu přiměla faraona, aby ji nechal k jídlu udělat játra toho býka. Při jeho zabíjení mu však vytryskly kapky krve, ze které poté vyrostly dvě velké perseje. Bata se i v této podobě faraonově ženě vyzradil, ta opět přiměla panovníka tyto stromy porazit. Když z nich však truhlář vytvářel nábytek vylétla tříska, kterou žena spolkla. Otěhotněla tedy a za mnoho dní porodila syna, toho si faraon zamiloval a jmenoval jej svým nástupcem. Tento syn byl samozřejmě Bata a po panovníkově smrti nechal svou ženu/matku soudit. Svého bratra Anupa jmenoval svým nástupcem, kterým se Anup po 30 letech vlády svého bratra také stal.

Rozbor díla

Jako mytologické dílo

Výklad jmen

• Anup - Jedná se o jméno boha zemřelých, pohřbů a pohřebišť, mumifikace, smrti a vzkříšení. Jde o prastaré božstvo, které máme doložené již v Textech pyramid. Byl ochráncem Usirova těla a je začleněn do dějů souvisejících s jeho vzkříšením.
• Bata - je velmi málo známé božstvo. O jeho původu ani významu nemáme dostatek V 17. hornoegyptském kraji (odkaz) byl uctíván spolu s Anupem. Nejspíše se jednalo o boha v podobě býka. Často bývá označován jako pastýř býků či ztotožňován s Hapim.
• Manželky jsou anonymní, ale daly by se obě vztáhnout k různým aspektům bohyně Hathor.

Podobnost s Usirovským mýtem (odkaz).

Vegetační mýtus

Možný výklad vnímá:

• Anupa jako horizont
• Batu jako Usira (odkaz) ve formě býka symbolizující vegetaci, Nil a zrno.

V egyptských představách totiž obrat "odejít na horizont" znamenalo zemřít a stát se blaženým zesnulým.

Jako folkloristické dílo

• Dílo dá rozčlenit do těchto motivů: AaTh 318, AaTh 516B, AaTh 590A, KHM 60
• Podle Susan Tower Hollis jde o folklórní příběh popisující přechodový rituál.

Dále předpokládá, že příběh byl delší dobu v orálně tradován. Hollis v něm spatřuje celou škálu prvků, jež spojuje s ramessovským obdobím, nicméně přiznává, že jsou zde i prvky podstatně staršího data. Nemůžeme s jistotou dokázat folklorní tradici ve starém Egyptě, nicméně se zdá, že taková tradice zde byla. Mohla zde působit skupina bardů podobná těm, které známe z homérského Řecka. Papyrus Westcar nás informuje, nakolik můžeme této skladbě věřit, že na dvoře panovníka 4. Dynastie Chufua byli vypravěči přítomni.

Jako skladba inspirovaná historií

• Je možné, že celá skladba vznikla po zkušenosti s takzvaným Amarnským obdobím a přenosu moci z 18. na 19. dynastii. V obecném povědomí mohla totiž zůstat stresující vzpomínka na vládu tzv. heretického panovníka Achnatona. Nicméně ve skladbě je panovník, na jehož trůn posléze Bata dosedne vykreslen jako dobrý vládce, negativní postavou je zde královna, tedy Batova bohy stvořená žena. Lisa Manniche se pokusila tuto ženu ztotožnit s Achnatonovou vedlejší manželkou Kijou.
• Leonard Lesko se domnívá,že se jedná o Ramessovskou propagandu, které nesouhlasila a snažila se vypořádat s rolí, kterou v minulých dvou dynastiích hrály silné královny, jako byla například Ahhotep, Ahmose-Nefertari, Hatšepsut, Teje, Nefertity. V 19. dynastii se s takto energickým a mocnými královnami nesetkáváme. Výjimkou je manželka Ramesse II. Nefertari. V literární tradici jsou však ženy 19. dynastie popisovány negativně.

Zdroje

Použitá literatura

• TOWER HOLLIS, S.1990:, The Ancient Egyptian Tale of two Brothers, The oldest Fairy Tale in the
• World, University Oklahoma Press.
• HORÁLEK K.1994: Folklór a světová literatura, Praha 1979
• VACHALA B., Pověsti a legendy faraónského Egypta, Praha.
• SCHNEIDER, T. 2008: Innovation in Literature on Behalf of Politics: The Tale of the Two Brothers, Ugarit, and 19th dynasty History, Ägypten und Levante XVIII, s. 315-326.
• WETTENGEL, W. 2003: Die Erzählung von den beiden Brudern : der Papyrus d´Orbiney und die Königsideologie des Ramessiden,[ Orbis Biblicus et Orientalis 195].
• LESKO, L. 1983: Three Late Egyptian Stories Reconsidered, Egyptological Studies in Honor of Richard A. Parker.