John Dewey: Porovnání verzí

Řádek 38: Řádek 38:
  
 
== Vzdělání a výchova ==
 
== Vzdělání a výchova ==
* Konec 19. století - rozvíjení pedagogického myšlení v USA.
+
* Konec 19. století - rozvíjení pedagogického myšlení v USA  
* Základem [[pragmatismus|pragmatická filozofie]], proto je pedagogický proud nazýván [[pragmatická pedagogika|pragmatickou pedagogikou]] (někdy instrumentalismem).
+
* Poznatky z [[pragmatismus|pragmatické filozofie]] přenášeny do pedagogiky -  proto [[pragmatická pedagogika]]
* John Dewey je považován za zakladatele pragmatické pedagogiky.  
+
* John Dewey považován za zakladatele pragmatické pedagogiky.  
 
* Své filozofické poznatky aplikoval do výchovy a založil laboratorní školu v Chicagu.<ref name=":1"><i>Americká pragmatická pedagogika: John Dewey a jeho následovníci</i>. (1990). (1. vyd., 197 s.) Praha: Státní pedagogické nakladatelství.</ref>  
 
* Své filozofické poznatky aplikoval do výchovy a založil laboratorní školu v Chicagu.<ref name=":1"><i>Americká pragmatická pedagogika: John Dewey a jeho následovníci</i>. (1990). (1. vyd., 197 s.) Praha: Státní pedagogické nakladatelství.</ref>  
  
 
=== Pedagogické krédo ===
 
=== Pedagogické krédo ===
* Sepsal v době působení v Chicagu
+
* Článek sepsaný v době působení na Chicagské univerzitě
* Základní myšlenky jeho teorie  
+
* Formuluje základní myšlenky své teorie  
** Velký důraz na spolupůsobení psychologické a sociologické stránky výchovy. Vychovatel se musí zajímat o dítě, o jeho zvyky, schopnosti, zájmy a '''individuální potřeby''', ale vše musí interpretovat v '''sociálním kontextu.'''  
+
** Velký důraz kladen na spolupůsobení '''psychologické''' a '''sociologické''' stránky výchovy. Vychovatel se musí zajímat o dítě, o jeho zvyky, schopnosti, zájmy a '''individuální''' potřeby, ale vše musí interpretovat v '''sociálním kontextu'''.
** [[Výchova]] by měla být život, nikoli příprava na něj. '''Škola''' by měla by fungovat na základě situací z '''reálného života''' probíhající mimo školu a naučit žáky rozumě žít. Měla by navazovat na výchovu doma, v okolí, či na hřišti. Učitel nemá žákům přesně určovat ideje, zvyky, má pouze správně vybírat podněty ovlivňující dítě a pomáhat mu správně na ně reagovat. Zkouška by pak měla testovat, jestli je dítě schopné sociálního života a ukazuje na jakém místě se dítě muže plně realizovat a bude nejvíce.  
+
** Výchova by měla být život, nikoli příprava na něj. Škola by měla fungovat na základě situací z '''reálného života''' probíhajícího mimo školu a naučit žáky rozumě žít. Měla by navazovat na výchovu doma.  
** Každý předmět ve škole by měl být užitečný do''' sociálního života''' (např. historie má ukazovat pokrok v sociálním životě a poučení pro děti).  
+
** Učitel nemá žákům přesně určovat ideje, zvyky, má pouze správně vybírat podněty ovlivňující dítě a pomáhat mu správně na ně reagovat.
** ''Důležité je [[učení]] se na''' '''základě''' zkušeností'''''. Dítě získává stále nové a nové zkušenosti a ty si postupně '''rekonstruuje''' jednu na základě druhé.   
+
** '''Zkouška''' by měla testovat, jestli je dítě schopné sociálního života a ukazuje na jakém místě se může plně realizovat.  
** Nemůže si být jisti, co bude za několik let, proto nemůžeme dítě připravovat na budoucí [[dospělost]]. ''Hlavním úkolem školy je naučit jedince přizpůsobování se změnám.'' Výchova musí být v neustálém pohybu ve směru [[Vývoj a rozvoj osobnosti|vývoje]] a musí se přizpůsobovat sociálním vlivům. ''Proto je výchova označena za proces a nemá žádný cíl.''  
+
** Každý předmět ve škole by měl být užitečný pro '''sociální život''' (např. historie má ukazovat pokrok v sociálním životě a poučení z minulosti).  
** Dewey velice kritizuje pasivní styl výuky, při které dítě pouze naslouchá a absorbuje informace. To je pro dítě nepřirozené. ''Výuka má probíhat '''aktivně''' a na základě zájmů dítěte''. Dítě má přirozenou [[Potřeby a zájmy|potřebu]] se učit, protože si to přeje. [[Učení]] je tedy efektivní pouze tehdy jeli''' aktivní''' zakládající se na '''vlastní zkušenosti''', a pokud může naučenou věc použít ve svých '''zájmech'''.
+
** Důležité je učení se na základě''' zkušeností'''. Dítě si rekonstruuje jednu zkušenost na základě druhé.   
 +
** Nemůžeme si býti jisti, co bude za několik let, proto je nelogické připravovat žáky na jejich dospělost. Hlavním úkolem školy je naučit jedince''' přizpůsobovat se změnám'''. Výchova musí být v neustálém pohybu ve směru vývoje a sociálních změn - proto je označena za '''proces bez cíle'''.
 +
** Dewey kritizuje pasivní styl výuky, při které žák pouze naslouchá a absorbuje informace. To je nepřirozené. Výuka má probíhat '''aktivně''' a na základě dětských '''zájmů'''.  
 +
** Učení je efektivní pouze tehdy jeli '''aktivní''', zakládající se na '''zkušenostech''', a pokud dítě může naučenou věc použít ve svých '''zájmech'''.
  
 
=== Škola a společnost ===
 
=== Škola a společnost ===
* Rozšiřuje jeho hlavní myšlenky z '''pedagogického kréda''', nyní již podložené jeho vlastními zkušenostmi z laboratorní školy.  
+
* Dílo rozšiřuje  hlavní myšlenky z '''pedagogického kréda''', nyní již podložené jeho vlastními zkušenostmi z laboratorní školy.
* Kritika školství postavené na donucovacích metodách  
+
* Kritika školství postavené na donucovacích metodách -  základ principu pedocentrismu
 
* Výchova nemá mít cíl, je cílem sama o sobě
 
* Výchova nemá mít cíl, je cílem sama o sobě
 
+
* Velký důraz kladen na aktivní činnost a učení se konáním (Learning by doing)
 
==== Princip  pedocentrismu ====
 
==== Princip  pedocentrismu ====
 
* [[Mikuláš Koperník|Koperník]] převedl astronomické centrum ze Země na slunce - Dewey přenáší hlavní centrum z učitele na dítě.
 
* [[Mikuláš Koperník|Koperník]] převedl astronomické centrum ze Země na slunce - Dewey přenáší hlavní centrum z učitele na dítě.
Řádek 64: Řádek 67:
 
==== Learning by doing (učení konáním) ====
 
==== Learning by doing (učení konáním) ====
 
* [[učení]] se aktivním zapojením.  
 
* [[učení]] se aktivním zapojením.  
* Tuto formu učení už můžeme najít u [[Jan Amos Komenský|Komenského]], který tvrdil, že to co se má konat, se má učit konáním.  
+
* Tuto formu učení už můžeme najít u [[Jan Amos Komenský|Komenského]], který tvrdil, že to co se má konat, se má učit konáním. Dewey pak tuto myšlenku rozšířil i na oblast vědění.  
* Dewey pak tuto myšlenku rozšířil i na oblast vědění.
 
 
* Kritika této metody:  Mnoho vědění je nemožné naučit se konáním, proto se vyloučilo několik oblastí poznání.  
 
* Kritika této metody:  Mnoho vědění je nemožné naučit se konáním, proto se vyloučilo několik oblastí poznání.  
* Výchova nemá mít cíl, je cílem sama o sobě. 
 
  
 
=== Demokracie a výchova ===
 
=== Demokracie a výchova ===
 
* Stěžejní dílo a  základním text [[pragmatická pedagogika|pragmatické pedagogiky]]
 
* Stěžejní dílo a  základním text [[pragmatická pedagogika|pragmatické pedagogiky]]
* Kritika zastaralé neefektivní [[Johann Friedrich Herbart|herbartovské]] školy.
+
* Kritika zastaralé neefektivní [[Johann Friedrich Herbart|herbartovské]] školy a shrnutí veškerých poznatků o výchově
 
* Dítě má právo na prožití svého dětství, a proto by se mu mělo umožnit úplné prožívání přítomnosti.  
 
* Dítě má právo na prožití svého dětství, a proto by se mu mělo umožnit úplné prožívání přítomnosti.  
 
* Chybou školství je neustálé se soustředění na budoucnost a přípravu na dospělost.   
 
* Chybou školství je neustálé se soustředění na budoucnost a přípravu na dospělost.   
* '''Výchova''' = '' neustále předělávání zkušeností bez daného cíle.'' Jestliže je cíl přesně daný, stává se příkazem a není pro učitele ani žáka výzvou.  
+
* '''Výchova''' je neustále''' předělávání zkušeností bez daného cíle'''. Jestliže je cíl přesně daný, stává se příkazem a není pro učitele ani žáka výzvou.  
* Důležitá kapitola pojednává o zájmu a [[Kázeň|kázni.]] Působí spolu (ale zájem je upřednostňován) v dosahování cílů
+
* Důležitá kapitola pojednává o zájmu a [[Kázeň|kázni.]] Působí spolu (ale zájem je upřednostňován) v dosahování cílů.
  
 
* '''Myšlení''' znamená hledání spojení mezi konáním a důsledky konání
 
* '''Myšlení''' znamená hledání spojení mezi konáním a důsledky konání
* Dítě má právo na prožití svého dětství, a proto by se mu mělo umožnit úplné prožívání přítomnosti.
 
  
 
* Dewey zde popisuje princip '''vzrůstu – growth'''.
 
* Dewey zde popisuje princip '''vzrůstu – growth'''.
  
 
==== Vzrůst ====
 
==== Vzrůst ====
* Počáteční stav je nezralost, kterou Dewey nevidí jako něco záporného, naopak vyjadřuje sílu k schopnosti rozvíjet se.  
+
* Počáteční stav je nezralost, kterou Dewey nevidí jako něco záporného, naopak - nezralost vyjadřuje sílu ke schopnosti rozvíjet se.  
* '''Vzrůst''' je projevem života a protože život splývá s výchovou, pak tedy i vzrůst splývá s výchovou.   
+
* '''Vzrůst''' je projevem života a protože život splývá s výchovou, pak tedy i vzrůst projevem výchovy.   
 
* Kvalita školní výchovy se posuzuje na základě toho, jakou vyvolává u žáků chuť po vzrůstu a jak je uspěšná v poskytování takových podmínek, které touhu po vzrůstu převedou na konání.  
 
* Kvalita školní výchovy se posuzuje na základě toho, jakou vyvolává u žáků chuť po vzrůstu a jak je uspěšná v poskytování takových podmínek, které touhu po vzrůstu převedou na konání.  
 
== Odkazy ==
 
== Odkazy ==

Verze z 16. 11. 2014, 14:23

John Dewey byl americkým představitelem pragmatismu, který se věnoval filozofii, pedagogice, psychologii, antropologii, gnozeologii, estetice a logice. Přisuzuje se mu kopernikánský obrat v pedagogice. Podle článku 100 nejvlivnějších psychologů 20. st. je 93. nejcitovanějším psychologem 20. století[1]

Život

  • Narozen 20. října 1859 v Burlingtonu
  • Magisterské studium filozofie na univerzitě Jonse Hopkinse - vyučoval ho Charles Sanders Peirce, seznámil se zde s dílem Williama Jamese - ovlivnění pragmatismem.
  • 1894 profesura na katedře filozofie, psychologie a výchovy na Chicagské univerzitě - tam založil laboratorní ústav, ve kterém ověřoval své metody výchovy a vzdělávání.[2]
    • V ústavu byly děti od 4 do 14 let.
    • Vyučování bylo vedeno k živé spolupráci a vzájemné pomoci
  • Během doby působení v Chicagu napsal velmi významný článek My Pedagogic Creed (Pedagogické krédo) a knihu The school and Society (Škola a společnost).
  • 1904 začal učit na Kolumbijské univerzitě a tím vznikla 2 hlavní centra pragmatismu. Zde sepsal jeho nejvýznamnější dílo Democracy and Education (Demokracie a výchova).
  • 1930 odešel do důchodu, ale nadále publikoval a v 87 letech se podruhé oženil. Vychoval 6 dětí a 1 adaptoval.
  • Časté cesty do zahraničí - jeho myšlenky se rozšířily po celém světě
  • 3 roky pobýval v Číně
  • Velký zájem vzbudil v Sovětském svazu, kde vznikl projekt školy kompletně postavený na základě Deweyho myšlenek. Sám Dewey však uznal, že realizace jeho myšlenek v absolutní míře musí nutně ztroskotat.
  • Zemřel 1952 v New Yorku ve věku 93 let na náhlý zápal plic.[3]

Deweyho filozofie

  • Deweyho pragmatismus je často označován instrumentalismem.
  • Důležitá je aplikace poznatků do života.
  • Prvotním úkolem filozofie je vyřešit rozpory mezi vědu a hodnotami (do kterých patří i politika, estetika a etika), které vznikly rozdělením filozofického zkoumání a praktické činnosti.
    • Proto vytvořil teorii zkoumání, která vychází z praktické činnosti.

Teorie zkoumání

  • Snaha o vytvoření "logiky vědy" (metoda logického zkoumání) pro všechna odvětví společenského života.
  • Člověk se setkává s různými problémovými situacemi v našem, stále se měnícím, světě - z počátku je situace nejasná a procesem zkoumání, myšlení a za použití předchozích zkušeností se mění v situaci jasnou.
  • Pro proces zkoumání je velice důležité aktivní experimentování. Při řešení úkolu experimentujeme a hledáme hypotézy a metodou pokus - omyly přicházíme na myšlenky, názory a pojmy.
  • Cílem myšlení není poznání. Myšlení je regulátorem našeho jednání a je hlavní činitelem pro přizpůsobování se změnám v životě a přeměně nejasných situacích v jasné.
  • Při zkoumání získáváme zkušenosti a vědomosti, které si ukládáme a vytváříme tak jakousi "skřínku s nástroji" pro další řešení problémů.
  • Princip kontinuity - každá nová zkušenost je ovlivněna zkušenostmi předcházejícími
  • Lidské poznání není odrazem skutečnosti. Je to způsob jak ovládat přírodu a společnost a jak přežít (inspirace Darwinem)

Koncept reflexního oblouku v psychologii

  • Inspirace W. Jamesem a jeho příkladem obranné reflexní reakce v Principech psychologie
    • dítě vidí plamen svíčky, dotkne se, popálí se, ucukne
  • Deweyho tvrdí, že chápání této situace pouze jako na automatickou reakci je zjednodušující a poukazuje na další důležité aspekty:
    1. Hodnota plamenu svíčky je jiná před dotekem a po doteku - podnět není neměnný a jasně daný
    2. Obranná reakce na bolestivý podnět je součástí poznávání a přizpůsobování se prostředí ve kterém žijeme
    3. Reflexivní odpověď na podnět přináší novou zkušenost- dítě registruje plamen, svíčku, bolest a reakci těla při doteku - novou zkušenost si odnáší do života

Vzdělání a výchova

  • Konec 19. století - rozvíjení pedagogického myšlení v USA
  • Poznatky z pragmatické filozofie přenášeny do pedagogiky - proto pragmatická pedagogika
  • John Dewey považován za zakladatele pragmatické pedagogiky.
  • Své filozofické poznatky aplikoval do výchovy a založil laboratorní školu v Chicagu.[4]

Pedagogické krédo

  • Článek sepsaný v době působení na Chicagské univerzitě
  • Formuluje základní myšlenky své teorie
    • Velký důraz kladen na spolupůsobení psychologické a sociologické stránky výchovy. Vychovatel se musí zajímat o dítě, o jeho zvyky, schopnosti, zájmy a individuální potřeby, ale vše musí interpretovat v sociálním kontextu.
    • Výchova by měla být život, nikoli příprava na něj. Škola by měla fungovat na základě situací z reálného života probíhajícího mimo školu a naučit žáky rozumě žít. Měla by navazovat na výchovu doma.
    • Učitel nemá žákům přesně určovat ideje, zvyky, má pouze správně vybírat podněty ovlivňující dítě a pomáhat mu správně na ně reagovat.
    • Zkouška by měla testovat, jestli je dítě schopné sociálního života a ukazuje na jakém místě se může plně realizovat.
    • Každý předmět ve škole by měl být užitečný pro sociální život (např. historie má ukazovat pokrok v sociálním životě a poučení z minulosti).
    • Důležité je učení se na základě zkušeností. Dítě si rekonstruuje jednu zkušenost na základě druhé.
    • Nemůžeme si býti jisti, co bude za několik let, proto je nelogické připravovat žáky na jejich dospělost. Hlavním úkolem školy je naučit jedince přizpůsobovat se změnám. Výchova musí být v neustálém pohybu ve směru vývoje a sociálních změn - proto je označena za proces bez cíle.
    • Dewey kritizuje pasivní styl výuky, při které žák pouze naslouchá a absorbuje informace. To je nepřirozené. Výuka má probíhat aktivně a na základě dětských zájmů.
    • Učení je efektivní pouze tehdy jeli aktivní, zakládající se na zkušenostech, a pokud dítě může naučenou věc použít ve svých zájmech.

Škola a společnost

  • Dílo rozšiřuje hlavní myšlenky z pedagogického kréda, nyní již podložené jeho vlastními zkušenostmi z laboratorní školy.
  • Kritika školství postavené na donucovacích metodách - základ principu pedocentrismu
  • Výchova nemá mít cíl, je cílem sama o sobě
  • Velký důraz kladen na aktivní činnost a učení se konáním (Learning by doing)

Princip pedocentrismu

  • Koperník převedl astronomické centrum ze Země na slunce - Dewey přenáší hlavní centrum z učitele na dítě.
  • Dítě je sluncem kolem kterého se točí výchovné metody. Proto se často pragmatická pedagogika označuje jako kopernikánský obrat v pedagogice.

Learning by doing (učení konáním)

  • učení se aktivním zapojením.
  • Tuto formu učení už můžeme najít u Komenského, který tvrdil, že to co se má konat, se má učit konáním. Dewey pak tuto myšlenku rozšířil i na oblast vědění.
  • Kritika této metody: Mnoho vědění je nemožné naučit se konáním, proto se vyloučilo několik oblastí poznání.

Demokracie a výchova

  • Stěžejní dílo a základním text pragmatické pedagogiky
  • Kritika zastaralé neefektivní herbartovské školy a shrnutí veškerých poznatků o výchově
  • Dítě má právo na prožití svého dětství, a proto by se mu mělo umožnit úplné prožívání přítomnosti.
  • Chybou školství je neustálé se soustředění na budoucnost a přípravu na dospělost.
  • Výchova je neustále předělávání zkušeností bez daného cíle. Jestliže je cíl přesně daný, stává se příkazem a není pro učitele ani žáka výzvou.
  • Důležitá kapitola pojednává o zájmu a kázni. Působí spolu (ale zájem je upřednostňován) v dosahování cílů.
  • Myšlení znamená hledání spojení mezi konáním a důsledky konání
  • Dewey zde popisuje princip vzrůstu – growth.

Vzrůst

  • Počáteční stav je nezralost, kterou Dewey nevidí jako něco záporného, naopak - nezralost vyjadřuje sílu ke schopnosti rozvíjet se.
  • Vzrůst je projevem života a protože život splývá s výchovou, pak tedy i vzrůst projevem výchovy.
  • Kvalita školní výchovy se posuzuje na základě toho, jakou vyvolává u žáků chuť po vzrůstu a jak je uspěšná v poskytování takových podmínek, které touhu po vzrůstu převedou na konání.

Odkazy

Reference

  1. Haggbloom Steven J., Warnick Renee, Warnick Jason E., Jones Vinessa K., Yarbrough Gary L., Russell Tenea M., Borecky Chris M., McGahhey Reagan, L John, Powell III, Beavers Jamie, & Monte Emmanuelle. The 100 most eminent psychologists of the 20th century. Review of General Psychology, vol. 6(issue 2), undefined. DOI: 10.1037//1089-2680.6.2.139.
  2. Velké postavy západního myšlení: slovník myslitelů /. (1999). (2. vyd., 707 s.) Praha: Prostor.
  3. Cipro Miroslav. (2002). Encyklopedie prameny výchovy: galerie světových pedagogů. (592 s.) Praha: M.Cipro.
  4. Americká pragmatická pedagogika: John Dewey a jeho následovníci. (1990). (1. vyd., 197 s.) Praha: Státní pedagogické nakladatelství.

Literatura

Klíčová slova

John Dewey, výchova, vzdělání, pragmatická pedagogika