John Dewey: Porovnání verzí

Řádek 4: Řádek 4:
 
* Narozen 20. října 1859 v [[Burlington|Burlingtonu]].
 
* Narozen 20. října 1859 v [[Burlington|Burlingtonu]].
 
* Magisterské studium filozofie na [[Univerzita Johnse Hopkinse|univerzitě Johnse Hopkinse]] - vyučoval ho [[Charles Sanders Peirce]], seznámil se zde s dílem [[William James|Williama Jamese]] - ovlivnění [[pragmatismus|pragmatismem]].
 
* Magisterské studium filozofie na [[Univerzita Johnse Hopkinse|univerzitě Johnse Hopkinse]] - vyučoval ho [[Charles Sanders Peirce]], seznámil se zde s dílem [[William James|Williama Jamese]] - ovlivnění [[pragmatismus|pragmatismem]].
* 1894 profesura na katedře filozofie, psychologie a výchovy na [[Chicagská univerzita|Chicagské univerzitě]] - tam založil laboratorní ústav, ve kterém ověřoval své metody výchovy a vzdělávání.<ref name=":0"><i>Velké postavy západního myšlení: slovník myslitelů /</i>. (1999). (2. vyd., 707 s.) Praha: Prostor.</ref>
+
* 1894 profesura na katedře filozofie, psychologie a výchovy na [[Chicagská univerzita|Chicagské univerzitě]] - tam založil laboratorní ústav, ve kterém ověřoval své metody výchovy a vzdělávání.
 
** V ústavu byly děti od 4 do 14 let.
 
** V ústavu byly děti od 4 do 14 let.
 
** Vyučování bylo vedeno k '''živé spolupráci a vzájemné pomoci.'''
 
** Vyučování bylo vedeno k '''živé spolupráci a vzájemné pomoci.'''
Řádek 12: Řádek 12:
 
* Časté cesty do zahraničí -  jeho myšlenky se rozšířily po celém světě.
 
* Časté cesty do zahraničí -  jeho myšlenky se rozšířily po celém světě.
 
* 3 roky pobýval v Číně.  
 
* 3 roky pobýval v Číně.  
* Velký zájem vzbudil v Sovětském svazu, kde vznikl projekt školy kompletně postavený na základě Deweyho myšlenek. Sám Dewey však uznal, že realizace jeho myšlenek v absolutní míře musí nutně ztroskotat.
+
* Velký zájem vzbudil v Sovětském svazu, kde vznikl projekt školy kompletně postavený na základě Deweyho myšlenek.  
 
* Zemřel 1952 v New Yorku ve věku 93 let na náhlý zápal plic.
 
* Zemřel 1952 v New Yorku ve věku 93 let na náhlý zápal plic.
  
Řádek 18: Řádek 18:
 
* Deweyho [[pragmatismus|pragmatismu]]<nowiki/>[[pragmatismus|s]] je často označován [[instrumentalismus|instrumentalismem]].  
 
* Deweyho [[pragmatismus|pragmatismu]]<nowiki/>[[pragmatismus|s]] je často označován [[instrumentalismus|instrumentalismem]].  
 
* Důležitá je '''aplikace poznatků do života.'''  
 
* Důležitá je '''aplikace poznatků do života.'''  
* Prvotním úkolem  filozofie je vyřešit rozpory mezi vědu a hodnotami (do kterých patří i politika, estetika a etika), které vznikly rozdělením '''filozofického zkoumání''' a '''praktické činnosti'''.  
+
* Prvotním úkolem  filozofie je vyřešit rozpory mezi vědu a hodnotami (do kterých patří i politika, [[estetika]] a [[etika]]), které vznikly rozdělením '''filozofického zkoumání''' a '''praktické činnosti'''.  
 
** Proto vytvořil '''teorii zkoumání''', která vychází z praktické činnosti.   
 
** Proto vytvořil '''teorii zkoumání''', která vychází z praktické činnosti.   
 
=== Teorie zkoumání  ===
 
=== Teorie zkoumání  ===
 
* Snaha o vytvoření '''"logiky vědy" '''(metoda logického zkoumání) pro všechna odvětví společenského života.
 
* Snaha o vytvoření '''"logiky vědy" '''(metoda logického zkoumání) pro všechna odvětví společenského života.
* Člověk se setkává s různými '''problémovými situacemi''' v našem, stále se měnícím, světě - z počátku je situace '''nejasná''' a až procesem '''zkoumání, myšlení '''a za použití předchozích zkušeností se mění v situaci '''jasnou.'''
+
* Člověk se setkává s různými '''problémovými situacemi''' v našem, stále se měnícím, světě - z počátku je situace '''nejasná''' a až procesem '''zkoumání, [[myšlení]] '''a za použití předchozích zkušeností se mění v situaci '''jasnou.'''
 
* Pro proces '''zkoumání '''je velice důležité '''aktivní experimentování'''. Při řešení úkolu experimentujeme, hledáme hypotézy a metodou pokus - omyl přicházíme na myšlenky, názory a pojmy. Tak získáváme zkušenosti a vědomosti, které si ukládáme a vytváříme tak jakousi "skřínku s nástroji" pro další řešení problémů.  
 
* Pro proces '''zkoumání '''je velice důležité '''aktivní experimentování'''. Při řešení úkolu experimentujeme, hledáme hypotézy a metodou pokus - omyl přicházíme na myšlenky, názory a pojmy. Tak získáváme zkušenosti a vědomosti, které si ukládáme a vytváříme tak jakousi "skřínku s nástroji" pro další řešení problémů.  
* Cílem '''myšlení''' není poznání. Myšlení je regulátorem našeho jednání a je hlavním činitelem pro přizpůsobování se změnám v životě a přeměně nejasných situacích v jasné.
+
* Cílem '''[[myšlení]]''' není poznání. Myšlení je regulátorem našeho jednání a je hlavním činitelem pro přizpůsobování se změnám v životě a přeměně nejasných situacích v jasné.
* '''Princip kontinuity''' - každá nová zkušenost je ovlivněna zkušenostmi předcházejícími
+
* '''Princip kontinuity''' - každá nová zkušenost je ovlivněna zkušenostmi předcházejícími.
* Lidské poznání není odrazem skutečnosti. Je to způsob jak ovládat přírodu a společnost a jak přežít (inspirace Darwinem)   
+
* Lidské poznání není odrazem skutečnosti. Je to způsob jak ovládat přírodu a společnost a jak přežít (inspirace [[Charles Darwin|Darwinem]])   
 
=== Koncept reflexního oblouku v psychologii ===
 
=== Koncept reflexního oblouku v psychologii ===
* Inspirace [[William James|W. Jamesem]] a jeho příkladem obranné reflexní reakce v Principech psychologie
+
* Inspirace [[William James|W. Jamesem]] a jeho příkladem obranné reflexní reakce v "Principech psychologie"
 
** dítě vidí plamen svíčky, dotkne se, popálí se, ucukne  
 
** dítě vidí plamen svíčky, dotkne se, popálí se, ucukne  
 
* Dewey tvrdí, že chápání této situace pouze jako automatické reakce je zjednodušující a poukazuje na další důležité aspekty:
 
* Dewey tvrdí, že chápání této situace pouze jako automatické reakce je zjednodušující a poukazuje na další důležité aspekty:
 
*# Hodnota plamenu svíčky je jiná před a po doteku - podnět není neměnný a jasně daný  
 
*# Hodnota plamenu svíčky je jiná před a po doteku - podnět není neměnný a jasně daný  
 
*# Obranná reakce na bolestivý podnět je součástí poznávání a přizpůsobování se prostředí ve kterém žijeme   
 
*# Obranná reakce na bolestivý podnět je součástí poznávání a přizpůsobování se prostředí ve kterém žijeme   
*# Reflexivní odpověď na podnět přináší novou zkušenost- dítě registruje plamen, svíčku, bolest a reakci těla při doteku - novou zkušenost si odnáší do života  
+
*# Reflexivní odpověď na podnět přináší novou '''zkušenost'''- dítě registruje plamen, svíčku, bolest a reakci těla při doteku - novou zkušenost si odnáší do života  
  
 
== Vzdělání a výchova ==
 
== Vzdělání a výchova ==
* Konec 19. století - rozvíjení pedagogického myšlení v USA  
+
* Konec 19. století - rozvíjení pedagogického myšlení v USA.
* Poznatky z [[pragmatismus|pragmatické filozofie]] přenášeny do pedagogiky -  proto [[pragmatická pedagogika]]   
+
* Poznatky z [[pragmatismus|pragmatické filozofie]] přenášeny do pedagogiky -  proto [[pragmatická pedagogika|'''pragmatická pedagogika''']]'''.'''  
* John Dewey považován za zakladatele pragmatické pedagogiky  
+
* John Dewey považován za zakladatele '''pragmatické pedagogiky.'''
* Své filozofické poznatky aplikoval do výchovy a založil laboratorní školu v Chicagu.  
+
* Své filozofické poznatky aplikoval do výchovy a založil '''laboratorní školu v Chicagu.'''
  
 
=== Pedagogické krédo ===
 
=== Pedagogické krédo ===
* Článek sepsaný v době působení na Chicagské univerzitě
+
* Článek sepsaný v době působení na [[Chicagská univerzita|Chicagské univerzitě]]
 
* Formuluje základní myšlenky své teorie  
 
* Formuluje základní myšlenky své teorie  
** Velký důraz kladen na spolupůsobení '''psychologické''' a '''sociologické''' stránky výchovy. Vychovatel se musí zajímat o dítě, o jeho zvyky, schopnosti, zájmy a '''individuální''' potřeby, ale vše musí interpretovat v '''sociálním kontextu'''.  
+
** Velký důraz kladen na spolupůsobení '''psychologické''' a '''sociologické''' stránky výchovy. Vychovatel se musí zajímat o dítě, o jeho zvyky, [[schopnosti]], [[Potřeby a zájmy|zájmy]] a '''individuální''' [[Potřeby a zájmy|potřeby]], ale vše musí interpretovat v '''sociálním kontextu'''.  
 
** Výchova by měla být životem, nikoli přípravou na něj. Škola má fungovat na základě situací z '''reálného života''' probíhajícího mimo ni a naučit žáky rozumně žít. Měla by navazovat na výchovu doma.  
 
** Výchova by měla být životem, nikoli přípravou na něj. Škola má fungovat na základě situací z '''reálného života''' probíhajícího mimo ni a naučit žáky rozumně žít. Měla by navazovat na výchovu doma.  
 
** Učitel nemá žákům přesně určovat ideje a zvyky, má pouze správně vybírat podněty ovlivňující dítě a pomáhat mu správně na ně reagovat.   
 
** Učitel nemá žákům přesně určovat ideje a zvyky, má pouze správně vybírat podněty ovlivňující dítě a pomáhat mu správně na ně reagovat.   
 
** '''Zkouška''' testuje, jestli je dítě schopné sociálního života a ukazuje na jakém místě se může plně realizovat.  
 
** '''Zkouška''' testuje, jestli je dítě schopné sociálního života a ukazuje na jakém místě se může plně realizovat.  
** Každý předmět ve škole musíl být užitečný pro '''sociální život''' (např. historie má ukazovat pokrok v sociálním životě a poučení z minulosti).  
+
** Každý předmět ve škole musí být užitečný pro '''sociální život''' (např. historie má ukazovat pokrok v sociálním životě a poučení z minulosti).  
 
** Důležité je učení se na základě''' zkušeností'''. Dítě si rekonstruuje jednu zkušenost na základě druhé.   
 
** Důležité je učení se na základě''' zkušeností'''. Dítě si rekonstruuje jednu zkušenost na základě druhé.   
 
** Nemůžeme si býti jisti, co bude za několik let, proto je nelogické připravovat žáky na jejich dospělost. Hlavním úkolem školy je naučit jedince''' přizpůsobovat se změnám'''. Výchova musí být v neustálém pohybu ve směru vývoje a sociálních změn -  proto je označena za '''proces bez cíle'''.  
 
** Nemůžeme si býti jisti, co bude za několik let, proto je nelogické připravovat žáky na jejich dospělost. Hlavním úkolem školy je naučit jedince''' přizpůsobovat se změnám'''. Výchova musí být v neustálém pohybu ve směru vývoje a sociálních změn -  proto je označena za '''proces bez cíle'''.  
** Dewey kritizuje pasivní styl výuky, při které žák pouze naslouchá a absorbuje informace. To je nepřirozené. Výuka má probíhat '''aktivně''' a na základě dětských '''zájmů'''.  
+
** Dewey kritizuje pasivní styl výuky, při které žák pouze naslouchá a absorbuje informace. To je nepřirozené. Výuka má probíhat '''aktivně''' a na základě dětských '''[[Potřeby a zájmy|zájmů]]'''.  
** Učení je efektivní pouze tehdy jeli '''aktivní''', zakládající se na '''zkušenostech''', a pokud dítě může naučenou věc použít ve svých '''zájmech'''.
+
** Učení je efektivní pouze tehdy jeli '''aktivní''', zakládající se na '''zkušenostech''', a pokud dítě může naučenou věc použít ve svých '''[[Potřeby a zájmy|zájmech]]'''.
  
 
=== Škola a společnost ===
 
=== Škola a společnost ===
 
* Dílo rozšiřuje  hlavní myšlenky z '''Pedagogického kréda''', nyní již podložené zkušenostmi z laboratorní školy v Chicagu.
 
* Dílo rozšiřuje  hlavní myšlenky z '''Pedagogického kréda''', nyní již podložené zkušenostmi z laboratorní školy v Chicagu.
* Kritika školství postaveného na donucovacích metodách -  základ principu pedocentrismu  
+
* Kritika školství postaveného na donucovacích metodách -  základ principu '''pedocentrismu.'''
 
* Výchova nemá mít cíl, je cílem sama o sobě
 
* Výchova nemá mít cíl, je cílem sama o sobě
* Velký důraz kladen na aktivní činnost a učení se konáním (Learning by doing)
+
* Velký důraz kladen na aktivní činnost a [[učení]] se konáním '''(Learning by doing''')
 
==== Princip  pedocentrismu ====
 
==== Princip  pedocentrismu ====
 
* [[Mikuláš Koperník|Koperník]] převedl astronomické centrum ze Země na Slunce - Dewey přenáší hlavní centrum z učitele na dítě.
 
* [[Mikuláš Koperník|Koperník]] převedl astronomické centrum ze Země na Slunce - Dewey přenáší hlavní centrum z učitele na dítě.
Řádek 64: Řádek 64:
  
 
==== Learning by doing (učení konáním) ====
 
==== Learning by doing (učení konáním) ====
* [[Učení]] se aktivním zapojením.  
+
* [[Učení]] se '''aktivním zapojením'''.  
 
* Tuto formu učení už můžeme najít u [[Jan Amos Komenský|Komenského]], který tvrdil, že to co se má konat, se má učit konáním. Dewey tuto myšlenku rozšířil i na oblast vědění.  
 
* Tuto formu učení už můžeme najít u [[Jan Amos Komenský|Komenského]], který tvrdil, že to co se má konat, se má učit konáním. Dewey tuto myšlenku rozšířil i na oblast vědění.  
 
* Kritika této metody: mnoho vědních oblastí je nemožné naučit se konáním, tyto oblasti jsou pak vyloučeny z centra poznávání.  
 
* Kritika této metody: mnoho vědních oblastí je nemožné naučit se konáním, tyto oblasti jsou pak vyloučeny z centra poznávání.  
Řádek 74: Řádek 74:
 
* Chybou školství je přílišné soustředění na budoucnost a přípravu na dospělost.   
 
* Chybou školství je přílišné soustředění na budoucnost a přípravu na dospělost.   
 
* '''Výchova'''  je neustále''' předělávání zkušeností bez daného cíle'''. Jestliže je cíl předem daný, stává se příkazem a není pro učitele ani žáka výzvou.  
 
* '''Výchova'''  je neustále''' předělávání zkušeností bez daného cíle'''. Jestliže je cíl předem daný, stává se příkazem a není pro učitele ani žáka výzvou.  
* Důležitá kapitola pojednává o zájmu a [[Kázeň|kázni.]] Působí spolu (ale zájem je důležitější) v dosahování cílů.  
+
* Důležitá kapitola pojednává o [[Potřeby a zájmy|zájmu]] a [[Kázeň|kázni.]] Působí spolu (ale zájem je důležitější) v dosahování cílů.  
  
* '''Myšlení''' znamená hledání spojení mezi konáním a důsledky konání.
+
* '''[[Myšlení]]''' znamená hledání spojení mezi konáním a důsledky konání.
  
 
* Dewey zde popisuje princip '''vzrůstu – growth'''.
 
* Dewey zde popisuje princip '''vzrůstu – growth'''.
  
 
==== Vzrůst ====
 
==== Vzrůst ====
* Počáteční stav je nezralost, která není vnímána jako něco záporného, naopak - nezralost vyjadřuje sílu ke schopnosti rozvíjet se.  
+
* Počáteční stav je''' nezralost''', která není vnímána jako něco záporného, naopak - nezralost vyjadřuje sílu ke schopnosti rozvíjet se.  
 
* '''Vzrůst''' je projevem života - život splývá s výchovou - vzrůst je projevem výchovy.   
 
* '''Vzrůst''' je projevem života - život splývá s výchovou - vzrůst je projevem výchovy.   
* Kvalita školní výchovy se posuzuje na základě toho, jakou vyvolává u žáků chuť po vzrůstu a jak je uspěšná v poskytování podmínek, které touhu po vzrůstu převedou na konání.  
+
* Kvalita školní výchovy se posuzuje na základě toho, jakou vyvolává u žáků '''chuť po vzrůstu''' a jak je úspěšná v poskytování podmínek, které touhu po vzrůstu převedou na konání.  
 
== Odkazy ==
 
== Odkazy ==
  

Verze z 16. 11. 2014, 15:55

John Dewey byl americkým představitelem pragmatismu, který se věnoval filozofii, pedagogice, psychologii, antropologii, gnozeologii, estetice a logice. Přisuzuje se mu kopernikánský obrat v pedagogice. Podle článku 100 nejvlivnějších psychologů 20. st. je 93. nejcitovanějším psychologem 20. století

Život

  • Narozen 20. října 1859 v Burlingtonu.
  • Magisterské studium filozofie na univerzitě Johnse Hopkinse - vyučoval ho Charles Sanders Peirce, seznámil se zde s dílem Williama Jamese - ovlivnění pragmatismem.
  • 1894 profesura na katedře filozofie, psychologie a výchovy na Chicagské univerzitě - tam založil laboratorní ústav, ve kterém ověřoval své metody výchovy a vzdělávání.
    • V ústavu byly děti od 4 do 14 let.
    • Vyučování bylo vedeno k živé spolupráci a vzájemné pomoci.
  • Během doby působení v Chicagu napsal velmi významný článek My Pedagogic Creed (Pedagogické krédo) a knihu The School and Society (Škola a společnost).
  • 1904 začal učit na Kolumbijské univerzitě a tím vznikla 2 hlavní centra pragmatismu. Zde sepsal jeho nejvýznamnější dílo Democracy and Education (Demokracie a výchova).
  • 1930 odešel do důchodu, ale nadále publikoval a v 87 letech se podruhé oženil. Vychoval šest dětí a jedno adaptoval.
  • Časté cesty do zahraničí - jeho myšlenky se rozšířily po celém světě.
  • 3 roky pobýval v Číně.
  • Velký zájem vzbudil v Sovětském svazu, kde vznikl projekt školy kompletně postavený na základě Deweyho myšlenek.
  • Zemřel 1952 v New Yorku ve věku 93 let na náhlý zápal plic.

Deweyho filozofie

  • Deweyho pragmatismus je často označován instrumentalismem.
  • Důležitá je aplikace poznatků do života.
  • Prvotním úkolem filozofie je vyřešit rozpory mezi vědu a hodnotami (do kterých patří i politika, estetika a etika), které vznikly rozdělením filozofického zkoumání a praktické činnosti.
    • Proto vytvořil teorii zkoumání, která vychází z praktické činnosti.

Teorie zkoumání

  • Snaha o vytvoření "logiky vědy" (metoda logického zkoumání) pro všechna odvětví společenského života.
  • Člověk se setkává s různými problémovými situacemi v našem, stále se měnícím, světě - z počátku je situace nejasná a až procesem zkoumání, myšlení a za použití předchozích zkušeností se mění v situaci jasnou.
  • Pro proces zkoumání je velice důležité aktivní experimentování. Při řešení úkolu experimentujeme, hledáme hypotézy a metodou pokus - omyl přicházíme na myšlenky, názory a pojmy. Tak získáváme zkušenosti a vědomosti, které si ukládáme a vytváříme tak jakousi "skřínku s nástroji" pro další řešení problémů.
  • Cílem myšlení není poznání. Myšlení je regulátorem našeho jednání a je hlavním činitelem pro přizpůsobování se změnám v životě a přeměně nejasných situacích v jasné.
  • Princip kontinuity - každá nová zkušenost je ovlivněna zkušenostmi předcházejícími.
  • Lidské poznání není odrazem skutečnosti. Je to způsob jak ovládat přírodu a společnost a jak přežít (inspirace Darwinem)

Koncept reflexního oblouku v psychologii

  • Inspirace W. Jamesem a jeho příkladem obranné reflexní reakce v "Principech psychologie"
    • dítě vidí plamen svíčky, dotkne se, popálí se, ucukne
  • Dewey tvrdí, že chápání této situace pouze jako automatické reakce je zjednodušující a poukazuje na další důležité aspekty:
    1. Hodnota plamenu svíčky je jiná před a po doteku - podnět není neměnný a jasně daný
    2. Obranná reakce na bolestivý podnět je součástí poznávání a přizpůsobování se prostředí ve kterém žijeme
    3. Reflexivní odpověď na podnět přináší novou zkušenost- dítě registruje plamen, svíčku, bolest a reakci těla při doteku - novou zkušenost si odnáší do života

Vzdělání a výchova

  • Konec 19. století - rozvíjení pedagogického myšlení v USA.
  • Poznatky z pragmatické filozofie přenášeny do pedagogiky - proto pragmatická pedagogika.
  • John Dewey považován za zakladatele pragmatické pedagogiky.
  • Své filozofické poznatky aplikoval do výchovy a založil laboratorní školu v Chicagu.

Pedagogické krédo

  • Článek sepsaný v době působení na Chicagské univerzitě
  • Formuluje základní myšlenky své teorie
    • Velký důraz kladen na spolupůsobení psychologické a sociologické stránky výchovy. Vychovatel se musí zajímat o dítě, o jeho zvyky, schopnosti, zájmy a individuální potřeby, ale vše musí interpretovat v sociálním kontextu.
    • Výchova by měla být životem, nikoli přípravou na něj. Škola má fungovat na základě situací z reálného života probíhajícího mimo ni a naučit žáky rozumně žít. Měla by navazovat na výchovu doma.
    • Učitel nemá žákům přesně určovat ideje a zvyky, má pouze správně vybírat podněty ovlivňující dítě a pomáhat mu správně na ně reagovat.
    • Zkouška testuje, jestli je dítě schopné sociálního života a ukazuje na jakém místě se může plně realizovat.
    • Každý předmět ve škole musí být užitečný pro sociální život (např. historie má ukazovat pokrok v sociálním životě a poučení z minulosti).
    • Důležité je učení se na základě zkušeností. Dítě si rekonstruuje jednu zkušenost na základě druhé.
    • Nemůžeme si býti jisti, co bude za několik let, proto je nelogické připravovat žáky na jejich dospělost. Hlavním úkolem školy je naučit jedince přizpůsobovat se změnám. Výchova musí být v neustálém pohybu ve směru vývoje a sociálních změn - proto je označena za proces bez cíle.
    • Dewey kritizuje pasivní styl výuky, při které žák pouze naslouchá a absorbuje informace. To je nepřirozené. Výuka má probíhat aktivně a na základě dětských zájmů.
    • Učení je efektivní pouze tehdy jeli aktivní, zakládající se na zkušenostech, a pokud dítě může naučenou věc použít ve svých zájmech.

Škola a společnost

  • Dílo rozšiřuje hlavní myšlenky z Pedagogického kréda, nyní již podložené zkušenostmi z laboratorní školy v Chicagu.
  • Kritika školství postaveného na donucovacích metodách - základ principu pedocentrismu.
  • Výchova nemá mít cíl, je cílem sama o sobě
  • Velký důraz kladen na aktivní činnost a učení se konáním (Learning by doing)

Princip pedocentrismu

  • Koperník převedl astronomické centrum ze Země na Slunce - Dewey přenáší hlavní centrum z učitele na dítě.
  • Dítě je sluncem kolem kterého se točí výchovné metody. Proto se často pragmatická pedagogika označuje jako kopernikánský obrat v pedagogice.

Learning by doing (učení konáním)

  • Učení se aktivním zapojením.
  • Tuto formu učení už můžeme najít u Komenského, který tvrdil, že to co se má konat, se má učit konáním. Dewey tuto myšlenku rozšířil i na oblast vědění.
  • Kritika této metody: mnoho vědních oblastí je nemožné naučit se konáním, tyto oblasti jsou pak vyloučeny z centra poznávání.

Demokracie a výchova

  • Stěžejní dílo a základním text pragmatické pedagogiky.
  • Kritika zastaralé neefektivní herbartovské školy a shrnutí veškerých poznatků o výchově.
  • Dítě má právo na prožití svého dětství, a proto by se mu mělo umožnit plné prožívání přítomnosti.
  • Chybou školství je přílišné soustředění na budoucnost a přípravu na dospělost.
  • Výchova je neustále předělávání zkušeností bez daného cíle. Jestliže je cíl předem daný, stává se příkazem a není pro učitele ani žáka výzvou.
  • Důležitá kapitola pojednává o zájmu a kázni. Působí spolu (ale zájem je důležitější) v dosahování cílů.
  • Myšlení znamená hledání spojení mezi konáním a důsledky konání.
  • Dewey zde popisuje princip vzrůstu – growth.

Vzrůst

  • Počáteční stav je nezralost, která není vnímána jako něco záporného, naopak - nezralost vyjadřuje sílu ke schopnosti rozvíjet se.
  • Vzrůst je projevem života - život splývá s výchovou - vzrůst je projevem výchovy.
  • Kvalita školní výchovy se posuzuje na základě toho, jakou vyvolává u žáků chuť po vzrůstu a jak je úspěšná v poskytování podmínek, které touhu po vzrůstu převedou na konání.

Odkazy

Reference


Literatura

Klíčová slova

John Dewey, výchova, vzdělání, pragmatická pedagogika